Patte, Indrek - Celebration

Patte, Indrek - Celebration - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2011

Tracklist:

1. Resurrection
2. Learn to live
3. The Journey
4. One Way
5. Shine
6. You Stay With Me
7. Mount Meggido
8. Celebration


Obsazení:

Indrek Patte - vocals, keyboards, 12 string guitar, drum composing, percussions, music arrangements
Raul Jaanson - electric and acoustic guitars
Vladislav Reinfeldt - bass guitar
Priidik Soon - flute, bass guitar
Edward Soon - cello
Hendrik Soon - violin
Kristjan Mazurtshak - tenor saxophone
Toomas Vanem - guitars in Mount Meggido
Margus Kliimask - bass guitar in Shine
Taavo Remmel - bass guitar in Celebration
Jüri Mazurtshak - drums in Mount Meggido
Annabel Vardja and Elisabeth Vardja - background vocals in Celebration

 
03.05.2013 Kristýna
4 stars

První album estonského multiinstrumentalisty Indreka Patteho mě ihned oslovilo svým obalem – pěkným, elegantně řešeným digipackem laděným do převážně bílé barvy. Velmi jsem se tedy těšila na následný poslech a tiše jsem doufala, že hudba bude stejně vytříbená. S velkým zaváháním mohu říci, že ano. Přesto je na albu bohužel spousta vaty, která dojem ve velké míře kazí. S tím se nedá nic dělat. Světlých momentů je tam však požehnaně.

Resurrection začíná dramatickým klavírním úvodem, který už dost jasně předurčuje další „dění“. Alespoň se to posluchači zdá; skutečnost je od tohoto tvrzení však na míle daleko. Po nájezdu Indrekova vokálu se přesouváme do vypjatých, ale přesto jasně optimistických melodií. Pěkná je klavírní a flétnová mezihra, jemně podtržená smyčci. Poté se přesouváme do parádně progresivitou prošpikovaných vod, kde se pracuje zejména s protichůdnými možnostmi elektrické kytary, baskytary a syntetizérových zvuků. Následuje návrat ke zpívanému tématu s tím věčně optimistickým nádechem.
Radostně znějící Learn to Live uvádí pohádkový klavír a xylofon. Do zasněné melodie se prodírá kytara a Indrek. Tato skladbička nabízí pořádné textové klišé, které v kombinaci s tak patetickými motivy působí až vlezle. Samozřejmě záleží také na rozpoložení posluchače a jeho náladě, nicméně mě tato skladba natolik irituje – jak textem, tak i ústřední melodií, že už ji jednoduše přeskakuju. Pro mě v podstatě neposlouchatelná záležitost.
The Journey začíná docela slibně (samozřejmě pro ty, kterým moc nevadí syntetizéry) a následné rozvíjení témat docela připomíná i nepatrné experimentování s elektronikou v art rocku 70. let (hned jsem si z nějakého důvodu vzpomněla na skvělý Yesovský opus Close to the Edge), nicméně kytary a kladení důrazu na plytkou melodickou linku často skladbu úplně potápí. Skladba se mi jako celek líbí – jen jedna několikrát se opakující část mi z nějakého důvodu vadí, a také nápadně připomíná minulou Learn to Live, což už asi mluví samo za sebe.
Violoncello a baskytara otvírá One Way, docela zajímavou kompozici, kde Indrek použil i vícehlasy, čímž zvýraznil svou neobvyklou barvu hlasu. Nejdůležitějšími složkami jsou samozřejmě synťáky, elektrická kytara, ale jak si jistě ráčíte všimnout, i vcelku nezvyklé perkuse, saxofon a ke konci i flétna s houslemi. Pěkně provázané kytarové party, kterým jdou „naproti“ přímo úchvatné basové linie, jasně dokazují, že Indrek na „to“ má. Jen toho občas ne moc dobře využívá.
Shine je příjemná oddechovka oslavující běžnou písňovou formu. Má silný refrén, který díky Patteho barvě hlasu zní jako pěkně vyvedený AOR a, nebýt těch kláves, možná i s malými zastávkami k southern rocku. Vždyť proč ne, nikdo neříkal, že musí dělat dvacetiminutové opusy. Těch šest minut života nebude promrhaných, nýbrž strávených při pohodové muzice.
Deska slibovala poctu velikánům progresivního rocku, což hudbymilovný lid jistě přivede na myšlenku, že se jedná o poctu letem sedmdesátým. You Stay With Me je, zdá se, právě tou vyjímkou, která potvrzuje pravidlo. Totální (a neskutečně autentický) návrat k 80. létům a občas nevkusnému rocku, při jehož poslechu mi okamžitě probíhají hlavou jména jako Bon Jovi, Europe, Survivor, ... Těžko hodnotit, protože tímto šel Indrek naprosto proti sobě i proti celému albu. Koncept desky v podstatě „předběhl v čase“.
Mount Meggido začíná docela tvrdě, a motiv kytar je příkladně rozvíjen, stejně tak i klávesové party. V některých částech mám pocit, jako bych slyšela při „práci“ mladičkého Oldfielda. Myslím, že se jím Patte také nechal inspirovat. Díky tomu, že koncept alba byl rozmeten na kusy v předchozí laciné You Stay With Me, vůbec mi nevadí ani poměrně tvrdé, až metalově znějící, motivy. Klávesy posílají skladbu na úplně nový level a aranže jsou kvalitně propracovány. Oživením je i kytarové sólo přelívající se v široké klávesové plochy. Kytarové sólo s pořadovým číslem 2 nese typické znaky art rocku. Přerušovaně se vrací mezi Patteho zpěvem. Tomu se říká skvěle gradující skladba! Tak se mi to líbí.
Nádherným kytarovým tématem začíná Celebration, titulní skladba, která byla z nějakého důvodu „seslána“ až na samý závěr alba. Práce s kytarami protkaná flétnou se mi jeví jako naprosto dokonalá. Vlastně ani moc nevím, co psát. Najednou tu mám před nosem naservírovanou tak krásně propracovanou skladbu, že ani nedokážu uvěřit, že jejím autorem je člověk, který se na stejném albu prezentuje třeba zrovna slátaninou jménem You Stay With Me. Já tomu opravdu nerozumím. Celebration, ač o tom vůbec nemusí být, je shrnutím celého života, celého světa v devíti minutách.

