Jenghiz Khan - Well Cut

Mám rád hard rock! Táto hudba je mojou, takpovediac, celoživotnou láskou. Stále som presvedčený, že to najlepšie v tomto priečinku vzniklo v kolíske futbalu a za Veľkou mlákou. V mladosti som si však často kládol otázku, aká situácia bola v iných častiach sveta. Bol to výlučne patent Spojeného kráľovstva a USA? Zasiahol a oslovil tvrdý rock aj iné teritóriá? Bohužiaľ, mal som veľmi obmedzené možnosti, takže územia mimo týchto gigantov pre m�a zostávali veľkou neznámou. Vlastne, až nástupom internetu sa moje „tajné želanie“ naplnilo i splnilo - áno, ono to hard rockovo žilo v takmer celom svete. Som rád, že aj po takej dlhej dobe mám čo objavovať a môžem počúvať stále „nové“ nahrávky.

Istotne ste zažili na vlastnej koži, keď Vás po prvých tónoch daného diela zasiahol „Amorov šíp“ a Vy ste si boli načistom, že toto je kolekcia, ktorú si zamilujete. Stalo sa to aj mne, už viackrát. Jeden z tých „šípov“ má meno Well Cut, album skupiny Jenghiz Khan. Aj teraz, v priebehu posledných dní, rok po zoznámení, ho počúvam stále dokola a nie a nie sa nabažiť. A to je čo povedať, pretože to nie je môj štýl prehrávania.
Vynikajúci úvod. Pain má všetko, čo od štartu hard rockovej platne očakávam – napätie, myšlienku, pestrosť, jemnosť i tvrdosť – nádhera! A tieto atribúty sú ozdobou celej nahrávky. Kratučké bluesovky Campus A a B sú príjemným spestrením, pri tej druhej sa vžijem do úlohy „roztlieskávačky“. Medzi nimi tróni The Moderate, snažiaca sa tváriť ako balada, ale v konečnom vyznení je to riadna skala. Trojica nasledujúcich skladieb, pomalá kráska The Lighter, chytľavá rockovka Hard Working Man a akustický klenot Mad Lover, si ma totálne opantali. Sústavne ich pospevujem, dúfajúc, že ten „profesionálny“ výkon nikto nezačuje. Bože, neviem, aké máš so mnou plány, no ak je to v Raji zariadené tak, ako som sa cítil pri záverečnej desaťminútovke, ale nielen počas nej, daj mi ešte šancu!

Toto belgické dielo je pre m�a, ako to nazvať, výkladnou skri�ou a dôkazom, že sa oplatí počúvať, čítať rady a učiť od skúsenejších fanúšikov. A hlavne, dať šancu aj ostatnému svetu, má čo ponúknuť. Hodnotenie? Z môjho pohľadu obrovské prekvapenie a zvyšujúca sa radosť pri každom ďalšom prehrávaní. Hoci má Well Cut na chrbte štyri krížiky, vôbec sa nehanbím, že som ho spoznal iba pred rokom. Ako sa vraví, radšej neskôr, ako nikdy. V mojej súkromnej ankete „Objav“ a „Najlepší hard rockový album“ za rok 2011!
reagovat

pito63 @ 07.03.2012 22:38:19
Pôvodne som chcel napísať krátku poznámku do hlavného textu, ale uvedomil som si, že to nemá nič spoločné s hudbou a samotná skupina je v tom nevinne. Nebolo by to voči nej férové. Moje hodnotenie a postoj k nahrávke by v konečnom dôsledku neovplyvnilo a ani neovplyvní...

