Queensrÿche - The Verdict

Queensrÿche - The Verdict - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2019

Tracklist:

1. Blood of the Levant (3:27)
2. Man the Machine (3:51)
3. Light-years (4:09)
4. Inside Out (4:31)
5. Propaganda Fashion (3:36)
6. Dark Reverie (4:23)
7. Bent (5:59)
8. Inner Unrest (3:50)
9. Launder the Conscience (5:16)
10. Portrait (5:16)

Total Time: 43:22


Obsazení:

Todd La Torre - Vocals
Michael Wilton - Guitars
Parker Lundgren - Guitars
Eddie Jackson - Bass
Scott Rockenfield - Drums

 
19.03.2019 jirka 7200
5 stars

Další z ikonických kapel melodického progresivního metalu – Amíci Queensrÿche vhodili na přeplněný hudební trh po dlouhých čtyřech letech nové album s názvem The Verdict. Jejich alba tak nějak z jakési nostalgie sleduji, není tedy divu, když elektronickými obvody mého sluchátkového zesilovače poslední dny pobíhaly jedničky a nuly Queensrÿche zběsile sem a tam.

Před lety jsem pookřál, když s přijetím nového pěvce Todda La Torre otočila kapela hudební kormidlo do úspěšných osmdesátých let - tam, kde ji většina fandů asi chtěla vidět nejvíce. Na eponymním albu Queensrÿche z roku 2013 a na Condition Hüman vydaném o dva roky později se jim tato vize poměrně dařila a Todd se stal skvělou náhradou za Geoffa. Po řemeslné stránce skvěle odvedená práce, nějaký posun do neprobádaných končin asi málokdo očekával.

Co je třeba u novinky The Verdict zmínit? Je to druhá deska, kterou produkoval, mixoval a masteroval Chris "Zeuss" Harris, který dříve produkoval mimo jiné hardcore metalové spolky Hatebreed, Terror či Madball. Kdybych neslyšel výsledek jeho práce již na Condition Hüman, asi bych si po pádu na kolena rozdrtil čéšky v kolenou. Pak jsem si ale řekl, že když takové Judas Priest může produkovat thrash metalový hudebník, tak asi není co řešit. Jeho výsledný produkt zní rozhodně lépe než dynamicky naprosto zmršená verze desky Queensrÿche z roku 2013. Tu naprosto zvukově zlikvidoval jejich dlouholetý producent James "Jimbo" Barton, který se předtím znamenitě blýskl na většině jejich stěžejních alb. Perličkou je i nahrání bicích zpěvákem Toddem, který zaskočil za stálého Scotta Rockenfielda, který toho času čerpal rodičovskou dovolenou.

Jak to dopadlo? Hned úvodní song Blood of The Levant může zčásti napovědět. Natlakovaný power prog metal, kde zpěvák řádí jako Rob Halford. O něco temnější zvuk řezavých zkreslených kytar oproti předešlé fošně, tajemné hlasy v nahrávce, časté změny rytmu - tak jak v nejprogresivnějším období souboru. Parádní úvod. Následuje pořádný kvapík, dravý Man The Machine. Třetí Light Years potěší melodickým refrénem. Inside Out klame tělem - atmosféru buduje nenápadně a pomalu, potom ale rozkvete ve zpěvném refrénu. Propaganda Fashion je nejhutnějším příspěvkem na tomto albu. Pokus o power baladu vyšel skvěle v Dark Reverie. Bent vystřídá několik nálad a temp a potom jako by kapele v dalších dvou písních trochu došel dech. Rozbouřené emoce klidní závěrečná Portrait v pomalejším tempu.

A jak zní můj verdikt na album The Verdict? Po zhruba desítce poslechů jej považuji za nejlepší z Toddovy éry. Hudebníci svoji domovinu sice tímto dílem neobjevili, ale na nudu jsem si v žádném případě nemohl stěžovat. Oproti předchozím dvěma deskám je album pestřejší a barevnější s jasnějšími odkazy k nejlepším počinům souboru. To celé je zabaleno ve velmi moderním, tvrdém a hutném soundu, v mnoha okamžicích se poslech stává adrenalinovou jízdou na horské dráze. Nečekejte průzračný zvuk Empire, je dynamičtější a metalově natlakovaný spíše po vzoru poslední desky Judas Priest. Do krásy však rozkvete až po delší době, až si do mysli uložíte všechny parádičky, které si pro vás muzikanti připravili. V rámci diskografie kapely za čtyři a půl. Zatím aspirant na prog metalový počin roku.

