Porcupine Tree - Stupid Dream

Porcupine Tree - Stupid Dream - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1999

Tracklist:

1. Even Less (7:11)
2. Piano Lessions (4:21)
3. Stupid Dream (0:28)
4. Pure Narcotic (5:02)
5. Slave Called Shiver (4:41)
6. Don't Hate Me (8:30)
7. This Is No Rehearsal (3:27)
8. Baby Dream in Cellophane (3:15)
9. Stranger By The Minute (4:31)
10. A Smart Kid (5:22)
11. Tinto Brass (6:17)
12. Stop Swimming (6:53)

Total Time: 58:28


Obsazení:

- Richard Barbieri / synthesizers, Hammond organ, and mellotron
- Colin Edwin / bass
- Chris Maitland / drums and percussion
- Steven Wilson / vocals, guitars, piano, and samples

 
14.01.2017 Ryback
1 stars

Tohle album se mi vůbec nelíbí. Kde je psychedelie? Kde je elektronika? Kde je dobrodružná radost z experimentování, slyšitelná na raných nahrávkách téhle kapely? Storm Corrosion, Bass Communion, Incredible Expanding Mindfuck, No-Man – tyto projekty Wilsona mám mnohem raději. Steven Wilson je prostě neskutečnej chameleon, a jestli je tu někdo, komu se líbí od Wilsona naprosto vše – tak klobouk dolů před jeho hudebně všežravým apetitem.
Album obsahuje většinou kratší zpívané poprockové písničky, jaké lze slyšet v rádiích… minimálně ve své době. A rádiový poprock je přesně to, co se mi nelíbí, co nevyhledávám; co, když slyším, tak trpím. A tomu se třeba v práci někdy vyhnout nedá.
Jednu hvězdičku dávám za poslední dvě skladby, výbornou instrumentálku Tinto Brass (která se sem svou odlišností tak „skvěle nehodí“) a posmutnělou, procítěnou závěrečnou Stop Swimming.

Nehodnotím objektivní kvalitu alba – píšu jen, jak na mě album působí. Fakt si nedokážu představit, že fandům třeba Up The Downstair se toto album líbí…
Ne, tohle opravdu není můj šálek kávy, prostě to na mě, jak tu kdysi někdo někde jinde napsal – emočně nezabírá.

reagovat

tykeww @ 15.01.2017 09:55:29
Mě Wilson nikdy moc neoslovoval, ale zrovna Stupid Dream je asi jediná deska, která se mi docela líbila. I když jsem si při poslechu připadal spíš jako kdybych poslouchal Radiohead :)

Snake @ 15.01.2017 14:05:16
Album "Stupid Dream" mám velmi rád a proti jedné vomrněné hvězdičce musím důrazně protestovat. Ale jak pravil klasik : "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…"

Inu, každý slyšíme to jinak. Ale hudba už je holt taková.

horyna @ 15.01.2017 14:14:29
Má milovaná deska, dobře si pamatuji na Snakeovu recenzi co tu před nějakým pátkem přibyla, tenkrát jsem ji hltal a dnes taková jednohvězdičková degradace:-) , né, nevadí, Rybackův názor respektuji, holt to každý slyší podle sebe.
Písničkovou tvář P. C. zbožňuji, sedí mi stejně ulitě jako jejich depres desky.

Ryback @ 15.01.2017 18:45:21
Zdravím.
Snake, Horyna: já vím, že se vám tohle album líbí, ale když já si nemůžu pomoct. Dal jsem tomu několikrát šanci, ale Porcupine Tree mě po roce 1998 vůbec neoslovují. Nevím, do jaké míry jsem výjimka nebo to má takto více lidí, ale já moc rád poslouchám jejich první alba jako On the Sunday of Life, Up the Downstair nebo v podstatě dneska už klasiku The Sky Moves Sideways… Ale tohle je prostě něco úplně jiného.
Díky za tolerantní reakce, je to přesně jak píšete – každý to prostě slyšíme jinak ;-).

