Rainbow - Ritchie Blackmore's Rainbow

Rainbow - Ritchie Blackmore's Rainbow - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1975

Tracklist:

01. Man On The Silver Mountain (4:42)
02. Self Portrait (3:17)
03. Black Sheep Of The Family (3:22)
04. Catch The Rainbow (6:31)
05. Snake Charmer (4:33)
06. The Temple Of The King (4:45)
07. If You Don't Like Rock 'n' Roll (2:37)
08. Sixteenth Century Greensleeves (3:31)
09. Still I'm Sad (3:52)

All songs written by Ritchie Blackmore and Ronnie James Dio, except "Black Sheep Of The Family" by Steve Hammond (Quartermass) and "Still I'm Sad" by Paul Samwell-Smith & Jim McCarty (Yardbirds)

Released July 1975
Recorded February 20, 1975 to March 14, 1975

Length: 36:54


Obsazení:

Ronnie James Dio – vocals
Ritchie Blackmore – guitar
Micky Lee Soule – keyboards
Craig Gruber – bass
Gary Driscoll – drums

 
27.02.2014 Jardo
5 stars

Ritchie nemohol urobiť lepšiu vec, ako to, že odišiel z párplovskej Mk III. Dejiny hudby sa mu za to nesmierne poďakovali. Hudobné smerovanie vtedajších párplov nebolo podľa jeho predstáv, tak jednoducho odišiel a založil svoju kapelu, ktorej patrí nezastupiteľné miesto v rockovom (ale vlastne aj v metalovom) dejepise. Toto bol môj prvý album, ktorý som od tohto zoskupenia počul.

Man on the silver mountain otvára album a je to parádny hardrockový kúsok, ktorý začína (ako inak) skvelým gitarovým riffom. Ihneď ma zaujal aj Dio. Self portrait je ďalšia vynikajúca hardrocková vypaľovačka, ktorá nemá chybu. Nemá síce taký riff, ako úvodná pieseň, ale o to viac sa mi tu páči Diov spev. Black sheep of the family je ďalší vydarený kúsok a zaujal ma viac, než originál. Catch the rainbow je jedna z najslávnejších piesní tejto kapely. Grandiózna. Pieseň má takú atmosféru, že skutočne mám pocit, akoby som sa tej dúhy dotýkal. Dio dal do spevu celé svoje vnútro. Nasleduje úderná hardrocková skladba s (ako inak) fantastickým Ritchieho sólom – Snake charmer.

The temple of the king je veľmi pôsobivá baladická pieseň. Škoda reči, to sa musí proste počuť. Veľmi zaujímavá skladba. If you don´t like rock´n´ roll na nás síce vyvalí rock´n´ roll, ale v hardrockovom šate. Ešteže tak. Veď preto! Dio to zaspieval výborne. Nasleduje moja najobľúbenejšia pieseň na albume – Sixteen century greensleeves. Rázna hardrocková záležitosť s tradične famóznym Ritchieho riffom a taktiež aj sólom. Diov vokál je tu fantastický. Úderná hardrocková pieseň, ktorá si do môjho hard a heavy revíru vytesala svoje stále miesto a nielen tam, pretože pri porovnaní s inými piesňami, napr. rôznymi artrockovými esami, obstojí bez porážky. Nemám slov, vždy ma odrovná. Still I´m sad je (hardrocková) inštrumentálka a cover Yardbirds zároveň. Tento vynikajúci album nemohol mať lepšie ukončenie, ako toto.

Ritchie vedel, čo chce a tento album to len dokazuje. Dio je tu famózny a celá kapela šľape na plný plyn, no nezabudne ponúknuť aj nádherné baladické molítvy. Veľmi vydarený debut. Tutovka.

A ešte niečo... Je veľmi zaujímavé sledovať Ritchieho vývoj. Nakoľko nebol spokojný s hudobným smerovaním Deep Purple (a zrejme sa aj nevedel vysporiadať s tým, že už nie je hlavný skladateľ skupiny), tak založil túto jedinečnú formáciu. Na základe atýchto súvislostí, možno niekto čakal pokračovanie hardrocku párplovskej Mk II, ale Ritchie ukázal, že nebude kopírovať. Samozrejme, skladby nesú jasný Blackmoreov rukopis, ale nie je to žiadne opakovanie alebo vykrádanie jeho predošlej tvorby a tým ukázal dostatok invencie a dokázal, že stále má čo ponúknuť.

P. S. Obal albumu sa mi tiež veľmi páči.
reagovat

Borek @ 27.02.2014 19:51:08
Jardo: První album Rainbow taky považuju za jeden z nejzdařilejších debutů hardrockové historie, a zrovna tak se kochám i pohádkovým obalem s nadoblačným kytarovým zámkem zalitým hvězdami a neodmyslitelnou duhou. Jen bych dodal, že je dílem amerického výtvarníka Davida Willardsona, a připomenul podíl sehraného jádra skupiny Elf (Lee Soule, Driscoll, Gruber) na tomhle mistrovském díle.
Dík za bezva čtení!

Jarda P @ 28.02.2014 08:06:40
Nedávno tady někdo napsal, že jsou Rainbow nuda. Pro mě rozhodně ne. Vzpomínám, že když vyšel Come Taste The Band, byl jsem trochu zklamán, ale o to víc jsem byl nadšen, když vyšel debut Rainbow. V té době jsem samozřejmě netušil nic o povahových vlastnostech Blackmora, i když střídání hudebníků v Rainbow napovídalo tomu, že je to génius, ale magor. Diovu éru mám nejradši.

PaloM @ 28.02.2014 08:17:06
Catch The Rainbow mám najradšej. Pekný album, ktorý som počul až po Rising a Long Live Rock 'n' Roll, a asi preto som mal debut trošku menej v obľube.
No, po toľkých rokoch, sú to všetko klasiky.
Vďaka za recenziu, Jardo.

pito63 @ 28.02.2014 19:37:02
Patrím k tým, ktorí majú radi túto kapelu a naviac dodám - škoda, že nepíšeš častejšie.
Jardo, vďaka za "Ritchie Blackmore's Rainbow"!

