Proto-Kaw - Early Recordings from Kansas 1971–1973

Proto-Kaw som dlho vnímal len ako meno, ktoré sa občas na nete zjavilo servírované s pochvalnými omáčkami. Nedávno som mal možnosť vypočuť si všetky ich albumy a prvý z nich som si aj kúpil.

Dôvod je jasný. Hudba z počiatku 70. rokov ma oslovila okamžite. Musím súhlasiť s Borkom, že kvalita materiálu je natoľko úžasná, že jeho tridsaťročné ležanie ladom je priam trestuhodné. Mix art, hard, džez a iných rockov v deviatich, časom nesužovaných (od päť do štrnásť minút), útvaroch patrí k zlatému fondu progresívnej hudby vôbec, Británia by čumela, ako úžasne znie americký Kansas.

Temná a ťažká úvodná skladba Hegemonium posadí do kresla aj osobu sužovanú vlkom. Nemám slov, to sa musí počuť. Flautička a krehká melódia v Reunion in the Mountains of Sarne majú silu z porekadla „tichá voda brehy myje“. �no, jej vnútro dokáže spoľahlivo nabudiť estetické vyvrcholenie. Chaotický výbuch zvukov v úvode spustí druhú najdlhšiu skladbu na albume, Nactolos 21. Krásna (a ťaživá) progresívna vec, keby spevák viacej dbal na falošnú recitáciu, mohol by to byť špičkový Van Der Graaf Generator.

Nastupuje rozbehnutá Belexes, je to najkratšia skladba na albume, ale zato asi najrockovejšia. Preč je dusná atmosféra raných nahrávok, toto je už predzvesť debutu Kansas. Najdlhšia (a temnejšia) skladba Totus nemesis vystrieda niekoľko polôh, budem sa krotiť a zvolám iba: „Bomba! Bomba! Bomba!“ Psychedelické sólové vsuvky majú podobný účinok ako napríklad u King Crimson, zdajú sa byť prirodzenou súčasťou skladby a nevyvolávajú nutkanie stláčať „skip“. Kratšia uspávanka Greek structure sunbeam je vystriedaná ambicióznou skladbou Incomudro, tiež sa neskôr zjavila na albume Song for America a patrila k zaujímavejším počinom od Kansas. Proto-Kaw rovnako hanbu nerobí.

Dve živé nahrávky Cyclopy a Skont majú pochopiteľne horší zvuk, ale inak niet čo vytknúť. Super našliapnutá Cyclopy prejde do posadenej hromovládnej Skont, obe majú džez rockový nádych a dnes sa už takto parádny rock nepočuje nieto občas, ale skoro vôbec. Večná škoda.

Keby toto dielo vyšlo v roku 1972, tak si trúfam tvrdiť, že by to bola jedna zo zásadných dosiek art rocku. A možno by kariéra skupiny Kansas vyzerala inak. Dosť bolo špekulácií, Early recordings from Kansas (1971-1973) – jeden z najpôsobivejších estetických zážitkov môjho života.

reagovat

Lothian @ 14.04.2010 18:09:52
Nějak mě to album vůbec nezaujalo. Kansas mám moc rád, ale tohle ho moc nepřipomíná. Docela nuda.

hejkal @ 14.04.2010 18:31:09
Súhlasím, že to nie je Kansas, ale práve tá art-Britsko-rocková poloha je u Američanov vzácna a m�a baví.

10-08-2007

Toto není oficiální album Kansas (není uveden ani na jejich webu), jedná se o jejich rané nahrávky vydané v roce 2002 pod názvem Early Recordings from Kansas 1971-1973. Neslyšel jsem, ale co mě opravdu dostalo, byla dvě alba kapely Proto-Kaw, kterou založil Kerry Livgren s pro mě neznámými muzikanty. Pro mě, který zůstal svým vkusem v 70. letech, a pro kterého posloucaht dnešní nové kapely je ztrátou času (vždyť kolikrát v životě ještě stihnu naposlouchat to nejlepší, co vzniklo v 60. a 70. letech) je to opravdové zjevení.
Jejich alba Before Came After z roku 2002 a hlavně The Wait Of Glory z roku 2006 mi zase dodaly energii a víru, že ještě není nic ztraceno. Dle mého názoru lepší než poslední studiový Kansas (Somewhere To Elsewhere), propracované, skvělé klávesy, kytary, Kerry je prostě genius. Diky pane Merhaute, že jste je pro mě v MCD (Opava) objevil.
Doporučuji, paráda!!!
reagovat

