Iron Maiden - Iron Maiden

Ačkoli je to první debutová deska,je zahraná bez chyb a obsahuje ty největší pecky jako Transylvania,Strange World,Prowler,Charlotte The Harlot,Phantom Of The Op............já bych vyjmenoval celý album xD
Iron Maiden je moje nejoblíbenější album a i Di'Annův zpěv je IMHO perfektní.
Nebýt Di'Anna,tak je na tom kapela teď asi úplně jinak.
reagovat

Pro mě je deska "Iron Maiden" za celou existenci kapely snad jedinou, o které můžu prohlásit, že nemá slabší místo. Prostě tu nejsou takové ty "vycpávky", které se pak tu a tam a časem čím dál častěji u Panny objevují.

Album má obrovskou sílu jako celek, ale docela dobře se dá poslouchat i per partes.

"Prowler" je skvělá vypalovačka. Vždycky, když slyším úvodní riff, nedokážu odolat a ještě se mi snad nestalo, že bych jí nedoposlouchal.

"Sanctuary" sice na původním vydání nebyla, ale celek docela dobře doplňuje.

"Remember Tomorrow" mi kompozičně trochu připomíná "Doing Alright" od Queen, dokonalá power balada.

"Running Free" je hit, trošku pripomíná pozdější "Run to the Hills".

Tak a teď prostředek desky: "Phantom" a "Transylvania". Stylově patří k sobě a představují vyvrcholení a pomyslný zlatý hřeb alba.

"Strange World" je nádherná klidná balada. A to sólo... Fantazie.

Na závěr dvě vypalovačky:
"Charlotte..." s rozkošným baladickým prostředkem
a "Iron Maiden", legendární "ukončovák" koncertů i této desky.

Nemám co vytknout. Možná jsem zaujatý... Ale tuhle desku miluju. Kdyby to šlo, dám jí 6 hvězdiček.
reagovat

PaloM @ 29.03.2008
Páči sa mi toto hodnotenie, je to moja obľúbená platňa IM, Strange World som si dal na vlastnú výberovku 2CD rockových a metalových balád (popri Sabbath, Heep, Purple a pod)

podle mě je tohle zásadní album, už jenom proto, že tohle tu v tý době,kdy to vydali prostě nebylo, chybělo to. Je to možná do punku, ale nechybí typický maidenovský melodie a riffy, je to uplnej začátek bez větších úprav ve studiu. Má v sobě energii (prowler), ale i smutek (stranger world) a nebo oboji dokaze kombinovat (remember tomorrow). Je škoda, že s nimi Paul nezůstal, i když bůh ví, jestli by byli teď tam, kde jsou teď. Zásadní album zásadní kapely. Každému, kdo má rád kvalitní hudbu ho můžu jen doporučit.
reagovat

Možnost vyjádřit se k deskám Iron Maiden velice vítám, i když bych se rád přihlásil svým nickem, ale nějak mě to nejde. Kde dělám chybu ???

První album Iron Maiden vychází z punkově jednoduchého melodického tahu na branku a proti tomu již tenkrát velice dobře zvládnuté instrumentace všech nástrojů. Zvláště baskytary. Zpěvák Paul Di´anno je u mě každým coulem punkáč a jeho projev je přesně takový.

Nebudu nějak rozebírat jednotlivé písně na albu. Snažím se k věci přistupovat jako k celku. V tomto směru se opravdu jednalo o debut jako hrom. Kapela dodnes na live produkcích hraje minimálně titulní skladbu a bude jí hrát asi až do posledního koncertu.
I produkce alba je puková, žádný těžký "heavy" zvuk. Ten příjde o něco později, až si kapela vyjasní několik zásadních věcí.

Moje nejoblíbenější skladby alba: Sanctuary a Running Free.
reagovat

Na debutní placce Železné panny není jediná chybička. Parádní nálož, skvělá hra Clivea Burra a hlavně neskutečná basa Stevea Harrise. Tímhle albem byla zřejmě definována NWOBHM a Ironi jsou jí věrni dodnes. Skvělé vypalovačky jako Running Free, Sanctuary nebo Phantom Of The Opera si stále rád poslechnu. Vynikající debut, jasné hodnocení.
reagovat

První syrová věc, která je důkazem jak našlápnuto měl Harris a spol. oproti ostatním členům britského NWOBHM. Perfektní nápady a komplikovaně strukturované skladby střídají vypalovačky typu Iron Maiden. Asi by každý očekával, že pan kapelník čerpal z hard rockových vod sedmdesátých let (DP,LZ,BS), ale jaké překvapení, když jako své vzory uvádí art rockové Genesis a Nektar. Clive Burr svým příchodem před natáčením desky vnesl do všech písní úplně jiný drive než bylo možné slyšet na prvním, dnes sběratelsky zlatem ceněném EP. Burr spolu s Harrisem vytvořili rytmiku, kterou není možné napodobit a která se stala poznávacím znamením pro další budoucnost IM. Zpěvák Paul Dianno, který vzhledem připomínal punkové chuligána, dává svým chraplákem písním energii atomové elektrány, i když dokáže přepnout do pohody, jako např. v Strange World. Hned v začátku (Prowler) nám kytarista Dave Murray ukáže, že v osmé dekádě bude patřit mezi špičku v oboru. Komerční úspěch LP mimo Britské ostrovy byl ve své době překvapením, ale celosvětový úspěch měl teprve přijít.
reagovat