Magellan - Symphony For A Misanthrope

Magellan - Symphony For A Misanthrope - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2005

Tracklist:

1.Symphonette
2.Why Water Weeds
3.Wisdom
4.Cranium Reef Suite
5.Pianissimo Intermission
6.Doctor Concoctor
7.Every Bullet Needs Blood


Obsazení:

Band [Magellan Is], Guitar, Bass, Backing Vocals – Wayne Gardner
Band [Magellan Is], Vocals, Keyboards – Trent Gardner
Graphics – Thomas Ewerhard
Guest [Special Guest Performer], Drums – Joe Franco (tracks: 4, 7)
Guest [Special Guest Performer], Drums, Guitar, Bass – Robert Berry (tracks: 2)
Guest [Special Guest Performer], Keyboards – Dave Manion (tracks: 1), Steve Walsh (tracks: 1)
Guest [Special Guest Performer], Piano – Stephen Imbler (tracks: 5)
Lyrics By – Jeff Curtis (tracks: 2, 3, 7), Trent Gardner (tracks: 2, 4, 6)
Photography By [Photo Of Trent And Wayne] – Stephen Imbler
Written-By, Producer – Trent Gardner

 
23.05.2020 Pegas
4 stars

Tuhle recenzi jsem napsal v roce 2005, kdy deska vyšla a tenkrát Gardnerovu tvorbu hodně žral. Ale deska se mi líbí i dnes...

Myslete si, co chcete, ale Trent Gardner je hudební génius a nové album Magellan to jenom potvrzuje. Na Gardnerově tvorbě mě vždy fascinovala neskutečná originalita, nebo snad znáte jiného, podobně znějícího interpreta? Já tedy ne. Zmatek, disharmonie, syntezátorová změť, nesourodost... Proč takové výrazy po úvodní pochvale? Protože přesně takhle na mě často prvotní poslechy jeho děl působí, jenže opak je pravdou. Právě postupné a někdy i dlouhodobé (jako třeba u předchozí desky Impossible Figures) oťukávání, seznamování, odhalování a nakonec pochopení je to, na co se u každé novinky těším a co je zároveň zárukou neoposlouchatelnosti. A to nemluvím o velice osobitém vokálním projevu... Zkrátka, všechny typické prvky Gardnerova rukopisu jsou tu znovu, znovu a přesto neokoukané. Je pravda, že s aktuálním počinem Symphony For A Misanthrope jsem se tentokrát okamžitě a bez problémů dostal do stádia „líbí se mi“, ale pronikání do jeho tajů bylo znovu velkým dobrodružstvím a věřím, že ještě neskončilo.
Napínavý ochestrální úvod Symphonette (s hostujícím Stevem Walshem), metalové hrátky Doctor Concoctor, moderní loopy v refrénu Why Water Weeds?, akustická balada Wisdom... to je poskakování z jednoho vrcholu na druhý, ale nutno podotknout, že poskakování v pěkné temnotě. Všemu vévodí 18 minutový opus Cranium Reef Suite, začínající jako neškodná idylka, ovšem na konci se budete cítit tak vyčerpaní, že následnou klavírní dvouminutovku Pianissimo Intermission v podání dalšího hosta Stevena Imblera (jakési pokračování Bach 16 z předešlé desky) přivítáte jako skok do bazénu v parném létě. Vůbec pořadí jednotlivých písní je chytře sestavené a podobných vítaných kontrastů se dočkáte vícekrát.
Přestože Magellan je především Trent Gardner, byl by hřích nezmínit jeho bratra Waynea, výborného kytaristu, jenž umí být laskavý i řádně přitvrdit a v ničem nezaostává za slavnějšími kolegy z branže. Nezbývá než dodat, že mistr tesař se zase trefil.

reagovat

horyna @ 24.05.2020 13:45:37
Každý další poslech mně utvrzuje v názoru, že ta deska prostě skvělá je.

04.05.2020 horyna
4 stars

Dodnes mi není přesně jasné, jak mě mohli tehdy - ve svých začátcích Magellan tak drasticky minout. Povstali přece u stejné stáje jako Shadow Gallery a Cairo. Dokonce byla v dobách skoro-temna ve Sparku i recenze jejich debutu. Je ale klidně možné, že se jejich desky v první polovině devadesátých let do půjčoven cd příliš nehrnuli a to stejné nejspíš platilo o našich prodejcích a obchoďácích s cd disky. Chtělo by se mi zavzpomínat a uznat, že mě jejich muzika nechytla a to byl důvod onoho nezájmu, ale vůbec si nevybavuji, že jsem některou nahrávku v mládí testoval. Vlastně až doteď byl pro mne příběh Magellan obestřen tajemstvím nezájmu a během na velmi dlouhou trať.

