Hendrix, Jimi - Axis: Bold As Love

Hendrix, Jimi - Axis: Bold As Love - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1967

Tracklist:

01. EXP (1:55)
02. Up from the Skies (2:55)
03. Spanish Castle Magic (3:00)
04. Wait Until Tomorrow (3:00)
05. Ain't No Telling (1:46)
06. Little Wing (2:24)
07. If 6 Was 9 (5:32)
08. You Got Me Floatin' (2:45)
09. Castles Made of Sand (2:46)
10. She's So Fine (2:37)
11. One Rainy Wish (3:40)
12. Little Miss Lover (2:20)
13. Bold as Love (4:09)


Obsazení:

Jimi Hendrix – guitar, vocals, bass, glockenspiel, piano, flute, voice (1)
Noel Redding – bass, backing vocals, foot stamping (7), lead vocals (10)
Mitch Mitchell – drums, backing vocals, voice (1)

Gary Leeds – foot stamping (7)
Graham Nash – foot stamping (7)
Michael Jeffery – foot stamping (7)
Chas Chandler – foot stamping (7)
Trevor Burton – back-up vocals (8)
Roy Wood – back-up vocals (8)

 
23.11.2016 EasyRocker
4 stars

Hudba této bohužel zesnulé legendy patří u mě už po léta na absolutní špici žebříčku. Po famózním a revolučním debutu se rozhodl s Experience zaplnit klasičtější, menší prostor...

Nahrávka "vítejte v rádiu EXP" (vždycky mi to připomene The Who Sell Out, vydané shodou okolností ve stejném roce) a Jimiho klasické šílené efekty, echa a zesilovače... Mitch Mitchell nám spolu s Jimim swingují podle nejlepších pravidel - tak sem se toto trio mágů ještě nevydalo, ale v jejich případě není nic zakázáno. Up from the Skies tak může překvapit jen ty, kdo si neuvědomili rozsah Mistrova talentu. Svůdný rytmus doplňují krásně vystavěná vzdušná sóla. Spanish Castle Magic, to už je Jimi tak, jak ho všichni známe. Žhavá melodická kytara hrne krásné riffové přivaly a Jimiho expresívní projev plně koresponduje s názvem skladby. Pak se ale rozpoutají dialogy kytarových sól, nabalených na hutných kilech, tohle je pořádně nažhavená rockovina, skoro protipól předchozí skladby.

Wait Until Tomorrow - krásná melodická souhra čistých kytarových tónů a zajímavý rytmický podkres. Výrazné Reddingovy basové údery to pomalu posouvají až k funku a hezky se tu prolíná "dvojice" Jimiho hlasů. Ain´t no Telling je odvázaný syrový, ani ne dvouminutový příval rocku nejlepší kvality, kam Jimi vložil pěkně "šroubované" sólo. Už legendárně vedená melodická linka s příchutí lét míru a lásky, zvonkohrové efekty a něžný Jimi - baladu Little Wing, mnohokrát zpracovanou, asi netřeba představovat. If 6 Was 9, to je surový riff, jeden z těch, kterými šílený Afroameričan předznamenal hard rock - s tímhle po roce, dvou operovali všichni zepelíni, sabati apod. - jenže po roce. Do toho se opírá energický, velitelský Jimiho hlas a jsou tu neskutečné výlety mimo zemskou sféru s parádními přejezdy Noela Reddinga. Hosté, tvořící tu šlapající rytmiku, jsou kapitola sama...

You Got me Floatin´ je našlapaný, silně rytmicky podpořený song s neodolatelným refrénem až soulového zabarvení. I na relativně krátké ploše Jimi nedá krku kytary pokoj - co dovede stvořit na fleku, je neskutečné. Uměřené čisté kytarové tóny nás uvádějí do velmi zajímavého hájemství zvaného Castles Made of Sand, je tu hodně experimentu a efektů, musím ale přiznat, že až na melodičtější refrén mě tahle věc nikdy moc nechytla. She´s So Fine z pera Noela Reddinga je pořádnou rockovou sukovicí a pán s basou si tu i zazpíval. Asi nemá Jimiho charisma, ale rockové ostří je bohatě zachováno, Jimi si tu opět zařádil.

