Marillion - Script for a Jester's Tear

Marillion - Script for a Jester's Tear - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1983

Tracklist:

01. Script for a Jester's tears (8:39)
02. He knows you know (5:22)
03. The web (8:48)
04. Garden party (7:15)
05. Chelsea Monday (8:16)
06. Forgotten sons (8:21)

Remaster Bonus CD (1997)
01. Market Square heroes (Battle Priest version) (4:17)
02. Three boats down from the candy (single) (4:30)
03. Grendel (Fairdest Studios version) (19:08)
04. Chelsea Monday (Manchester Square version) (6:52)
05. He knows you know (Manchester Square version) (4:28)
06. Charting the single (single) (4:51)
07. Market Square heroes (Rerecorded) (4:48)


Obsazení:

- Fish - Voice
- Mike Pointer - Tama Kit, Paiste Cymbals, Percussion
- Pete Trewavas - Rickenbacker 4000 Bass, Peavey amps, Fender Prec. Fretless
- Steve Rothery - Yamaha SG 2000, Yamaha Acoustic, Squire' 57 Strat., Fender Strat., Marshall and Mesa Boogie amps
- Mark Kelly - Steinway grand piano, Harpsichord, Mini Moog, Roland JP8, PPG Wave 2.2, Emulator Pro One Yamaha cs 15, Korg CX3 organ

 
13.06.2017 Adam6
5 stars

Škoda, že som ešte nebol na svete v roku 1983. Som totiž veľmi zvedavý, ako na tento album reagovali fanúšikovia, ktorí si mysleli, že progresívny rock už ide do hrobu. Škoda.

Ale nevadí, tak som ho počul o viac ako 30 rokov po jeho vydaní. A som z neho nadšený.

S titulnou skladbou Script for a Jester´s Tear som mal na začiatku mierne problémy. Teraz ju považujem za jednu z najlepších na albume. Taká Genesisovská. Začína pomaly, ale ako postupne graduje, páni sekajú jeden motív za druhým, potom príde znova skľudnenie v strede a napokon skvelé finále skladby. No a Fish je naozaj dominantný. Druhá, najkratšia He Knows You Know nie je síce zlá, ale pri konkurencii ostatných skladieb, nejako extra nevynikne. Iné je to ale s The Web, ktorá patrí medzi tie "ostatné". Hlavne druhá polovica skladby, kde sa to nápadmi len hemží je vynikajúca. Sme v polovici albumu a tu musím podotknúť, že kolega Russell mal zaujímavú myšlienku: "Člověk si říká - tohle tempo prostě nejde udržet a čeká, co bude dál. A zjistí, že jde". Nooo ja by som povedal, že to ide ešte lepšie. Začína to razantná Garden Party so zaujímavým Fishovým textom. O snoboch a klamároch. Pokračuje to, povedal by som Pinkfloydovskou baladou Chelsea Monday. Trewavas je skvelý basák, len tak mimochodom. No a najlepšie príde nakoniec. Forgotten Sons, ktorá mi trochu pripomína The Knife Od Genesis. Opäť skvelý Fishov text o nezmyselnosti vojny, no a páni muzikanti nám ukazujú, koľko toho ešte majú v repertoári.

No a to je len prvý album! Ani po recenziách na ďalšie albumy Marillionu, ktoré som si prečítal, som si nebol istý, či túto vysoko nastavenú laďku prekonajú. No a prekonali. Avšak čo sa mi páči na debute, je tá zvláštna, jedinečná atmosféra albumu.

Moje hodnotenie: opravdu výjimečný album.
reagovat

Petr_70 @ 14.06.2017 09:02:47
Mne se tohle album líbí nejvíc ze všech, co z Fishem natočili.
Žádné další už mi tolik silné nepřipadlo...

horyna @ 14.06.2017 11:30:43
Adam, díky za recku, připomněla mi, že bych ho mohl zase jednou projet. Chvíli mi trvalo, než jsem právě debutu přišel na chuť. Velká paráda a ohromě silná první kolekce.

