Marillion - F E A R (F*** Everyone And Run)

Marillion - F E A R (F*** Everyone And Run) - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2016

Tracklist:

1. El Dorado (i) Long-Shadowed Sun (01:26)
2. El Dorado (ii) The Gold (06:12)
3. El Dorado (iii) Demolished Lives (02:23)
4. El Dorado (iv) F E A R (04:07)
5. El Dorado (v) The Grandchildren of Apes (02:35)
6. Living in F E A R (06:25)
7. The Leavers (i) Wake Up in Music (04:27)
8. The Leavers (ii) The Remainers (01:34)
9. The Leavers (iii) Vapour Trails in the Sky (04:49)
10. The Leavers (iv) The Jumble of Days (04:20)
11. The Leavers (v) One Tonight (03:56)
12. White Paper (07:18)
13. The New Kings (i) Fuck Everyone and Run (04:22)
14. The New Kings (ii) Russia’s Locked Doors (06:24)
15. The New Kings (iii) A Scary Sky (02:33)
16. The New Kings (iv) Why Is Nothing Ever True? (03:24)
17. The Leavers (vi) Tomorrow’s New Country (01:47)

Total Time 66:21


Obsazení:

Steve Rothery - guitars
Mark Kelly - keyboards
Pete Trewavas - bass
Ian Mosley - drums, percussion
Steve Hogarth - lead vocals

 
07.04.2019 Tomáš Rojt
5 stars

Po několikaměsíční pauze před delší zahraniční cestou jsem si do auta přibalil svoje oblíbené tituly, abych si je v noci, kdy mě nikdo neruší a ani nerozptyluje okolí, protože je zahaleno do tmy, spokojeně vychutnal. Znovu jsem se utvrdil v tom (a musím do omrzení opakovat), že Marillion nevydávají slabá alba - i to poslední, osmnácté studiové, je toho důkazem. Vysoký standard si pětice parťáků v neměnném složení udržuje od roku 1989, kdy za charismatického Fishe naskočil Steve Hoghart a Marillion začali psát novou etapu svých hudebních dějin.

A právě pohoda spolu s hráčskou jistotou a sebevědomím na vás tryskají z každé noty. Na ploše přesahující stopáž šedesáti šesti minut, nás čeká pět skladeb, přičemž stopáž té nejdelší se blíží dvaceti minutám. Tahle čísla každý fanda art rocku miluje. Je to velké dobrodružství , nechat se obklopit tóny téhle partičky a ačkoliv se jejich styl příliš nemění, nikdy nemáte pocit, že jste se v krajině zvané rocková melancholie ocitli dvakrát na stejném místě. Všechno je tam, kde být má, ale nuda to rozhodně není a s každým novým poslechem objevujete další libůstky. Je potěšením vnímat přirozenou rovnováhu všech nástrojů s všeobjímajícím vokálem Stevea Hogartha.

To, že si Marillion kromě hudební stránky zakládají také na dobrém zvuku, není tajemstvím, a tak není možné nezmínit vynikající práci Micka Huntera, kterého sami členové kapely zmiňují jako šestého do party. Jasná pětka, která nikdy nevybledne!
reagovat

horyna @ 07.04.2019 07:05:38
Kdo jiný by měl poděkovat za další recenzi na Marillion, než H-áčkem pozitivně ovlivněný horyna. Díky Tome.

PaloM @ 07.04.2019 12:00:32
Tomáš, ako novic fanúšik Marillionu súhlasím s recenziou. Po prvom posluchu sa mi CD páčilo. Hoci Ťa chápem a akveptujem Tvoje nadšenie, nesúhlasím, že majú len kvalitné albumy. Majú aj priemerné či slabé. Sú to tie, ktoré som si nekúpil a bez problémov ich môžem memovať.

Brano @ 07.04.2019 18:13:49
Tento album je zásadný míľnik v dejinách skupiny H- Marillion, podobne ako Brave a Marbles.Tomáš,dík za nadšenú recenziu!

