Pink Floyd - Animals
Pink Floyd - Animals - tracklist alba, hodnocen?, recenze
1977
Tracklist:
02. Dogs (17:04)
03. Pigs (three different ones) (11:28)
04. Sheep (10:16)
05. Pigs on the wing Part 2 (1:25)
Total Time: 41:38
Obsazení:
David Gilmour - kytara, zpěv
Nick Mason - bicí
Roger Waters - basová kytara, zpěv
Richard Wright - klávesy
Velmi jsem přemýšlel, které album bych zrecenzoval jako první. Říkal jsem si, že to musí být něco, co změnilo můj náhled na hudbu. Jenže nic tak absolutního neexistuje..
Nezbývá než začít se svou první nejoblíbenější deskou a vlastně i kapelou. Po všech těch recenzích nemá asi smysl popisovat jednotlivé skladby. Kostra Dogs, Pigs a Sheep je jasná. Nejradši mám Dogs, nádherné instrumentální pasáže, skvělý naléhavý Gilmourův posléze Watersův zpěv a kytara znějící v jedné pasáži až "kejhavě"..
Pak mě ještě samozřejmě zaujal přechod Watersova hlasu ve skladbě Sheep. Snad tisíckrát jsem si to pouštěl, ale nikdy jsem ten přesný čas nenašel..
Tohle album je poslední, kdy si chlapci ještě rozuměli a nepodlehli "diktátorovi" Watersovi..
Pro mě nejoblíbenější jejich album, kéž by šlo víc hvězdiček..
reagovat
Album Animals je dle mého soudu nejoriginálnějším a také nejlepším albem Pink Floyd od časů Meddle.
Všechno podstatné už bylo řečeno výše..
Po neuvěřitelně nudném a ospalém Wish You Were Here si těch pět* opravdu zaslouží.
reagovat
moonySK @ 02.12.2011 19:52:14
Petr_70: Téda, po poslednej vete som až pregĺgal žlč. Naozaj si myslíš, že Wish You Were Here je až také nudné a ospalé? Ja teda nie. A keď, tak v čom ak sa smiem spýtať?
Petr_70 @ 03.12.2011 00:59:53
Áno, naozaj si myslím... Mám-li být upřímný na tomto albu mne zaujal jen úvod a smutný až melancholický závěr kláves Ricka Wrighta. V okamžiku, kdy se po úvodní melodii na klávesy ozve kytara, začíná těžká a pro mne osobně po muzikantské stránce opravdu nezajímavá nuda, kterou ukončí až výše zmíněný závěr opět v podání Wrightových kláves..
Popravdě řečeno jsem nikdy nepochopil, proč právě toto album skalní příznivci souboru považují za nejlepší. Moje hodnocení tak za **1/2 a to jsem ještě hodnej...
yngwie3 @ 03.12.2011 09:33:58
Petr_70 : Pseudocitáciou moonyho " Naozaj si myslíš ...", si prejavil jízlivého ducha. Osobne tento druh sarkazmu nemám rád, ale to je samozrejme moja vec alebo moj problém. Ide skor o to, že si svojim názorom siahol na posvatnú kravu tohto fóra a musíš počítať s následkami.
Petr_70 @ 03.12.2011 12:56:29
yngwie3: Nic jizlivého jsem tím nemyslel.Chtěl jsem tím toliko krátce vyjádřit, že si za svým názorem stojím a nemá smysl mi ho jakkoli vymlouvat. Já zase naopak nemám rád příměry o "posvátné krávě" obzvláště ne v recenzích a na diskuzních fórech, kde jde především o to (věcně a slušnou formou)projevit svůj názor, který nemusí za každou cenu navodit v ostatních nekritický obdiv! A u téhle desky PF se prostě nemůžu ubránit dojmu, že tomu tak je...
Zdravím.
hejkal @ 03.12.2011 12:58:27
Petr_70: tiež mám od Pink Floyd iných favoritov, než album Wish you were here. Dokonca aj ako Dark side of the moon. A našli by sa hlbšie, hoci nie najhlbšie v ich diskografii.
