Pattern - Seeking Animals - Prehensile Tales

Pattern - Seeking Animals - Prehensile Tales - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2020

Tracklist:

1. Raining Hard In Heaven 8:31
2. Here In My Autumn 7:56
3. Elegant Vampires 4:29
4. Why Don't We Run 5:08
5. Lifeboat 17:20
I – Nearer Now to Heaven
II – Fitful Dreams
III – Dull the Sword of Damocles
IV – Never More Than Human
V – What Happens When You Die
6. Soon But Not Today 12:03


Obsazení:

Dave Meros - Bass, Vocals
Jimmy Keegan - Drums, Percussion, Vocals
John Boegehold - Synth, Mellotron, Guitar, Mandolin, Autoharp, Vocals
Ted Leonard - Vocals, Lead Guitar, Rhythm Guitar
----------------
Rini – violin (2,3,6)
Susan Craig Winsburg – flutes & piccolo (2,5,6)
John Fumo – trumpet & flugelhorn (4,5,6)
Michelle Packman – cello (4,5)
Jeff Miguel – baritone & tenor sax (5)
Daniel Fernandez – backing vocals (3)
Rich Mouser – additional guitars & pedal steel

 
26.05.2020 jirka 7200
4 stars

Tak to je převapení! Novotou vonící album kalifornského souboru Pattern-Seeking Animals mne zaujalo zprvu především krásným obalem polského mistra temných koláží Mirekise.Říkal jsem si, tuto kapelu nesmím přejít bez povšimnutí. Album vychází v těchto dnech, necelých 10 měsíců po zveřejnění jejich prvotiny, což je dnes rychlost takřka nevídaná. Pro neznalé : nejde o žádné začátečníky, ale o staré harcovníky z Kalifornie, které si pozval před rokem producent a dvorní skladatel progresivních rockerů Spocks Beard, John Boegehold k natočení písní, jež během posledních měsíců složil. Oslovil bývalého bubeníka SB, Jimmiho Keegana, později i kamaráda, zpěváka a kytaristu SB a Enchant, Teda Leonarda. V demo snímcích chyběla jen basová kytara a Ted nedovedl nikoho jiného, než kolegu z SB, Daveho Merose. Sám John se ujal kláves.

Na novinkovém albu Prehensile Tales z května 2020 zůstalo vše při starém. Hudebníci jsou od předešlé spolupráce sehraní, jako přesně namazaný stroj. John tentokrát donesl k nahrání šest písní, které, na rozdíl od předešlé desky nepocházely z léta nevymeteného šuplíku, ale na notovém zápisu ještě zasychal inkoust. Jste zvědaví, jak to dopadla druhá deska tohoto prog all star sdružení, tak jako já před prvním poslechem ?

Album je šikovně obsahově rozděleno. Na první straně se nacházejí čtyři kompozice svižnějšího a vzdušnějšího charakteru, strana druhá obsahuje jen dvě skladby, zato náročnějšího provedení. Pojďme na to!
Hned úvodní Raining Hard is Heaven začíná basovou linkou, jako Billy Jean do Michaela Jacksona. Po chvíli však poznávám hlas Teda Leonarda, tím jsem se uklidnil. Kdo by očekával nějakou paralelu na Spocks Beard, tak by mohl být trochu zklamán. Ta poučenost popem je u tohoto songu s výrazným refrénem znatelná, i když razantní a ostrá rytmika basáka Daveho a bubeníka Jimmyho drží kompozici v rockovém hájemství. Později, tak v první třetině se zlehka zjevují progresivně rockové pasáže v podobě mezihry kláves a s Tedovým pěkným sólem na kytaru. Skladba je zakončena krásnou pomalou pasáží.

Další skladba opět trochu na první poslech klame tělem. První dvě minuty se z reproduktorů valí melodický pop rock, Ted se doprovází na akustickou kytaru, náladu jitří flétna i housličky a opět se tu zjevuje v oparu až art rockem načichlá mezihra rozetnutá neuvěřitelně hutnou a rytmickou linkou basy a bicích podpořená mellotronem, na kterou se vždy velmi těším. Zábavné.
Následuje na nápady skoupější střednětempá Elegant Vampires, s pěkným houslovým doprovodem – taková soft rocková příjemná záležitost, kde obdivuji Daveho ležérní bezpražcovou basu – jinde na albu k slyšení není. Líbí se mi ta lenivá atmosféra, která lepí, jako hustý med.