Tři roky jsem si vystačil pouze s jednou deskou a to Hundred Years Flood. V začátcích mi přišla v pořádku, zajímavá, avšak nikterak závratná a návyková. Všechno začala postupně měnit až Braňovo (koho taky jiného:-) rozpovídání se nad dvojkou Impending Ascension. Po několika testovacích nástřelech a ustoupení z pozice zatvrzelého odmítače automatického bubeníka, jsem si ji společně s debutem přes Discogs objednal. Jenže skrze neblahé události ve světě, mně obě alba vydané na společném 2cd přes měsíc vysí na celnici v Miláně a čekají, než je nějaký floutek s hromadou ostatních balíků, kterých je do světa z tohoto kraje rozesíláno poskrovnu, naloží do letadla a laskavě pošle směr Jižní Morava.

Horyna však nelenil a v mezičase nejen že dokonale proposlouchal čtverku Hundered..., kterou dostatečně docenil jako progresivní klenot, ale urychleně objednal tentokrát z rychlejšího/bližšího Německa šestku Symphony For A Misanthrope. Ptáte se proč zrovna ji? Protože trojka mi už cestuje z daleko bližšího regionu a pátá Impossible Figures spolu s poslední Innocent God mne zaujali o kapku méně. Ono... kdyby se měl člověk u Magellan orientovat pouze dle vzorku Progboardu, moc by toho zrovna nenakoupil. Jejich pozdější tvorba tu není přijímána zrovna otevřeně a v recenzích se často objevují slova jako nuda, vaří z vody, příliš se opakují, jsou vyčpělí, nebo cosi o ztracené kreativitě prvních dvou alb.

Promiňte, ale dovolím si nesouhlasit. Symphony For A Misanthrope poslouchám posledních pět dnů neustále. Točím ji dokola za a) abych ji pořádně dostal do hlavy, za b) protože se mi opravdu líbí. Ano, znalci mohou namítnout – horyno neznáš první dvě desky, to bylo jiný kafčo. Nebudu jim oponovat, z těch pár ukázek, které jsem měl možnost natestovat to bylo zatraceně dobré, ale pořád mi poslední tři, čtyři alba nezní vůbec zle.

Start je klasický pře-symfonovaný, ale tady mi to tolik nevadí, protože v té orchestrální změti cítím potenciál a dobré nápady. Ovšem druhá Why Water Weeds je typická Magellan-ovka. Kostrbatá, chvílemi vkusně nemelodická, vzpurná, tragická, ovšem taky mistrně vystavěná, progresivní a energická. Nápadů je tu pořádná fůra a něžný Waynův (říkám to správně? Trent má ten drsnější?, nebo...jsem to obrátil, nejsem ještě odborník) hlásek je k nakousnutí. Wisdom je překrásnou baladou, která mě chytla hned s prvním slyšením. Vrcholem je členitý, téměř dvacet minut trvající klenot Cranium Reef Suite. Hebounký začátek se sametově sejmutou basou a krásnými výměnami akustik s klávesami je pastva pro uši. Velmi melodické a velmi příjemné. Tedy až na místy rezonující zvuk, naštěstí jen v této skladbě. Bohužel je tu taky jedna typická, pro mne až nepříjemná vlastnost celých Magellan – příliš mnoho zpěvu sekaného v krátkém sledu. Ale to je provází snad celou tvorbou. Po intermezzu s Bachovým klavírem, přiletí dunívá jazzovo-metalická jízda Doctor Concoctor, ve které malinko skřípu zuby, avšak závěr dobrý, všechno dobré. Every Bullet Needs Blood začíná romatickým piánem s cukrujícími klávesami. Na řadu přijdou housle (nebo to imitují klávesy), každopádně povedený rozjezd. Do toho vtrhne Magellan-ovské futuristické fusion, ovšem v pestrých odstínech a s dostatkem melodiky. Super.

Pro mne velké překvapení tihle ti Magellan. Už dlouho se těším na první desky a možná časem i na všechny zbývající. Asi se s ostatními shodnu na tom, že Magellan jsou a byli nedoceněnou kapelou. Cesta k nim byla trnitá, ale o to více pak chutnají ty vítězství. Cítím v nich potenciál i příležitost na vybudování další interesnatní domácí discografie.