Petr_70 @ 03.12.2011 14:10:32
hejkal: díky za názor, určitě se shodneme i na tomto - Dark Side of the Moon mne popravdě taky moc nebaví, i když narozdíl od WYWH ji nelze upřít hudební kvality a propracované aranžmá...
Mirek Kostlivý @ 03.12.2011 14:29:49
Taky si myslím, že co člověk, to jiný názor na svoje nejoblíbenější album od Pink Floyd. Léta jsem měl jako jedničku Atom Heart Mother, na stará kolena se shodnu s publicistou Josefem Rauvolfem na The Piper at the Gates of Dawn (což je hlavně tvorba Syda Barretta).
yngwie3 @ 03.12.2011 15:08:30
Petr_70: V žiadnom prípade Ti nejdem vyhovárať Tvoj názor, máš naň absolútne právo. Na posvatnej krave trvám, aj keď nie som hinduista. Mne z Tvojho vyjadrenie vychádza skor neakceprácia gitarovej hry predmetného alba. A priznám sa, že Tvoj názor o absencii hudobnej kvality a prepracovaného aranžmá na albe Wish You Were Here, ma skutočne udivil. Asi som po toľkých rokoch počúvania a hrania stratil sluch a zdravý úsudok. Ale to je znova moj problém. Asi toľko.
Petr_70 @ 03.12.2011 16:01:09
yngwie3: Nejsem si jist, zda jsem tě pochopil správně ale...: Hraju na kytaru asi 25let a rozhodně si o sobě nemyslím, že dobře. Přesto si však myslím, že za tak dlouhou dobu jsem schopen srovnání kvality a řekněme všeho co je "až za ní". Bez urážky ale dávat WYWH jako etalon kytarové hry, tak tomu moc nerozumím a jsem opravdu upřímně rád, že mám a hledám své kytarové vzory úplně jinde.
p.s. před lety jsme titulní Wish You Were Here hráli s kapelou docela často, protože si to lidi přáli. I když na to a věci kolem vzpomínám vlastně rád, hrát ji mne už tehdy vůbec nebavilo, natožpak poslouchat.
Nicméně jak už zde zaznělo - co člověk to jiný vkus a názor, takže nic ve zlém.
Zdravím.
yngwie3 @ 03.12.2011 16:25:27
Petr_70: Možno je to práve to časté hranie ktoré Ti, povedzme, znechutilo túto časť alba. Ja na gitaru hrám už viac ako 35 rokov, takže tiež dokážem čo to posúdiť a rozoznať. Samozrejme že dávať hru Davida Gilmoura za absolútne meradlo by bolo scestné. Ale je skvelý a mám rád jeho cit pre tón. Tiež mám iné vzory.
Petr_70 @ 03.12.2011 17:12:35
Tak to bych takhle asi neřekl - mne ta skladba a potažmo celé album neoslovilo nikdy, takže se mi vlastně nemělo moc co znechutit...
Ale abych nebyl špatně pochopen: já si vůbec nemyslím, že by Gilmour byl průměrný či dokonce špatný kytarista! Právě naopak. Jen jsem toho názoru, že na diskutovaném albu (a na některých dalších) to z jeho strany je tak trochu "o ničem.."
Ale tady na Animals je to ovšem jiná káva!
yngwie3 @ 03.12.2011 17:38:43
V tom prípade je to samozrejme niečo iné. Keď celý album ............ no čo už. Myslím že rozoberať Davida en bloc, nemá zmysel. Pre mňa je skvelý vo všetko na čo siahol. Nie nadarmo bol vyhlásený za najlepšieho hráča, hrajúceho na Fender Startocaster. A v tejto značke, ako určite vieš, je veľmi silná konkurencia. Čomu alebo komu teda dávaš prednosť ?
Petr_70 @ 03.12.2011 19:22:27
No pokud se jedná o feeling a cit pro tón ve vztahu k Fender Startocasteru tak je pro mne v tomto ohledu absulutní jednička Mark Knopfler. A to už od časů ranných Dire Straits. Jeho zvuk a technika hraní mne natolik učarovala, že mne svého času donutil si Stratocastera koupit...