Keď som na internete našiel CD belgického Džingischána, šťastím sa mi rozžiarili očká a neváhal som ani minútu. Už pred rokom som si sľúbil, že ak ho objavím, musí byť súčasťou mojej zbierky. Cena bola, dá sa povedať, ľudová, nepáčilo sa mi vysoké poštovné, ale ako to medzi nami fanúšikmi chodí, túžba po albume zvíťazila. Musím oceniť prístup nemeckého dodávateľa, tovar bol druhý de� zaslaný na moju adresu a ak nepočítam víkend, za 3 dni som sa „kochal“. Nový titul, neklamali, svedčí o tom ochranná fólia. Netrápi ma totálne rozbitá plexi krabička, to je pri mojich objednávkach bežné. Som sklamaný z bookletu. Opäť nič, ani slovo o kapele, žiadna zostava, nič. Priestor na reklamu ďalších výrobkov sa však našiel. Tieto, pre niekoho možno bezvýznamné detaily, nechápem a ťažko sa s tým vyrovnávam. Preto si často kladiem otázku; má to vôbec zmysel? Čo z toho mám? Dobrý pocit? Aký je rozdiel medzi originálnym pirátom Made In South Korea a internetovým pirátom z Ruska, prípadne jeho odberateľom zo Slovenska?
Na Progboarde sa zvykne poukazovať na správnosť, čestnosť tých, ktorí kupujú originálne CD. Pritom sa nezabudne majstrovsky, medzi riadkami, s určitým pohŕdaním, výsmechom i nadradenosťou, obtrieť si papuľu o sťahovačov, ktorí sú takí opovážliví, drzí a nečestní, že si hudbu stiahnu z internetu. Veľakrát som sa nad tým pozastavil a mal chuť niečo napísať, nakoniec som to pokušenie ubrzdil, skľudnil hormóny, usmial sa a povedal si; kašli na to, nemá to význam, iba si vyrobíš nepriateľov. Veď v čase, keď si za prvé originály do zbierky cáloval nemalé peniaze, mnohé z tých čestných „detí“ ešte len preskakovali oteckovi z pravého do ľavého vajíčka.

...a tento nekonečný príbeh pokračuje. S nedočkavosťou klikám na odkazy skvelých ruských borcov a opäť pridávam do nákupného košíka ďalšie tituly z Anglicka, USA, Nemecka i Švédska. Aj dnes som čakal našu milú pani poštárku, snáď zajtra. Som zvedavý, aké kvalitné booklety ma prekvapia tentoraz.

Cossack @ 07.03.2012 23:35:23
Tato má reakce sem vlastně nepatří, protože se netýká ani kapely Jenghiz Khan, ani jejího alba "Well Cut" (nic o nich nevím). Určité oprávnění ale má, protože se vztahuje k Piťovu „doslovu”...
Naprosto mu rozumím a ztotož�uji se s ním, zmíněná skutečnost mě taky děsně se... nelíbí.

Také já si, vedle muziky, cením textů, fotografií interpretů a všemožných informací, které se na originálních nosičích zpravidla nacházejí; proto jsem rovněž nadmíru rozčarován z některých vydání, kde je uvedené zredukováno na nulu (případně bezvýznamné minimum). Tam opravdu přestávám spatřovat smysl pořízení si takového originálu (nebo spíš „originálu”?). A neobstojí (u mne) ani námitka, že „okrádám” muzikanty, protože ti zpravidla z prodaných nosičů inkasují minimum (daleko víc je živí koncertování a merchandising – trička, mikiny apod.).
Jeden příklad za všechny:
Někdy v 90. letech jsem si pořídil na CD jedno z dvojice mých nejoblíbenějších alb od Manowar "Sign Of The Hammer". Po rozevření dvoustránkového bookletu jsem si znovu přečetl názvy skladeb a jejich stopáž, uvedené i na zadní straně a samotném CD; dalšího nic – ani texty, ba ani sestavu skupiny. Přitom na původním vinylu tohle vše bylo součástí vnitřního obalu desky. A to se ještě na CD nalézala potměšilá poznámka: SEE BOOKLET FOR FURTHER DETAILS!
Opravdu zvláštní typ humoru...

Co dodat? Snad jen, že než takový originál, radši si nahrávku stáhnu, nechám v PC nebo vypálím (při dnešních možnostech kopírek si takový, případně lepší, obal „vyrobím” sám) a nebudu „krmit” zloděje...
I z tohoto důvodu dávám přednost vinylům (kde je situace přece jen o poznání lepší).

Takže Piťo, nejsi sám... ;-)

hejkal @ 08.03.2012 10:00:04
pito63 - no vidíš, ani to nebolelo a recenzia je tu. :)

pito63 @ 08.03.2012 10:15:14
Hejkal
No, nebolelo, ako sa to povie. :-)
Je pravdou, že po zverejnení Tvojej práce som sa na to ani nepozrel, až včera som si povedal, že to skúsim dokončiť. Chcel som tým poďakovať kapele, ktorej hudba si ma podmanila. Je to aj Tvoja zásluha; skúsil som pridať tretiu oslavnú ódu na tento titul, snáď sa mi to aspo� trošku podarilo. "WelL Cut" si to zaslúži!

