Intronaut - Fluid Existential Inversions

Intronaut - Fluid Existential Inversions - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2020

Tracklist:

1.Procurement of the Victuals 0:55
2.Cubensis 6:53
3.The Cull 6:59
4.Contrapasso 6:47
5.Speaking of Orbs 5:07
6.Tripolar 6:28
7.Check Your Misfortune 5:48
8.Pangloss 6:35
9.Sour Everythings 7:32

Total Time 53:04


Obsazení:

Sacha Dunable - Guitars, Vocals, Synth
Dave Timnick - Guitars, Vocals
Joe Lester - Bass, Synth

With:
Alex Rüdinger (The Faceless, Whitechapel) - Drums

 
09.04.2020 jirka 7200
5 stars

Původně jsem chtěl psát recenzi na úplně jinou desku, ale mé poznámky k albu Intronautů Fluid Existential Inversions nabobtnaly do takových rozměrů, že mi to prostě nedalo a musel jsem je sem zavěsit. V podstatě neuvedu nic nového, neboť vše podstatné tu zveřejnil nedávno Miro, takže jen pár drobností ….

Na posledním albu Fluid….se amíci Intronaut vyřádili. Po pětileté pauze podepsali smlouvu s Metal Blade Rec. a tato změna jim velmi prospěla. U předchozí Century Media jsem měl trochu pocit, jako by label kapánek určoval směr jejich tvorby ve snaze vypěstovat z nich hvězdný soubor typu Tool. Do této mé teorie zapadl průzračný zvuk a určitě zjemnění na albu Habitual Levitations (2013) a na něj navazující „modern metal“ sound vyšlechtěný Devinem Townsendem na následujícím albu The Direction of Last Things (2015).

Na nové desce z letošního roku je znát určité přitvrzení. Zvuk se stal ostře kovový až industriálně řezavý a chladný, ideově (ne až tak hudebně) mi připomněl staré dobré pionýry kyber metalu Fear Factory. Tomu hodně napomohl surovější mix Kurta Balloua, kytaristy a zvukového inženýra HC/punkových Converge. Zůstalo určité vnitřní sepětí s tím nejlepším z Voivod a jakési aroma ze světa deathcore metalu do muziky propašoval nový bubeník Alex Rudinger (ex Whitechapel)– to je technicky neuvěřitelně vybavený bijec (i když použití toho výrazu asi ode mne není zrovna košer vzhledem k neslavným událostem okolo odejitého a o trochu volněji a pocitově hrajícího Dannyho Walkera). Alex použil více dvoukopákových kanonád, někdy mi jeho hra připadala poněkud odlidštěná, ale do konceptu muziky to zapadlo. Ubyla část pomalejších melancholických post rockových a jazzových pasáží a čistého zpěvu, (kterým proslulo hlavně album Habitual) ve prospěch dravějšího a expresivnějšího projevu, divokých rytmických eskapád – i zpěváci se opět nebáli pořádně zařvat. Poměr technicky zamotaných a melodičtějších pasáží se tím vyvážil a výsledek je pro mé slechy záživnější a barvitější. Kapela v odlehčených pasážích opět decentně využila k podbarvení zvuku klávesy – tleskám!

Soubor víceméně dodržel zažitou sonátovou formu stavby písně (CUBENSIS, TRIPOLAR, PANGLOSS). V THE CULL tento postup doplnil o tříminutovou post rockovou náladotvornou pasáž. Po shlédnutí videa k tomuto songu zaměřeném na výkon bubeníka jsem uznale pokýval hlavou.

>> odkaz

V další SPEAKING OF ORBS to kolečko prog thrash a klidnějších post rockových motivů stihl protočit několikrát a zvládl tam i vložit refrén s parametry rockového hitu.

>> odkaz

Až na hranici nebezpečí výbuchu natlakovali sci fi cyber prog thrash v písni CONTRAPASSO. Progresivnější metalické prvky lze obdivovat v CHECK YOUR MISFORTUNE .

