Pink Floyd - The Final Cut

Pink Floyd - The Final Cut - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1983

Tracklist:

01. The Post War Dream (3:00)
02. Your Possible Pasts (4:21)
03. One of the Few (1:26)
04. The Hero's Return (2:58)
05. The Gunners Dream (5:04)
06. Paranoid Eyes (3:49)
07. Get Your Filthy Hands Off My Desert (1:19)
08. The Fletcher Memorial Home (4:10)
09. Southampton Dock (2:05)
10. The Final Cut (4:53)
11. Not Now John (5:03)
12. Two Suns in the Sunset (5:17)

Total Time: 43:25


Obsazení:

David Gilmour - kytara, zpěv
Nick Mason - bicí
Roger Waters - basová kytara, zpěv

Hostují:
Michael Kamen - piano, harmonium
Andy Bown - hammondy
Ray Cooper - perkuse
Andy Newmark - bicí (12)
Raphael Ravenscroft - tenor saxofon
"The National Philharmonic Orchestra" řídí a orchestrace aranžuje Michael Kamen

 
03.11.2017 viteslaf
5 stars

Nevím, hodně lidí zde píše,že je to nejslabší album nebo jedno z horších od PF. Nesouhlasím.
Neříkám, že je hudebně nejlepší, ale působí na mne nejvíce emotivně. Možná proto, že Waters si doslova vylil mozek na papír.
The gunners dream mne naprosto dojímá, stejně tak The final cut nebo Two suns in the sunset. Je možná škoda, že se neprojevili ostatní členové skupiny, ale buďme rádi za tak skvělé album jako je The Final Cut!
reagovat

Petr_70 @ 04.11.2017 11:50:25
Souhlasím. Pro mne poslední opravdu dobré album PF.

Progjar @ 04.11.2017 13:19:26
Absolútne skvelé PF album.

Jarda P @ 04.11.2017 19:34:55
Jediné album PF (kromě Endless River), které nemám a mít nebudu.

catcher @ 04.11.2017 21:45:58
Já ho taky nemám (momentálně), až narazím na vinyl ve stavu EX, tak ho zase mít budu. Ale o to nejde. Jde o album samotné. A zmínit ho současně se splašky s názvem Endless River je ta nejhrubší dehonestace tvorby PF, jakou si jen lze představit...

northman @ 05.11.2017 07:16:41
Tuhle desku Pink Floyd téměř neposlouchám, pro mě Pink Floyd skončili albem Meddle. Album to určitě není špatné a má své posluchače, mně na něm vadí nestejná úroveň hlasitosti nahrávky, když dáte play tak první skladbu skoro neslyšíte, přidáte volume a v následující skladbě to trhá ušní bubínky.

24.06.2017 Petr87
5 stars

Původně jsem měl v plánu napsat svůj názor na poslední desku Rogera Waterse "Is this the life...", do které jsem se jen tak mimochodem dokonale proposlouchal - ale nakonec jsem si vybral jeho "poslední zářez" s PINK FLOYD. Ptáte se proč? Je to jednoduché - protože tuhle desku považuji za takový pomyslný začátek tetralogie, pokračující dílem "Pros And Cons..." a vrcholící jeho poslední sólovou nahrávkou.

Vím, že je spousta věcí, která by se tomuto albu dala vytknout, ale... Nechci řešit tehdejší nahuštěnou atmosféru v kapele, absenci skvělého a citlivého Ricka Wrighta, Rogerovo přebujelé ego, které v té době dosáhlo velikosti katedrály Notre-Dame atakdále, atakdále... Budu řešit pouze hudbu a texty, které jsou na tomto díle z mého pohledu jednoduše skvělé a naprosto přesvědčivé. Nikdy jsem se neztotožňoval s názory, že texty na tomto albu jsou dělané na úkor hudby, to opravdu ne! Tvoří spolu naprosto dokonale sevřený celek.

Deska mi byla už od začátku velmi sympatická, a to už jen díky svému silně antimilitaristickému zaměření, s kterým jsem se - jako takový naivní věčný hipík - ihned ztotožnil. Vždy se často řešily a řeší Rogerovy levicové postoje. No jo, ale jaké názory čekat od někoho, jehož lehce despotická matka byla přesvědčená socialistka, která měla pozici i v komunistické straně, a z které později přestoupila k umírněnějším labouristům. I jeho první manželka Judy byla taktéž silně levicově zaměřená (taková mladší verze jeho matky) a na jejíž popud prodal své první trochu luxusnější auto Jaguar E, které nahradil mnohem skromnějším Mini Cooperem, aby se více přiblížil pracující třídě. Stejně je to zajímavé - Roger, takový tvrďák, vůdčí typ, ale se ženami to nikdy pořádně neuměl a ony s ním dovedly opravdu zdatně manipulovat.

Ale zpátky k hudbě: To, že si Roger uzurpoval de facto všechnu hudbu na albu jen pro sebe (David přispěl maximálně nějakými těmi krátkými sóly), mi ze začátku vadilo, jenže dnes už jeho, pro spoustu lidí nepochybně sobecký postoj, tak nějak i chápu.

"The Final Cut" považuji, stejně jako "The Wall", jen za jeho další zhudebněný souboj s vnitřními i vnějšími démony, který je ovšem, na rozdíl od předchozího opusu, ještě mnohem intimnější a celkově mnohem introvertnější. Taková hudba temnějšího a depresivnějšího charakteru (upřímně to chápu) nemusí sednout každému. Ovšem já jsem do ní pronikl okamžitě. Ano, je pravda, že s Rogerem jako sólovým umělcem jsem měl vždycky menší problémy. Takový David Gilmour mi byl a bude hudebně vždycky nejbližší ze všech čtyř členů, ale "The Final Cut" - které je už spíše více Roger, než PINK FLOYD - to je pro mne opravdová atmosférická, melancholická, přemýšlivá skvělá deska, na které se nejen snaží opět vyrovnávat se smrtí svého otce, ale kde si stylem sobě vlastním bere na paškál i tehdejší politickou situaci ve světě, a se kterou svoji kariéru ve skupině ukončil více než důstojně - ať už to bude znít jakkoli paradoxně v kontextu s tehdejšími problémy, které ve skupině byly.

Méně než plných pět hvězd tomuto dát prostě nemůžu - sorry jako :)
reagovat

lover-of-music @ 24.06.2017 16:26:20
Musím se přiznat, že The Final Cut jsem ještě pořádně ani neslyšel. A ani se do toho poslechu nějak nehrnu, protože se bojím, že bych byl zklamaný. A to já u Pink Floyd nechci. To víte, v 80. léta já prostě nevěřím.

Jako poslední věc u Pink Floyd je pro mě The Wall. Hodně silné album.

EasyRocker @ 24.06.2017 20:57:22
Jsem rád, že je tu další fanoušek tohohle zatracovaného alba Pink Floyd. I já kdysi patřil k zatracovatelům, ale s mou radikální změnou postoje na roli a význam Rogera se musel změnit i můj názor na tuhle desku. Krásný smutek, melancholie a bezmocný vztek v koňských dávkách. U mě nejméně za čtyři, jestli ne...

Petr_70 @ 26.06.2017 00:00:17
Souhlasím s vámi, pánové..
Nevím zdali 5 * je objektivních, ale pro mne je tohle poslední dobré album skupiny, byť se opravdu spíše jedná o sólový projekt Rogera Waterse. To co vyšlo pod značkou PF později už šlo mimo mne a hlavně to bez hlavního protagonisty byl už úplně jiný soubor...

b.wolf @ 26.06.2017 11:27:30
Při prvním poslechu The Final Cut jsem nabyl nezvratného dojmu, že tohle album je nějakým omylem nezařazená třetí deska The Wall, stejné postupy, zvuk, etc. etc. Zajímavý úvod, Your Possible Past, Paranoid Eys, výborná The Fletcher Memorial Home, i po letech je to zkrátka pořád dobré album, tj. za tři*. A obal s těmi vyznamenáními mě taky moc nenadchl...