Rád si o těchto věcech povídám s kýmkoli, ale teď nevím... Nejsme už trochu mimo téma diskuze?
yngwie3 @ 03.12.2011 19:51:29
Petr_70: Máš pravdu, v tomto prípade sme skutočne už mimo téma. Takže už len na záver, Fender Stratocaster som si nekúpil s donútenia :o), ale preto lebo som ho vždy chcel. Tak možno niekedy inokedy a inde pri inej príležitosti. Zdravím.
Hikoki777 @ 23.04.2012 03:38:49
Petr_70: V té zdánlivé pomalosti a ospalosti Wish You Were Here tkví právě hloubka, nadčasovost a naprostá genialita této hudby. To samé se týká kytary. Na to kytarové sólo v úvodní skladbě si musí člověk totiž počkat a pak jde až do morku kostí. Ovšem musí na to být naladěný a vnitřně otevřený. Já měl to štěstí, že jsem tuto desku získal v 15 letech a významně poznamenala moje hudební vnímání a prožívání. O dalších deskách Pink Floyd, snad s vyjímlou Dark Side, to nemůžu říct. Animals není špatné, ale Wish You Were Here nesahá ani po kotníky. Pro mě je právě ono ospalé a nudné. Just my two cents.
Album Animals od Pink Floyd je dalším skvostným dílem sedmdesátých let, které zůstalo stát jako skalní obelisk v džungli hudby, jež byla v daném desetiletí tak pestrá a rozmanitá. Deska vyšla v době, kdy Británií cloumalo punkové šílenství a pozornost nejmladší rockerů se obracela úplně jiným směrem než do artrockové majestátnosti a hlubokomyslnosti.
Koupil jsem ji od překupníka na Vánoce 1977 (udělil jsem si tímto albem osobní dárek) a jeho koncept mě velmi zaujal.
Literární dílo George Orwella Farmu zvířat jsem znal ze samizdatového opisu, protože kniha u nás tuším naposledy vyšla Družstevním nakladatelství v r. 1946 a myslím, že to byla nejvýraznější společenská satira, kterou jsem asi četl…od Gulliverových cest. Rozdělení světa zvířat na tři společenské kasty, poté co byl Člověk jako Pán vypuzen z venkovské farmy, vyvolával spoustu asociací a dvojsmyslů, které totalitnímu režimu nemohly vyhovovat….
Nápad zmocnit se tohoto tématu a převést ho do hudební podoby se mi zdál velmi zajímavý a tak jsem byl zvědav, jak se legendární britský kvartet Pink Floyd s tímto konceptem „popere“. Vzpomínám si, že se na albu objevoval nežádoucí praskot a protože Animals obsahovalo poměrně hodně tichých, neboli řekněme subtilnějších míst, byly nároky na kvalitu alba ještě zesíleny.