Závěrem : ať nahlížím na repertoár Intronaut zepředu i odzadu, prohlížím obaly i klipy (ten k CUBENSIS je značně trhlej), tak si nemohu pomoci, album Fluid … považuji za nejlepší a nejvyváženější výtvor kapely Intronaut. Takto si představuju nadupanej současnej progresivní metal. Na kvalitu zvuku alba Habitual kluci nedosáhli, což je veliká škoda. Třeba se ke mně někdy dostane vinyl, kde se ho dočkám. Takže čtyři a půl a v rámci diskografie kapely zaokrouhluji nahoru :-)

reagovat

Mayak @ 09.04.2020 12:26:38
Skvelé, skvelé, Jirko !
Podstatne konkrétnejšia a popisnejšia recenzia, ako tá od Tvojho predchodcu :-)
Skutočne veľké díky ... INTRONAUT je kapela, ktorá v (všeobecne) metalovom svete dnes poráža univerzálnych vlajkonosičov a štadiónové kapely Dream Theater, aj TOOL (s nimi majú Intronaut vysoko nadštandardné vzťahy, vďaka spoločnému koncertovaniu) svojou podstatne väčšou hernou variabilitou, pozitívnou energiou, invenciou, nespochybniteľnou odvahou a schopnosťou posúvať mantinely vlastých subžánrových limitov.
Vnímam ich ako kapelu pre tých milovníkov všetkých foriem progresivity v metale, ktorí chcú počuť naozaj niečo neošúchané a nie použíté v rôznych variáciách už mnohokrát niekde inde...
... verím, že keď pominie táto komplikovaná doba, stretneme sa aj osobne, mne to v Tvojom prípade fakt stojí za to ...

Danny @ 09.04.2020 18:03:00
Chtěl jsem teď odpoledne poslouchat úplně jinou muziku, ale to ne, už zase jsou tu Intronaut. No jasně, že jsem si to pustil...

Je to nářez, má to ksicht a kapelu to muselo stát hromadu nápadů a práce. Je radost poslouchat všechny ty rytmicky-riffové zajímavosti, to, jak kapela zachází s rytmem, kolik muziky do rytmických záhybů nacpe. Žádný tupý back beat, s kterým řada kapel vystačí po celou dobu své existence a možná většina z nich ani netuší, že existují nějaké jiné metrické možnosti a modely a že bicí nemusí hrát jen bum - prásk - bum - prásk (jak tomu říká náš bubeník), ale že s metricko-rytmickou složkou se dají dělat doslova zázraky. Intronaut tohle všechno ví a na Fluid Existential Inversions je to všude, kam se člověk podívá.

Líbí se mi, jak hraje bubeník Alex Rudinger, techniku nedává prvoplánově na odiv, ale hraje to, co skladba vyžaduje, nic zbytečného - a když je to nutné, pak ultrarychlé a přesné laufy. Stejně tak je to s celkovým pojetím alba, nic se neděje jen tak, kapela se nepředvádí, neservíruje laciné efekty (od toho jsou jiní), ale dobře ví, co dělá. V silových pasážích, kdy přitvrdí a roztáčí divoké invazivní tance, je pořád působivá a pod povrchem tuhých vrstev je v každém okamžiku hromada nápadů, riffů a zajímavých instrumentálních partů. Dokonce jsou na albu místa, kde uvnitř mohutného valivého motivu se odehrávají vnitřní, drobnější figury a riffy. Pořád je co poslouchat. To mi s opakovanými poslechy trochu otupilo tu určitou nevyváženost, kdy jsou masivní a nádherně členité pasáže propojeny s méně dráždivými. Umím si v těchto okamžicích představit něco zpomaleně expresivního, podobně zubatého, jako u hlavních motivů. Ale ani tak s konceptem muziky na Fluid Existential Inversions nemám problém a album (jako celek) mi i takto dává smysl. Mám o něco raději Habitual Levitations (Instilling Words With Tones), možná kvůli zvuku, jak to zmiňuje Jirka, ale to vlastně není důležité.

Mayak: máš samozřejmě pravdu, že si všechny kapely a hudební tvůrce, kteří přinášejí opravdu novou, tedy progresivní muziku, musíme hýčkat a nepřestávat na ně upozorňovat. Je totiž mnohem těžší poslouchat muziku, která přináší nové postupy a originální práci s hudebními prostředky, protože si modely, které nám poslech hudby usnadňují, musíme teprve v sobě a ve svém vnímání vybudovat. Proto poslech progresivní (té opravdu nové) muziky není snadný a je potřeba mu věnovat čas a aktivní pozornost. Jít mu naproti. Tahle muzika jako kulisa nefunguje, bezděčný poslech nepřináší nic jen zmatenou mysl.

jirka 7200, Mayak: díky za Intronaut!