28.04.2013 Feriath
4 stars

Toto album by si zasloužilo zařadit spíše do sólové tvorby Rogera Waterse, než být spojováno s Pink Floyd. Zde se musím přiznat že sólovou tvorbu Rogera Waterse nemám rád.
Název tohoto alba si každý může vyložit jinak(ať už jako předzvěst rozpadu Pink Floyd jak jsme je doposud znali, či dozvuky osobních pří Waterse s filmem The Wall), nicméně jeho obsah je opět zaměřen na Watersovy osobní myšlenky, zážitky a názory. Politika a válečnictví zde hraje velkou roli. Je otázkou na kolik se s těmito názory sjednotíte. Pink Floyd jako takoví jsou v tomto případě minulostí.
Osobně u mě pro tentokrát Waters zabodoval i přesto, že jeho ostatní sólovou tvorbu nemusím a Final Cut pro mě znamená lepší požitek nežli The Wall.
reagovat

Petr Gratias @ 28.04.2013 14:22:58
Zdravím dnes, Feriathe, ještě jednou....
asi to nebude teď už náhoda.
I na album The Final Cut se shodneme. Přesvědčila mě o tom Tvoje první věta. Další tvrzení jsou odvážná, ale mohu se pod ně podepsat, třebaže se asi objeví silné protiargumenty (ale třeba také ne).
Musím ale konstatovat, že jsi opravdu publicistický minimalista... o Pink Floyd psát s tímto uměním zkratky bych osobně opravdu nedokázal.
Zdravím!

Borek @ 28.04.2013 23:52:32
Nečekal bych, že i ve stokrát přežvýkaných sděleních možno objevovat, a přece. Tady byl ten Waters s dvěma "tt" tak často, že přehlídnout nešel.

PaloM @ 28.04.2013 16:35:06
Slovenské texty opravujem často bez upozornenia, české prenechávam českým moderátorom, aj keby šlo o Watterssa či Gillmourra.

Na margo chvály alebo hany Waters versus Pink Floyd bez Watersa: mnohí pri hodnotení sú ovplyvnení osobným vzťahom ku Rogerovi a zbytku Pink Floyd. To skresľuje prežívanie počutého. Aj ja som robil túto chybu v prípade Watersovej tvorby. Považoval som ho za vinného za rozpad skupiny a to mi skreslilo dojem z jeho sóloviek. Skúste sa páni zamyslieť, či vo vašich hodnoteniach je objektívny a nezaujatý pohľad.

Feriath @ 28.04.2013 17:23:35
Omlouvám se za překlepy, neuvědomil jsem si to při psaní textu. Nikoliv. Další sólovou tvorbu Rogera Waterse jsem poslouchal, dával jsem mu šanci několikrát, nicméně mě neoslnila. Již se s ní nestotožňuji. Našel jsem pouze pár skladeb, které by mě oslovily, ale není to můj šálek obecně. Final Cut je zřejmě poslední album, kde jsem schopný jeho myšlenky absorbovat a užít si to jako celek tedy hudbu. Naopak mě svojí sólovou tvorbou oslnil David Gilmour a jeho On An Island považuji za naprosto povedený hudební zážitek.

zdenek2512 @ 28.04.2013 17:31:51
Tak napiš o Gilmourovi, který se Ti líbí a vykašli se na něco co Tě neoslovuje. Nicméně Waters je mnohem zajímavější.

adam @ 28.04.2013 17:40:34
Som niekde cital, ale neviem ci je to pravda, ze Waters prisiel za zbytkom kapely s The Wall, Final Cut a Prons and Cons of Hitchhiking a dal im na vyber ze co sa bude nahravat pod hlavickou Pink Floyd a co si necha solo. Vieme ako to dopadlo, ak niekto vie viac o tej historke, nech da echo. Zaujimalo by ma pozadie tej historky a nakolko je to pravda.

Feriath @ 28.04.2013 17:44:08
A píšu snad o Ňem? Píšu o Pink Floyd, pokud se nemýlím, ale bylo vhodné se zmínit o Watersovi, jelikož toto album je spíše o něm samém, nežli o společných myšlenkách Pink Floyd. Každopádně reagoval jsem na větu, zda-li nejsme zaujati. Jak se ale zdá, je tu skutečně těžké snažit se tu napsat nezaujatý názor, aniž by se po něm nezačala stahovat fanouškovská nebo naopak nefanouškovská mračna. Nezapomínejte 100 lidí 100 chutí a toto je msíto, kde lidé píší své názory a není třeba jim je nějak rozmlouvat. Je to o tom, aby si každý udělal názor sám.

25.07.2012 zdenek3
5 stars

Koukám, že rozdílnost vnímání tohoto alba je více rozporuplná, než bývá zvykem u produktů nejenom této kapely. No kapely. (Myšleno Pink Floyd). Je jisté, že toto album je vydáno pod názven kapely opravdu "omylem" a každý znalý tam cítí spíše obchodní stránku věci. Pokud by to vydal RW pod svoji hlavičkou a zbytek "kolegů" jako hosty, bylo by to dle mého více košer.
Nicméně, pokud posluchač,znající pouze největší pecky PF, přijde k poslechu tohoto alba, asi se mu moc líbit nebude.(Což je i vidět na zdejších ohlasech).
Pokud se na album budeme dívat v kontextu dvojalba The Wall, jistě paralelu vysledovat nebude problém.
Z pohledu kapely PF však nemá cenu nic svazovat, toto je opravdu výhradně dítě RW.
Ovšem velmi, velmi povedené. A čím více je dospělé ( příští rok bude mít kluk 30 let), tím více roste do krásy.
Nemám na tomto albu ani favorita a ani propadák. Působí na mne velmi celistvě a je pro mne vždy svátkem si jej v klidu poslechnout.
Bez váhání 5*
reagovat

luk63 @ 25.07.2012 12:14:50
No, mě tahle deska fakt nikdy ničím nezaujala a stejně jsem na tom s celou Watersovou tvorbou. Jediný, co od basáka Pink Floyd snesu, je The Wall (taky více méně jeho dílo), ale nemusím ji mít moc často.

Petr_70 @ 25.07.2012 13:02:15
Pokud mohu říct svůj názor, tak tohle album pro mne není zase tak špatné ani v kontextu celkové tvorby skupiny. Narozdíl od takového Wish You Were Here se tady alespoň "něco děje"...
Ale na 5 stars to rozhodně není.

23.07.2012 hejkal
2 stars

Človek sa nezavďačí všetkým. Kto sa o to pokúša, tomu napokon ostane aspoň prvenstvo v počte zadných telesných vylučovacích častí, do ktorých vliezol, aby mu, nedajbože, niekto niečo nevytkol. Daná osoba sa zvyčajne otrasie zakaždým, keď má priznať, čo si o niečom myslí. Ba čo viac, často si nemyslí vôbec nič. Použiť nejakú metaforu, ktorú nepreberali počas hodín literatúry na základnej či strednej škole? Bŕŕŕ. Pustiť si fantáziu na špacír a použiť prirovnanie, ktoré nebolo súčasťou zavedených traktátov na danú tému? No fuj! Ale nebojte sa, kapela Pink Floyd na svojich albumoch hýri nielen fantáziou, ale i myšlienkami, nuž silno pochybujem, že by jej bolo proti srsti, ak sa o jej tvorbe občas napíše aj niečo, čo nie je strednoprúdovo politicky korektné.

Napríklad taký album The final cut z roku 1983 je, keby sme mali veriť davom kritikov i laikov, tým najhorším z celej diskografie skupiny. Ale ja dám radšej prednosť svojmu vnímaniu a výsledok vopred neurčím (schválne som kukol aj na Progboard a tu vyznieva až rebelsky pozitívne, čo je zaujímavé, červíček hlodajúci z prezretých pochýb, nakoľko zohráva v tomto jave svoju rolu slávne meno, ma tentoraz nežerie).

