Iron Maiden - Brave New World

Iron Maiden - Brave New World - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2000

Tracklist:

1. The Wicker Man (Smith, Harris, Dickinson)
2. Ghost Of The Navigator (Gers, Dickinson, Harris)
3. Brave New World (Murray, Harris, Dickinson)
4. Blood Brothers (Harris)
5. The Mercenary (Gers, Harris)
6. Dream Of Mirrors (Gers, Harris)
7. The Fallen Angel (Smith, Harris)
8. The Nomad (Murray, Harris)
9. Out Of The Silent Planet (Gers, Dickinson, Harris)
10. The Thin Line Between Love and Hate (Murray, Harris)


Obsazení:

Steve Harris (baskytara),
Dave Murray (kytara),
Bruce Dickinson (zpěv),
Janick Gers (kytara),
Adrian Smith (kytara),
Nicko McBrain (bicí).

 
08.04.2016 EasyRocker
5 stars

Před 15 lety jsem klasický heavy metal poslouchal intenzívně a železná panna nebyla samozřejmě výjimkou, její alba se mi protáčela ve značné frekvenci i množství. Dnes už musím mít nějak chuť, ale dvojice Somewhere in Time a Seventh Son.. je u mě jasně vrcholovou dvojicí tvorby. Kromě toho jsem si ale oblíbil i tuhle, tehdy návratovou desku s Brucem Dickinsonem.