První stranu uzavírá Why Don´t We Run, kde se John aranžérsky opravdu vyřádil. Ta melodie mi v uších zní už pár dní. Je zasazena do chytlavého westernového rámce, jak z podobně laděného filmu, třeba El Mariachi Roberta Rodriguese zkombinovaná s latino hitem Shakiry. Nasazuju sombrero a kolt zavěšuju proklatě nízko ! Nádherný výkon hostujícího trumpetisty Johna Fuma !
Pokud ortodoxní prog rocker vydržel až sem, je odměněn dvěma songy z druhé strany. Ty se ponořují do náročnějších, progresivně rockových vod. Pro mne je třeba vrcholem alba pátá, skoro osmnáctiminutová Lifeboat. Skladba v pomalejším tempu pomalu odhaluje svoji krásu a krůček za krokem získává na dramatičnosti v závěrečných, až symfonicky znějících okamžicích. Pro mne zatím skladba roku! I text je velmi hloubavý, emotivně v podobenství popisuje člověčí nitro uprostřed existenciální krize.

Závěrečná Soon But Not Today stojí někde napůl mezi těmito dvěma polohami alba. Tou náročnější prog rockovou a pop rockovou. Krásný začátek s klavírem a housličkami zahluší rocková mašina se sboristkami, které na pozadí pobrukují něco jako „tadada,tadada,tadada hů,hů - tadada,tadada, hů“. Dojde i na reggae ve stylu Police a to vše je slepené progresivním pojivem, jak od Spockova Fousu. Dojde i na pomrknutí na Beatles nebo Queen. To je řádně vybarvená směska, nevěřícně kroutím hlavou. Po několika posleších to do sebe vše zapadá.

Závěrem : John Boegehold odhazuje zábrany a oproti méně výrazné prvotině předkládá album podle svého gusta. V prvních čtyřech skladbách odvážně přiznává prvky popu, ale dokáže je neodolatelným způsobem skloubit s progresivně rockovým těstem ozdobeným množstvím akustických nástrojů. Skladby mají hitové tendence, věří jim i firma, neboť z tohoto alba vydala již tři singly, což zcela jistě není běžné. Nelze nezmínit dokonalý zvuk, za který je vedle Johna zodpovědný i zvukový inženýr Rich Mouser, který mástroval i poslední alba SB. Jejich Noise Floor však zní vedle této desky jako velmi chudokrevný příbuzný.

Doporučuji všem příznivcům melodického progresivního rocku, AOR a těm, co nekoukají na žánrové bariéry. Tak dynamické a zábavné album napěchované nápady a rafinovanými aranžemi se jen tak neslyší.






reagovat

Mayak @ 26.05.2020 17:18:39
Výborná recenzia na prekvapujúco zaujímavý a pozoruhodný album.
Tentokrát Pattern - Seeking Animals dokazujú, že nie sú len akýmsi doplnkovým "béčkom" SB, ako sa to javilo pri ich prvotine. Naozaj je čo počúvať a tých posluchov bude v nekonečnej záplave svetovej a subžánrovej hudobnej produkcie nepochybne viac, díky Jirko ...

Pegas @ 26.05.2020 18:32:16
Vidím to podobně, jak se píše v recenzi. A jak to tak čtu, podobné dojmy převládají i u dalších posluchačů, nejen tady.

Danny @ 28.05.2020 13:16:55
Jirko, četl jsem tvou recenzi hned, musel jsem si to ale poslechnout víckrát, abych nereagoval po zběžném seznámení.

Nemám na album úplně jednoznačný názor, členité skladby v něm mají své vrcholy i pády. Má obvyklá výtka, kterou vůči neo progu mám skoro vždycky: instrumentální části kvalitou převyšují ty zpívané. V instrumentálních pasážích je kapela mnohem odvážnější, ty jsou dobré, krásně expanzivní, plné zajímavých postupů... Když se začne zpívat, hudba se zjednoduší a všechno příjemně dráždivé zmizí. Např. v poslední skladbě Soon But Not Today se hned na začátku rozjede krásná a nepravidelná figura, do té, kdyby dokázali zasadit zpěv (není to jednoduché, ale řada kapel to dokáže), byla by to pecka - po chvíli se vše rozmáchlé ztratí a zpěv jede opět do nevýrazného podkladu. Pořád se to opakuje, posluchače to nemůže překvapit: když se muzika uklidní, ztiší a zjednoduší, tak víš, že za chvíli začne nasládlý zpěv... To je všudypřítomná šablona.