Jardo @ 10.03.2014 06:36:09
Vďaka chlapi. Tento album si určite zaslúži pozornosť. Rainbow je hotový zjav a ako tak pozerám sme piati, tak môžeme založiť Rainbow revival... - so mnou však radšej nie :-P len čo by som vodu mohol nosiť. Piťo: to by som aj ja rád, keby času bolo viacej :-)

18.04.2012 Petr Gratias
4 stars

Ritchie Blackmore´s Rainbow byl název kapely i název alba. Geniální, ale podivínský kytarový ex-Purple kapelu determinoval jako svoji záležitost, když pohltil kapelu Elf.
Já jsem se s ním seznámil s jistým zpožděním, protože v době, kdy vyšlo, jsem byl na vojně a v té době ke mně nejprve dolehla informace, že Ritchie Blackmore vydává „sólové album“, než byly informace upřesněny.
Každý kdo sledoval albovou produkci legendárních Deep Purple musel zcela logicky zvědavě pátrat po tom, co její „odpadlíci“ vytvoří, v čem se jejich hudba bude s nimi ztotožňovat a v čem bude odlišná. Od Ritchie Blackmorea se hodně očekávalo, protože jeho autorský a hráčský potenciál navzdory dlouhým koncertním turné s Deep Purple nebyl vyčerpán a dalo se předpokládat, že bude mít hodně energie k tomu, aby založil vlastní kapelu…..

MAN ON THE SILVER MOUNTAIN – výtečný úvodní riff. Má v sobě hodně purpleovské minulosti a znovu si při této skladbě uvědomuji, že to byl Blackmore, kdo byl v Deep Purple klíčový skladatel, který psal nejen silné věci, ale určoval i jejich charakteristický sound (při vší úctě k ostatním členům kapely). Ronnie James Dio má hlas jako břitva a myslím, že byl tím nejlepším řešením pro tuhle novou kapelu. Výtečná barva hlasu, emocionální projev plný dravosti. Ritchie Blackmore do skladby nahrál skvělé kytarové sólo s výraznou melodickým backgroundem. Bubeník Gary Driscoll je rockový bijec celkem standardního formátu a s baskytaristou Craigem Gruberem se dobře spojují, varhaník Mickey Lee Soule ve skladbě nijak nevyčnívá a dotváří harmonické pozadí, které se po něm očekává… Myslím, že tohle je velmi řízný a důrazný začátek….

SELF PORTRAIT – v další skladbě se ubere trochu plyn a téměř valčíkový rytmus s překvapivými basovými akcenty rozjíždí za vydatné podpory Blackmoreovy kytary celou melodickou strukturu. Dio zpívá s velkým nadšením, nicméně si myslím, že skladba má až moc ambici stát se hitem a nejsem si jist, jestli tohle je pro mě to pravé, ale chápu, že ješitný Ritchie potřeboval přesvědčit nejen svoje příznivce, ale i odpůrce, že je tady a že má na to postavit kapelu a vytvořit její autorské zázemí, které Deep Purple vmanévruje do role přihlížejících….

BLACK SHEEP OF THE FAMILY – víc se mi líbí další skladba. Je dravější a dramatičtější, i když refrén zní také dost „písničkově“, ve srovnání s tím co Ritchie vytvářel v Deep Purple. Dio ovšem zpívá nadoraz a kapela hraje jako o život a bubeník Driscoll to hrne vpřed svými breaky. Lee Soule ovšem se svými varhanami se veze v bezpečném harmonickém sledu a nijak se nesnaží získat prostor, aby předvedl, co na hammondky a další klávesové instrumenty dovede.

CATCH THE RAINBOW – tohle je ovšem parádní rocková balada v tom nejlepším slova smyslu. Dio zde ukazuje hodně ze svých kvalit a my se máme možnost přesvědčit, že jeho vypověď je ryzí a přesvědčivá. Vrčení synthesizeru a závany studeného mellotronu přinášejí zajímavou změnu, ale přesto je to opět Blackmore, který určuje hlavní atmosféru svými kytarovými ornamenty ve výškách. Poetický název (jen co je pravda) – v šedesátých letech chytal vítr Donovan (Catch The Wind), tady zase chytá duhu Dio a musím konstatovat, že jim to věřím oběma. Do hardrocku vstoupila mysteriózní okázalost a jiná dimenze, kterou jsem uvítal. Melancholično a nostalgično mě dokonale pohlcuje dnes jako před léty…..

SNAKE CHARMER – úderný kytarový nástup, kde je rovněž prošlápnut wah wah pedál a máme tady další porci hardrocku v dravém provedení. Musím, zde pochválit rytmiku. Gruber a Driscoll vystoupili z běžných klišé a vkládají do rytmických základu větší pestrost a rozmanitost. Zvuk Blackmoreovy kytary mi v určitých krátkých sekvencích připomíná hendrixovský sound, ale jsou to jen prchavé okamžiky, pak už je opět suverénně na svém postu a zahrnuje nás svými ekvilibristickými kousky, jak v sólech, tak v doprovodech. Dio mírně ubere na dravosti a přidá na větší rozezpívanosti. Skladba je ale zahlcena razantními nástupy a postrádá více melodického tématu, ale jako chybu nevýhodu to nespatřuji.

THE TEMPLE OF THE KING – další baladická skladba ve středním tempu. Lee Soule hraje na clavinet a vpustí do skladby i mellotron. Akustická kytara, která je preparovaná elektrickou má jakoby historizující charakter, což má zřejmě korespondovat s tématem, názvem a obsahem textu. Hezky zazpívané a barevné odstínění tónů si mě získává. Vibrující čistý tón elektrické kytary klouzá prostorem jako pták, který se ztrátil v nekonečnu. Refrén skladby mě ale připadá v Diově provedení zbytečně podbízivý (jenom v tom refrénu), další fáze skladby jsou mistrovsky interpretované. Ten poměr mezi baladou a hitem je zachován a velmi stylově a muzikantské přesvědčivě zní i samotné finále na akustickou kytaru, v klasickém pojetí.

IF YOU DON´T LIKE ROCK´N´ROLL – rock and roll v hardrockovém kabátě. Kapela šlape a jede na plný plyn – dokonec i Lee Soule je najednou více čitelná se svým jerryleelewisovským klavírem a docela mu to na něj jde. Škoda, že to na albu neprokazuje častěji. Mám se radovat z rock and rollu v roce 1975? Přiznám se, že bych na albu uvítal raději nějaký dravější počin a rock and roll bych nechal minulosti, a zkusil bych nějaké hardrockové blues – ve stylu Mistreated. Rock and roll byl ale chytlavější…. Asi bych se bez téhle skladby na albu obešel….

SIXTEENTH CENTURY GREENSLEEVES – úderný kytarové akordy nám rozbíhají další skladbu. Dio je ve velké formě a zpívá s velkým zaujetím a nápřahem. Kapela mu přizvukuje a dělá prostor pro jeho exhibici. Ritchie se ovšem blýskne výtečně vystavěným kytarovým tématem, které dokáže dovést k dokonalosti a preciznosti, Gruber hraje zajímavou basovou linku, ale Driscollovy bicí mi připadají klišovité bez podnětnějších nápadů. Nejsem bubeník, ale dokázal bych si představit mnohem dravější a technicky vyprecizovanější postupy…. Nevím, jestli ponechával dominantní Ritchie dostatečný manévrovací prostor bubeníkovi a baskytaristovi – je docela možné, že si to takhle přál a jeho přání muselo být respektováno….