Konnie @ 09.04.2020 18:55:54
Já si nemůžu pomoct, ať dělám, co dělám, pořád se mi víc líbí Mastodon :-)

Mayak @ 09.04.2020 22:36:37
Danny: ... Tvoj príspevok je hodný ďalšej trefnej a hlboko výstižnej regulérnej recenzie a veľmi si ho vážim.
Trochu pateticky napíšem, že som tu našiel dve veľmi vnímavé, spriaznené hudobné duše (Jirku, o ktorom to viem už dlhšiu dobu) a Teba. Som v Hudbe Hľadač a aj vyhľadávam obdobných Hľadačov, skoro večných nespokojencov, ktorí, mimo iného, chcú počuť stále a stále niečo nové ...
Tvoj posledný (celý) odstavec je absolútne výstižný ...

Konnie : ... je to v pohode, každý jeden máme, našťastie, špecifické vnímanie hudby. V tejto dobe som mimo Intronaut skúsil zase po istom čase počúvať aj Baroness a Mastodon. U oboch kapiel chronologicky, vydávaním ďalších albumov krivka kvality celkom jednoznačne klesá, u Intronaut je trend presne opačný, kapela do tejto doby evidentne zreje a rastie prakticky každým ďalším štúdiovým produktom ...

jirka 7200 @ 10.04.2020 01:07:21
to Mayak : pokud nepřijdou další katastrofy a otevřou se někdy hranice, tak možná někdy uděláme sraz :-)

Já děkuju za seznámení s Intronaut, bez tebe bych je v té dnešní záplavě muziky neobjevil. Rád si občas poslechnu nějaký progresivní deathcore nářez, ale když si to pustím na aparatuře, tak to po minutě vypínám kvůli katastrofálním zvuku.

Intronaut je jednou z mála vyjímek, kteří to zvukově neodflákli.

29.03.2020 Mayak
5 stars

Za obdobie svojej viac ako 15 ročnej existencie na hudobnej scéne vydala kapela pochádzajúca z Los Angeles pred nedávnom svoj šiesty plnohodnotný štúdiový album.

V aktuálnej dobe, keď fúzia hudobných subžánrov a rôznorodých vplyvov je prakticky nekonečne variabilná, je aj zaradenie tejto skupiny (asi našťastie) do nejakej konkrétnej odnože pre nie znalého, či nie zaujatého poslucháča veľmi relatívne.

INTRONAUT produkujú primárne metalovú hudbu s výraznými prvkami progresivity, postmetalových štruktúr, sludge, mathcore, ale aj jazzovej improvizácie so zaradzovaním experimentálnych inštrumentálych figúr. Veľmi výrazným znakom jednotlivých kompozícii týchto Američanov je vysoká dynamika, údernosť a razancia ich skladieb, pričom dokážu u nich zachovať takmer dokonalú mieru kompatibility.

INTRONAUT je štvorčlenná kapela, ktorú tvoria gitaristi a súčasne speváci Sacha Dunable a Dave Timnick, basgitarista Joe Lester a pôvodného bubeníka Danny Walkera, ktorý bol v roku 2018 vyhodený zo skupiny pre preukázateľné a v USA výrazne medializované domáce násilie, nahradil na novinkovom albume ako hosť etablovaný Alex Rudinger.

Na prvých dvoch štúdiových albumoch sa INTRONAUT spevácky prezentujú ešte takmer výlučne spôsobom „growling resp. screaming vocals“, od tretieho albumu „Valey Of Smoke“ ale prešli v podstate skoro úplne na čisté vokály.

Všetkých šesť albumov možno považovať za pomerne vzácne vyrovnané, čo sa týka kvality ich hudobného materiálu, aj keď dodnes je asi najvýraznejšie hodnotený (tak odbornou kritikou, ako aj samotnými fanúšikmi) druhý v poradí „Prehistoricisms“.

Každou ďalšou štúdiovou nahrávkou sú však INTRONAUT rafinovanejší, vynaliezavejší a istým spôsobom aj sofistikovanejší, pričom si stále zachovávajú svoju charakteristickú tvár a ich inštrumentálne schopnosti i vokálne kreovanie sa oboch gitaristov zreje ako kvalitné víno.