Není to ale špatné album, je jen trochu nevyrovnané. Jsem rád, že jsem se díky tobě s kapelou seznámil.

jirka 7200 @ 28.05.2020 15:40:44
Ahoj Danny! Podle recenzí, které sem vkládáš - Hiromi, Kotebel či Yazz Ahmed, jsem ani neočekával, že si tuto kapelu poslechneš.

S tvými připomínkami veskrze souhlasím. Deska Johna Boegeholda, potažmo Pattern - Seeking Animals mne nezaujala svým novátorstvím či náročností hudebních postupů, ale úplně jiným parametrem. Tím je skloubení hitparádové chytlavosti s neo prog rockovým světem. John B prostě využil své zkušenosti z psaní hudby pro TV a pro popové interprety a ty pak kouzelným způsobem spojil s rockovým světem.

To v konečném důsledku může být pozitivem i negativem a poměrně přesně to koresponduje s tvými výtkami.


merhaut @ 29.05.2020 20:18:16
Před měsícem jsem o tomto albu psal recku pro Spark. Dal jsem maximální počet hvězd. Vyšla v čísle 6/2020:

NOVÁ VLNA PROGROCKU

PATTERN-SEEKING ANIMALS
Prehensile Tales

Proč by nemohl současný prog bavit a současně fungovat jako kompostér? Ne, nezbláznil jsem se. Jen jsem se při poslechu „Prehensile Tales“ blaženě usmíval. A proč kompostér? PATTERN-SEEKING ANIMALS pracují podobným způsobem – staré odřezky proměňují v živinu nového pokolení.
Album „Prehensile Tales“, vydané jen deset měsíců po debutu, je zvláštní svou kombinací novovlnné a artrockové „estetiky“. Americké kvarteto, personálně ze tří čtvrtin provázané se SPOCK’S BEARD, hraje ve složení: Ted Leonard (hlavní vokály a kytary), Jimmy Keegan (bicí a vokály), Dave Meros (basy) a John Boegehold (klávesy). Nebojí se míchat osmdesátkový new wave sound/rytmiku s mellotrony/varhanami i kytarovými sóly jako vystřiženými z katalogu progresivního rocku sedmdesátých let. A tak hned na úvod „Raining Hard In Heaven“ nasadí parafrázi „Billy Jean“, v „Why Don't We Run“ vyskočí vzpomínka na novovlnnou parodii „Mexican Radio“ od WALL OF VOODOO, a „Soon But Not Today“ vyzdobí jak vánoční stromeček: názvuk Howeovy kytara ze „Soon“, troška keltštiny, vaudeville, riff, jazzrock, disharmonie, baroko, BEATLES, …. nestíhám psát, co deset sekund, to nový nápad – a vůbec neva, že občas odněkud opsaný
Jeden by řekl: nemají úctu k tradicím, druhý namítne: konečně někdo, co po 1001 nekopíruje velké vzory, ani se nenechá vtáhnou do širokého kalného koryta postprogu, kde musíte lovit mřenky hluboko pod líně se valící hladinou...
Po dlouhé době něco progrockového, kdy nejsem schopen předjímat příští sekundy/minuty Muzika, jaké se hladový progrocker nemůže nikdy nasytit.

Jaromír Merhaut ******

Jarda P @ 25.06.2020 13:30:02
Tento tip se trefil přesně do mého gusta. Progresivní melodický rock, dynamické a nápadité skladby se skvělou instrumentací a zpěvem. Výborné.

Pegas @ 25.06.2020 20:14:28
merhaut: Od tebe bych plný počet nečekal. Ono to je propojené se Spock's Beard kompletně, protože i Boegehold s nimi dlouhodobě spolupracuje snad už od odchodu Neala Morse, i když ne jako aktivní hráč. Ale i o PSA jsem četl, že koncerty snad budou bez něj.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
jirka 7200, Tomáš Rojt
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Pattern - Seeking Animals


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000