Jarda P @ 08.04.2019 08:27:51
Také jsem považoval některé jejich desky za slabší, ale postupně jsem jim přišel na chuť a dokoupil až na jedinou - Happiness is the Road. FEAR je jedna z nejlepších, zážitek umocnilo shlédnutí DVD z Royal Albert Hall a loni živě v Brně.

09.10.2016 horyna
5 stars

Jak už to tak vypadá, moje star číslo 1. The Beatles tento rok opět nové album nevydá :-) a tak je první pozice vlastně předem jasná, obsadí ji svým novým dílem britští mistři melancholie Marillion. Bezmezný obdiv a slepá nekritičnost je věc jedna, skutečné zalíbení a ten nejvěrnější hudební souzvuk, který vás nejdokonaleji chytne u srdce a se kterým se cítíte jako v nebi věc druhá. Jestliže je rozervané emoční cloumání v mysli posluchače opravdu intenzivní a ten se s nahrávkou či kapelou dokáže totálně ztotožnit a propojení v jeden útvar funguje po celou hrací dobu, pak vlastně hudební gurmán a totální muzikofil nemůže od takového prožitku chtít víc. A přesně takové stavy zažívám při poslechu Hogarthovských Marillion, ať sáhnu po kterémkoliv albu, zmíněné pocity zafungují a vždy se dostaví, je to prostě má DNA.

Deska pánům prý zabrala bezmála tři roky příprav, zároveň s ní byl pořizován film, pro promítání k živým koncertům, proces byl velmi složitý a kapela si přála, vydat něco více, než jen koncepční album, které svou kvalitou naváže na koncepční veledíla jejich bohaté diskografie, jako Misplaced Childhood, Brave a Marbles. Textová náplň pojednává o dnešním zkorumpovaném světě, s jehož důsledky se setkáváme každičký den v televizi, novinách, nebo na internetu. O době peněz, moci, vládních struktur, ale i sobectví, neustálé nadměrné potřebě materiálního přísunu a zalíbení jedince hrabat si na vlastním písečku.

17 rozdělených tracků je podřízeno šestiskladbovému návrhu, kde tři z něj jsou dále členěny na podskupiny v konečném přepočtu 5-1-5-1-4-1.
Koncepční příběhy bývají na poslech velice složité a jejich zažití je dlouhodobé a spotřebovává rozměrnější dávku časového prostoru, nejinak je tomu i zde. Pro mne osobně je představený materiál na pochopení jeden z nejnáročnějších v dějinách kapely a přirovnal bych ho k dvojalbu Happines is the Road.
Dýchá vyváženou a silně emotivní náladou, často se pohybující v poklidných vodách, postavených na klavírních melodiích a něžném Hogarthově přednesu, tedy dá se říci nic, co bychom doteď od kapely neznali, přesto z vykrádání vlastní hudební šablony pocit mít nebudete.

Začátek je spíše alegorický, zpěv ptáků a Rotheryho kytara nás pouští do příběhu, v němž prostřednictvím druhé písňe nazvané El Dorado (ii) The Gold- uhrane naše představy apokalyptický zvuk kláves, postupně se rodící do atmosféry obepínající Stevův emočně pružný vokál. Když kapela v průběhu nasadí do tempa, vnímáme především Trewavasovu basovou figuru i vyvážené nástrojové spektrum ostatních hudebních person tohoto ansámblu. Mocný refrén působí silovým tlakem, který je sto zbořit širý okolní svět.
Veký dojem na mne dělá píseň El Dorado (iv) F E A R- svým temně dokonalým účinkem, značně pesimistického zaměření a intenzivním působením na diváka.
Druhá samostatná skladba Living in F E A R- splňuje klasická měřítka kapely, je postavena na roky prověřeném mustru, báječně vystupňovaného emočního příběhu (s částečným hitovým podtextem).
První část The Leavers (i) Wake Up in Music- mám moc rád, perlivá dynamika skladby je skvěle zaplňována bohatou bubenickou výzdobou Iana Mosleye a živelnou instrumentální strukturou.
Přes dojemnou část druhou, slyšíme v třetí The Leavers (iii) Vapour Trails in the Sky bohatý duchovní rozměr hudby Marillion.
Dávná tajemství s patřičným mysticismem znázorňuje i excelentní Hogarth při The New Kings (i) Fuck Everyone and Run.
Do finále se řítíme prostřednictvím rockové palby The New Kings (iv) Why Is Nothing Ever True?- s efektním přeletem dvouplošníku, eskapádou mohutných melodií a akustickými údery, které podpírá dravějším vokálním zaujetím mistr Steve.