reagovat

Pegas @ 04.05.2020 20:56:32
Kromě poslední mám všechny desky Magellan, ale popravdě jsem je hodně dlouho neslyšel a především z prvních tří si nepamatuji vůbec nic, měl bych je oprášit, koupil jsem je tenkrát do sbírky, ale zas tolik mě nanadchly. Na MAgellan asi musí být ta správná nálada a ta jejich muzika je prostě často divná. Nejoblíbenější jsem měl Hundred Years Flood a na Symphony For A Misanthrope se mi také líbila. Innocent God jsem poslouchal nedávno a už mě to moc nezaujalo. Každopádně absolutně nejlepší deska Magellan je ta, co pod hlavičkou Magellan nevyšla, a to Leonardo: The Absolute Man.

dolycentrum @ 04.05.2020 22:05:36
chytlavo napisane...zhrnute,podciarknute... hlavne zaujme a navnadi. Musim priznat,ze tieto progrockove novotvary ma moc nechytaju za srdce,ale nadsenie zanechava vo mne stopy zaujmu.
Pred casom som zachytil tu na Prog-u debatu a nedostupnosti ich Innocent God...pochopitelne viac mi ani nie je nutne vykreslovat a okamzite to beriem ako vyzvu.Nuz co...za par drobnych som obdrzal domov postou obalku a obsah milo prekvapil o to viac,ze to ma na svedomi surodenecke duo .Co podotknut...prijemna hudba bez badatelneho copyrightu 70-tych.Cerstvy zavan sucastnosti....vdaka bratre Horyno !

horyna @ 05.05.2020 07:16:41
Chlapci díky za komentáře a pozdrav bratru dolymu za Krušnohorské kopečky:-)

Brano @ 05.05.2020 10:48:49
Marek,máš smolu,pretože môj bratranec Imro robí v ústrednom colnom sklade v Miláne a minule mi spomínal,že chlapi tam už mesiac dokola počúvajú nejaký "Mageláň"...veď vieš akí sú colníci,otvoria nejaký podozrivý balík a hľa 2CD a už im to hrá... :-)

horyna @ 05.05.2020 12:46:12
Tak to pěkně děkuju Braňo. Vyřiď Imrulínovi, ať ten Mageláň kouká co nejdříve navalit. Nebo si tam mám sjet osobně, možná leda na holubovi :-)

Brano @ 05.05.2020 12:55:31
Marek,pokiaľ budeš čakať na 2CD Magellan,skús si vypočuť MAJESTIC-Arrival(2009),píšem o tom v posluchovom vlákne,kde je aj odkaz na celý album na bandcampe.Možno budeš veľmi príjemne prekvapený kvalitou tejto muziky.

horyna @ 05.05.2020 13:45:46
Braňo už mi to vyhrává. Máš pravdu, není to úplně zlé :-) Ty jsi však strašný lovec. Pořád musíš něco někde objevovat, vyštrachávat, loudit :-) Ale na druhou stranu ti stačí spousta nového jen poslechnout z pc a nepotřebuješ hned od všeho originál. Taky kam bys to pak dával :-)

Brano @ 05.05.2020 16:56:35
Marek,ja tých originálov nemám veľa,pár stoviek,zhruba okolo 600 kusov.Kúpim už len niečo také,čo ma dostane totálne do kolien(ako naposledy NEO PROPHET-Time).

john l @ 05.05.2020 19:08:05
Pěkné horyno. Magellan nemají vysloveně propadákové album, toho se neboj. Odvážím se tvrdit, že cokoli si objednáš přijmeš s otevřenou náručí. Shadow Gallery kteří jeli snad jen jedno koncertní tour, byli navzdory tomu populárnější. Hráli stravitelnější hudbu, to je celé.

EasyRocker @ 06.05.2020 09:14:43
Kromě Test of Wills jsem kouzlo této kapely nikdy absolutně nepochopil. Pro mě riffová změť bez ladu a skladu. První dvě alba jsem nedávno střelil, to se zkrátka nedalo. Vůbec nechci věřit, že tohle jsou generální architekti famózního Leonarda... Tohle jsem ani neslyšel, a ani to nebudu zkoušet... Tady jsem černá ovce.

horyna @ 07.05.2020 07:17:06
Magellan nejsou pro každého. Třeba jsi jim dal Easy jen málo času, ale chápu, že když necítíš potenciální růst, jdeš od toho. Také jsem to tak už často udělal. A někdy se po x letech zkusil vrátit a hle, najednou to tam bylo.

horyna @ 09.05.2020 07:01:52
Hlasím další jejich album pod střechou. Tentokrát vzpomínané Test of Wills. Hnedle jsem vyzkoušel rychlý košt a nadšení nebralo konce. Zásah přímo na komoru. Buď je to tak dobré, nebo mi jen dokonale sedlo a nebo jsem hudbu Magellan konečně objevil a docenil v plné kráse.

