Pink Floyd - The Dark Side of the Moon
Pink Floyd - The Dark Side of the Moon - tracklist alba, hodnocen?, recenze
1973
Tracklist:
02. Breathe (2:44)
03. On the run (3:32)
04. Time / Breathe (reprise) (7:06)
05. The great gig in the sky (4:44)
06. Money (6:32)
07. Us and them (7:40)
08. Any colour you like (3:25)
09. Brain damage (3:50)
10. Eclipse (2:04)
Total Time: 42:53
Obsazení:
Roger Waters - basová kytara, zpěv
Nick Mason - bicí
Richard Wright - klávesy, zpěv
David Gilmour - kytara, zpěv
Hostují:
Dick Parry - saxofon
Clare Torry - zpěv
Leslie Duncan, Lisa Strike, Barry St. John & Doris Troy - zpěv
I'm not afraid of dying, why should I be afraid of dying. There's no reason for it.
Celé album je prostě jedinečnost sama. Slyšel jsem ho už mockrát. Střídaly se u mě etapy, kdy jsem si zamilovával každou jednotlivou píseň z alba(snad mě všichni omluví, že mezi ně nepatřila nikdy stopa On the Run..), aby to nakonec všechno skončilo u první, Speak to me, Breathe. To je prostě monumentální úvod hodný monumentálního výtvoru. Ale samosebou ostatní skladby nejsou v pozadí. Koneckonců každá skladba bez té předchozí a následující prostě není kompletní. Celé album tvoří svoji jedinečnost. Saxofon, kytara, syntetizátor, omračujicí vokál ve Great gig in the sky, mystický zpěv Gilmoura, atd. atd., každý z těchto prvků má v albu svoje místo a dokáže ho využít naplno tím, že vykresluje jedinečnou melodii, která člověka pohladí na srdci, zatímco ostatní ustoupí jakoby do pozadí a zvýrazňují jeho bezchybnost. A texty? Texty jsou, klasicky, takřka rozpoznávací značkou skupiny. Jejich pacifistická filosofie a nespokojenost s nespravedlivým světem jako kdyby mi mluvila z duše.
reagovat
moonySK @ 02.01.2012 11:45:30
Nikdy som nemal odvahu napísať recenziu na tento album, ale ty si to už prvou vetou zhrnul geniálne. Naozaj, keď niekto vytvorí taký album ako Dark Side of the Moon, ťažko sa hľadajú slová. Díky 33Speedy!
Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy. Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem. Kdybychom z alba Dark Side of the Moon vypustili všechny ty přidané zvuky, bušení srdce, útržky rozhovorů, zvonění budíků a podobně, zůstal by nám sympatický, chytlavý bigbít, ale žádné velké art by se asi nekonalo. Nemohu se zbavit dojmu určité povrchnosti, předstírání větší hloubky, než tam doopravdy je. To ale nemíním nijak pejorativně, vlastně mi to totiž vůbec nevadí - jedná se o vynikající, bezvadnými nápady nabité dílo a plně si zaslouží pět hvězdiček. Jen takové superlativy jako "nejlepší hudba vůbec" by se podle mého názoru neměly používat vůbec, nejen v tomto případě.
reagovat
PaloM @ 10.04.2011 00:06:37
No, asi som ťa nepochopil, čo si vlastne chcel povedať, veľmi si odporuješ. Poznáš aj texty ? Ak áno, o to viac by som sa divil tvojim postrehom. Text totiž v tomto prípade znamená najmenej polovicu výpovede. Je to kvalitné umelecké dielo a pokiaľ by si čítal biografiu skupiny, prvoplánovo im nikdy nešlo o top rebríček. A nakoniec, vypustiť pridané zvuky v muzike Pink Floyd, to je ako dobrovoľne sa dať vykastrovať. Rád by som sa mýlil, prepáč mi za názor, ale mám silný pocit, že muzike Pink Floyd nerozumieš. Inak by si tieto svoje názory už dávno skorigoval - pravda, po viacnásobných posluchoch, prečítaní a porozumení textom, prečítaní niečo o tvorivých postupoch skupiny a podobne. Samozrejme, vôbec sa ti album nemusí páčiť. Vlastne moja úvaha vznikla na podnet tvojho vynikajúceho ohodnotenia albumu, ktorý v úvode nazývaš "Hudba zaujatá svou vlastní uměleckostí, v níž občas zvítězí forma nad obsahem." Ak by to na mňa takto zapôsobilo, viac než 2 hviezdy by som nedal.
Brano @ 10.04.2011 00:29:06
Texty a ich preklady nájdete na stránke >> odkaz ,ale myslím že som nenapísal nič nového a väčšina z vás túto stránku veľmi dobre pozná.
Apache @ 10.04.2011 03:36:33
Nikdy jsem k téhle desce nesháněl texty. Muzika sama o sobě je ohromující. Je tu i instrumentální skladba, ve které sice zní lidský hlas, ale text asi nikde nenajdete. K čemu taky?
Teprve časem mi někdo vysvětlil, že tohle je komerční album pro masy a chválit jej, není dobré. Už tehdy jsem prog/art rocku moc nerozumněl.
PaloM @ 10.04.2011 09:23:05
Apache: to je veľmi čudný prístup a nepochopenie. Obsah textov je tu rovnako dôležitý ako hudobná forma. A v booklete k CD samozrejme texty sú. Texty som si prekladal pár rokov po vyjdení LP, Animals a The Wall hneď ako sa mi dostali do rúk, čiže keď mali LP chalani na internáte. Proste, na tomto triu albumov odignorovať texty je naprosté nepochopenie diela.
Bill Pleška @ 10.04.2011 09:38:11
Texty jsem si samozřejmě přečetl a jsou skvělé, hudba je taky skvělá, album nemá žádné nudné místo a proto jsem dal pět hvězdiček. Opravdu se mi líbí. Jenom jsem se snažil říct, že všechny myšlenky, které obsahuje, a celé to téma by se dalo zpracovat trošku méně pompézně, méně megalomansky. Upřímně, já osobně nepovažuju zvonění budíků v písničce Time nebo cinkání kasy v písničce Money za bůhvíjaké geniální nápady, na to by podle mě přišel leckdo. A kdyby byla hudba zabalena v trošku skromnějším kabátku, neověšeném tolika frajeřinami, zanechala by ve mně ještě mnohem silnější dojem. Nezlobte se na mě pro to.
yngwie3 @ 10.04.2011 09:59:34
to Bill Pleška: "Upřímně, já osobně nepovažuju zvonění budíků v písničce Time nebo cinkání kasy v písničce Money za bůhvíjaké geniální nápady, na to by podle mě přišel leckdo." Napríklad aj Ty ? :o)
hejkal @ 10.04.2011 10:01:28
Jasné, hneď ako som to počul, už mi to napadlo! :)
merhaut @ 10.04.2011 10:16:49
Technická: jak se dá u hudby předstírat větší hloubka, než tam doopravdy je?:-)
Vytvořit umělecky hodnotné dílo, schopné oslovit tzv. masy, je nejvyšší meta, protože jde o dílo rezonující s lidskou přirozeností, jinými slovy je to umění a je to pro lidi.
Že má leckdo z tzv. progresivistů a avantgardistů problém – se splynutím s davem při poslechu takovéto "stravitelné" muziky, a pro zvýšení pocitu své vlastní výjimečnosti vydává na odiv co on za Velké Umění pro Vyvolené poslouchá – registruju dávno a dávno. Je to srandovní pseudovyhraněnost, maska...
P.S. Dark Side se dá maximálně možně prožít i bez textů, já se k překladům dostal roky po tom, co jsem měl Dark mezi svými nejoblíbenějšími LP.
hejkal @ 10.04.2011 10:23:04
merhaut - lepšie by som to nenapísal a som rád, že ani nemusím.
yngwie3 @ 10.04.2011 10:36:51
to Bill Pleška: "Pink Floyd je vlastně takový art-rockový pop, velmi okázalý art-rock pro masy". Možem Ti z vlastnej skúsenosti povedať, že som bol aj s celou kapelou hooodne smutný a rozladený, keď na náš koncert, alebo akýkoľvek iný kšeft prišlo namiesto 500 ľudí, napríklad len 50. Takže masy treba :o)
hejkal @ 10.04.2011 10:39:10
Ad texty a hudba. Hudba podľa mňa na textoch nestojí, a to ani, ak sú dobré. Hudba reprezentuje pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov. Je univerzálna, každý jeden počujúci človek (prípadne iný živočích) ju môže vnímať a byť ňou zasiahnutý. Texty univerzálne v tomto zmysle nie sú ani náhodou, esperanto odpustí. Z môjho pohľadu, ak ide napríklad o drvivý gitarový rif, je úplne jedno, či sa spieva o Veľkom tresku alebo o nehode pri dojení. Text je cudzorodý prvok, ktorý hlasu ako nástroju dodáva kontext viažuci sa na premýšľanie, nie iba prežívanie. Môže ponúknuť hlboké filozofické myšlienky i jednoduchý popevok určený k hrabaniu sena. Ale z hudby to inú „hudbu“ nespraví. Jasné, je fajn, keď už sa text vyskytne, aby oslovil, prezentoval stanovisko alebo aj nie. Niekedy jeho poznanie ospravedlňuje niektoré uletené či iné pasáže hudobného diela, čím umožňuje lepšie pochopenie autora (napr Plastic Ono Band od Lennona, aby som bol aktuálny). Ale toto pochopenie s orgazmom porovnáva iba ten, čo orgazmus „nepochopil“. Hudba je vec citu, text myslenia. Vždy. Ako poslucháč si rád dávam veci do súvisu, napokon však aj tak vždy záleží na tom, čo vnímam v zvukovej, nie textovej rovine. A tak radšej končím nedeľňajšie filozofovanie, ešte by som sa z toho pomiatol.
hejkal @ 10.04.2011 10:40:17
yngwie3 - už si hral iba pre čašníka? Ver mi, že nič divnejšie som ešte nezažil.
Apache @ 10.04.2011 10:50:05
hejkal: Chtěl bych být ten číšník. Úplně to vidím: A hoši, nezahráli byste mi Born To Be Wild? Díky. A něco od Aerosmith umíte? :-)
hejkal @ 10.04.2011 10:56:56
Aerosmith? No fuj! My hráme serióznu hudbu, nie odpornú popárňu. My sme umelci! Áno, Born to be wild zahráme, ale iba preto, lebo to chcú od nás všade. Čaník reprezentujúci ruku živiteľa (po koncerte vybalí honorár) preto druhú menovanú dostane... :)))
Inak po nás vždy chcú zahrať toto: Deep Purple, niečo od Elánu (fakt, ja to nepochopím), prípadne Black Sabbath. A, aby som bol k veci, od Pink Floyd občas strihneme výňatok z The Wall. Ale to musí byť publikum veľmi "sličné" (čítaj prívetivo opačnopohlavné) alebo naozaj nadšené. :)
yngwie3 @ 10.04.2011 10:57:40
to Hejkal: :o)))) Ďakujem Ti za pozdvihnutie nálady s čašníkom :o) Tak takejto skúsenosti som bol ušetrený. Ale zažil som kopu skvelých, až neuveriteľných zážitkov z čias aktívneho hrania pre masy :o)
Brano @ 10.04.2011 12:00:38
Pre mňa sú texty veľmi dôležité!A pieseň o dojení by som nepočúval ani keby tam sóloval a rifoval samotný Ritchie Blackmoore :-).
hejkal @ 10.04.2011 12:06:36
A kde máš istotu? Ovládaš všetky jazyky sveta? Alebo počúvaš hudbu iba v tých jazykoch, ktorým rozumieš (prípadne sa spoliehaš na nejaký preklad)?
hejkal @ 10.04.2011 13:10:55
Keď sa nad tým zamyslím, vyrobiť existenciálnu drámu z dojenia, kedy hrozí jednak kopnutie, napichnutie na rohy, či zadlávenie, by vôbec art rocku neuškodilo. Taká Epitaph (hudba ako taká) od King Crimson by tým rozhodne neutrpela:
Origoš:
The wall on which the prophets wrote
Is cracking at the seams.