Jarda P @ 14.06.2017 12:50:12
Script jsem si přivezl v roce 1983 z vojny z Brna, kde jsem ji koupil na burze. Stačilo mi jen doporučení prodávajícího, že je to ve stylu Genesis. Když jsem si ji na opušťáku doma pustil, hned mě to nadchla. Po hrůzných novovlných kapelách to byla naděje, že ještě artrock nezahynul na úbytě.

exte @ 15.06.2017 12:44:29
Já poprvé slyšel Marillion spolu s U2 na Větrníku. Tehdy (1984?) tam v jednom pořadu dávaly průřez novejch alb Fugazi od Marillion a The Unforgettable Fire od U2. Vše jsem samozřejmě nahrával na starej Tesláckej kotoučák. V tý době jsem byl z obou alb částečně nesvůj - pro mně, v tý době posluchače starýho hard rocku a NWOBHM, byly obě alba, ač se mi docela líbily, pro mně poněkud trochu "méně stravitelný" (hlavně U2, který nemusím dodnes). Přitom starý Genesis jsem v tý době miloval.. Až následující nostalgická/komerčnější Misplaced Childhood (1985) mně plně dovedla k Marillion.. Prvotinu Script.. jsem poprvé slyšel (koupil/vyměnil na burze) až někdy v 85-86 po vydání Misplaced, takže k ní až takovej velkej citovej vztah nemám. Ale deska je to samozřejmě parádní - komplet první tři/čtyři alba Marillion jsou všechny parádní..

11.01.2014 Snake
5 stars

První dlouhohrající deska, která téhle žijící britské legendě vyšla už v roce 1983. Mám dojem, že přijít v oné době s kůží na trh bylo trochu troufalé, vždyť progresivní rock zcela živořil na okraji zájmu médií i fanoušků. Nicméně Marillion se podařilo uchytit, probudit zájem vždy nevyzpytatelného publika a ačkoliv se to nezdá, táhnou tu svou rockovou káru bezmála pětatřicet let.

Pochybuji o tom, že by se na Progboardu našel někdo, kdo by se o jejich hudbu nikdy aspoň neotřel. Nějak zevrubně ji rozebírat by tak bylo nošením sov do Athén, ostatně se na to ani necítím být dostatečně povolaným a tak tedy zkrátka a jednoduše: je to melodický progresivní rock, chcete - li neoprog, s charismatickým zpěvem a jaksepatří složitými texty. Skutečně, těžko by jsme tady hledali instrumentální kejkle, kulometná sóla a cirkusácké závody v tom, kdo vypálí smršť tónú v čase co možná nejkratším. Soutěž o nejrychlejšího kytaráka by tedy Steve Rothery rozhodně nevyhrál, ovšem muzika je to výborná, založená na působivých melodiích, emocích a atmosféře.

Není to zase tak dávno, co jsem si debutové album pořídil. Od Marillion jsem do té doby vůbec nic neznal, z tisku jsem tak akorát věděl o tom, že existují, ale při potulce musicshopem mě okouzlily nádherné obálky vystavených cédéček. A již od prvního úhozu do klimpru a sugestivního vokálu Dereka Williama "Fishe" jsem věděl, že je to ono a že se mi to bude líbit. A náš vztah tak mohl začít.

Mám tuhle placku rád takovou, jaká je. Nic bych neměnil. Sound ještě tolik nečpí těmi "zatracenými" osmdesátými lety, ačkoliv starý dobrý hammond, nedejbože mellotron tady samozřejmě neuslyšíme. Těch parádních okamžiků a výborných melodií je tu skutečně přehršel a v každé skladbě najde se moment, který mě doslova uchvátí. Pokud už bych měl holt některé z nich vypíchnout, byla by to jednoznačně poslední třetina úvodní skladby Script For A Jester's Tear s tak bolestně krásnou melodií, až by se kámen ustrnul. Nebo emotivní balada Chelsea Monday s Rotheryho působivým kytarovým sólem. A co třeba poslední Forgotten Sons, to je teprve něco. Protiválečné téma a tíživá atmosféra, kterou v samotném závěru projasní paprsek světla a naděje. Uff..

