Iron Maiden - Dance Of Death

Největší pozitivum tohoto alba vidím v tom, že IM nikomu už nic nemusí dokazovat. Harrisovy trochu méně tvrdší a taky trochu nemaidenovské kompozice mu velmi svědčí a jen ukazují jeho chuť skládat stále propracovanější skladby. Což je dle mého názoru jedině dobře...

1)Wildest Dreams (2) - při prvním poslechu jsem se zalekl. Lehce kýčovitá věc navíc vydaná jako pilotní singl, ajajaj ...ale časem celkem poslouchatelná nenáročná skladba, která albu nevadí...
2)Rainmaker (3) - solidní píseň, znovu však špatně vybraná jako druhý singl...
3)No More Lies (5) - první vrchol alba. Přiznám se že na poprvé mě napadlo...clansman...perfektní energická skladba s kouzlem uvnitř. Zařazuji na best of IM...jen možná mohla být o něco kratší..
4)Montségur (2) - poměrně nevýrazná věc bez zvláštních ambicí..
5)Dance Of Death (3) - jako titulní skladba nemá potřebnou kvalitu. Hodnocení jako u Rainmaker...dobrá píseň...ale není to to pravé ořechové
6)Gates Of Tommorow (3) - klasická rychlá maidenovka je spestřením alba. V diskografii však naprosto zapadá
7)Paschendale (3) - tahle skladba měla být rozsáhlý epos...ale nápady chybí. Řekl bych že tahle píseň je něco jako předzvěst pozdějšího albu A Matter...
8)New Frontier (2) - Nicko se sice snažil...ale od kapely kvalit IM čekáme něco jiného
9)Face In The Sand (5) - druhý vrchol alba. Impozantní začátek, dobrý text.Velmi nedoceněná skladba. Mám takový sen...přijdu na koncert IM..zhasne se...a začnou tóny FITS...fíha...
10)Age Of Innocence (3) - netypická pro IM ale přesto velmi dobře poslouchatelná píseň
11)Journeyman (3) - dlouho jsem ji měl za trošku lacinou..i po textové tak po hudební stránce...ale nakonec musím přiznat že má kvalitu..

Album sice nepatří sice k tomu nejlepšímu co IM vydali a nedoshuje zdaleka kvalit svého předchůdce, přesto je netřeba ho zatracovat.
Myslím že je velmi dobře poslouchatelné...
reagovat

Lothian @ 13.04.2008
Tak tohle album už jsem nevydržel ani doposlouchat. Továrna na peníze z toho přímo vyčuhuje. Kolovrátek o ničem.

b.wolf @ 10.10.2008
tak nějak bych to vyjádřil. když se Bruce vrátil a koupil jsem desku BNW, to byla prostě a jednoduše bomba. ovšem když vyšel DOD, po prvním přehrání jsem ho znechuceně hodil do boxu s tím, že se ho rychle zbavím ( a to je IM moje krevní skupina); zkráka mi to připadalo jako album vydané jenom proto, aby něco vydali. po delší době jsem se k němu vrátil při poslechu AMLAD a zjistil jsem, že i DOD má svou kvalitu, hlavně No More Lies, Paschendale a závěrečný Journeyman.

Když se zamyslím nad třemi posledními alby I.M. s Dickinsonem, je "Dance..." až na bronzové příččce.
Rozhodně to ale není slabé album. Naopak.

Když jsem onehdy poprvé viděl obal desky, dost mě zaujal... dnes už jsem trochu vystřízlivěl, ale ten Eddie se mi prostě líbí.

Úvodní, v poslední době tradičně slabší vypalovačka (s vyjímkou "The Wicker Man") mě rozhodně nezaujala a nepovedlo se jí to ani naživo na Dance of Death turné.

"Rainmaker" je tak nějak nevýrazný. No řekněte, vzpomenete si na riff, melodii nebo refrén?

S "No More Lies" už je to mnohem lepší, refrén je stadiónová halekačka.

Tak, a teď přichází můj osobní favorit, ryze Ironovská skladba "Montségur". Vedle zajímavého "středověkého" textu na mě skladba moc zapůsobila kompozičně. Tentokrát žádné vybrnkávání, žádná rádobygradace, ale nářez od začátku do konce. Tohle jsou staří Ironi v plné síle. Miluju, když vokální linku ještě stejnou melodií podkresluje kytara (viz např. "Aces High"...) Super!!! Nemůžu se toho nabažit.

"Dance of Death" a "Paschendale" jsou kompozičně velmi propracované věci. Řekl bych, že na desce tvoří skutečné jádro. Ale největším zážitkem bylo slyšet a hlavně vidět je naživo.

Závěrečná poloakustická skladba "Journeyman" je prostě báječná. Super melodie, super nápad.

Můj verdikt je vcelku jednoznačný. To proto, že "Brave New World" a "Matter..." se mi líbí o hvězdičku víc.
reagovat

Iron Maiden: Dance Of Death
EMI 592340, 68:09
Od třináctého řadového alba stabilizované kapely nelze očekávat převratné změny, úplně jiné směřování. Přesto první studiové nahrávky s orchestrem ve třech epických skladbách nejsou jen splněným dlouholetým přáním kapelníka Harrise, ale i příjemným překvapením. Však také příběh alkoholika Dance Of The Death, válečná Paschendale a zejména akustický, pomalejší, ale ne pomalý Journeyman jsou vrcholem alba. To ostatní je tradičnější, srovnatelné s lepší polovinou tvorby Maiden z let 1982 - 89. Autorsky se uplatnili všichni, vůbec poprvé také bubeník (New Frontier).
Petr Nožička **** Audio 10/2003

reagovat