Kingcrow - Eidos

Kingcrow - Eidos - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2015

Tracklist:

01. The Moth (4:22)
02. Adrift (6:17)
03. Slow Down (5:17)
04. Open Sky (5:34)
05. Fading Out (Part IV) (3:47)
06. The Deeper Divide (7:37)
07. On the Barren Ground (5:18)
08. At the Same Place (7:45)
09. Eidos (8:16)
10. If Only (7:46)


Obsazení:

Diego Marchesi - lead vocals
Diego Cafolla - guitars, backing vocals
Ivan Nastasi - guitars, backing vocals
Cristian Della Polla - synthesizer, keyboards
Francesco D'Errico - bass guitar
Thundra Cafolla - drums, percussion

hosté:

Stefania Bentivoglio - saxophone (3)
Fred Colombo - piano (6)

 
01.05.2020 Danny
5 stars

Eidos - idea, myšlenka. Může nás motivovat, pohánět kupředu a vést, přivádět do různých situací i na scestí. I o tom je toto album. Italská rocková skupina Kingcrow natočila album o prchavosti chvil, které prožíváme i o hodnotách, za kterými směřujeme. A do značné míry i o zaslepenosti a neschopnosti ustoupit od svých myšlenek, z podstaty toho, jak vnímáme a klasifikujeme okolní svět. Ale také o cestě k osobnímu štěstí. Vstupní The Moth přináší ve významové koláži symboly všech těchto podnětů, pomíjivost času i našich hrdinů v něm. Hudba s konceptem souzní a pohybuje se v temnějších odstínech. Přesto není bolestná, spíše naléhavá a směřuje nás k zamyšlení. Skladby jsou dobře napsány a zaranžovány, nepřinášejí instrumentální cirkusáctví, ale účelnost, která nechá vyniknout příběh. Pořád je v nich co poslouchat, party jednotlivých nástrojů jsou promyšlené, jejich vzájemná spletitost není samoúčelná a vytváří instrumentální reliéf příběhu. Výraznou postavou je tady zpěvák Diego Marchesi. V projevu silný, pěvecky přesný a hlasově zajímavý. Je to přesně ten typ vokalisty, kterého kapela potřebovala, díky němu je muzika Kingcrow barevnější.

Kapela se pohybuje na pomezí rocku a heavy metalu. Není v tom nerozhodnost, tuto rozkolísanost kapela využívá jako výrazový prvek pro vytvoření různě energických ploch tak, jak to dynamika příběhu vyžaduje. V tom je velká síla Kingcrow, neuzavřela se do zvukové ulity, jako mnoho jiných souborů, a ponechala si stylovou (i zvukovou) svobodu. Proto je nálepka prog metal v tomto případě tak nepřesná. Kapela jde ve výrazu dál a bez váhání používá nástroje, které v daný okamžik potřebuje, třeba klavír, akustickou kytaru nebo saxofon. Nejde o žánrově bezbřehou a kompozičně neurovnanou kolekci, kapela si i v určité výstavbové rozmanitosti drží svůj rukopis. Žádná z písní z alba netrčí, není tu hitový středobod a pak "něco kolem", žádná skladba není výrazně lepší než ostatní, stejně tak tu nejsou sladce omšelé a ukňourané plochy, přinášející protiváhu rychlým pasážím, jaké bývají v současném progu. Eidos je kompaktní hudební příběh.