Hodnocení totoho dílka bude obzvlášť těžké, protože se tady nachází na jednu stranu úplné nesmysly (však vy víte) a na stranu druhou přenádherné skladby. Zkusím ale přivřít obě oči.

****
reagovat

Mayak @ 03.05.2013 18:53:50
INDREK PATTE je možno chuťovka, pre istý okruh nekritických neoprogresivistov, ale je to v podstate skutočne pomerne lacná a plytká "verzia" holdu hudbe Gabrielovských Genesis, či Fish - éry Marillion.
Ale ak máš skutočne, Kristýna 15 rokov a píšeš recenzie s toľkými postrehmi (s už ženskou schopnosťou istej hudobnej empatie, ale aj s mužskou rozlišovacou schopnosťou, čo je skutočne muzikantsky kvalitné a čo patetický balast, či tuctový mainstream), si proste frajerka :-) a snímam svoj virtuálny klobúk pred Tvojou odvahou a schopnosťami ...

Kristýna @ 03.05.2013 19:10:43
Díky ti, Mayaku. Doufám, že podobně budeš reagovat i na mé další recenze. :-)

Opět je tu ten problém pěti hvězdiček. Já si ale myslím, že když si potencionální posluchač (fanoušek?) recenzi přečte, pochopí dost jasně mé stanovisko. Hodnocením 4* si nejsem stoprocentně jistá, ale přecijen to není to nejdůležitější.

alienshore @ 03.05.2013 22:09:00
boli časy keď som naozaj letel na melodic rock, AOR, neo-prog a podobné melodické žánre, ešte aj teraz sa dá občas nájsť niečo kvalitné, Indrek Patte mi príde lepší a zaujímavejší ako poniektoré bezduché neo-progové záležitosti ... preto si myslím že tie štyri hviezdičky sú tu na mieste, predsa len je tu dosť pekne urobená inštrumentácia a vystihla si to dobre že album odkryje svoju dušu až niekde v posledných dvoch skladbách ..., ináč super recenzia, teším sa na tvoje ďalšie práce Kristýnko :-) ....

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Kristýna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Patte, Indrek


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000