Album na cédéčku z roku 2011 ponúka celých trinásť skladieb. Nechýbajú zvuky "zo života", prevláda klávesová zvuková stena a na dreň zjednodušená (a to aj na pomery Pink Floyd) rytmika. Zaujímavý je chór v skladbe When the tiger broke free, najlepšie pasáže sú pre mňa tie, kde sa len jemne spieva a do toho dominantne vstupuje akustická gitara. Prípadne klavír, vyzdvihnem príjemný úvod piesne The gunner's dream, ktorú výrazne hyzdí nástup rytmiky, nezaujímavej orchestrácie a saxofónu, na ktorý som v tejto gýčovej 80's polohe alergický. Najkrajší moment? Gitarové sólo v The Fletcher Memorial Home. Konečne sa dá hovoriť o nejakom skupinovom vypätí a Gilmour nesklame. Ono, keď už som tú skladbu spomenul, patrí k tomu lepšiemu, čo sa na albume nachádza. Z opačnej strany musím menovať Not now John, tak nevkusnú akože rockovú rádiovku som nepočul ani nepamätám. Gitarové sólo tvrdí, že tvrdí muziku, ale tentoraz mu to v citovej rovine nejde ani čo by sa pod necht vošlo. Všetky klišé, čo ich 80. roky priniesli, sa tu predvádzajú ako kožou obalené kostričky na módnych prehliadkach. Záhadu, prečo musela byť fádna, ale aspoň neurážajúca balada Two suns in the sunset dorazená saxofónom, sa radí k tým, ktoré nerozlúšti ani Sherlock Holmes, či už je tradičný, hollywoodsky nevkusný alebo BéBéCéčkovo futuristický.

Pozor, nasleduje povinná veta o textoch. Sú ošatené v maskáčoch a v počte výskytov osôb dominuje Ježiš nad Brežnevom, čo si radšej netrúfam nijako vyhodnocovať.

Bez ohľadu na komunistickú či anti-komunistickú loby, tento album je "ništ moc". Nie je zlý, ale príšerne ma nudí. Povedal by som, že je až prehnane introvertný, čo si vyložte, ako chcete a ako vám vaše slovníky cudzích slov dovolia. Na 80. roky však toto dielko disponuje prevažne príjemným zvukom (napr. The hero's return alebo Not now John sa to netýka), čo vždy rád pochválim. Nebyť súčasťou boxsetu, v živote by sa The final cut v mojej zbierke nezjavil.
reagovat

Mirek Kostlivý @ 23.07.2012 20:33:57
Vybrat z alb The Wall a The Final Cut to nejlepší (např. do formátu jedné desky), tak by se jednalo o dokonalost. Jak je v tomto případě vidět (slyšet), hudební bída 80. let je přede dveřmi, které se nevyhnula ani tato jinak výborná kapela.

hejkal @ 23.07.2012 20:52:40
Problém je, že takéto poznanie sa dá dosiahnuť až spätne, keď dielo vzniká a finalizuje sa, tak to umelci jednoducho v istom momente rozhodnú a späť sa to vrátiť nedá. Na ich obranu treba dodať, že to, ako to napokon vypáli, sa nedá predvídať.

PaloM @ 23.07.2012 21:13:29
Necítim povinnosť obhajovať Final Cut, lebo aj mňa nudí. Cítim povinnosť vyjadriť vzdor, keď dvaja uznávaní hudobní znalci kopú do 8. dekády ako celku. Objektívne rozmýšľajúci človek by vytýkal konkrétnenu albumu konkrétne skladateľské postupy, viažúce sa ku konkrétmenu hudobnému žánru. Existenciu akejsi neobľúbenej dekády, ktorú má pár jedincov v hlave zafixovanú ako menejcennú, to nikdy nepochopím. To vypovedá o sústredení sa len na negatíva určitej časti hudobného spektra a naprostej ignorácii množstva originálnej hudby, ktorá v tom umelo vymedzenom časovom období vznikla. Začínam byť alergický na vnucovanú frázu "80. roky".

Mirek, ku zostaveniu dvoch albumov do jedného:
čo povieš na to, ja navrhujem zrevidovať Beethovenovu 8. a 9. symfóniu. Namiesto 2. a 3. vety navrhujem do 9. vsadiť 2. vetu z 8. To by bolo dokonalé !

hejkal, tvoj úvodník som veľmi nepochopil, no nie je to dôležité.
V rámci pravidelného rypnutia, skúsim otázočku: pri tvojom verejne známom názore na úlohu a dôležitosť textov v (či popri?) hudbe, ako vieš, že "kapela Pink Floyd na svojich albumoch hýri nielen fantáziou, ale i myšlienkami" ? :-)
Celkom by ma potešili tvoje recenzie sólového Watersa, ako kabaretná vložka Progboardu :-)
Obávam sa, že jeho priaznivci by mohli z toho mať zdravotné komplikácie.
Skrátka, polopate, sorry, tebe oveľa viac sadnú recenzie o gitarových hard-, blues-, southern- rockových skupinách či jedincoch. Tam totiž verím, čo napíšeš.

Petr Gratias @ 23.07.2012 21:37:26
Zdravím, Hejkale....
zajímavá poslechová a pocitová analýza.
Pokud bych měl vytipovat za každou cenu
"nejslabší" album PINK FLOYD, bylo by to právě tohle.
(Do jiné kategorie bych zase řadil A MOMENTARY LAPSE OF REASON a THE DIVISION BELL...)
Je vnitřně a hudebně hodně rozervané (nemyslím tím špatné nebo odbyté) a podle mého názoru mělo raději vyjít jako Watersovo sólové album.
Vyhozený Wright, podle mínění Waterse Gilmour a Mason jako dva "lenoši" a vybičované ambice v antimilitaristickém duchu....
Popravdě řečeno jsem se s tímto albem nijak vnitřně nesblížil a mám z něho dodnes nesdělitelně nepopsatelný pocit, třebaže je součástí mého pinkfloydovského kompletu....
Zdravím!

Mirek Kostlivý @ 23.07.2012 21:56:52
Palo, ten výběr z 3 alb do jednoho byla nadsázka. Vím, že Waters alba tvořil jako celek, kdy se chtěl vypovídat z pocitů ve vlastní minulosti.
K Beethovenovi se nemohu vyjádřit, tak jeho tvorbu zase neznám.
A 80. léta? Brzy na to založím diskuzní vlákno, kde to lze probrat a lépe zdůvodnit.

moonySK @ 23.07.2012 22:18:11
No jó Hejkal, ja zase považujem tento album za výborný, priam vynikajúci. Milujem ho dokonca asi viac ako The Wall, je pre mňa úprimnejší, taký (ako to nazvať) - kompaktnejší, proste taký uzavretý celok, nie ako pri Outside the Wall...Má pre mňa väčší význam ako The Wall. Je mi jasné, že bol robený, keď Pink Floyd s Watersom boli už len hnijúca mŕtvola, ale napríklad taký zvuk bicích je oveľa živší a krajší ako na iných albumoch, do týchto piesní by sa mi asi zložitejšia rytmika nehodila. Gilmour tu hviezdil, jeho sóla v Your Possible Pasts, Fletcher Memorial Home a jeho nasrané sólo v mojej nepríliš obľúbenej skladbe Not Now John aj tak patria k mojim obľúbenejším. Texty považujem po Animals asi top čo Waters napísal.

A keď ste tu už rozoberali vôbec tému - najhorší album Pink Floyd - ja považujem za osobne najstrašnejší asi album Ummagumma. Osemdesiate a deväťdesiate roky mi u Pink Floyd prinášajú nič a nič iné ako len lahodu a eargasmy.