V okamihu, kedy sa tento profil zjavil na progboarde, som tušil, že to je niečo, čo musím mať. Ibaže, na pultoch obchodov sa dielo nepovaľovalo, s objednaním to tiež nebolo práve ružové, nuž okrem obligátneho sťahovania z netu, ktoré slúžilo aspo� ako lákadlo pre výčitky (ej, vidíš, o čo prichádzaš), som Well cut zaradil do kategórie - odsúdené na náhodu. Dvakrát som bol v Bruseli a skúšal nájsť akúkoľvek domácu produkciu. Raz som bol úspešný, v jednom obchode bol znalec, ktorý mi dal svoju adresu, že za nekresťanské eurá dokáže belgické starinky zohnať. Adresu stále mám, ale ceny ma odradili, takže som sa s vidinou tohto i iných diel pomaly lúčil. Ale nie je všetkým d�om koniec. A navzdory tomu, že žijeme v realite, občas sa ocitnem akoby v béčkovej literárnej dráme a náhody sa udejú. Na minuloročnom pražskom koncerte kapely Blackfoot som mal tú česť stáť zoči-voči autorovi profilu i recenzie v jednom. �no, konfrontácia s Borkom niesla všetky znaky klišé, pozdravy, dary, spoločné promo fotky a tak. Kým ja som zištne priniesol album Žalmanov, Borek nezištne kontroval diskom Jenghiz Khan! Moja vďačnosť sa ešte aj teraz povaľuje po okolí a len vrodená neskromnosť mi nedovoľuje o tom taktne pomlčať. Díky, Borek.

V momente, ako sa ozve dramatický spev, začínam zbystrovať pozornosť. To bude niečo extra. A je, melodramatický hard rockový nástup strieda vybrnkávaná precitlivená medzihra, časom sa pridajú aj iné drsné pasáže, a tak si to skladba Pain šinie až do konca. Príjemná bluesová medzihra Campus A robí akési intro k ťažkotonážnemu kúsku The moderate. A ten je vlastne tiež medzihrou, pokračuje opäť blues Campus B. Dokonca sa z toho na chvíľu stane vytlieskaný nanákaný dialóg. Ako sa na pravovernú hard rockovú partu tých čias patrilo, nechýba koketovanie s krehkými baladami, tu prezentovanými "uriášovskou" náladovkou The lighter. Vzletná hymnická záležitosť sa prevtelila do pomenovania Hard working man. Asi najvďačnejšia skladba albumu sa pýši chytľavými spevmi i vyhrávkami. A chytľavosť si uchováva aj éterický kúsok Mad lover. Pominuteľnosť toho, čo je v našom živote najjemnejšie, zvýraz�uje nasledujúca, finálna a rozvláčna majestátnosť Trip to Paradise. Síce sa na počiatku tvári ako vokálne košatá uspávanka, nedajte sa pomýliť, kapela rýchlo nabehne na dunivé muzicírovanie s určitými akože klasickými motívmi, však to pred nimi skúšali aj takí borci, ako Deep Purple, tak čo. Aby som to skrátil, skladba má prevažne pomalší tiahly tok, motívov je tu viac, než na ľubovoľných troch albumoch akejkoľvek slovenskej populárnej skupiny (pre tých, ktorých toto prirovnanie zmiatlo, vymenujem bárs Elán či No Name) a tým končím, raz počuť je viac než tisíckrát opisovať.

Toto dielo sa počúva samo a nikto (ani vydavatelia, čo toto dielo ignorujú) za ním bránu k poslucháčom nezavrie, je trvalé.

reagovat

pito63 @ 22.02.2012 19:13:48
Asi mi málokto uverí, ale dnes som sa snažil napísať pár slov k "Well Cut". Moju snahu prerušila návšteva a zatiaľ som sa k tomu nevrátil. Kliknem na Progboard a - radšej svoju zlátaninu odložím ad acta.
Súhlasím do poslednej bodky! Odkedy som sa zoznámil s dielom skupiny Jenghiz Khan, neviem sa ho nabažiť...
Hejkal, vďaka za pekné čítanie!
...a veľmi rád sa budem opakovať; Borek, díky za fantastickú muziku!

hejkal @ 22.02.2012 19:33:43
Náhodou, bolo by to fajn, keby mala zabudnutá belgická raritka až tri ospevné texty.