The Wicker Man je rázný maidenovský úvod a refrén s krásně sekanými motivy a silnou melodickou dávkou je tím, čím tahle deska vyniká. Na kráse a razanci nic neubírá ani očividná podobnost riffu se starými Judas Priest - "Running Wild". Jako zarytý judasovec jsem s tím své maidenovské kolegy v té době dost prudil, ale dnes mě to nijak neznechucuje a jde jen o detail. Stadionově laděná melodie v závěru rozmetá veškeré pochyby - tohle se povedlo a na koncertě to bude jízda. Ghost of the Navigator patří k nejsilnějším skladbám desky - krásný melodický, melancholicky laděný rozjezd se vzepne do majestátních riffových hradeb, kde už vévodí Dickinson a Harrisovy nepřeslechnutelné basové výpady. I tady je krásný, vyšponovaný refrén, protkávaný typickými kytarovými melodickými ornamenty. Poslouchat tady to kytarové trio je prostě pastva pro uši, stejně jako vedení melodie, opojná melodická sóla a přelévající se riffové bouře. Má to gradaci, vrcholy - všechno jako drobné hudební drama, určitě hudební hody až do posledních vteřin. Titulní věc má nádherně vyšívaný úvod, opět se dá hovořit o melancholii. Způsob přechodu do metalové polohy má úžasnou dynamiku, strhne ohromnou energií a hlavně je od počátku zřejmé, že jde o velký hit, Dickinson je nekompromisní a jede hlasově až nadoraz. Metalová jízda, bořící vše, co se postaví do cesty, na konci se vrací klidný motiv. Blood Brothers - melodické předivo basy a kytar, přidává se Bruce a celé to má až folkový odér (ten se v melodické stavbě vrací vícekrát), pak se ale dostaneme do razantní metalové polohy, kdy refrénové halekání nedostanete z hlavy pěkně dlouho. Pánové tady drží napětí zajímavě sekanými motivy, bezpečně propojenými Harrisovým čtyřstrunným tmelem a dochucenými tunami melodických sólových výletů. Také McBrainova hra je tady mnohem bohatší a pestřejší. Chcete-li až progresívní tvář IM, sáhněte sem. The Mercenary je tady pro ty, pro které byla dosavadní zákoutí moc nepředvídatelná a málo "táhla" - metalový odpalovák s typicky stupňovanou mezihrou, kde prostor ovládají kytarové melodie a Dickinsonův dramatický zpěv. O mnoho přímější a jednodušší, ale kouzlo je zase úplně jinde. Dream of Mirrors - výrazný sekaný začátek, pak převezmou úlohu krásně melodické kytary a basa, nálada se trochu vrací k některým věcem z Fear of the Dark. Pomalu přechází do razantní polohy, refrén má všechny znaky maidenovského majestátu a uvolňuje kolem sebe tuny energetických výbojů. S přechody nálad si tady kapela vyhrála dokonale, takže není divu, že tento monument přesáhl dobu 9 minut, aniž by mu to ale nějak výrazně uškodilo. The Fallen Angel je dramaticky vyšponovaná, Dickinson se od počátku absolutně nešetří, v zádech má poctivou metalovou konstrukci - je tady cítit celkově drsnější a temnější podtón s drásavými sóly, než zatím v hodně "sluníčkově" znějících melodických zákoutích desky. The Nomad - rozjezd strunných nástrojů, melodická struktura je ale věrná názvu a nálada od počátku koketuje s orientálním vyzněním, jako by se nám vracely časy legendární hymny Alexander the Great... Dickinson je absolutně jistý a suverénní, i když se nepohybuje úplně v nejvyšších polohách, jeho refrénový part je zkrátka skvostný. Sóla, vyměřená do posledního tónu, do sebe dokonale zapadají, stejně jako akustické střípky druhé půle a všechno dohromady tvoří nesmírně silný koktejl - mám tuhle skladbu po čertech rád! Out of the Silent Planet - krátké intro a melodicky zpívaný hlavní motiv skladby, pak ale odpálí uragán, ozdobený ale parádně vystavěným refrénem, jedním z nejlepších, který jsem od IM slyšel - to stupňování napětí umí tahle eskadra dokonale, ale tohle je ohromná síla, stejně i detailně zpracovaná sloka, o parádním sóle po půli ani nemluvě - všimněte si, že Dickinson je tu snad úplně všude, vyplňuje každou sekundu. No a je tady fenomenální finiš v podobě The Thin Line Between Love and Hate, což je skvost, který na mě zapůsobil omamným dojmem už po prvním poslechu. Nakažlivě stavěné sekané riffy s dokonale sázeným zpěvem - tohle je prostě Bruceův majstrštyk, emoce doslova prýští na všechny strany a klasicky vypjatý refrén to jen umocní. Vyznění se dost liší od většiny maidenovských skladeb a rozuměl bych tomu, že to řadě lidí přímo nebude sedět, v mém případě to ale je přesně naopak. Když už myslíte, že skladba "odpluje" pryč fadeoutem, přijde po nádherných melodiích melancholické vyvrcholení s nádhernými melodickými ornamenty, které by zasloužily hudební Oscary, stejně jako Bruceovo procítění okamžiku. Nádhera a zase nádhera. Závěr s ustupujícími kytarami a totálně odvázanou sólovou mašinérií ale není o nic horší... zkrátka tohle je mistrovský, neskutečný závěr, kvůli kterému musím pálit pětku bez rozmýšlení! A co pak? Asi stisknout znovu play?


Několik posledních let už tvorbu Iron Maiden moc nesleduju, tohle album a Dance of Death byly asi poslední desky, které jsem slyšel, druhá jmenovaná už se mi ale zdaleka tolik nelíbila. Tady, jako by ve vědomí velkého očekávání fanoušků pánové vysypali na hromadu opravdu hromadu ohromně silných nápadů a skvěle je prokomponovali a dodali klasický dramaticky-teatrální nádech, takže ani na relativně dlouhé ploše se nebudete nijak nudit. Už po prvních posleších jsem měl pocit, že první a poslední tři skladby jsou nej-, ale to je jen věcí preference...
reagovat

Jardo @ 08.04.2016 14:01:39
Blood brothers je nádherná skladba a jedna z mojich najobľúbenejších od "Mejdnov".

alienshore @ 08.04.2016 16:20:13
pre mňa je Brave New World trochu preceňovaný album, je to fajn ale zase nie také aby som z toho bol vo vytržení ...

