Pearl Jam - Gigaton

Pearl Jam - Gigaton - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2020

Tracklist:

1. "Who Ever Said" 5:11
2. "Superblood Wolfmoon" 3:49
3. "Dance of the Clairvoyants" 4:26
4. "Quick Escape" 4:47
5. "Alright" 3:44
6. "Seven O'Clock" 6:14
7. "Never Destination" 4:17
8. "Take the Long Way" 3:42
9. "Buckle Up" 3:37
10. "Comes Then Goes" 6:02
11. "Retrograde" 5:22
12. "River Cross" 5:53


Obsazení:

Jeff Ament – bass guitar, keyboards and guitar on "Dance of the Clairvoyants" and "Quick Escape," drum loop on "Quick Escape," keyboards on "Alright" and "Seven O'Clock," Mbira on "Alright" and "River Cross," programming on "Seven O'Clock," piano on "Buckle Up", production, layout

Matt Cameron – drums, drum programming on "Dance of the Clairvoyants," guitar on "Alright" and "Take the Long Way," vocals and programming on "Take the Long Way", production

Stone Gossard – guitar, bass on "Dance of the Clairvoyants," percussion on "Buckle Up," vocals on "Buckle Up," keyboards on "Retrograde", production

Mike McCready – guitar, percussion on "Dance of the Clairvoyants," keyboards on "Retrograde", production

Eddie Vedder – lead vocals, keyboards on "Seven O'Clock," pump organ on "River Cross", production, layout, text

 
03.05.2020 Merrick
5 stars

Název projektu: Farmaceutické testování nové emise psychofarmak z laboratoře americké skupiny Pearl Jam

Testovací subjekt: Dlouhodobě závislý jedinec na psychofarmakách skupiny Pearl Jam

Cíl projektu: Cílem projektu je na testovacím subjektu ověřit, zda i aktuální dlouze očekávaná emise léků od této skupiny vědců i nadále splňuje veškeré kvalitativní požadavky a lze opakovaně bez vedlejších účinků aplikovat se stejnou úspěšností jako předchozí šarže. Zároveň určit, zda se u subjektu nevytvořila rezistence, či tolerance a dopad aktuální emise je stejně intenzivní jako dříve.

Metodika: Opakovaná aplikace léků, po jejichž požití subjekt vytvoří písemné záznamy na základě subjektivních dojmů po jejich aplikaci, z nichž zpracovatel vytvoří krátký souhrnný text a doplní jej citací některých poznámek subjektu. Testovaný mimo jiné ve vstupním dotazníku uvádí, že k uvedené laboratorní skupině, která vzešla z nechvalně proslulé narkotické líhně v Seattlu, pojal náklonnost nejpozději z takzvané velké čtyřky výrobců tamních léků, o to silněji však časem jejich produktům propadl a dnes je aplikuje s železnou pravidelností.

Výzkum:
#1 Who Ever Said - první z uvedených medikamentů je dle vyhodnocení výborným psychostimulanciem, který subjektu navodil pocit euforie a nepolevující zvýšenou pozornost. Lék má silný nástup a po dobu jeho účinku se dostavují mimo jiné i pocity lehkosti a hypertenze. Dle vyhodnocení se jedná o další z řady výborných úvodních psychofarmak v duchu těch nejlepších jako jsou Brain of J., Getaway, Go, Last exit nebo Once.
Z poznámek subjektu: "Začátek a první šlehy, povolila kapačka a praskly stehy"

#2 Superblood Wolfmoon - druhou testovanou látkou je též psychostimulancium a jeho konečný dopad je srovnatelným s výše uvedeným prvním lékem. Nicméně jeho nástup byl dle subjektu trochu pomalejší než u vzorku jedna, přesto i tento vzorek později silně stimuloval centrální nervovou soustavu a ovlivňoval uvolňování serotoninu a dopaminu.
Z poznámek subjektu: "Takové energie! Třepal bych mařenou, kdybych o ní kvůli těm svinstvům, co do mě ten šašek v bílém plášti cpe, nepřišel. Mám všechny tři uši v pozoru."