Jsem rovněž zvědav na komentáře Mayaka, alienshoreho, oře či horyny :-)

promo klip: >> odkaz
reagovat

john l @ 19.03.2019 12:07:53
I když jsem nebyl osloven, musím zareagovat. Tohle je první pozitivní recenze, kterou na nové Queensrÿche čtu. Každej tu desku poslal do pekel. I podle mě je to katastrofa maximálně za dva body. Ta kapela se topí ve svých vlastních sračkách už dobrých dvacet let. Dostal jsem to co jsem čekal-nic! Je mě líto, ale úpadek Queensrÿche je jedním z nejhorších propadů v hudební branži.

jirka 7200 @ 19.03.2019 13:06:24
Ahoj Johne, respektuji tvůj názor, já si však myslím, že nelze vše za posledních 20 let od Queensryche házet do jednoho pytle.

Tímto samozřejmě zvu všechny ostatní k diskuzi, výše jmenované jsem jmenoval jen proto, že se tu pravidelně k této kapele vyjadřovali.

b.wolf @ 19.03.2019 15:19:33
Kdysi hodně dávno jsem narazil na EP této smečky s podivným názvem s přehlasovaným y, něco jako mají Slováci mäso nebo odmäk ... znělo jako docela solidní kopírka Iron Maiden, tak jsem si na doporučení kamaráda napálil na MC i prý jejich opus magnum, Operation Mindcrime ... netrvalo dlouho a přehrál jsem jej; nijak mě neoslovilo, v progu mám jiné skupiny, mnohem lepší ...
Novinku jsem zkusil čistě ze zvědavosti, jestli frontman bude lepší než uječený Geoff ... není, takže Queensrÿche se opět a zřejmě natrvalo vracejí do zapomnění.

jirka 7200 @ 19.03.2019 15:37:58
b.wolf : Tomu rozumím. Pokud tě neoslovila raná tvorba Queensryche a ani zpěv Geoffa, pravděpodobně si cestu k nové desce nenajdeš, i když je oblečena do současného nadupaného kabátu s prog power metalovými třásněmi...

alienshore @ 19.03.2019 21:49:38
v podstate dobrý album, najmä pre metalovejšie orientovaných fans, mne však chýba akási nadstavba ktorú očakávam od mena Queensryche, chýbajú mi výraznejšie refrény ktoré by mi poriadne vyklepali palicu, najlepšie dopadli úvodný song Blood of the Levant - Queens tu znejú ako za starých čias v dobrom slova zmysle, ďalšia pekná vec je určite Light-years kvôli podarenému popovému refrénu a posledná Portrait je naozaj super vďaka alternatívnejšiemu feelingu ...

Queensryche sa zbytočne okliešťujú vo vyložene power/prog štýle, pretože akonáhle trochu odbočia tak je to rozhodne zaujímavejšie, z hľadiska biznisu je to iste pochopiteľné ale cítim tam tápanie vo vlastnej minulosti, z môjho pohľadu zatiaľ naj album s La Torrem je ten z roku 2013

jirka 7200 @ 19.03.2019 23:04:54
to alienshore : děkuji, že jsi si dal tu práci a fundovaně se vyjádřil k obsahu desky, jsi dnes první :-) Můj názor jsem již vyjádřil v recenzi, jen to tu trochu upřesním a rozvedu.