horyna @ 09.04.2016 11:04:51
mejdni měli v osmdesátkách slušně našlápnuto, každý album byl lepší a lepší, myslím že vše korunovali na Somewhere ... a Seventh... Ani No Prayer... nemá špatný skladby, alba po comebacku s Brucem se sice tváří dost progresivně, ale omýlají tutéž formuli a délka skladeb a podobnost jejich tvarů občas nudí. Sice se musí uznat snaha posunout se dále, ale pořád jsou tu mantinely z kterých se nedokážou vymanit, přesto některé momenty obzvlášť na A Matter... a The Final... jsou zajímavé, originální a na železnou pannu neokoukaně novátorské. Pro mnme jejich vrchol leži v albech z druhé poloviny osmdesátých let, melodické, vzletné a špičkově vystavěné písně v doprovodu (kytarových) syntezátoru které se zde nachází mě opravdu hodně baví.

domy @ 09.04.2016 22:57:46
Neskutečně parádní comeback. První tři skladby jsou naprostý nářez. Zbytek alba jsem vstřebával o něco déle, ale je to taky špička. Hodnotím dokonce lépe než No Prayer a Fear Of The Dark. Laťka nasazená tímto albem se bohužel nepodařila udržet. Neříkám, že jsou další alba nekvalitní nebo špatné, to ne. Ale tohle má prostě něco navíc. To něco, co se nedá popsat, ale když to album nemá, tak je prostě jen další řadovkou.

b.wolf @ 11.04.2016 18:28:16
Tímhle albem si to u mě IM vyžehlili, neskutečně parádní deska. Sice nejraději mám fošny od debutu po Powerslave, ty dvě s s klávesami neberu a po Brave... už to není žádná sláva až do Book of souls. Tady není co řešit, 5/5

kamila @ 14.04.2016 08:40:05
Mejdny jsem kdysi dost poslouchala, dnes už ani ne, třeba Number... se mi nikdy nelíbil, začínala jsem s Powerslave a končila s Fear... Ty další mě už moc neberou.

10.08.2010 miguel7
5 stars

Moje číslo 3 v diskografii Iron Maiden. Často jsem přemýšlel, proč mi jsou bližší pozdější alba a ne jejich zásadní z 80. let. Je to nejspíš tím že jsem nikdy nebyl vyloženě fanouškem heavy metalu a je mi bližší současnější zvuk i postupy než zlaté osmdesátky. Ono se mi i dost blbě dívá na takový Live After Death a na jejich silonky, čelenky a kombinézky...nedávno jsem viděl z archivu, jak se chlapci vracely ze spartakiády a vypadali stejně jako Iron Maiden v 85. roce...až na vlasy:)
První čtyři...to si zas dovolím tvrdit, že to je nejlepší začátek alba v historii Iron Maiden. Chytlavý The Wicker Man a opět s průrazným popěvkem, který dostane do varu každý kotel. Ghost Of The Navigator nezaostává a v riu je tato píseň ještě chytlavější. Výborné kytarové vybrnkávání na začátku. Ono ten jejich mustr je čímdál zřetelnější...potiché a poklidné brnkání kytar a basy a pak rychlý a tvrdý nástup atd...tak to jedou již od The X Factoru, kde to bylo nejzřetelnější...Harris se zkrátka drží svého kopyta. Jinak ani nezačínají další dvě, ale nikdy jsem neměl pocit opakování ani se vykrádání sebesama...AC-DC jedou prostě tohle pořád a nemění výrazně svůj ksicht, tak Iron Maiden jedou takto a nesnaží se také o žádné novoty...Jen hrajou, co jim jde nejlíp a jak to mají rádi. Po valčíkovské Blood Brothers přichází kopanec...již jsem se v předešlé recenzi zmínil o tom, že na každém albu je aspoň jeden kousek, který mi vyloženě vadí a překáží mi...The Mercenary je tím nejslabším místem na Brave New World.
Rozsáhlejší Dream Of Mirrors je ušitá přímo pro mne, stejně tak i The Nomad (trochu zde slyším Dream Theater - This Dying Soul, to ty lehce orientální kytary) a vrcholem je Out Of The Silent Planet. Výbušná, rychlá, a melodie která se vám vryje do hlavy. Závěr v podobě Out Of The Silent Planet již nijak nevybočuje a jen drží laťku, která byla nasazena velmi vysoko...
reagovat