#3 Dance of the Clairvoyants - subjekt po použití poukazuje na sekundární efekt v podobě vedlejších účinků podobných těm po aplikaci psychedelik. Docenti Ament a Cameron dostali při přípravě tohoto léku dost prostoru a ač jeho nástup u subjektu po první aplikaci nebyl okamžitý a spíše pozvolný, v tuto chvíli jej vnímá jako jeden z nejsilnějších medikamentů v rámci aktuální emise. Subjekt vypíchnul i zajímavý kontrast mezi textem v příbalovém letáku, který odkazuje k přírodním léčivům, a výslednému působení, které zpočátku upoutá jasným odkazem na chemická léčiva.
Z poznámek subjektu: "Osmdesátky, Swayze upadá v tanec, modrá duha, kdo ničí planetu je vypatlanec!"

#4 Quick Escape - taktéž psychostimunlacium, nicméně stejně jako u třetího vzorku i u toho čtvrtého je nástup účinků spíše ve středním tempu oproti prvním dvěma medikamentům. Docent Ament, který je hlavním tvůrcem tohoto léku dostal hodně prostoru pro svůj tvůrčí vklad a docent Vedder se v textu příbalového letáku opírá do současného prezidenta Spojených států. Tím navazuje na přípravek Bu$hleaguer ze šarže nazvané Riot Act. Opět se jedná o silně návykovou látku.
Z poznámek subjektu: "Na první užití jsem neobjevil vše a tvářil se nesměle, nyní si lék užívám od konečků prstů až po každou anomálii na těle."

#5 Alright - docent Ament tentokrát do kolekce přispěl i jedním antidepresivem. Je zajímavé, jak dokáže operovat na obou stranách (řekněme) depresivního spektra, jelikož jsou stále živé vzpomínky na jeho chmury vyvolávající kus Nothing as it seems. Průvodní text dojem z antidepresivních účinků přiživuje.
Z poznámek subjektu: "Psychelilie a melounkolie"

#6 Seven O'Clock - další antidepresivum, tentokrát z řádu takových, jako bylo svého času emblematické Given to Fly. Obrovské vnitřní napětí držené pod kontrolou, v závěru s mocným dojezdem. Jeden z typických pozdních výtvorů Pearl Jam, jenž útočí na ty správné neurotransmitery.
Z poznámek subjektu: "Přistupte všichni, kdož lační, potlačit síly gravitační."

#7 Never Destination - psychostimulancium v duchu prvních dvou podaných léků. Na subjektu byl pozorován doslova příval energie a vnitřní neklid.
Z poznámek subjektu: "Perverze na rezavé traverze"

#8 Take the Long Way - předchozí lék byl následován dalším z podobného řádu. Docent Cameron, který měl na vývoji tohoto medikamentu největší podíl, tak dal vzpomenout na svůj dřívější příspěvek v podobě léku Evacuation ze šarže Binaural.
Z poznámek subjektu: "Objevují se mi na líci, dva růžolící smajlíci, jímá mě radost a vztek, bude to vedlejší účinek"

#9 Buckle Up - jediné sedativum z aktuální emise, vhodně zařazené za dvě energii probouzející psychostimulancia. Lék vhodně zapůsobil na GABA receptory subjektu a zklidnil jej.
Z poznámek subjektu: "Katalepsie."

#10 Come Then Goes- dle poznámek subjektu tento lék, jehož základní sloučenina disponuje zdánlivě jednoduchým chemickým vzorcem, vyvolává širokou paletu emocí. Jeho účinky jsou srovnatelné s kolekcí Into the Wild docenta Veddera, nebo léky The End a Future Days z předchozích emisí.
Z poznámek subjektu: "To látka se jeví zdánlivě krystalicky čistá, jenže kdo je ten bílý medvěd a do noci pějící kytarista?"

#11 Retrograde - antidepresivum z kategorie těch nejúčinnějších. V pozdní fázi účinku tohoto léku dává docent Vedder vzpomenout na léky The Wolf z emise Into the Wild a Arc z Riot Act, když vyvolává svým příspěvkem téměř hypnotické stavy.
Z poznámek subjektu: "Látka, která mi poskytuje klid a trochu něhy, která mi tak chybí, když mi štupujou mé stehy."