Téma nákupu dalších či nových cd: tak já si absolutně nedovedu představit, že bych si každý rok nekoupil nové desky svých oblíbených koní. Od těch, jejichž diskografii rozrůstám o každý další počin chci disk v co nejbližším termínu. Nekoupit letos Satrianiho, Toto, Pendragon, Pearl Jam, nebo za chvíli Deep P., Kansas a další, zkrátka nepřichází vůbec v úvahu :-)

Mohyla @ 09.05.2020 07:44:19
Mňa Magellani tiež nadchli! Odporúčam vyskúšať aj Explorers Club!
>> odkaz

horyna @ 09.05.2020 08:05:46
Igore díky! Na jejich existenci jsem úplně zapomněl. Debut by mohl být zajímavý, pletu si je s Liquid T. E. - ale to byla spíš instrum onanie-jestli se nepletu. Začal jsem si hledat info i o Leonardo. Cítím potenciál. Škoda, že jsem je neobjevil podobně jako D. T. a S. G. v devadesátých. Pořád je co se učit:-)

EasyRocker @ 09.05.2020 08:10:26
O čas snad ani nejde - zkrátka tahle zámořská artová větev není asi pro moje ušiska. Mnoho souborů tam upřednostnilo techniku na úkor muzikálnosti a hlavně melodií. A navíc Gardnerovci mají velmi specifickký styl skládání, hodně neprostupný, na mě je ale výsledek chladně akademický, jako u ELP. Podobný "zádrhel" jsme tu řešili u Discipline, ale dalo by se debatovat i o řadě dalších kapel. Ale je to zase samo jen o líbí/nelíbí - Leonardo je u mě kult.

Pegas @ 09.05.2020 14:39:29
horyna: Na Explorers Club ozor, první deska je podle mě famózní a druhá propadák. Takže v tomto případě je potřeba otestovat obě a nedělat závěr po jedné desce. Na Leoradovi se sešly tehdejší progrockové hvězdy nakladatelství Magna Carta. Ale hudba je Gardnerova.
A ke Gadrnerovi ještě co takhle sólovka Stevea Walshe Glossolalia, kde má Gardner výrazný podíl? Mnozí ji vyzdvyhují, já jsem ji nepobral. Že je hudba Magellan často podivná a chaotická, to jsem přijmul, ale tomuhle jsem dával několikrát šanci a k příznivcům asi nikdy patřit nebudu.

Brano @ 10.05.2020 13:25:16
Druhá platňa Explorers Club nie je prepadák!Je dosť komplikovaná a zložitá,vyžaduje maximálne sústredenie...ale prepadák to rozhodne nie je.Je tu najviac badať špecifické kompozičné umenie Trenta Gardnera.Dávam tri silné hviezdičky.

Pegas @ 10.05.2020 13:42:21
Brano: Každý to může slyšet jinak. Hlavně jsou ty dvě desky dost odlišné, tak jsem chtěl především upozornit na to, že pokud se nebude líbit jedna, může se líbit druhá a naopak.

Brano @ 10.05.2020 14:14:47
Pegas,áno to máš pravdu,tie dve platne sú dosť odlišné.Každá je iná.

horyna @ 11.05.2020 22:40:42
Pegas díky za zprávu. První E. C. se mi líbí, ale Walshova sólovka je v poloze, ve které ho slyšet nechci. Tu prozatím škrtám.

19.08.2008 Brano
3 stars

Wayn a Trent Gardnerovci sú progrockovým fanúšikom dobre známi či už z hviezdneho projektu Explorers club,alebo z nádhernej rockovej opery Leonardo -the absolute man a tiež už roky pôsobia na hudobnej scéne pod značkou Magellan.Musím priznať,že v deväťdesiatych rokoch bola ich tvorba skutočne na úrovni.S príchodom nového milénia však ich hudba pomaly stráca na razancii a progresivite."Symfónia pre mrzúta" nie je výnimkou.Symphonette -dramatický úvod s nádychom pompéznosti,veľmi slubný začiatok.Zaujímavý súboj sláčikov,ku koncu sa pridá el. gitara.Nasledujúca skladba Why water weeds je podľa mňa asi vrchol tohto albumu.Typické Magellanovské melódie a mohutné klávesové steny a la Tony Banks.Najdlhšia ,až takmer devätnásť minútová kompozícia trpí prílišnou rozvláčnosťou a na prvé počutie je nestráviteľná.Piano intermission-celkom príjemná inštrumentálna vsuvka v štýle J.S. Bacha.Posledné dve skladby sú podľa môjho názoru typické Magellanovské klišé a dosť značne nudia.Hodnotím tromi hviezdičkami aj s protekciou :-).
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Mohyla, horyna, Pegas
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Brano
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Magellan


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000