Michale, ty Radiohead tam také slyším. U Wilsona je zajímavé, jak je u něj hodně čitelné to, co ho ovlivnilo/ovlivňuje a jedná se o hudbu napříč žánry, a přitom je to stále prostě jedna z mnoha tváří Wilsona. Třeba na albu Unreleased Electronic Music z roku 2005 je jedna skladba jasně inspirovaná legendou progresivní elektroniky Klausem Schulzem, kterého moc rád poslouchám, takže mě ta podoba jasně trkla do očí…

tykeww @ 15.01.2017 21:37:34
Honzo, to je možná ten důvod, proč mě Wilson vůbec neoslovil a pouštím si ho minimálně - vlastně jen proto, že se o něm hodně mluví a chci být v obraze. Vždycky jsem u něj slyšel spoustu věcí, ale snad nikdy něco nového a charakteristického. Bohužel zrovna tohle u hudby vyžaduji, obzvlášť té, která se honosí přídomkem progresivní. Já třeba už vůbec neposlouchám ani ty Yes, protože v nich moc slyším The Beatles.

northman @ 29.08.2017 06:12:58
Porcupine Tree jsou skupina, která je středem zájmu posluchačů tak zvané progresivní hudby a právě ten masový zájem mě od této skupiny odtahoval. Jak už jsem napsal u jiné desky Porcupine Tree, první poslech In Absentia mě nadchl, aby mě každý další zklamal. Slyším tam podobné věci jako někteří, a to inspiraci skupinami předchozích dekád a u těch kapel deskami, které se mi nelíbí. Řekl jsem si, že na nich musí něco být a poslouchám jejich desky a čtu si k tomu tyhle vaše postřehy, tenhle mě zaujal nízkým hodnocením, které nesdílím, jako horší a v tvorbě Porcupine Tree nejslabší se mi jeví spíše následující deska Lightbulb Sun. Kdybych měl hodnotit celou jejich tvorbu, tak pro mě nejlepší jsou první dvě desky, na kterých Steven Wilson sice vychází z psychedelie šedesátých let, ale snaží se tvořit, na The Sky Moves Sideways příliš cituje Pink Floyd z období Wish You Were Here, tohle období nemám u Pink Floyd rád, a proto se mi nelíbí ani tahle deska, Signify je trochu jiná káva, syrovější a nápaditější. Stupid Dream a Lightbulb Sun jsou takové písničkové a to mi u nich nesedí o In Absentia jsem už napsal a následující Deadwing se mi pro tvrdost a syrovost líbí snad nejvíce. Vůbec se nedivím nízkému hodnocení alba Stupid Dream, je to věc každého posluchače.

28.03.2016 Snake
5 stars

CD Kscope - KSCOPE128 /2008/
Reissue in hardcover digibook packaging.

Disc One (CD): 2005 stereo mix
Disc Two (DVDA): 5.1 surround sound and high resolution 24-bit stereo

Albem Stupid Dream Wilson definitivně potrvrdil změnu dosavadního kursu a přechod k písničkověji orientovanému prog rocku. V té době hodně poslouchal Jeffa Buckleye, Todda Rundgrena, Soundgarden, nebo Radiohead a to se tak nějak otisklo i v jeho tvorbě. V neveselých, až depresivně laděných textech se odráží jeho zklamání z poměrů v hudebním průmyslu. Materiál kapela pilovala zašitá pěkně v ústraní, ve Foel Studios ve Walesu. Staromilce by měl potěšit důraz na využití analagových syntezátorů a poprvé v historii Porcupine Tree se ke slovu dostane i Hammond organ, nebo Mellotron. To by mohlo svádět k doměnce, že půjde o nějaké retro, ale opak je pravdou. Nahrávka má velmi svěží zvuk a zní opravdu moderně.

A potvrdí to hned úvodní píseň "Even Less". Podle soundu a výrazného refrénu bych to šacoval na nějakou britskou kytarovku a ejhle. V čase 4:34 přijde zajímavý instrumentální "doslov". Nemluvě o symfonickém podmazu East of England Orchestra. Skladba má sedm minut, ale full lenght version na bonusovém DVDA jednou tolik...