One Rainy Wish přináší kouzelné, magické kalifornské hudební koření, tripovou a ospalou náladou. Tyhle výlety mimo zeměkouli mám v Jimiho podání zvlášť rád. Krásný hudební ornament s výraznou strunnou "smyčkou", působící na mé duši vyloženě rozkošné pocity. Little Miss Lover - na Mitchellův drtivý marš se zapojuje šílený Jimi, opět nadopovaný krabičkami a efekty, a je tady hodně experimentální, drsný song, trochu už upomínající další album. Osobně pro mě taky slabší místo, ale proti gustu... A je tu finále a Jimiho jemné melodické kouzlení a dobře známý refrén Bold as Love. Je jako krásné dramatické vyprávění, postupně gradující až do závěru, mistrně provedená záležitost. Jimi si tu vyhrál nejen s hlasem, ale hudbu nám obohatil o další nekonečný zástup sól, výrazně melodicky vedených, s mohutným tunelovým efektem míří vše k cíli...

Druhé Jimiho album jsem si tolik neoblíbil jako jeho legendární prvotinu, opravdu nabitou silnými kusy, a dokonce jsem měl zpočátku problémy se některými experimentálními pasážemi prokousat. Jimi neztratil nic ze své geniality a výlučnosti, naopak se vydal ještě na některá odlišná hudební teritoria. Zvuk je trochu pročištěnější než na opravdu syrovém debutu. Abych byl objektivní, ve srovnání s debutem a následným opusem magnum o jednu hvězdu uberu, u Jimiho je to ale těžké.
reagovat

Snake @ 23.11.2016 09:34:28
Zdar EasyRockere a díky za zajímavé čtení. Popisovat Hendrixovu hudbu je asi sakra složité...

Já od Jimiho nic nemám, nikdy jsem neměl a - popravdě řečeno - ani jsem o tom neuvažoval. V rádiu ho sice moc nehrajou, ale v televizi se na něj podívám rád - na Rebelu jeden čas rotoval nějaký koncert - jeho technika je unikátní a nasazení ohromné. Ale na domácí poslech mi jeho hudba připadá málo melodická a snad až moc syrová.

EasyRocker @ 23.11.2016 09:52:23
Snake: zdravím, ano, více než složité, a u druhého alba musím přiznat o dost těžší než u debutu, který mám takříkajíc víc v krvi a jsou tam výraznější hity. Ale jinak ano, on opravdu proplouval styly a různými přístupy a nedělal si starosti, co na to kdo řekne. Ani nedomýšlet, k čemu by ještě došel :)

EasyRocker @ 23.11.2016 09:54:38
Třeba tě to někdy zlomí k nějakému nákupu :-)

Snake @ 23.11.2016 10:08:54
Teď zrovna plavu v jinejch vodách, ovšem nikdy neříkej "nikdy". Ale i tak by mi nejspíš bohatě stačila nějaká slušná výběrovka. Inu, budoucnost ukáže..

Martin H @ 23.11.2016 14:35:29
Zdravím, EasyRockere, opět perfektní recenze geniální desky. Jenom taková drobnost. Deska Who's Next skupiny The Who je až z roku 1971. Z roku 1967 je deska Sell Out.

EasyRocker @ 23.11.2016 15:07:02
Martin H: díky, samozřejmě The Who Sell Out s rádiovým intrem :-)

bullb @ 24.11.2016 11:01:13
EasyRocker: Hlboko sa skláňam. Za tie desaťročia, čo mám túto platňu, zriedka išla v kuse. Naozaj oproti prvej je o niečo (o dosť) psychedelickejšia. Pekne si vyzdvihol všeobecne známe perly (napr. Little Wing). O Hedndrixovi je známe, že natočil enormné kvantá materiálu, niekedy aj horšej kvality. Súvisí to bohužiaľ s jeho spôsobom života. Preto ma skôr zaujali LP ako Band of Gypsys, prípadne mnou spomínaný výber In the West (uf, samochvála).
Hendrix bol vždy ťažký oriešok, preto je jedinečný.

