Premiata Forneria Marconi - Per Un Amico

Premiata Forneria Marconi - Per Un Amico - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1972

Tracklist:

01. Appena un Po' (7:43)
02. Generale (4:18)
03. Per un Amico (5:23)
04. Il Banchetto (8:39)
05. Geranio (8:03)

Total Time: 34:06


Obsazení:

- Francone Mussida / vocals, guitar (12 String), chitarrone, mandocello, guitar
- Mauro Pagani / flute (alto), piccolo, vocals, flute, violin
- Giorgio Piazza / bass, vocal
- Flavio Premoli / spinetta, keyboards, organ (Hammond), vocals, Moog synthesizer, Mellotron, tubular bells, clavicembalo, piano

 
16.03.2018 jirka 7200
5 stars

Italská nákaza se šíří bezostyšně od Tater až do hor Národního parku na severu Čech. Virus itailana progressivo narušil mou imunitu nejprve albem Apoteosi, později nahrávkou Premiata Forneria Marconi - Emotional Tattos. Zde, jsa již nakažen, zkoušel jsem ještě odolat poslechem anglické verze, nicméně později naplno zvítězila ta italská.

Na doporučení zdejších šiřitelů virusu Snejka a Antonyho jsem vyposlechl jedno z prvních alb tohoto združení - Per un Amico a byl jsem mile překvapen. Jde o úplně jiný druh hudby, než na poslední desce Emotional Tattos a chápu fandy, kteří vyrostli na raných nahrávkách, že jim připadá žhavá novinka poněkud fádní.

Per un Amico je skvělý art rock svěže podaný a brilantně zahraný trochu jiným způsobem, než jak jej znám od anglických mistrů. Zvukově rovněž skvělé, slyšel jsem však remaster z roku 2001, takže nevím jak na tom bylo původní vydání.

Za každou skladbu uděluji bod, což v konečném součtu znamená solidních 5 bodů.
reagovat

tykeww @ 16.03.2018 23:28:06
Per Un Amico byla spolu s Darwinem od Banca jedna z prvních desek, s kterou jsem se z italského progu setkal. Ač toho nemám z Itálie naposloucháno tolik, moc mě tahle hudba baví - jistě i díky PFM.

Snake @ 17.03.2018 09:52:50
Jestli si dobře vzpomínám, dali mi první lupanec Le Orme a jejich "Collage" z roku 1972. PFM museli hned následovat, protože "Impressioni di Settembre" a " E' festa" z debutového alba Storia di un minuto patří k tomu nejznámějšímu a nejpopulárnějšímu, co v tomhle ranku vyšlo...

Jiří, díky za recku. Pokud se z té "nákazy" nevyhrabeš, tak toho máš ještě hóóódně před sebou.

05.11.2013 Snake
5 stars

V první polovině sedmdesátých let si mládenci z PFM rozhodně nemohli stěžovat na nedostatek práce. Kšefty se jen hrnuly a sotva si zmlsaní fanoušci stačili vychutnat debutové album, dostali ještě za tepla nášup v podobě placky Per Un Amico. Obě nahrávky od sebe dělí sotva pár měsíců, vyšly shodně v roce 1972 a podle mého názoru jsou si po stránce zvukové i kompoziční velmi podobné. Koho okouzlil debut, rozhodně nemůže být ani v tomto případě zklamaný, neboť opět se tu servíruje symfonický prog prvotřídní kvality. Křehký, romanticky něžný a neodolatelně melodický. A v instrumentální lahůdce "Generale" i patřičně temperamentní..

Poslech tohoto vyjímečného alba mi přináší mimořádný zážitek a svou nespornou zásluhu na tom má i zvuk. Hutný a dunivý, který však ani při vyšší hlasitosti nezpůsobí bolest hlavy tak, jako valná většina současné produkce.

Vyjímečná deska, proto pět hvězd.
reagovat

tykeww @ 06.11.2013 11:37:29
Vedle Darwin! od Banco del Mutuo Soccorso má nejoblíbenější italská deska, díky za povedenou recenzi.

PaloM @ 07.11.2013 10:00:54
Keď som toto CD prvý raz počul začiatkom 90. rokov, bolo to ako malé zjavenie. Super!