Tak tu máme zase trochu jiné Marillion, dopředu jsem vůbec nepřemýšlel o tom, jak bude deska znít, možná právě proto jsem dnes tak šokován. Po minulé, čytři roky staré, otevřenější a dynamické smršti Sounds That Cant be Made, jsem tak "inteligentně těžkou" nahrávku nečekal.

Marillion netvoří hudbu, oni provozují umění!!!

reagovat

Tomáš Rojt @ 10.10.2016 08:00:50
Jak jsem již napsal v jednom nejmenovaném časopise ( abych nedělal reklamu) - Marillion nenatáčí slabá alba a to poslední to jen potvrzuje. Album je třeba si vychutnat v klidu a v pohodě, je to pastva pro vaše uši v tom dobrém slova smyslu.Na tomto druhu hudby miluju neustálé objevování nových momentů i při několikanásobném poslechu a vychutnávání si těch již předtím objevených. Pro mne jedno z nejlepších alb roku v tomto žánru ( artrock , progresivní rock)

john l @ 10.10.2016 08:33:49
Souhlasím s Tomášem, Marillion za celou svou hudební historii průměrnou desky nevydali, na aktuálním nosiči slyšíme jak moc se snažili se odlišit a zkusit jít novou cestou. V některých skladbách, většinou těch kratších se pořád ještě ztrácím, ta číslovka je moc vysoká, ale silnějch momentů je tady dost. Kdo má rád tichou atmosféru zmiňovaných Happinesů, desky Brave, nebo Marbles, bude určitě spokojenej.

Jo a dynamika nahrávky je prvotřídní.

Antony @ 10.10.2016 08:59:17
Osobně vnímám Marillion za špičkové s Fishem a za špatné s Hogarthem. Tento nezpěvák je mi až fyzicky nepříjemný svým chcíple kňouravým stylem, neschopností dát muzice drama, drive. Skupina je pro mne dlouho leklá ryba. FEAR jsem zkusil, a musím říci, že zde všechna negativa dosáhla vrcholu. Zcela nestravitelná rozbředlost, žhavý adept na nejhorší album roku. Jako reakci na tuto hrůzu jsem vyhodil těch pár dosud tolerovaných alb postfishovských Marillion ze sbírky.

vmagistr @ 10.10.2016 09:09:04
Je zajímavé, jak se pohledy na jediné album mohou lišit jako den a noc. Pro někoho zcela zásadní výtvor, div neovlivňující směřování celého žánru, pro někoho zase neposlouchatelná rozbředlost.

Přemýšlím, jestli jsou vůbec lidské uši schopny vnímat takto odlišně, nebo jestli v takovýchto hodnoceních nehraje roli hlavně předchozí posluchačská zkušenost a mimohudební skutečnosti.

EasyRocker @ 10.10.2016 09:15:29
Už Marillion celkem dlouho nesleduju, ale rozdíl mezi alby s Fishem a následnou tvorbou byl u mě citelný. Ne že bych Hogartha až tak nesnášel, ale je fakt, že je to (byť je nutno uznat skvěle udělaná) odpočinková melancholická hudba, ale na odkaz fishovské éry je to zkrátka málo. Srovnám-li to jen s Fishovými sólovkami, ty jsou pro mě úrovní zcela jinde. Holt sto lidí, sto chutí :-)

john l @ 10.10.2016 09:16:17
S podobnýma názorama jsem se už u Marillion párkrát setkal, asi neexistuje ceska uprostřed, buď je fans v této podobě milujou, nebo nesnáší:)
Já zase Fish-období neprožívám, jeho exponovanej ekcent mi leze na nervy (hlavně první dvě desky)
Hogarthův projev mě strašně imponuje, tohle není žádná chcíplotina:-) aspoň pro mě je tohle ten nejvěrnější způsob vyjádření emocí a prožitků skrze svůj hlas. U někoho rozbředlost, u jinýho oduševnělost, hold každej jsme na jiný straně barikády.

