Britská heavy metalová legenda, která jako jediná z původních několika desítek kapel Nové vlny britského heavy metalu do dnešních dnů dokáže vyprodávat stadiony. V současné době by mohlo být slovo heavy metal spojováno výhradně s touto partou. Zakladatelem skupiny je basista a autor zásadních věcí panny Steve Harris. Dále služebně nejstarším členem je kytarista Dave Murray.
Vyvrcholením několikaletého úsilí Steva Harrise o prosazení se bylo vydání debutové desky v roce 1980. LP neslo stejný název jako kapela a bylo natočeno v následující sestavě: Steve Harris – bass, Dave Murray guitar, Dennis Stratton guitar, Paul Dianno – vocal, Clive Burr – drums. Deska se překvapivě dobře prodávala. Ve stejném roce dělali předkapelu na turné skupiny Kiss a Judas Priest. Po skončení tohoto turné nahradil kytaristu Dennise Strattona Adrian Smith. O rok později vydala kapela album Killers. Nachází se na něm většinou písně, které nebyly vybrány pro první album. Nově napsanými skladbami jsou pouze Murders in the Rue Morgue a titulní Killers. Album bylo ve své době považováno za slabšího následovníka debutu.
V době po vydání alba Killers došlo v kapele k zásadní změně, zkušeného zpěváka Paula Di'Anna, který propadl alkoholu, nahradil mladý zpěvák z kapely Samson, Bruce Dickinson. V roce 1982 natáčí Iron Maiden s Dickinsonem album The Number of the Beast, které se stalo definicí pro heavy metal a kapele zajistilo nesmrtelnost. Překvapením bylo, že se album na čas objevilo na prvním místě prodejnosti. V hitparádách bodovaly singly Run to the Hills a The Number of the Beast, další slavnou písní z této desky je Hallowed Be Thy Name. Úspěch byl o to větší, že jím bylo docíleno novým zpěvákem.
V následujícím roce kapela vydala album Piece of Mind, které bylo podobně jako The Number of the Beast oceněno platinovou deskou. Před vydáním alba ale skupinu z osobních důvodů opustil bubeník Clive Burr a nahradil jej Nicko McBrain, který od té doby vydržel v sestavě dodnes. Na albu Piece of Mind se nachází další kultovní píseň–The Trooper. Rok 1984 se nesl ve znamení desky Powerslave, k nejznámějším skladbám, které jsou na ní obsaženy, patří singly Aces High a 2 Minutes to Midnight, další známou písní je pak třináctiminutový epos Rime of the Ancient Mariner, Album bylo propagována mamutím turné, které skončilo po neuvěřitelných 190 koncertech.V roce 1985 nevydala kapela studiové album, pro změnu ale vyšlo živé album Live After Death, které přineslo záznam koncertu právě z obrovského turné k předchozímu albu. O rok později skupina vydala desku Somewhere in Time, která byla velmi úspěšná v USA. Poprvé zde byly použity kytarové syntezátory.V roce 1988 vydává skupiny koncepční album Seventh Son of a Seventh Son, kde byly použity i klávesy. Vzešly z něj čtyři singly: Can I Play with Madness, The Evil That Men Do, The Clairvoyant a Infinite Dreams, všechny se objevily v první desítce hitparády singlů. Samotné album pak napodobilo legendární The Number of the Beast a také dostalo se na první místo žebříčku prodejnosti. Během turné hrála kapela také na festivalu Monsters of Rock v obci Castle Donington v Anglii.
V roce 1990 kapelu opustil kytarista Adrian Smith a nahradil jej Janick Gers. Bruce Dickinson se vedle skupiny začal věnovat také své solové kariéře. Ve stejném roce vyšlo ještě album No Prayer for the Dying, které však příliš velkou díru do světa neudělalo. Větší úspěch než samotné album, které se v žebříčku prodejnosti dostalo na druhé místo, zaznamenal singl Bring Your Daughter…to the Slaughter, který se vyhoupl na post nejvyšší, kde se udržel tři týdny. Jedná se zatím o jediný singl Iron Maiden, který se na 1. místo dostal. Tuto píseň napsal Bruce Dickinson a objevila se na soundtracku k filmu Noční můra v Elm Street 5. V roce 1992 vyšlo album Fear of the Dark, velmi známou písní z tohoto alba je stejnojmenná skladba, kterou kapela často hraje na svých koncertech.
V roce 1993 zasáhla všechny fanoušky Iron Maiden velmi špatná zpráva, kapelu opustil zpěvák Bruce Dickinson, aby se mohl naplno věnoval své sólové kariéře. Jeho hlas ještě zazněl na albech A Real Live One a A Real Dead One, které poté vyšly jako jedno album pod názvem A Real Live Dead One, a na albu Live at Donington, všechna byla vydána v témže roce.
