Iron Maiden - Somewhere In Time

První deska, kde Panna začala experimentovat se zvukem a používat syntezátory.

Druhá deska, kterou jsem od nich kdy slyšel.

Třetí nejlepší deska Iron Maiden. (1.Seventh Son... ´88, 2. Iron Maiden ´80)

Album se vyznačuje skvělým, na tu dobu mírně "futuristickým" zvukem. Stejně jako zvuk následující desky "Seventh Son...", je i tento naprosto ojedinělý, nezaměnitelný, charakteristický, jinými slovy, vynikající.

Desku zahajuje trošku atypická, ale výborná úvodní vypalovačka "Caught..."

Pak následuje dobou nasáklá pop-metal-hitovka "Wasted..." (není vůbec špatná).

Dvě vynikající skladby jsou "Heaven Can Wait" a "The Loneliness", které mě ještě nikdy neomrzely, mají sílu, výrazné melodie... a ten zpěv....

Další hitovkou byl "Stranger...", který mě osobně (až na rytmiku a kvalitní zvuk) nijak neoslovuje.

To však nemohu říci o závěrečném megaeposu "Alexander..." Jedná se o trademark Ironů, klasika. Dlouhostopá výpravná píseň, oslavující makedonského vojevůdce Sašu je podle mě nejlepší skladba celého alba. Naprosto miluju melodické sólo, které je natažené snad na 3 minuty... paráda. Dokonalá skladba pro rozvoj představivosti. Vedle "Phantoma", "Hallowed", "Rime" a ještě několika dalších patří "Alexander k tomu nejlepšímu v celém back-catalogu Železné Panny. A heavy metalu vůbec.

Tahle deska je dost zásadní záležitost, dávám jí 4 a půl, zaokrouhleno nahoru tedy *****
reagovat