Ale to ještě zdaleka není všechno. Reedice z roku 1997 obsahuje ještě plnohodnotný bonusový disk s několika demy, alternativními verzemi, ale také vůbec prvním singlem Market Square Heroes a Three Boats Down From The Candy. Pověstnou třešničkou na dortu je pak pro mě parádní, devatenáct minut dlouhý epický kousek Grendel. Prý kopie a vykrádačka Genesis? Ale jděte, já si to tedy rozhodně nemyslím...

Inu, při každém hodnocení si tady čtu, abych pěti hvězdičkami poctil jen opravdu vyjímečná alba. Dávám tedy 4,5. Ale za parádní remaster, luxusní dvoudiskovou edici a nádherný obal plný skrytých odkazů a významů stejně zaokrouhlím nahoru. Pokud si mé řádky přečetl fanoušek, který by chtěl s Marillion teprve začít, tak směle do toho. A třeba hned s tímhle debutovým albem.
reagovat

b.wolf @ 11.01.2014 20:22:19
Marillion jsem začal poslouchat taky debutem a že je fantastický, o tom žádná. Ovšem stejně jako Fugazi, Misplaced Childhood nebo Brave. Mně se Marillion prostě dostal hluboko pod kůži, ať s Fishem nebo bez něj, a málokteré jejich album je pod 4*. Debut si je určitě zaslouží.

alienshore @ 11.01.2014 22:16:02
nedávno som si tento ich debut zakúpil a práve preto ma táto recenzia skutočne potešila ..., Snake druhý odstavec si perfektne vystihol, žiadna ekvilibristika a bleskurýchle sóla, skôr sugestívna hudba plná pocitov ..., nemám problém s Marillion vo všeobecnosti a vôbec už neriešim či bolo lepšie s Fishom alebo Hogarthom, Marillion je proste len jeden a dúfam že po tých rokoch už konečne prestalo to nekonečné a nudné porovnávanie s inými kapelami ...

Snake @ 11.01.2014 23:00:52
Jsem na tom podobně,mám rád obě éry a nijak je mezi sebou nerozlišuji.Možná je to tím,že jsme rozchod Fishe a Marillion neprožívali "přímo",ale hodnotíme to až nyní,s patřičným odstupem.
Děkuji vám za vaše názory.

Jarda P @ 12.01.2014 09:48:40
Když jsem odešel v roce 1982 na rok na vojnu, ztratil jsem kontakt s bigbítovým světem. Když jsem se dostal v Brně na burzu před Janáčkovým divadle, potkal jsem tam jednoho prodejce z Pražské burzy, který mi doporučil jako novinku debut Marillion, že prý to je ve stylu Genesis. Zkusil jsem to a vyšlo to. Parádní deska (stejně jako všechny 4 s Fishem), klenot mezi všemi hrůzami ze začtku 80.let.Navíc jsem ještě stihl jejich koncert v Polsku těsně než Fish odešel. Pozdější éra s Hogarthem (kromě Brave) už mě neoslovila, spíše několik sólovek Fishe (Vigil, Internal Idol, Raigods).

kali @ 12.01.2014 13:43:13
Výborná deska a výborná recenze. A nikdy bych nevěřil, že se k této desce budu tak často vracet. Mám zde zmiňovanou reeedici z roku 1997. Doporučuji všem fandům progresivní hudby začátku 80. let minuloho století, kdy tato hudba měla na kahánku.