STILL I´M SAD – závěr alba začíná výrazným rockovým riffem. Psychedelická atmosféra harmonického pádu do spodních poloh je podmanivá a pak už znásobený playback elektrických kytar odvíjí melodickou linku slavné skladby šedesátých let legendárních Yardbirds. Je to ovšem instrumentální pojetí a tady musím rytmiku ovšem pochválit ̶ Driscoll i Gruber zde drží opravdový hutný základ podle nejlepších pravidel a schopností. Dravost, údernost, rozpoutanost a emocionalita v každém slova smyslu. Otázkou pro mě zůstává, proč Ritchie zvolil coververzi a nedodal něco ze své dílny… Že by měl v okamžiku nahrávacích frekvencí málo vlastních skladeb – to se mi při jeho preciznosti a ambicióznosti nechce věřit. Tenhle cover se mi ale líbí, aniž bych jej srovnával s originálem.

Také si uvědomuji, že jsem se s prvním albem seznámil až po slavném Rising (podepsaném už jenom Rainbow) a podle jeho vysokých kritérií jsem chtě nechtě poměřoval další produkci, kterou Blackmoreova kapela vytvořila. Musím konstatovat, že tohle album mi poprvé představilo jméno Ronnie James Dio, které jsem předtím neznal a také mě překvapilo, že je tento hardrockový shouter starší (1942) než Gillan, Plant, Byron, Rodgers…
Myslím, že album Ritchie Blackmore´s Rainbow byl zdařilý start. Sice mě nějak zásadně neohromil (ohromení se dostavilo po druhém albu), ale i tak to byl kvalitní debut, v němž bych akcentoval hlavně podíl pana kapelníka a zpěváka Dia. Ostatním hráčům nechci křivdit, ale chyběla jim větší osobitost a přece jenom (i po několika pochvalách) větší kreativita.
Otázka stojí: chtěl vedle sebe nechat vyrůstat Ritchie rovnocennou konkurenci jako v Deep Purple, anebo raději zvolil variantu kvalitních nájemných hráčů, kteří se podřizovali jeho plánům a představám. Skoro se mi chce říci, že platila druhá varianta, soudě podle relativně častých výměnách hudebníků na klávesových, baskytarových a bubenických postech v dalších a zpěvácích nemluvě.
Dávám čtyři hvězdičky. (Album Rising bylo výrazně lepším počinem a tak bych to měl nějak zdůraznit….).





reagovat

gunslinger @ 18.04.2012 20:39:17
Petr pre mňa prekvapenie "iba 4 hviezdy".. Blackmore's Rainbow sa mi od Rainbow páči najviac. Rising mne pripadá o hodne slabšie.. tak ale každému sa páči niečo iné.. čo sa týka tvojho názoru úplne od takej osobnosti akceptujem a dám si repete tých dvoch albumov priznám sa viac ako 5 krát som ich nepočul , možno sa názor zmení

martin69 @ 18.04.2012 20:46:06
gunslinger,slyšet jen pětkrát,a už hodnotit,teda :-)))

Petr Gratias @ 18.04.2012 21:45:22
Zdravím Gunslingere....
samozřejmě to vnímání může být rozdílné.
Přiznám se, že RAINBOW s Joe Lynn Turnerem se mi už nelíbili, třebaže tam v závěru na bicí hraje Chuck Burgi, který působil předtím v jazzrockových Brand X. Ta hudba už vyčpěla a ztratila sílu... Metal ji nemilosrdně válcoval a asi byl čas skončit.
Joe Lynn Turner se mi jako zpěvák nelíbil a myslím, že bylo i nesprávným rozhodnutím po odchodu Gillana ze znovuvzkříšených Deep Purple ho angažovat do role zpívajícího frontmana. Přivedl ho Blackmore.
Deep Purple pak asi pochopili, že s Turnerem to nikam nepovede a přivolali zpět Gillana a už podruhé ztratili Blackmorea. Kdyby místo Turnera byl přizván ke spolupráci Dio... kdoví, jaký by byl další vývoj Deeep Purple (?!)
To jsou jenom moje úvahy..
Zdravím!

Miloš H @ 18.04.2012 23:10:37
Zdravím,
gunslinger, nič to, pre mňa je tiež jednička o chlp lepšia ako dvojka,ale keď to zoberieme čo vytvorila "konkurencia" z Deep Purple-1974 Stormbringer,
1975 Come Taste the Band, Gillan-1976 Child In Time /podľa mňa absolútný prepadák/,tak Ritchie Blackmore + Ronnie James Dio vychádzajú ako víťazi.
Dia mám dokonca tak spojeného s Rainbow, že aj Black Sabbath-1980 Heaven and Hell/ktoré si cením/ mi viac pripomína Raibow ako Black Sabbath.

Cossack @ 18.04.2012 23:25:01
Tak na tohle „nemůžu nereagovat”...
„...Black Sabbath-1980 Heaven and Hell/ktoré si cením/ mi viac pripomína Raibow ako Black Sabbath...”

Kromě hlasu Ronnieho to album nemá s Rainbow absolutně NIC společného (tedy kromě sounáležitosti s tvrdším bigbítem a taky toho, že textařem byl u obou Ronnie). Stejně jako v „Duze”, i tady držel otěže, co se hudby týče, ve svých rukou pevně kytarista – a Iommi i Blackmore jsou dost jiní kočí (řekl bych).

Jinak mám "Rising" taky raději než debut, ačkoliv ten se mi rovněž velice zamlouvá; lepší podle mě ale není.

Jarda P @ 19.04.2012 07:41:09
Když vyšlo v roce 1975 Come Taste The Band od Deep Purple, byl jsem zklamán. O to víc jsem přivítal jedničku Rainbow, která mi až na klávesy připadala jako důstojnější pokračování Deep Purple. Rising bylo mé vůbec první originál LP a byla to bomba, ale přiznám se, že třeba Do You Close Your Eyes přeskakuju přeskakuju, což se u jedničky o žádné skladbě říct nedá. Long Live RNR už ale řadím o stupeň níž, i když i tam jsou skvělé věci. Zvuk té desky je ale hrozný, což ji u mě hendikepuje. Z desek s Turnerem mám jen Bent Out Of Shape, ostatní jsem si měj z Jugotonu, ale na CD už jsem si je nepořídil (dokonce ani nestáhl).

tykeww @ 23.09.2013 09:41:39
Přesně! Mně se třeba moc líbí kytara Marka Knopflera - ale jiní říkají, že je to nuda. Mně se zas nelíbí sóla s miliony tónů a bez myšlenky - jiní je obdivují. To je prostě naprosto individuální. Mně nechutnají lívance, ale miluji palačinky. Sestra má ráda lívance, a nesnáší palačinky :-)

tykeww @ 23.09.2013 09:42:47
Jsem to ale vůl - mohl by to někdo posunout pod recenzi níž? Moc se omlouvám za mou zbrklost a lehkomyslnost.