EasyRocker @ 24.11.2016 11:40:47
bullb: díky :-) psát jakýkoli rozbor Jimiho hudby je velmi obtížné, jak už tu naznačil Snake. Procházel mezi styly, vybíral z nich všechno možné a vkládal to do své už tak unikátní hudební formule, takže se tam všechno taví jako v kotli a to je těžké nějak popisovat, protože se to musí spíš prožít, dvojnásob u takového živlu :-) Musím přiznat, že kromě řadovek Experience, desky Gypsys a Cry of Love jsem se zbytkem diskografie ještě úplně neprokousal, má v tom hrozný chaos. Ale snaha je...

EasyRocker @ 24.11.2016 21:01:41
Teď jsem dokoukal tenhle už klasický dokument

>> odkaz

Mrazí mě v zádech...

20.05.2014 Akana
5 stars

Druhá deska zázračného tria The Jimi Hendrix Experience se neprolamuje do dalších vesmírů, spíš soustředěně prozkoumává ten již na debutu objevený, zároveň však předvádí, že odkrývat je stále co. Jimi Hendrix na nějaké převratné vývojové kotrmelce ani neměl moc času. Firma prahla po novém materiálu od čerstvé rockové supernovy a Axis: Bold as Love tak vychází už půl roku po prvním albu. Jenže Hendrix byl v té době tvůrčím vulkánem s nekonečnou představivostí a přetlakem, takže po známkách uspěchanosti bychom na této nahrávce pátrali marně. Ano, těch všeobecně proslavených hitů je méně, to ale s kvalitou písní nijak nesouvisí. Kromě toho důvod, proč většina songů nezdomácněla na koncertních pódiích, tkvěl hlavně ve značném podílu technických vymožeností studia při jejich skládání.

Největším tahákem alba je samozřejmě Little Wing, jedna z nejpřebíranějších balad v rockovém světě, kterou si s láskou osvojil i nejeden jazzový muzikant. Pomalých písní je tu vůbec docela hodně (Castles Made of Sand, One Rainy Wish, Bold as Love) a ani většina ostatních se nedá označit přímo za nějaké divočiny. Tak vzniká dojem větší introvertnosti a důrazu na komplexnost skladeb, přičemž živočišný žár se nevytrácí, jen dostává kontrolovanější podobu a album tak ve srovnání s debutem funguje víc jako celek. Jak bylo naznačeno, ke slovu se také ve větší míře dostávají různé efekty a zvukové experimenty (trojlístek If 6 Was 9, You Got Me Floating, Castles Made of Sand) a v písni She's So Fine se skladatelsky i pěvecky prosazuje také basák Noel Redding.

Album Axis: Bold as Love působí možná méně impulzivně než Are You Experienced, ale slabých míst se i na něm těžko dobereme. Je přemýšlivější, koncentrovanější, ale i barevnější a stejně návykové. Jimi Hendrix na něm dál neochvějně míří do nadsmyslových sfér, kde vizionářské tóny jeho kytary otvírají jednu dosud neobydlenou dimenzi za druhou.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

21.04.2013 Petr Gratias
5 stars

Druhé řadové album Jimi Hendrix Experience bylo pro mě jen logickým vyústěním mého mimořádně silného zájmu o tohohle kytarového génia, protože první album nakreslilo velmi odvážnou koncepci do té doby neslýchané hudby a zvědavost, kam se vize magického exponenta elektrického blues, rock and rollu, psychedelie, soulu budou posunovat, byla u mě takříkajíc neohraničená.
Měl jsem na přelomu šedesátých a sedmdesátých let kamaráda, kterému Hendrixova alba přivezl otec ze zahraničí a častokrát mě k sobě pozval a dlouhé hodiny jsme nad jeho hudbou meditovali. Prostor k poslechu jsem měl otevřen a tak bylo jenom otázkou času, kdy se mi podaří album sehnat. To ovšem trvalo řadu let, a tak když ke mně album doputovalo, už jsem jeho obsah znal poměrně dobře….
Na rozdíl od Hejkala (kterému se nechtělo do podrobnějšího rozboru skladeb), se této role velmi rád ujmu a tak se mnou vydržte ten víceméně „zdlouhavý“ výlet. Jimi a jeho kumpáni si to určitě zaslouží…