Brano @ 23.07.2012 22:25:39
The Final Cut mám vo svojej zbierke,aj keď priznávam,že nie je to zrovna hudba na každodenné počúvanie.Ale keď je vonku sychravé novembrové počasie a človek začne bilancovať,rozmýšlať a prepadne ho ťaživá melanchólia a zmocní sa ho pocit ukrivdenosti a sebaľútosti...tak na tieto chvíle je The Final Cut ,Amused to dead...a vôbec Watersova tvorba ideálna. :-)V takýcho chvíľach si v tejto muzike a vo vlastnej melanchólii vyslovene bahním.Fakt je ten,že Waters nie je s týmito životnými traumami vnútorne vysporiadaný a zmierený a jednoducho,keď ten tlak je už príliš veľký,tak para z hrnca vyfučí...a zrodí sa taký The Final Cut,alebo Amused to dead.Možno,keby navštívil skúseného psychológa,ktorý by mu tieto zlé zážitky pomohol spracovať..ulavilo by sa mu.Takto pôsobí ako nešťastná,frustrovaná ľudská bytosť,ktorá si neustále jatrí svoje rany,akoby mu toto duševné sebapoškodzovanie robilo dobre...
Na záver si dovolím trochu rypnúť do autora recenzie konštatovaním,že Pink Floyd-The Final Cut je predsa len iná liga ako Slobodná Európa. :-)

moonySK @ 23.07.2012 22:33:15
Brano: Ja som si tento album zadovážil tento mesiac, je to remaster z roku 2004 a som s ním spokojný. Súhlasím, nie je to album ktorý si môžeš pustiť každý deň. Ale nie je to ani album na jesennú depresiu :) O čo by sme ale prišli, keby Waters začal navštevovať psychológa po Meddle??? :))))

Petr_70 @ 23.07.2012 23:04:52
Souhlasím s PaleM, já taky tomu "kopání" do 80-tých let moc nerozumím.. Přitom ta dekáda (zvláště v kontextu s dnešní dobou, válcovanou showbusinessem...) zdaleka tak špatná nebyla a dokázal bych vytáhnout dobrý tucet alb, které nejsou o nic horší, než většina významných, obecně uznávaných děl předchozí dekády.
V osmdesátých letech jsem vyrůstal a dospíval a současně formoval své (nejen hudební) názory, proto cítím potřebu se jich zastat...

hejkal @ 24.07.2012 07:06:48
Ospravedlňujem sa priaznivcom 80. rokov. A teraz opäť troška humoru - síce ich vlastne ani vymedziť nemožno, ale fandiť sa im smie. :) PaloM - je zaujímavé, že ľuďom neveríš, že sa mi niečo nepáči. To je pekný prístup k svojim blížnym, ja som si vyvinul pud sebazáchovy, ktorý ma nabáda veriť práve takýmto emóciám, pretože negatívne javy poháňajú vývoj. V 80. rokoch vyšlo niekoľko diel, ktoré ma bavia (S.R. Vaughan za všetky), vyrástol som v nich na Triangli (to je tá Junasova relácia), na ich konci som sa namotal na punk, ale globálne ma (zvukom i žánrami)odrádzajú od počúvania a či mi to niekto uverí alebo ho to rozhorčuje, to neovplyvním. Môžete mi veriť, že v tom nie je zámer urážať priaznivcov diel z danej dekády. Na margo textov si opäť zašpásujem - fantázia a myšlienka sa môže vzťahovať aj na muziku. :) Azda ma upodozrievaš z nečítania textov? Nerád zľahčujem niečo, čo nemám naštudované, nuž ich čítam veľa. Berte ma s rezervou, sľubujem, že ďalšie štúdiové albumy Pink Floyd budú na tom lepšie. Pekný deň, momentálne nemám možnosť tráviť čas na nete, tak si pokojne vyjadrujte nesúhlasy, čo sa ich do reakčného okienka vojde.

P.S. Aha úvod, to bola taká úvaha na tému sémantického nepochopenia prirovnaní v mojej recenzii na Dark side of the moon jednou nemenovanou osobou. Platí univerzálne, takže sa nemusí vzťahovať iba na to.

Cossack @ 24.07.2012 08:35:45
Na téma 80. roky jsem se tu už bavit nechtěl (svůj názor jsem k tomu vyjádřil mnohokrát). Taky se snažím hledat to, co se mi v dané éře líbí, než opak (a osobně toho v 80. nacházím požehnaně – ano, pubertu jsem prožil právě v nich)… :-D

Ovšem musím reagovat na toto hejkalovo tvrzení:
„Ospravedlňujem sa priaznivcom 80. rokov. A teraz opäť troška humoru - síce ich vlastne ani vymedziť nemožno, ale fandiť sa im smie.”
Co to je za blábol?! (Nemyslím první větu, ta je jasná, ocitoval jsem ji jen kvůli kontextu.) Proč by nemělo jít vymezit 80. léta? Je to období od 1. 1. 1980 do 31. 12. 1989, nic víc a nic míň.
(Ahááá, on to byl „humor”… Tak to ano, to už se směji; hahahahaha.)

hejkal @ 24.07.2012 08:43:11
Cossack - je to reakcia na "Existenciu akejsi neobľúbenej dekády, ktorú má pár jedincov v hlave zafixovanú ako menejcennú, to nikdy nepochopím" a na názor, ktorý tu už v minulosti pár krát odoznel, že hudbu nemožno sekť po desaťročiach(ale to nikomu nebráni dekády obraňovať). Podľa mňa možno, opäť nie je mojim cieľom na túto tému vyvolávať polemiky, nuž súhlasne pokývem hlavou, že dekáda je jasná.

Brano @ 24.07.2012 08:52:42
hejkal,nejako si sa s tým humorom a s dekádami zamotal. :-)

hejkal @ 24.07.2012 09:01:07
Hej, to je bežné, ak sa musia veci vysvetľovať. :)

PaloM @ 24.07.2012 13:53:24
hejkal, humor tu začína byť na mňa príliš zložitý, čiže bez humoru.

A to je nepochopenie, žeby som neveril, že sa ti môže niečo nepáčiť. Chcel som len povedať, že tvoje recenzie na menované žánre sú presvedčivé a preto im verím, kdežto napr. na Pink Floyd ma nepresvedčili, beriem ich s humorom a tak som sa dobre pobavil. Aj to splnilo (možno) tvoj cieľ.

hejkal @ 24.07.2012 14:04:13
Jasné, humor nie vždy zasiahne každého a nie vždy sa vydarí. Ďalej by som sa tým nezaoberal.

13.07.2012 moonySK
5 stars

THE FINAL CUT.

Vždy som sa bál vojny.
Vždy som sa bál atómových konfliktov, zbraní, krvi, mŕtvol a ľudskej nenávisti.
Vždy, už odmalička.

Roger Waters napísal tento album ako poctu svojmu otcovi, ktorý zomrel v druhej svetovej vojne. Napísal to v čase, keď hrozila vojna medzi blokmi, keď olympiáda znamenala ďalšiu príležitosť pre teroristov, keď si nemal ani najmenšiu šancu reálne predpovedať čo sa zajtra stane. Ale pre mňa má predsa len špeciálny význam...
Je to jeden z albumov, pri ktorom neberiem ohľad na konflikty v kapele, ani okolnosti, za ktorých boli texty a hudba urobené. Takisto je môj názor, že by sa nemal brať Final Cut ako akýsi doplnok The Wall alebo niečo, pri čom sa egocentrický Waters uspokojil a mohol kľudne rozpustiť celú kapelu. Vôbec.
Tento album sa nedá počúvať len tak, musí byť na to chvíľa, nedá sa to počúvať pri obede alebo keď idete do práce. Človek sa musí najprv započúvať do textov a trošku pochopiť, čo Waters napísal.

Z každej strany sa na teba deň čo deň valia správy typu "samovražedný útočník zabil seba a ďalšich dvadsiatich ľudí v centre Tripolisu", "ruské vojenské zložky sa presúvajú ku Sýrií", "medzi Amerikou a Čínou sa zase vyhrocuje konflikt o územia"...a ty prídeš doma z roboty, z mašinérie, ktorá ťa žmýka a dá ti len to najnutnejšie a pýtaš sa sám seba..."tell me truth, tell me why was Jesus crucified?"

A keď myslíš, že po vojnách, konfliktoch a tvojich osobných prehrách sa to všetko skončilo...prichádza "Two Suns in the Sunset".

Čo k tomu dodať, Waters to vystihol.

5
reagovat

rpilar @ 13.07.2012 22:32:09
Co k tomu dodat, Moony to vystihl!
6
Díky!