05.04.2012 Corsica
5 stars

Ritchie Blackmore's Rainbow je jeden z nejlepší debutů, co si kapela může přát. A v mimořádně nabitém roce 1975, kdy byla konkurence opravdu silná (Sabbath Bloody Sabbath, Physical Graffiti, Return To Fantasy, Night At Opera a další), to platí dvojnásobek.

Nejlepší kytarista, mistr podmanivých riffů, epických skladeb a nepřekonatelných sól vytvořil spolu s nejlepším zpěvákem opravdu pozoruhodné album, dnes bohužel přehlížené kvůli následujícímu Rainbow Rising (a kdo by se divil).

Na něco přes půl hodiny dlouhém záznamu se toho vystřídá spousta. Vše otvírá jeden z nejlepších riffů všech dob v Man On The Silver Mountain, největší hit Rainbow (když nepočítám příšernou, strašnou a neposlouchatelnou komerční strašnou příšernou a úděsnou Since You've Been Gone).
Ale debut Rainbow není založený na jedné skladbě. Stačí se podívat na dvě skvělé balady - jemnou akustickou Temple Of The King, jako vystřiženou z Nového Zélandu při natáčení Pána Prstenů, a nebeskou, pomalu se vlnící a naprosto podmanivou Catch The Rainbow.
Sixteenth Century Greensleeves (před kterou Blackmore hrál na koncertech starou anglickou baladu) je krásný příklad úderného, pochodového roku. A na konec úžasná verze Still I'm Sad, nad kterou by museli Yardbirds blednout závistí.
Pravda, nemluvil jsem o slabších písničkách, které vyplňují mezeru mezi těmi silnými. Self Portrait, Black Sheep a Snake Charmer jsou jednoduché rockové skladby připomínající spíš Elfy než Párply a působí, jako by je Dio s Blackmorem složili v Irsku, ve slunném odpoledni v pauze na svačinu (za tuhle větu bude spousta negativních ohlasů). Ale všechny tři se dají poslouchat, i když nezaujmou, rozhodně nepohorší. A tak zůstává nejslabším místem If You Don't Like Rock'n'roll.

Myslím, že Blackmore při nahrávání této desky těžko mohl čekat, že v následujících třech letech vytvoří nejlepší alba rockové historie, ale stalo se, buďme jen rádi.
reagovat

gunslinger @ 05.04.2012 12:00:40
najlepšie rockové albumy histórie to si trocha prehnal.. keby že napíšeš "podle mne" tak ako OK. ako obrovský fanúšik Deep Purple a hlavne Ritchieho Blackmorea(čo je jeden s mojich najväčších gitarových vzorov) sa mi zo začiatku zdala skupina Rainbow ako slabý odvar Purple.. po viacerých vypočutiach sa mi však Rainbow začali strašne páčiť prvé 4 albumy a posledný Stranger In Us All sú za 5 až 4 hviezdy.. tie ostatné albumy smrdia ejtínsom čo ja osobne nemusím , ale nezatracujem.
Black Sheep Of The Family vynikajúci riff mňam

Corsica @ 05.04.2012 12:13:47
Jak myslíš. Já patřím mezi lidi, co mají radši On Stage než Made In Japan a Rising staví výš než cokoliv jiného, ale budiž.

Termelinator @ 05.04.2012 12:58:35
Osobně bych u tohoto alba nepřeháněl, sice je skvělé, ale podle mě se Ritchie na tomto albu malinko hledal. Rising je minimálně o stupeň lepší, hlavně díky novým lepším spoluhráčům v kapele... Pokud jde o mě, já mám ještě radši ty "příšerné, strašné a neposlouchatelné komerční" Rainbow. :)))

martin69 @ 05.04.2012 13:01:53
Rainbow mám rád ve všech sestavách a na všech deskách.

Corsica @ 05.04.2012 14:51:40
"Rainbow mám rád ve všech sestavách a na všech deskách"
já taky, kromě Down To Earth

martin69 @ 05.04.2012 14:55:34
Corsica : když píšu na všech ,tak to znamená na všech!!!! :-)

Termelinator @ 05.04.2012 19:05:45
Dovolil bych si menší úpravu. Sabbath Bloody Sabbath vyšlo již v roce 1973, roku 1975 vyšla deska Sabotage.

Corsica @ 05.04.2012 19:19:26
chybička se vloudila

aselzesarp @ 22.09.2013 23:20:21
Nejlepší kytarista? No to je dost divné tvrzení. Já se vždycky pousměju, když někdo o nějakém rockovém kytaristovi tvrdí, že je nejlepší kytarista. Vždycky si vzpomenu na chlapíka jménem Narciso Yepes :-)
>> odkaz

zdenek2512 @ 23.09.2013 08:54:46
aselzesarp: to je skutečný virtuos.:-) Pro mě Blackmore přes všechny své kvality zůstává zakladatelem onanistických sól, které od něj převzali všichni speedmetaloví kytaristé. Ekvilibristika na strunách ještě neurčuje kvalitu.

tykeww @ 23.09.2013 09:23:16
Určování nejlepšího kytaristy je stejně hloupé, jako porovnávání která kapela je lepší. Každý dobrý hudebník hraje jinak, jinak hudbu cítí a také nám svou hrou odhaluje kus sebe sama. Vyhrát superrychlé laufy levou rukou se za pár měsíců usilovného cvičení může naučit téměř každý, kdo má ruce.

zdenek2512 @ 23.09.2013 09:32:48
Ahoj Michale,napsal jsi to naprosto dokonale, plně s Tebou souhlasím. Určování nejleších ať sólistů nebo kapel je blbost. To je pro každého jiné záleží jak to vnímá.:-)

aselzesarp @ 23.09.2013 12:12:36
Věci se dají porovnávat, ale nejdřív si musíme určit, podle čeho je budeme porovnávat.
Pokud v tomto případě určíme, že kytarista s brilantnější technikou = lepší kytarista, je jasné, že Narciso Yepes porazí jakéhokoliv rockového kytaristu, včetně Hendrixe.