Hned v úvodní The Moth se objevuje jeden z typických výstavbových prvků, Marchesi zpívá s posunutým akcentem, synkopovaná melodie obsahuje podprahový neklid, současně ale i určitou odlehčenost. Když se důraz zpěvu přesune na těžkou dobu: "Time keeps crawling, While you’re burning", působí hudba až silově a vy tušíte, že v tu chvíli se dozvídáte něco důležitého. Mezihry a instrumentální předěly přinášejí zpomalení děje, možnost rekapitulace a stejně tak nevyhnutelnost toho, co přijde. Hned následující Adrift je píseň o naději v nelehké době, "žil jsem pro nádherný sen a stále se tak snažím žít, i když mému srdci chybí touha", a je jednou z hlavních myšlenek příběhu. Je nutné jít dál. Hudba je útočná a obklopuje vás, aby vám nabídla směr: poslední část skladby mění metrickou strukturu a je na tři doby - vyhlídky nejsou až tak bezvýchodné. Rytmická projekce i různé metrické členění tady působí funkčně. Ne náhodou je Slow Down, ve které Marchesi odhaluje záblesky svých vidin a i kytarové riffy se tu projevují jen v útržkovitých frázích, postavená na sedmidobé struktuře - hudba je na 7/4. Tato neforemnost krásně slouží sdělení a rozhodně stojí za to nepřeslechnout kytarovou vyhrávku, která to vše spojuje. Ve skutečnosti je to skladba o neschopnosti vybrat si z možností tu správnou, znát své priority a taky, což všichni dobře známe, o výmluvách, proč to tak je: vždyť všechno tak rychle běží a není na nic čas. Je jediná cesta, zpomalit a rozhlédnout se. Instrumentace této skladby patří k velmi působivým okamžikům alba. Sedmidobou sazbu kapela používá i v Open Sky, jde o zvláštně zkroucené blues (s přidanou sedmou dobou k šesti bluesovým) a v rozvolněném tempu hudba postupně roste a je stále naléhavější, odhodlání odhodit tíživá břemena je stále větší. Je to nutnost, protože možnosti, stejně jako to, co v sobě ukrývá pohled na oblohu, jsou nekonečné. Ne všechny signály, které v životě přijímáme, jsou jednoznačné.

Po ostřejší flamenkově pojaté Fading Out, Part IV (na předchozích albech jsou části I až III) o nutnosti začínat znovu a znovu, pokud je to potřeba, následuje možná nejčlenitější skladba The Deeper Divide. V té se střídají různé zatěžkané a zdánlivě nesouvislé části s mnoha vnitřními hlasy o bezvýchodnosti, která završena do mezní polohy znamená vlastně nový začátek. A následně možná nejsilnější okamžik alba: On The Barren Ground s nepravidelným rytmickým tepem, údernými riffy a působivou atmosférou. Konečně řešíme to, čím by člověk měl a chtěl být, i když s opatrností jemu vlastní. Skladba proroste do dalšího dílu At The Same Place, kde se se stejnou energií objevíme uprostřed bouře klid a ujištění, že "zůstaneme spolu, možná jen trochu jinak, ale nikdy nebudeš sám“. Nejedná se o ticho nebo o ztišení, hudba je důrazná, ale vysílá jasné signály o propojení osudů. V titulní skladbě si kapela hraje s bitonalitou, muzika se převaluje mezi tóninami a volné tempo znamená další klid před bouří. Všechny otázky ještě nejsou zodpovězeny, všechny problémy nejsou vyřešeny, a tak i rytmické záškuby kytarových riffů znamenají vlastně totéž: všechny nenaplněné naděje musejí pryč, je potřeba jít kupředu, aby se rány po nich zavřely. Skvěle tu opět fungují vrstvy hlasů a je to taky místo, kdy zní kapela asi nejvíc metalově. Zase ale jen v rámci celku, hned vzápětí se totiž ozve akustická kytara a klavír. Zklidněná If Only neznamená uzavřený nebo šťastný závěr, ale naději v určité nejistotě. Důmyslný závěr navíc svádí k tomu, pustit si album ještě jednou. A vychutnat si každý detail.

