Led Zeppelin - In Through the Out Door

Dnešní malá polemika s Petrem Gratiasem na téma Coda a toto album mě vyprovokovala k tomu si In Through The Out Door po čase pustit. Poslech mi potvrdil, že můj postoj k této desce je po léta stabilizovaný. Osobně si myslím, že jestli Led Zep prodělali nějakou tvůrčí krizi, tak to bylo už dříve a projevila se (po šesti skvostných titulech) na Presenci. Na recenzované desce se naopak giganti hardrocku nadechovali k dalším výborným výkonům, na něž ale kvůli smrti Johna Bonhama už nedošlo. A protože Coda je jenom jakýsi ´slitek zbytků´, považuji toto album za poslední regulérní.

Z dáli se přibližuje smyčcem hraná kytara, do níž po minutě zazní: In The Evening a následuje valivý zvonivý kytarový riff. Plnohodnotná zeppelinovská těžkotonážní hardrocková skladba ve středním tempu působivě otvírá album.

Skotačivá South Bound Saurez je postavená na klavíru, který udává rytmus a mírně upozaďuje Planta. Jakoby ze závětří zní kytara a potom se vetře do popředí milým sólem, po kterém se vše vrací do původního tvaru a po dvou minutách se ztrácí ve fade outu.

Fool In The Rain charakterizuje latinský rytmus, kterého se čtveřice chopila opět po svém a který se ve střední části trochu zblázní. Ale nevymkne se Bonhamovi z rukou :-)

Hot Dog je vyjádření sympatií kapely k rockabilly a zde sympaticky nepatřičně vyčnívá.

Carouselambra je na desce nejdelší a možná na někoho působí trochu ´nekonečně´. Hlavní motiv se nese celou její délkou a dominující klávesy s rytmikou celou skladbu ženou vpřed. Trochu v jejich stínu je zde kytara, která se ale zřetelně ujme slova v pomalé střední pasáži.

Na koncertech v 84. roce zpívala Hudba Praha v písni Čau amore kromě jiného: "...Byla to žhavá noc, takových není moc, potmě hrálo rádio: All Of My Love..." jako narážku právě na intimní píse� s Jonesovým nápaditým klávesovým sólem do kterého je vkomponována něžná akustická kytara. All My Love je opravdu krásný oplod�ovák - pánové Ambrož a spol. jistě potvrdí :-)

I'm Gonna Crawl je další pomalá a zdánlivě klidná věc s říznou kytarou včetně mistrovského sóla a skvělým vypjatým zpěvem. Hodně povedená tečka...

Led Zeppelin nikdy nebyla čistě hardrocková kapela. Např. její počátky byly silně ovlivněneny blues a britská čtveřice si nedělala vrásky ani s vykrádáním slavných černých bluesmanů. Později se Plant s Pagem shlédli ve folku a tak na třetím albu je zase hodně akustických prvků. I zde se chtěli LZ vymanit ze zaběhnutých hard rockových klišé, možná i proto že doba už byla nakloněna jiným žánrům, a udělali to zase po svém - vstřebali různé soudobé hudební vlivy včetně popu a new wave a začlenili do své hudby možnosti syntezátorů. Podle mě povedeně minimálně natolik, abych hodnotil čtyřmi hvězdičkami.
reagovat

hejkal @ 03.07.2011 13:26:05
Rozmýšľam, že si ho po čase opäť požičiam a vypočujem, do zbierky som ho nezaradil, pretože na m�a pôsobil... vlastne na m�a tento album vôbec nikdy nepôsobil.

gunslinger @ 03.07.2011 14:30:33
tiež ma tento album nikdy neoslovil.... som veľký fanúšik Led Zeppelin od 13 rokov... keď som mal 14 môj dobrý kamoš a spolužiak mal prvé štyri albumi ledzep raz mu niekto povedal že lV je satanistický album tak sa ich hned musel zbaviť, a dal ich mne :-)

PaloM @ 03.07.2011 22:33:43
Gunslinger, takých kamarátov, či by mi darovali také hudobné skvosty ako je Led Zeppelin, by som celkom bral :-)
Pamätám, že v zhruba v polovici 70. rokov bolo viacero rockových skupín, ktoré ma nasierali vkladaním funky prvkov a onanovaním s moogmi. Led Zeppelin som vtedy vôbec nepočúval, boli na moje uši príliš tvrdí a uvrieskaní :-) A tak nezaťažený vtedajšími okolnosťami a s veľkou radosťou som tento rok doplnil do zbierky všetky štúdiovky Led Zeppelin, rok vydania 1994. Ani tento album nemá žiadnu chybu, netreba mať predsudky.
O Coda na patriÄŤnom mieste.

martin69 @ 05.07.2011 12:57:07
Mám tohle album hodně rád.Věčná škoda,že zůstalo posledním.Zajímalo by mne kam by směřovali v osmdesátých letech.

adam @ 06.07.2011 07:58:47
Sa mi paci hlavne pre dominanciu JPJ. dal hudbe novy rozmer. aranzma su tazivejsie ale album ma napriek tomu aj ziarive miesta. vrchol a zaver. aspon podla mna.