Borek @ 25.02.2012 00:03:17
Nechat bez odpovědi všechna pochvalná vyjádření z poslední doby na moji adresu by zavánělo nadutostí a páchlo ignorantstvím, proto pár slov. Jelikož je ve hře víc osob, dávám přednost vyjádření v tomto prostoru před bilaterálním mailovým kontaktem.
Vzato od konce, Jenghiz Khan je mým objevem z doby, kdy nebylo dne, aby na Progboardu někdo nenahodil podobnou perlu, na kterou se nám jednotlivě nikdy a nikde předtím natrefit nepodařilo. Teď už se mi při nakouknutí do kultovního Kingova vlákna zdá, že i nevyčerpatelná sedmdesátková studna někdy musí ukázat své dno, ale pravda, třeba jen proto, že už nejsem ani zdaleka tolik ve střehu. Každopádně se tak u mně aspo� někdejší přísun neprozkoumaného materiálu nemine s původním cílem - věnovat mu tolik času, kolik jen jde. I tak to ve většině případů bude pouhej zlomek toho, co by si zasloužil. Že ty nejzaslouženější potom začínám shánět origoš (což byl i případ Jenghiz Khan), beru jen jako logický vyústění celého procesu.
A že se stali jasnou volbou pro hejkala, jednoduše vyplynulo z jeho povzdechové debaty s pitem pod původní recenzí. A přestože jsem nikdy nevěřil, že dobrý skutky se pokaždý dočkají odměny, ještě dál mám k propadu do trapnohloupý skepse, že budou naopak "po zásluze potrestány". A další osudy předmětnýho titulu tuhle vzdálenost ještě prodloužily. Do roka a do dne se mi podařilo sehnat nejen totožný vydání na CD, ale i limitovanou LP edici! Takže, pito, pokud se osobně setkáme dřív, než album seženeš, milerád Ti ho přenechám. Bez nejmenších pochyb, že bude ve správných rukou.

A že poznámka k mému krátkému angažmá v Rock+ sem už nepatří, mi nevadí - beru to z jedný vody načisto. V první řadě dík Palovi za slova chvály, ozvání se na mail i za čerstvý vzorek ze slovenské hudební scény. "strateny2" poslouchám víc, než co kdy předtím z produkce ŽBB, a 192kbps ne/kvalita je to poslední, co by mi zajímalo. Má to duši, i zpěvák se tu "našel". Snad do toho v konečný verzi nikdo nezačne mlátit na buben.
Závěrečná připomínka budiž odplatou bubeníkovi za úryvek "raz počuť je viac než tisíckrát opisovať" v jeho recenzi. Taky opisování nerad. Ještěže už je to pár dnů, co jsem odevzdal svůj text, kde psáno "Lepší jeden poslech než tisíc slov"... Jde o profil, o kterém se Jarda Merhaut vyjádřil, že je "skvělou a gigantickou prací". Podobné uznání těší vždy, od člověka bytostně srostlého s kapelou, resp. érou, kdy v ní Byron působil, je potom potěcha násobná. A stejný je i můj dík.
V neposlední řadě poděkování i Davidovi. Těch pár hodin práce nestálo za řeč ve srovnání s tím, co všechno mi v životě dokázal dát on.

PaloM @ 23.02.2012 04:24:37
Kôli starostiam a nespavosti som tak skoro pustil PC a... uff Borek, zaskočil si ma - v tom najlepšom zmysle slova. Díky a nech sa ti ľahko píše o muzike, čo máš rád.
hejkal, vďaka za recenziu a pripomienku. Začal som čítať knihu o Deep Purple, ešte som len v r.1968 a to ma privádza k vyhľadávaniu starých skupín.

pito63 @ 23.02.2012 11:41:23
Borek
Neviem, ÄŤo k Tvojej ponuke dodaĹĄ. Som zaskoÄŤenĂ˝ a veÄľmi milo prekvapenĂ˝, ÄŹakujem!

Hejkal
Máš pravdu, tento titul si zaslúži pozornosť. Beriem Ťa za slovo a niekedy sa pokúsim dokončiť to, čo som včera začal.

Progboard mi dal strašne veľa. Tunajši fanúšikovia, profily a recenzie ma priviedli k fantastickej hudbe, za ktorú sa nikdy nedokážem patrične revanšovať. A "Kingovo vlákno"? To je námet na samostatnú dizertačnú prácu. Nechápem posmešné poznámky zväčša okoloidúcich tiežfanúšikov na oprávnenosť jeho existencie.