Po odchodu Dickinsona proběhl výběr na uvolněné místo, který vyhrál zpěvák skupiny Wolfsbane, Blaze Bayley (kamarád Steva Hartuse). V roce 1994 se stal plnohodnotným členem Iron Maizen a v roce 1995 vyšlo album The X Factor, které však působilo velmi rozpačitě a to hlavně z důvodu celkově temného a pomalého materiálu. Skalní fanoušci kapely si nemohli zvyknout na nového zpěváka, který nemohl Dickinsonovo charisma nahradit a dle nahrávky samotné je jasné, že Blaze neměl potřebný hlasový rozsah aby byl schopen bez problému odzpívat starší materiál.Bayley ještě natočil se skupinou album Virtual XI. Na následném turné už bylo všem jasné (konečně i Harrisovi), že Blaze prostě není ten pravý. V roce 1999 tedy Bayley skupinu opustil a fanoušci na celém světě si s úlevou vyslechli ohromující zprávu, že se do kapely vrátil Bruce Dickinson, který svůj návrat podmínil návratem Adriana Smithe.
Po návratu Bruce Dickinsona nastal pro Iron Maiden návrat na výsluní. Dokazuje to album Brave New World vydané v roce 2000 a které se umístilo na sedmém místě hitparády. Album samozřejmě doprovodilo turné, v jehož rámci kapela vystoupila na festivalu Rock in Rio v brazilském Rio de Janeiru. Na tomto vystoupení skupiny přišlo přes 250 000 fanoušků a bylo z něj pořízeno DVD Rock in Rio. V roce 2003 kapela vydala studiové album Dance of Death, na kterém se nachází hodně propracované, delší písně. Jako singly vyšly písně kratší - Wildest Dreams a Rainmaker. V roce 2005 kapela oslavila 30 let své existence znovu vydáním singlu The Number of the Beast a na následném turné jsou k slyšení pouze písně z prvních třech alb. Turné zakončila v září 2005 charitativním vystoupením pro bývalého bubeníka skupiny Clivea Burra, který trpí roztroušenou sklerózou.
30. srpna 2005 vychází DVD Death on the Road, záznam koncertu v Dortmundu, který byl součástí turné k albu Dance of Death.
28. srpna 2006 došlo k vydání čtrnáctého studiového alba skupiny nazvaného A Matter of Life and Death. Vydání alba předcházelo vydání singlu singlu The Reincarnation of Benjamin Brčet. Druhým singlem byla píseň Different World.
Následovala úspěšná tour po Severní Americe a Evropě. Skupina si byla tak jista novým materiálem, že na koncertech nejprve zahrála všech deset skladeb z aktuálního alba v nezměněném pořadí a až poté pět klasických skladeb z jiných alb.
Na rok 2007 ohlásila skupina několik vystoupení na velkých festivalech po celém světě. Byly součástí druhé části tour, tentokrát nazvané A Matter of the Beast". Název připomínal 25. výročí vydání alba The Number of the Beast. V červnu 2007 se konalo vystoupení v České republice, na stadionu Bazaly v Ostravě, které navštívilo 30.000 fanoušků.. Jen o čtyři dny později vystupují na festivalu Download, které bylo natáčeno a vysíláno na internetu. Během
Somewhere Back in Time
V září 2007 skupina ohlašuje plány na rok 2008 a je jasné, že dojde ke splnění snu mnoha mladších fanoušků, protože další tour ponese název 'Somewhere Back in Time World Tour' což znamená, že bude zaměřeno na slavné období skupiny v 80. letech, obzvláště na album Powerslave.
_____________________________________________________
IRON MAIDEN
Adrian Smith to vidí nejvýš na pět let
Rozhovor s kytaristou Iron Maiden
Světové turné k novince Dance Of Death odstartují Iron Maiden 22. října v Praze. Bude jiné než červnový zlínský koncert. Tam během dvou hodin předvedli sedmnáct klasických skladeb. Nejvíc byla zastoupena více než dvacet let stará alba The Number Of The Beast a Piece Of Mind. Dokonce zaznělo 22, Accacia Avenue a Iron Maiden z jedničky!
Adrian Smith (nar. 27.2.1957 v Londýně) nastoupil k Iron Maiden na podzim 1980. Pomohl zpestřit stereotypní, "jednostrunná" Murrayova kytarová sóla svými nápaditějšími a promyšleněji vystavěnými. Jako zdatný zpěvák je důležitým pěveckým partnerem Bruce Dickinsona, který nastoupil o necelý rok později. Po Harrisovi a Dickinsonovi nejčastější autor má velký podíl na padesáti milionech prodaných nosičů. Také na novinku přispěl rozhodujícím způsobem. Viz přímočaré Wildest Dreams, slide kytarou ozdobené Face In Sand, zejména pak dosud neslýchané Paschendale a Journeyman. Sportovně založený vášnivý rybář je svým způsobem nenahraditelný. Začátkem roku 1990 odešel po rozporech s Harrisem, aby se věnoval vlastní kapele ASAP (Adrian Smith And Project). Založili ji s bubeníkem Nickem McBrainem a přáteli jako David Colwell (Bad Company) už v polovině 80. let. Smith byl hlavním vokalistou. Na jediném albu Silver And Gold (1989) hraje na bicí Ringův syn Zak Starkey. Pak následovaly The Untouchables a konečně Psycho Motel s alby State Of Mind (1996) a Welcome To The World (1997). V devadesátém sedmém hostoval ve třech skladbách Dickinsonova alba Accident Of Birth. O rok později už byl řádným členem jeho doprovodné kapely na The Chemical Wedding i následujícím turné. V únoru 1999 byli oba zpět v náručí Železné panny. Za těch devět let s Maiden hrál pouze ve finále festivalu v Doningtonu 1992.
