Jazz Q - Album, které nikdy nevyšlo / Pozorovatelna

Martin Kratochvíl svého postavení ve firmě Bonton nezneužívá, spíš naopak. Zatím kromě nevydaných koncertů Jazz Q 1974 - 75 Live a reedice alba Symbiosis z rozsáhlé „pozůstalosti“ Jazz Q nic nevyšlo. Pozorovatelna natočená první stabilní post-stivínovskou sestavou dokládá, že Kratochvíl & spol. měli o své podobě spojení rockové ráznosti s jazzovými postupy velmi brzy jasno. Rozsáhlé Pori 72 nebo Trifid ani po letech nenudí, stále je co poslouchat, případně objevovat. Asi právě proto, že se v případě Jazz Q nejednalo o kopírování nějaké módní vlny, ale vlastní, promyšlenou a koncertováním zažitou tvorbu. Výchozí situaci ještě před (téměř současným, byť ve dvou různých sestavách) natáčením LP Pozorovatelna (pro Panton) a Symbiosis (Supraphon) ilustruje nově vydaný materiál z nejrannějšího období - čtyři skladby coby bonus. Album, které nikdy nevyšlo je na jednu stranu novinkou, na druhou stranu část mají pamětníci doma na singlech a EP. Šestnáct skladeb (plus jedna koncertní s Joan Duggan) ukazuje ve druhé polovině 80. let docela obvyklou, přesto však méně známou podobu Jazz Q. Ať už jako s plnoprávnými členy nebo jen hosty natočila Kratochvílova kapela množství písní. Některé vyšly, jiné zazněly ve filmech a velká část je vydána vůbec poprvé. Navíc je slibováno, že archivy ukrývající ještě další podobný materiál s jiným zpěváky se opět otevřou. Při vší úctě příspěvky s Lucií Bílou, Michaelem Kocábem a Petrem Flynem jsou spíš zajímavé než nezapomenutelné. Docela svěže zní plánovaný, ale nevydaný singl Pláštěnková princezna s Flynem. Z alba nejvíc „vyčnívá“ spolupráce se dvěma interprety. Oskar Petr (nakonec s ním bude chystaný návrat Jazz Q) odešel z Marsyas, aby zkusil jinou polohu. Jeho akustická kytara i zpěv se s náročnou hudbou kapely snáší velmi dobře. Nikdo jistě nečekal, že z Obchodníka s deštěm nebo Podzimních ohníčků (plus Zuzana Michnová) budou hity, ale i po více než dvou dekádách znějí stejně dobře. Také Jana Koubková byla regulérní členkou kapely. Všechny čtyři ukázky s jejím zpěvem znějí naprosto přirozeně, jako by v kapele pobyla mnohem delší dobu. Zcela nadčasově krásná je Ovčí vlna, kde se vokální linka mění ve střední části ve scatované pasáže. Jdou jí rovněž texty. Sama si napsala hudbu přesvědčivé Blues holky na vdávání na Žáčkova slova. Archivy, otvírejte se dál!

***1/2 Petr Nožička Rock & Pop 10/2001

----

Jazz Q: Album, které nikdy nevyšlo/Pozorovatelna
Sony Music/Bonton 77:19/65:42 Původně 1975-87/1973

Zda je společné album singlových i vůbec nevydaných zpívaných skladeb reedice nebo novinka je diskutabilní. Soubor Jazz Q v 70. a hlavně 80. letech nahrával „písničky“ docela pravidelně. Ty dříve nevydané zde sice převažují, ale přesto lze Album, které nikdy nevyšlo považovat spíše za reedici. Kapela Martina Kratochvíla se ke spolupráci s vokalisty vrátila po delší přestávce. Když odešla Joan Duggan stala se skupina na čas čistě instrumentální. Pak krátce přibrala Janu Kratochvílovou, zde nezachycenou. V roce 1978 přišel první stálý zpěvák Oskar Petr. Vystupoval s ním až do své emigrace. Pak přišla Jana Koubková, po ní Petr Flyn. Další interpreti - Michael Kocáb, Lucie Bílá a Jiří Vondráček byli náhodnými hosty nebo pěvci pro filmovou zakázku. Existují však nahrávky i s dalšími (Vladimír Merta, Petr Kalandra, Lenka Filipová aj.). Zejména Petr (Obchodník s deštěm a Podzimní ohníčky s hostující bývalou kolegyní z Marsyasu Zuzanou Michnovou) a Koubková (Blues holky na vdávání a Ovčí vlna) dokazují, že to album mělo vyjít! Pozorovatelna byla nahrána první stabilní sestavou po odchodu Jiřího Stivína. Sestavou, která už v době natáčení neexistovala a sešla se jen ve studiu. O pár měsíců dříve už v novém obsazení bylo natočeno LP Symbiosis. To však vyšlo později. Obě alba dokumentují ukončený přerod freejazzové kapely v soubor osobitě křížící rocku a jazzové pojetí. Rozsáhlé skladby Pori 72, Pozorovatelna a Trifid (s tehdy jen hostující Joan Duggan) jsou i osmadvacet let po svém vzniku více než zajímavé. V nejkratším Kartágu je zvuk obohacen houslemi. Čtyři „prototypy“ - původní podoby skladeb z roku 71 jsou přidány jako bonus.

***1/2 Petr Nožička Classic Rock 1/2002

reagovat