Pri nadšení z albumu "Well Cut" som ešte zabudol na jedného kolegu, ktorý má rovnako veľkú zásluhu na tom, že som si zamiloval túto nahrávku; PaloM, ďakujem!

PaloM @ 23.02.2012 13:12:26
Piťo, nemáš za čo, moje pričinenie je minimálne.

Jenghiz Khan se neváhali přihlásit k ovlivnění soundem amerických Iron Butterfly a Vanilla Fudge. Na svém jediném albu Well Cut tak představili plnotučný hardrockový materiál, který ale připomene i jednu britskou kapelu, mající tehdy na kontě první dvě alba. A není divu, vždyť i Uriah Heep čerpali inspiraci z podobných zdrojů.

Album otevírá hardrockový epos Pain s výrazným riffem, dokonalým souzněním kytary a kláves, vrstvenými vokály i excelentním výkonem vedoucího zpěváka, kterému patří úvodní půlminuta. Uvedené atributy však ozdobí i jeho pokračování.
První bluesové intermezzo Campus osvěží, jeho zpěvná druhá část pobaví, mezi nimi ale září majestátní The Moderate, nejvydařenější Breanův příspěvek na albu. Akustická The Lighter pro změnu příjemně plyne v poklidném tempu, klid před bouří se tomu zvykne říkat. Tu přinese následující hardrocková klasika Hard Working Man s orientálním překvapením v závěru, jinak to další z mých albových favoritů. Průzračný a křehký akustický klenot Mad Lover zas nepostrádá lehkost i eleganci a závěrečný baladický opus Trip To Paradise ten správný drajv. Jednoduše, dostatek originality, energie i kumštu na to, aby se album mohlo rovnocenně měřit s nahrávkami svých anglosaských souputníků.

Snad tedy jenom absence kontraktu s významnějším vydavatelstvím, typický to neduh belgických kapel té doby, může být vysvětlením skutečnosti, že podobné dílo téměř upadlo v zapomnění. I tak se ale zařadilo mezi počiny, které udržují moje neutuchající nadšení pro tento žánr.
reagovat

pito63 @ 19.02.2011 23:27:34
V posledných d�och skúšam, testujem a zoznamujem sa s kapelami, o ktorých som iba počul. Hudba týchto Belgičanov mi perfektne sadla. Výborný album!
Borek, vďaka za ďalšiu, neprávom zabudnutú, hard rockovú perlu!

hejkal @ 20.02.2011 07:27:32
�no, je to skvelý album, nanešťastie, na CD nezohnateľný. Jenda z asi desiatich dosiek, ktoré som si vďaka progboardu stiahol z netu na letmé vypočutie, lebo som neodolal. Ďzingischán mám zaradený do širšieho zoznamu na kúpu.

pito63 @ 20.02.2011 13:49:09
Hejkal
Ktorým ďalším 10 albumom, okrem Jenghiz Khan, si neodolal a čakajú na dokúpenie?

hejkal @ 20.02.2011 14:26:23
Ťažká otázka, nie všetko, čo som si stiahol z hojných tipov tu, na progboarde, som zaradil do zoznamu. Navyše, mp3 moc neschra�ujem, takže z môjho počítača, keď už sa tam občas dostanú, rýchlo zmiznú. Čo si tak spomínam, šlo o debut Krokus, Budgie - Impeckable, Burning Plague, Fragile, Horse, Legend - From the Fjords (tuším práve tvoj tip) a dva albumy Ted Nugent & Amboy Dukes.

pito63 @ 20.02.2011 14:34:43
�no, ten album Legend - Fröm the Fjörds ma skutočne zaujal. Asi to doteraz vôbec nevyšlo na CD.

hejkal @ 20.02.2011 14:59:16
Nevyšlo. Zdá sa, že vyšla v roku 1997 pirátska plat�a a šlus.

pito63 @ 20.02.2011 15:03:59
Asi tak. A reedícia "Well Cut" v nedohľadne. Škoda, Jeghiz Khan by si ju zaslúžil!

hejkal @ 20.02.2011 16:03:20
Ja som písal o Legend, ale súhlasím. Well cut vyšlo na CD dvakrát, naposledy od Second Life. Ideálne by bolo, keby sa toho chytilo Esoteric Recordings alebo Repertoire a bolo by. :)