Výtvarně dokonalý se mi jevil i design obalu, který byl pro mě jakýmsi modernějším comebackem mého z dětství oblíbeného Julese Verna. Historická londýnská elektrárna Battersea působila mysteriózně jak na rozevíracím obalu, tak doopravdy. V r. 1977 mě ovšem nemohlo ani napadnout, že za čtrnáct let poté se budu nacházet v Londýně a z okna autobusu budu moci sledovat tuto monumentální stavbu na vlastní oči. Marně jsem ovšem hledal mezi vysokými komíny ono příznačné letící prase…
PIGS ON THE WING 1 – začátek alba zní skoro folkově, ani stopa po rockovém odéru. Základní akordické výměny a hlas Rogera Waterse má vypravěčský charakter…
DOGS – z dálky přichází akustická kytara a elektronické bzučení tajemného backgroundového zvuku a už se hlásí zásadními akcenty rockový instrumentář s bicími nástroji, velebnými hammondkami, trochu přitlumenou baskytarou a už je tu i nástup elektrické kytary a David Gilmour tu staví architekturu sólové prezentace s jeho klasickým tónem a přeznívající hlasy a rytmické členění přinášejí při střídání mollových a durových tónin zvláštní neklidnou atmosféru. Vnímám i synthesizery z pozadí a dochází k výraznému rytmickému zklidnění. Drásající tón Gilmourovy kytary prorezonuje posluchačovo nitro, kterému z pozadí sekundují akustické kytary, hammondky, elektrické piano a smyčcový synthesizer. Opakující se akordická výměna je doplněna psím štěkotem a ten neklid vnímám jaksi zřetelněji. Možná je to atmosférou skladby, psím štěkotem, ale i kytarovou výpovědí, jejíž jemné nuance se zařezávají do mysli jako žhavé dráty. Před mikrofonem stojí David Gilmour, kterému sekunduje Roger Waters. Některé rytmické postupy a použití elektrického piana už mají charakter aranžmá odkazující na dvě předešlá alba… ale to mi nevadí. Děsivé ozvěna hlasu a smyčcový synthesizer s tepajícími bicími nástroji moc optimismu nedodávají, ale na to jsme už u Pink Floyd zvyklí – nehledě na to, že zde nemáme co do činění s nějakou burleskou nebo zábavným tématem. Ten psí štěkot je ovšem varovný a zlověstný včetně zatěžkaného soundu prostorového tajemna, který ve mně vyvolává atmosféru noci a mlhou opředeného opuštěného stavení v neznámé tajemné krajině – námět na horror.
Akustické kytary ale drží onu životnost a rychlý běh věcí a zvolna odsouvají tajemné kouzelní se zvuky do pozadí. U mikrofonu je opět Roger Waters. Jeho hlas zní štěkavě a má v sobě jakousi obžalobu a konfliktnost. Masonovy bicí nástroje se rozbíhají v krátkých po sobě jdoucích breacích, ale prostor dokonale ovládne Gilmour s vynikajícími kytarovými party. Je v nich zpěvnost, nářek, osamění a drásavost duše. Pořád se pohybujeme na rockové půdě a nevstupují sem žádné jiné inspirace zvenčí. V tomto ohledu se mi jeví jako „absolutněji“ rockové album Animals důsledněji než tomu bylo na dvou předešlých albech. Kytary zde mají evidentně popřáno více prostoru než klávesové nástroje a synthesizery a vracejí se více k rockové podstatě. Mocný závěr dokreslují Wrightovy hammondky svým dlouhým tónem….
PIGS (THREE DIFFERENT ONES) – tajemně zachrochtání v úvodu a zabzučení synthesizeru a opakující se melodické téma na hammondky a Watersovo melodické kouzlení s baskytarovými tóny a už je tu i Gilmour se svým přeznívajícím akordickým nástupem elektrické kytary. Kompoziční základ skladby není nijak komplikovaný nebo progresivně novátorský, když obnažíme skladbu na kost, harmonie a melodická linka zůstanou poměrně čitelně jednoduché a opakování tématu to jenom potvrzuje. Zajímavější posun je ovšem v aranžmá skladby. Cíleně se jednotlivé nástroje, i jejich efektní dopad vkliňuje do melodické linky včetně Watersova osobitého hlasu. Gilmourovy a Wrightovy hlasy mě byly vždycky o něco blíž svou barvou a pojetím, ale Waters zase dokáže vložit do interpretace tu správnou porci emoce…. Hutnost soundu je do značné míry zachována, (i když ne absolutně) jenom se docela překvapivě představují Gilmourovy party, které mají téměř minimalistický postup, na pinkfloydovského kytaristu docela nezvyklé (!). Novátorsky ovšem působí i použití talking-boxu, který deformuje lidský hlas a vytváří dramatický podtón. Wright na hammondky moduluje opakující se téma a zase se nám vrací původní koncept z počátku skladby. Synthesizery se zde aplikují spíše méně nápadně než výrazně a adresně, spíše zde byl kladen důraz na kytarové postupy s občasnými psychedelickými odkazy a vokálními obraty. Ona monumentalita ale musí přijít…. Zde je demonstrována opět Gilmourovým sálajícím kytarovým sólem, které se technicky i výrazově rozprostírá nad základním pilířem skladby….