zdenek2512 @ 23.09.2013 12:47:25
Zrovns jsem v aute slysel na radiu Beat AC/DC tuhle kapelu naprosto nesnasim a volal tam nejaky clovek a ze mu udelali radost, ze je to jeho nejoblibenejsi. Na tohle kdo je lepsi v showbusinesu nejsou meritka( stopky, metr, zavazi ) s tim se musis smirit.

aselzesarp @ 23.09.2013 12:52:24
Ne, nemusím.. Já se nebavím o tom, co se komu víc líbí za hudbu, ale kdo je lepší kytarista.
To "lepší" neznamená nic. Proto si musíme určit, co to bude znamenat (podle jakých kritérií to budeme posuzovat). Jsou akorát méně vhodná a vhodnější kritéria.
Když dokážu určit, že Hendrix je lepší kytarista než někdo, kdo umí na kytaru akorát tři akordy a nějaké základní vybrnkávání, není důvod, aby nešlo určit, jestli je lepší Hendrix, nebo Yepes. Akorát je tam menší rozdíl. Ale je tam.
To není tak, že člověk se v určité chvíli stane kytaristou, a pak už je to jenom o vkusu, který kytarista je lepší. Vždycky jeden umí víc.

zdenek2512 @ 23.09.2013 12:54:54
aselzesarp: jeste doplnim pro me je jednou z nejlepsich desek vsech dob Trout Mask Replica od Captain Beefhearta, kterou 99 lidi ze 100 nesnasi.

Progjar @ 23.09.2013 12:58:30
Nechcel som reagovať ale predsa. Hudba je výsostne pocitová záležitosť a veľmi individuálna. Preto aj hodnotenie, kto je lepší gitarista je scestné. Jediné exaktne merateľné parametre by mohli byť rýchlosť a vytrvalosť. David Gilmour nie je technický typ gitaristu ale jeho spôsob tvorby tónov je jedinečný. Možno práve jedinečnosť je to kritérium pre hodnotenie. A ešte vlastná hudobná tvár, t.j. aby som daného gitaristu poznal len podľa hudby, tvorby tónov, spôsobu výstavby sól atď. Ale principiálne hudba nie je skok do výšky ani hokejový zápas. To je aspoň pre mňa, jedinečná chvíľa keď som tam len ja a hudba.

aselzesarp @ 23.09.2013 13:03:25
Kytarista je člověk, co hraje na kytaru. Proto je lepší kytarista ten, kdo lépe zvládá tento nástroj. To nemá s hodnocením hudby nic společného. To bychom se museli bavit o tom, kdo je lepší skladatel.

Progjar @ 23.09.2013 13:13:17
Ale výsledkom ovládania gitary ako nástroja je hudba. Takže to sa nedá oddeliť. Ale mám pocit, že táto diskusia nemá zmysel. A určovať kto je lepší skladateľ - no comment. Ja zbožňujem napr. Wish You Were Here alebo Mother, moja žena to nemôže počuť. Pre mňa je Waters skladataľský génius, pre moju ženu je nula. Tak určujme kto je lepší gitarista, bubeník, klávesista, spevák, skladateľ, producent, textár. Ja to poviem ináč. Serme na to a počúvajme hudbu. A diskutujme o nej!

aselzesarp @ 23.09.2013 13:15:14
"Ale výsledkom ovládania gitary ako nástroja je hudba"
Ne. Hudba je výsledkem komponování. Pomocí nástrojů se hudba akorát interpretuje.
Tohle podle mě fakt není moc složité na pochopení..

Progjar @ 23.09.2013 13:18:14
Tak to poviem ináč. Hendrix je gitarista par excellance ale ja ho nemôžem počúvať. Keith Richards je údajne len priemerný gitarista, napriek tomu jeho hru milujem. Howgh, som v práci, musím napĺňať cash flow.

aselzesarp @ 23.09.2013 13:20:58
Ano, já vím, jak to myslíš, ale to, že se ti nelíbí hudba, co hraje, nesouvisí s tím, jaký je kytarista.

Progjar @ 23.09.2013 13:26:30
OK, chápem tvoje vnímanie. Tu ide o spôsob hodnotenia, kto je lepší gitarista a keďže výkon gitaristu vo väčšine prípadov vnímaš cez hudbu, tak ho podvedome hodnotíš práve podľa tej hudby. Ja osobne veľmi rád pozerám záznamy z koncertov, lebo tam je vidno gitaristov ako sa vraví pri práci. A to milujem. V princípe chcem len povedať, že radšej počúvam ako zostavujem rebríčky.

tykeww @ 23.09.2013 13:26:32
Každý dobrý kytarista ti každou skladbu zahraje po svém, není to stroj.

Progjar @ 23.09.2013 13:28:41
To si trafil klinec po hlavičke, to je kritérium. Tu sa prejaví nielen technika ale aj cítenie gitaristu.

zdenek2512 @ 23.09.2013 14:25:08
On je aselzesarp trochu umanutej olympiádou, já už jsem se mu snažil vysvělit to že prostě umělecký výkon hudebníka není stejný jak skákat do výšky. Ten skok se dá změřit,ale to jak kdo zahraje tón nebo akord to záleží na pocitu posluchače, kdyby to zahráli stejně tak to je o ničem jak psal Michal musí vyniknout osobitost hráče.Dále už se o tom nebavím podle mě to nemá cenu debata o h...ě. Prosím Tě aselzesarpe napiš nějakou recenzi posuď hráče a poslechni si názory ostatních na tvoje hodnocení.

PaloM @ 24.09.2013 09:01:43
aselzesarp: pred pár mesiacmi sa tu objavil jeden génius, ktorý sa vraj menoval Petr Gerneš. Ak si s ním totožný, pokojne sa prihlás pod tým nickom. Ak nie máme tak či tak smolu.
Tvoje myšlienkové postupy ho silno pripomínajú.
Gernešovi sa na pár mesiacov podarilo rozvrátiť toto fórum.
Tak ťa zatiaľ slušne prosím: skús písať o niečom inom ako večne o lepších či horších gitaristoch a nástrojoch na odmeranie kvality.
Zamoruješ to tu hlúposťami.
Každý má právo na svoj názor. V tvojom prípade však, sorry, nemôžem povedať, že ho rešpektujem.
Poznámka na okraj: Gerneš mal niekoľko mesiacov ban.
Poznámka pre normálnych fanúšikov: vyserte sa na takéto jalové diskusie. Stratíte súdnosť.

aselzesarp @ 25.09.2013 00:11:27
Nejsem Petr Gerneš.
Jasně, každý má právo na názor, dokud ten názor není nepříjemný někomu, kdo mu to právo odepře, přesně na tom principu funguje naše společnost :-)

aselzesarp @ 25.09.2013 00:12:59
Ale jo, nechám toho, chápu, že to tady pak může překážet a že to asi většinu lidí nezajímá.
Tak pardon, nechtěl jsem vyvolávat hádky nebo tak, jen jsem se nechal unést.