01.07.2013 Petr Gratias
5 stars

Tvorba italské progressive art rock kapely Premiata Forneria Marconi byla u nás za totalitního režimu známa jen opravdu zasvěceným příznivcům a těm, kteří měli pravidelný přístup k pašovaným albům. Jinak se u nás v hudebním tisku o nich moc nepsalo a tak byli pořád v tehdejších časech u nás známější především Emerson, Lake And Palmer, Pink Floyd, Yes, Genesis a King Crimson, než tahle vynikající kapela z Apeninského poloostrova. Ortodoxní rockeři si navíc nebyli schopni v té době přiznat, že by rocková hudba té vyšší kategorie mohli vznikat jinde než v Británii, USA, Holandsku a v NSR.
Tihle Italové ale všem vytřeli zrak, protože dokázali velmi brzy, že jejich alba jsou srovnatelná s alby britských kapel věhlasných jmen a album s italským názvem Per Un Amico to potvrdilo na celé čáře. Po delším čase jsem na jmenované album dosáhl i já a dnes patří mezi špičkové opusy daného žánru a tak nad ním tak trochu zamedituji a těm, kdo ho neznají, se ho pokusím trochu přiblížit…

APPENA PUN PO´– z velké dálky se přibližuje zvolna plující harmonický závan nekonečna, který se rozlévá prostorem. Poté se ozve koncertní akustická kytara, která zní jako etuda od J. S. Bacha a další postupy už běží v duchu barokní hudby. Je zde flétna, cembalo, akustická kytara a varhany. Přidává se ovšem ostinátovaná baskytara a poté jsou zde hutné nástupy rytmiky a výtečně seřízený basy Giorgia Piazzy a bicí nástroje Franze Di Cioccia. Trochu zde vnímám v další části vliv King Crimson, Gentle Giant, ale i Van Der Graaf Generátor. Zpívané hlasy jsou hodně subtilní a něžné, jak bývá v Itálii zvykem a už se zde rozlévá velebně ortelný sound mellotronu. Ten celkový dojem je velmi příznivý a nabízí proměnlivé sekvence akustické historizující hudby s rockovými postupy. Hodně zvukově a instrumentálně barevné téma. Nádherná instrumentální práce, ale i citlivé ovládání dynamických odstínů činí z této skladby miniaturní rockovou symfonii. Začátek velmi nadějný a hodný obdivu od samého začátku!

GENERALE – rockovější pól nabídne dravější kytarové pojetí Francona Mussidy, který neváhá zmáčknout wah wah pedál a výborně se doplňují s precizními houslovými party Maura Paganiho a klavírními běhy Flavia Premoliho. Při poslechu této skladby musím konstatovat velmi vyspělou hráčskou polohu všech instrumentalistů kapely, ale zároveň je zde znát i klasické hudební vzdělání, které se promítá do kompozičních postupů, daných přísnými zákonitostmi. Kooperace rocku a „vážné hudby“ s moderním myšlením je zde zastoupena velmi názornými hráčskými schopnostmi, které proměňují běžnou rockovou hudbu v opravdové umění. Líbí se mi, že zde nikdo zvlášť nevyčnívá a přesto je evidentní, že si hráčská základna přepouští prostor k samotným prezentacím, ale celek působí jako kompaktní hutné dílo, z něhož nic nevyčnívá a v kterém také nic nechybí. Synthesizery, klavír, akustické kytary, elektrická kytara, cembalo, bicí a basy, flétny a lidské hlasy jsou zde prostě v úžasně vyrovnaném profilu. Vynikající po všech stránkách.

PER UN AMICO – flétnový úvod s klavírními party zní mírně melancholicky a může upomínat jiné britské skupiny, nicméně italsky zpívaný text nás vyvede z nějakých mylných představ, že posloucháme nějaké neznámé Van Der Graaf Generator, Genesis nebo Beggars Opera, nebo snad zástupce Canterbury scene…. Úžasný smysl pro vygradování a vnitřní muzikantskou kázeň je znát málem v každém dalším taktu kompozice. Teď se proderou do „popředí“ velmi uvolněné Paganiniho houslové party a to vyvažování akustických nástrojů se zde vynikajícím způsobem spojuje s plnotučnými basy a kreativními bicími postupy, jež zastřeší synthesizery. Přediva mlýnků dvanáctistrunné kytary jsou nejen přesná, ale krásně kolotavá a hedvábně hladivá.