#12 River Cross - americká farmaceutická skupina Tool svého času světu představila princip Lachrymologie, tedy vědy používající pláč jako terapii a tým Pearl Jam jí dle testovacího subjektu aktuálně prostřednictvím antidepresiva River Cross vytvořil dokonalý podpůrný lék. Medikament byl vyhodnocen jako nejsilnější lék ze současné emise. U tohoto léku nelze dodat žádný text z poznámek subjektu, neb se v souvislosti s ním buď opakovaně vyjadřoval slovem krása, nebo se uchyloval pouze k nesrozumitelným citoslovcím.

Závěr: Zde je nutné podotknout, že závěr musí být co nejstručnější, nebo se probudí testovací subjekt, tedy pan Hyde, a zmocní se klávesnice. V tom případě by níže uvedené hodnocení léků zvrhlo v řetězec superlativů a citově zabarveného blábolení. Nicméně ani samotný autor této studie, tedy doktor Jekyll, si nedokáže zachovat úplně kritický odstup. Aktuální šarže nepřináší nic nového a převratného, ale stále je nesmírně kvalitní a účinná. Závislost zaručena!

Ediční poznámka: Autor tohoto textu nemá s lékařským prostředím nic společného a je pouhým laikem, proto se hluboce omlouvá za veškeré odborné nepřesnosti v textu.

reagovat

jirka 7200 @ 03.05.2020 10:59:33
Zajimavě pojatá recenze. Při jejím čtení jsem měl celou dobu na jazyku dotaz, zda jsi lékař, ale to jsi ke škodě věci prozradil na konci sám. :-)
Jsem zvědavej na tvůj další lékařský výzkum.

30.04.2020 terka
5 stars

Nečekala jsem, že budu první, kdo o nových Pearl Jam něco napíše. Horyna mě předběhl, což mě při čtení jeho jinak kvalitní recenze kapku mrzelo. Ale zase jsem věděla, že už nemá cenu pospíchat. Dostala jsem tak dost času si desku pořádně poslechnout a to se v mém konečném bodování odráží. Protože kdybych měla psát o Gigaton v prvním týdnu co jsem ji poslouchala, moc superlativů by na jeho adresu nešlo. Jednotlivé kroky bych spíš nazvala krůčky, a jestli se mě na začátku zdála dobrá tak polovina, včera to bylo deset ku dvěma.

V nové desce jsem se postupně začala dobře orientovat. To se vám pokaždé nepovede a u některých starších desek Pearl Jam mám dodnes problém, hodně skladeb přesně zařadit. Důvodem je celá plejáda sympaticky situovaných silných motivů. Těch se okruhu společníků Eddie Weddera podařilo nashromáždit dost a jednotlivé skladby tak můžou fungovat jako singly. Měla by být běžná praxe, že kapela pro začátek připraví ty nejslibnější kusy. Tady to tak je. Melodické linky v úvodní Who Ever Said, uličnická drzost v Superblood Wolfmoon a taneční hrátky v Dance of the Clairvoyants můžu poslouchat pořád dokola. Alright a Seven O'Clock na mě dělají na poměry Pearl Jam až překvapivě umělecký dojem. Každá ze skladeb se něčím odlišuje. Ať je to strukturou, tempem, nebo střídmým využitím kláves. V druhé polovině jsou pomalejší věci. První z nich má akustický nádech, ve druhá zpívá Eddie se španělou v ruce, ve třetí se připojí i ostatní spoluhráči a poslední je zpracována na způsob chrámové mše. Tady si pořád nemůžu vybrat, která z nich je mi nejbližší. Kdo z Vás si přečetl mých pár řádků až sem asi nebude mít problém uhodnout, jak nové Pearl Jam hodnotím. Samozřejmě že nebudu skrblit. Gigaton je teď moje třetí nejoblíbenější deska od Pearl Jam. Dokonce předstihla i Lightning Bolt, kterou jsem sedm let řadila mezi nepřekonatelné.
reagovat

northman @ 30.04.2020 08:57:24
Pěkná recenze, ze které je znát, že máš Pearl Jam ráda. Koupil jsem si Temple Of The Dog a Mother Love Bone. první jmenovaní mi zrovna hrají a zpíval Chris Cornell a po něm Eddie Vedder, vynikající desky. Nové Pearl Jam mám taky, ale ještě jsem nestačil naposlouchat, musím napravit.

