Landmarq - The Vision Pit

Landmarq - The Vision Pit - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1995

Tracklist:

1. Cutting Room (5:09)
2. Pinewood Avenue (6:24)
3. Infinity Parade (Part 1 to 5) (8:37)
4. Game Over (7:44)
5. All Performers Stand Alone (4:38)
6. Narovlya (Part 1 to 6) (11:09)
7. Ten Million And One (4:30)
8. Bed Of Nails (7:15)
9. Hanblechia (the Vision Quest) (4:39)
10. To Do Or Die (2:31)

Total Time: 62:36


Obsazení:

- Damian Wilson / lead & backing vocals, vocal arrangements (2,4,5,7)
- Uwe D'Rose / electric & acoustic guitars, vocals (6)
- Steve Leigh / piano, synths, orchestrations
- Steve Gee / fretted, 6-string & fretless basses, vocal arrangements (4), vocals (6)
- David Wagstaffe / drums, percussion

With:
- John Carson / vocals (6)
- Paul Jude Wilson / vocals (6)
- Clive Nolan / vocals & vocal arrangements (9), orchestrations, producer
- Tracy Hitchings / vocals (9)

 
25.05.2017 jirka 7200
5 stars

Po promo turné k desce Infinity Parade se ocitají Landmarq v nezáviděníhodné situaci – odchod ohlašuje Damian Wilson, aby se mohl v USA společně s Neilem Murrayem (Whitesnake), Davidem Palmerem (Jethro Tull) a Guy Fletcherem (Dire Straits) věnovat projektu La Salle. Karl Groom ho rovněž zlanařil do kapely Threshold, aby nazpíval jejich prvotinu Wounded Land.

Mezitím Landmarq nalezli náhradu v Ianovi Gouldovi, s kterým živě vystupují na mnoha koncertech s předními kapelami prog rock žánru. Blíží se čas natáčení nového materiálu, Gould se však z důvodu rozdílného náhledu na další hudební vývoj kapely poroučí. Kapela opět oslovuje v nouzi Damiana Wilsona a ten nabídku přijímá, neboť projekt La Salle byl uložen k ledu. Landmarq jsou v původní ,silné sestavě a nahrávají třetí desku s názvem Vision Pit, která vychází v roce 1995. A bez rozpaků prohlašuji, že je mou nejoblíbenější!

Všechny negativa, která jsem na předchozím Infinity Parade nacházel, jsou zde zdárně odstraněna! Zvuk je naprosto luxusní, je slyšet jakési rockové zhutnění - to je přesně to, co jsem na "dvojce" částečně postrádal. I na zvuku bicích nástrojů je znát, že jsou výborně nazvučené. I ostatní nastroje jsou krásně čitelné, dynamika nahrávky se jeví vynikající. Všechny tyto aspekty by ale byly k ničemu, pokud by repertoár samotný nebyl kvalitní. Naštěstí tomu v tomto případě tak je.

Cutting Room se postarala o řízný úvod, dramatické linky syntenzátorů jsou zručně zaplétány s přitvrzenou zkreslenou kytarou, všemu vévodí Wilsonův vokál plný napětí, jež po chvíli přechází do konejšivého refrénu. V Pinewood Avenue tempo zvolňuje, slyšíme (ne naposled) opět zvonivou kytaru, často využitou již na "jedničce". Pětidílný epos Infinity Parade plyne v proměnách spektra nálad - od té poklidné až po tu velmi expresivní - a nedá vydechnout necelých 9 minut. Oddechu a poklidné melodické linky se dočkáme až v Game Over. Další skladby drží laťku, která je nastavena hodně vysoko – zmíním již jen namátkou například píseň Handblechia, která je zhudebněným indiánským rituálem o hledání smyslu života. Popěvek je bez textu a zní tu hlasy Clive Nolana a Tracy Hitchings.
Narovlya je rozdělena do šesti částí. Jedná se zhudebněný dopis místní učitelky z tamější mateřské školky, jež popisuje průběh událostí po černobylské jaderné katastrofě v roce 1985. Mnoho jí svěřených dětí přišlo o otce, kteří likvidovali bez jakékoliv ochrany následky neštěstí. Deska je pak zakončena malou, temně znějící symfonií To Do or Die.

Minule jsem zaokrouhloval z 3,5 hvězd směrem dolů. V tomto případě je to naopak – hodnotil bych 4 a půl hvězdami, ale vzhledem ke kvalitě desky jako celku zaokrouhluji nyní směrem nahoru na maximum zde možných přidělených bodů.