PaloM @ 25.09.2013 08:20:57
Tak fajn, môžme ísť ďalej.

23.01.2011 Brano
4 stars

Najskôr fakty až potom dojmy. Skupinu Rainbow založil gitarový génius, majster riffov, ale zároveň aj nevyspytateľný a vrtošivý Ritchie Blackmoore po odchode z Deep Purple po albume Stormbringer. Stalo sa tak na jar 1975. Prvú zostavu Rainbow tvorili okrem Ritchieho aj spevák Ronnie James Dio, vlastným menom Ronald Padavona, ktorý pôsobil v hudobnom showbiznise už na sklonku päťdesiatych rokov najskôr v skupine The Vegas kings, potom v skupine Ronnie Dio and the Prophets a nakoniec vo formácii Electric Elves, ktorá sa potom premenovala na jednoduché ELF. Ronnie Dio bol síce malý vzrastom, jeho hlas mal však úžasnú silu a rozsah.B ol známy tiež pod prezývkou "charizmatický prcek". Bohužiaľ, píšem o ňom v minulom čase, pretože teraz už spieva tam na druhom brehu. Zo skupiny ELF pochádzajú aj ďaľší účinkujúci, klávesista Mickey Le Soule, bassgitarista Graig Gruber a hráč na bicie Gary Driscoll. Dá sa to aj tak povedať, že Ritchie Blackmoore skupinu ELF vlastne vytuneloval. Avšak Ritchie, nespokojná to duša, neskôr menil personálne obsadenie kapely od albumu k albumu ako ponožky. To boli personálne rošády, sakra! Debutový album Ritchie Blackmoore´s Rainbow vyšiel v auguste 1975. Vo Veľkej Británii to dotiahol na výborné 11-te miesto v rebríčku a v USA obsadil 30-tu pozíciu. Album odštartuje svižnou údernou skladbou Man on the silver mountain. Dominujú jej klasické Ritchieho riffy a úžasný Diov spev. Self portrait je tiež príjemná záležitosť. Tretia v poradí, Black sheep of the family, mimochodom Ritchieho obľúbená skladba, pochádza pôvodne z roku 1970 a nahrala ju skupina Quatermas. A prichádza vrchol tohto albumu, krehká a vznešená Catch the rainbow. Má silu a atmosféru chrámovej piesne, vyžaruje z nej doslova nebeská blaženosť. Mám ju veľmi, veľmi rád, je to moja srdcová záležitosť. Z podobného súdka je aj pieseň The temple of the king a opäť výborný Dio. Nasleduje ultimatívna vypalovačka If you don´t like rock´n roll a potom sa na pár minút presunieme do šestnásteho storočia. Album končí inštrumentálnou coververziou Still I´m sad, ktorá pochádza z tvorivej dielne The Yardbirds. O dvadsať rokov neskôr ju Ritchie znovu oživil vo svojej znovuobnovenej skupine Rainbow, na albume Stranger in us all, kde ju výborne naspieval Doogie White. Za pozornosť stojí tiež pekný obal platne, rozprávkový zámok týčiaci sa do oblakov, obklopený hviezdami, nad ktorými je samozrejme neodmysliteľná dúha. Autor diela je výtvarník David Willardson. Najradšej by som dal tejto platni päť hviezd, ale to by som musel nasledujúci Rising ohodnotiť šiestimi a to nie je na progboarde technicky možné.

PS: Remastrované cd som kúpil v roku 1999 za neuveriteľných 179 slovenských korún!
reagovat

martin69 @ 23.01.2011 10:52:46
Brano : díky za tvůj pohled na prvotinu Rainbow.Napsal jsi to velmi pěkně.

12.01.2011 moonySK
4 stars

Rainbow comes!

Prvý a veľmi dobrý debut Blackmorovej kapely Rainbow, ktorá hneď na tomto albume dala najavo, o čo Ritchiemu vlastne ide (nie o texty, ktoré obsahujú sex, chlast, drogy, turné...ale o Tolkienov tajomný svet a magické posolstvá).

Myslím si, že hneď úvodná Man on the Silver Mountain je takým prvým vrcholom albumu. Už vidíme, aký hudobný prínos doniesol Ritchie Blackmore Deep Purple, a teraz aj Rainbow. Výborný spev speváka Ronnieho Dia (RIP), ktorý až na tomto albume po prvý krát odprezentoval silu svôjho hlasu (ak nerátam zabudnutú kapelu Elf).
Povedal by som, že druhá Self Portrait je čistá Ritchieho vec, výborná trojštvrťovka, s úžasným refrénom a gitarovým sólom. Tretia pieseň - Black Sheep of the Family - je perfektná úprava skladby od Quatermass. No a prichádza druhý vrchol albumu: Catch the Rainbow. Toto Ritchieho vyznanie Jimimu Hendrixovi hovorí o ňom viac, ako by dokázal zachytiť akýkoľvek interview. Keď som si púšťal tento album v máji roku 2010, keď Ronnie odišiel, vtedy som pochopil silu slov textu tejto piesne - But life's not a wheel/With chains made of steel/So bless me - come the dawn/Come the dawn...Nemôžem sa ubrániť slzám...

Druhá strana začína pre mňa zadosti nevýraznou skladbou Snake Charmer, ktorá ma ani na viac počutí vôbec neupútala. Po nej však toto sklamanie nahrádza vynikajúca power-balada s názvom Temple of the King. Zase sa tu "predvádza" maestro Blackmore, ktorý zahral naozaj nádherné a precítené gitarové sólo. Ďalšia vec s názvom If You Don´t Like Rock and Roll - no, povedzme, že je to fajn rocknrollová skladba, ale na tento album - a hlavne na Rainbow sa mi veľmi nepodobá...a dosť kazí takú celistvosť tohto albumu. Možno by sa hodila na posledné albumy Rainbow (albumu Bent out of Shape by hodne prilepšila, hehe). No a posledné dve skladby, ktoré si od Rainbow navždy zapamätám, sú 16th Century Greensleves a inštrumentálka Still I´m Sad. Tá prvá je výborná skladba s dosť morbídnym textom - samozrejme zase vypovedá príbeh z dávnych storočí, hehe -
Flames are getting higher/Make it leap unto the spire/Draw bright down/Cut it to the ground/We shall dance around the fire/No more night/We have seen the light/Let it shine on bright/Hang him higher...
A geniálna úprava piesne Yardbirds Still I´m Sad - ktorá je vďaka inštrumentálnej podobe len a len Ritchieho kúskom - sa strašne podobá na skladbu You Fool No One od Deep Purple. Nech mi niekto nepovie, že Gary tento rytmus neprebral od Iana Paicea, hehe. A takisto, keď si pustíte koncert California Jam od DP z roku 1974, Ritchie tento úvodný motív hral v piesni You Fool No One.