02.04.2020 horyna
4 stars

Sedm let je dlouhá doba i od tak skvělé desky, jakou předcházející Lightning Bolt nepochybně byla. Ne vždy totiž platí, že delší čekací lhůta musí nutně u zavedené kapely přinést i zralejší ovoce. Mezi vyznavači kultu "marmelády babičky Eddieho Veddera" se pořád najde hodně těch, kteří od nich očekávají přinejmenším druhý Ten. Když ne alespoň nahrávku podobně revoluční jako byl debut nebo dvojka Vs., tak alespoň desku novátorskou a obdobně hledačskou, jaká byla svého času alba No Code, nebo Yield. Málo kdo z dnešních čtyřicátníků a padesátníků, kteří s kapelou postupně dorůstali a nepřestali je sledovat si dokáže připustit holý fakt, že tyto časy dávno pominuly a Pearl Jam už zhruba dvacet let, přesně od desky Binaural nepotřebují světu ani sobě nic dokazovat. Grunge je čtvrt století mrtev a kapela tento kdysi tolik revoltující styl dávno opustila. A možná ani ne opustila, jen se zkrátka přesunula přes oblast inovativní do vod klidného a uspořádaného rocku, jaký borcům okolo padesátky náležitě sluší.

Letošní novinka pojmenovaná Gigaton se ve svých textech i grafickém zpracování titulní obálky, s impozantně vyobrazeným postupně se bortícím ledovcem, opět dosti znatelně věnuje problematice ekologického chátrání naší planety a její celkové poselství má v dnešní pandemické době, která světem teď urputně hýbe jistě své opodstatnění a více než kdy jindy tak nachází úrodnou půdu.
V oblasti hudební deska zcela přirozeně navazuje na předešlou, sedm let starou předchůdkyni, tudíž musí být všem jasné, že žádná obroda stylu grunge, či nějaké přehnané novoty se na hudebním poli od Pearl Jam znovu nedočká. A jelikož něco podobného jistě nebylo snahou kapely, tak ji nelze upřít holý fakt, že pro rok 2020 si dokázala připravit dostatečně silný materiál, který nejen že vedle Ligtning Bolt svou pozici ubránit dokáže, ale jistě bude patřit na tu lepší polovinu silnějších nahrávek kapely, které za svou třicetiletou kariéru dokázala vytvořit.

Ale tak jak není všechno jen bílé a černé, není ani v případě Gigaton všechno jen klasicky (fádně) rockové. Největší porci řekněme čerstvosti přináší jeden z prvních singlů alba, píseň Dance of the Clairvoyants, která se nese na nezvyklé silné taneční figuře a jejíž dravost a nenasytnost je na první pohled až smyslně dráždivá. Z ne úplně nepodobné kategorie jsou i písně Alright (ta v sobě absorbuje stopy vzdušnějších nuancí) a song Seven O'Clock disponující podobně jako Alright i spoustou sugestivních atmosférických pasáží. Tu hrubší jadrnou omítku nahazují P. J. prostřednictvím solidního začátku Who Ever Said s výbornou linkou na španělky v refrénu a nápaditě umístěnou melodií v jejím závěsu, tak stejně s kvalitně zmáknutou Quick Escape. Naopak další ze singlů Superblood Wolfmoon je jen typickou nátěrovkou alá P. J. s nepříliš výmluvnou kvalitou. Obdobně jsou na tom i obyčejné písně Never Destination a Take The Long Way. Co však dokáží v posledních letech P. J. kvalitně vygradovat, jsou závěry jejich alb. Počínaje osmou Buckle Up se Eddie a spol. upnou tu k baladické, tu k nevšedně působivé (Comes Then Goes) struně a tato jejich niterná poloha žne svůj díl i zde. Prostřednictvím těchto položek se nás kapela snaží transformovat (dotlačit) k tomu nejefektnějšímu čehož je momentálně schopna a musím říct, že i letos jsou skladby tohoto emočně nátlakového soundu neuvěřitelně dotažené a hlavně zní opravdově. Jak Retrograde, tak závěrečná River Cross patří už teď do pokladnice zlatých šperků, blištivých náhrdelníků a cizokrajných démantů hned vedle těch s nápisy Even Flow, Oceans, nebo Garden. Výborný závěr.