Petr Gratias @ 12.01.2014 14:46:08
Přiznám se, že mě hudba kapely MARILLION minula.
Hodně lidí ji kolem mě řadilo do kategorie skupin jako ASIA, jak komerční pop-rock stadionového typu, který se v osmdesátých letech vyrovnává s art rockem a prog rockem. Tedy v době, kdy kraloval metal a new wave....
Protože nikdy nenastala situace, kdy bych neměl CO poslouchat, tak jsem jednoduše tuto kapelu minul a možná na ně zapomněl (!?)
Jeeště si pamatuji, že v Brně (tuším na přelomu osmedesátých a,devadesátých let) nějaký podnikavec rozšířil informaci, že uspořádá koncert MARILLION v Brně a podařilo se mu vybrat hodně peněz od marillionchtivých fanoušků. Pak se dodatečně zjistilo, že to byl podvod, ale dotyčný "promotér" už zmizel v Austrálii (za ty peníze) a brněnským rockerům se chechtal někde na austrálských plážích.
Typické "podnikání" českého živlu v zmatených časech co s nečekanou svobodou a možnostmi.
Za to všechno ovšem MARILLION nemohou - asi si vyhledám nějaké jijich album, ale uvítal bych, kdyby mě někdo (ze zajímavosti) sdělil, co je pro tuhle kapelu jejich zásadní album. Řekněme asi jako pro YES - Close To The Edge. Názor už si samozřejmě udělám sám z poslechu.
Díky a zdravím!

kali @ 12.01.2014 15:17:04
Ten podnikavec, co měl Marillion v Brně v létě 1989 za 100 000 Kčs (!!!)ukázat, se jmenoval Ludvík Suchý, byl obžalován, ale po amnestii v lednu 1990 byl propuštěn. Petře, každý to cítí jinak, ale za sebe doporučuji vše s Fishem (až po album Clutching At Straws) a hned první se Steve Hogarthem místo Fishe za mikrofonem (Seasons End). Pro mě No. 1 je Fugazi z roku 1984

nowhere_man @ 12.01.2014 15:17:22
Petr Gratias: Pre mňa je jednoznačne najzásadnejší album práve Script for a Jester's Tear.
Musím však napísať, že milujem Marillion, keď tam spieval Fish. Po jeho odchode ma už ďalšie albumy nenadchli. Takže prvé štyri štúdiovky Marillion spolu so singlovými skladbami radím medzi to najlepšie, čo v progresívnom rocku vzniklo (alebo neoprogresívnom). Tieto štyri albumy Marillion s Fishom mi pripomínajú moju obľúbenú Gabrielovu éru Genesis. A pokiaľ viem, ty máš rád gabrielovský Genesis, preto by ťa mal chytiť aj fishovský Marillion. A nie, nie je to klon Genesis, ako si mnohí myslia.

Zdeněk @ 12.01.2014 15:55:33
Jednoznačně právě Script For A Jester´s Tear. Pamatuji, jak jsem ji kolem roku 1983 poprvé slyšel
na polském Radiu 3, tehdy pro mne hlavním zdroji
kvalitní muziky. Doslova mne to uzemnilo.
Ani po letech tohle album nic neztratilo ze svoji síly.

peelie @ 12.01.2014 16:09:39
Tak aby sme boli objektívni, k tomuto albumu by som zaradil aj najznámejší opus Misplaced Childhood.

PaloM @ 12.01.2014 16:25:38
Misplaced Childhood bol prvý album, čo som od nich mal nahratý a dnes je to jediné CD, čo vlastním od Marillion. Spolu s debutom by som Petrovi Gratiasovi odporučil tieto dva albumy vypočuť si.
Pre mňa je Marillion síce prvý, ale iba jeden z radu napodobňujúcich Genesis. Nemám úplne odmietavý názor, ale môj život bez diskografie Marillion celkom funguje :-)

Snake @ 12.01.2014 18:02:14
Mile mě překvapilo to množství příspěvků do diskuze.