PaloM @ 10.10.2016 09:20:08
vmagistr: vplyv má všetko, čo si vymenoval a ešte mnoho ďalších prvkov. Ohromne zložitý proces a výsledkom je "páči sa" alebo "nepáči sa".
Marillion ma málo oslovili. Je to dobrá skupina, no idú mimo mňa. Snáď debut a Misplaced Childhood, tie ma trochu bavili.

Brano @ 10.10.2016 12:14:02
Mne sa páčia obe obdobia skupiny Marillion.To s Fishom bolo ako dravá rieka a to s Hogarthom je melancholické a také viac intímnejšie,hĺbavejšie.Albumy ako Brave alebo Marbles nemajú chybu a týmto novým albumom FEAR sa zatiaľ len ťažko prehrýzam,je to na viac sústredených posluchov.Hogarth ako spevák mi nevadí,jeho hlasový prejav je špecifický a každému nemusí sadnúť.

Jarda P @ 10.10.2016 12:54:52
Po pár posleších zůstávám při tom, že poslední deskou, kerou od nich mám, zůstane Radiation.

Sajgon3 @ 10.10.2016 23:38:55
Ako som sa už viackrát zmienil - neporovnávajme FISH-ovské obdobie s HOGARTH-ovských. Je to ako odtiene sivej a spektrum farebnej - ide vždy o farby ale diametrálne odlišné. Ja osobne beriem prvé obdobie aj druhé obdobie aj Fishové sólovky ako Tri skupiny a skôr sa zameriavam na jednotlivé albumy. Prejdem k FEAR-u. Keď som prvýkrát počul upútavku "The new kings" povedal som si UFFF - SUPER !!! Konečne sa vracia dynamika. Dnes mám album napočutý asi päťkrát , emócie trocha upadli, ale stojím si za tým, že je to najlepší počin od MARBLES, dokonca v niektorých ohľadoch lepší. V každej skladbe nájdeme nádherné pasáže ale aj trochu "rozvláčnejšie" plochy - pozitíva ale silne prevládajú. "The New Kings" pre mňa jednoznačne vrchol albumu. Čo sa týka neoprogrogových albumov roku 2016, v TOP 3 to u mňa nebude, tam je zatiaľ CRYSTAL PALACE, vychádza tiež nový EYESBERG a zrejme ešte niečo pribudne, ale s Hogarthovcami som spokojný. A ak sa niekomu album nepáči , tak riešenie je jednoduché - " Fuck everyone and run... " -))

Fugazi @ 13.10.2016 12:25:13
Bože.. jak jsem rád, že nemusím řešit Fishe nebo Stevea. Vy co to řešíte se o hodně okrádáte.. Vždyť by to byla nuda hrát osmdesátky pořád dokola. Spokojte se s tím co stačili vydat a vstupte do současnosti! Šlape jim to neskutečně!!

zdenek3 @ 16.10.2016 15:00:01
Nechci nikoho naštvat, je každého věc, co se mu líbí. Já nezastírám, že mně hudba Marillion po odchodu Fishe fakt nezasáhla. Dokonce bych řekl, že některé desky jsem přetrpěl, abych je vyposlechl do konce. Z jejich tehdejšího konceru v Lucerně jsem ani ne v půlce odešel. Přijde mi jejich tvorba taková "nezajímavá až nudná". Nic mi to neříká. Ale asi nejvíc mi vadí hlas a intonace zpěváka Hogartha.