To však nemení nič na skutočnosti, že tento excelentný album je jedným z najlepších od Rainbow. Ako som sa rozhodol, chcem čo v najbližšiej dobe napísať recenzie aj na ostatné albumy, a na konci chcem vypísať plusy a mínusy platne.

Takže RITCHIE BLACKMORE´S RAINBOW -
plusy: mínusy:
+ spev - oklieštená Garyho rytmika
+ Ritchieho geniálnosť - If You Don´t Like...
+ celkové skladby - Snake Charmer

Pre mňa za výborné 4.
reagovat

moonySK @ 12.01.2011 20:46:39
>> odkaz

Borek @ 12.01.2011 23:19:26
Jak je to myšleno s tím prvním debutem?

moonySK @ 13.01.2011 15:18:01
Hehe, to je taký malý sek. Myslel som prvý album a veľmi dobrý debut...

bsp @ 17.01.2011 17:49:46
Ha, trojštvrťovka Self Portrait?

Pletieš si trioly s taktom.



moonySK @ 26.01.2011 10:47:25
bsp: Myslím že nie. To ty si pletieš názvy s pojmami. Táto pieseň je v 3/4 takte...tak netrep.

moonySK @ 26.01.2011 10:47:26
bsp: Myslím že nie. To ty si pletieš názvy s pojmami. Táto pieseň je v 3/4 takte...tak netrep.

Brano @ 26.01.2011 11:43:55
Chlapci,mať tak váš vek a vaše problémy :-)

hejkal @ 26.01.2011 13:04:27
moonySK, žiaľ, je to klasický štvorštvrťový takt a v rámci neho si počítaj štvrťové trioly.

25.01.2010 nowhere_man
5 stars

Tak toto je pre mňa päťhviezdičková záležitosť. Jeden z najkvalitnejších hardrockových počinov. Mimo iného ma priviedol aj k vynikajúcemu a jednému z najlepších hlasov aké poznám - Ronnie James Dio. A myslím, že Ritchie Blackmore sa tu viac realizoval, než na jeho posledných 2-3 albumoch s Deep Purple, než ich opustil. Úvodná Man on the silver mountain musí rozprúdiť krv v žilách každého pravoverného hardrockera a navyše ten Diov prejav... to je jednoducho božské (či diabolské?). Vynikajúca je i coververzia Black sheep of the family, ďalej by som spomenul nádhernú baladu Catch the rainbow, ešte krajšiu The temple of the king a inštrumentálny cover Still I´m sad. TO sú vrcholy albumu, ostatné sú však tiež prvoligové hardrockové skladby. Moje srdce pri tomto albume vždy plesá, pre mňa je to zásadné hardrocké dielo.
reagovat

DeaconJohn @ 25.01.2010 20:14:15
Jsme asi vážně ze stejného těsta. I tady s Tebou souhlasím, vyzdvihl jsi přesně ty skladby, které považuji i já za nejlepší. Debut mám od Rainbow nejradši, protože hudba je tu taková zasněnější a pohádkovější, než na příštích rockárnách. Pro tento typ muziky budu mít vždy slabost. Hned si to jdu pustit, díky za tip!

nowhere_man @ 26.01.2010 10:23:16
Já zas ďakujem tebe za reakciu, ktorá ma potešila.

23.12.2009 vmagistr
4 stars

Prvotina Rainbow je pro mě vedle Rising asi nejlepším počinem téhle kapely vůbec. Deska je plná nápadů, je vidět, že Ritchie jel na předchozích albech s Deep Purple tak nějak na půl plynu. Tady mohl konečně popustit uzdu skladatelské fantazii a rozbalit to po svém. Zdatným parťákem mu v tom byl Ronnie James Dio, charismatický zpěvák a také talentovaný textař. Co ze symbiózy těchto dvou osobností vzniklo?

tu du du tu tú du dú tu du tu dú dú...snadno zapamatovatelný a chytlavý riff uvozuje první písničku Man On The Silver Mountain. Ronnie sice zpívá pomalu a rozvážně, ale zbytek kapely pod ním šlape jako hodinky. Troufám si tvrdit, že od Machine Head nebyl Ritchie v lepší formě než právě zde. Houpavá Self Portrait uteče jak voda a je tu Black Sheep Of The Family, pravá rocková veselice. Takováhle živelnost se nedá jen tak někde sebrat na chodníku, v kapele si prostě musí navzájem sednout. To, že většinu členů Ritchie po vydání desky odměnil vyhazovem, je věc druhá.

Catch The Rainbow zní jako poselství z nějakého ledového království, kde se zastavil čas a nic zde nikam neutíká. Jen zavřít oči a nechat se dovézt, tam, kam stres a spěch mají vstup zakázán...Snake Charmer občas přeskakuju (což ale rozhodně neznamená, že by to nebyla dobrá skladba, jen mi tam prostě nepasuje) a na řadu tak přichází The Temple Of The King - protiváha Catch The Rainbow. Temple Of The King je totiž z lidského království, úplně si představuji takové to obyčejné odpoledne na královském hradě, vládce v hermelínu podřimuje na trůně a přemýšlí :-)

Ze slastného snění mě pak vždycky vytrhne divoká If You Don´t Like Rock´n´Roll - takhle skladba se snad ani nedá uprostřed stopnout. Desku pak uzavírají pohodové kousky Sixteenth Century Greensleeves a Still I'm Sad.

Takhle se má dělat rocková muzika!
reagovat

Motorcycle Man @ 05.01.2010 02:42:53
Geniálny Ritchie = Originál
Yngwie = Úbohá kópia (Pri všetkej úcte).

PaloM @ 05.01.2010 07:17:49
Motorkár, tak tvoju matematiku som nepochopil. Čo tie rovnítka ? Matematický nezmysel alebo rébus, ktorému rozumieš len ty. Skús to napísať logicky.

PaloM @ 05.01.2010 07:21:14
Aha, sorry, lebo na prvej strane sa to zobrazilo takto: "Geniálny Ritchie = Originál Yngwie = Úbohá kópia (Pri všetkej úcte)." Rozmýšľal som, že čo je "Originál Yngwie" :-) Yngwie ma tiež nezaujal, ale prečo si myslíš, že je Ritchieho kópia, keď každý hrá iný štýl ?