PaloM @ 09.10.2011 19:20:00
luk63, práve počúvam tenot album a tak som pozrel do tunajších recenzií. V poslednom odstavci si to presne vystihol, vrelo súhlasím.

Po objevení ve filmu The Song Remains The Same a vydání stejnojmenného ,live� soundtracku, ale nejen po smrti Plantova syna Karaca (infekce žaludku) a tím způsobené pauzy se album In Through The Out Door (Dno přes vnější dveře) objevil jako blesk z jasného nebe, aby vlil mezi fanoušky nový nádech. Led Zeppelin se vrátili plni zdánlivé pohody, opět všechno obrátili vzhůru nohama a zdálo se, že chmury odešli
Tímto předposledně-posledním studiovým počinem se blýsknul nejen skromný John Paul Jones, který se v míře nejvíc podepsal pod šest ze sedmi skladeb alba (rozšafné country Hot Dog je záležitostí tandemu Page/Plant). V In The Evening se Plant vrací ke slaďáčku, aby s jeho pomocí obohatil jednu z nejlepších kompozic skupiny. Skladbám South Bound Saurez a Fool In The Rain dominují rytmy, v té druhé jmenované latinskoamerické. All My Love je milostná píse� v nejlepším smyslu slova, možná je ještě naléhavější a krásnější než Thank You. Bluesová I’m Gonna Crawl opět využívá Jonesovi slaďáčky, náladou tak trochu připomíná No Quarter. Jednoduše též jeden z vrcholů. Tím se však naoko snaží stát Carouselambra, která je z rodu epických veleděl. I když sama o sobě nemá chybu, vadí příliš výrazné rozdělení na tři navzájem korespondující, ale předci jen dost rozdílné části. Je to sice nový moment, ale plynulejší způsob aranžování byl určitě přitažlivější. In Through The Out Door je teda jen natolik dobrý, aby neudělal kapele hanbu. Nedosahuje a vlastně ani nemůže dosáhnout kvalit z jejich vrcholného období. Ve své době však vzbudil zájem a splnil úlohu maximálně úspěšného comebacku. Díky pestrosti i celkovému vyznění je ho možné nazvat takovým malým Houses Of The Holy.

reagovat

Toto je ten jediny album s ktorym mohli ukoncit svoje hudobne tazenie. Vytreli zrak vsetkym. To co bolo a je u inych skupin pruderne a nudne, excelentne vyuzili a premenili na uprimne umenie. Syntezator s takym zvukom jaky by som v zivote nepouzil, a pritom je neprijemnou samozrejmostou popovych ale aj rockovych skupin,je u Led Zeppelin jednym z najlepsich kuskou. Ved jejich umenie presahuje vsetky medze. Myslim ze nic nespravili nikdy tak, aby to ci uz aj pomocou zlej kritiky, nebolo ohromujuce,poucne a rozvijajuce ducha a zivotnu filozofiu. Prve s cim som u Led Zeppelin zacal bolo Led Zeppelin I. A to pekne od prvej Good times,bad times az do konca. Potom Physical...a dalsie. Nikdy vsak v poradi takom jak boli albumi vydane,a prestovsecko som sa nikdy necitil nepripraveny, alebo ohromeny novym zvukom na ktory som neboli zvyknuty a tudiz odradeny. Led Zeppelin spravili divy aj s nasimy vnutornymi zivotmi a kazdym albumom to len umocnily. In through the out door nam dal len dalsi, zaverecny rozmer,a mohli sme sa vrhnut na AC/DC a tak dale. Tento album patri medzi moje najoblubenejsie alebo lepsie povedane najpocuvanejsie, a ja som sa dostal do vnutra vonkajsimy dverami...