SHEEP – jak napovídá sám název – vnímáme bečení ovcí. Wright se zde dostane k nádhernému part na elektrické piano Fender-Rhodes. Nádherný přeznívající tón, které se jako světelný obraz rozsvěcuje a zhasíná na temné obloze. Z pozadí mu ovšem sekunduje ostináto Watersovy baskytary a po důrazném breaku na bicí nástroje se rozbíhá celá skladba, kde Gilmour nahrál výtečné kytarové playbacky v ryze přímém rockovém tahu na branku s tajemným přezníváním synthesizerů a tónového generátoru. Watersův hlas je plný emocí a možná vzteku a rozčilení. Důrazný rytmický běh ustává a vnímáme elektronické kouzlení s ryčícími synthesizery, pevnými hammondkami, kvílivými tóny s prolínáním s kytarovými ornamenty a dusavé rockové téma v rytmu boogie (u Pink Floyd něco neslýchaného). Hučivé tóny synthesizerů a elektrických smyčců se prolínají s basovým ostinátem a také s tajemnými hlasy z pozadí s podivným vrčením. Zvláštní intermezzo! Ale už jsme zase u onoho dusavého boogie s přehledným během věcí, nad kterým se jako záblesky světla, ale i švihy bičem objevují další kytarové attacky. Skladba se evidentně posouvá do svého vyvrcholení, tu katarzi zde vnímám velmi citelně a z pozadí přicházejí hammondky a synthesizery jako dokreslení atmosféry a skladba se vzdaluje dlouhým fade-outem za kterým vnímám zpěv ptáků a bečení ovcí…..
PIGS ON THE WING 2 – jsme v závěru. Úvodní téma se nám opět připomíná akustickou kytarou v písničkové podobě a Watersovým zpívaným a písničkářsky deklamovaným projevem…. Konejšící akustická kytara uvádí krátkou miniaturu do konce, stejně tak jako celý albový koncepční projekt…
Myslím, že v albovém triumvirátu The Dark Side Of The Moon, Wish You Were Here a Animals byla na tomto albu uzavřena další významná etapa původně psychedelické a později artrockové legendy. Na albu bylo jenom pět skladeb a myslím, že tohle pročištění od složitých suit a různých variací nejen albu, ale i skupině prospělo.
Kvalitu zvuku jsem si ovšem v té dokonalé podobě vychutnal až na remasterovaném CD, kde jsem ucítil ty různé jednotlivosti a mozaikovitá spojení nápadů, instrumentace „klasického“ obsazení, do dokonalosti pinkfloydovského soundu.
Položil jsem si tehdy sám pro sebe otázku: kterým směrem se Roger Waters, David Gilmour, Richard Wright a Nick Mason vydají?
Monumentalita výše citovaného albového triumvirátu byla podle mého názoru už vyčerpána a musela přijít nějaká změna… Jaká, to jsem si ovšem nedokázal představit, protože laťka byla nastavena tak vysoko, že hledání dalších artrockových východisek na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let mohlo znamenat varovné vibrace.
Na Vánoce 1977 jsem byl ale tak okouzlen albem Animals, že jsem si ani nechtěl připouštět, co bude za dva roky…..
V každém případě tohle album pro mě znamená plný počet hvězdiček a mimořádný umělecký zážitek, který dodnes vnitřně vstřebávám….
reagovat
Listonoš @ 21.09.2011 19:40:35
Díky za poučenou a kvalitní recenzi. Vždy když tě čtu, tak si musím jmenované písně pouštět znovu a nutím se poslouchat hlouběji. Znovu díky
Petr Gratias @ 22.09.2011 01:39:49
Díky, Listonoši....
za pocitové souznění i za ponor do tématu.
