Journey - Frontiers

Journey - Frontiers - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1983

Tracklist:

1 Separate Ways (Worlds Apart) (Cain/Perry) 5:24
2 Send Her My Love (Cain/Perry) 3:54
3 Chain Reaction (Cain/Perry/Schon) 4:21
4 After The Fall (Cain/Perry) 5:00
5 Faithfully (Cain) 4:26
6 Edge Of The Blade (Cain/Perry/Schon) 4:30
7 Troubled Child (Cain/Perry/Schon) 4:29
8 Back Talk (Cain/Perry/Smith) 3:16
9 Frontiers (Cain/Perry/Schon/Smith) 4:09
10 Rubicon (Cain/Perry/Schon) 4:18

Bonus tracks on the 2006 CD reissue
11 Only The Young (Cain/Perry/Schon) 4:17
12 Ask The Lonely (Cain/Perry) 3:54
13 Liberty (Cain/Perry/Schon) 2:54
14 Only Solutions (Cain/Perry/Schon) 3:32

Producer Mike Stone & Kevin Elson.


Obsazení:

Steve Perry lead vocals
Neal Schon acoustic and electric guitars, vocals
Jonathan Cain keyboards, vocals, rhythm guitar on Back Talk
Steve Smith drums and percussion
Ross Valory bass, vocals

 
06.11.2017 EasyRocker
5 stars

A teď hudba z jiného soudku. Sdružení kolem Stevea Perryho a Neala Schona, ač jsem je dlouho vlastně znal jen podle jména a podle toho, že jádro kapely působilo dříve u mistra Santany. Postupně si mě ale tenhle lahodně omamný koktejl vysoce melodického, přesto instrumentálně bohatého rockového parfému získal nevratně.

Úvodem ve všech zásadních konturách střiženým v osmdesátkovém hávu, je zemětřesný hymnus Separate Ways. Mnohovrstevné klávesové stěny Jonathana Caina, energetické nápory kytar a především tuhá, drtící rytmika tu osudově velí shora davu, valícímu se kupředu.

Už dvojka Send Her My Love si vydobyla status jedné z nejpamátnějších skladeb Journey, neboť ji mistři dodali své vrcholové devízy - křehkost i neuvěřitelnou bohatost nápadů. Euforie i dno, vířivka, rotující všemi barvami a pomalu jak božská bytost hladící Perry.

Chain Reaction je návratem k energické, ale i dojemné a vyklidněné struktuře skladby. V rockovém hávu jsou pod drsnou slupkou vypouštěny do prostoru báječné melodické linie a do sebe vpletené vokály, vrcholící v dramaticky vybuchujícím refrénu.

A přichází After the Fall jako průlet strmými skalními srázy a kaňony na křídlech, ušitých z koberců kláves, a trochy bujných odřezků hravé rytmiky. Zde Journey pronikají nenásilně na popové teritorium, neodolatelný je andělský Perry.

Další trefou do mého srdce, které se téhle kráse už dávno podrobilo a odpřisáhlo věrnost, je geniální vyznání Faithfully. Pánem nad osudem je zde klaviaturní mistr Cain, jemuž osudově sekunduje famózní Steve Perry. Právě tahle balada prokazuje, proč byl pro kapelu tak zásadní. A pan Schon si tu u sólových stupnic taky sáhl na dno.

Edge of the Blade potvrzuje opět rockové ambice Journey, bez varování se ocitáme v drsném a přímočarém, rychle upalujícím světě osmdesátek. Ano, pro někoho asi nechutné disko ztělesnění doby. Ano, jsou tu jasné a temné štětce klávesových klapek, ale i pořádný zvukový nápor.

V temné příběhové linii pokračuje i intimní říčka Troubled Child, báječná, těžká zpověď Perryho, ale opět i klávesáka Caina, který se pod album vůbec zapsal báječným stylem. Přijde ovšem i sympatické rockové vlnění.

Tříminutová tutovka Back Talk pracuje se všemi dobovými energetickými dochucovadly - temné klávesové tahy, zběsilé rytmické jízdy a cítíte se, jak když vám záda přejela valcha. Na povrch pronikají i syrové kytary.

Křehce poskládané tóny, proplouvající jako perlivé bubliny čerstvým vzduchem, takové jsou mé pocity už od počátku titulní skladby, která mé nitro zasáhla jako Amorova střela. Spontánní plynutí nálad a atmosfér, nepatrné dozvuky progresivní minulosti a bořící Steve Smith.

Je tu další vzácný démant z téhle nekonečně kvalitní bonboniéry. Už při nástupu vznikají první pochybnosti, jak je možné na ploše necelé hodiny poschovávat tolik pokladů. A nepochybujte, že s vámi Rubicon zacloumá doslova - až mi prudký poryv přivane kolegy z Magnum.