P.S.:Carouselambru milujem. Cau.
reagovat

miguel7 @ 03.08.2007 11:40:11
Bezvadný. Tady je příklad klasického kontroverzního alba. Někomu to sedlo a někomu ne a to je právě ono. A nevím proč mi od tý doby, co jsem napsal recenzi a setřel Carouselambru, mi běží ten úvodní klávesový motiv v hlavě. Někdy stačí jen trochu nakopnout a třeba se začne člověk na to dívat jinak.

Každopádně až přijdu dnes domů, dám mu šanci a uvidím, jak mi zachutná. Úvodní song ale stále zůstane u mne vždy na spodku mé hitparády písní ledzep.

V každém případě, líbí se mi že má toto album své horlivé zastánce :) zaslouží si to

merhaut @ 03.08.2007 11:43:07
to miguel7: přesně vystiženo, dobře podaný rozdílný názor může nakopnout k dalšímu poslechu a já dodávám, že případně i k přehodnocení dosavadního vlastního postoje ...

Právě to by mohlo být mottem Progboardu :-)

Progboard: nakopne tÄ› k poslechu!

miguel7 @ 06.08.2007 08:56:15
Nechám si to patentovat:) O tom si myslím že tyhle stránky mají být. A já mu také dal šanci a ve třech dnech jsem změnil názor a dávám mu tři. Jelikož jsem dal Phisical Grafiti pět a v porovnání s ním je to pořád slabá chvilka. Ale i tak ho mám (nebo jsem začal?) rád a poslechnu si ho kdykoli rád.

P.S.:Carouselambru jsem si oblíbil a těším se vždy na její určité chvilky, které si rád vychutnávám. Úvodní stále nemusím

REVOX @ 25.08.2007 01:24:44
Tak to mě těší, že ještě někdo v mém věku poslouchá pořádnou muziku a ne komerční rádia. Smekám pomyslný klobouk.

Petr Gratias @ 06.05.2011 23:53:31
Denis je opravdu velký fanoušek Led Zeppelin. Já jsem taky velký fanoušek Led Zeppelin....
Měl jsem 15 let (psal se rok 1970) a mě prodal starší kamarád, jehož bratr dělal diskotéky (z desek) SP Good Times Bad Times za 100 Kč. Pro kluka, který měl za pár týdnů opustit definitivně ZDŠ to byla hromada peněz, které jsem vytřepal z prasátka a vrátil lahve od mléka a do sběrny odnesl balíky novin.... Ze singlu jsem se absolutně zbláznil a dlouhou dobu jsem podléhal těm úderným riffům a expresivnímu hlasu....
Tolik úvodem, abych deklaroval svůj vztak k Led Zeppelin... Přes svou lásku ke skupině však musím zcela odpovědně říct, že album In Through The Out Door je velmi hořké zklamání!
Snažil jsem se překonat rozpaky a album si u kamaráda pustil asi čtyřikrát a pak ještě třikrát za sebou - v dobách kdy bylo více času a takové poslouchání. Nic, nic, nic, a NIC.
Pageův podíl ustoupil do pozadí a John Paul Jones, výtečný hudebník a vždycky víc v backgroundu než ostatní zde dostal až přáliš mnoho prostoru. Ten zeppelinovský idiom hardrocku, blues a akustických balad tady vzal totálně za své. Všichni dobře věděli, že takovou hudbu od nich nikdo nežádá a že nikdo nebude zvědavý na sofistikované aranžme a odskoky k latinskoamerické hudbě. Page - suverénní kytarista mimořádného formátu zde pravděpodobně už tehdy cítil, že po stránce autorské invence je jako starý lom, ve kterém se vytěžil kámen a že už se sype jenom štěrk a hlína....
Emocionální Bonham hraje stále výtečně, ovšem svázan typem repertoáru, stejně jako i Plant, nemohli zachránit vyhořelý koncept. Tohle album nemělo vyjít. To, že Page byl na dně ostatně potvrzuje i jeho pozeppelinovská tvorba. Bída a utrpení. Tady jsme se mohli přesvědčit, že Plant, který byla autorsky za Pagem, najednou v osmdesátých a devadesátých letech se najednou rozsvítil a vedle jeho výtečného zpěvu, frázování a vbýrazu dokázal dělat zajímavá a podnětná alba a Page? Filmová hudba, bezradné projekt Firm, který nezachránil ani skvělý Paul Rodgers, needovařené a nedotažené projekty Voodoo Blues a Outrider... a tak se raději vrátil k zeppelinovským reinkarnacím s Plantem a znovu a znovu křísil toho zeppelinovského ducha a dnes?
Stále si vážím odkazu Led Zeppelin a jejich hudba je pro mě klíčovým mezníkem vývoje rocku, ale album In Through The Out Door se nelíbilo v mém širokém okolí opravdu nikomu. To nebyla náhoda. Ani to není moje neschopnost přijmout nějakou novou tvář skupiny a projevit více velkorysosti a tolerance, to je opravdu mizerný shit, na to jak démonicky mi zní v uších, když se řekne LED ZEPPELIN.
Na albu Presence zaznívají některé znepokojivé signály, ale tohle album bylo akceptovatelné...Po Presenci by byla už jenom Coda albem, které by uzavřel ten začarovaný kruh. Coda je výtečnou kolekcí studiového "odpadu", ano to jsou Led Zeppelin...
Sorry, pánové, sundejte si šupiny z uší a přiznejte si to. Každý má právo na svůj názor, ale přiznám se, že kdybych si In Through Of The Out Door zařadil doma do sbírky, album by zabíralo místo a chytalo prach.