Nakonec si tedy marně lámu hlavu, jak novinku alespoň částečně "objektivně" ohodnotit. V žádném případě nejde o nadstandardně pojatou desku. Obávám se, že takové se v případě této kapely už nedočkáme. Přeci jen je daleko obvyklejším faktem, že s postupujícím věkem souboru se výrazově zralejší nahrávky zkrátka netočí (což u mne dokonale vyvrací letošní Wishbone Ash). Avšak na poměry tak velké kapely jako jsou Pearl Jam, se jedná o výbornou a vcelku vyrovnanou kolekci (vyjma dvou, tří slabších bodů), která většinu z desek vyrobených za posledních dvacet let nemá problém laicky řečeno přelstít.

A jelikož je právě zde pěti bodová škála značně zúžená a zavádějící, v procentuálním hodnocení si dovolím novým Pearl Jam udělit číslovku 85.
reagovat

gandalf @ 02.04.2020 09:09:38
Před třemi dny se tady objevila první známka od Petr59, který desce vlepil rovnou nejvíc pět hvězdiček. Hned jsem si to poslechl abych se ujistil, že to chlapec dost přehnal. Gigaton není na plnou ani omylem. Horynův postoj mě přijde střízlivější, přesto je zvláštní, že právě Progboard svým zaměřením mimo mainstream známkuje desku souběžně s prvními názory ze světa tak vysoko. Za kvalitu recenze palec nahoru.

misa @ 02.04.2020 09:22:32
Já jsem z toho úplně nadšená. Pearl Jam nahráli znovu špičkové album. Dvě písničky bych oželela, ale to nic nemění na faktu jak pestrá to je deska. Eddie zpívá vzhledem k věku pořád tak svěže. Miluju ho. Těch pět bodů bych udělila taky.

jirka 7200 @ 02.04.2020 13:23:30
to misa : tak proč těch 5 hvězd neudělíš ? :-)

misa @ 02.04.2020 16:15:11
Protože neumím psát recenze:)

Mohyla @ 02.04.2020 17:19:04
Miška, ide to aj bez recenzie! Keď otvoríš reakciu, pod ňou sú také hviezdičky! Pod nimi
přidat hodnocení/recenzi alba Pearl Jam - Gigaton,
klikneš na to a hodnotíš! :-)

horyna @ 02.04.2020 20:01:42
Přečetl jsem zatím nějaké velmi pochvalné recenze a některé řekněme více při zemi. Zklamání od Pearl Jam se posouvá na neurčito :-)

Myšák @ 02.04.2020 20:44:22
U mě dobrý. První poslechy měli pomalejší nástup, ale nevzdal jsem to a po týdnu to začlo přinášet ovoce. Letošek vypadá slibně, Gigaton by mohl zamíchat s celkovým pořadím v závěru roku.

Petr59 @ 02.04.2020 21:07:30
Gandalf se podivuje, že jsem albu vlepil pět hvězdiček a že jsem to jako přehnal. Po dnešním, již čtvrtém poslechu konstatuji, že NE!!! Nepřehnal jsem to. Je pravda, že singl "Dance of the Clairvoyants" (Tanec jasnovidců) ve mě vyvolal trochu smíšené reakce. Pak však došlo na první ucelený poslech alba jako celku, kdy napětí před první skladbou "Who Ever Said" vystřídalo neskrývané nadšení . . . uf uf, bylo to tam. Jsem milovník progressive, ale málokterá kapela ve mě vyvolává tak fajn náladu a tak uvolněnou atmosféru, jako Pearl Jam. Hmatatelná energie a nasazení je znát v každém okamžiku. Jak to ten Eddie dělá, že je furt v takové formě? Jestli se nemýlím, tak na aktuální album se čekalo nejdéle, ale zato je nejdelší. Album musíme poslouchat jako . . . ucelené album, nic netlačit dopředu. No... i když skladba "Seven O’Clock" mě uchvátila, to je přesně ta poloha, v které je mám nejradši. Žádné jejich album se nedá přirovnávat k prvním třem kouskům (Ten, Vs, Vitalogy), to je o ničem (já také nemohu vzpomínat na můj vkus a kvalitu uší před cca 26 lety), ale každé snese to nejpřísnější měřítko (z mého "hvězdičkového" hodnocení diskografie Pearl Jam je jasně vidět, kam v mém srdci tuto kapelu řadím). A jsem nesmírně rád, že žiji v době, kdy mám možnost pořídit si komplet diskografii (dříve LP, nyní CD) mých oblíbených kapel (i takových, které se na Progboardu ani nevyskytují). O masteringu alb Pearl Jam by se dalo debatovat, ale zařekl jsem se, že toto téma už zde nikdy neotevřu. Ve světě, kde rock nemá na růžích ustláno, je toto album božím darem. Vím, asi to přeháním, ale mě se prostě líbí čím dál tím víc. Takže za mě -> 6 *