Eidos není album na pár poslechů, i po delším spolužití s ním objevujete spodní proudy hudby i skryté významy příběhu. Když ho srovnám s alby, které od Kingcrow znám, je pro mě nejvýraznější a mám k němu asi nejsilnější vztah. Ale i tento pocit je, vzhledem k hudbě Kingcrow, proměnný. A je to tak dobře.
reagovat

PaloM @ 02.05.2020 09:43:13
Túto skupinu vôbec nepoznám, dokonca som doteraz ani nevedel, že existujú. Niečo málo som si narýchlo prečítal a počúval krátke ukážky v mp3 z CD Eidos. To ma viedlo, aby som si pripravil na otestovania aspoň posledné 4 CD (2010-18). Ďakujem Ti za inšpiráciu a vyjadrím sa až po viacerom vypočutí.

Danny @ 02.05.2020 11:01:33
Kingcrow se žánrově pohybují mezi progresivním metalem a symfonickým rockem, zejména tím, jak pracují s tématy. Poslech bude chtít čas a klid. Až po několika posleších jsem si v sobě vytvořil kostru hudebního příběhu a teprve pak jsem si naplno uvědomil i výstavbové postupy, které kapela použila. To ale ale přesně to, co od muziky chci, hudba na jedno použití mě nebaví. A vím, že ani tebe.

Jsem zvědavý, jak to na tebe zapůsobí.

northman @ 02.05.2020 12:08:18
Pustil jsem si pár ukázek, určitě kvalitní hudba, ale já mám radši něco ostřejšího. Před pár lety tady doporučoval Voytus All Them Witches, to je hudba podle mého gusta.

Danny @ 02.05.2020 12:30:29
V pohodě. Díky za reakci.

Mayak @ 02.05.2020 12:40:51
Danny:
... čakal som skôr, že budeš písať recenziu na "The Persistence", ten album mám napočúvaný viac, lebo som bol v septembri 2018 v Krakove v klube Studio na koncerte Pain Of Salvation, kde im Kingcrow robili support a dostali slušný časový priestor - hrali skoro hodinu.
Na živo sú veľmi presvedčiví hrali s obrovským entuziazmom a aplaus po ich vystúpení bol porovnateľný s tým, čo dostali POS.
Kingcrow mali vlani celkove veľmi úspešnú sezónu a sú už silne v povedomí európskej progrockovej komunity.
Album "Eidos" teraz počúvam, v minulosti som sa k nemu dostal v období pred koncertom Kingcrow snáď zo dva krát ...

Danny @ 02.05.2020 13:06:25
Mayak:
Díky za reakci a hlavně za postřehy a zážitky. Ty jsi Kingcrow viděl naživo, to je úžasné!

Recenzi na The Persistence mám taky v plánu, společně s alby Eidos a Phlegethon je to album, které znám nejlíp. Vybral jsem Eidos, protože ho mám nejvíc naposlouchané a víš sám, že poslech alb této party, to je na delší čas. Recenzi na The Persistence napiš, rád si ji přečtu. Každý text a upoutávka na Kingcrow budou dobré, tahle kapela si pozornost určitě zaslouží.

Mayak @ 02.05.2020 13:34:37
Danny :
... Kingcrow mám určite rád, vybral si si zase tú "správnu" kapelu, ale ja recenziu na nich písať určite nebudem, mám viacej iných srdcoviek a ešte som o nich nedal ani čiarku, je to iné... stárnem ...

Danny @ 02.05.2020 17:33:46
Pak mi nezbývá, než se těšit na tvé srdcovky.

Mayak @ 02.05.2020 18:22:17
Danny:
V Galérii Progboarďákov máš fotky z koncertu Kingcrow ... díky, Igor ...

jirka 7200 @ 02.05.2020 23:24:03
Kapelu neznám, ale rád si tuto desku poslechnu podrobněji. V ukázkách zaujala více než Gaspacho, po pár posleších se vyjádřím.

northman @ 03.05.2020 07:01:17
Ahoj Danny, dal jsem tomu ještě šanci, stáhl jsem to z uložto a už jsem si to dvakrát poslechl. Ta tvoje recenze naprosto sedí. Jako nehudebník nevím, co jsou ty synkopy, ani neumím počítat rytmy, co na mě okamžitě zapůsobilo byla skladba Slow Dow, která má v sobě něco, co se mi hodně líbí. Následující Open Sky patří k dřívějším rockovým baladám se zvukomalebným sólem a výborným zpěvem, The Deeper Divide a On The Barren Pace jsou podle mě vrcholem desky a slyším tam určité názvuky Porcupine Tree. Pěkná je i titulní skladba, trochu mi vadí délka alba, nedokážu se soustředit na celou desku, ale to je můj problém.