Lyrická Farma zvířat vyprávěná sarkasticko-pesimistickým způsobem Rogera Waterse a doprovázená brilantním Gilmourem, Wrightem a Masonem. Líbí se mě, že Pink Floyd zvolili méně skladeb a rozsáhlejší plochy. Nedávno jsem zaslechl verzi Pigs On the Wing , kde jsou obě části spojené krásným sólem nejspíš od Snowyho Whitea - rozhodně stojí za poslech, najdete ji na snadno Youtube.
reagovat
Nie je to nejaký strašne tvrdý album, ale áno, v rámci tvorby PF je najtvrdší (až na Nile song z More). A akosi surovejší, úprimnejší. Skvelé kompozície, zaujímavé texty. Ako celok aj samostatne. Čo viac dodať? Nič, všetko už bolo povedané.
reagovat
Ne zcela doceněná deska, surová jako neopracovaný nerost. Neobsahuje žádný provařený hit, ale drží fanstasticky pohromadě a má neopakovatelou skličující atmosféru. Pink Floyd jsou na Animals krutí, studení a bezcitní. Dogs je monument.
reagovat
Jaromiros @ 11.06.2009 20:37:26
Souhlas.
Tady je to nad slunce jasné,řekl by přestrojený mnich z nejmenovaných povídek.
Jednoduché anebo geniální? Nad časem však dominantí to bezesporu.
Roztažené kytarově lyrické přitom nenápadně důrazné esence hudebního umu,který tu dokážě tryskat v nejčistší podobě jakou znám.Gilmourův zpěv.....
Dalo by se pokračovat snad donekonečna.
reagovat
Borek @ 24.11.2008 08:11:36
Souhlas s nekonečnou chválou alba, nesouhlas s chválou Gilmourova zpěvu. Vždyť s výjimkou sdílených vokálů v Dogs patří zpěv na Animals výhradně Watersovi.
PaloM @ 24.11.2008 15:00:14
Pre mňa sú "Dark Side...", Wish You..." a "Animals" nerozlučné trio, vzácne perly rocku, ktoré prizdobujú
drahokam "The Wall". Žiadne iné rockové albumy ma tak veľmi neprinútili zamyslieť sa nad smutnými stránkami života ako tieto menované. Ak ozajstní odborníci nájdu neaké hudobno-kompozičné slabiny, u mňa sú prekryté výpovednou silou textov a tak albumy tvoria jednoliatu výpoveď o nás ľudoch. Sorry za patetickosť.
Nerád to priznávam, je to ale najmä Watersova invencia, s geniálnou spolurealizáciou ostatných kolegov.
Jaromirus @ 25.11.2008 00:25:20
Ano, tímto prosím administrátora o možnost úpravy textu.Všiml sem jsi toho až po vložení,to už mi nebylo co platné že?
Jsem velký fanda PF a podle mne to je to nejlepší co jsem odnich slyšel.Gilmourová kytara nemá chybu.Někoho táto deska chytla až po více poslechů a mě na poprvé.Deska byla hodně nedoceněná amyslím si že si to nezaslouží.A myslím si ,že nic podobného už ani nikdo nenahraje.A proto díky za Animals. David
reagovat
Mnohokrát jsem poslouchal všechny alba mé nejoblíbenější art rockové legendy a to od Pištce až po Zvon, ale dodnes se vždy vracím k tomu jedinému, které je dle mého soudu nejlepší. Skvělá Gilmourova sóla, krásně lehounké intro i outro, výborná atmosféra. Rozhodně nevím proč nedoceněné album.
reagovat
b.wolf @ 30.04.2007 00:00:00
Protože vždycky, když jsem narazil na nějakou zmínku o PF, tak byla vždycky buď o Zdi, maximálně od ADSOTM, případně o psychedelické dvojplacce Ummagumma... Animals mi připadalo takové hodně opomíjené album.
