King's X - Dogman

King's X - Dogman - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1994

Tracklist:

01. Dogman – 4:01
02. Shoes – 3:29
03. Pretend – 4:36
04. Flies and Blue Skies – 5:00
05. Black the Sky – 4:32
06. Fool You – 4:31
07. Don't Care – 4:39
08. Sunshine Rain – 4:35
09. Complain – 3:19
10. Human Behavior – 4:28
11. Cigarettes – 5:52
12. Go to Hell – 0:51
13. Pillow – 4:24
14. Manic Depression – 4:59


Produced by Brendan O'Brien

All songs written by Pinnick, Tabor and Gaskill, except "Manic Depression" written by Jimi Hendrix

Released: January 18, 1994

Length: 59:16


Obsazení:

Doug Pinnick - bass/vocals
Ty Tabor - guitar/vocals
Jerry Gaskill - drums/vocals

 
17.03.2018 john l
4 stars

V 94tém vydávají Kings X jednu ze svých nejlepších a taky nejtvrdších nahrávek. Deska Dogmen se inspiruje v syrovosti Led Zeppelin a ohlíží za akustickými ornamenty, které provázeli některá ze stěžejních alb zlaté éry art rocku. Nejde o žádný natlakový metálek a žádný heavy sound se nekoná. Naše trio přitvrdilo na výrazu a naléhavosti. Na střídačku se tu potkávají Sabbathovsky zatěžkané groove idylky s krásnými, akustickou kytarou budovanými katedrálami ze skláren závodu X. Vebere si každý. Začátek desky není špatný, ale ty skutečné perly jako Pretend, božská Flies and Blue Skies, našlapaná Black the Sky a hned další v pořadníku Fool You, Don't Care, Sunshine Rain a Complain patří k jejich hymnám dodnes.

Touto deskou dala kapela celému dnes směšnému hnutí GRUNGE pěkně na prdel. Hned jak ji nafrnění kritici zaregistrovali, začali mektat něco o průkopnících stylu a že Pinnick, Tabor a Gaskill přišli první a další podobné zhovadilosti. Když kapela v osmdesátkách začínala, vycházela z klasického křesťanského rocku a proto, že vydala jedno album s tehdejším producentem podepsaným pod érou podobných nahrávek(Brendan O’Brien, například také Aerosmith), ještě neznamená, že musí být pionýrem stylu.

reagovat

PaloM @ 20.03.2018 19:51:57
Najviac som si obľúbil ich album Faith Hope Love (1990), potom postupne celú diskografiu. Nepoznám od nich slabý album. Zaujali ma, podobne ako Rush, ako dokážu vytvoriť plný zvuk iba v triu a kvalitou ich tvorby.

steve @ 23.03.2018 12:33:57
Tahle kapela má některá alba hodně slabá. Kdysi jsem je hodně poslouchal, ale časem mě přestali bavit.

john l @ 23.03.2018 14:12:16
to Stev:tak mě ty slabčáky vyjmenuj,rád se něco dozvím

northman @ 24.03.2018 06:10:04
Přečetl jsem si, že tahle kapela by měla být spoluzakladatelem stylu grunge, pustil jsem si tuhle desku a s tím tvrzením se nedá nesouhlasit. Není to sice Nirvana, nebo Soundgarden skutečné grunge kapely, které se mi líbí mnohem více, ale není to špatná muzika. Pro mě zůstávají klasické grunge kapely lepší volbou, když je srovnám třeba s Alice In Chains, tak to nejde.

horyna @ 24.03.2018 07:02:32
U mě nejsou všechny jejich nahrávky na stejné/vysoké úrovni. Některým deskám jsem na chuť dvakrát nepřišel a třeba tolik opěvovaný debut se mi nelíbí takřka vůbec. Pak je tu pár experimentálních alb vydaných okolo roku 2000, za poslech stojí, ale aby mi jenom kompletovali sbírku, to nepotřebuji.

Vždy jsem je vnímal především jako křesťanskou hard rockovou kapelu s dvojicí výborných a zcela rozličných zpěváků a jako kompozičně nadstandardní ansámbl. Se stylem grunge je svázala předevší nahrávka Dogman a okrajově pár skladeb z jiných desek.

Voytus @ 24.03.2018 10:18:03
To s grungem má na svědomí Jeff Ament z Pearl Jam, jejich velký fanoušek, který je (podle mě) chtěl tímto zařazením dostat mezi širší publikum. A řekl bych, že minimálně v USA se mu to povedlo. Oni totiž na ty škatulky až tak nekoukají, nemají to tak přísně rozdělené, jako my. Já jen dodávám, že vzhledem k tomu, že Kings na této desce podladili až do C, tak jen tak mimochodem poslali k šípku všechny tehdejší, i daleko tvrdší skupiny (i takoví Slayer nebo Death v té době podladili maximálně na D). Takže docílili ultrametalového zvuku, nad kterým se ale odehrávají propracované melodické linky, odkazující k blues, gospelu, Beatles... Ono se tam dá zaslechnout ledacos, stejně jako v tom grunge. Pearl Jam a Soundgarden jsou na první poslech přeci jen dost rozdílná hudba. Volbu O'Briena jako producenta chápu, King's řešili v té době kudy kam, potom, co se jim čtvrté album zrovna moc nepovedlo a rozešli se se Samem Taylorem. Vlastně jsem o nich psal pro knihovnu >> odkaz

northman @ 24.03.2018 10:29:41
Voytus: zdravím, jak už jsem několikrát zmiňoval, muzikant se v tobě nezapře, v tomhle na tebe tady nikdo nemá. Podlaďování neslyším, připadá mi to přirozené, ale byli jsme na koncertě Luboše Andršta a on hrál bluesové standardy a kamarád muzikant říká on to hraje v Fdur a má to být v Cdur, nic mi to neříkalo. Nicméně o Cobainovi je známé, že obdivoval Beatles a zvláště Johna Lennona, to samé platí pro Chrise Cornella a jeho Soundgarden.