V teritóriu pomerne širokej škály vyjadrovacích prostriedkov v súčasnej metalovej hudbe, ktoré používajú INTRONAUT, pôsobí vo svete nepochybne veľa zoskupení. V súčasnosti z veľmi bohatej US scény sú podobne rovnako dlho existujúce, relatívne podobne zamerané a relatívne podobne úspešné a žiadané fanúšikovskou základňou aj skupiny MASTODON a BARONESS. Ku všetkým týmto trom kapelám mám výrazne pozitívny vzťah, ale INTRONAUT vnímam ako najkreatívnejšiu a hlavne môjmu srdcu a môjmu vnímaniu hudby najbližšiu.

Album „Fluid Existential Inversions“ má celkove 53 minút, obsahuje krátke hutné vstupné intro a osem kompozícií v dĺžke od piatich, do sedem a pol minúty.

Všeobecne rôzne špecializované svetové hudobné a recenzentské stránky vyzdvihujú predovšetkým prvé tri plnohodnotné tracky albumu, teda „Cubensis“ (má aj hodne slušnú videoclipovú verziu na YT), potom „The Cull“ a „Contrapasso“. Áno, sú snáď tým najtypickejším prejavom dynamiky a hutnosti skupiny. Osobne po mnohonásobnom posluchu kompletného albumu „Fluid Existential Inversions“ vnímam, ako jeho vrchol ... posledné tri skladby „Check Your Misfortune“, „Pangloss“ a „Sour Everythings“, ktoré sú úžasnou gradáciou tohto hudobného diela a obsahujú ešte o niečo zložitejšie, progresívne štruktúry, občas na úkor predošlej tvrdosti a extrémnejšieho metalového drajvu.

Inštrumentálna a spevácka symbióza gitarového tandemu Sacha Dunable, Dave Timnick je skvelá, striedajú sa tu úseky tvrdé a razantné, ako uragán, technicky náročné polyrytmické pasáže, pomerne časté jazzové fragmenty a slučky, ale občas aj jemné, až lyrické vyhrávky. Obaja často využívajú skreslený zvuk gitár a v práci s rôznymi modulátormi ich zvuku a herného výrazu sú naozaj excelentní. Transformácia ich spevu z minulých drsných polôh razantne na súčasný (tendencia posledných štyroch albumov) čistý spev, dáva skupine tiež možnosť permanentne väčšieho rozletu, farba hlasov oboch spievajúcich gitaristov je naozaj príjemná. Z aranžérskeho aspektu sa tak variabilita definitívnej úpravy ich kompozícií rapídne zlepšila aj zväčšila.

Joe Lester je nielen famózny a kreatívny basgitarista, ale veľmi citlivo dopĺňa sound niektorých skladieb aj o decentný zvuk syntetizátorov (práve na mnou obľúbených songoch tohto albumu).

Angažovanie Alexa Rudingera na nútene uvoľnenú bubenícku stoličku bola trefa do čierneho. Jeho vysoké renomé z fungovania v kapelách, ako sú The Faceless, Whitechapel, či supergroup Conquering Dystopia sa viac, ako potvrdilo a pôvodného bubeníka Danny Walkera nahradil mojím vnímaním aj so zvýšenou pridanou hodnotou.

... aj keď som majoritne stále srdcom fanúšik predovšetkým art/prog rockovej svetovej hudobnej scény, úprimne milujem aj progresívne a vyložene kreatívne skupiny a projekty metalovej hudby. Mohol by som ich teraz spomenúť celkom dosť, ktoré za takéto považujem, ale bol by to nepochybne pomerne dlhý zoznam. INTRONAUT ma zaujali už v dobe, keď sa ešte len kryštalizovala ich aktuálna forma a tvár a album „Fluid Existential Inversions“ vnímam, ako ďalší pozitívny posun tejto partičky vpred. Istá miera živelnosti, hutnosť, výrazná dynamika, razancia, ale aj skladateľská a aranžérska prepracovanosť, nespochybniteľná invencia, sú atribúty, ktoré ma utvrdili v tom, že takúto hudbu je potrebné pre istú oblasť hľadajúcich záujemcov aj spropagovať ...