Epilog: Vydávající firma SI Music se v roce 1996 dostala do finančních potíží a byla nucena ukončit činnost. Landmarq se ocitli opět v problémech – bez smlouvy a bez vydávající společnosti. V této neradostné době odchází již navždy zpěvák Damian Wilson. Přišlo nečekané rozhodnutí: Landmarq přijali do svých řad původní parťačku z dob Quasar – již výše zmiňovanou Tracy Hitchings, která se mezitím svou spoluprací s jinými, význačnými hudebníky stala netitulovanou královnou prog rocku.
Jejím příchodem a zapojením do tvorby repertoáru se silně změnilo hudební směrování skupiny, i proto zůstávají první tři desky Landmarq nezpochybnitelnou vzpomínkou a pomníkem výborné kapely neo prog rockového žánru


reagovat

Mayak @ 25.05.2017 16:34:36
Skvelá recenzia s ešte lepšími fragmentami z dobovej histórie samotnej kapely.
A je super, že si tu dal priestor už aj Tracy Hitchings, ktorá je mojím vnímaním za vyše 40 rokov, čo počúvam art rock a prog rock - druhá najvýraznejšia (a pre mňa druhá najlepšia) subžánrová ženská speváčka, samozrejme po Annie Haslam z Renaissance ...
Jirko, díky a verím, že sa pustíš aj do albumov, ktoré naspievala s LANDMARQ Tracy ...
To, že je to skutočne kvalitná neo-progová kapela, o tom niet pochýb, ale to, že sa v nej na poste "frontmana" postupne vystriedali veľmi výrazné osobnosti britského prog rocku oboch pohlaví je záležitosť nevšedná a do značnej miery raritná ...

jirka 7200 @ 25.05.2017 21:01:52
to Mayak : desky s Tracy jsem slyšel, ale ve spojení s Landmarq ji stále nemohu po Damianovi vstřebat. I ta hudba je o dost jiná. Naživo sice dávala jejich starší songy s přehledem, mě tam však chybí to Wilsonovo naléhavé a dramatické podání.

Antony @ 26.05.2017 08:26:50
Tři první CD LANDMARQ jsou pro mne neo prog klasikou. Prvními dvěma alby jsem je objevil, The Vision Pit už pro mne vyšlo pak jako novinka, též skvělé. Bylo pak zajímavé sledovat, jak Damian Wilson pokračuje v pěvecké kariéře.
Album z devadesátého osmého s Tracy Hitchings pro velkou změnu stylu k bezvýraznému pop rocku tehdy nezaujalo, ale po těch letech si to budu muset oživit. Nicméně, největší emoce z tvorby LANDMARQ je nesmazatelný intenzivní zážitek z expresivního vokálu v ostrých přitom melodických skladbách. Ten kontrast mne vždycky dostane. A právě tohle pak vymizelo do easy listening selanky...

22.05.2017 john l
4 stars

Přesně tohleto album jsem si kdysi koupil, protože jsem znal zpěváka Damiena Wilsona z prvního alba Threshold, Wounded Land. Ale moc se mě nelíbilo a za pár měsíců šlo přes palubu. Po dvaceti letech mě ho tu Mayak v nějaké reakci připomněl, tedy připomněl celou kapelu, ale já jsem si záměrně vybral stejné album, abych trochu zavzpomínal. Ale upřímně, nepamatuju si z něj ani notu, určitě jen ten skvělý obal s klečícím Kristem. Ale britský progrock poslouchám celkem pravidelně a Landmarq jsou jeho součástí, z jedné aukce jsem si desku The Vision Pit tedy objednal.

Dneska ji poslouchám potřetí a vím, že jsem udělal zprávné gesto. Jejich muzika mě baví a je hodně zajímavá a odlišná, než například hrají Iq, nebo Arena. S Threshold nemají Landmarq krom Wilsona nic společného, nehrají metal, ale tvrdší art rock s košatým instrumentálním výrazem, často mění rytmus a po nikom se neopičí. Oproti dvojici svých předchůdců, má lepší zvuk, především bicí jsou daleko průraznější a nezní tolik měkce(lepkavě) jako na debutu.

Pokud si desku pustíte, tak se nenechte odradit čajíčkovitým začátkem. První kompozice Cutting Room, je jen průměrná věc, které chybí moment překvapení. Pinewood Avenue už dokáže vykouzlit pěkný progový úsměv a vyspělou, technickou stopu, předvede se vší parádou, perfektní harmonická kompozice Infinity Parade. Tady už cítím správnost svého rozhodnutí. Deska ale ještě dorůstá, přijde melancholická libůstka Game Over a rytmicky sevřená, temno-záležitost All Performers Stand Alone s vynikajícím Damianem. Výpravná Narovlya, přivítá prvního zpěváka kapely Arena, Johna Carsona a Ten Million And One zní jako za časů renesance. Závěr desky je velmi silný, akustické kytary dostávají větší prostor, vkusná aranžmá a mýstická aura (alá obal) vyznívá působivě, třeba skladbu Hanblechia naplní kostelní organ a zvláštní sborový nápěv. A temná věc To Do Or Die všechno zakončí.