Konnie @ 02.04.2020 21:08:28
Já na tohle album byla hrozně zvědavá, ale snažila sem se moc netěšit, abych pak nebyla zklamaná... :-) Když sem slyšela poprvé Dance of Clairvoyants, tak mě to dost překvapilo a tu zvědavost ještě posílilo. A pak po prvním poslechu alba přišly "smíšené pocity". Ale s každým dalším poslechem se to nějak rozvíjí a krystalizuje, objevuju v tom další vrstvy a podvrstvy... Edie je výborný a obzvlášť v těch komornějších skladbách (Alright, 7 o´clock, Comes then goes...) mu to sedne. S hvězdičkováním ale ještě počkám, je to na hraně :-)

horyna @ 03.04.2020 07:55:08
Letošek je po loňském řekněme skoupějším roce opravdu nabitý silnými alby velkých rockových jmen. Po skutečně vyzrálé desce k minulosti čelem hledících Pendragon a naprosto luxusní novice Wishbone Ash (s mírným zaškobrtnutím ne úplně top kvalitních Psychotic Waltz), je přelom března a dubna zaplaven alespoň pro mne velkolepými nahrávkami. Vedle výborných Pearl Jam přistávají v těsném závěsu bomby od Conception, Toto a Joe Satrianiho. Jako úplně nejsilnější se pak jeví červen s deskami Deep Purple, Kansas, Fishe a S. Wilsona. Může si snad v přítomnosti stále kooperující hard/art rocker přát víc. Jeho idoly (mládí) jsou tu stále a dle ukázek s materiálem par excellence. A já jim za to upřímně děkuji.

gandalf @ 03.04.2020 08:05:53
Petře přeháníš to. Ale jestli patří Pearl Jam k tvým oblíbencům pak to chápu. Oceňuji uvolněnost která z desky prosakuje a letitý nadhled hudebníků píšících pro svoje potěšení. Některé věci jsou ale slabšího rázu a to je problém, se kterým se PJ potýkají takřka od svých začátků. Nahrají tři výborné kusy které pak pokazí jednou odstrašující lehkomyslností. Jenže když z každého alba vyházíš čtyři věci, nedostaneš se ani na čtyřicet minut. To mě přijde škoda.

misa @ 03.04.2020 12:03:27
Nevěděla jsem, že jde bodovat i bez recenze.

steve @ 03.04.2020 19:08:35
Červen je fakt nabušenej těmi největšími z největších. Na Fishe jsem zvědav a Kansas zní s Breslinem trochu jinak než bych chtěl. Uvidime.

dan @ 04.04.2020 09:41:53
Podle jedné ukázky se mě zdá, že se Kansas odklonili na boční kolej. Ale nejočekávanější jsou jednoznačně Deep Purple. To je bez debat. Žádná služebně tak stará kapela co hraje tvrdý rock už nefunguje.

terka @ 24.04.2020 11:28:16
nikdo se nezmiňujete o grafickém provedení cd. To je dokonalá pastva pro oči. Nádherné zpracování. Některé cd jsou v dnešní době fakt povedené. Teď ještě aby vyšlo něco podobného z repro.

terka @ 25.04.2020 09:42:38
Úroveň Lightning Bolt to nedosahuje, ale to říkám po dvou posleších. Za měsíc to může být jinak. Hůř se tam dostávám.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Petr59, terka, Merrick
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
horyna, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Pearl Jam


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000