Kansas
Totální návrat KANSAS
První společné album nejsilnější sestavy po téměř dvaceti letech Somewhere To Elsewhere (6/2000) se setkalo s příznivým ohlasem, i když zdaleka nedosáhlo prodejních úspěchů alb ze 70. let. Během dvou let se objevily remasterované a rozšířené reedice čtyř nejúspěšnějších alb The Best Of Kansas (původně 1984), Masque (1975), Leftoverture (1976) a Point Of Kn
own Return (1977), jejichž souhrnný prodej tvoří 80% z třicetimilionové bilance Kansas.
V červenci 2002 následoval rozsáhlý výběr na dvou CD The Ultimate Kansas a letos dlouho plánovaný záznam koncertu Device-Voice-Drum na DVD a CD. Natáčelo se v den Walshových jedenapadesátin v Atlantě, kde většina aktuální sestavy žije. Obecenstvo tvořili členové fanklubu, takže nepřekvapí že diváci stojí také na pódiu. Pětice dokazuje, že je schopna ideálně tlumočit věrné a přesvědčivé podoby nejslavnějších skladeb.V plánu mají další studiové album. Nejspíš ho natočí opět v domácím studiu Kerryho Livgrena a s jeho skladbami, tak jak tomu bylo předloni. Livgren však nechce koncertovat.
Přestože mají Kansas v kontinentální Evropě dost příznivců, rozhodujících úspěchů dosáhli doma. Bubeník Phil Ehart (nar. 4.2.1951) a baskytarista Dave Hope (7.10.1950?) měli kapelu už na střední škole. S kytaristou a klávesistou Kerry Livgrenem (18.9.1949) se spojili v hlavním městě státu Kansas Topece už v roce 1970, kdy si říkali střídavě Kansas a White Clover. O rok později se přidal klasicky vzdělaný houslista a zpěvák Robby Steinhardt (25.5.1951) z Michiganu. Za necelých dvanáct měsíců byli kompletní, když přišli kytarista Richard Williams (1.2.1951, o oko přišel díky pokusům s výbušninou už jako mladíček, ale pásku nosí až v 90. letech) a hráč na klávesy s výrazným vokálním projevem Steve Walsh (15.6.1951) ze St. Joseph v Missouri. Nejvíce skladeb psal Livgren, hlavně sám, někdy s Walshem. Základ hudby ovlivnily britské vzory (Yes, Genesis), navíc byl zvuk houslí. Objevovaly se také nenápadné countryové motivy. Dynamický, instrumentálně vytříbený projev střídavě zdvojoval klávesy nebo kytary, důležitá byla role houslí a střídajících se i zdvojovaných vokálů. Dva roky intenzivního koncertování přineslo lokální popularitu a nahrávací smlouvu. Debut Kansas (1974) měl ještě relativně slabý ohlas, ale dalších - Song For America a Masque (obě 1975) se prodaly statisíce. Ze čtyř dalších už byly americké bestsellery také díky singlům Carry On Wayward Son a Dust In The Wind.
Spory v kapele způsobovaly hlavně problémy hlavních autorů. Walsh chtěl být více rockový a těžce nesl Livgrenovu autorskou nadvládu směřující k trochu kýčovitému popu a eklekticismu. Několikrát oznámil odchod. "Neulevil" si ani sólem Schemer-Dreamer (1980), a tak odešel v roce 1981. Ohlas pravidelně vydávaných alb klesal, po dalším se rozloučil Steinhardt. Náhradní muzikanti zapadli, ale sestup pokračoval. Po odchodu Livgrena a Hopea za křesťanským posláním se kapela rozpadla. Díky snahám Eharta se vrátila opět s Walshem, ten ze své kapely Streets (dvě alba) přivedl baskytaristu a dalšího vokalistu Billyho Greera, Williamsem a kytaristou Stevem Morsem Avšak teprve návrat houslisty v roce 1997 znamenal definitivní obnovení.
Petr Nožička Audio 5/2003
... (celý článek)
Discografie a recenze