Konnie @ 05.05.2020 08:38:36
Danny: Moc pěkně napsaná recenze. Hned mě to přimělo si album pustit (kapelu jsem doteď neznala) a překvapilo mě, co všechno se v něm skrývá... Recenzi jsem pojala jako takový "návod k použití" a funguje dokonale :-) Díky.

jirka 7200 @ 06.05.2020 12:48:01
Poslechl jsem si alba Kingcrow a musím konstatovat, že nejvíce se mi líbí právě zde recenzovaná Eidos, kde se kapele podařilo vybalancovat zajímavě pojatou progresivně rockovu muziku s melodickým vokálem zpěváka Diega. Naprosto "neitalský" zvuk, kapela nespoléhá na odkazy směrem ke slavnějším kolegům.

Na následujícím albu "The Persistence" skupina ještě více zjemnila (hlavně je to znát na lince zpěváka) a pro mne to ztratilo ten správný šmrnc, což ale může být více můj problém, než kapely.

Danny @ 07.05.2020 12:19:55
Děkuji za vtipné i podnětné reakce.

northman:
Co je to synkopa, neboli posunutý (či předsazený) akcent - tleskej volně (opravdu volně) "na čtyři": raz, dva, tři, čtyř. A teď do toho zkus vymýšlet krátké dvoutónové melodické fráze. Máš dvě možnosti: buď ty fráze budeš začínat současně s tlesknutím (jedno s kterým), pak zpíváš na těžkou dobu, nebo ty fráze budeš začínat v mezerách mezi tlesknutími, pak zpíváš synkopovaně. Zkus oba způsoby párkrát po sobě a bude to jasné. Díky za houževnatost.

Konnie:
Jsem rád, že tě album zaujalo. A kdy se tu objeví něco nového od tebe? Villagers of Ioannina City byl pro většinu z nás totální objev. Neber to ale jako povinnost, hudba je radost. Díky.

jirka 7200:
Pocitově mám taky nejradši Eidos, ale někdy stačí málo, aby se to změnilo a člověk slyšel muziku z jiného úhlu. Díky za postřehy.

Konnie @ 07.05.2020 16:03:19
Danny: Když jsem si přečetla Tvůj komentář na mou reakci v tomto vláknu, tak jsem se musela fakt nahlas smát. Asi hoďku potom, cos tohle napsal, jsem na PB vložila novou recenzi, aniž bych cokoliv tušila... Takže Tě a možná i vícero dalších zklamu - nic nového neznámého se tentokrát nekoná. Pokusím se příště, ale nebude to hned :-)

Danny @ 08.05.2020 11:37:42
Konnie:
Pokud jsem tě pobavil, i když jde o shodu okolností a o náhodu, pak je to jen dobře! Tvou novou recenzi už mám přečtenou a žádné zklamání se nekoná.

messi70 @ 12.05.2020 20:11:31
Ahoj naprosto bombová recenze, moc díky. Před nedávnem jsem se tu obouval do poslední desky Dream Theater a zminoval právě Kingcrow jako seskupení jehož hudba mě baví o hooodně víc, navíc zvuková kvalita je taky uplně někde jinde. Krásně si to rozebral do posledního šroubku (tady akordu). Přesně jak píšeš není to hudba na první poslech a o to je to lepší při každém poslechu objevuju co jsem neslyšel minule. I další desky počínaje Phlegethon jsou výborné.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Danny, messi70
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Kingcrow


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000