Intronaut "Fluid Existential Inversions" (kompletný album)

>> odkaz


reagovat

Danny @ 30.03.2020 20:05:43
Neznal jsem, překvapilo mě to. Kapela se snaží hledat, kombinovat, přinést něco osobitého. To je hrozně cenné a takové kapely si zaslouží pozornost. Současně je to pro mě nevyvážené, jsou tam opravdu vynalézavé a dráždivé pasáže, nepravidelné rytmy atd., které jsem si užil a pak se hned vedle objevují různá klišé a otřepané postupy. A k tomu si myslím kapela škodí i předimenzovaným zvukovým konceptem exponovaných částí, díky kterému se ztrácí instrumentace a mění se v zahlcenou hmotu. To je škoda. I tak to vnímám pozitivně. Díky za tip i za komentář.

Mayak @ 31.03.2020 11:22:31
Danny : Ja Ti ďakujem za reakciu, všimol som si, že si aj aktívny muzikant, teda máš čo povedať a aj rozsah toho, čo bežne počúvaš je celkom rôznorodý. Vážim si uhol Tvojho postrehu a rozmer vnímania tejto kapely.
Myslím, že je "dôležitejšie" a zaujímavejšie propagovať také kapely, o ktorých sa všeobecne veľa nevie a nepíše a pritom sú pozoruhodné, istým spôsobom originálne a hlavne invenčné.
Celkom by ma zaujímal názor ľudí, ktorí poznajú, či počúvajú skupiny, ako sú Mastodon, Baroness (ani tu nemajú profil a pritom ich rockový/metalový svet hodne pozná), Between The Buried And Me, Tool, a mnohé obdobné ...
Progboarďáci, ako sú kaktus, Slavo, Petr59 (a iste mnohí ďalší, sorry ak som niekoho nespomenul) sa iste orientujú v tomto svete rockovej/metalovej hudby ...

Danny @ 31.03.2020 13:54:01
Každá kapela, která se pokouší o svébytné hudební vyjádření, je hrozně potřebná. Bez ohledu na výhrady, které v souvislosti s tím přicházejí. Je logické, že jejich tvorba bude vyvolávat debaty a spory, protože se jejich posuzování neopírá o přednastavené vzory. Naštěstí! Tyto kapely jsou mi mnohem sympatičtější, než ten šedivý a neoriginální zástup prog-epigonů bez vlastní invence. Je moc dobře, že jsi na toto album upozornil.

jirka 7200 @ 31.03.2020 14:27:00
Kapely Mastodon ani Baroness mne moc neoslovily. Do posledních Intronaut pomalu pronikám, občas jako by na mě vykoukli Voivod - dle to je jen jedna z ingrediencí . Určitě se jedná o zajímavou kapelu, ale na konečně hodnocení si zatím netroufám.

Mayak @ 31.03.2020 14:27:20
Vnímam to prakticky celkom, ako Ty, akurát by som dodal, že som chcel v širšom aspekte upozorniť nielen na novinkový album INTRONAUT (profil tu majú skoro šesť rokov,recenzia nebola), ale na celú ich tvorbu, teda aj predošlé albumy, ktoré sú rovnako interesantné. Verím že hľadačov "novej" hudby je to viacero.
Aj na YT sa dá nájsť veľa zaujímavých príspevkov o nich ...
Díky,Danny ...

northman @ 01.04.2020 09:22:56
Neznal jsem tuhle kapelu a po poslechu tam opravdu slyším Voivod. Dobrý tip k rozšíření sbírky, docela by mě zajímalo jak hrají na ostatních deskách. Díky za seznámení.

Mayak @ 01.04.2020 10:19:04
northman:
Tvoj interes ma prekvapil a to veľmi pozitívne. Ak chceš Ty, ale aj trebárs Jirko skúsiť nejaký iný album INTRONAUT, odporučil by som subjektívne najviac tretí v poradí "Valley Of Smoke" (2010).
Tu sú z neho fragmenty:

>> odkaz

>> odkaz

>> odkaz

>> odkaz

... ak pôjdete chronologicky po linku na YT, nájdete tam všetky tracky "Valley Of Smoke" ... držím palce ...

northman @ 01.04.2020 11:37:00
Mayak, zdravím já mám hodně rád Voivod a grunge a tohle všechno je v hudbě Intronaut. Poslechnu si ty ukázky a možná si nějakou desku objednám. Podobně mě překvapila v rádiu Beat skupina Tool.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Mayak, jirka 7200
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Intronaut


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000