29.08.2010 Dankorez
5 stars

Abych řekl pravdu, ze všech desek od Pink Floyd jsem si tuhle oblíbil po nejdelším čase, u ní stráveném. Možná právě proto ji mám tak rád a patří mezi mé nejoblíbenější. Watersovy texty zde působí opravdu hodně emotivně, snad ještě více než na Wall. Jeho témata jako osobní frustrace a válka jsou dosti k zamyšlení a to, že hudební stránka není majestátní rozhodně nevadí, neboť se k textům perfektně hodí a pomáhá nastolit onu emotivnost a temný nádech alba. Osobně jsem právě díky tomuto měl vždy Waterse radši než kohokoliv jiného v Pink Floyd.

Už úvodní The Post War Dream je skvělá skladba, přímo naříkající zpěv způsobuje, že při poslechu a začne mrazit v zádech. V Your Possible Pasts lze nejvíc vidět ony velké rozdíly v hlasitosti, které na desce jsou. Nicméně i tak je to perfektní skladba. One of the Few a The Hero's Return jsou taky skvělé skladby, ačkoliv mě trvalo nejdelší dobu se do nich dostat. Dále od The Gunner's Dream album vystoupá na vrchol a ten opustí až v samotném závěru. Všechny skladby tady jsou neuvěřitelně emotivní a texty jsou opravdu hodně povedené.

Album hodnotím maximem hvězdiček, neboť jej mám v celé tvorbě Pink Floyd společně s některýma dalšíma nejradši.
reagovat

Caine @ 31.08.2010 18:41:06
Souhlasím, je to dobré album. Od Floydů ho sice nepokládám za jedno z nejlepších, ale má obrovskou hloubku a je to svého druhu rarita.

07.01.2010 Deadmonkey
4 stars

Výborné album. Chybí mu sice hudební propracovanost předchozích alb, ale rozhodně bych neřekl že tu jde jenom o texty. Zvlášť se mě líbí 2 skladby: Gunners Dream, protože ten moment kdy Watersův hlas vyjede nahoru, "dotáhne" to saxofon a pokračuje v sólu je naprosto nádherný. A Two Suns in the Sunset za text a za způsob, kterým Waters téma jaderného holokaustu pojal - naprosto klidnou skladbou, ve které ale něco chybí k tomu aby byla pohodová. Tím docílil až mrazivého efektu, který jenom umocní refrén. Nejvíce na mě zapůsobily poslední verše: Ashes and diamonds, foes and friends, we all will be equal in the end.

Mrzí mě akorát, že Waters vystrnadil Wrighta. Kvůli tomu a taky abych odlišil ostatní alba, které mají ještě něco navíc. Dávám 4*.
reagovat

18.08.2009 nowhere_man
2 stars

Pre mňa najslabší album PF. Nesadol mi, chýba mi invencia, melódia, iskra. Áno, texty sú krásne, ale v hudbe mi to nestačí. Po niekoľkonásobnom vypočutí sa mi to však už nezdalo až také zlé, celkom sa mi páčili niektoré motívy a skladby (Not now John, Two suns in the sunset). A ako bonusový track sa tu absolútne hodí When the tiger broken free, ktorý na mňa posobí takisto. Rozhodne mám radšej sólové nahrávky Rogera Watersa ako Final cut.
reagovat

Zdeněk @ 18.08.2009 18:39:13
Absolutní nesouhlas,je třeba se jen naladit na trochu jinou poslechovou náladu.

PaloM @ 18.08.2009 19:06:05
Tu je vzácna výnimka, keď sa so Zdeňkom nezhodneme (asi ani s Borkom - s ním často :-)). Album je dobrý len ako "bonus" disk, dobrý dodatok k The Wall (vtedy obchodný pojem bonus CD nepoznali) - jak k 2CD tak k filmu. Zdeněk: správne sa naladiť = mať riadnu depku ? :-))
nowhere_man: súhlasím, len označenie najslabší mi z viacerých dôvodov nesedí. 1) Fakticky to nie je album P.Floyd ale R.Watersa, 2) Žiadne album P.Floyd neviem označiť za najslabšie, boli tak výnimoční a originálni.

nowhere_man @ 18.08.2009 19:07:16
Každý to počuje inak. Ja netvrdím, že je to zlé album, stále ho až tak dokonale nepoznám, aby som dal konečný verdikt. Je pravda, že pri každom počutí na mňa posobilo inak, záleží od rozpoloženia. Ale z celej tvorby PF je pre mňa najslabšie (napriek tomu, že som si to najprv myslel o Zabriskie point). Uvidíme časom. Veď taký The pros and cons of hitch hiking od Watersa sa mi najprv nepáčilo, ale dnes ho sa mi veľmi páči.

nowhere_man @ 18.08.2009 19:09:29
To PaloM: tiež si myslím, že PF nemajú zlé album, takže to slovo najslabší brať s nadhľadom:-). A áno, keby som to bral z hľadiska tvorcu, tak naozaj je to v podstate prvý sólový počin Watersa a v tom prípade by som to bral ako najslabší počin v rámci jeho vlastnej tvorby. Ale znova: to neznamená zlý počin.

PaloM @ 18.08.2009 19:26:14
Presne tak, v porovnaní s tou hrôzou, nad 90% "muziky" čo sa dnes vyprodukuje, je to stále super dielo.

Zdeněk @ 18.08.2009 21:34:14
Pánové - při poslechu The Gunnerś Dream,Paranoic Eyes
a Southampron Dock mi běhá mráz po zádech.Není třeba přemýšlet,zda jsou to ještě Floydi anebo už Waters.
Je třeba poslouchat - Palo - možná to chvílem přivodí mírně depresivní pocity ale takový už je život,že?

PaloM @ 18.08.2009 22:03:57
Tak, tak - a keďže sa nesiem na vlnách harmonického folk- art- rocku (Strawbs, Magna Carta), môžem si zajtra dovoliť trochu reality z Final Cut, strašne dlho som to nepočul :-)

Lothian @ 19.08.2009 08:51:51
Především to album nejde normálně poslouchat. Rozdíly v hlasitosti jsou tak obrovské,že když nechce člověk zbořit pokoj,tak půlku muziky neslyší.

02.08.2008 Judith
4 stars

Album vzbuzující velmi rozporuplné reakce, jak je vidět. Pro mě jedno z nejmilejších od PF, jen mi trochu vadí obrovské výkyvy v hlasitosti, tohle už snad ani nebyl záměr, spíš špatný mix zvuku...

Je zajímavé ho vnímat v kontextu The Wall a stejně jako v případě Zdi i tady mnoho souvislostí vyvstane až když člověk vidí vizuální zpracování - už tady o něm někdo psal. Kromě postavy učitele z The Wall, zde v mladším vydání, a postavy psychoterapeuta všemi čtyřmi zfilmovanými songy prochází postava lehké děvy. Waters podle všeho patřil k mužům, pro které je žena (speciálně matka) buď madona, nebo děvka. Nejzajímavější je z tohoto pohledu klip The Final Cut, který hojně využívá dobové materiály.
reagovat

PaloM @ 02.08.2008 20:19:01
Mám podobný názor ako "Majkl, rock.boguje.cz".
Nechcem štartovať ďalšie kolo konfrontácií, názor na sólo Watersa som už prezentoval. Pre mňa je Pink Floyd nesmrteľný pojem, či "s" alebo "bez" Watersa. V oboch zostavách vytvorili skladby špičkové i slabé. A audio CD Final Cut naschvál nevlastním, stačí "archívna kópia" v inom formáte.