Nicméně jsem si poslechl toto poslední album a i přes stálé negativní postoj k Hogarthovým pěvěckým kvalitám, je hudba zajímavá a jsou tam velmi hezké místa. Jako instrumentální deska by byla pro mne velmi, velmi vysoce hodnocena.
Ale je dobře, že mají tolik nadšených obdivovatelů. Můj názor na tom naštěstí nic nezmění.
Dávám 3 a půl*.

Mayak @ 16.10.2016 17:00:44
... pri čítaní miestnej diskusie na tému "F.E.A.R.", resp. všeobecne H-Marillion ma notoricky napadne jediná veta: "... psi brechajú a karavána ide ďalej ..."
Je to tretí najlepší z trinástich štúdiových albumov po "Marbles" a "Brave" a asi to tak ešte dlhšiu dobu zostane ...
Na živo je Steve Hogarth (osobné sympatie a antipatie jednotlivých poslucháčov sú tu celkom irelevantné) proste skvelý, mal som možnosť vidieť celkove po šiesty krát v júli v Mníchove v prevečer festivalu NOTP v Loreley spolu s PavlomS. ... "The New Kings" v živom prevedení bol hudobný orgazmus ...

Marillion @ 17.10.2016 23:41:55
Slovy filmoveho klasika: Fish? -> >> odkaz

horyna @ 18.10.2016 07:18:58
Sice chvíli, ale dobře jsem se pobavil 😁 dík za č.b. odkaz.

PaloM @ 22.10.2016 13:09:17
V rámci počúvania nových prog-rockových albumov, vydaných v r.2016 som sa dnes dostal k tomuto. Veľmi pekná hudba a úplne mi sedí pokojná atmosféra, proste momentálne nachádzam len samé pozitíva.

tom naib @ 31.10.2016 19:10:54
Souhlasím se zdeňkem3, jako instrumentální album naprosto skvělé, ještě že ho chlapci vydali na bonusovém DVD

Zdeněk @ 03.12.2016 07:59:53
První album Marillion bez Fishe, které mne zaujalo.

PaloM @ 16.12.2016 12:25:53
Tak ešte neviem, až no príde budúci rok, je silno pravdepodobné, že si F E A R zaradím do zbierky (ako druhý originál skupiny po Misplaced Childhood.
Od horynu beriem prvý odstavec, tomu rozumiem. Na mňa to až tak dramaticky nepôsobí, žeby ma vykacovalo od rozkoše, ale v mojom veku, keď čoraz častejšie hľadám pokojnú atmnosféru, toto CD úplne sedí.
Rekatívne k rôznym názorom na spevákov a nespevákov v skupine, mne Hogarth sedí ako prirodzený vokál bez manier a vypätých jačaní.
Po vzniku kapely som na nich hľadel s pohŕdaním, Fish ma iritoval ako klon Gabriela. No, bolo to najskôr preto, že som bol naštvaný na rozpad pôvodných Genesis. Postupne, za dlhé roky a asi aj vplyvom nadšených fanúšikov z Progboardu, som si zvykol na Fisha aj Hogartha a viac sa sústreďujem na inštrumentálnu zložku. Vôbec nemám napočúvanú ich diskografiu, ale čo som doteraz stihol, to v posledných rokoch robí dobrý dojem.
Tak na záver, oplatí sa nájsť si čas na Marillion. Štvali ma, podceňoval som ich, ale 33 rokov existencie potvrdzuje, že to malo a má zmysel.
Prajem "nováčikom" pekné objavovanie príjemnej hudby.

PaloM @ 04.01.2017 10:22:11
To boli fofry, včera som odoslal objednávku na CD.
cena 4 libry ma zlomila :-) >> odkaz
Dal by som aj viac, super hudba.

horyna @ 04.01.2017 12:21:37
Tak teď Palo ještě zhruba těch 14 desek předešlých a máš je komplet:-)

PaloM @ 04.01.2017 13:36:45
No skoro si uhádol, ale už iba 13. Misplaced Childhood už mám :-))
Ale presne sa to hodí, čo si napísal, aj na Flower Kings. Nedávno som si kúpil všetky tri štúdiovky Roine Stolta, ale od Flower Kings nemám nič. A veľmi by som chcel.