Petře,ty jsi hodně orientovaný na sedmdesátá léta a precizní muzicírování,nedělám si proto iluze o tom,že by tě Marillion nějak chytli.Zkus aspoň právě "Script for a Jester´s Tear",nebo následující "Fugazi".Z éry po Fishovi bych ti doporučil "Afraid of Sunlight",či "Marbles".Ale je to pořádná porce hudby a není to záležitost na jeden poslech.Zrovna o nejúspěšnější "Misplaced Childhood" si myslím,že by zrovna tebe od průzkumu Marillion nejspíš odradila.

kali - díky,že jsi svůj názor na album podpořil i hvězdičkami.Ono si je opravdu zaslouží...

martin69 @ 12.01.2014 18:24:42
Prima čtení! K Marillion jsem se dostal v roce 1984. Velmi se mi líbili. A tak tomu je dodnes. S Fishem, i pro jeho odchodu s Hogartem.

kali @ 12.01.2014 19:09:26
Každý si, palom, vybereme a vybíráme to, co nás nějak osloví, oslovilo, jsou v tom i historické a nepřenositelné pohnutky té doby, před 30 roky. Bylo mi tenkrát třiadvacet, mé oblíbené kapely měly útlum a pak přišlo tohle zjevení. Hudba, která byla na smrtelné posteli, dostala elektrický šok v podobě Marillion. A opak je pravdou, Phil a jeho Genesis totálně vykradli roce 1983 a 1986 Marillion. Misplaced Childhood - deska, kterou vydá za život každá kapela, a zbohatne. Kvalita a trvalá hodnota je více v jiných deskách.

b.wolf @ 12.01.2014 20:41:02
2P. Gratias: Debut Marillion lze určitě doporučit, Fugazi, Misplaced Childhood a Clutching At Straws taktéž, výborné je rovněž Brave, mám rád i Marillion .com, zvlášť skladbu Interior Lulu, Araknophobia a hlavně Marbles jsou taktéž vydařená alba.

Jarda P @ 12.01.2014 21:25:28
Tak jako si nedovedu představit 70. léta bez Genesis, stejně tak si nedovedu představit první polovinu 80.let bez Marillion. V době, kdy kralovala new wave to bylo pro mě zjevení. Po první desce jsem čekal na druhou desku a Fugazi ji podle mě převyšuje. Následující Misplaced Childhood už je jen pomyslná třešnčka na dortu. Poslední z čtveřice s Fishem považuji za trošičku slabší, ale pořád je to vysoký standard. Pokud bych měl doporučit, tak první 3 desky jsou bez slabšího místa.

Jardo @ 13.01.2014 00:12:35
Petr Gratias: pre mňa je ich zásadný album práve tento ich debut. Počuť tu všetky silné stránky skupiny, ktorá sa tu ukázala naozaj v tom najlepšom svetle. Skladateľsky je pre mňa číslo 1. Album tvoria silné skladby od začiatku do konca. Fish je aj teraz skvelý spevák, ale tu podľa mňa spieval najlepšie.

Petr_70 @ 25.02.2014 09:30:29
Remasterovanou verzi právě s oním bonusovým CD jsem nedávnou koupil za krásných 100kč (nové, zabalené).
A hodnotím jako jednu z mých nejlepších investic za poslední dobu. Výborná muzika, skvělý zvuk!

Je to jedno z těch alb, které by měli povinně slyšet všichni hudební kritici osmé dekády. Pět hvězd je zcela na místě.

17.09.2009 Brano
5 stars

Keď sa povie neoprogres, ihneď si predstavím vysokého charizmatického muža menom William Dereck Dick alias Fish. Práve on je podľa mňa stelesnením neoprogu. K tejto prezívke prišiel údajne ešte v čase keď sa živil ako robotník a býval na prenájme. Jeho domáca s ním mala vraj problém, pretože celé hodiny presedel vo vani. V rokoch 1982 až 1988 sa ako frontman skupiny Marillion natrvalo zapísal do histórie jedinečnými albumami - Script for a Jesters tears, Fugazi, Misplaced childhood a Clutching at straws. V mojej súkromnej sieni rockovej slávy sa tak zaradil hneď vedľa legiend ako sú Genesis, alebo Yes. Fish je natoľko presvedčivý a úprimný, že nie je ťažké mu uveriť. Alebo lepšie povedané, je nemožné mu neveriť. A tak súcitím s trpiacim Jesterom, ktorý horúcimi slzami oplakáva stratenú lásku, som účastník garden party plnej falošných a uštipačných snobov, vidím náhrobné kamene obetí nezmyselných vojen... Fish dáva voľný priebeh svojím emóciám, jeho texty sú úžasné a plné metafor. Aj toto je dôkaz, že človek je bytosť v prvom rade emocionálna a prílišnou racionalitou sa síce dá dosiahnuť pokrok v mnohých oblastiach, ale na úkor osobného šťastia a vnútorného pokoja. A práve Fish nám ponúka svoje srdce na dlani. Pretože Fish je pojem! Pre mňa určite.
reagovat

