Pain of Salvation - In The Passing Light Of Day

Pain of Salvation - In The Passing Light Of Day - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2017

Tracklist:

1. On A Tuesday (10:22)
2. Tongue Of God (04:53)
3. Meaningless (04:47)
4. Silent Gold (03:23)
5. Full Throttle Tribe (09:05)
6. Reasons (04:45)
7. Angels Of Broken Things (06:24)
8. The Taming Of A Beast (06:33)
9. If This Is The End (06:03)
10. The Passing Light Of Day (15:31)

Total Time 71:46


Obsazení:

Daniel Gildenlöw - vocals, guitars
Ragnar Zolberg - guitars, vocals
Daniel D2 Karlsson - keyboards, backing vocals
Gustaf Hielm - bass, backing vocals
Léo Margarit - drums, backing vocals

 
23.01.2017 alienshore
2 stars

Album In The Passing Light Of Day je skutočne hodný recenzie. Dokazuje, kam hlboko sa môže hudobník ako Daniel Gildenlow prepadnúť. Od diela Scarsick predvádza Pain Of Salvation spanilú jazdu smerom dole. Čakal som zlú dosku, ale táto je až prekvapivo zlá. Najvtipnejšie mi pripadá zaradenie nu-metalových prvkov, no úsmevne pôsobia aj niektoré "mešuge-godžira" vývrtky. Keď si spomeniem na Remedy Lane, tak sa pýtam, či toto je ešte stále tá istá kapela.

Nie je! Zo starej zostavy neostal nik, len Daniel G. a ten otáča kormidlo na základe toho, v akej psychickej pohode či nepohode sa práve nachádza. Áno, mal smrť na jazyku a to ho evidentne zmenilo. No nie som si istý, či tento výlev chce naozaj každý počúvať a nebodaj sa v tom aj šprtať do hĺbky. Ďalšia zaujímavosť je nepochybne aj zvuk. Tradične tu máme tuctovú bezduchú produkciu, ktorá nemá žiadnu charizmu a ani náboj. Je to akurát len hlučné.

Úvod v podobe On A Tuesday sa horko ťažko dopočúva do konca. Meaningless mohla dopadnúť aj lepšie, nebyť tých ůber-smutných verzií. Prvý záblesk svetla prinesie až krátka Silent Gold. Vrcholný nevkus predvádza Pain Of Salvation vo Full Throttle Tribe, kde do toho mlátia pri niektorých pasážach bez akejkoľvek sebareflexie. Číslo jedna medzi najhoršími skladbami však patrí Reasons. Nepodarený až triviálne znejúci úvod by nevadil, dokonca ani melódia. Keď však Daniel začne akože rapovať (ak to teda môžem nazvať rap ...), tak moja trpezlivosť práve našla svoju konečnú stanicu.

Nasledujúca Angels Of Broken Things obsahuje napr. pekné gitarové sólo. Čiže nejaké to pozitívum sa občas objaví. Pri The Taming Of A Beast znie klávesový motív, ktorý dosť pripomína úvod Never Let Me Down Again od Depeche Mode a to už za veľmi pozitívne nepovažujem. If This Is The End je opäť nervózny a emocionálne značne nevyrovnaný song. Najlepší moment celého albumu je jednoznačne titulná 15-minútová vec, ktorá to uzatvára. Nepovedal by som, že je to výnimočné, ale určite lepšie než predošlé tracky.

Výsledok? Kopa frustrácie, nasratosti, smútku, beznádeje a neviem čoho ešte. Človek, aby si k tomu zobral lieky od bolesti hlavy. Sorry Daniel, ale takto nie. Tradične mi tu chýbajú prepracované melodické linky a tie nahrádzajú expresívne až zlostné výkriky do tmy. Viacerí fanúšikovia budú hodnotiť tento počin ako skutočný návrat k progresívnemu metalu, no niektorí si asi všimnú, že návrat do vrcholnej formy sa určite nekoná.
reagovat

PaloM @ 23.01.2017 10:43:06
Slavo, divím sa, kam som až dospel, lebo obyčajne na takúto nahrávku mám presne rovnaký názor ako si napísal :-)
No, ja to tak tragicky nevidím. Včera som to počul prvý raz a nemám zlý dojem. Musel som si dať v polovici prestávku, aby som sa naplno sústredil, lebo 72 minút je veľa na jeden záťah. Je to náročná hudba a skôr si myslím, že je to o našej ochote a trpezlivosti vžiť sa do pocitov autora a jeho pretavenie do hudobného diela.
Zatiaľ nemám vôbec v pláne kúpiť si CD (Podobne ako novinku Opeth), ale k posluchu z mp3 sa určito vrátim.
A tiež ide o uhol pohľadu, ako je v predošlej recenzii spomenuté, či sme čakali prog-rock alebo prog-metal.