Nemohu si pomoci, ale tahle deska prostě patří mezi zcela zásadní alba nejen v intencích PF, ale rockové hudby vůbec, i když je pojatá pokěkud jinak než předchozí desky kapely. Kratičká Pigs on the Wing obklopuje tři dlouhé skladby, z nichž nejdelší Dogs z Gilmourova pera patří u mě mezi tři nejlepší skladby PF vůbec. Dave ji sice nenazpíval (vokály si vzal na Animals na starost Roger, ale myslím, že jeho hlas, ač není nějak zvlášť znělý, má tady své nenapodobitelné kouzlo), ale jeho kytara spolu s klávesami kouzlí v prostřední části zcela neuvěřitelné zvuky, vytí psů, kvičení prasat - poslechněte a uvidíte. Prostřední Pigs je dalším nesestřelitelným klenotem, varhanní začátek, do kterého se zapojuje baskytara a syrový kytarový riff, skladba pomalu roste a dominuje ji zemitý rytmus a Watersovo rozverné frázování. Uprostřed skladby sekunduje kytarové vyhrávce kvičení prasat, až z toho mrazí v zádech - drama na druhou. Sheep je na albu nejsvižnější skladbou, i přes komorní klávesové intro, ale pak se dá pozvolna do pohybu a s výjimkou několika pomalejších meziher ji klopotné bicí a drsná kytara dovedou až k extatickému závěru. Hra PF na Animals je vypjatá, syrová a neobvykle drsná a vévodí mu všemožné Gilmourovy kytarové vyhrávky, sóla, riffy, ostny a trny. Přestože Waters již přebíral v kapele roli absolutního vůdce, podmanivá hudba ve spojení s velmi silným textovým konceptem na motivy Orwellovy Farmy zvířat vytvořily na Animals jedinečný hudební celek. Něco, co už lze těžko zopakovat.
reagovat
Mohyla @ 27.03.2011 16:00:06
Animals si vždy rád vypočujem. Na album je tu veľa priaznivých recenzií. Môjmu pohľadu sa najviac blíži táto od EasyRockera, súhlas jasných *****.
je to skvelé album! mohlo by tam být sice víc písniček ale to nevadí. je to určitě nejtvrdší album od Floydů. a určitě jedno z nejlepších.
reagovat
Poslední album kapely uzavírající klidné působení kapely. Album je jakousi tečkou za trilogií alb zabývající se tímto světem. Dark Side je podáním faktů o společnosti, Wish You Were Here je stesk nad společností popsanou v Dark Sidu, Animals je vysvětlení, proč je společnost tak zkažená.
Vynikající album.
reagovat
jeden z mohjich najoblubenejsich albumov celkovo .. nie len od PF. pesnicka DOgs je genialna. nieje tam cast ktora by sa dala vytkunt skvela gytara skveli spev skvela melodia. proste je to brutal zo vsetkych stranok. tento album je sice iny lebo v polovici 70 rokov prichadzal na svet punk rock. tak si uvedomili ze to chce trochu drsnejsi zvuk co je neuveritelne dobre ze dokazali tak rychlo zareagovat na prichadzajucu novu hudobnu vlnu. proste preukazali genialitu.. BRAVO CHLAPCI.. nevaham dat 5 hviezdiciek!
reagovat
Co dodat. Snad jen ze pokud mate radi krome typickeho Floydovskeho art-rocku take jeho syroveho brasku, tak album Animals budete stejne jako ja milovat. Daviduv vykon v Dogs je jednim z nejlepsich kytarovych sol historie.
reagovat
jirka @ 04.10.2006 00:00:00
Ahoj,souhlasím na 100%,to solo je opravdu famózní a jistě nejlepší,co znám.
Opravdu geniální album, kterému se snad nedá vytknout skoro nic. Zvláště geniální písně Dogs a Sheep jsou velkým krokem vpřed (bohužel podle mě tím posledním). Tohle album by rozhodně nemělo minout žádného opravdového fanouška Pink Floyd.
reagovat
Album Animals je tak trochu jiné než předchozí dvě, zní civilněji, což nepovažuji za vadu. PF vždycky byli mistři v tom, jak dokázali vystavět své skladby - na první poslech měl občas člověk pocit, ža je to celkem jednoduchá melodie, ale čím déle to pak poslouchal, tím víc se přesvědčoval, že je to jen dojem, ta komplikovanost tam je pod povrchem, není to prvoplánové.