Cossack @ 10.08.2010 17:09:56
No... Souhlasil bych, že "Brave New World" je celkem povedené album, že by bylo lepší, než ta z 80. let je pro mě absolutně nepřijatelné...
Pokud jde o tu image, tak čelenku míval kytarista Adrian Smith, občas i bubeník Nicko McBrain, na NIKOM jiném jsem ji neviděl (takže pokud ji kdy měl, byla to spíš výjimka potvrzující pravidlo, že ji nenosí), co se týče silonek, jsi úplně mimo (možná se Ti tam přimíchaly nějaké „lechtivé” obrázky, nebo máš v látkách a materiálech pořádné mezery - „bordel” psát nechci)... Kombinézka je taky něco hodně jiného, než jsi mohl vidět na členech Iron Maiden (pokud nemáš fotky, kde lyžují - tam by mohly být kombinézy).

A na závěr: ...chlapci se vraceli - měkké „i”, mužský rod, životný.
Ale "Brave..." je dobré album, v tom se shodneme... :-)

moonySK @ 10.08.2010 17:28:45
Brave New World je po roku 1988 stále najlepšie CD aké kedy Maideni vydali. Bohužiaľ, nič ho už neprekoná.

Cossack @ 10.08.2010 17:35:47
moonySK: Souhlasím jen částečně... Tahle „comebackovka” je dobrá, ale ani "Dance Of Death" či "A Matter Of Life And Death" nejsou špatné. Dokonce se mi líbí ta poslední asi nejvíc (ze jmenovaných)...

Mirek Kostlivý @ 10.08.2010 18:26:53
Však také autor recenze píše, že je mu toto album bližší než jejich zásadní z 80. let, nikoliv že je nejlepší, což je pojem pouze subjektivní. A protože ani já nebyl v té době fanoušek heavy metalu, tak s jeho hodnocením souhlasím. Je to opravdu skvělé album!

Jarda P @ 10.08.2010 18:29:01
Souhlasím, taky to tak vidím. Zatímco z alb z 80 let jsem si udělal jen výběr, tohle poslouchám celé.

Cossack @ 10.08.2010 19:09:24
Mirek Kostlivý: Moje reakce na autora recenze byla zaměřena především na ty „silonky”... O srovnávání 80. let a pozdějších počinů je zbytečné polemizovat, jen jsem to zmínil. Váš názor Vám neberu, že jste v menšině, je bez debat. (Já bývám často taky a nijak mě to neštve...) :-) Měj se, „metalisto”...

martin69 @ 10.08.2010 19:49:27
Comeback jako hrom . Výborné album . Ale s alby z '80 let se to nedá srovnávat :-)

PaloM @ 10.08.2010 21:13:41
Martin, ja som to neporovnával, bol som šťastný, že som sa dočkal návratu Dickinsona vo veľkolepom štýle.

martin69 @ 10.08.2010 21:19:00
Palo i já .

miguel7 @ 11.08.2010 08:10:29
Nemám moc rád když někdo bere někoho za slova... Cossack: určitě víš jak jsem to myslel, byla to narážka na tehdejší dobu a módu, ve které jsem se narodil, takže si ji nepamatuji a tak mi dnes přijde velmi vtipná. A co se týče hrubek, vím že občas tam sklouzne nějaká, ale myslím si že jsou zde horší...
Co se týče mého názoru, tak jsem zmínil že považuji 80.léte za stěžejní a klasická pro Iron Maiden, ale že zvukem a vším ostatním jsou mi bližší následující 2 dekády. Neříkám schválně že jsou lepší...