11.04.2008 Bruce
3 stars

Jak může někdo říci,že Gilmour neměl vizi!Člověk co složil High Hopes a Sorrow že nemá vizi,hm...The Wall je bez diskuze kvalitou uplně jinde než TFC,přesto bych titulní píseň a The Fletcher Memorial Home řadil hodně vysoko i na samotné The Wall.Gilmour i Waters mají stejnou zásluhu na PF nelze si vybírat jednoho z nich.Watersovo The Wall uznávám nejvíc,ale kde by byl bez Gilmoura..nevznikl by Comfortabely numb...A následující alba bez Waterse jsou jiné než předchozí PF, ale mají vyýbornou neupadající kvalitu...Proto nemá smysl Pink Floyd soudit, ale radši si užívat jejich dílo...
reagovat

06.09.2007 vickfloyd@centrum.cz
5 stars

ahoj,nejsem az takovy znalec vsech pisni a jejich presnych nazvu,ale jsem takzvane odkojeny pinkfloydama a od roku 1974 je posloucham dodnes a mohu s klidem rici ze to co oni stvorili jen tak nekdo rychle neprekona/snad jen led zepelin se jim priblizil,avsak v trochu jine podobe/ a podle meho nazoru je u me na prvnim miste album wish you were here a hned za nim prave toto album final cut.Nejsem zadny velky znalec hudby,ale poznam co je dobra muzika a pri dobry muzice vam musi lezt mraz po zadech a naskakovat husi kuze! a to pri poslechu final cut funguje. diky cau
reagovat

14.04.2007 Zdeněk
5 stars

Tak tady musím v mnohém s bobíkem souhlasit.
Dle mého názoru vrchol Watersovy tvorby.Ovšem
s tím rozdílem,že Southampton Dock považuji
vedle The Gunnerś Dream a Paranoid Eyes k vrcholům
alba.Nejsou to možná až tak úplně Pink Floyd,možná
již více Roger Waters,avšak to nic nemění na síle
tohoto díla-právě skladby z Final Cut byly na
včerejším skvělém Watersově pražském koncertě těmi
nejsilnějšími momenty.Dávám *****,jinak nemohu.
reagovat

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
díky Zdeňku za podporu!

14.04.2007 Wenzl
3 stars

Je to jako když si uděláte ze stejného,již jednou vylouhovaného čaje čaj druhý.Přesně tohle mne napadlo před čtyřiydvaceti lety při poslechu The Final Cut."Labutí píseň" aneb co se nevešlo na The Wall.Pamětníci vědí,že takové bylo i vyjádření samotných PF.Do jaké míry bylo míněno vážně se už asi nedovíme o pravdivosti těchto slov není však pochyby.Čistě rutinní záležitost nahraná za ne zrovna dobré nálady panující uvnitř PF.Ve finále to sice nedaklasuje celkový výsledek pod průměr,ale kdyby to nevzniklo vůbec,tak by se také nic nestalo.Komu se zdá,že i přes svoji délku je The Wall pořád ještě krátké,přijde si na své.Pro mě to už tehdy byla investice jen z úcty k velikánům žánru.Čtyři roky poté mi však PF vykompenzovali vše pro mě výtečným A Momentary Lapse of Reason.Co není pod průměr je logicky nad a proto ...
reagovat

Zdeněk @ 15.04.2007 00:00:00
Žádný podruhé vyluhovaný čaj ale dost silná káva.

Wenzl @ 15.04.2007 00:00:00
S Vámi se přít nebudu.Tady se "halt" pro změnu neshodneme.Pouze podotknu,že to není jen můj ojedinělý názor.Řadu let si vyměňuji LPčka,CDčka i názory s několika přáteli,mnohdy staršími než jsem sám,tudíž "vypouslouchanějšími".V této věci je mezi námi 100%ní shoda.Starší syn(25) se mnou v podstatě rovněž souhlasí jen s malou výhradou a ten byl dal o bod víc.

Zdeněk @ 15.04.2007 00:00:00
Věk není žádná zasluha,ikdyž si myslím,že velký
věkový rozdíl mezi námi není.

Wenzl @ 16.04.2007 00:00:00
Ne,teď vážně nevim o co běží?!Věk nevěk,nechtěl jsem ani omylem naznačit,že "rada starších se usnesla a ...".Prostě takový je můj názor a že není úplně vedle mi naznačuje shodné mínění mého okolí.Podotknu jen ještě,že hudební vkus lidí,které jsem zmínil je hodně odlišný "kus od kusu".Neupírám Vám,že Vás to může "válcovat".Pro mě je to zkrátka slabší kousek.

Zdeněk @ 16.04.2007 00:00:00
OK, hodnoťme muziku.

Wenzl @ 17.04.2007 00:00:00
Nemůžu si pomoct Zdeňku,dnes jsem se pokoušel o poněkud jiný pohled na věc(další,už "X"tý poslech).Neslyším nic jiného,než pasáže notoricky známe z The Wall,kdy jakási recitace či něžný přednes textu předchází krátkému vyvrcholení,což se chronologicky opakuje v průběhu celého alba.V jiné recenzi tohoto opusu byla řeč o nějaké vizi,kterou měl Waters údajně jako jediný při tvorbě tohoto počinu mít.Já bych řekl,že šlo spíš o tvůrčí impotenci nebo to vážně prostě vytáhli ze šuplíku,aby zalepili 4 letou díru.Trvám na tom,že jde o třetí disk k The Wall,jen opožděně vydaný.Pro mě nejslabší věc floydů.(z řadovek)

Zdeněk @ 17.04.2007 00:00:00
Možná třetí disk k The Wall,proti tomu rozhodně nic
nemám,avšak můj postoj k této desce je od prvních
-ne prvního- poslechů více než kladný.Když už se bavíme o nejslabší desce Pink Floyd,pak je to dle mého názoru ta následující A Momentary Lapse of Reason.Dávám za pravdu zahraničnímu internetovému recenzentovi /tedˇmi vypadla www. adresa serveru/,
který píše -hudba Floydů na tomto CD/AMLOR/postrádá
bez Waterse duši.Přesně ten pocit jsem měl při poslechu výše uvedeného alba.Technicky dokonalé
avšak chybí mi ta floydovská duše.Ber to ovšem jako můj názor,kterým nechci nikoho ovlivňovat.

Zdeněk @ 17.04.2007 00:00:00
Už jsem to našel- www.progarchives - hodnoceno
pod značkou Prayermad

Wenzl @ 17.04.2007 00:00:00
Trochu jsem pátral,co na to třeba allmusic.com.Tam je to za tři z pěti a A Momentary... + The Division... mají jen po dvou.Je to asi věc vkusu,protože já třeba můžu Anathemu a tady ty paralely budou(myslím,k těm dvěma posledním počinům).Na rateyourmusic.com si TFC taky stojí pod průměrem,nicméně A Momentary... tam v podstatě propadá.

b.wolf @ 05.05.2007 00:00:00
PF můžu kdykoliv, ovšem tady s Vámi naprosto souhlasím. Od The wall jsem se nedočkavě těšil na ten Finální zářez, ale bohužel... kromě Fletcherova domu vzpomínek žádné překvapení. Zřejmě se projevil nesoulad mezi hudebníky a z alba je to cítit. Placku jsem doplnil spíš pro zacelení mezery v DGF a dodnes jaksi nemám potřebu jejího častého poslechu. To AMLOR bylo jiné kafe a pro mě velké a příjemné překvapení po odchodu R. Waterse.

13.04.2007 bobík
5 stars

V případě tohoto alba a v umění vůbec platí,co si člověk neudělá sám,to nemá.Konečně Waters poprvé (a naposled v rámci Pink floyd) si napsal dílo zcela sám a zde jeho tvorba vrcholí.Lepší ještě než The Wall,vyhnul se roztříštěnosti (mimochodem kdyby The Wall bylo jen jedno album,byla by to větší bomba),kecání od spoluhráčů(kteří žádnou vizi neměli) a dotáhl svou vizi do zdárného konce.Vlastně neznám na angloamerické scéně takovou jinou dokonalou symbiózu textů,hudby a myšlenek.Watersovské rekviem.Watersovi sólové desky se nedají poslouchat a pinkfloydovské bez Waterse také ne.Jen písně One of the Few a Southampton Dock se dají oželet-také jsem je ze svého cd vyhodil.Jinak není co dodat.

reagovat

kubys @ 13.04.2007 00:00:00
David Gilmour nebo Richar Wright neměli žádnou vizi?!?!?!?! Tak tady jste mě Bobíku naprosto zklamal a je vidět, že vy jste opravdu spíše popař.

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysi,Kubysi.....co Vám mám na to říct?Znáte Rock a pop,hudební časopis,který vycházel v půli devadesátých let?Tam se stejná myšlenka objevila,že ač se uvnitř skupiny nenáviděli,tak drželi huby a poslouchali Waterse,protože bez něj by nebyli nic....

kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Tím chcete říct, že třeba Momentary lapse for Reason je z úměleckého, či autorského hlediska špatné???