horyna @ 04.01.2017 14:24:54
Palo, takže do toho skutečně půjdeš? No, jsem zvědav jak se ti jejich ostatní díla budou zamlouvat, každé trošku netypické, torošičku jiné, ale věřím že zklamání se konat nebudou.
Flower jsou další mou srdcovkou, množství je podobné, máš co dohánět, ale zase závidím ty chvíle objevování, i když u nich to dá skrz minutáž práci ještě těžší :-)

PaloM @ 04.01.2017 18:30:31
horyna, asi ťa sklamem, no cítim sa starý, aby som kompletoval také veľké diskografie. Naposledy pred pár rokmi som to síce urobil s Rush, to je ale výnimka. Ani Marillion, ani Flower Kings nie je mi úplne neznáma hudba a najskôr si postupne vyberiem 2-3 albumy, ktoré ma najviac budú baviť a to opakovane. Posluch bude zaujímavý, to máš pravdu.

PaloM @ 03.04.2017 13:48:30
Prešli tri mesiace od posledných reakcií k recenzii a musím konštatovať, že po opakovaných a častých posluchoch výborný dojem zostáva, ba sa ešte zlepšuje.
Kolegovi v práci sa to tiež páči a púšťa to z mp3 pomerne často. CD mám v zbierke, som fakt spokojný (neviem čím to, cena bola 4 libry na Amazone.uk).
V podstate ide o veľmi citlivo, melancholicky zahratú a naspievanú hudbu, treba na to mať čas, pokoj a sústrediť sa.

PaloM @ 03.04.2017 13:51:19
horyna: stále som v štádiu prípravy na testovanie ďalšých CD Marillion a ešte som sa k tomu nedostal :-)
Môj problém je, že popri starých veciach sledujem novinky a čas je nedostatkový tovar.

horyna @ 03.04.2017 14:03:11
Čau Palo, starý brachu(myšleno obrazně:-) s časem je potíž neustále, ale jsem opravdu zvědav až to přijde, co napíšeš. Já to mám naopak, hluboko se nořím do přelomu 60/70 let a studuji, nakupuji a vychutnávám. Ku pomoci mi slouží i mračna tvých užitečných komentářů. Cítím to podobně.

PaloM @ 03.04.2017 14:41:11
To som rád :-) Momentálne núdzovo z youtube počúvam albumy Marbles a Brave, čo stihnem do večera :-)

Mayak @ 03.04.2017 16:45:48
V piatok, v sobotu a v nedeľu je v poľskej Lodži "MARILLION Weekend", po prvý krát mimo Británie, Holandska a Kanady. Býva to každé dva roky (v nepárnom/lichém roku).
Ideme z Progborďákov PavolS. a ja (neviem o ďalších).
V piatok uvidíme/počujeme kompletné prevedenie albumu "marillion.com" plus ďalšie bonusy, v sobotu väčšinu albumu "Clutching at Straws" a celý "F E A R" :-))
V nedeľu to bude mix s väčšinou skladieb, ktoré kapela nehrala koncertne od roku 2007 + tradičný "Swap the Band", teda vždy jedna skladba z repertoáru Marillion s jedným nečlenom (fanúšikom) na jednom z postov v kapele.
Každý večer bude mať MARILLION priestor na 2 a pol hodinovú show. Predkapely sú poľské, postupne Walfad (7.4.), Tides From Nebula (8.4.)a Fismoll (9.4.). Súčasťou akcie sú aj ďalšie prekvapenia a samozrejme povestný "Marillion merchant", ktorý nemá obdobu asi u žiadnej inej kapely na svete v tejto dobe ...

horyna @ 14.07.2018 21:07:51
Další poslechový pokus s podkresem moře, jsem tentokrát uskutečnil se srdeční tutovkou Marillion. Relax jako 🐄 🏝️

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Tomáš Rojt, tom naib, horyna, Fugazi, Marillion
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
Petr59, Carloss87, kaktus, PaloM, Jarouš
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000