Upon the instruments of death
The sunlight brightly gleams.
When every man is torn apart
With nightmares and with dreams,
Will no one lay the laurel wreath
As silence drowns the screams.
Between the iron gates of fate,
The seeds of time were sown,
And watered by the deeds of those
Who know and who are known;
Knowledge is a deadly friend
When no one sets the rules.
The fate of all mankind I see
Is in the hands of fools.
Confusion will be my epitaph.
As I crawl a cracked and broken path
If we make it we can all sit back
And laugh.
But I fear tomorrow I‘ll be crying,
Yes I fear tomorrow I‘ll be crying.
A to isté v stajňovom prevedení:
The wall behind the milker milks
Is cracking at the seams.
Upon the instruments of udders
The sunlight hardly gleams.
When every cow is torn apart
With nightmares and with dreams,
Will no one lay the laurel wreath
As silence drowns the screams.
Between the iron gates of barn,
The seeds of time were sown,
And milked by the deeds of those
Who know and who are known;
A buffalo is a deadly friend
When no one sets the rules.
The fate of all milkmen I see
Is in the hands of fools.
Cow’s fusion will be my epitaph.
As I crawl stabbed on a broken path
If we make it we can all sit back
And laugh.
But I fear tomorrow I’ll be crying,
Yes I fear tomorrow I’ll be crying.
Mirek Kostlivý @ 10.04.2011 15:11:52
Hejkal: výborně napsané, já to vnímám úplně stejně! Někdy mě naopak texty ruší, zvláště, když jim rozumím :-). Jinak tolik protiřečení, co napsal autor recenze, to už tu dlouho nebylo. A proč nedal tomu albumu méně hvězdiček, když mu vadí to, co já mám na jejich tvorbě naopak rád, tak to je opravdová záhada ...
Brano @ 10.04.2011 16:00:08
hejkal:Neovládam všetky jazyky sveta a ani ten najsvetovejší neovládam dokonale:-).Mňa iba zaujíma okrem hudby aj text,teda obsah..Uvediem príklad.Je to niečo také ako keď je žena krásna ale hlúpa a keď otvorí ústa a zavalí nejakú kravinu,alebo vulgarizmus,tak jej vonkajšia fyzická krása sa v mojich očiach stane nepodstatnou.
hejkal @ 10.04.2011 16:04:18
Mne to prirovnanie nesedí. Ale ok. Ozaj, trpíš pri inštrumentálkach? :)
Brano @ 10.04.2011 16:29:37
Lepšie prirovnanie ma nenapadlo a myslím si, že toto prirovnanie je priliehavé. Pri inštrumentálkach netrpím. :-)
PaloM @ 10.04.2011 20:15:29
Tak som prekvapený, aká diskusia sa rozbehla - a slušná ! Bill, vôbec se nezlobím, viem, že niekedy je slovami ťažké vyjadriť svoje pocity.
hejkal: ty, majster slova, ma ešte viac prekvapuješ názormi na vzťah hudba - text. Hudba- cit a text- rozum, takot mi to nesedí. Ale prečo nie. Som presvedčený, že v prípade Pink Floyd a najznámejšie tri albumy (plus Animals a The Wall), sú texty absolútne neoddeliteľné, nezanedbateľné, vôbec nerušia, ba práve naopak: výrazne umocňujú a dotvárajú. Veď je to umelecká výpoveď presne o nás, akí sme. Je to výrazné dielo a s úctou sa pred ním skláňam.
hejkal @ 10.04.2011 20:30:59
Myslel som to všeobecne, uznaj, že hudba nemusí mať text, ale text bez hudby nie je textom, je púhym slovom (občas básňou). To, že sa texty značne preceňujú, si myslím dávno, odkedy ich sem-tam píšem, tak ešte viac. :) Tuším niečo k písaniu textov napíšem na blog, nech to nie je furt len o poézii. Text dešifruješ inak ako zvuk, to je moja základná premisa. Aj juhoamerický rock ma vie dostať do extáze, hoci nerozumiem ani slovo. S Braňom súhlasím v tom, že text, ktorý núti premýšľať, je zaujímavý.
rp2 @ 10.04.2011 20:53:27
Brano, to porovnanie az tak priliehave neni.
Vystizne to popisal hejkal, hlavne toto:
"Hudba reprezentuje pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov."
Anglictina je natolko zvukomalebna, ze pre cloveka, ktory tento jazyk nepozna, moze spevak spievat naozaj aj o tom dojeni krav a pritom celkovy dojem, pocit, esteticno aj emocie z hudby a spevu budu ohromne. Velmi dobre si to pamatam zo starych cias, ked skoro nikto z nas po anglicky nevedel, ale angloamerickou hudbou sme boli opojeni tak ci tak. Sledovali sme aj madarsku alebo polsku hud. scenu. Skvele kapely, skveli spevaci, ale ked otvorili usta, castokrat to u nas vyvolalo salvy smiechu. Pritom hudba bola skvela, ale text, nech by bol aj nobelovou cenou ovencene litararne dielo, to cele zabil. Aj ten najtupsi anglicky text by z niektorych skladieb urobil mozno aj svetove hity (ved Skorpions aj urobili - OMEGA Gyöngyhajú lány). Ked sme uz pri tej Omege, tak tu je jedna skladba, ktora by kludne mohla byt svetova, nadherna hudba, ale ked nastupi madarcina... konec... Hlavne cast 1:20 - 1:45 je uplny pruser:
>> odkaz
rp2 @ 10.04.2011 20:56:31
Mi napadlo este, ze napriklad aj skladba Ej pada rosenka, tak ako ju este kedysi davno upravili Hladik s Veselym, to je jedna velka nadhera. Text je prebraty z ludovej piesne (povodne slovenska ludova). Je sice pekny, ale taky jednoduchsi. Ale vobec mi to nevadi, ani nijak nevyrusuje, pretoze "pocity, estetické hodnoty vyplývajúce zo zvukov" daleko prevysuju hodnotu textovu.
PaloM @ 10.04.2011 20:59:14
Ale áno hejkal, proti tomu nič nenamietam, pokiaľ ide o zámenu dôležitosti, ale vôbec to nemôžeš zovšeobecniť. O čom by bola hudba folkáčov bez textov ? A o čom opery bez libreta ? A o čom rozkošné Mládkove kraviny ? A zrovna tento song je stále, a obzvlášť dnes extra aktuálny >> odkaz Mám dojem, že diskusia o preceňovaní textov práve pri recenzii na Pink Floyd vôbec nie je opodstatnená.
Cossack @ 10.04.2011 21:20:16
Ze všech názorů, co tu zazněly, mi je nejbližší Palův, a vlastně i Branův...
Pokud je skladba opatřena textem, je tento její nedílnou součástí a nutně ji ovlivní. Jistě, hudbu nezmění, ale vyznění té skladby ano. A pokud je text kvalitní, pak posouvá i muziku o kus výš; podobně ji, v opačném případě, sráží...
Pokud tedy posluchač sdělení textu nerozumí, je o ně buď ochuzen, nebo je ho ušetřen.
(I obráceně platí, že kvalitní text může shodit „hloupá” písnička.)
Pravdou je, že taky záleží na stylu; asi by nepasoval nejlíp nějaký „zadumaný filozofický” text k rock’n’rollu, podobně by dobře nepůsobil „popěvek o sobotní pitce v baru” třeba u artrockové mnohaminutové kompozice...
Aspoň já to takhle vnímám, i když všem, kteří dokáží oddělit text od hudby, to přeji a trochu i závidím. ;-)
PaloM @ 10.04.2011 22:00:13
Súhlasím s Cossackom na sto pro, tak to aj ja vnímam.
Apache @ 10.04.2011 22:16:41
Pro drtivou většinu písní v rockové hudbě je text naprosto nepodstatný. Stačí znát název a jakž takž chápat ústřední slogan - všechno ostatní dokonale obstará hudba. Vokál je další (velmi podstatnou) složkou muziky. Jedna z nejlepších skladeb na Dark Side of the Moon je instrumentálka, v níž se přesto zpívá (a to velice fenomenálně), a nikdo k ní nepotřebuje text.
Angličani a Američani, tedy obyvatelé zemí, které byly rodištěm a domovem rocku, texty také příliš nevnímají (v tom smyslu, že by je nějak do hloubky analyzovali) - nepovažují je totiž za nějak zvlášť podstatné. Většinou právem.
To jenom tady u nás jsme naučeni přisuzovat textům přehnanou důležitost. Možná je to tím, že v angličtině (univerzálním jazyce rock 'n' rollu) vyzní skvěle kdejaká banalita, pokud je dobře zazpívána a vyjádřena. Čeští a slovenští textaři se oproti tomu často snažili nahradit rockovou nevhodnost rodného jazyka kvalitou svých slov.
Rock vychází z blues. Nejde tam o nějakou hlubokou filozofii, ale o vyjádření určitého feelingu - pocit radosti, smutku... Teprve ve spojení s hudbou dochází k vytvoření kompletního dojmu a porozumění ze strany posluchače. Teprve pak nabývá i píseň s naprosto jednoduchým textem růzměrů velkého díla. Tak to v rockové muzice funguje.
PaloM @ 10.04.2011 22:28:11
Uff uff Apache, to by bolo nadlho s tebou polemizovať a ja sa už chystám spať :-) Tvoj pohľad na funkciu textov je naprosto v súlade so žánrami muziky, ktoré počúvaš a v súlade s tvojim názorom na muziku, ktorú nepočúvaš. To myslím úprimne, bez irónie. Rešpektujem tvoj názor, hoci mám iný. Že prikladáme v tomto teritóriu textom veľký význam, je pravda, má to historické korene (totalita a hľadanie závanu slobody), to súhlasím, ale nemyslím, že to bolo či je preceňovanie textov všeobecne. Tak dnes už dobrú noc.
Cossack @ 10.04.2011 22:29:28
I pocity se dají vyjádřit primitivně nebo inteligentně. Záleží na každém, co se mu víc líbí, co je mu bližší, příjemnější...
Tvrdit, že text je u hudby nepodstatný, je stejné, jako říct, že nezáleží na obalu desky (cédéčka)... I tyto věci jsou součástí díla.
Jiná situace je u tzv. vážné hudby (s výjimkou opery), kde ale taky texty, ani žádné obaly (nepočítejme ty u věcí dodatečně vydaných ve 20. století a dál) nejsou...