Btw David Gilmour a Richard Wright byli daleko zručnější hudebníci než Roger Waters, takže si mylím, že by se bez něj obešli, ačkoliv by nevznikla některá slavná díla jako DoTM.

Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysi,dívím se,že se zaplétáte do diskuse.Mrkněte jinam a hned pochopíte.bobík = ???

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-1)Momentary lapse for Reason-ano myslím si,že ač toto album jako skoro všechna od Pink floyd je řemeslně na úrovni,umělecká hodnota je slabá
2)ano Gilmour byl možná lepší muzikant(a řemeslník) než Waters a co mu to bylo platné?????Waters prakticky vytvořil The Wall a The final cut a co proti tomu může postavit Gilmour,Wright a Mason?Uvažujte čistě chladně a racionálně.......

kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Zkuste se podívat na celou tvorbu PF z globálu...Nemyslíte si, že by to bylo stejné, jak vy říkáte, že bez Waterse by PF nic nebyli, s Každým členem skupiny???

bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-jestli jsem dobře porozuměl,tak se tážete,jestli i ostatní členové skupiny jsou vlastně nepostradatelní?No tahle otázka je opravdu těžká,ale pokusím se.......každý dobrý hráč dává skupině svůj charakteristický rukopis hraní na nástroj a tím ji vlastně obohacuje.....takže Masonovi bicí a Gilmourova krásná kytara dělali charakeristické pinkfloydy pinkfloydama.....a jejich ztráta znamená pro kapelu ztrátu onoho charakteristického zvuku a kdyby přišli jiní hráči,bylo by otázkou,zda by našli také svůj osobitý styl hraní.....a na druhou stranu jsou členové kapely-vedoucí,vizionáři-většinou to bývá jeden,který dává kapele vedení a většinu repertoáru a jejich odchod z kapely znamená pro kapelu její uměleckou smrt,ta kapela pak přežívá jen ze své dřívější slávy,kterou už nikdy nepřekročí a taková osoba byl pro Pink floyd Waters a takový byl osud PF bez Waterse.
zatím zdar

Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
....kecání od spoluhráčů(kteří žádnou vizi neměli) a dotáhl svou vizi do zdárného konce.Vlastně neznám na angloamerické scéně takovou jinou dokonalou symbiózu textů,hudby a myšlenek.

Tak tohle by se mělo vytesat do kamene!Kolik je Vám patnáct,dvacet?Kolik jste toho vůbec v životě slyšel?Jste Watersův příbuzný,že máte info z první ruky,že víte i,že ostatní spoluhráči vizi neměli?Na vzniku kolika alb jste se v životě podílel?Odpovím sám.Na žádném!Nemáte ani základní představu,jak se materiál pro album připravuje.Myslíte si,že Niemen,který o sobě tvrdil,že ani jinou hudbu neposlouchá,aby se neovlivňoval jinými tvořil svá alba sám.Myslíte si,že žel již nebožtík Quorthon z věhlasných BATHORY tvořil vše jedině a jedině sám.Nebo si to myslíte př. o Oldfieldovi.To jste na omylu pane a budete muset ještě dlouho sbírat informace,abyste měl alespoň primární představu,jak takový proces probíhá.

14.01.2006 Kroger
5 stars

To není vůbec špatné album,a nerozumím tomu,že tady píšete,že tomu chybí melodie.Tak jasně,dnes jsou lidi zvyklí spíš na takové "brejkink d hebit" od linkin park a já nevím na co ještě...ale napsat,že final cut postradá "melodii"...nevim:-|Co třeba your possible pasts, the gunner´s dream, the final cut..?melodie nemusí nutně znamenat,že tam budu vyřvávat rýmující se říkanky na melodii skákal pes přes oves.Je to prostě requiem,hodně komorní a temná deska,protože téma této desky JE hodně temné:válka.Nevím...je sice pravda,že Waters není zas tak dobrý,když má složit hudbu,jako když má napsat text,ale tady na tomto albu to prostě funguje.A hodně dobře.Což se třeba o takové THE WALL říct nedá...


reagovat

Zdeněk @ 26.11.2006 00:00:00
Naprostý souhlas.

09.01.2006 dante
4 stars

Final Cut je jednoznačně nejemotivnější a nejniternější vyjádření toho, co se Waters snažil vyjádřit v podstatě celou svou kariéru (od Corporal Clegg přes If a Dark Side až po The Wall).
Na tomto albu se pokouší do lidí "dostat" své myšlenky již ne monumentální a majestátní hudbou jako na Dark Side a Wish You Were Here, ani drsným rockovým způsobem jako na Animals a The Wall. Hudba je dána rezolutně na druhé místo až za texty, ale překvapivě to funguje.
Neznám mnoho lidí, kterým by se Final Cut líbil hned po prvním poslechu, ani mě příliš nezaujal. Zato znám spoustu lidí a vlastně všichni fanoušci Pink Floyd, které znám, si po druhém, nejpozději po třetím poslechu tohoto alba Watersovo emotivní dílo oblíbili.
Hudebně se Waters viditelně odklání od rocku, art rocku a ze všeho nejvíce od jakékoli vlivu punku a podobných stylů, které ovlivňovali The Wall. Vrací se zpět spíše k jazzu a klasice. Tím nemyslím, že je album jazzové, nebo snad plné vážné hudby, ale spíše to, že Waters zde předvedl v podstatě extrémní pozici art rocku. A ta se logicky nemusí každému líbit.
Textově je album takřka precizní. A hudba ať se někomu líbí, nebo ne, perfektně vyjadřuje a souzní s textem. A to i přesto, respektive spíše díky tomu, v jaké atmosféře album vznikalo.
Zbývá pouze poděkovat Watersovi a jeho podivným psychickým stavům a enormnímu socialistickému smýšlení za další geniální album. A ještě říci, že Final Cut rozhodně není nejhorším albem Pink Floyd a to v žádném směru. Patří spíše do lepší poloviny, pokud ne mezi vůbec ty nejlepší.
Tak jako tak vřele doporučuji poslech...
reagovat

26.08.2005 kamikaze
4 stars

Když si to poslechnete poprvé možná vás zklame-když ho pak po nějaké době vyndáte z šuplíku a dáte mu druhou a možná i třetí šanci začnete oběvovat smysl-při poslechu musí být člověk soustředěný a vstřícný(a to je dost vzácný stav)
Album je pojato spíše jako poselství než jako monumentální hudební kreace--více hudbý by jistě pohřbilo to vnitřní napětí(ktere by na první poslech mohlo být snadno zamněněno za tápání) prostě atsi kdo chce co chce říka má to energii a duši.
reagovat

20.05.2005 stokyi
1 stars

najvacsi omyl skupiny. neviem ci je to tym ze zo skupiny odiesiel wright ale mam pocit ze opat sa ukazali ze skupina je najsilnejsia v kompletnej zostave! to co sa nezmestilo na wall dali na tento album. proste prepadak. jedine dobre veci su Not now John a Finul Cut.. zvysok nula. Vidno ze gilmour a mason sa podielali minimalne na tomto albume. A zase prislo k tomu.. Waters sam nemohol hudobne existovat alebo proste uz mu dosli napady. lebo je to prakticky jeho album. inac som pocul ze na tento album si ako hosta zavolal Waters aj Claptona. vie mi niekto povedat co je na tom pravda??
reagovat

efliki @ 11.11.2005 00:00:00
u vzniku tohoto alba,nebyl Waters,nikoliWright

mct @ 11.11.2005 00:00:00
Kdože to na tomto albu nehraje?