FiĹľol @ 06.07.2009 21:47:37
14-03-2008

Souhlasim Jardo,Proto-Kaw je pro každého fandu věc povinná.My v Opavě jsme to štěstí mněli díky cd klubu.

Jediným, kdo nechyběl v žádné z raných podob skupiny Kansas, byl Kerry Livgren. Se změnami v sestavě se měnil i sound kapely, poznávacím znamením její druhé verze byly saxofon a flétna Johna Boltona, potažmo Dona Montreho.
Livgren strávil spoustu času ve vlastním studiu, aby materiál, který se z tehdejšího období dochoval, předložil v tom nejlepším světle. Vydaná kompilace je potvrzením naplněného záměru a také důkazem, že již tehdy vládl neobyčejným skladatelským umem.

Nevšední atmosféru navodí již úvodní 'Hegemonium' s klávesovým intrem, opakujícím se výrazným motivem a psychedelickou tečkou. I píse� 'Reunion In The Mountains Of Sarne', plynoucí v poklidném tempu, dokáže vyvolat tu nejpestřejší škálu emocí. Dominantní flétnu doplní nádherné Boltonovo sólo a Meredithův přesvědčivý zpěv. A blok nejstarších songů, pořízených koncem roku 1971, uzavírá 'Nactolos 21'. Jeho instrumentální části ozdobené i krátkým kytarovým sólem jsou neoposlouchatelné.

Nový bubeník dostal dostatek prostoru ve strhujícím hardrockovém marši 'Belexes' se skvělou kytarou a ještě lepšími klávesami. Není divu, že si skladbu vybrali i Kansas na svůj debut. Z tohoto 'souboje' však vítězně vychází původní, nezkrácená, syrovější verze Proto-Kaw.
Nudit nedokáže ani nejdelší ze všech dlouhých skladeb, bezmála čtrnáctiminutová 'Totus Nemesis' s dechberoucí instrumentální pasáží. Požitek z poslechu ještě umocní její mírný bluesový nádech, který možno cítit, kdežto snová píse� 'Greek Structure Sunbeam' s překrásnou flétnou je tou nejlepší ukázkou schopností vokalisty. Že Meredithův hlas zůstal dalších jedenatřicet let nevyužit, považuji za ohromnou ztrátu pro hudbu a nevysvětlitelnou záhadu pro sebe.
Další příležitost k zajímavému porovnání poskytne 'Incomudro', píse� obdařená neskutečným vnitřním nábojem, která s podtitulem 'Hymn To The Atman' uzavírá druhé album Kansas 'Song For America'. V tomto případě ale srovnání nemá vítěze, resp. poraženého.
Studiovou část alba 'bonusově' dopl�ují jeho nejjazzovější kousky, instrumentální 'Cyclops' a závěrečný 'Skont', které byly zaznamenány při vystoupení v roce 1972 ještě s původním bicmanem.

Kompilace 'Early Recordings from Kansas 1971-1973' obsahuje skutečné klenoty progresivního rocku. Nikdy neporozumím osudu, jaký je začátkem sedmdesátých let potkal...

Svým obsahem i příběhem dílo z nejvzácnějších!
reagovat

PaloM @ 07.07.2009 13:15:29
Ďalšia kapela, ktorú si mi Borek pomohol objaviť. Keď už človek sám nemá prehľad, oplatí sa na Progboarde priživovať. Vôbec sa za to nehanbím a som tu každému vďačný, kto mi priblíži podobné skvosty.