Apache @ 10.04.2011 22:48:55
Palo: Nejde o to, co poslouchám nebo neposlouchám, platí to na rock jako celek. Samozřejmě, jsou kapely a interpreti, kteří mají vysoce kvalitní a zajímavé texty, jež (občas) obstojí i samy o sobě. Ale když prostě vezmeš rock a pop jako jeden velký celek, zjistíš, že tohle jsou vlastně výjímky potvrzující pravidlo. Rock je hudba, kde co se týče slov hrají prim výrazné slogany, v nichž často nejde o sdělení nějaké hluboké myšlenky, ale o sdílení určitého pocitu. A to obvykle funguje nejlíp ve spojení s muzikou. Toto spojení pak může mít ve výsledku stejný dopad jako sdělení oněch hlubokých myšlenek. Rock je o předávání určité energie a pocitů. Texty v rocku fungují úplně jinak než normální poezie nebo próza. Můžou fungovat stejně, ale většinou fungují dokonale až když se spojí s hudbou. Rock dává velký prostor fantazii posluchače. Proto jsme tak milovali nebo milujeme rock, i když jsme neznali nebo neznáme přesný význam textů. Prostě tu dokonale fungují pocity z toho celku, který posloucháme.
merhaut @ 10.04.2011 22:50:13
Text si vychutnám u knížky. Mezi námi, většina i skvělých muzikantů není současně dobrými básníky, textaři...
Já čtu dost a dost, denně. U naprosté většiny (čest výjimkám) písňových textů i těch nejvěhlasnějších alb jsem jen kroutil hlavou na těmi banalitami a nesmysly.
U bigbítu beru zpěváka jako další hudební nástroj. O tom, co nám chtěl básník vlastně říci, si raději – než pitváním překladu – přečtu v nějakém rozhovoru s ním, kde to objasní běžnou mluvou...
Samozřejmě, že Dylan, Cohen, Simon s Garfunkelem, Gabriel, apod. vyžadují pro plný prožitek jiný přístup, u nich se texty klidně pročtu...
merhaut @ 10.04.2011 22:51:55
Apache mě předběhnul:-) Mám naprosto stejný názor na texty u bigbítu...
Cossack @ 10.04.2011 23:06:13
OK, u většiny rockových textů vážně nestojí za to, moc se soustředit na jejich obsah... Ale mně se vždycky víc líbily kapely, jejichž texty nebyly jen „mozaiky slov” bez hlubšího významu.
Pravda je, že zvlášť v metalu je takových, jako šafránu... Za sebe říkám – bohužel.
(P.S. Úspěch „Kuřete” od Flamenga taky nevidím jen ve vynikající muzice, ale právě ve spojení s texty. Netvrdím však, že to tak musí vnímat všichni.)
Brano @ 11.04.2011 00:15:18
Spevák ako ďalší hudobný nástroj,to je silné tvrdenie.Najlepšie to vystihol asi Cossack,že v art rocku by blbo vyzneli krčmové texty,tento žáner si vyžaduje poetické zasnené a zložité(niekedy aj ťažko zrozumiteľné a vysvetliteľné texty)texty plné metafor.Naopak by blbo vyznelo,keby napr. takí Deep Purple spievali o kvetinkách na rozkvitnutej lúke po ktorej sa prechádza moja milá a má vo vlasoch chrobáčika :-).V prípade hard rocku/metalu mi nevadí trošku drsný text a občas aj nejaký ten vulgarizmus je na mieste.Tejto muzike to sedí a je to OK.Ale teraz tu so mnou asi nebude nikto diskutovať,pretože už všetci spia.Tak to vyzerá,že ja som tu asi najväčší nočný fták :-)
LadaF @ 11.04.2011 08:07:28
Souhlas s merhautem a Apachem. Zajímalo by mě, kdybych se na chvíli stal Angličanem a poslechl si věci ke kterým nemám překlady. Myslím, že bych pak spoustu věcí vyházel :) (banality a nesmysly jak píše merhaut). Asi nebudu jediný, kdo si při poslechu představuje kolikrát úplně něco jiného než je v textech. Anglicky se domluvím, ale texty to je něco úplně jiného. Neuvažoval někdo nad společným uložištěm nebo výměnou překladů v rámci progboardu (s ohledem na autorské práva samozřejmě)?
Apache @ 11.04.2011 08:37:30
LadaF: Právě že nevyházel, protože bys k tomu měl úplně jiný přístup.
Znám spoustu velice kvalitních spisovatelů, Američanů i Angličanů, kteří milují rock a věnují se mu, ať už jako fanoušci, nebo přímo spolupracují s různými kapelami jako textaři. A tihle mistři slova často přímo zbožňují i jednoduché rokenroly s primitivními texty, protože rock je úplně o jiném přístupu než četba poezie nebo prózy.
Síla rocku spočívá v něčem jiném - na rockové texty se uplatňují odlišná estetická kritéria. Je to jiný druh vnímání, zcela jiná zkušenost.
To vše jsem se ostatně snažil naznačit už výše.
Brano: "Spevák ako ďalší hudobný nástroj,to je silné tvrdenie."
Jak to myslíš? Co se ti na tom přesně nezdá?
hejkal @ 11.04.2011 09:03:53
Tiež súhlasím s Apacheom a merhautom, ale to neznamená, že nesúhlasím s tým, že text, akonáhle je prítomný, je súčasťou diela. Brano, keby boli textári dobrými básnikmi, tak aj s prízemnej banality urobia kvalitné dielo. Práve preto, že väčšina, a to aj tvorcov filozoficko-epických metaforových textov, hudobníkov nie je moc dobrá v textovaní (súdim podľa seba), nedokážu z textov dostať nič, z čoho by som padol na zadok. Ale pre stereotypy mám pochopenie (art musí mať toto, lebo inak mi to kazí dojem...), takže nič proti tomu. Inak ma teší, že sa na progboarde po čase rieši niečo, čo má s hudbou priame spojenie a nikto si nenadáva. Konečne.
Čo sa týka prekladov textov, to je samostatná kapitola. Dobrý preklad by mal sedieť do pusy, a teda sa musí dať zaspievať v danej skladbe. To sa prakticky nevidí, väčšina textových prekladov je buď doslovná alebo sa hrá na ťažkú poéziu, ktorá v pôvodnom texte ani nebola.
Brano @ 11.04.2011 09:35:18
Apache:Spevák ako hudobný nástroj.Podla mňa je to nezmysel.Dobrý spevák,ktorý má charizmu dokáže na koncerte strhnúť masy,ovplyvniť náladu publika,rozdávať radosť...dokonca boli aj takí,ktorým publikum priam zobalo z ruky(Freddie Mercury).Degradovať speváka a frontmana na ďalší neživý hudobný nástroj je totálne nepochopenie rockovej hudby a dovolím si povedať že hlúposť.Aj keď to napísal sám profesor Merhaut.
Apache @ 11.04.2011 10:28:52
Brano: Nebavíme se tu přece o osobnosti nebo o ikoně zpěváka. Bavíme se o tom, co znamená jeho vokál. A ten je součástí hudby jako celku - tak jako třeba kytary, bicí nebo klávesy. Tedy v podstatě ano, v tomto smyslu je to další hudební nástroj.
Filozof @ 11.04.2011 11:25:25
Týýýý woe, takovejch písmenek přes víkend!!
Bill Pleška:
Moc nechápu (nezdůvodnil jsi), kde vidíš tu povrchnost a malou uměleckost desky. Můžeš osvětlit?
Co se týče mas - máš pravdu v tom, že deska je vynikající a zároveň (jako jedna z mála z těchto oblastí rocku) i široce masově přijatá. A i když víme a milionkrát z dějin máme ověřeno, že žebříčky ovládají většinou shity, vyskytnou se občas výjimky. A proto NELZE zpětně odvozovat, že deska je (musí být) slabá, když ji přijaly davy.
Pokud jde o uměleckost textu - víme, že autorům šlo o poměrně závažné poselství a podařilo se jim ho netriviálně předat. Co je méně povrchní?
Pokud jde o zvuky kasy, rádia a podobné, tvoří minimální plochu desky a většinou jen uvozují či končí skladby. Vkusně a zajímavě, ale rozhodně ne nepostradatelně. Zcela jistě by skladby bez nich nebyly o nic slabší.
“...sympatický, chytlavý bigbít...” je snad neantagonističtější charakteristika desek PF, která se dá použít. :-) Máš právo na netypický názor, ale pro mne hluboká, niterná a hloubavá hudba PF je pravým opakem “sympatického, chytlavého bigbítu”. Můžeš tedy Ty napsat, jaká hudba je podle Tebe dost hluboká a umělecká, když ne PF?
Filozof @ 11.04.2011 11:32:03
A k textům
Už se to tu rozebíralo. Anglicky slušně umí pár procent světové populace, tak dokonale, aby dokázala odposlouchat texty skladeb ještě daleko méně. I angličané často horují, že nerozumí, o čem skupiny zpívají.
A PŘESTO hudba funguje od Japonska přes Dolní Lhotu po Zimbabwe. Hudba a texty skutečně fungují zcela jinak. Spojit to - proč ne, ale je to principielně totéž, jako spojit hudbu a popíjení dobré whisky.
Ten, kdo tvrdí, že má větší zážitek z hudby s textem jen tvrdí, že v tu chvíli pobírá 2 (z velké části nezávislé) zdroje potěšení místo jednoho.
Pokud by bylo vnímání textů potřeba, museli by všichni, kteří umí výborně anglicky mít z hudby větší potěšení než já - což zjevně není pravda. Pokud na nás TAK silně působí sama hudba, jako na mne, pak je vše ostatní podružné. Je to totéž, jako posuzovat důležitost skvělého vyvrcholení po famózním sexu na obyčejném či hezkém prostěradle. Ano - věřím, že to někumu na zážitku špetku přidá. Mně ne. :-)
Filozof @ 11.04.2011 11:43:31
K textům 2:
Někdo tu zmínil folkaře. Upřímně řečeno, dlouhé roky o problému přemýšlím. Z druhé strany vzato, jde často totiž o zpívající básníky. Jde o to, předat text (vážný či humorný) a z důvodů možnosti propagace ho podbarvit hudbou (na čtenou poezii by se davy nehrnuly). U Jahelky jde o humor a prajednoduchý akordický doprovod - často si u skladeb velmi podobný - skutečně není moc důležitý. A takto můžeme pokračovat - zvyšovat podíl hudby a snižovat podíl slova - Nohavica - Radůza - až dojdeme k Hegerové a šansonu - kde jde o jakési hudební polodivadlo a text je skutečně podstatný pro chápání hudby a opačně. A totéž (asi) platí pro francouzské šansoniery. I proto se mi asi nikdy nelíbili - neumím francouzsky.
Čili - skutečně zásadně záleží na hudbě, o které mluvíme. Hudba, založena na funkcích, které dle výzkumů silně působí na lidský mozek přímo (jisté rytmické vzorce, určité harmonické skoky...), text pro působivost neotřebuje. Dokonalé básně nepotřebují hudbu. To uprostřed (méně přímo působivá hudba a méně povedené básně-texty) si pomáhají funkcemi z “druhého břehu”, aby dohromady působily dvojmo - snad tedy v souču více.
Hudba PF pro mne texty nijak nepotřebuje - je natolik silná že maximálně působí bez nich.
Filozof @ 11.04.2011 11:50:21
Pleška - dodatek
Přijatelnosti pro masy se tady Floydům podařilo dosáhnout tím, že dokázali předat do hudby strašně moc vřelého citu, kterým zasáhli posluchačská srdce. Jejich táhlé, dlouhé plochy a kouzelné tóny doslova otevírají duše. A to je moc moc vzácné. Nedá se to naučit, napodobit, vykalkulovat. Prostě to mají dané, že to tam umějí předat. Proto nikdo jiný, i když bude skládat hodně podobně, to nemusí dosáhnout. A srdce mají lidé asi většinou podobná, proto jich to zasáhlo tolik. A proto také ve všech anketách mezi širokým obecenstvem mají osobně nejraději Wish You Were Here - i když kritika ne. Oni ji totiž nehodnotí, ale nechávají na sebe působit.
Netřeba dodávat, že tento důvod k masové oblibě je o poznání kladnější, než kalkul na výdělek...