Celkem logicky se u nás o albu v době jeho vzniku moc nemluvilo – rok 1977 a Orwell k tomu, tak na to se muselo hodně opatrně. Těžko to v rádiu mohli přirovnávat ke knize, která byla na indexu, tak se tomu dost vyhýbali a člověk se k albu i informacím o něm musel dostat jinými cestami.
reagovat
Už se tu projevuje Wattersova textová mánie, ale zde je nádherně sladěná s hudbou a proto musím toto album ohodnotit jako perfektní, není sice tak dobré jako Wish you were here, The dark side on the moon a Divisïon bell, ale patří mehzi jejich nejlepší kousky. Kdyby byl byval Watters tímto způsobem zhudebnil i The final cut - bylo by to hodně dobré album. U Animals musím ocenit i originální a zajímavý obal. Ale Pink Floyd měli vždy lepší obaly než jejich současníci v jiných skupinách.
reagovat
Nevim jak toto album ohodnit. Kazdopadne v historii Pink Floyd je to krok do uplne jinych vod nez bylo dosud zvykem, urcite to ale byl dobry krok. Celkove zjednoduseni skladby je velkym plusem, skladby jsou jednoznacne, primocare, pritom napadite a instrumentalne hodne vysoko. Gilmourovi staci jeden ton na vystizeni atmosfery, takovych kytaristu a kztarovych partu jako na tehle desce je malo. Tezko srovnavat s nejakou jinou deskou, interpretem, tezko zaraditelne stylove. Nejvic se mi libil vyraz v nejake recenzi "PUNK FLOYD" to myslim nejlepe vystihuje styl tehle desky. Tema Orwellovi Zvireci farmy je rovnez nadcasove a Watersovi texty a zpev jsou na vybornou.
Urcite bylo dobre ze se po predchozi desce pokusili zmenit zajety styl. Skoda ze se na The Wall Waters "zblaznil" kdo vi co by z floydu jeste vypadlo :o)
reagovat
Tak na tomto albu Waters dokonale ukazuje své textové schopnosti a ukazuje se jako nevyčerpatelný zdroj skvělých textů (což ukáže i později na The Wall, Final Cut, a dalších poté již samostatných albech), hudebně je toto album jasně nejtvrdším kouskem, který Floydi vyplodili (nepočítáme-li Nile Song, která je součástí jinak pozvolného soundtracku More). Waters zde Orwellowsky rozděluje společnost na psy, prasata a ovce. Je to první floyovské album, kde je důležitější text, než-li hudba a v celé jejich historii to již na žádném albu nebylo tak jasné.
Album je perfektní!
reagovat
nejdříve nás uvíta pesimistická část PIGS ON THE WING ,potom začne z ticha znít kytara a přidá se gilmourův vynikající hlas-DOGS-píseň o marnosti-toť vše z první části desky.Druhou stranu otevírá PIGS(THRE DIFFERENT ONES),která možná při prvním poslechu bude nudit,časem si ji však většina z vás zamiluje.závěrečné kytarové riffy postupně utichají a slyšíme jen ovce...SHEEP,drsná vypalovačka se strašidelnou mezihrou uvnitř...pomezihře opět návrat k drsnému středu písně,kterou nakonec ukončuje odvazující kytarový part,pomalu utichá a zase slyšíme jen ovce...a už je tu známá melodie kytary z úvodu,PIGS ON THE WING,optimistická část-a album končí stejně podivně jako začalo-proto ho mám rád,ačkoli se tváří jako drsné album(a ono je to skutečně to nejtvrdší co kdy Waters/Gilmour dokázali ze sebe dostat),ve skutečnosti je plné smutku...
reagovat
Jedno z nejlepších alb PF. Excelentní špice celosvětové hudební scény.
********** hvězdiček. OFF
reagovat
něco málo tomu chybí
reagovat
mikele @ 22.02.2006 00:00:00
asi viac takych genialnych skladieb.
dodger @ 16.04.2006 00:00:00
přesně tak... tohle album je tak geniální, že tomu chybí jen víc takových skladeb
Myslim ze tomuto albumu nechyba nic,je to najlepsi a moj najoblubenejsi album od PF!
reagovat
- hodnoceno 11x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
