Sajgon3 @ 24.01.2017 21:05:33
No,u tejto dosky platí , čo iný Slavo , to iný názor-) Trošku ma pobavili tieto 2 vety : " Výsledok? Kopa frustrácie, nasratosti, smútku, beznádeje a neviem čoho ešte " Otázka znie - a čo chcel poslucháč od POS počuť - radosť, šantenie, nežný vetrík v tvárach malých detí ? Asi nie - pretože táto kopa všetkého sa objavuje vo všetkých albumoch POS , pretože POS je D.G. Áno aj ja nedám dopustiť nad starú klasickú zostavu, veď brácho Kristoffer je jedným z mojich obľúbencov a týchto muzikantov berem naozaj ako doprovod. Skúsim sa ale na to pozrieť takto - ak tento počin ohodnotím 2 hviezdičkami , tak Scarsick by musel mať -1 hviezdičku a pritom až na Disco Queen mi tiež moc nevadí. Samozrejme, ako som už niekde spomínal - nečakajme od D.G. pokračovanie Perfect Elementu ani neskutočnú atmosféru akustického živáku "12:5" - to je úplne iná liga - berme to ako pokračovanie POS, resp. Danielovej spovede. Rozhodne nesúhlasím s tým, že to je s jeho hudbou stále horšie a horšie. Na druhej strane rozhodne súhlasím s tým, že jednoznačne najlepšou skladbou je posledná titulná 15-minútovka. Takže aby som tunak zbytočne moc nekecal - osobne mám z albumu dojem ,že hlavne prvá polka albumu sa nám vrátila niekde do obdobia 1999, tá druhá oveľa oveľa jemnejšia už prináša klasické Danielove nočné mory tak ako sme na ne zvyknutý. Album som počul zatiaľ iba raz (nie v MP3 - tiež zvuk sa mi nezdá až tak hrozný ako som sa niekde dočítal )a nebol som rovno v dobrom rozpoložení. Možno keď si to pustím v dobrom rozpoložení - tak ma ten hudobný prepad prizabije. Neviem, ale myslím si že to tak nebude. Ono zase priznám sa, keď som si vypočul prvé dva nástrely albumu na JÚTÚBE tak som mal troška mal také pocity ako sa opisuje v tvojej recenzii. Ale po vypočutí sa postoj obrátil. proste to vidím ako dobrý počin a nakolko mám na CD aj Scarsick - doplním aj "Passing Light". Proste čo človek - to názor -))

22.01.2017 steve
3 stars

Konečně nám Pain of Salvation vydávají novou desku. Po dlouhých šesti letech a zdravotních útrapách Daniela Gildenlöwa se tito švédové vrací opět na scénu. A hned v úvodu musím poznamenat že to není návrat nijak velkolepý, nebo snad opojný. K jakékoliv objevnosti, dlouhá léta s kapelou spjatou má tohle album nejdál z jejich doposud vydařené kariéry. P.o.S. zdárně recyklují sebe sama. Velkohubých návratů tady už byla celá spousta a tohle bude jeden z nich. Kapela která kdysi pozvedla zkomírající prog metalový žánr se vrací kamsi do své dávné minulosti.
Retro styl pečlivě vystavěný zpoza Road Sal-tů 1 a 2 je rázem zapomenut, rockové choutky ozdobené sedmdesátkami vzali za své a Danielova (nová) parta se obrací opět k metalu. K mé velké nelibosti prodělává velký krok zpět, krok který v rockové muzice absolutně neschvaluju a hodně se mě zajídá. Samozřejmě ta deska je pořád hodně progresivní, je tady pousta skvělých pasáží, dominanání práce s nástroji, atmosféra, instrumentální znalost, smířlivé melancholické plochy, ale... Ale vše nabourává ten "stupidní" metalový rámec a příšerný nu-metalové klišé, kterého se pejni dokázali z velké části postupně zbavit.
To co bylo u Remedy Lane a Perfect Element novátorské tu vyznívá tupě a to co bylo na Scarsick hitově dominantní tu mizí do ztracena.

Pro metalisty bude jejich nová deska opět velká údálost. Pro rockery, kteří nehodlají neustále překousávat tvrdé disharmonické celky koketující s nu-metalem kterým opovrhují vyznívá otravně, samolibě, ale také příliš zatěžkaně a může způsobit částečný bolehlav.

