Moody Blues - Days of future passed

Moody Blues - Days of future passed - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1967

Tracklist:

01 The Day Begins (5:49)
02 Dawn: Dawn Is A Feeling (3:49)
03 Morning: Another Morning (3:40)
04 Lunch Break: Peak Hour (5:16)
05 The Afternoon: Forever Afternoon (Tuesday?) (8:48)
06 Evening: Time To Get Away (3:35)
07 Evening: The Sun Set, Twilight Time (6:14)
08 Night: Nights In White Satin (7:38)
09 Late Lament (1:35)

Hudba:
Justin Hayward (6, 8)
Mike Pinder (3)
Ray Thomas (4, 7)
John Lodge (5)

Vydáno: original listopad 1967 (Deram Records),

Vydané singly:
Nights In White Satin/Cities - listopad 1967
Tuesday Afternoon/Another Morning - červenec 1968


Obsazení:

Graeme Edge - Drums, Vocals
Justin Hayward - Guitars, Vocals
John Lodge - Bass, Vocals
Mike Pinder - Keyboards, Vocals
Ray Thomas - Flutes, Vocals
Peter Knight - Concductor
The London Festival Orchestra - řídí Peter Knight
Hudbu (orchestrální části) složil Redwave-Knight

 
03.04.2018 northman
3 stars

Moody Blues - skupina, která začínala písničkami ve stylu Beatles, tehdy byli jejich písničky uváděny i v našem rozhlase na stanici Československo třeba v pořadu Mikroforum. S normalizací sice tyto písničky z rozhlasu vymizely, ale na VKV stanici Vltava v programu Větrník bylo uvedeno jejich celé album To Our Children's Children's Children - název této desky tehdy překládali jako Dětem dětí našich dětí.

Tahle deska, když vyšla, tak byla revoluční použitím symfonického orchestru. Moody Blues byli tehdy jedni z prvních, kteří doplnili své písničky symfonickými plochami. Deska skutečně začíná, jako nějaký film z padesátých let. Symfonický orchestr přehraje melodie skladeb, které budou následovat. Deska Days Of Future Passed je zároveň jednou z prvních koncepčních desek. Z celé desky bych vyzdvihl skladby Lunch Break: Peak Hour, nádherně psychedelickou Evening: The Sun Set, Twilight Time a hlavně opus magnum Nights In White Satin, která je naprosto úžasná a nadčasová. Tohle je taky jediné album, které bych si od nich možná v budoucnu koupil, zatím mi stačí v kopii.

Hudba Moody Blues je skvělá pro všechny milovníky melodických písniček, mně na tomhle album vadí, to čím je revoluční, použitím symfonického orchestru, který hraje plytké filmové motivy ze čtyřicátých a padesátých let. Hodnocení je hodně těžké, ta deska je pro lidi, kteří poslouchají hlavně melodickou hudbu výborná, ale mně se taková hudba až tak nelíbí a volím kompromis 2,5. Zaokrouhlím na tři už kvůli Nights In White Satin.
reagovat

lover-of-music @ 04.04.2018 07:59:08
northman: Tři hvězdy ???????? K tomu nemám co říct. Aspoň, že Nights In White Satin, Sunset a Peak Hour se vám nezdá jako odpad. Vlastně bych měl být za to vděčný, když tak nesnášíte Moody Blues.

Co se týče mě, tak já tohle album považuji za jedno z nejlepších všech dob, a NIKDO na tom nic nezmění. Ani tyto 3 hvězdy ne.

northman @ 04.04.2018 11:55:46
l-o-m: zdravím, nesnáším, je docela silné slovo, mně se až tak nelíbí, mám rád trochu něco jiného.

luk63 @ 04.04.2018 13:18:33
Mě tahle deska ani tahle kapela neoslovila. Je matná, nezáživná a u jejího poslechu se nudím, teda nudil jsem se, když jsem ještě zkoušel najít, co se tam líbí druhým. Neobjevil jsem to.

northman @ 04.04.2018 13:27:26
luk63: zdravím, mám naprosto stejné pocity. Nuda.

lover-of-music @ 04.04.2018 13:59:53
northman, luk63: Holt, nejste melodici s citem.

luk63 @ 04.04.2018 14:25:52
Hm, že bych byl bezcitný (ne)melodik mě nikdy nenapadlo. Ale asi ne, jenom mi způsob, jakým to dělají MB nic neříká. Jiných melodie s citem vnímám.

adam @ 04.04.2018 14:37:48
toto je taky popik 60tych rokov... ale prijemny na posluch

Jarda P @ 04.04.2018 14:44:47
Pro mě Moody Blues začínají vlastně až deskou In Search of the Lost Chord. Days of future passed sice taky vlastním, ale její zvuk mi připadá dost atchaický a ty orchstrální vyhrávky mě taky moc neberou. Za nejlepší pod MB považuji Seventh Sojourn.

