Opeth - Still Life

Původně jsem chtěl napsat recenzi sám, ale pak jsem si uvědomil, že bych se v ní asi nevyjádřil lépe, než Mr. Teyad "Andreaabs". Jeho review sem tedy vkládám a podepisuji se pod něj.

Opeth's fifth album, released in 2001, is considered by many fans to be their best. And "Blackwater Park" is also a bit different from other Opeth albums, because, even though it incorporates Opeth's famous progressive rock alongside some heavier songs, it doesn't quite have the death metal influence of some of Opeth's other albums, like "My Arms, Your Hearse," or 2002's "Deliverance." Other than that, however, every ingredient is here for a great Opeth album (death metal growls, lots of breakdowns, acoustic guitar strums, long songs, etc.)

The album opener, "The Leper Affinity," is around ten minutes long, and features a propulsive main riff, mean, death metal vocals, and two breakdowns (the first of which is an acoustic breakdown; the second one has some cool piano playing).

Next, "Bleak," a Mediterranean-esque song with guest vocals by Porcupine Tree's Steve Wilson, is mostly heavy (with heavy riffs and bellows); but part of this song is occupied by light, eloquent guitar strings and singing. Elsewhere, "Harvest" is a pretty, acoustic driven semi-ballad, and "The Drapery Falls" puts more light, acoustic strums alongside dreary, harmonic vocals, but also some staccato, electric guitar riffs. "The Dirge For November" is cut into two pieces: the second half is heavy, but the first half is so light and restrained, you can actually hear Mikael breathe in. Next, "Funeral Portrait" rockets into pounding riffs, and "Patterns In The Ivy" is an instrumental, acoustic and piano ballad which is as beautiful as it is docile.

Finally, with fast, propulsive riffs, the album ending title track (a personal favorite of mine) returns Opeth to their heavier, death metal roots.

Finally, the limited edition version of this C.D. features a bonus track, "Still Day Beneath the Sun," which is also required listening for all Opeth diehards. So, even though this may not be as heavy as some of this band's other works, "Blackwater Park" is still a wonderful album, and definitely Opeth's first or second best. I very strongly recommend it to all music fans.
reagovat

Mr. Black @ 01.04.2008
S O R R Y , S O R R Y. Překlepl jsem se u alba !!! Tohle patří k desce BLACKWATER PARK (2001) !!!!

Flower-pot @ 01.04.2008
Tak to tam hoď, tu sa to zmaže ;)

Onehdy jsem si právě chtěl poslechnout něco od Opeth, vůbec je neznaje. Kamarádka mi tedy donesla tento perlík. Že musím v jednom kuse myslet na Pink Floyd zde vůbec nehraje roli, protože jakmile se křehká akustická mozaika rozevře do deathmetalového řinčení, veškeré námitky musejí stranou. Ačkoliv střídaní klidných a rachotivých pasáží se zdá na prvních mnoho poslechů jaksi jednotvárné, postuně člověk odhaluje onu imaginativní krajinu Opethovských nálad, z níž pak nelze uniknout.
reagovat

První mistrovské dílo Opeth, které již opuští zemitou syrovost předchozích desek a vydává se do netušených hájemství akustiky a psychedelie. Ne že by snad tyto momenty předtím chyběly, ale právě na svém čtvrtém albu Opeth poprvé plně dokázali své mistrovství na tomto poli. Technické kytary, prostoupené nepředvídatelnými kudrlinkami, se snoubí se ekvilibristickými bicími a jak hlubokým, tak i čistým zpěvem. Stále v duchu smekám klobouk před Akerfeldtem, v jakých že polohách umí ovládat svůj hlas - a na albech dalších toto umění ještě mnohonásobně zdokonalil. Co ovšem desce vévodí, jsou čisté, akustické pasáže, tolik působivé ve své pochmurnosti a melancholii, odkazující k Pink Floyd a jiným velikánům minulosti. Že kapela nezapomněla psát úderné a geniální riffy, prostoupené melodii, dokazují Face of Melinda s dnes už legendární melodií ve druhé polovině a hlavně Serenity Painted Death, jasný skvost alba, kde úderný riff připomíná domácí dark-metalovou legendu Root. Opeth vás vtáhnou do hájemství smutku, neuvěřitelných melodií a neopakovatelného hudebního rukopisu. Možná bych si půl bodíku schoval vzhledem k deskám následujícím, ale pokud mám zaokrouhlovat nahoru, učinám tak rád a bez výčitek.
reagovat