Největším hitem na desce je rozpustilá skladbička Piano Lessons. Je to taková optimisticky laděná bíla vrána s chytlavou melodií a vzniklo k ní i docela ztřeštěné video. Stupid Dream tvoří krátký instrumentální předěl, ze kterého postupně rozkvete akustická, krásná a typicky wilsonovsky zachmuřená písnička Pure Narcotic, opět s přispěním East of England Orchestra.

Slave Called Shiver je kouskem krapet ostřejším, s výraznou basovou linkou a nervními kytarovými sóly. Je to docela mazec, ale s následující Don´t Hate Me už zase ujíždím na vlnách smutku a melancholie. Osm a půl minuty dlouhá depréze, s magickou instrumentální vsuvkou, flétnou a tenorsaxofonem hostujícího Thea Travise. Atmosféru - aspoň nakrátko - projasní svižný melodický štych This is No Rehearsal, ale s poloakustickou Baby Dream in Cellophane už zase přešlapuji na okení římse. Ty mnohohlasné vokály v podmanivém refrénu jsou úžasné...

Dalším potencionálním šlágrem je chytlavá Stranger By The Minute. Nevím, kam na ty nápady Pišta chodil, ale z rukávu sype jeden melodický refrén za druhým. Stačí si poslechnout hned následující - a opět trochu posmutnělou - A Smart Kid. Nebudu li počítat vsuvku "Stupid Dream", je jedinou instrumentálkou na desce něco málo přes šest minut dlouhá Tinto Brass. Giovanni "Tinto" Brass je italský filmový režisér, který svou kariéru nastartoval již v šedesátých letech avantgardně experimentálními snímky. Jak šel čas, pomalu se dostával k erotice a možná budete znát jeho filmy "Caligula" (1979), nebo "Paprika" (1991). Jeho život je asi pořádný kolotoč a stejným kolotočem je i ona instrumentální palba. Repetivní figury, ubíjející rytmus, neposedná flétna Thea Travise a spousta všelijakých znepokojujících samplů. V úvodu skladby je slyšet hlas Wilsonovy japonské přítelkyně Terumi, stejný, který se objevil již v intru předcházejícího alba "Signify".

Pomalu jsem se prokousal k poslední kapitole, kterou je poloakustické melodrama Stop Swimming. Posmutnělou melodii umocňuje deprézivní text a Wilsonův přednes. Citlivého posluchače by tak mohla přivést na chmurné myšlenky...

Luskusní digibook od Kscope nabízí kromě pěkného bookletu i bonusové DVDA. Je na něm kompletní album "Stupid Dream" a nějakej matroš navíc. Předně full lenght version skladby Even Less a instrumentálka Ambulance Chasing, obě v pětikanálovém mixu. Potom videoklip ke skladbě Piano Lessons, fotogalerie a písňové texty.

Původně jsem chtěl dát obligátní čtyři hvězdičky, ale potom, co jsem si album znovu několikrát a důkladně poslechl nemohu jinak. Five stars !



reagovat

horyna @ 28.03.2016 19:56:24
Vynikající recenze Snake, na vynikající album, od Porcupine jedno z mých nejoblíbenějších, obzvlášť pro jeho písničkový charakter a zvláštní, hodně posmutnělou náladu, co skladba to perla.

Snake @ 28.03.2016 21:45:17
Ano, "Stupid Dream" i následující "Lightbulb Sun" jsou v tvorbě PT docela unikátní - rozuměj písničková. Mám tuhle kapelu i všechny fáze jejího vývoje opravdu rád, moc mi nesedí jen poslední studiové album "The Incident" a pak " Metanoia". Ale to není řadovka :)

horyna @ 28.03.2016 22:45:23
zastávám stejný názor na tuto etapu P.T. Oni patří i mezi mé přední oblíbence a krom prvních dvou desek zbožňuji kompletní diskografii, kterou hodnotím výše než studiovky S. Wilsona. Moc lituji toho, že spolu už netvoří. Byl to velký originál.