08.10.2016 lover-of-music
5 stars

Je to nádherné album. Ani nevíte, jak rád ho poslouchám. Zvláště o vánocích. Nevím, čím to je, ale hudba Moody Blues dokáže tak neuvěřitelně zpříjemnit vánoční atmosféru. Možná to bude tím, že jsem to album poprvé slyšel na Štedrý den. Jen si to představte. Vánoční strom svítí, venku padá sníh, vůně prskavek, máma smaží řízky. Thomasova příčná flétna a Pinderův mellotron mají obrovskou sílu.

The Day Begins nás seznámí s pár motivy, které na albu zazní a pak už to jde samo. To prostě musíte slyšet, jinak to nepochopíte. The Morning, Peak Hour, Tuesday Afternoon, Sunset, notoricky známá Nights In White Satin. To jsou jedinečné mistrovské kusy, které mohou produkovat jedině Moody Blues. Vůbec tuto kapelu považuji za absolutní špičku art rockové scény. Narozdíl od jiných art rockových kapel, kteří se jen předháněli, kdo udělá nejdelší a nejsložitější suitu, mají zázračný cit pro melodii.

Už se nemůžu dočkat prosince.
reagovat

vmagistr @ 09.10.2016 15:32:38
Jen bych podotknul, že v době, kdy se další progresivně rockové kapely předháněly v délce a složitosti kompozic, stáli už Moody Blues nějakou dobu na "vedlejší koleji" rockové evoluce. Byli sice uznávaní a populární, ale na nástup kapel jako Yes, Genesis, King Crimson či Van der Graaf Generator se jim počátkem 70. let nepodařilo (a možná se o to ani nesnažili) umělecky zareagovat.

horyna @ 09.10.2016 15:38:10
vmagistr-ovi zlatá slova a podpis do puntíku.

Voytus @ 09.10.2016 15:40:12
Tak art/prog nemusí být jen o délce skladeb. Takoví Gentle Giant si běžně vystačili s nějakými čtyřmi až sedmi minutami. Navíc Moody Blues šlo vždycky spíš o zapamatovatelné písně, byť třeba s něčím navíc, což je řadí mezi progresivně rockové skupiny. To snad jen já jsem je ani jako progresivní/art rock nebral, dokud jsem nenatrefil tadyhle na progboard.

horyna @ 09.10.2016 16:05:38
Má pravdu (Voytus) předsedo. Ale o morálce mi tu nebude kázat někdo, kdo rozvací rodinu s děckem :-) :-)
sem si tak naráz vzpomněl na vesničku :-)
myslím, že škatule umělecký rock se pro ně hodí báječně

Voytus @ 09.10.2016 16:52:47
Horyna: A po žních půjdeš k Turkovi!
Proto právě preferuju označení art (umělecký) před progresivní, které se často nadužívá.

horyna @ 09.10.2016 16:56:15
k Turkovi néé:-(:-(

EasyRocker @ 09.10.2016 17:11:19
Krásná deska. Moody Blues byli v podstatě zcela unikátní, byli opravdu kapelou svého druhu. Nádherná nálada dávno zapomenutých časů, kouzelné melodie.

lover-of-music @ 25.11.2016 15:57:53
EasyRocker: Naprosto souhlasím. Moody Blues jsou opravdu unikátní a kapelou svého druhu. Pro mě srdeční záležitost. Výraz krásná deska je pro tenhle opus velmi slabé slovo. Hudbu Moody Blues poslouchám nejčastěji v prosinci, když mám vánoční a zimní náladu. V létě je neposlouchám abych si nezkazil u těch písní tu atmosféru. Strašně mi v té době chybí. Dneska je poslouchám od rána. I když je teprve listopad, ale už jsem to psychicky nevydržel. Stejně skvělé je i následující In Search Of The Lost Chord.

11.03.2012 vmagistr
5 stars

Moody Blues jsou jedním z velkých překvapení, která mi připravilo hledání nových interpretů a desek na internetu. Před časem jsem na progarchives.com objevil žebříčky nejlépe hodnocených progresivních alb a rozhodl se vyzkoušet některé desky z doby, ve které se artrock teprve rodil a nebyl ještě v plné síle jako v první polovině 70. let - tedy z pro mě relativně neznámého období. Nestává se mi často, že by si mě některé album získalo už na první poslech, nicméně u Days Of Future Passed se stoprocentně zadařilo. Z celé desky jsem od dříve znal pouze baladu Nights In White Satin a popravdě řečeno jsem čekal, že se v případě Moody Blues bude jednat o další z sixties R&B kapel jednoho hitu a spousty vaty. Toto album mě ale dokázalo spolehlivě přesvědčit o opaku.

Jedním z důvodů, proč se mi tento počin tak zalíbil, je nepochybně přítomnost Londýnského festivalového orchestru, který se kapele stal ve většině skladeb vynikajícím partnerem. Melancholické orchestrální vložky jako ze starých černobílých filmů, jemné podbarvování zpívaných pasáží i majestátní nástupy, při kterých člověku tuhne krev v žilách, to vše posouvá hudbu na desce do netušených dimenzí.