Zdeněk @ 17.11.2005 00:00:00
1 hvězda?Nesmysl,už jen za skladbu The Gunnerś Dream
si zaslouží aspoň čtyři!Zkuste poslechnout.

jádro @ 30.12.2005 00:00:00
Chyběl Wright, zato Watersovo EGO až moc. Byla to kocovina.

stokyi @ 03.05.2009 17:33:30
bohužial musím skonštatovať že tento album je kompletne rogera watersa. Už vtedy bol pohádaný s kompletnou kapelou a Gilmour mu nahrával do pesníčiek maximálne tak sola a občas dopomohol dákymi vokálmi a aj to iba na pesníčkach ktoré sa mali objaviť na predošlom albume. Neviem teraz presne koľko rokov neskôr na udalosť z názvom "FINAL CUT" prišlo súdne rozhodnutie ktoré odklepolo že názov pink floyd zostane zostalej trojici, čo znamená že waters chcel názov PF pre seba už v čase keď sa točil finul cut. takže zhrnutie. Je to komplet cele rogera watersa :)

merhaut @ 03.05.2009 20:17:43
tady je to přesně, jak to bylo: >> odkaz

PaloM @ 04.05.2009 09:13:37
Ta stránka Pink Floyd je pekná, nevedel som o nej. Vďaka za link.

11.11.2004 mct
1 stars

The Final Cut ... aneb co při tvorbě Zdi spadlo pod stůl... Nebo něco jako post scriptum Zdi. Nevím, jak přesně tohle album vzniklo, ale když ho poslouchám, tak se mi zdá, jako by ho Waters a zbylí tři nahráli zvlášť a pak to někdo, kdo šel zrovna kolem a měl čas, smíchal... (Mám dojem, že i u The Wall se už podobné problémy vyskytly, ale z alba The Wall to znát není)
Hudba – žádná sláva, pokud si tam Waters nevystačí sám, tak tam slyším zcela jednoznačně motivy z THE WALL. Skladbu Comfortably Numb mám moc ráda, ale proč je tady její doprovod hned u dvou skladeb?!
Co se týče textů, tak na můj vkus je to příliš politicky angažované, xenofobní (podobná slova v THE WALL vyznívají úplně jinak, tady si vážně nejsem jistá, jak to vlastně Waters myslel) a je tady plno narážek a jmen, kvůli kterým aby si k tomu člověk bral nějakou encyklopedii, aby aspoň tušil, o čem je řeč. Tak na to se teda můžu vyklašlat. Na textech Floydů jsem vždycky oceňovala jejich nadčasovost, ale to, co nám Waters předložil na THE FINAL CUT, už dneska spoustě lidí neříká nic.
Zatímco na všech předchozích albech dokázali PF vždycky něčím překvapit, vždycky nějak změnili svůj styl oproti albům předchozím (to jestli to bylo lepší, či horší, je věc druhá), tak tady žádný předěl neslyším. Pokud by mi někdo pouštěl Zeď a do vhodného místa vpašoval jakoukoliv skladbu z FC, tak by mi to chvíli trvalo, než bych si to uvědomila. Zatímco u předchozích alb bych to poznala po pár vteřinách.
Při poslechu desky a pohledu na obal mě napadá, že by se to možná mělo spíš jmenovat „The Dark Side of the Wall“...
reagovat

bm @ 17.05.2005 00:00:00
tak to si pak poslechni od waterse The Pros and Cons of Hitchhiki... tam sou i stejny melodie a harmonie z wall. ale pripada me to zvlastni a nektery sou skoro i lepsi. nevim

27.10.2004 Charlie
4 stars

Napriek negatívnym kritikám tohto albumu treba vytdvihnúť jeho výrazný protovojnový charakter s hroziacou víziou nukleárnej katastrofy ľudstva /Two suns in the sunset/Je to melodický a príjemný album,aj keď v tieni Wish you were here a Dark Side...,no rozhodne by som ho zaradil medzi lepšie albumy.Prvé albumy psychodelickým ladením majú možno historickú,zberateľskú,no rozhodne nie hudobnú ani textovú hodnotu, no aj iné kapely najprv tápali,kým našli ten "svoj" štýl ,ktorý ich neskôr preslávil a pre ktorý ho máme v svojej diskografii.
reagovat

11.10.2004 MP
1 stars

Tohle album je zcela jasně nejhorší v celé historii Pink Floyd. Možná, že texty jsou skvělé, ale pokud je nepodtrhuje vyborná hudba, nemají na být vydány na CD ale spíše knižně. Pokud Watters neměl nápady, měl počkat, až je dostane a ne takhle melodicky toto album odfláknout. Byl to jasný konec Pink Floyd a to, že Watters po tomto albu od Pink Floyd odešel bylo to nejlepší, co se s Pink Floyd mohlo stát. Gilmour, Mason, Wright ukázali svou třídu ve dvou následujících albech, zatímco Watters podle mě upadl do stereotypu a jeho hudba jsou jenom texty. Určitě mu chybí melodičnost Gilmoura, který mu v melodiích vždy hodně pomáhal.
reagovat

stokyi @ 30.12.2004 00:00:00
suhlasim s tebu ako sa len da je t najslabsi album od PF a to ze odisiel waters s tym tiez ale nesuhlasim z tvojim ohodnotenim tohto albumu jednu hviezdicku by si mozno zasluzili linkin park a nie pink floyd. ale inac si mi ten nazor z watersom zobral z ust ze to bolo to najlepsie ze odisiel z PF tak isto som sa vyjadroval aj k alb. division bell...

kastelán @ 03.03.2007 00:00:00
Naprostý a bezvýhradní souhlas, líp bych to nedokázal napsat.
Watters se po vydání alba Momentary Laps of Reason vyjádřil ve smyslu, \"že se tváří jako Pink Floyd, ale nejsou Pink Floyd\", ale já mám zcela opačný dojem. Že se bez Watterse právě vrátili k tomu, čím Pink Floyd byli před Zdí a The Final Cut a albem The Division Bell to jen potvrdili.

01.09.2004 DominGo
4 stars

Výborné. Mám ho radši než The Wall, zvlášť první tři skladby a pak závěr - Not now John a Two suns...

The Post War Dream - výborná pomalá melodie, naříkavý vokál, paráda
Your Possible Pasts - trochu tvrdší refrén; hodně depresivní a silná skladba
One Of The Few - nesmírně smutná, i když hudebně je asi nejjednodušší z alba; skvělá kytara
reagovat

24.08.2004 Hans
2 stars

Kvalitu tehle desky bych ohodnotil tremi slovy "Spatna verze Zdi". Hodne remesla a malo umeni, nuda, nuda, nuda. Chybi napady, mozna texty nejsou uplne spatne, ale PF vzdycky skvele dokazali spojit texty a muziku dohromady, tady to neplati :o( Tohle je opravdu Posledni rez mezi Watersem/Gilmourem/Wrightem a Masonem. Jedina skladba ktera me z cele desky zaujala a ktera ma naboj a je originalni je tak maximalne Not Now John, zbytek je slaby.
reagovat

24.08.2004 Ravil
4 stars

Absolutní protiklad k předchozí recenzi. Kvality The Wall asi nelze zpochybnit, ale je tak přeopslouchaná, že dnes už upřednostňuji spíše Final Cut. Melodie se nesnaží dobýt svět, ale jsou nenucené a nápadité. Not Now John jednoznačně nejslabší skladba.
Z linie "Watersových alb", která začínají Zdí a přecházejí přes Final Cut až do současnosti mám ale nejraději Amused To Death.
reagovat

plazoid @ 30.08.2007 09:16:21
Výborné album a naopak si myslím, že Not now John je vrchol alba

03.08.2004 crazydiamond
4 stars

Toto album již nebylo přínosem hudebním (až takovým, i když Gunner´s dream, Fletcher memorial a Final cut jsou perfektní), ale hlavně přínosem textovým a to obrovským!! Pokud nejste jen slepě zaměření na hudbu, tak budete nadšení a pokud se trochu do alba vžijete, zjistíte, že je to asi nejemotivnější album od floydů vůbec a to dokazuje i jeho hudební cennost.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 8x
Kroger, bobík, Zdeněk, moonySK, zdenek3, Petr87, viteslaf
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 6x
Ravil, Charlie, Deadmonkey, Feriath, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Wenzl, Majkl, rock.bloguje.cz, kaktus, b.wolf
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 6x
Hans, nowhere_man, hejkal, Ivan26, VaclavV, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
mct
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000