A tak se ptám proč? A odpoveď typu - proč ne, může znít povrchně i pravdivě, ale pak ať pánové nečekají nějakou úctu a poklonu.
V době, kdy hledí podobně zaměřené kapely jako Anathema, Riverside, Opeth, nebo S. Wilson se vztyčenou hlavou jasně dopředu a prošlapávají si terén to P.o.S. takhle zazdí. Schade!
reagovat

dan @ 23.01.2017 07:52:54
V krátké době se tu sešli dvě recenze na stejný produkt, který je venku teprve několik dnů a obě vychází dost podobně. Z ukázek na YT mě Daniel vůbec nepotěšil, spíš nas.. Na druhou stranu sem rád, aspoň ušetřím. Dvě hvězdy mě přijdou až moc degradující. Pár pěkných momentů deska obsáhne. Já tentokrát moc nečekal a zjevně ani nedostal, slabota***

PaloM @ 23.01.2017 10:45:02
dan: vypočuj si to celé a viackrát, potom sa rozhoduj.

dan @ 23.01.2017 12:04:45
Už se mi do toho vůbec nechce, nu-metal nemám rád a té nasranosti je přes míru.

horyna @ 23.01.2017 12:27:48
Několik let jsem byl zvědavý kam budou P. O. S. se svou tvorbou směřovat. Dávali si pěkně na čas a já čekal naprosto jiný výsledek. Zklamání roku hned během ledna je silné tvrzení, ale je možné že vydrží. Riverside, nebo Wilson jsou dávno v cíli, kdežto Danielova parta klopítá kdesi ve své zakuklené historii. Kdybych našel sílu a rval si to do hlavy pořád dokola, tak by se mi nahrávka buť znechutila úplně, nebo by možná doputovala ke 3-4*. Dnes jsou to dvě a už s tím nechci ztrácet čas.

PaloM @ 23.01.2017 13:38:29
Jasné chlapi, veď vás nikto nenúti. Lepšie zostať nasraným :-)

PaloM @ 23.01.2017 13:38:42
Jasné chlapi, veď vás nikto nenúti. Lepšie zostať nasraným :-)

Petr87 @ 23.01.2017 13:52:00
Této bandě se už spoustu let snažím přijít na chut', ale stále marně...
Jejich tvorbu neznám komplexně, ale u těch desek, které jsem doposud prohnal ušima, mne vždycky silně iritovaly ty nu-metalové vsuvky, díky kterým mě pokaždé zaručeně přešla chut' na další poslech.

majamazzi @ 25.01.2017 10:19:47
Děkuju stevovi za recenzi!! Kdybych měl čas a chuť do psaní (což mi moje profese, kde nedělám v podstatě nic jiného, tak trochu znechucuje, a proto mám z této činnosti takovou mírnou skribofobii nebo jak to nazvat), věnoval bych obojí do recenze něčeho lepšího. Na druhou stranu jsem měl velké nutkání se k novému počinu POS vyjádřit. A to už naštěstí nemusím... Díky stevovi. Podepisuju se pod každou jeho větu. Ve starších albech bylo vždycky (podotýkám, že pouze pro mě, zcela subjektivně) "trochu" toho metalu navíc - ve formě takových lehce až kýčovitých pasáží, což jsem ale vždycky u této skupiny tak nějak dokázal akceptovat. Nebo by se dalo říct, že to prostě bylo integrální součástí jejich tvorby. O to víc mě dostalo Road Salt. Zvuk, syrovost, melodičnost, rockovost. Přesně to, co mnoho skalních fanoušků štvalo. Takže já vlastně vůbec nechtěl návrat "ke kořenům". Doufal jsem, že to bude spíš "slané". A kdyby ne, tak aspoň v ranku let 2001-4. Tohle je ale špatný, "překořeněný". Poslední rok se můj přehnaně ortodoxní hudební obzor, díky jistým srdcovým okolnostem, vyúsťujícím v intenzivní přítomnost zástupkyně mladší generace v mé bezprostřední blízkosti;-), velmi rozšířil a slyšel jsem takové množství mnohem lepší hudby od zcela "noname" bandů, že tohle je fakt průměr (ze starého přátelství). Tak závěrem pouze, přesně v intencích steveho - kdyby v tom aspoň nebyly ty rádoby drsný (leč fakt klišoidní a prvoplánový) metalový vsuvky... A ještě, aby toho nebylo málo, proboha (!!!), proč ten rap (!!!!???), jak to výstižně pojmenoval alienshore.
PS: Atmosféra a vyznání hloubky duše, byť neveselé, mi absolutně nevadí - vždyť to je konec konců motor každého umění. Ono tomu ve spojení s POS snad opravdu ani jinak být nemůže! A já ty tklivé a chmurné písně prostě mnohem radši, než rozjuchané optimistické cajdáky...

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Carloss87
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
steve, majamazzi, Petr59
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
alienshore
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Pain of Salvation


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000