Od kapely, co je 40 let na scéně, nečekám v současné době nějaké novátorské alba. Zrovna tak to nečekám namátkou třeba od Deep Purple, U.Heep, Styx nebo Iron Maiden. Ti rovněž vydávají alba, kde více či méně (spíše více) reflektují svoji minulost. A tak je to myslím v pořádku. V případě Queensryche je to na tomto albu společné úsilí nových muzikantů a jediného pamětníka, co se v době největší slávy kapely výrazněji autorsky zapojil - kytaristy Michaela Wiltona.
Ač nejsem muzikant, tak jsem se v tomto prostředí pohyboval. Vím tedy od nich, jak je nesmírně obtížné navázat na třicet let staré písně takovým způsobem, aby to dnes neznělo směšně a archaicky. To se dle mého Queensryche tímto albem povedlo. Já tu právě skladby s výraznějšími refrény a propracovanějšími aranžemi nacházím.

horyna @ 20.03.2019 09:20:14
Ahoj Jiří: děkuji za výzvu, ale na svou kdysi totálně oblíbenou kapelu bych reagoval i tak. O Queensryche bych se dokázal bavit hodiny, o všech jejich fázích, přec to byla na začátku devadesátých let, když jsem přecházel z metalu do progu má grupa number two v celkové pořadí oblíbenosti. Ty času jsou už samozřejmě dávno pryč, ale na jejich adresu si neodpustím zcela zásadní kotel výtek.

Nemám příliš prostor se rozepisovat o všech jejich fázích, snad někdy jindy, ale když si vezmu jen období z La Torrem u mikrofonu, musím souhlasit ze Slavem, že nejpovedenější je deska z roku 2013. I přes neskutečně zprzněný zvuk!!!!!!!! (nechápu, jak mohl tohle zrovna Jimbo dopustit) má ten materiál malinkou duši i občasný nápad. Ale i tak, já osobně nesnáším podobné návraty ke kořenům (to co dělají My Dying B, nebo Paradise Lost-obojí jsou mi sic dlouhatánsky ukradení...). Potřebuji v muzice slyšet vývoj a proto jsou mi mnohem mnohem bližší např. desky jako American Soldier, nebo Dedicated to Chaos, i když už dávno nemají s původní tvorbou nic společného, nemůžu jim upřít smysl pro hledání nových (progresivních) cest.

Tohle poslední tři desky totálně popřely a jejich NEvývoj mě strašně ekluje! Moc se mi nelíbí ani La Torre a Willton je bez DeGarma (ale i bez Tatea) totálně ztracen. Pár starých fans po tomto skáče, ale co si čtu dlouhodobě názory na propad Q., tak to lidi spíš mrzí, než aby je to nějak oslovovalo.

Absolutně nechápu, jak zrovna ty (který body občas dost šetří), můžeš dát dle mého-nezlob se-tak nehorázně slabé desce bez nápadu plný kotel. Za mě jeden bod v rámci discografie a max dva v rámci stylu. Vedel tohoto vydali D.T. vlastně geniální album.

Rage... až Promised... jsou pomníky progresivního rocku. Časem jsem pochopil i Hear, Q2K, Tribe---ale mít je nechci a nepotřebuju, jen mi kazí obraz této kapely. Ovšem to, co předvádí zbytek (vždť je to výsměch-jsou tam jen dva původní členové) kdysi nejslavnější prog-metalové party dnes.... to nejen mě hlava nebere.

Dlouhodobě jsou pro mne Q. obrovským zklamáním a moc mne mrzí, jak tohle kdysi slavné kombo skončilo. Přesto formálně velké díky za recenzi.

A jen tak pro srovnání-- silný 94 rok a giga desky Awake a Promised Land mají u mne 100 bodů. Dnešní D. T. jedou tak na 30% a dnešní Q. tak na 5%.

Promiň, ale cítím tu strašnou frustraci.

Měj se fajn a hodně zdaru do další práce.

jirka 7200 @ 20.03.2019 10:14:56
to horyna : plně respektuji tvůj názor a popravdě jsem jej v takové formě očekával. Rozumím tvému postoji, potřebuješ cítit u kapely nějaké hledačství.

Já, jak jsem již zmiňoval, od kapely, co je 40 let na scéně neočekávám nějaké posuny v tvorbě, ale spíše umění pracovat se svými kořeny, s tím, co kapelu charakterizovalo. To, co jsem očekával, jsem dostal. Nadupané, americkým power metalem načichlé skladby s relativně na dnešní poměry dobrým zvukem. Dostatek melodických refrénů a časté změny tempa. Zpěváka, který zdatně nahradil Geoffa. A to v míře větší, než na předchozím albu "Condition" a zvukově zničeným albem z r. 2013. Z tohoto důvodu jsem dal pětku.