Ještě před rozhovorem jsem měl možnost "pod zámkem" vyslechnout Dance Of Death.
Album se povedlo. Zejména mě zaujala i překvapila fantastická, téměř akustická skladba Journeyman. Je hodně odlišná od všeho, co jste dosud napsali.
"Díky za pochvalu. Myslím, že jsme zde pokročili dál od Brave New World. Album víc drží pohromadě a po všech stránkách obsahuje silnější materiál než předchozí. Pomohlo i to, že jsme poprvé od Number Of The Beast nahrávali v Londýně. Byl to náš záměr, aby skladby jako Journeyman byly jiné. Napadlo mě zkusit, jak by zněl jen s akustickými kytarami a všem se to líbilo. Existuje také elektrická verze Journeymana. Zatím nevíme, jestli skladbu budeme hrát živě."
Producentem byl už potřetí Kevin Shirley. Spolupráce asi vyhovuje oběma stranám. Nevíte, proč má přezdívku Caveman (jeskynní muž, neotesanec)?
"Kevin ví co chce a má velké zkušenosti. Pomohl nám také s verzí 5.1 Suround u DVD Rock In Rio. A Dance Of Death bude jako první naše album k dispozici také v tomto formátu. Je to jako by člověk seděl uprostřed studia a kolem něj hráli muzikanti. Přezdívku Caveman už má dlouho. Nevím, možná souvisí s jeho vzhledem. Je mohutný, vousatý. Na ty, kdo ho neznají, možná tak působí."
Kolik skladeb a které z nového alba budete hrát dnes?
"Turné Give Me Ed… 'Til I'm Dead je věnováno výběru Edward The Great a DVD Visions Of The Beast. Fanoušci ještě nové album, které vyjde v září neznají, očekávají klasické skladby a my je hrajeme. Ale zazní aspoň první singl Wildest Dreams, což je přímočará, ostrá skladba pokračující v linii Run To The Hills. Je o hledání svobody. Až přijedeme na podzim budeme Dance Of Death představovat podrobně."
Přes léto vás čeká Amerika a pak začne další turné. Máte vůbec čas věnovat se vlastní kapele Psycho Motel?
"Čtyři roky jsem byl zcela vytížen v Iron Maiden. Turné k Dance Of Death bude trvat někdy do příštího léta, pak přijde určitě hodně dlouhá přestávka. Bude čas odpočinout si a zkusit něco jiného. Psycho Motel rozhodně pokračovat budou, materiálu mám hodně."
Co je na vaší práci nejhorší?
"Jednoznačně cestování. Ale bez toho to nejde. Někdy se pořádně nevyspím ani nenajím. Ale dá se to vydržet a koncerty si užívám."
Můžete uvést jaké bylo vaše vůbec nejlepší rozhodnutí?
"To, že jsem se vrátil do Iron Maiden. Teď je to jiné než když jsem odcházel."
Víte, co byste dělal kdybyste se nestal profesionálním hudebníkem?
"Nikdy jsem o tom nemusel přemýšlet. Od čtrnácti, patnácti let jsem hrál po hospodách na kytaru a docela brzy jsem se tím uživil. Možná bych byl malířem nebo fotbalistou, kdo ví."
Byl jste někdy na koncertě Led Zeppelin?
"Viděl jsem je v pětasedmdesátém v Earls Court, kamarád vystál frontu na lístky. Byl to skvělý koncert. Tehdy jsem je hodně obdivoval."
Jak se vám líbí nedávno vydané koncerty na CD a DVD, pokud jste je už slyšel a viděl?
"Mám je a jsou úžasné, Led Zeppelin ve svých nejlepších okamžicích jsou stěží překonatelní."
Kolik kytar vlastníte?
"Mám jich asi třicet a na žádnou se dlouho nepráší. Nejoblíbenější je Fender Telecaster."
Kdybyste měl někomu, kdo nikdy neslyšel Iron Maiden doporučit čím začít, které album by to bylo?
"Nejspíš The Number Of The Beast… Nebo nejnovější Dance Of Death, ta se nám nejvíc povedla. A Beast jako by ani nestárlo."
Uvidíme vás s Iron Maiden, řekněme za patnáct let?
"Jsem na cestě už přes dvacet let a stále mě to baví. Ale nemyslím si, že to bude víc než, řekněme, tři až pět let. Skupina mi dala hodně, ale není to na celý život."
Petr Nožička, Audio 10/2003, rozhovor 19.6.2003 před koncertem ve Zlíně
... (celý článek)