Cossack @ 11.08.2010 09:25:05
miguel7: Já zas nemám rád zkreslování, nepřesnosti a nepravdy ve výrocích... ;-)
Jinak máš právo na svůj názor, stejně jako kdokoli jiný, takže i kdybys preferoval 90. roky před 80., je to jen Tvoje věc a je to v pohodě...
Hrubek je tu opravdu často fůra, Tvou jsem opravil, protože se týkala tématu reakce, nic osobního v tom nehledej. (Kdybych měl opravovat všechny, nedělal bych nic jiného - a to nepočítám překlepy, které se povedou občas každému.) :-))

miguel7 @ 11.08.2010 09:38:55
Ok, čtu to po sobě sice ještě jednou než odešlu, ale občas prostě přehlédnu...v tom mám mezery.
A zkreslovat jsem nechtěl nic, jen jsem to bral jako zlehčení. Včera jsem si právě pouštěl Live After Death, a přeci jen se lépe kouká na rozdrbané džíny a trika a křiváky, než na to, včem vystupovali v 85. ...nebo i těch kostýmků se zastaneš:)

11.04.2008 Bruce
5 stars

Iron Maiden tady skloubili lidskou vyspělost, hráčské schopnosti, skladatelské umění a nově nabytou chuť v podle mého (a nejen mého) názoru ve své nejlepší album vůbec. A pro mě také nejlepší metalové album vůbec.

1)The Wicker Man (hodnocení 4) - hodně našlapaný otvírák s velmi chytlavým refrénem, výborný na koncertech
2)Ghost Of The Navigator (4) - píseň s fantastickým uvodem, na jiném albu bych ji stavěl nejvýš, tady jedna ze silných skladeb, jen možná zbytečně dlouhá
3)Brave New World (5) - jednoduše fantastická skladba, náboj, dobrý text a smrtící sólo uprostřed.Možná nedoceněná skladba IM.
4)Blood Brothers (5) - spolu s BNW vrchol alba.Jeden z nejlepších textů co znám a také fantastické chytlavé sólo, které vás dostane.
5)The Mercenary (3) - klasická věc IM, když najít na tomhle albu nejslabší místo tak asi tady.I když na jiném plnohodnotně dobrá skladba.
6)Dream Of Mirrors (4) - epická skladba kterou mám moc rád.Na téhle sklabě vidím absolutní nekomerčnost kapely.9 minut minut nápadů a hudby a která se nikam nežene a výborně vrcholí.Jen možná opět zbytečně roztahovaná do délky.
7)The Fallen Angel (3) - dobrá píseň ale při konkurenci na albu...
8)The Nomad (4) - Trochu rozporuplná píseň.Dlouho bez nápadu...taky zbytečně dlouhá.Ale!Instrumentální pasáž uprostřed patří do síně slávy...klobouk dolů!
9)Out Of The Silent Planet (4) - vynikající skladba s extra nábojem, výbornými sóly.Jen ta konkurence tohodle alba...
10)The Thin Line Between Love And Hate (4) - perfektní táhlá pomalá skladba s překrásnými sóly.

Doporučuji vřele ke koupi a několikanásobnému poslechu. Na tomhle albu není slabá píseň a jako celek se dá posluchat stále dokola.
Dle mého názoru nejlepší řadové album vůbec.
Přeji příjemný hudební zážitek...
reagovat

Lothian @ 13.04.2008 09:08:55
Já bych řekl,že nejlepší album IM to nebude. Já mám své best Seventh son a Fear of the dark. Brave new world není špatné,ale melodie se až příliš opakují a jsou hodně "vlezlé" a skoro primitivní.