pito63 @ 11.02.2011 16:35:51
Po dnešnej mojej premiére albumu "Script for a Jester's Tear" musím uznať, že Marillion je výborná kapela, ktorá vyprodukovala (produkuje) krásnu hudbu! Kde sa v tom obrovi berie toľko citu? Nádhera! Idem objavovať dávno objavené a ochutnám ďalšie Fishove dosky...
Braňo, vďaka za Marillion!

20.01.2009 EasyRocker
4 stars

Velice sugestivní, melancholická deska. Je s podivem (ovšem v pozitivním slova smyslu), jak měla kapela už na debutové desce v podstatě hotový styl, se kterým prorazila na následujících třech deskách. Kapela navazuje na extravagantní, košatý a teatrální styl starých Genesis, ale přidává i spoustu vlastních vkladů. Nenásilně osciluje mezi nejjemnějšími akustickými zákoutími a monumentálními, klávesami a výpravnými kytarovými sóly taženými plochami - přímo ukázkovým příkladem je zřejmě nejlepší skladba alba, The Web. Bicí ještě nejsou tak nahoru vytažené, jak bylo pro 80. léta typické. Samostatnou pozornost pak zasluhuje Fish, který zde již poodhalil skoro všechna kouzla svého hlasu - od nejrůznějších šepotů až po naléhavé teatrální deklamace. Přestože albu v podstatě není co vytknout, nedávám maximální hodnocení, protože Marillion jej následujícími třemi deskami překonali.
reagovat