Tož Landmarq(u), vítej zpět, nestýsklalo se mi, protože jsem nevěděl po čem vlastně, ale jsem rád že tě mám zase doma. 4,5 hvězdy





reagovat

john l @ 22.05.2017 17:46:54
Jsem rád, že jsem si otestoval možnost vložit sem novou kapelu, nic těžkého to není a progarchives mě hodně pomohl, to přiznávám. Třeba budou Landmarq ku prospěchu a kromě Mayaka je někdo snad poslouchá. Jde spíš o nedostatkový materiál pro hrstku neoprogových bláznů a vyznavačů.

Mayak @ 22.05.2017 18:39:20
Osobne ďakujem za túto recenziu, aj za každú ďalšiu na túto v podstate kultovú kapelu britského neo-progu, aj keď LANDMARQ na rozdiel od Marillion, I.Q., Pendragon, Pallas a Twelfth Night sú radení viac do druhej vlny (nie však do druhej ligy) tohoto subžánru...

@ 22.05.2017 18:58:35
Landmarq na tyto stránky patří, stejně tak, jako všichni ostatní, i když TI, je svým významem převyšují. Takže je určitě dobře, že jsi je přidal. Oni větší mety bohužel nedosáhli, hudba je to ale moc pěkná a technicky brilantní. Už debutní deska se jim hodně povedla.

Antony @ 22.05.2017 19:50:02
Díky moc za LANDMARQ. Je to klasika žánru a jejich alba tehdy na SI Music (zásadní prog label 90. let) patřila mezi klenoty sbírky progresivního rocku.

Mayak @ 22.05.2017 20:09:16
Skutočne, už neexistujúci (finančný krach) nizozemský label SI Music priniesol v svojej nie dlhej histórii zásadný prílev kapiel a albumov, ktoré sú s odstupom času nielen kultové, ale aj skutočné žánrotvorné v tej dobe v rozvíjajúcom sa neoprogu - Clepsydra, Landmarq, Aragon, Citizen Cain, Collage, Egdon Heath, Casino, Shadowland, Strangers On A Train a ďalšie skupiny a projekty tu sú pre záujemcov o vznik a rozvoj neo-progu ako celkom vzácny poklad ...

>> odkaz

john l @ 22.05.2017 20:18:20
Rovnou se teda zeptám. Všude čtu pochválné básně na kapelu Collage a jejich album Moonshine. Ale oni potom vydali ještě desku Safe a ta, například tady, nemá ani jedno ocenění? To je o tolik horší, nebo ji nikdo nezná?

Mayak @ 22.05.2017 20:24:51
john l: "Safe" je takmer rovnako dobrý (teda skvelý) album, ako "Moonshine" :-)
Mojím vnímaním teda určite ...

john l @ 23.05.2017 11:10:34
Mayak, dík za inšpiraci Collage, budu muset popátrat. Když už je budu shánět, oplatí se mít obě desky zároveň.

Jsem rád, že jsem Landmarq nepřidával jen pro sebe, díky za reakce, ta deska se mě zamlouvá víc a víc. Nejspíš se poohlédnu ještě po nějaké.

PaloM @ 26.05.2017 08:45:49
Ďakujem za tip na Landmarq, asi som ich ešte nepočul. Mám už pripravenú diskografiu v mp3 na otestovanie.

John I: s poľskými Collage neváhaj. Je to svetová špička melodického neo-prog-rocku.
Odporúčam celú diskografiu 4 štúdiovky (okrem cover Johna Lennona, to ma nezaujalo). A samozrejme, aj sólo diskografiu Mireka Gila, Satellite, Believe...

Ak ešte nemáš preskúmanú poľskú prog rockovú "scénu", je veľa čo objavovať. V minulosti sa tu o nej často písalo a najdôležitejšie skupiny majú profil na Progbarde.
Podobne ako Braňo, Mayak, PavolS, Zdeněk a ďalší, som veľký fanúšik Poliakov (od čias SBB a Niemena).

john l @ 26.05.2017 11:14:56
Satellite mi nedávno objevil Horyna (už doma něco mám) a další lidi z oboru. Píšeš čtyři studiovky? Ale jsou jen tři né? Prní v polštině, pak Moonshine a Safe. Changes je výběr. A to je vlastně všechno. Už je začínám pomalu shánět.

PaloM @ 26.05.2017 12:08:49
Máš pravdu, Changes sú síce výber, ale "outtakes", nie v pravom zmysle výberovka. Collage som kúpil 4 CD, balené v dvoch dvojobaloch a tak aj Change je v tom.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
john l
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Landmarq


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000