PaloM @ 11.04.2011 13:56:53
Obávam sa, že viacerí trošku skĺzli k prispôsobeniu teórie svojej praxi. Na to je nepekné slovo, kotré nevyslovím.
Filozof a tvoja reakcia o 11:43:31, tak druhý odstavec popiera všetko to, čo píšeš v prvom a s prvým sa stotožňujem. To sú nezmysly, že menej kvalitná zložka si vypomôže z druhého brehu.
Samozrejme, že aj ja, ako drvivá väčšina, neskúmam všetky texty, ich kvalitu a či sú v súlade s mojimi predstavami, ktoré mi navodí dotyčná muzika. A akési separované vnímanie či hodnotenie zložky hudobnej a spievaného textu nie je v poriadku. Ak ste schopní uznať (ako si to nazvete) výnimky, čo potvrdzujú pravidlo alebo vybraté žánre, kde to bez textu nefunguje (folk, šansón, opera), tak jednoducho by ste mali pochopiť, že dielo je potrebné vnímať ako celok. Ak je to dielo s dvomi zložkami (hudba/text), nedá sa text odignorovať. čokoľvek ďalšie o tom písať pre mňa stráca na význame. A vrátime sa k Pink Floyd a ich hudobno-textovému posolstvu Dark Side..., Wish You.., Animals, Wall. VŽDY som vnímal obsah textov ako absolútne nevyhnutnú a neoddeliteľnú súčasť týchto albumov, ktorá mi zvýšila pôžitok z počutého. Tu vôbec neide o dokonalú znalosť angličtiny,presný preklad, ale o podstatu.
Ďalší podobný príklad je Aqualung.
Bill Pleška @ 11.04.2011 15:03:57
Důležitost textu samozřejmě záleží na žánru hudby, to se prostě nedá zobecnit. Z populární hudby mi suverénně nejzbytečnější připadají texty v jazzu. V klasice existuje tzv. "programní hudba", kdy skladatel popisuje nějaký pocit, místo či dokonce osobnost jen muzikou (Smetanova Vltava, Straussův Kaiser-Walzer atd.). Je ale třeba si uvědomit, že v rockové hudbě ve většině případů vzniká NEJDŘÍVE text a na něj až pak hudba, řekněme pro dokreslení dojmů. A dvojnásob to platí pro art/prog rock, který se často snaží posluchači dát trošku složitější sdělení, témata k zamyšlení apod., což by jen hudbou bez "básně" bylo asi jen těžko možné.
merhaut @ 11.04.2011 15:07:12
Důležitost nedůležitost textu je především každého posluchače věc, žánr nežánr...
hejkal @ 11.04.2011 15:15:56
To, že vzniká najprv text, v art rocku či inde, je v rozpore s mojimi vedomosťami. Naopak, texty sa často zbúchavajú dodatočne alebo na danú melódiu.
PaloM @ 11.04.2011 15:31:10
merhaut to presne vystihol a tým by sme mohli túto vedeckú debatu uzavrieť.
hejkal @ 11.04.2011 15:38:22
Súhlasím, najmä, keď nič vedecké nikto nepredniesol. :) A z iného súdka, zaujíma tu niekho aj to, ako vplýva melódia na tvorbu textov? Časomiera? Kontrast volených slov v súvislosti s náladotvorným hudobným prejavom? Nechcem vyvolávať polemiky, len by ma zaujímalo, či tu niekoho zaujíma aj niečo iné ako explicitný význam slov daného textu. Apache, viem, že teba áno, chytľavý refrén je základ. :)
Apache @ 11.04.2011 16:43:13
hejkal: Řek bych, že tebou naznačené problematice jsem zasvětil mnohá léta svého života. :-)
PaloM @ 11.04.2011 19:37:52
hejkal: však tak som to aj myslel :-) Veda je asi to, na čo sa práve pýtaš. To je mimo mojich schopností.
Cossack @ 11.04.2011 20:42:31
hejkal: Souhlasím, že asi většina textů vzniká až na hudbu, zhudebněných textů či dokonce básní bude méně (statistický průzkum jsem nedělal, ale věřím, že to tak je , a to i na základě osobních zkušeností)...
Ale to trošku dokazuje to sepjetí hudba-text (ovšem i prvořadost hudby), protože muzika svou náladou apod. ovlivňuje textaře při psaní, stejně jako slova ovlivní skladatele, komponuje-li hudbu, již na hotový text; takže si myslím, že by se neměly tyto dva faktory od sebe oddělovat, patří k sobě...
Pochopitelně je ale hudba na prvním místě, je tím hlavním zdrojem (energie, emocí, zábavy); dobrý text (a nemusí jít o žádnou bombastickou poezii) jí v tom ovšem zdatně sekunduje...
Na závěr dodám, že nemám problém s texty, s nimiž se neztotožním, nebo se mi nelíbí, prijdou mi hloupé atd., pokud je pro mě muzika zajímavá a líbí se mi... Když to ale mohu navíc říct i o jejím textu, je to samozřejmě vítaný bonus. :-)
Filozof @ 11.04.2011 22:21:40
PaloM
1) Co a jak Ty sám vnímáš a co pro Tebe číst či psát nemá smysl, to je jen Tvoje záležitost a nikdo to nezpochybňujeme.
2) To, že se Ti zdá, že si odporuji je tím, že jsi o tom tolik a do hloubky nepřemýšlel. Věřím, že bys poté odsouhlasil každou čárku, co jsem napsal. Budeš-li postupovat slovo od slova a porovnávat to se skutečností, nenajdeš místo, kde bys nesouhlasil.
To, kam by Tě to dovedlo už je jiná věc - složitější, proto jsem se tolik rozepsal
Ale plně respektuji, že to zkoumat nepotřebuješ. Není každý filozof. :-)
3) Že separované vnímání dle Tebe není v pořádku nás třeba trochu mrzí, ale názor Ti nebereme. Vnímání je subjektivní a žádné objektivně určitelné "v pořádku" a "v nepořádku" neexistuje.
4)Problém žánrů, který jsem naznačil je, že logicky NELZE najít hranici, kdy je ještě skladba tam a kdy jinde. I když si zařadíš 200 skladeb do folku a 200 do rocku, zbude Ti dalších 200 mezi a budeš zase v pytli s jednoznačným určení... Prostě určení žánru, kde to bez textu nefunguje není cesta k řešení. I operu jsem viděl bez toho, že bych rozuměl jedinému slovu - už proto, že opery bývají v italštině.
5) Text si mi ostatní nemusíme, ale ani NEMŮŽEME odignorovávat (nebo jaks to psal), prostě proto, že jej neznáme. Nemáme na výběr.
Papageno @ 12.04.2011 00:07:25
"I operu jsem viděl bez toho, že bych rozuměl jedinému slovu - už proto, že opery bývají v italštině."
Zásah! Nech sa páči, toto je argument, ktorý prebíja všetky tie pseudomúdrosti o tom, že obsah textov je rovnako dôležitý ako hudba samotná. Samozrejme, text má svoj význam, ale je omnoho nepodstatnejší, ak je naozaj hudba hudbou, a nie len nejakým patetickým podmazom k slovám.
Pôvabné na opere je aj to, že pred predstavením dostávajú diváci obsah deja, teda popis toho, čo sa v jednotlivých dejstvách bude odohrávať. Nie kvôli tomu,že by nerozumeli danému jazyku, ale pre skutočnosť, že zrozumiteľnosť a artikulácia operných spevákov je (pre toho, kto nepozná do detailu libreto) väčšinou nezrozumiteľná.
Ak sa hrá Čarovná flauta, ide sa na Mozarta, a nie na Schikanedera. Nikto sa nejde oddávať súzneniu hudby s libretom. Znalci a hudobní fajnšmekri sa idú kochať v Mozartovej hudbe...bez debaty.
Ak je na programe Beethovenova deviata, ide sa na Beethovena, nie na Schillera. Mimochodom, záverečná spievaná Óda na radosť je najslabšou časťou tohto ináč dokonalého veľdiela.
PaloM @ 12.04.2011 07:05:16
Filozof OK, akceptujem tvoju odpoveď.
Papageno: ja, manželka, naši známi, čo aspoň niekedy boli na operách alebo pozerajú opery z dvd, vždy sme mali záujem, aby sme poznali obsah. Bez toho je to isté, ako byť hluchým a ísť do kina alebo do divadla. Samozrejme, vybraté árie, predohry a pod. obstoja aj samostatne a bez porozumenia libreta. Tvoj príklad o chodení na Mozarta a nie na libreto nie je správny. Rozdávanie alebo kúpa programu s obsahom diela je samozrejme užitočná vec. Ja som to riešil vyhľadaním a stiahnutím českých prekladov obsahu najznámejších opier. Na "50" narodeniny som si objednal dvd z Deutsche Gramophon: 15 opier a 5 symfonických diel, každé dvd bolo nad 500 SK. Táto debata pre mňa naozaj stratila zmysel. Kto texty ignoruje, nájde si argument, aby dokázal ich zbytočnosť, lenže tým zhadzuje úroveň diela v celej komplexnosti. Reč je o opere, nie o pop pesničke. Keďže nemám auto, mám x argumentov o jeho zbytočnosti a neúnosnom financovaní prevádzky :-)
Papageno @ 12.04.2011 10:38:25
To sa dalo čakať, že sa niekto chytí tej opery. :-)
Veď už pochopte o čom sa vlastne bavíme. Samozrejme, že libreto je neoddeliteľnou súčasťou opery, ale tu je vyslovene hlúposť dávať hudbu a text na jednu úroveň. A neplatí to len pri opere, ale pri každej hodnotnej hudobnej kompozícii.
Keď som bol pred časom na koncerte Petra Gabriela, bolo mi úplne jedno, o čom spieva, šiel som si vychutnať hudbu, jeho spev. Nechal som sa unášať obrovskou dávkou energie, ktorá nestála na textoch (ktoré sú, pochopiteľne neoddeliteľnou súčasťou jeho skladieb, tak ako aj v akejkoľvek, aj v tej najobyčajnejšej popovej pesničke :D), ale na _hudbe_, ktorá bola jednoducho božská. To, o čom spieval bolo nie druhoradé, ale možno aj štvrtoradé. :-)
Záver: je hlúposť dávať rovnítko medzi hudbou a textom v prípade, ak ide o hudobné dielo, ktoré vysoko vysoko dominuje nad textom. A platí to tak pre Čarovnú flautu, ako aj pre The Dark Side of the Moon.
Brano @ 12.04.2011 11:03:41
he,he ..tak ma napadlo,ešte tu nebol text od našej "legendy" skupiny Elán a pieseň sa volá Farby :-)
"Farby.Dobré?
Zelená,zelená,zelená,modrá,modrá,modrá,čierna,biela,červená,červená,červená!
Farby skelé?
Červená,červená,červená,modrá,modrá,modrá,biela,čierna,zelená,zelená,zelená!
Farby.Slabé?
Zelená..."