No já kdybych začínal na tomto albu,a měl ho nejoblíbenější, tak bych byl opravdu v šoku, až bych postupně objevoval starší desky, ale zato v příjemném a ohromujícím šoku. Já začínal skoro opačně, tedy od jejich základů a když jsem pak slyšel tohle album, byl jsem v šoku, z toho co mi to provedly. Kde jsou nějaké tvrdé rify?Salvy bicích?Co tam dělá tolik synťáků a proč táhnou celé písně?Kde byl Jimmy?A chápu smutek Roberta nad ztraceným synem, ale dal bych přednost aby si na desce vyřval hlasivky z toho co se mu stalo a ne vybrečel(All my love). Světlá místa pro mě jsou vtipná hot dog, fool in the rain, south bound saurez a blues im gonna crowl a když mi je ouzko, tak all my love taky není k zahození. Úvodní mi je protivná se svými klávesami i melodiemi a Carouselmbra mě doslova nudí i když tam je pár míst, které se mi líběj.
S odstupem času je to lepší, ale rock blues a hard rock už nený. Je to unavené album, ale s podivem, že nejlepší koncert který od nich znám je Knebworth ze 79 a to celé 3 hodiny!jízda s nějvětšími klasikami zahrané největšími klasiky! Hrajou energičtěji, rycleji než dřív a to se sebevědomím bohů!
Ale album je stále u mne na posledním místě
reagovat

miguel7 @ 01.08.2007 11:44:42
Na yutube je výborná verze Fool in the rain s pearl jam z roku 2005. I když je to všeobecně nejslabší album,tak jde vidět, že i to znají lidé nazpaměť

REVOX 22 @ 02.08.2007 00:16:30
Samozdřejmě, v celkovém součtu alb, toto vyznívá nejslaběji. Jak jsem již napsal, jak pokus o nejakou
radiovou hitůvku. Ze je to nejslabší album jsem taky pochopil velice brzo. Ono si stačí poslechnout jedničku (LZ I.) a tim pádem je všechno daný a tohle automaticky propadne. Ale přes toto album jsem se dostal k celé tvorbě LZ. A to se stalo v roce 1999 (to mi bylo 15). Jinak ale celkově mam rád všechny alba, některý pochopitelně více a některý mí�, od LZ nesnáším jedinou skladbu, a to The Crunge z alba House of the holy. Tím ale moje kritika končí. Ostatní ve světě přeplněnym popovejma břečkama vyznívá naprosto geniálně.

miguel7 @ 02.08.2007 08:58:37
čoveče tak to jsme se k nim dostali skoro ve stejnou dobu a ve stejným věku. Ano taková fool in the rain se mi líbila vždy a v kontextu celkové popové hudby té doby(aspo� ty hity které do dnes přežily a které mé ucho zaslechlo) je to špica. Podle toho bych hodnotil i výše, možná i 4 hvězdy
Asi za chvĂ­li pĹŻjdu na phisical Grafiti

REVOX @ 25.08.2007 01:25:54
Ta reakce měla patřit sem, ale věřim tomu, že jsi to pochopil.

Co napsat k tomuto albu. Svého času moje nejoblíbenější. To protože bylo první co jsem od LZ znal. Pak ale přišli další až Complete Studio Disc 10. Z odstupem času jsem výše zmi�ované album necharakterizoval jinak než notně zplaský "zep" v porovnání z předchozí tvorbou. Připadalo mi, jako pokus o nějaké "hitůvky". Přesto toto album mam rád, možná právě proto, že jsem se díky němu dostal k celé tvorbě Led Zeppelin která je dle mě geniální. Mnoho kapel by se ještě dneska mohlo učit.

reagovat