IL BANCHETTO – akustické kytary (šestistrunná a dvanáctistrunná) trochu připomenou rané Genesis. Hlas zní ovšem jasně a melodický otevřeně bez naříkavého timbru Petera Gabriela. Na poměry skupiny je tohle v podstatě „písnička“, ale její intelektuálně hudební background i overground jsou na velmi vysoké úrovni. Odpíchnutá flétnová hra a závany mellotronu působí zasněně až pohádkově v nejasných pastelových barvách. Jako bych slyšel i harfu a závaný mořského větru. Tónové kouzlení za mírné vypomoci synthesizerů má Premoli v rukou a nedovolí, aby se mu vymklo kontrole. Přesto ty dynamické odstíny jsou famózní a vnímat pianissima a fortissima ve vzájemném protikladu je pro ucho velmi libé. Místy mám pocit, že bratři Shulmanové z Gentle Giant nad těmito Italy měli „patronát“ a něco z jejich hudebního myšlení zde uvízlo v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Klavírní party mají klasické běhy v duchu artificiální hudby a výrazně se vzdalují nějakým rockovým výbojům. Nevím, jestli Premoliho inspiroval Sergej Rachmaninov nebo Fryderyk Chopin, ale v každém případě je mistr klavírní hry vysokého levelu každým coulem… Pokud se instrumentalisté z Premiata Forneria Marconi vedle instrumentalistů promění ve sborové vokalisty, je zde cítit i vliv Crosby Stills And Nash. Jejich hlasy jsou italsky vyzpívané, měkké a vroucně podmanivé a k danému typu hudby velmi příhodné…..

GERANIO – inspirace hudbou baroka, ale i italské renesance je někdy velmi názorná, ale nikdy ne většinově určující. Je to spíš lehký základní nátěr, v několika vrstvách virtuálně vykrývaných laků (nátěrů), které se překrývají, ale nelikvidují. Prolínání soundtrackových prvků s hudbou k baletnímu představení, doteky dvorské hudby na zámcích se zde snoubí s rockovými výboji obtížně zařazeného typu a stylu. Výtečné poměry basových základů a rytzmů s melodickými složkami, nechybějí ani tubular bells a dravé fortissimo s dominantním dopadem na posluchače jako v barokních fugách. Hudba krásná, nadčasově pojednaná, přesto asi ne vhodná pro méně informovaného posluchače, který je zvyklý poslouchat prvoplánové rockové masáže. Další příklad fantastického cítění hudby, které muselo být přesvědčivé nejen při poslechu, ale i při koncertních prezentacích. Výtečné po všech stránkách!

Jediným „kazem“ na kráse je stopáž alba. Necelých 35 minut je opravdu málo. Ano, byl to zřejmě autorský a umělecký záměr, ale koncentrovanější posluchač se cítí být v jistém slova smyslu ošizen. Jinak ovšem po stránce instrumentální a aranžérské Premiata Forneria Marconi stojí na velmi vysokém piedestalu a přesvědčují řadou svých mimořádností ve schopnostech ovládání svých nástrojů, v aranžmá a ve vokálních partech. Pochválit lze jednoznačně všechny zainteresované instrumentalisty. Je zde cítit určitá pokora před hudbou a respekt jednoho k druhému a řekl bych, že i identický názor na hudební směřování.
Pět hvězdiček bez jakéhokoliv váhání!


reagovat

Snake @ 24.07.2013 21:06:45
Moc pěkná recenze alba,které jsem si zamiloval.Díky!

Petr Gratias @ 24.07.2013 21:18:11
Zdravím Snakea...
jsem rád, že jsem Ti mohl udělat radost.
Popravdě řečeno moc radosti jsem tady v posledních dnech nezaregistroval.
Díky a přeji všechno dobré (jako Paul Rodgers s Wishing Well)

Jarda P @ 25.07.2013 08:01:14
Zrovna je na cestě z Grooves spolu s Storia Di Un Minuto a L'isola Di Niente. A to hlavně díky možnosti poslechu stažených kopií. Mám sice anglické verze, ale ty italské mají své kouzlo.

Snake @ 25.07.2013 10:38:09
Jarda P. - ano,L'Isola Di Niente je trochu schovaná ve stínu prvních dvou řadovek,ale je také výborná.Začátek jak z nějaké opery,to jsem valil bulve,ale nástup kapely je impozantní...