Nesmírně mě zaujalo i samotné téma desky. Zdánlivě obyčejný, každý z nás ho zažil už natisíckrát - přesto se koloběh dne a noci stává v podání Moody Blues něčím tajemně nádherným, něčím, co si zasluhuje každodenní pozornost. Tomu napovídá i tematické členění desky do sedmi rozsáhlejších celků: The Day Begins, Dawn, The Morning, Lunch Break, The Afternoon, Evening a The Night. Za tímto prvním plánem se ale mohou snadno nalézat ještě další a další - třeba střídání ročních období nebo samotný koloběh lidského života. Možnosti jsou téměř neomezené, stačí se otevřít a hledat...

Album samotné se rozbíhá v temné noci, která se již ale chystá odevzdat vládu prvním slunečním paprskům. V první skladbě The Days Begins dostaneme ochutnávkou část motivů, které budou na desce ještě hrát důležitou roli, včetně toho nejvíce stěžejního z Nights In White Satin. Lidský hlas se poprvé rozezní v básni Late Lament...Brave Helios, wake up your steeds, bring the warmth the countryside needs...ano, takto se rodí den. Svítání se věnuje i druhá skladba, zaměřená více melancholicky a nazvaná Dawn Is A Feeling. Do plně probuzeného rána směřuje "dětsky" laděná Another Morning, ale jednoduchost a přímočarost písně se do této pasáže hodí perfektně. K polednímu se přehoupneme do skladby Peak Hour. Rocková dynamičnost a rychlé tempo je na chvíli nahrazena psychedelickými vokály alá Pink Floyd, aby se ale v zápětí mohla opět nastoupit v plné síle. Do druhé poloviny se deska láme s kompozicí Forever Afternoon (Tuesday?), na kterou pak navazuje nádherně vokálově vykreslená (Evening) Time to Get Away. Večer pak přichází s meditativní The Sun Set. Následná Twilight Time pročistí vzduch a urovná cestu (tento tajemný rock and roll jsem si hodně oblíbil), aby mohla vejít oduševnělá krasavice Nights In Wihite Satin. Poté už jen zazní závěrečné verše a na trůn opět usedá noc. Na jak dlouho?

Toto album dokáže hrát na struny mého vnímání tak, jako jen nemnoho jiných hudebních počinů. Po zásluze dávám plný počet, Moody Blues jsou pro mě (minimálně s tímto albem) trefa do černého.
reagovat

Snake @ 05.12.2014 20:00:50
Vmagistře, moc pěkně jsi to napsal. Nedávno jsme se doma dívali na biják "Dark Shadows", s Johny Deepem v hlavní roli. V jedné z úvodních scén jede krajinou vlak, za doprovodu Nights In White Satin od Moody Blues. Bylo to velmi působivé a konečně mě to dokopalo k tomu, abych si album Days of future passed poslechl. Je výborné a ty orchestrální pasáže přímo exkluzivní... Až budu kompletovat příští objednávku, cédéčko do košíku určitě přihodím. Navíc, stojí teď doslova pár korun. Díky za recenzi !

vmagistr @ 05.12.2014 22:41:35
Když jsem si tuhle desku pouštěl naposledy, zuřila venku sněhová vánice a já byl strašně rád, že můžu sedět v křesílku s hrnkem horkého čaje, koukat z okna na bílou stěnu a poslouchat tu nádheru.

Pro seznámení se s touto kapelou je podle mě deska Days of Future Passed nejvhodnější. Zkoušel jsem naposlouchat i další tvorbu Moody Blues, ale tohle "protoprogresivní" album myslím (alespoň do jejich prvního rozpadu) nebylo překonáno - s jejich nahrávkami od 80. let dále nemám zatím žádnou zkušenost.

Snake @ 25.03.2015 22:43:24
Album před nějakou dobou konečně dorazilo a tak si ho mohu vychutnávat v prvotřídní kvalitě, anžto na rok 1967 hraje to opravdu báječně. Není to muzika ke každodení konzumaci, vyžaduje speciální náladu a já si ho nejraději pouštím pozdě večer, kdy se u něj příjemně relaxuje. A je jedno, jestli s hrnkem horkého čaje, nebo lahví červeného.

Těžko bych hledal nějakou slabinu, ta deska prostě žádnou nemá. Vstupy orchestru jsou opravdu lahůdkové, ale půvabné jsou i ony samotné, na dřeň obnažené písničky. Je to přímo učebnicový příklad symfonického (soft) rocku a já musím dát absolutní hodnocení. Doporučují čtyři z pěti fanoušků melodického symfonického rocku :)

Jarouš @ 17.11.2015 17:38:25
Výstižné.
Skvělé album.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
vmagistr, Snake, Jarouš, lover-of-music, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kaktus, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
northman, luk63
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000