Proto mě věta recenzenta na webu Metal Forever pobavila, cituji : "Pokud by „The Verdict“ nahrála jiná kapela, byla by to dozajista výborná deska."

A tady si myslím, je klíč k posuzování nového alba Queensryche. Pokládám si řečnickou otázku - kolik podobných inteligentních metalových alb v poslední době vyšlo ?

Také mám rád progresi a avantgardu. Pokud dostanu chuť na podobný typ hudby, nebudu sahat po Queensryche, ale po úplně jiných kapelách a stylech. Pokud se mi zasteskne po nadupaném metalu, sáhnu po albu Verdict.

horyna @ 20.03.2019 11:16:56
Tak to já zase s recenzentem z Metal Forever plně souhlasím. Na kalibr Q. je tohle dle mého neskutečně až žalostně málo, jenže to už od dob Hear. Víš, já už muziku v takovéto podobě vlastně ani neposlouchám a tak ji ani nemám důvod a nechci porozumnět. Staré věci, doma naposlouchané kousnu v pohodě, ale do nových v tomto a podobných stylech se nehrnu. Ale to nic nemění na faktu a osobním postoji, že jde jen o další odpadní materiál alá Warning, ale daleko daleko méně nápaditý. Rozumím, že pro hevíkáře to bude bomba, ale pro "Empajráka" je to... no prostě NIC. Bez urážky. Je mi to líto, této kapely je mi moc líto.

jirka 7200 @ 20.03.2019 12:36:19
Jasně, máme to podobně, také nejsem "hevíkář", ale pro zpestření si rád něco pustím, v autě na dobré aparatuře je to v pohodě. Tam bych zase nějaké náročnější věci nedal.

Mnoho kapel provedlo reunion a jejich nové desky mi také naprosto nesedly. Ale je pár alb, co mě oslovilo, bez ohledu na to, jak mnoho z minulosti čerpají, či nikoliv. Ty samé argumenty, co uvádíš v neprospěch Q, lze aplikovat i na poslední Styx, Deep Purple, Iron Maiden nebo Uriah Heep. Fandové se prostě rozdělili do dvou táborů - jedni jsou nadšeni z kontinuální tvorby svých favoritů, pro druhé je to rutina.

horyna @ 20.03.2019 12:58:24
Jiří tak zrovna Styx mne také napadli, ale tam to cítím naprosto obráceně. Čerstvý závan famózních melodií, nápadů a skladeb, které se v 21. století neztratí. U. H. překvapili energií a na D. P. já zkrátka nedám dopustit-zrovna je vnímám stále jako vývojovou kapelu, která nehledí do minulosti, ale přichází stále s něčím novým. No a Maiden-něco ano, něco absolutně nee. Každý to vidíme jinak, to je správné a normální, alespoň můžeme debatit:-)

Hele na druhou stranu raděj toto, než sólového Tatea:-) to už je extra bezradnost

jirka 7200 @ 20.03.2019 13:56:22
to horyna : píšeš, že souhlasíš s recenzentem z webu Metal Forever. Teď si nejsem jistý, jestli myslíš jen ten můj vyňatý citát, či zda jsi četl recenzi celou. Píše se v ní ještě mimo toto, cituji :

„The Verdict“ je totiž řemeslo. Skvěle zvládnuté, výborně napsané a slušně zkomponované"

Když o tom tak přemýšlím, myslím si, že recenzent(a potažmo částečně i ty) vlastně nehodnotí desku jako takovou, ale spíše Queensyche jako celek. Protože označit desku jako skvělou, výbornou
a slušně zkomponovanou a zároveň ji zařadit do odpadu mě připadá trochu schizofrenní. Do recenze potom tedy spíše projektuješ svůj chladnější postoj k hudebnímu stylu jako takovému, neboť jsi několikrát uvedl, že již v tobě podobné žánry s tebou nesouzní.

Za to vše však deska Verdict nemůže....

horyna @ 20.03.2019 14:26:52
Myslel jsem pouze onen odstavec. Já hodnotil desku poslední, klidně i poslední trojici a pak je zasazoval do kontextu celé jejich tvorby. Jiří už se v tom nerýpejme, oba máme své postoje zcela odlišné. Je dobře, že pokud to tak cítíš deska se ti líbí. Já tuto cestu označuji jako nanejvýš špatnou a proto mě ta deska tak sejří:-), stejně jako celá kariéra po Promised Land.