PaloM @ 29.03.2016 09:29:47
Snake, dal si si poriadne záležať a pekne si to napísal. Je to aj môj obľúbený album, no o trošku radšej mám nasledujúci - Lightbulb Sun. Ďakujem, rád si prečítam ďalšie tvoje písačky.

Snake @ 29.03.2016 09:50:35
Palo, díky za reakci. Časem zas něco napíšu, k emigraci zatím nevidím důvod ;)

Brano @ 29.03.2016 16:34:26
Recenzia je výborná,o tom niet pochýb.Z celej tvorby Porcupine Tree sa mne osobne najviac páči Fear Of A Blank Planet a asi najviac Wilsonov "havran".

18.11.2007 TomKas
4 stars

Stupid Dream je prvním tzv. písničkovým albem v historii Dikobrazího ostnu. Odklon od předchozí tvorby je zde více než patrný. Na starou éru plnou psychedelických, zadumaných a zamyšlených skladeb si vzpomeneme pouze v předposlední Tinto Brass. Celkem 12 povětšinou kratších písní tvoří celek, který se velmi dobře poslouchá. Steve Wilson je skutečným skladatelským mistrem, o čemž se můžeme přesvědčit hned v úvodu desky. Even Less je výborným otvírákem a zřejmě i největším hitem celého LP. Dalšími, hitově ambiciozními kousky pak nepochybně jsou hravá Piano Lessons, koncertní stálice Slave Called Shiver a smutně melodická Don't Hate Me. Trpkou až téměř smutně beznadějnou a bezvýchodnou atmosférou oplývající Stop Swimming a A Smart Kid jsou tím nejlepším, co na albu najdeme. Pokud si současně s jejich poslechem přelouskáte i text, celkový dojem a atmosféra z výše jmenovaných písní se mnohonásobně umocní.
Příjemným zpestřením je i to, že pánové Steve Wilson, Colin Edwin, Richard Barbiery a Chris Maitland obohatili zvuk alba o flétnu a saxofon Theo Travise.
Za zmínku stojí ještě skutečnost, že na remasteru od Snapperu je na druhém disku DVD i nezkrácená, přes 14 minut dlouhá původní verze skladby Even Less v mixu 5.1.
Stupid Dream je krásným albem, které bych se nebál doporučit i méně náročnému posluchači. Jeho melodická stránka je zde totiž dominantním prvkem. A jak jsem psal v úvodu, moc pěkně se to poslouchá.
reagovat

07.12.2005 Aldrick
5 stars

Stupid Dream je pro me symbolem Porcupine Tree. Toto album jsem si zamiloval na prvni poslech, ale na rozdil od jinych alb, u kterych se mi to stalo, Stupid Dream me v nekolikamesicnich intervalech stale vraci do stavu naproste dusevni zavislosti, kdy mam cely den v hlave jeho melodie a tesim se vecer domu, az si ho pustim.
Typicky wilsonovsky zvuk evokujici zasnenost a melancholii je zde oproti predchozi tvorbe provazan s vyraznejsi pisnickovitosti, kazdy kus ma svoji vlastni silu, agresivnejsi skladby stridaji pomalejsi, najdeme zde popove uhlazene melodie (Pure narcotic) i ulitlou ztrestenost Tinto Brass.
A cele to drzi pohromade a vlaci to cloveka smesi prijemne depresivnich nalad (zni to jako protimluv? toto album je ukazkou, ze je to mozne).
Nejvyraznejsimi momenty jsou pro me uvod alba (nadherna Even Less, jedna z nejhezcich melodii od PT) a naopak zaver, kde zklidnujici smutnou pisen Smart Kid rozstreli zmrst v podobe Tinto Brass, abychom se nakonec ponorili do dusevni prazdnoty linouci se ze zaverecne skladby Stop Swimming. Jednoduse nadhera...
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Aldrick, Petr59, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
TomKas, kaktus, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Ryback
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000