Autor tohto duchaplného textu je "nenormálne silná osobnosť" a najväčší slovenský intelektuál súdruh Boris Filan.Textu síce nerozumiem,ale hudba je to úžasná :-)."Na texte nezáleží a ani na veku,nikto ti nepovie nie... :-))))
PaloM @ 12.04.2011 12:34:37
.............................................. (trikrát som pokrčil plecami)
gunslinger @ 12.04.2011 12:52:54
Elán je Elán to bola show.... alebo sa my to iba zdalo
Brano @ 12.04.2011 16:31:48
Chlapci,ja si z vás nerobím srandu,tá "pesnička" Farby skutočne existuje.Tu je dôkaz:>> odkaz
hejkal @ 12.04.2011 16:37:41
Viem, že som tú skladbu kedysi aspoň raz počul. Pekne ti ďakujem, že som si znovu musel spomenúť. Roky terapie na obzore. :)
Brano @ 12.04.2011 16:38:39
Videoklip k "piesni" Farby.Vyrazí Vám dych:>> odkaz
Brano @ 12.04.2011 16:40:40
oprava: >> odkaz
MaryLion @ 12.04.2011 17:02:19
Dodávam, že klip k piesni Farby od skupiny Elán dávali vlani na STV2 v relácii Noc v archíve. Hneď sme si ho s mužom obľúbili. Úžasný štart do škaredého počasia, aké je dnes. Taaaak vám to rozprúdi krv a prečistí myseľ!!! A jarná únava je preč! :-)))
Brano @ 12.04.2011 18:26:04
MaryLion,presne si to vystihla.Ja som videl tento klip prvýkrát v premiére koncom 80tych rokov v relácii TKM(Televízny klub mladých) a tiež som žasol nad tou krásou:-)))
Brano @ 12.04.2011 18:31:14
MaryLion..a pozdravujem Tvojho muža :-))).To musí byť pekný úchyl :-))))
Brano @ 12.04.2011 18:33:09
Aby som to vysvetlil tak MaryLion je moja žena :-)
yngwie3 @ 12.04.2011 18:49:16
Máš pravdu Brano :o) Niežeby my vyrazilo dych, ale som sa takmer zadusil Coca Colou, ktorú som popíjal v čase, keď som si pustil kapelu Socialistického zvazu mládeže, z Tvojho odkazu :o))
Brano @ 12.04.2011 19:10:02
Ja som volal Elán za komunizmu -Orchester Gustáva Husáka,skrátene Husákovci :-)
MaryLion @ 12.04.2011 19:35:09
Čaute progborďáci! Dnes som sa rozhodla po 1x prispieť na Progboarde! :-))))) Som rada, že je tu veselo.
Brano: Průša je úchyl! ☻☺
PaloM @ 12.04.2011 19:44:05
Čau Mary Lionová, keď som bol úplne maličký, kam až siaha moja pamäť a môj o 3 roky mladší brat sa dokadil, dedko hovoril: posrau sa jak lion. Tá podobnosť slov bude čisto náhodná, že ? :-)))
yngwie3 @ 12.04.2011 20:12:14
to PaloM: To je zvláštne Pali. Moji obaja starí otcovia, používali úplne rovnaký terminus technicus :o) Fakt, nekecám. Ale domnievam sa, že MaryLion bude odvodené skor od Marillion. A nie od výkonu Tvojho mladšieho brata :o)
PaloM @ 12.04.2011 20:18:30
Hovoril to aj môj dnes už 80-ročný otec, len som ho nechcel vyzradiť. Pri jeho vitalite je schopný (pomocou mojich súrodencov) zablúdiť aj sem :-) No, ak je Mary útlocitná dáma, tak sa ospravedlňujem, vykĺzlo mi to v návale bujarej veselosti, ktorá tu panuje. A ak je naozaj Branova manželka, tak to som asi dosť posr..al, dúfam, že mu nezakáže komunikovať so mnou :-))
PaloM @ 12.04.2011 21:11:43
Zdá sa, že mojim plodným príspevkom som nadobro zakončil vedeckú dišputu o vajci a sliepke. Nech mi Pink Floyd odpustí.
Filozof @ 12.04.2011 21:18:13
Brano, Marylion
Bez ohledu na cokoliv jiného tu řečeného, měl bych Vás varovat. Zažil jsem několik párů, které příspívali oba do jednoho diskuzního klubu (či na jeden server). Ani jeden z těch vztahů to nepřežil...
S informací naložte jak je libo. Třeba se jí jen spolu zasmějte. :-)
Brano @ 12.04.2011 23:38:46
PaloM,MaryLion je skutočne moja manželka a neboj sa nie je útlocitná :-).
Filozof:Ďakujeme za upozornenie.Pobavili sme sa :-).
MaryLion @ 13.04.2011 10:12:18
Čauko Palino! :-) To je v pohode čo si napísal. Pobavila som sa na tých "lionovcoch" :-))). Tiež mi to pripomenulo niečo také familiárne... :-)) U nás (aj v škole) sa zvyklo hovoriť, keď si ktosi tak rezko zatrúbil: "prdíš alebo kadíš ako lion!" :-))) A to moje Lion je odvodené pochopiteľne od Marillion ;-).
PaloM @ 14.04.2011 06:49:12
OK MaryLion, to ma teší. Tak prajem veľa peknej muziky a dobrej zábavy.
Petr Gratias 56 let hudební publicista, historik a pamětník @ 30.04.2011 09:26:12
Z mého pohledu, když člověk provede analýzu sedmdesátých let, stojí album The Dark Side of the Moon na vrcholu progresívní hudby těchto časů. Nic předtím, ale ani nic potom už nezaujalo v kontextu skupiny v takové míře, jako právě tohle album. Nesleduji komerční hlediska, ale ryze umělecká, pionýrská a avantgardní. Album vyšlo v dubnu 1973, já jsem měl právě měsíc po osmnáctých narozeninách a tohle album jsem dostal jako dárek. Proto mám k němu na prahu své tehdejší dospělosti velmi úzký až intimní vztah. Od úvodního bušení srdce až po závěrečné bušení srdce - nevšední a nezprostředkovatelný zážitek. Jistě - z muzikologického hlediska zde opravdu nejsou nějaké zázračné skladatelské postupy, které by měly omráčit, ale to, jakým způsobem bylo celé album zaranžováno, nahráno, zahráno a zazpíváno - to nemá obdoby. To je úplně nový sound, který nikdo před nimi nevymyslel a pokud snad ano, tak se mu to nepodařilo dostat na desku, jako právě kvartetu Pink Floyd. Vedle výtečných hudební a pěveckých výkonů je ve skladbách jedinečná atmosféra a člověk najednou cítí že po beatlesovském Abbey Road, které bylo tečkou na šedesátými léty a zároveň vrcholem, co se v daném schématu dalo vytvořit, najednou před námi stojí nový monument, ve kterém se projil rock s výtvarnem, scénickou emocí, novým soundem a opravdu vzniklo umělecké dílo nebývalého významu. O žádné povrchnosti zde nemůže být řeči - emocionální prožitky ve zpěvu Clare Toryové, procítěná sóla (nikterak komplikovaná a přesto nesmírně zasahující) kytaristy Davida Gilmoura, zapojení synthesizerů VCS3, zlověstné tikání a odbíjení hodin, nálety letadel, chladně metodické cinkání měniče mincí, tlukot lidského srdce a mrazivé tóny varhan a dobové studiové elektroniky, způsob nově natočených bicích nástrojů (nijak nekomplikovaných), vokální práce členů kapely a hostů, jedinečné textové výpovědi.... nač dále pokračovat? Všechno se zde propojilo do jednolitého tvaru a posluchač má pocit, že slyší rockovou symfonii budoucnosti.
Vedle několika dalších vybraných titulů si podle mého subjektivního názoru lze vzít The Dark Side of the Moon na pustý ostrov (za podpory elektrického proudu). Album nabíjí energií a zprostředkovává neopakovatelný zážitek a stále si za ním stojím.
Ta okázalost, umělecký patos a nadzemský opar vznešené estetické krásy je stejně neopakovatelný jako obrazy světově proslulých mistrů holandského malířského šerosvitu - Rembrandta van Rijna, Paula Vermeera, Petera Paula Rubense....
Jak plytká, umělecky povrchní, bezradná a vyprahlá proti tomu ve své prvoplánovosti působí alba nové vlny osmdesátých let...huuuh
33Speedy @ 01.01.2012 20:13:27
No podle mě je art rock trošku rozsáhlejší pojem. Progresivní rock, symfonický rock, psychedelický rock, to tam všechno patří. Ono v každém sympatickém bigbítu nezazní piano, saxofon, syntetizátor, ženský sbor, atd., nemluvě právě o typických hlucích, které skupina s takovou oblibou využívala k vyšperkování svojí hudby a dodání jedinečného dojmu.
Nejlepší album žánru, stylu i hudby. Takovéto dílo se podaří vytvořit jednou za dvěstě let a musí k němu být dosaženo ideální konstelace hvězd, planet a kdo ví čeho ještě. K takové události došlo roku 1973 a do dnes nebyla překonána. Esence naprostého hráčského mistrovství, skladetelské geniality, básnické brilance a revolučního technického zpracování. Nerozepíšu se o skladbách ale o přínosech jednotlivých lidí, které považuju za významné:
Roger Waters: Jeho nápady a smysl pro velkolepost postavily princip tohoto alba. Všechno to přitom vypadá tak jednoduše a elegantně. Navíc obdivuju jeho textařský um: "Sun is the same, in the relative way but youre older, shorter of breath one day, closer to death." Jenom toto je prostě něco co Vás donutí přemýšlet o samotné podstatě života navíc podtržené sóly a kytarovým doprovodem
Davida Gilmoura: Tady není co řešit, naprosto perfektní výkon. Sólo v Time je prostě dechberoucí.
Richard Wright: Za svého života opomíjený po smrti opěvovaný. Na tomto albu dokázal takřka neviditelnou prací definovat zvuk "klasických" Pink Floyd
Nick Mason: Sólo v Time. Nemám slov...
---------
Dick Parry: Us And Them - saxofonové sólo - nádhera
Clare Torry: Great Gig in The Sky.
Hipgnosis: Obal - snad nejlepší co jsem kdy viděl
Tým Abbey Road - technické zpracování je naprosoto špičkové
Co dodat? Snad jenom s trochou nadsázky: Kdo si dodnes neposlechl Dark Side Of The Moon, jakoby nežil :)
reagovat
Zdeněk @ 09.01.2010 07:21:00
Naprosto výstižné.
hejkal @ 09.01.2010 08:16:12
Áno, takto dajako si predstavujem produkciu do rádií, aj by sa konečne dali počúvať.
Lothian @ 09.01.2010 13:04:24
Souhlas s Hejkalem.
Dnes už tohle album hrozně nudí, poslouchám z něj jen poslední dvě skladby. Jinak jsou o hodně lepší alba před ním a po něm.
martin69 @ 09.01.2010 13:06:52
Lothian : to ti teda nezávidím ! Od Pink Floyd mně žádná deska nenudí a těžko někdy bude .
Lothian @ 09.01.2010 13:14:45
Však není co závidět, je tolik nádherné muziky ze seventies....
Já považuju za PRAVÉ PF to co dělali do Dark side.Pak nastává zlom, něco jako u Genesis a Marillion třeba, akorát že tady sestava zůstala. Dlouho bylo mým nejoblíbenějším albem PF a jedním z best alb vůbec Wish you were here, ale i to během let zestárlo. Tak si ho šetřím na výjimečné příležitosti.
Včera jsem poslouchal 2CD bootleg "In a pig´s eye", vydaný po Animals. Docela se dá, jen je slyšet, že v té době PF nebyli naživo takoví perfekcionisti jako ve studiu.
Filozof @ 09.01.2010 13:32:14
Mimochodem si všimni, kolik recenzí tohle album tady má. Asi každý považuje za nutné se k němu vyjádřit. :-) To bývá znakem opravdu silných alb.
Napsat o čemkoliv, že je to nejlepší album hudby vůbec je hodně silná káva. Přesto si myslím, že u tohohle tím nikoho nenaštveš. Věřím, že do své TOP ten ho dá skoro každý.