Voytus @ 24.03.2018 10:35:42
northman: Na té grunge scéně je hrozně fajn jedna věc: Oni se - na rozdíl od punkáčů - vůči ničemu nevymezují (možná občas vůči glam metalu, ale to beru), naopak - inspirují se úplně všude. Takže třeba zrovna členové Pearl Jam přiznávají inspiraci tak rozdílnými interprety, jako jsou Dead Kennedys, Pink Floyd, Neil Young, Otis Redding nebo Led Zeppelin. On to není jen pohled muzikanta, ono je za tím právě to, že když mě něco zaujme, tak pátrám dál, abych zjistil, co dalšího za tím je. Pak člověk zjistí třeba takovéhle překvapivé věci.

Voytus @ 24.03.2018 10:40:25
northman: To, o čem mluvil Tvůj známý jsou tóniny, já mluvím o ladění celého nástroje. U kytary je standart E-A-D-g-h-e. Pokud toto celé posunu o dva tóny, tak dostanu C-F-B-Es-g-c a to je na šestistrunku už ku*** hluboko. Navíc se dá použít ještě drop ladění, což je podladění té nejhlubší struny ještě o tón, takže se dostanu až na B a tak ladí už opravdu málokdo.

northman @ 24.03.2018 10:50:30
Voytus diky za instruktáž, budu si to pamatovat, ale asi to nepoznám. Díky :-).

northman @ 24.03.2018 11:04:14
Voytus: nikdy bych se vůči grunge nevymezoval, ty nejvýnačnější představitele (Mudhoney, Nirvana, Soundgarden, Screaming Trees, Alice In Chains, Tad a Pearl Jam) obdivuji od chvíle co jsem je prostřednictvím sampleru SubPop200 poznal, Pearl Jam tam sice nebyli, ale jsou tam jejich předchůdci. Tvůj přístup se mi líbí :-)

Petr87 @ 24.03.2018 11:21:14
Když už je řeč o podlaďování, tak tady mám jedno "instruktážní" video :))
>> odkaz

25.08.2012 alienshore
5 stars

Rok 1994 bol pre King's X zásadný. Z dôvodu najväčšieho pritvrdenia kapely za celé ich obdobie by sa dalo povedať, že nahrali jeden zo svojich najlepších albumov.
To čo naznačil album King's X z roku 1992 sa tu prejavilo naplno v podobe grunge hard rocku. V tej dobe vrcholila samotná grunge éra kapiel ako Nirvana, Pearl Jam či Soundgarden a tak sa aj King's X rozhodli naskočiť na tento vlak, aj keď svojim spôsobom sú považovaný za spoluzakladateľov grunge, lebo tento štýl bol cítiť už na ich prvých doskách a album Dogman to len potvrdil.
Titulná skladba Dogman patrí medzi ich veľké hity aj keď ako hitovka sa veľmi netvári, tvrdé a rezavé riffy spolu s Pinnickovým hlasom fondom poukazuje na to ako asi bude vyzerať celý album. Shoes a Pretend sú vynikajúce songy. Black The Sky alebo Don't Care je typická ukážka grunge v ich vlastnom ponímaní. King's X ale neprestali byť King's X a skladby ako Flies And Blue Skies, Fool You či Sunshine Rain majú v sebe aj tú lyrickú podobu kapely, ktorú poznajú fanúšikovia z minulých albumov.
Tvrdšia Complain a ďalší grunge v podobe Human Behavior pridávajú na tvrdosti. Ale Cigarettes je krásna pomalá grunge skladba, za ktorú by sa nehanbila nejedna známa skupina. Krátka punk-rocková Go To Hell je celkom prekvapujúca a ďalší grunge zárez v podobe Pillow zakončuje autorské skladby na tomto albume.
Zaujímavosťou je ale posledná živá verzia Manic Depression od Jimiho Hendrixa. Málokto sa totižto vôbec dokáže priblížiť jeho odkazu, no myslím že Kings's X sa to podarilo výborne. Skladba má neskutočný ťah a verím tomu, že King's X by spravili najlepší tribute koncert na svete k pocte Jimiho Hendrixa.
Všetci traja odvádzajú na tomto albume kvantum kvalitnej práce. Pinnick to je kráľ soul-rockového spevu, Gaskill výborný a spoľahlivý bubeník. Musím ale vyzdvihnúť gitarovú prácu Ty Tabora. Za také sóla, riffy a vyhrávky by si nemuseli hanbiť ani oveľa známejší gitaristi, je to fenomenálna ukážka nesmierneho talentu.
Dogman to je exkurzia do vnútra samotných King's X. Nedocenený album nedocenenej kapely. Dogman bol ako tak úspešný, no netrhal rebríčky predajnosti. Samozrejme neprávom, lebo tento album je geniálny od tejto famóznej kapely.

reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
alienshore, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
john l
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000