Jistě, Veridkt nemůže za to, že neposlouchám power, ale může za to, (dle mého) že je totálně nudná, plochá a nezáživná. Slyšet tohle od dvacetiletých cápků pak řeknu dobrý. U Q. to je pěkný průser. Prostě Wilton komponovat neumí (možná ani nijak oslnivě hrát) a říkej si co chceš, tu kapelu táhla dvojice DeGarmo (především) a Tate.

Já na ně nekydám hnůj proto, že bych je neměl rád, naopak jsem je miloval jak blázen, ale dnešní realita je zcela opačná a tak se nebojím si to taky přiznat.

jirka 7200 @ 20.03.2019 15:20:42
horyna : ok, neber si to prosím osobně, jen tak hloupě filozofuju. Každý prostě recenze pojímáme jinak.

Já žánr prog metal vůbec neposloucám, snad jen s vyjímkou Threshold. Vždy, když vidím nějaký žebříček alb tohoto stylu, tak si pustím pár vzorků a potom se chytám za hlavu. Deska Q mě prostě jen baví, i když progresivní (myslím tím název žánru) metal je to jen z malé části, spíše US power. V tomto ranku se mi kdysi líbili Metal Church.

horyna @ 20.03.2019 15:39:09
Jiří v pohodě, každý máme ten svůj píseček:-)
Já zase zmiňovaný prog-metal kdysi celkem žral, ale to mi bylo dvacet. I ten US power mi náramně šmakoval- celé diskografie Metal Church, Nevermore, Sanctuary, něco od Vicious Rumors, Flotsam and J., Annihilator----tak co, chytáš se??? A Mekong Delta navrch, brrr:-) To bylo moje mládí :-)

S.C.A.Lytch @ 21.03.2019 10:32:07
Vlastním trojlístek alb Operation Mindcrime, Empire a Promised Land, která mám hodně rád. Starší alba jsem neslyšel, z novějších pouze střípky.

Z novinky zatím pouze čtyři skladby a uvažuji o koupi. Zpěv mi sedí, a že je hudba poměrně přímočará mi vůbec nevadí, protože teď zrovna mám na podobnou hudbu náladu. A je mi celkem jedno, že to nahráli Queensryche a ne třeba Bonfire :-)


Vlasto @ 26.03.2019 23:10:17
Zaujímavé, ...práve dva dni dozadu som tento album prvýkrát počul, bez toho, aby som videl túto recenziu a až dnes som si ju prečítal. Zaujímavá je aj diskusia k nej.
Áno, naštartovali to albumom v roku 2013-Queensrÿche, ktorý je výborný, ale ten zvuk je fakt otras. No a potom prišiel album Condition Hüman, ktorý mňa chytil na prvé počutie, až som zaň vycáloval nejakých 15 Eur a hodnotenie lavíruje niekde medzi 4. až 5. hviezdičkami.

No ako je to s najnovším Verdictom? Cítim dosť značné pokračovanie podľa Condition, ale už mi to príde menej nápadité, menej melodické a celkovo také nedotiahnuté, čosi tomu chýba. Výborná je práve posledná skladba Portrait, vlastne skvelá balada, ale celkovo viac ako 3 hviezdy asi nedám.

Ešte dodám, že ako dvoj album s bonusmi, kde 5 skladieb je štúdiových a zvyšok z koncertu, je to celé lepšie.

S.C.A.Lytch @ 28.03.2019 10:11:13
Parádní deska. Točím ji pořád dokola. Tohle mi vydrží ještě na hodně večerů. O nějaké skladatelské bezradnosti a odpadním materiálu se zde určitě nedá mluvit. Nenacházím zde slabší položku. Deska je nabušená od začátku do konce parádními kousky. A jako bonus na velice rozumné stopáži, takže není problém ji "sjet" cestou do práce, nebo třeba u kafe.

Šel jsem do toho spíš ze zvědavosti, protože od alba Promised Land kapelu v podstatě nesleduji, ale tohle jsem nečekal.

Zatím se jedná o nejlepši metalovou nahrávku, kterou jsem letos slyšel.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
jirka 7200, S.C.A.Lytch
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000