Deadmonkey @ 09.01.2010 13:40:28
Filozof: Bylo by hloupé toto album shazovat jenom proto, že nejsem jediný komu se líbí...
Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 16:47:08
Souhlas s Lothianem, od tohoto alba šli už hudebně trochu jinam než dosud. A když slyším z rádia snad posté skladbu "Money", tak mám chuť nějakou tu korunu do toho rádia poslat, abych měl od ní načas pokoj :-).
martin69 @ 09.01.2010 16:50:15
To ale přeci není chyba Pink Floyd ,ale radia . Lepší je radio neposlouchat a pouštět si to chci slyšet já .
Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 17:00:51
Jasný Martine, však ho taky vypínám :-). Ale když já musel to album poslouchat po té, co vyšlo i u nás v Supraphonu stále dokola od jedné sousedky (jmenovala se Drahuška, vdala se jako Straširybková, a to si nedělám srandu). Pouštěla to strašně nahlas, a když jsem se učil a chtěl mít ticho, tak to bylo utrpení. A za to Pink Floyd opravdu nemohli.
Ale že je to milník v rockové hudbě, o tom nepochybuji!
Filozof @ 09.01.2010 23:41:29
Deadmonkey
K: "...Bylo by hloupé toto album shazovat jenom proto, že nejsem jediný komu se líbí..."
Hm - to jistě. Ale nenapadá mne, jakou to má souvislost s tím, co jsem napsal.
Ondra @ 13.01.2010 12:50:01
No no, zase tolik nepřeháněj, méně expresivismu a přívlastků:-))
Deadmonkey @ 13.01.2010 16:41:48
Filozof: Nebylo to adresováno Tobě, nevím proč jsem to tam napsal :)
Ondra: Vzhledem k tomu, že to je má recenze a můj názor není taková poznámka na místě :)))
e.s. @ 06.02.2010 20:17:21
Asi jsem jako Mirkova sousedka Drahuška ale kdykoliv jsem sama doma poslochám všechno od PF dokola a vubec mi to nevadí.Nejlepší muzika.
Mirek Kostlivý @ 09.11.2010 19:20:52
Ale já už jsem se dávno odstěhoval! A když přijedu k rodičům na návštěvu, tak už to Drahuška (bohužel) nepouští. Aspoň by mne vrátila do doby, kdy byl člověk ještě mladý ... :-)
Veľmi som sa bránil predstave, že mne, ťažkému antidavistovi a antikomerčákovi, sa bude od PF najviac páčiť album, ktorý vychvaľujú najviac. Ale bohužiaľ, stal sa pre mňa floydovskou jednotkou. Viac písať nejdem, recenzií je tu habadej. Len ešte toľko: Us and them - prenádherná nádhera.
reagovat
PaloM @ 28.06.2009 20:41:26
Máš pravdu, rebélia proti masám, stádovitosti a inej tuposti patrí k mladosti. Odpísať však toto CD by bola hlúposť. Vzácna zhoda vysokej kvality a vysokej predajnosti. Výnimka, ktorá potvrdila pravidlo.
O Dark Side... bolo napísané už všetko.Sám neviem.čo by som mohol napísať o tomto výnimočnom diele.Snáď to,že kde-kto sa do tejto platne náváža a znevažuje ju.
Raz sa mi stalo,že som sa ohradil,že Mňága a Žďorp dostali viac hviezdičiek ako PF za The Division Bell v nemenovanom \"odbornom hudobnom\" magazíne a dostalo sa mi skoro toľko nadávok ako Janovi Rejžkovi v Melodii,keď trefne opísal LP \"Katapult 2006\".
reagovat
3311 @ 08.08.2009 16:33:02
Co dodat,prostě jedinečná deska a pocity s ní spojený,byla prostě jiná doba,vše bych řekl fungovalo pohodověji a taky byly takový nápady.Dnes černoši poskakují se zlatými řetězy a nebo chrochtaj v parukách....taky se povedou věci,ale určitě míň.
No co dodat, pro mě nejlepší a nejemocionálnější album ze všech, které se dá poslouchat pořád dokola a vždy přinese neopakovatelný zážitek. Píseň TIME je až děsivě pravdivá, o to má větší kouzlo a zcela bez pochyby dominuje celé desce, prostě paráda. Navazující GREAT GIG IN THE SKY taky nemá chybu, ten ječící hlas si dokonale vybavuju aniž bych to musel slyšet a do toho tóny klavíru, jaj!!Jediný slabší místo na desce je ON THE RUN, nějak mi to tam nesedí a klidně bych to vypustil.. Nicméně nic to nemění na tom, že Dark side of the moon je nejlepší (a nejprodávanější?) deska všech dob.
reagovat
Těžko napsat ještě něco nového a objevného o tomto albu. Bylo už nesčetněkrát propíráno, rozebíráno a hodnoceno. Někteří právě Temnou stranu měsíce považuje za vrchol tvorby Pink Floyd tak za hudební vrchol jako takový. Těžko hodnotit. Neznám moc alb které jsou tak univerzální- myslím že dokáže uspokojit všechny napříč generacemi ať už hledající něco umělecky hodnotného, uklidńujícího, na zamyšlení, nebo prostě jen jako nádhernou kulisu. Přiznávám se že Floydy nepovažuju za tak výsostně dobré a zásadní jak někdy bývají hodnoceni- podle mne jsou trochu přeceňováni i když jejich zvuk, barvitost, to jak dokážou působit na duši i vše kolem nich je často fascinující a Dark side je toho nejlepším důkazem.
Už od úvodního tlukotu srdce až samotný konec (kdoví co je opravdu ten pravý konec alba- těch zvuků strácejících se v dáli a těžko slyšitelných je tam prý víc) je to nádherný a téměř dokonalý zážitek. Nemůžu nic vytýkat, protože respekt mám veliký a myslím že netřeba album srážet kvůli drobnostem. Možná mi trošku nesedí zařazení skladby Time za čarokrásnou a tesknou The great Gig in the Sky. Trochu můj dojem ruší ale věřím že spousta lidí to může vidět jinak.
Na Floydech mám rád všechny ty zvuky v pozadí, jakoby do všech těch skladeb ani nepatřily ale přesto nádherně umocňují vše o čem skladby mají být (například v Echoes to krákání...) a tady je tomu rovněž tak- tikot hodin,zrychlený dech, běžící osoba, cinkot drobáků... Na tomto albu je plno vychytávek, detailů, kudrlinek a přitom texty jsou snadno pochopitelné přímé, nefilozofující a navíc o tom o čem přemýšlí každý člověk- o čase, existenci, smrti... The Dark Side of the Moon je prostě skvělé album- takový soundtrack k životu...
reagovat
hejkal @ 20.12.2007 12:42:25
Pekne si to napísal. Naozaj sú Pink Floyd skupinou celogeneračnou.
Ani ja nie som ich veľký fanúšik, preto radšej nehodnotím, ale súhlasím s univerzálnosťou ich hudby. Niekto v tom vidí komerciu, nehádam sa, aspoň sú dôkazom, že aj komercia môže byť citlivá, plná a obohacujúca.
Brano @ 20.12.2007 15:12:21
Velmi pekná recenzia.
miguel7 @ 21.12.2007 09:04:29
Hm. Pěkně řečeno. Já mám problém akorát dnes s tímto albem už problém. Když jsem ho slyšel poprvé, byl to zážitek. Při Us and them v refrénu mi běhala husina nejen po zádech ale byl jsem jím i tak trochu dojat. Těch nádherných chvil je tam mnoho a užíval jsem si ho pořád dokola a chtěl jsem to prožívat pořáda pořád, že dnes si ho nemůžu už pustit jen tak. Hrozně jsem si ho ohrál a vnímám ho již jako vánoční pohádku, kterou skouknu jednou do roka, podívám se na ní rád a s chutí, znám ji nazpaměť, ale sám od sebe si ji nepustím. Stejně tak Dark...
bv @ 07.01.2008 21:38:41
Jo, já to vidím jinak. Stačí, když si při přehrávání nepřehodíte pořadí skladeb a máte TIME před THE GREAT GIG IN THE SKY, moc se mě to tak líbí.
Tak album The Dark Side of The Moon poslouchám od roku 1976 nejméně jednou měsíčně a věřte, že v této hudbě mám pořád co poslouchat a vždycky mě něčím novým nadchne. Patří podle mně bezesporu mezi to nejlepší, co PF vytvořili a každý člověk si jak v hudbě tak v textech najde opravdu kus svého života. Já, vzhledem ke svému věku, teď například častěji než jindy poslouchám Time a Brain Damage :-) Přeji všem hezké dny.
reagovat
Pokud je někdo takový, kdo nezná toto album, potom jistě není čtenářem těchto stránek a tudíž je zbytečné takovému člověku touto cestou album představovat. Proto se nemusím zabývat hodnocením a o to víc se mohu věnovat vlastním názorům a pocitům :-)
The Dark Side of the Moon je pro mě jednoznačně nejlepší album všech dob. Počátek mé posluchačské historie by se dal zařadit k roku 1980. Od té doby kolem mých uší prošlo spousta hudebních skvostů a s dobou se měnily i mé osobní žebříčky oblíbenosti. Je jen jedna deska, která v těchto žebříčcích měla své stálé místo, hádejte která :-)
reagovat
Evolucius @ 16.08.2007 02:08:17
Hodne dobra deska
Jak já to slyším(vidím).Záměrně,s cílem předejít nedorozumění začínám touhle větičkou.TDSOTM je bezesporu dílem aristokratů art resp.prog rockové hudby.Tolik geniálních myšlenek,které se tehdy na tomto albu podařilo realizovat budete velmi těžko v jiném hudebním díle hledat.Jsem dokonce přesvědčen,že je nalézt jinde nejde.Z hlediska hystorického významu je to veličina bez konkurence.Kdo měl navíc možnost vidět buď krátký dokument uvedený před časem na ČT2 nebo viděl DVD,kde "pinkfloydi" popisují,jak co tvořili,zůstal jistě v němém úžasu stejně jako já,jak prosté to je,ovšem za podmínky,že máte ten nápad.Rozebírat hudbu nalézající se na nosiči už asi smysl némá.Vše bylo řečeno.Já se ovšem dopustím "harakiri".Mám za to,že to sice je přelomové album(nakonec i sami PF ho tak kontextu své tvorby vidí),ale absolutní favorit to v mých uších není.V uplynulých téměř pětatřiceti letech toto album do jisté míry deklasovala jeho jakási všudepřítomnost.Sekvence najdete totiž i pod každým laciným televizním dokumentem.A tak u mě došlo v podstatě k přeposlouchání.Zdálo by se,že u tak silného materiálu by to nemělo být ani možné,ale mě se tak skutečně stalo.Ironií osudu jsem investoval i do SACD ale nepřichází chuť k poslechu.PF jsou samozřejmě mojí srdeční záležitostí,ale nějak se raději vracím př.k Atom Heart Mother,Wish You Were Here nebo na úplný začátek či k "šílenému" Ummagumma.
reagovat
bobík @ 13.04.2007 00:00:00
Zdar Wendy!Jestlipak se Ti nechce do poslouchání tohoto alba proto,že až tak dobré vlastně není????Podle mě jen sing Time a Us and them.Zbytek rád oželím!!!!!
Wendy @ 13.04.2007 00:00:00
NE !!!! Jinak bez komentáře !
kubys @ 13.04.2007 00:00:00
Myslím, že Bobík se zde ocitl zcela náhodou a ře se pouze pokouší všechny, s prominutím, nasrat.
bobík @ 14.04.2007 00:00:00
kubysovi-kubysi,buďte trošku tolerantní.......víte koho nasírali opačné názory.....komunisty....a to doufám nejste......řekl jsem jen svůj názor a vy s ním nesouhlasíte,tak se s tím vyrovnejte....
Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
pro Kubis .. Vážně to nechte bez komentáře.Ještě poznámku...výraz renomovaný kritik bych nepoužíval.Kritik je vlastně osel,který ničeho nedosáhl(hudba,film ap.) a proto nezbývá než kritizovat.S příchodem internetu je to ještě lehčí.Z tepla domova,pod nickem,nikým nepoznán šije s radostí do všeho a to s pocitem,že se něco vyřeší.Hudebníci přestanou hrát vůbec nobo změní styl,filmaři to tak y pověsí na hřebík a půjdou do továren no a kritik si najde jinou \"oběť\".Ohánět se čímkoliv co jsem kde vyčetl je na palici.Mluvil snad někdo s někým s floydů?Má někdo zaručenou informaci?Zajímavé je,že Waters se sólově snad ani nedá poslouchat.Gilmour myslím naopak v pohodě.Rovná se oba dohromady > výtečné výsledky.Společně totiž přicházela rovnováha mezi psychidelií a art rockem,mohu-li to takhle jednoduše popsat.Mimto není sporu o tom,že Gilmour je kytarový virtuos a mág.
kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Wenzle, máte pravdu raději se už do toho nebudu zaplétat.
bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-Kubysi,to je pravda,raději se do toho nezaplétejte,nakonec by mohlo vyjít najevo,že moc diskutovat neumíte.....umět diskutovat je totiž umění
Wenclovi-o funkci a poslání umělecké kritiky mluvíte jak mimozemšťan.......jinak také raději nediskutujte,když to neumíte a nejste pevný v kramflecích a místo argumentů útočíte na oponenta!
kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Bobíku, řekněme si na rovinu, že jste to byl vy, kdo první začal útočit, tudíž netuším, čeho jste svou poslední reakcí chtěl dosáhnout.
bobík @ 14.04.2007 00:00:00
Kubysovi-Kubisi-já jen říkám svůj názor a nesouhlasím s některými NÁZORY,ale nikdy jsem nenapadal oponenta.....na což mám svaté právo a doufám,že mi to neupíráte.... zato od některých z Vás jsem se dočkal,že jsem provokatér,že se se mnou nebudou bavit,že patřím jinam,že jsem pošuk,diletant....atd........chce to zkrátka trošku tolerance k odlišným názorům!!!!
Wenzl @ 14.04.2007 00:00:00
V kramflecích pevný skutečně nejsem vševěde bobiku.A víte proč?Nosím lehkou,kvalitní,značkovou sportovní obuv,to v období letním a martensky v období zimním.U obého jaksi kramfleky absentují.A protože nejsem žena ani spocený kravaťák,příležitost vyrazit si v kramflíčcích jsem tedy úspěšně eliminoval.
Jedno vím jistě.Prošel jsem si to tady křížem krážem a narážím vesměs jen na Vaši poměrně podivnou argumentaci protkanou mnohdy invektivami,které si né každý nechá líbit.No,a zřejmě proto se zde těšíte všeobecné oblibě,jak shledávám a není divu,že někteří usoudili,mimochodem velmi zdravě,že diskuse(podotýkám,že tak tomu říkáte Vy) s Vámi je cestou do slepé uličky.Někde Vám někdo doporučil vyhledat stránky věnující se jiným hudebním žánrům.Já bych se zdovolením přimluvil.Už proto,že zde se bavíme o hudbě a té Vy evidentně nerozumíte.No a proto ty reakce,to je přec nad slunce jasné.Apropó ty Holky z naší školky,to byla vážně trefa.Gratuluju!Vy vážně patříte jinam.
Dokonalé album, jak svou hudbou, tak strukturou. Dalo by se říci, že všechny skladby jsou spolu svázany, ale není to tak pevné pouto, jako u The Wall. Už jen intro Spek to me je naprosto geniální, jelikož v něm můžeme slyšet motivy všech písní(pokladna z Money, tikot z Time), Speak to me - taková pohodová píseň hudbou nikoliv však texte zvlášť její konec"...a když balancuješ na nejvyšší vlně/míříš k záhubě...", On the Run- tak tady se Richard Wright opravdu vyřádil, dost mi to připomíná rané psychedelické začátky PF,Time- pro mě vrchol alba, sice text není nijak povzbudivý(pojednává o tom, že čím dál víc stárneme), ale hudebně naprosto dokonalá píseň, hlavně sólem, Great Gig in the sky - znova docela znepúokojivá píseň koncem "nikdy jsem neřekl, že bych se bál umřít", zajímalo by mě, jestli to Wright opravdu myslel jako narážku na Rogera Waterse nebo to jsou jen legendy, Money - dokonalá oddechová hudba, i když kompozičně velmi těžká, ale pohodovost na nás přenáší první tony basové linky, kterou zná snad každý na světě, i když o Pink Floyd neslyšel, Us and Them - dosti sociální píseň, která nás znovu nenechává klidnými Any colour you like - prostě úžasná instrumentálka, Brain Damage - abych se přiznal tuto píseň jsem moc nepochopil a Eclipse - dokonalý závěr úžasného eposu jménem Dark Side of The Moon
reagovat
Milujem toto album. Okrem kapely The Doors ma fascinuje aj Pink Floyd. Moje prve dojmy z Pink Floydu som objavil na albume Meddle. Začiatok One Of These Day potom sa tu vystriedali všetky žánre a totálna mystická Echoes v jednu letnú noc vo mne zanechala dodnes stopy. Neskôr som videl dokument Dark Side Of The Moon. Velmi mi to nehovorilo. Až po takmer polroku po prepočúvani mnoho kapiel 60s psychedelickeho/acid rock som sa opät vratil k Dark Side-u a prečital si preklady piesni. Od toho okamihu som sa vžil už nielen do hudby, ale aj do jej skryteho posolstva. Dark Side nie je len hudba. Je to niečo posvätné. Prekrásne vokály si spájaju s textami a nežnou hudbou ktorá si podmaňuje poslucháča. Proste geniálne.
reagovat
Ahoj!PF jsem poprvé slyšel asi v r.1983 a první na řadě byla "The Wall"Moc se mi líbila a zčal jsem shánět jiná alba,což byl v této době poměrně velký problém:-(Ale šlo to,sice pomalu ale šlo.A pak se mi dostalo do ruky album "Dark Side..." a napíši jediné-naprosto mě uchvátilo!Od té doby znám celou tvorbu PF poměrně dobře,ale přesto-"Dark Side..."zůstává tím absolutně nejlepším,co jsem kdy slyšel!Nechci se nějak pouštět do podrobné recenze tohoto veledíla,ale přesto chci popsat jeden malý dojem či postřeh.Tento dojem mám i poté,co "Dark Side..."slyším nejméně po tisícáté:Jedná se o skladbu "Time".Zde chci zmínit Davidovo kytarové sólo a to hlavně druhou pasáž hned po zpomalení tempa-tohle je ta nejmelancholičtější hudební pasáž,kterou jsem kdy slyšel a to myslím naprosto vážně!A třeba "Us and Them" bych mohl také poslouchat skoro dokola...No,tohle album si zaslouží jednoznačně pět hvězdiček! Jiří
reagovat
Johndensmore @ 23.12.2006 00:00:00
Time aj vo mne objavilo tretie vnímanie
Je ůžasné, jak každá deska od Pink Floyd zní jinak, vyvolává jiné pocity a má celkově jinou náladu.Dark side působí temně, je ale plná barev a tvůrčí energie.Myslím,že s touhle deskou začly ty nejlepší výkony PF..Mezi mé nejoblibenější písně patří Breathe, Money a Us and Them. Trochu mi trvalo, než sem naposlouchal On the run a Great gig in the sky..ale o tom to je..poslouchat, poslouchat a poslouchat:) Dále bych vydvihl aranže snad všech skladeb..stačí se jen soustředit na jeden nástroj a opět objevíte jaké bohatsví tahle deska skrývá..Opravdový umělecký skvost!
reagovat
The Dark Side of the Moon-vlajková loď Pink Floyd,jedinečně koncepčně vyrovnané(!),velmi dobré textové a hudební zpracování.Když se při rozhovoru s Rogerem před pražským In the Flesh ptaly,v čem tkví ta veleúspěšnost alba a jak je možné,že i dnes dokáže inspirovat současné interprety,řekl,že je to tou čistotou textů,snahou po dokonalosti,která spočívala v jednoduchosti.Porovnávat Dark side s texty The Wall může asi jen zručný angličtinář a pro mě je neméně důležitá nadčasovost tématu,která byla i pro samotné Pink Floyd přelomová.Nový zvuk,nové aranžmá,hlasy,které slyšíte mezi jednotlivými skladbami jsou autentické zpovědi obyčejných lidí s obyčejnými,avšak závažnými lidskými problémy všedního života.The Dark Side of the Moon je Rolls-Royce mezi progrockovými alby té doby,ale jízda v luxusní třídě nemusí vždy bavit každého.
reagovat
The Dark Side of the Moon-vlajková loď Pink Floyd,jedinečně koncepčně vyrovnané(!),velmi dobré textové a hudební zpracování.Když se při rozhovoru s Rogerem před pražským In the Flesh ptaly,v čem tkví ta veleúspěšnost alba a jak je možné,že i dnes dokáže inspirovat současné interprety,řekl,že je to tou čistotou textů,snahou po dokonalosti,která spočívala v jednoduchosti.Porovnávat Dark Side s texty The Wall může asi jen zručný angličtinář a pro mě je neméně důležitá nadčasovost tématu,která byla i pro samotné Pink Floyd přelomová.Nový zvuk,nové aranžmá,hlasy,které slyšíte mezi jednotlivými skladbami jsou autentické zpovědi obyčejných lidí s obyčejnými,avšak závažnými lidskými problémy všedního života.The Dark Side of the Moon je Rolls-Royce mezi progrockovými tituly,ale jízda v nejluxusnější třídě nemusí vždy bavit každého.
reagovat
PF me vrhli do sveta progrocku, a jsem jim za to vdecny. Album DSOTM na me zapusobilo tak, ze se k nemu uz pet let vracim a nemuzu se toho nabazit. Pote jsem presel k dalsim progrockovym kapelam ale u zadne se neopakovalo to co u Pink Floyd, zvlast u tehle desky
Davam bez diskuzi 5 hvezdicek
reagovat
Co vlastně říci k této desce, když všechno vlastně už bylo řečeno v recenzích přede mnou a taky na tunách papíru, které o něm byly popsány... Koncepční deska s temnými náměty o chřadnoucích mezilidských vztazích, civilizačních problémech, ale i reminiscence na osobu Syda Barretta... Album, které odstartovalo sérii veleúspěšných alb PF a jejich masovou celosvětovou popularitu. Hlavní osou alba jsou hladivé, melancholické písně s vytříbenými melodiemi, které mají tu sílu vás přenést někam do polospánku - hned na startu je to Breathe (ovšem se závažným ekologickým námětem), The Great Gig in the Sky s vášnivým vokálem Clare Tory, Us and Them z pera varhaníka Ricka Wrighta, jedna z nejlepších skladeb PF vůbec, Brain Damage se vzpomínkami na Barretta. Nechybí ještě doznívající zvukové experimenty z prvního období jako On the Run nebo vynikající zvukomalebná Any Colour You Like. Ráznější a rockovější polohu desky představují dnes už legendární Time (s neméně legendárními budíky a hodinami) a velehit Money, kde si Waters o penězích nedělá iluze (album mu jich ovšem přineslo víc než dost...) - obě skladby patří do zlatého rockového fondu. Závěrečná Eclipse uzavírá celou desku v bombastickém duchu. Celá deska je velice vyvážená a textový koncept je s hudbou v naprostém souladu, což vytváří mimořádně silný dojem. Album se prostě přesně trefilo do nálad a chutí posluchačů a je jedním z naprosto zásadních rockových alb.
reagovat
Dark side je čtvrté nejprodávanější album všech dob (před ním je Thriller-Michael Jackson, Sathurday Night Fever a Rumors-Fleetwood Mac) - alespoň tak psáno v knize Odyssea zvaná Pink Floyd.