04.01.2013
5 stars

Ha! Debut těchto italů (Storia Di Un Minuto) mě nenechal chladným. Ale to, co se mnou udělala druhá deska, tedy "Per Un Amico", to už je na recenzičku! Mezi recenzemi už padlo názor, že PFM jsou nejlepší Italové. A neuvěřitelná muzikantská vyzrálost spolu s nádhernou rytmickou i melodickou různorodostí tohoto alba dává tomu názoru zapravdu. Po třetím poslechu mě vyloženě polévala radost a takové to niterní zadostiučinění z toho, že na podobnou desku narazíte, víte co myslim... 1972? Ten rok se prostě něco stalo... Album Per Un Amico řadím do svého osobního "Podnebí" - to skýtá alba jako "Hybris" od Anglagard, "Three Friends" od Gentle Giant, "Godbluff" od Van der graaf generator nebo "Si on avait besoin d´une cinquiéme saison" od Harmonium. Co je moje Nebe? To na tomhle webu musí každý uhodnout. Poradím, že jsou to dvě alba a obě pochází z Británie roku 1972... ;)
reagovat

Snake @ 04.01.2013 23:05:04
Tahle deska tady nemá jiného ohodnocení,než za pět a
to je o důvod víc,těšit se na prémiový poslech.Zapečetěné cédéčko od ježicha čeká na polici.Očekávání mám veliká,snad nebudu zklamanej.Zatím jsem si asi 3x pustil
do uší debut a je to tak pade na pade.
Až se s tím popasuji,o dojmy se určitě podělím.

26.02.2008 Sabbath
5 stars

Nádherná scenerie,hudební orgie,to je toto album jedno z nejlepších děl jaké progrocková scéna mohla nabídnout.Toto album znám a mám už přesně deset let a je neustále přehráváno.Přesto nacházím další a další zákoutí v kráse tohoto skvostu.Vyjímeční muzikanti,zpěvná italština,grandiozní...ovšem jen pro labužníky.Jsem rád že patřím mezi ně.
reagovat

24.01.2008 Beriq
5 stars

Album které mne coby začínajícího fanouška toho propracovanějšího a složitějšího rocku přivedlo k tomu abych hledal i někde jinde než na britské scéně. Podle mého názoru je PFM jedna z nejlepších skupin co prog rock hrála. Každá země měla v té době něco co mohla přihodit na trh. Polsko SBB, my Blue Effect popř Collegium Musicum, v Nizozemí Focus...
Hudba hodně položena na klávesách nebo piánu, doplněna flétnou, sem tam housle... a k tomu ta Italština. Bez té si to nedovedu nějak představit. Následující Photos of Ghost kde byly skladby z prvních dvou alb nahrány trochu odlišně a hlavně anglicky už mě tolik nebere. Nemám rád tu snahu všechno zpívat anglicky jen pro lepšímu proniknutí na britský trh nebo proč vlastně.
Krásná klidná hudba- měkká a melodická. Jak z jiného světa. Je to jedno z nejlepších alb co znám.

reagovat

25.07.2007 hejkal
5 stars

PFM po zdarilom debute ešte v ten istý rok vydali svoju pravdepodobne najlepšiu taliansku dosku. Per Un Amico obsahuje päť skladieb, ktoré si rozhodne zaslúžia byť v zlatom fonde progrockových skladieb všetkých čias. Nechcem sa opakovať, menší rozbor skladieb som poskytol na Photos of Ghosts, tak iba krátko - stále je tu prítomný trošku neučesaný sound, ktorý sa na anglickej verzii podarilo obrúsiť do dokonalosti. Chybičkou je aj krátke trvanie dosky (toto mi vadí aj u Le Orme, čo tí taliani mali s polhodinovými platňami?).
Právom najlepšia talianska skupina vystúpila na Olymp.
reagovat

07.06.2007 Óin
5 stars

Dostal jsem se k téhle kapele až v posledních pár měsících a musím konstatovat, že setkání s PFM rozhodně rozšířilo můj pohled na svět progresivního rocku. Per Un Amico jsem nejdříve slyšel v jeho exportní verzi s texty Petera Sinfielda, originální album jsem si poslechl až posléze. Myslím si, že pan pekař Marconi si své ocenění zaslouží, a můžu jen litovat toho, že nemá pekárnu i u nás doma... Doporučuji každému, komu se líbí staří Genesis, Focus, Emerson, Lake & Palmer, Gentle Giant a další hvězdy progu...
reagovat

16.05.2004 Antony
5 stars

Jedno z nejlepších alb jaké kdy vyšlo. Italský přínos klasické ostrovní škole progresivního rocku je zde nepřeslechnutelný. Plně na úrovni klasických desek Yes, Genesis & spol.
reagovat

13.05.2004 Rinat
5 stars

This is an excelent album of PFM.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 13x
Antony, Óin, hejkal, Beriq, Dykot, Petr Gratias, Snake, kaktus, Brano, Le Fantak, jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Petrlik
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Premiata Forneria Marconi


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000