V květnu 1975 se v Londýně dohodli na spolupráci bubeník Jerry Shirley (ex-Humble Pie), baskytarista Mark Clarke (ex-Colosseum, Uriah Heep, Tempest) a kytarista Joey Molland (ex-The Merseys, Gary Walker & The Rain, Badfinger). Nová sestava zkoušela mj. i v kultovním Headley Grange http://headley-grange.com/ a během srpna se rozhodla přibrat ještě klávesistu, kterým se stal David Kaffinetti (ex-Rare Bird). Už jako kvartet nahráli v Londýně první šestiskladbové demo, které ale A & M Records i další společnosti odmítly. V září Kaffinettiho nahradil Peter Wood (ex-The Spectrum, The Sutherland Brothers & Quiver) a skupina se přemístila do Los Angeles.
Tam koncem roku 1975 vznikly další nahrávky Natural Gas na jejich první album - pro vysoké finanční požadavky byl ale jako producent odmítnut někdejší cestovní manažer Beatles Malcolm Evans a skupina podepsala smlouvu s Larrym Uttalem, zakladatelem Private Stock Records (1974-78). Ten doporučil Felixe Pappalardiho, s nímž během sedmnácti únorových dnů v Crystal Sound Recording v LA připravili materiál na eponymní album, které vyšlo 29. května 1976. Kapela však nemohla být přítomna konečným úpravám, se závěrečným mixem nebyla spokojena a tak kontrakt vypověděla.
Shirley alespoň uspěl se žádostí u Petera Framptona, aby se Natural Gas mohli v roli předkapely zúčastnit jeho letního turné Frampton Comes Alive po USA. Svá vystoupení příležitostně končili přídavkem Birthday od Lennona s McCartneym k oslavě dvousetletého výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Ve druhé polovině srpna se navíc stejné role zhostili také při turné Yes po středozápadě USA.
V listopadu 1976 se Shirley, Clarke a Wood přestěhovali do New Yorku, ale Molland se rozhodl zůstat v Los Angeles, což předznamenalo rozpad Natural Gas - uskupení zdatných muzikantů, kteří se následně uplatnili v nejrůznějších projektech:
Jerry Shirley se Stevem Marriottem na čas obnovili Humble Pie (alba On to Victory - 1980, Go For The Throat - 1981), v roce 1983 založil Fastway (alba Fastway - 1983, All Fired Up - 1984) a jako jediný původní člen Humble Pie se podílel i na dalším, bezmála deset let trvajícím reunionu kapely. V srpnu 1999 se vážně zranil při autonehodě a po zotavení se vrátil do Londýna, kde v roce 2000 pro koncerty v Británii a západní Evropě znovu zreformoval Humble Pie (album Back On Track - 2002). Zajímavostí je i jeho spolupráce s Deborah Bonham Bandem - málo známou kapelou mladší sestry Johna Bonhama.
Mark Clarke to neúspěšně zkusil u Rainbow (vyhozen Blackmorem během nahrávání alba Long Live Rock 'n' Roll), spolupracoval s Billym Squierem (album Don't Say No - 1981), Davym Jonesem (The Monkees) a Ianem Hunterem (Mott The Hoople), opakovaně vystupoval s Mountain (1985 a 2003) a podílel se na reunionu legendy Colosseum (alba LiveS: The Reunion Concerts - 1994, Bread & Circuses - 1997, Tomorrow’s Blues - 2003 a Live 05 - 2007).
Joey Molland s Tomem Evansem v roce 1978 zreformovali Badfinger a kapelu udržovali v chodu i přes řadu personálních změn (alba Airwaves - 1979, Say No More - 1981). Dokončením druhého z těchto alb ale skončila i jejich spolupráce - po jeho vydání dokonce oba shromáždili vlastní verzi Badfinger a absolvovali konkurenční turné (k Evansovi se v prosinci 1981 přidal Mike Gibbins, původní bubeník Badfinger). Molland vydal v roce 1983 první sólové album (After The Pearl - 1983), ale od srpna 1984 je většina jeho kariéry znovu spojena s různými uskupeními vystupujícími jako Joey Molland's Badfinger - v období 1984-87 také s Mikem Gibbinsem (při několika koncertech v roce 1987 ho vystřídal Jerry Shirley!). Příležitostně se podílel i na řadě jiných projektů (Molly & The Heymakers, Sandwiches, Litter, R.A.Z.) a vydal i další sólová alba (The Pilgrim - 1992, This Way Up - 2001).
Peter Wood spolupracoval s mnoha muzikanty (Al Stewart, Graham Parker, Julian Lennon, Tommy Shaw), zpěvačkou Cyndi Lauper, nahrával s kapelou Rivits (album Multiplay - 1980), Lou Reed Bandem (album New Sensations - 1984) a s kytaristou Snowym Whitem byli jedinými, kteří působili v podpůrné kapele koncertního ztvárnění projektu The Wall v roce 1980, a kteří se také zúčastnili i jeho berlínského provedení o 10 let později. Peter Wood zemřel v prosinci 1993.
Borek 08 (badfingerlinks.bravepages.com, starclustermusic.de/artists/badfinger/molland, angelfire.com/nv/Badfinger)
... (celý článek)