K albu: naprosto vynikající kousek. Co se týče hudby, Floydi zde definitivně odložili svůj starý styl komponování a dali přednost něčemu zcela novému. Na albu není žádná píseň sama za sebe, je to jeden velký projekt. Fantastická věc.
Co se týče textů je album dalším zlomem v kariéře skupiny. Kapela se snesla z nebeských sfér na zem a nastavila nemilosrdně zrcadlo lidské společnosti.
Nutno dodat, že album bylo v budoucnosti překonáno (přikláním se k názoru Crazydiamonda, že album hudebně
předběhlo Wish You Were Here a textově The Wall). Ale nic na plat, Dark Side byl zkrátka první.
reagovat
Genialni album. Poprve sem ho slysel ve svych 9 letech a porad se ho nemuzu nabazit. I kdyz verze ke 30. vyroci ma lepsi zvuk. Mimo jine se 32 miliony prodanych nosicu nejprodavanejsi rockove album na svete. ( pokud se mylim tak me prosim opravte )
reagovat
Caravello @ 21.04.2005 00:00:00
No já zase čet,že nejprodávanější album historie je "Back In Black" od AC/DC.Ale už si nepamatuji množství.
Právě u tohoto alba PF je zapotřebí nejen poslouchat tu nádhernou hudbu, ale chce to vzít si k ruce překlad textů (pokud nejste takoví machři, abyste to odposlouchali v angličtině). Já jsem se k nim v dávných dobách dostala zhruba 5 let poté, co jsem album docela často poslouchala a úplně mě odrovnalo, když jsem zjistila, o čem to vlastně je. „..Unavený ležením na slunci zůstáváš doma a pozoruješ déšť/ Jsi mladý a život je dlouhý, je čas zabít dnešek/ A jednoho dne zjistíš, že je za tebou deset let/ Nikdo ti neřekl, kdy máš běžet, startovní výstřel jsi promeškal...“ (Time) a nebo „... Černí a modří/ A kdo ví, který je který a kdo je kdo/ Nahoru a dolů/ Ale nakonec je to jen dokola a dokola...“ (Us and Them) Nikdy před tím mě nenapadlo, že i tomhle se dá zpívat a navíc tak krásně.
Myšlenkově určitě nejzásadnější album PF. Ale já bych ho řadila na druhé místo po Wish You Were Here. Ono je hudebně sice velice vyrovnané a poslouchá se to moc dobře, mě osobně ale chybí tady to napětí, které má Echoes a nebo Shine on You Crazy Diamond, proto ho považuji za svoje číslo 2 od PF.
Nemá smysl řešit, která skladba je lepší, protože tady je to přesně tak, jak zní v poslední skladbě „...A všechno pod Sluncem je v souladu...“ a vůbec nevadí, že „...Slunce je v zatmění Měsíce...“
reagovat
jádro @ 30.12.2005 00:00:00
Chcete mi tvrdit, že Time, Money, Eclipse, On The Run a hlavně Great Gig In The Sky nemají napětí a energii? To se běžte napojit na Temelín-možná ten vyrobí dostatečné napětí.
mct @ 01.01.2006 00:00:00
Jádru z Temelína naprosto unikl smysl mé recenze. Jinak by se nechytilo jedné věty, kterou se snažím objasnit, proč mám o něco raději album Wish you were here. Raději to nebudu víc vysvětlovat, aby mě příště neposlalo na kardiologii nebo nějakou jinou ....-ii.
jih @ 22.07.2006 00:00:00
Malý postřeh: ve chvíli, kdy je slunce zatemněno měsícem (poslední slova na albu), není odvrácená strana měsíce temná.
I pro mně zásadní deska, když jsem ji někdy ve svých 16 objevila, dva roky jsem se u ní dennodenně uspávala.
mct @ 24.07.2006 00:00:00
To jih:
Proč řešíte, jak vypadá odvrácená strana Měsíce? O to tady přece vůbec nejde!
Excelentní dílo rocku. Spolu s Wish you were here a Tubular Bells Mika Oldfielda je to nejlepší dílo 70. let (a to v těchto letech byla konkurence opravdu obrovská, pro ukázku např. In rock od Deep purple, Sabotage, Technical ecstasy a Sabbath bloody sabbath od Black Sabbath atd. atd.) a zasluhuje úctu i od lidí, kteří Pink Floyd zrovna poslouchat nemusí.
reagovat
Ruku na srdce, nejlepší zde vystihuje lépe než nejoblíbenější! Jelikož zde není špatné skladby, zatímco na PATGOD i ASOS se jich pár najde, takže i podle mě je minimálně jedno ze tří nejlepších.
reagovat
Spousta lidi bude asi oponovat, ale tohle je to nejlepsi album Pink Floyd vubec, nic tak dokonaleho predtim ani potom nezplodili. The Wall je sice vyborna, ale je to osobni mindrak Rogera a zbytek kapely je na chvoste, navic je to spis opera nez rockova deska v pravem smyslu slova. Dark Side ma vse co ma opravdu vyjimecna deska od PF mit, osobni vklad kazdeho z muzikantu, ustredni motiv Zivota je nadcasovy - moc a bohatstvi (Money) z tebe lepsiho cloveka neudelaji a jsou pomijive, zivot je kratky a je dulezite jej vyuzit naplno (Time), je treba zit obycejny zivot, mit pratele a i kdyz se obcas dostaneme na odvracenou stranu musime se s tim porvat a zivot jde dal. Deska drzi pohromade a je optimalne dlouha nez aby zacala nudit jako Zed. Prechody mezi skladbami jsou tak samozrejme a presto tak originalni a jine, presne v duchu Pink Floyd. Z tohohle alba je jeste citit souzneni dusi, lyrika, naboj a snaha o dokonalost a to je to podstatne. Oproti Wall ktera vznikala v hodne napjate atmosfere osobnich konfliktu a je misty prilis vykonstruovana. Dark side je proste jedinecna, k tomu neni co dodat.
reagovat
Já bych to upřesnil a to tak že je to jedno ze tří nejoblíbenějších alb PF.
Mají stejně dobrá alba,avšak opomíjená, jako například Atom Heard Mother,nebo první a druhé album, jsou také skvělá,ale nikdy nedosáhly takové popularyty jako Dark Side of The Moon.
reagovat
Mirek Kostlivý @ 09.01.2010 16:52:01
Pod to se podepisuji, tedy až na ty hrubky v textu :-).
Jasně nejslavnější album PF, což dokazuje i počet prodaných kusů, ale jak hudebně, tak i textově bych ho zařadil až na druhé místo (hudebně za Wish You Were Here a textově za The Wall), i když musí se nechat, že pokud se má hodnotit album jako celek, tak asi je nejlepší.
Speak to me: krásný úvod bušícího srdce a dalších motivů, perfektně přecházejících v další píseň, jako by to byla její součást.
Breathe: dobrý text o nesmyslnosti lidské chorobné touhy po úspěchu, krásná melodie
On The Run: krapet depresivní, trochu jednotvárná, ale jako intro k Time se hodí a do celkové myšlenky také zapadá, takže...
Time: naprosto nenapodobitelný, úžasný text (Rogere seš machr!!), skvělá hudba. Není co vytknout - úžasná píseň.
Great Gig In The Sky: tak tohle se snad ani nedá komentovat, úžasná píseň, perfektní provedení, super zpěv, naprosto vystihnutá myšlenka i bez použití slov - SUPER!!
Money: další skvost, perfektní text, super zpěv, krásná sóla a mezihry - skvělé
Any Colour You Like: nádherný a úžasně plynulý a vhodný přechod mezi Money a Brain Damage
Brain Damage: výborná titulní píseň, jasně řečená myšlenka - bezva
Eclipse: krátký, ale nutný dovětek, bez toho by to nebylo úplné
celkově - jedno z 15 nejlepších alb hudební historie
reagovat
Exodus @ 19.01.2006 00:00:00
kdybys napsal jednoduše: "super album, jedno z mých nejoblíbenějších od PF", ušetřil bys spostu času a vyjádřil bys tím to samé, co v té tvojí recenzi :-)
Ivo @ 10.07.2006 00:00:00
Velmi dobré album ale všeho dobrého s rozumem,
ve své době zjevení ale pouze pro fandy rocku, kdo má rád jinou hudbu tak Vám řekne asi toto, pro Vás rockovou a metalovou generaci možná bomba, pro mne to tolik neznamená, pro mne je klasikem Vivaldi, Bach a další, ono každá generace má svou hudbu a rock je příliš hlučný a mnohdy zbytečně. Až přátelé budete 15 a 20 let starší než jste tedˇ, budete to vidět podobně.
Vlastním prakticky všechna alba této kapely na originálních CD ale je to jen hudba, nic víc, k tomu také jednou dozrajete, možná.
martas @ 23.11.2006 00:00:00
Myslim Ivo, že jsi přezrál. Pokud už pro tebe hudba nemá zvláštní význam v tvém životě, tak to beru spíš jako krok zpět...
Ivo @ 08.12.2006 00:00:00
No, já myslím Martasi, že ne, jen vidím věci trochu víc kriticky. Zajímalo by mne, kolik Ti je let ale ta poznámka o přezrání je fakt úsměvná.
tlukot srdce,hlasy,kročeje,šílený smích-uvítání v podobě první skladby SPEAK TO ME,navazuje BREATHE,klouzavá melodická,navazuje ON THE RUN,depresivní,na tu dobu poměrně zajimavý rytmus.Navazuje TIME,supersong o toku času,navazuje opakvání BREATHe,ale s jiným textem,navazuje GREAT GIG IN THE SKY aprvní strana je u konce.
Pokladna,cinkání peněz,co jiného by to mohlo být než MONEY,navazuje US AND THEM,hezky melodická a smutná,navazuje ANY COLOUR YOU LIKE,navazuje BRAIN DAMAGE,navazuje ECLIPSE na konci pisne opet tlukot srdce a album končí...z rozboru vyplývá ze kazdá strana desky je pojata jako celek-první strana více experimentální,druhá více klasičtější...album je fajn,ale neco mu chybi......jde spíš o přerod.MŮJ NÁZOR
reagovat
Seamus @ 12.04.2006 00:00:00
Asi mas pravdu, ale jedno je jiste: Nic neni dokonale. Odvracena strana mesice se genialite blizi. o fousek.
Jedno ze tří nejlepších alb PF
reagovat
Seamus @ 12.04.2006 00:00:00
Svata pravda
slída @ 18.12.2006 00:00:00
...jj, prawda, ale moc široce podaná. "Nejlepší album PF" je mnohem přiléhawější... ;)
Stepan @ 06.02.2008 22:11:11
souhlasim se slídou..NEJLEPŠÍ
Stepan @ 06.02.2008 22:11:29
souhlasim se slídou..NEJLEPŠÍ
- hodnoceno 18x
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
