Bruce @ 16.04.2008 08:46:28
Samožřejmě záleží na názoru. Ovšem hudební stavby skladeb jako Brave New World,Blood Brothers,The Nomad,Thin Line Between Love And Hate,Dream Of Mirrors,Ghost...mi rozhodně nepřipadají primitivní ani vlezlé. Album Fear Of The Dark patří všobecně mezi slabší alba IM, kromě asi 3-4 dobrých hitů.Seventh Son je výborné album, ale zase mnoha lidem vadí použité klávesy a syntetizátory.Netřeba proto opovrhovat novými alby IM jen proto že jsou mladšího vydání...

27.03.2008 Mr.Black
5 stars

Návrat ztraceného syna Bruce Dickinsona ke své rodině, Železné Panně.

Je pravda, že Dickinson po odchodu od IM vydal skvělé desky, tak jsem zprvu moc nechápal, proč se vrací, když mu to jde skvěle i sólově... Každopádně si myslím, že učinil správný krok - a k Panně s sebou přivedl i Adriana Smithe, také kdysi zběhnuvšího člena gangu. Od té doby má skupina 3 kytaristy (!!!)

Pokud se obsahu desky týče, disponuje všemi klasickými ironovskými atributy:

1. výborný (!)rychlý otvírák (nutno přiznat, že úvodní vypalovačky má kapela od časů Aces High docela slabé)

2. sáhodlouhé epické kompozice (je jich tu hned několik, mezi mé absolutní favority patří The Nomad a Ghost of the Navigator)

3. hlas jako zvon - Dickinson má na ty svoje vokály prostě trademark, poznáte ho po 2 slovech...

4. super zvuk

5. nápaditý obal desky (mám pocit, že Eddieho nad futuristickým Londýnem zas maloval Derek Riggs)

Co dodat, album má sice tu a tam slabší místa, ale celkově působí velice dobře, řekl bych, opravdu ironovsky. Dal bych **** a půl, jelikož mám oblíbenější desky, ale myslím, že i ***** odpovídá kvalitě nahrávky.
reagovat

27.03.2008 PaloM
4 stars

Nie som znalec "maidenov" (či "maideniek" ?), boli časy, keď som miloval artrock a top hardrock, nenávidel a podceňoval som všetky motorheady, judaspriesty, irony atď. Vekom človek "zmúdrie",
skrátka dospel som do stavu, že vlastním 11 originálnych CD Iron (preto, lebo sa mi hudba páči, obaly nie) a zbytok v inej forme... Brave je medzi 3 najobľúbenejšími (s 1.-Iron Maiden a Fear of the dark). Toto CD, naplnený z čítaných pozitívnych recenzií, som s posvätným obradom (ako kedysi LP platne) vložil do prehrávača a napäto čakal, kedy príde na vatu. Poznal som Virtual XI aj Dance of Death. Celé "Brave" ale prebehlo vo fantastickej nálade. Nemohol som sa v hlave zbaviť Bruceho "brejv njú vórld", tak som si dal 2. jazdu. A zase žiadna vata. A na dôvažok, mierne futuristický obal sa mi dokonca páči. Po všetkých tých hrôzach, a najmä X-faktorového mäsiarstva v obrazoch, konečne úľava, fanúškovia Eddieho a milovníci S & M) mi hádam odpustia... Dávam 4, lebo všetko nové už odohrali predtým, ale dobré v tomto CD zostalo.

reagovat

boffors @ 25.04.2010 11:42:53
Vadí mi tam ty dlouhé předehry některých skladeb,není to špatná deska ale já dávám přednost
jejich věcem z osmdesátých let.
Nikdy nezapomenu na jejich koncert v Holešovicích
k této desce v červnu r.2000 v rámci turné Metal 2000,neuvěřitelně nabitá hala,neuvěřitelné dusno,výborný zpěv Dickinsona...

PaloM @ 25.04.2010 20:44:17
S odstupom 2 rokov by som hodnotenie ponechal, len sa zvýšil počet obľúbených titulov. Rozhodne by z 3. miesta obľuby bol vytlačený štúdiovkami 80. rokov.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 7x
Marry, miguel7, guns n roses, martin69, Mohyla, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
PaloM, kaktus, Zaphirus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000