28.06.2008 Russell
5 stars

Absolutně průlomové album z doby, kdy by asi nikdo nečekal zrod nové progresivní legendy. Pink Floyd pozvolna odpadají, Genesis vody art-rocku opustili někdy v roce 1978, v tomtéž roce začíná Peter Gabriel propadat ethnu (sice v jeho podání úžasnému, ale ethnu). Caravan v roce 1983 vydávají solidní Back To Front, ale pak se na dlouhých 7 let odmlčí a upřímně, od poslední klasicky art-rockové desky je to taky už v roce 1983 dlouhých 7 let. Van der Graaf Generator, ELP, Triumvirat...neexistují. King Crimson existují, ale jejich tvorba nedosahuje kvality In The Court Of The Crimson King nebo Larks Tongues In Aspic. A v tomto prostředí se najednou objevuje kapela, v jejímž čele stojí patrně nejcharismatičtější vokalista 80.let. S kompletním make-upem tváře a roztrhanými šaty klauna-žebráka začíná zpívat první verše So here I am once more...jako by evokoval, že jej všichni již léta známe. A s Gabrielovskou intonací pokračuje. Tak se rozvíjí možná nejlepší art-rockové číslo 80.let, skladba Script For A Jester´s Tear. Mráz v zádech musí provázet každého fanouška progresivní muziky po celých 9 minut. Ovšem album neúprosně pokračuje. První singl He Knows You Know potvrzuje obrovskou sílu kapely. Neuvěřitelná basa Trewavase, silné klávesy Kellyho, solidní bicí Pointera, geniální kytarové sólo hudebního mozku Rotheryho a abych nezapomněl...neuvěřitelný Fish. Ať už jako textař (Light switch, purple fever...), jako zpěvák, ale i jako herec (kdo viděl Recital of the Script a to, jak si Fish při sólu mikrofonem "píchá drogy" a poté si jím jako žiletkou přeřízne žíly ví, o čem píšu. He Knows You Know odeznívá a následuje další fantazie - The Web. Elitní skladba, propracovaný progresivní kus (aby také ne, když první demo natočila kapela ještě s Dougem Irvingem v roce 1979). Člověk si říká - tohle tempo prostě nejde udržet a čeká, co bude dál. A zjistí, že jde. Garden Party, druhý singl. Opět neuvěřitelný výkon a harmonie jak rytmické sekce (po celé album vedené magickým Trewavasem) tak sekce melodické (zejména kytarová sóla Rotheryho) a nade vším ční poetické texty Fishovy, texty muže, jehož hlas nejde slovy nijak popsat, kterého je nutno prostě slyšet. Chelsea Monday, půvabná balada, připravuje půdu pro závěrečnou skladbu a tou je Forgotten Sons. Tvrdý začátek o tvrdé válce postupně ústí v neuvěřitelně silnou "modlitbu", během níž se znova (pokolikáté už?) objevuje husí kůže (Fishův křik Amen!) a pak závěr. Ne, ani v 70.letech takové závěry nevznikaly. Je obrovské štěstí, že někoho z kapely napadlo v roce 1981 vzít tehdejší samostatnou skladbu Snow Angel a udělat z ní závěr nové skladby Forgotten Sons. Její neskutečná síla opět definitivně pronikne pod kůži při shlédnutí DVD Recital of the Script (patrně nejlepší hudební DVD které znám - spolu s Genesis Live 1973 a Sparks Live In Stockholm 2004). Neo-prog je zrozen a bude žít. Žízeň art-rockových fanoušků je ukojena, navíc díky EMI a i díky tomu, že neo-prog je přeci jen přístupnější masám, se ze Scriptu stane album s více než 300.000 prodanými nosiči. Tedy platinová deska. A dodnes je inspirací. Marillion vydají ještě 3 desky. Pak odejde duše a přijde skřehotal...i tak to někdy chodí. Nicméně vřele doporučuju zaměřit se na sólovou kariéru Fishe, alba jako Vigil In A Wilderness Of Mirrors, Sunsets On Empire nebo 13th Star za poslech určitě stojí, pokud se umíte oprostit a nečekat od toho staré Marillion.
reagovat

23.12.2005 Lania
5 stars

Bezpochyby je toto album zásadní, protože stálo u zrodu celé éry této geniální skupiny...nebo bych měla říct spíš geniálního zpěváka Fishe? Nevím, alby ve kterých Fish nezpívá, neznám, ale poznám a srovnám:)
Toto debutové album vyniká nádhernou hudbou, která se v průběhu písně mění, stále se něco děje, takže závěr písné bývá úplně jiný než začátek. Texty jsou taky velmi působivé, složité a s hloubkou...Chtěla bych upozornit obzvláště na první a poslední píseň. Script for a jester´s tear je nádherný, dojemný, působivý, smutný zamilovaný song se strhujícím závěrem a vynikajícím textem. Obdivuhodné jak někdo dokáže svoje posity vyjádřit hudbou, písní tak dokonale, do každičkého detailu, tisíckrát lépe než slovy. Forgotten sons je píseň o válce, o bezútěšné situaci vojáků, vyjadřuje opět smutek, bezmoc, zatracení, kritizuje britskou vládu, vysvětluje že sláva a hrdinství jsou k ničemu protože nestojí za to, co si voják musí prožít. Popisuje je jako zapomenuté syny, vytržené ze svého prostředí, ve kterém však život bez nich pokračuje dál...nedokážu tady všechno popsat, přečtěte a přeložte si ty texty a pak pochopíte...toto nemohl stvořit obyčejný člověk.


reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 10x
Lania, Brano, Snake, kali, Endyamon, Petr59, Petrlik, Adam6
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
EasyRocker, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000