Jsou tu čtyři bonusy z mé skvostně vyvedené třídigipackové verze, ještě spolu s Departure a Escape. Only the Young je vyznání mladého fanouška kapely, který tragicky zesnul na rakovinu, obklopen do poslední chvíle členy své milované kapely. Mrazivé a doslova neuvěřitelné dílo, a Perry jej korunuje až nelidsky. Ask the Lonely je přívalem energie, kde kapela jemně surfuje na všech dobových vlnách. Gradace, adrenalin a melodický sprint finále nás odfoukne až na ten zatracený Mars. Liberty má podobně křehkou výstavbu jako titulní klenotnice, křehce svázané kytarové ornamenty a Perry dávají všemu až folkovou atmosféru. Zpěvák tu zcela ovládá prostor a pocitu uvolnění a svobody je lehké podlehnout. Z hromové kvality neslevuje ani podání poslední Only Solutions - parádní, rychle plynoucí melodické oblouky a spirály se propojují s vícehlasy všech, kdo je u Journey používali. Strop mistrovství svými klávesami mr. Cain snad už bourá. Konec a probuzení do reality je obtížné, zmatené, panuje nejistota. Ale lze do toho ráje vstoupit znovu - stačí důsledný stisk ´play´...


Journey byli sesláni vlastně těm, kterých už dnes mnoho nezbývá - obdivovatelům dokonale vystavěných melodií, spojených se stadionovým laděním a obdařeným hrdlem jednoho z nejlepších pěvců historie rocku. Není vůbec divu, že zatímco v Evropě o nich dodnes moc lidí netuší, za oceánem vyprodávali arény. A teď si vyberte. 6/5
reagovat

Pegas @ 07.11.2017 00:01:25
Co je zač ta tvoje třídisková verze?

EasyRocker @ 07.11.2017 07:37:18
Zdravím Pegase. Objednal jsem to přes amazon, takže ani netuším, jak se dá sehnat u nás. Vlastně papírový obal s fotkou kapely a motivy trojice alb na přední straně, a v něm je vložená v tenkých obalech každá z těch tří desek. Obvykle digipacky pro nepraktičnost a rozměry moc nemusím, ale tohle se docela povedlo, protože ten velký obal je rozhodně menší než klasické CD.

merhaut @ 07.11.2017 17:27:43
Méně přívlastků by bylo více:-)

Pegas @ 07.11.2017 21:20:06
EasyRocker: Aha, to myslíš asi tohle >> odkaz
Pokud ano, tak bych jenom poopravil, že digipack je něco jiného. Já jsem si pořídil podobný minibox s prvními třemi alby a potom pětidiskový, kde ale narušili chronologické řazení a vynechali Departure, to jsem si dokoupil samostatně.

EasyRocker @ 08.11.2017 06:29:57
Pegas: no já tím právě spíš chtěl říct, že to digipack není... samozřejmě není to klasické album, ale když jsem je sháněl tady, nebyli už nikde k dostání.

horyna @ 11.11.2017 11:23:16
Tuhle desku jsem jako jedinou ze starých Journey vlastnil. Hodně mi vadil její zvuk a některé přeslazené skladby. Journey mám rád až s Augerim a nejvíc s Pinedou. Jasně, zní jako mladší Perryho bráška a nemá takovou sílu a výraznou barvu. Přesto je mu hodně podobný a tyto malé neduhy dohání nasazením a výrazným citem v hlase. Konečně Journey na albech od Arrival mají v pořádku zvuk (ne osmdesátkový) a proto mě pasují líp na tělo. Schon je samozřejmě vyjimečný guitar-hero a jeho cit pro melodie legendární.

Jarda P @ 11.11.2017 13:25:17
Já mám nejraději období s Gregem Rolliem. Po nástupu Perryho pak do alba Departure. Escape se mi hrozně ohrálo a ta komerčnost z něj přímo čiší. Frontiers je dobrá deska, ale přece jen je tam pár slabších věcí. Po mnoha a mnoha letech se mi pak ještě líbí Revelations, absenci Perryho se jim podařilo adekvátně nahradit.

09.09.2008 redrocker
5 stars

Je s podivem kolik interpretů made in USA nechává evropský světadíl v klidu. Jistě se najdou příznivci této kapely mezi Uralem a Normandií, ale na stadiony, jako za oceánem nebo v Japonsku to nestačí. Občas na toto téma vedeme diskuzi s kamarádem, který také poslouchá „neznámé: věci a dostaneme se k otázce textů (témata, srozumitelnost atd) nebo k povaze amerických posluchačů, kteří se chtějí především kvalitně bavit. Kvalitně myslím úroveň hudby ne kvalitu zábavy.
Journey na tomto albu dospěly po letech k vrcholu a těsně pod jeho vrcholem zanechaly, dle mého názoru i „Escape“. Hutnému zvuku dominuje Schonova kytara podporovaná širokými plochy Cainových kláves (Faithfully – příklad za všechny). Nezapomenutelná barva hlasu Steva Perryho by snad zachránila i produkci z dílny JUDr. Františka Janečka. Co píseň to vlastně potencionální hit.
Kdo stále nevěří, ať alespoň zkusí Send her my love nebo Back talk a pro ty co už kdysi uvěřili, doporučuji připomenutí a to pěkně od začátku do konce v jednom zátahu.
Zvuk bicích a mírně potlačená basa? Jasně jsme v osmdesátých letech a to by takový zvuk obou nástrojů měli asi i Led Zeppelin!
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
redrocker, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000