Voytus @ 05.01.2010 08:21:19
PaloM: Zas tak "iný štýl" to není, Malmsteen inspiraci konec konců přiznává (na tom není nic špatného), ale pro srovnání >> odkaz a >> odkaz Snad jen, že u Alcatrazz Malmsteen dlouho nevydržel, a tak je v klipu Steve Vai (osobně mi to nevadí, mám ho vedle Steve Morse z tohoto typu kytaristů nejradši).

Motorcycle Man @ 05.01.2010 13:17:27
Tou matematikou som chcel povedat že Blackmore je stará škola a Yngwie je ňou evidentne ovplyvnený čo aj sám priznáva (a ešte aj Hendrixom)a keď pozorne počúvaš jeho albumy tak zistíš kde hľadá inšpiráciu.Ináč nechcel som uraziť Yngwieho fanúšikov.ja ho sám rád počúvam. Ale môj hudobný vkus vychádza z hardrockovej klasiky 70tych rokov od ktorých sa odvíjajú všetky dnešné štýly a odnože metalovej hudby.

pito63 @ 05.01.2010 19:21:26
vmagister, veľmi pekné čítanie o výbornom albume skvelej kapely s fantastickým spevákom. Za seba dodám, že sa mi páči aj neskoršia tvorba, či už s Diom, Bonnetom alebo Turnerom. Súhlasím, tie začiatky sú asi to NAJ od Rainbow.
Akosi však neviem prísť na koreň debate, ktorú tu rozprúdil motorkár. Ani slovo súhlasu alebo protiargumentov na Tvoju adresu, ani maličká zmienka o recenzovanom albume. Motocyklista, pri všetkej úcte, o čom to je?

PaloM @ 05.01.2010 19:32:22
Správne Piťo, vraciaš diskusiu k veci. Neviem si predstaviť hardrockovú "scénu" (blbé slovo, nemám ho rád, no nič iné mma nenapdlo :-) ) bez Rainbow. Je to dobrá platňa. Najradšej od nich mám Rising, Long live rock n roll, On Stage a samozrejme Down to earth s Bonnetom.

17.02.2009 hejkal
4 stars

Je to možno trošku trápne, ale o Rainbow som prvýkrát zavadil niekedy, keď som mal už dávno solídne vystavanú zbierku rôznych stariniek. Dovtedy som vedel iba to, že ide o skupinu Ritchieho Blackmorea a tuším som (to je asi zrejmé) poznal tak akurát Since you’ve been gone a Long live rock’n’roll. Prezretie prišlo s televíziou WDR a koncertom z Rockpalastu s Markom Clarkeom na base. Dio tam podal výkon, aký bol na hony vzdialený jeho živému zúfalstvu z videa Black plus Blue a kapela jednoducho „jela“.

A potom to už išlo rýchlo. Debut, On stage, Rising, Long live... a tým to zhaslo. Neskoršie veci ma už nepresvedčili.

Na debute hrajú skupina Elf a Ritchie v pomere väčšia berie. Takže sa to volá Ritchie Blackmore’s Rainbow. Ale po poriadku.

Klasická Man on the silver mountain postavená na mohutnom rife je tu pomalšia, než ju potom zvykli hrávať, ale je to pecka. Mohutná Self portrait so svojím ...feel I’m goin’ down, down, down, down… je super. Cover Black sheep on the family veselo odsýpa, ničmenej verzia od Quatermass je mi trošku bližšia. Trademark Catch the rainbow dá spomenúť na skladbu Coronarias redig ešte od Párplov. Veľmi krásna vec, ešte v plienkach, koncertne sa nadýchne k monumentálnosti a dotkne sa hviezd. Vytvrdená melodická rýchlovka Snake chamber je solídnym kameňom v Ritchieho dokazovaní svetu, že hard rock a on sú jedno (dnes to už neplatí, renesančný starček je však rovnako presvedčivý:)). Moja nr.1 na albume je nádherná The temple of the king, ktorá má krásnu akustickú gitaru a naliehavú posmutnelú atmosféru, ktorá ma neskutočne chytá za srdce. Pri všetkej úcte k ostatnému materiálu je Temple tým naj, čo Elfbow vytvorila. Krátky rock’n’roll s názvom If you don’t like rock’n’roll je takou odbočkou z temných a srdcervúcich hard rockových vôd, tento úlet ešte Ritchie zopakoval. Ďalšia budúca chrámová oslava pána s gitarou, ešte bez úvodného intra, to je Sixteenth Century Greensleeves. A na záver tu máme inštrumentálnu zrýchlenú coverovku Still I’m sad, ktorá sa opäť v blízkej budúcnosti zmení na nepoznanie.

Ak by som mal byť fér, dal by som 3 hviezdy. Ale ja som nefér, už kvôli tej melódii a prevedeniu The temple of the king pridávam nekritickú hviezdu navyše. Album je dobrý a materiál z neho sa v rukách neskorších borcov ukázal ako ťažko klasický.


reagovat

Voytus @ 18.02.2009 13:12:32
Desku jsem před nějakými osmi lety objevil na magnetofonové pásce a jelikož nebyla popsaná, tak jsem nějakou dobu netušil oč jde. Podle kytary bylo sice jasné, že jde o Blackmorea (byl jsem zapřisáhlý Párplista), podle zpěvu jsem tipoval Coverdalea, ale jistý jsem si nebyl. Za čas se ukázalo o koho jde. Už tato první deska patří k tomu nejlepšímu, co Rainbow vytvořili.

Jano @ 18.02.2009 22:56:49
Pekná recka, konečne niekto dokázal napísať aj niečo o debute, ktorý je z celej tvorby Rainbow môjmu srdcu najbližší. Podľa mňa si to zaslúži nie 5, ale rovno 10 hviezd. Muziky mám napočúvanej nespočetné množstvá, ale ešte nikdy som nepočul tak geniálne strhujúce melódie, schopné tak jedinečne kombinovať hudobnú farebnosť, správnu tvrdosť, uchu lahodiacu krásu a magickú atmosféru so super harmóniou, rytmom, tempom, melodikou, technikou a kvalitou.

palg @ 28.01.2010 12:40:04
>> odkaz

Míša 1962 @ 10.03.2010 17:29:15
Líp bych to nenapsal, souhlasím s Janem na 100%!

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Corsica, nowhere_man, Jardo, kali, Milan_
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 8x
Petr Gratias, hejkal, vmagistr, Brano, palg, kaktus, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Rainbow


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000