EXP – tajemné flažolety, hlas operního giganta Paula Carusa a další hlas evidentně Jimiho je elektronicky deformován a vzápětí jsme konfrontování s elektrickými nájezdy kytarového vazby, která ve stereofonním efektu do vašeho pokoje přivolá málem nukleární bouři. Myslím, že málokdo mohl očekávat takové entrée, ale fantazii se meze nekladou….

UP FROM THE SKIES – odlehčený začátek s bicími a máme tady píseň, které se hodně blíží swingu, ovšem v experimentálním pojetí. Vstup jazzu na tuhle půdu je odvážný a tak můžeme slyšet Jimiho výtečně frázující zpěv, který se stěhuje zprava doleva a kytarové deformace pomocí wah wah pedálu jsou jímavé. Jimi si pohrává velmi citlivě s pedálem a moduluje jednotlivé tóny do zaoblených tónů. Pohybujeme se v mírném mezzoforte a v závěru wah wah pedál mírně zesílí a tahle skladba odeznívá.

SPANISH CASTLE MAGIC – tak tohle je mocný nástup dravého typu. Akcentované akordy a důrazné bicí nástupy nabídnou pořadně dravý model hendrixovského rocku. Skladba není formálně kompozičně komplikovaná, ale jemná práce s motivy a dynamické odstíny jsou zde vzájemně ve famózním poměru. Uprostřed skladby máme kvílivé kytarové sólo a v jednotlivých dalších fázích přichází řad změn v rytmu a v harmonii, které se prolínají do zvláštních obrazců. Znovu si připomenu obal alba, kde Jimi jako Buddha má vícero rukou, asi tak nějak na mě působí ta mnohoznačnost kytarových proměn. Fantazie!

WAIT UNTIL TOMORROW – melodická linka je dost čitelná a odvíjí se od základního modelu akordických proměn, ve kterých se v playbacích prolínají několikeré nepostižitelné a „nenaučitelné“ kytarové obraty a hmaty. Mitch Mitchell se k Jimi kytaře velmi dobře hodí. Reaguje přesně citlivě na jeho kytarová znamení a myslím, že zde došlo k velmi šťastnému spojení. Noel Redding hraje na svou dobu poměrně vynalézavé basy, ale možná mu místy chybí větší dravost (takový Jack Bruce nebo John Entwistle by v mnohých skladbách byli možná šťastnější volbou). Je to ale jen čirá spekulace a skladba je i tak sama o sobě hodně jímavá….

AIN´T NO TELLING – dravý rock – na rok 1967 hodně odvážné postupy. Zírám, kolik rytmických změn a proměn zde na necelých dvou minutách stačí proběhnout! Velmi dobře vypilovaná skladba. Redding vypomáhá se zpěvem a my máme možnost vnímat Jimiho kytarové pasáže ve spojení se zpívaným hlasem. Všechno je rytmicky velmi dobře svázáno a hnáno vpřed s velkým energetickým nápřahem. Myslím, že tohle je v mnoha ohledech hodně nezvyklá skladby s psychedelickým dozvukem v závěru..

LITTLE WING – nádherný příklad Jimiho kytarové vynalézavosti. S jedinečným citlivým přistupem pracuje s křehkým motivem – opravdu jako na „malém křídle“ – zranitelný a ohrožený. Zajímavé kytarové harmonie a v mezihře téměř majestátní nástup „mnohakytarového soundu“, kde se prolínají různé akordické zvraty. Vůbec se nedivím, že tahle skladba kytaristy odjakživa přitahovala a nadále bude přitahovat. Je důkazem, že Mistr dokázal postavit skladbu téměř subtilního charakteru s velkým vnitřním nábojem. Nádhera!

IF 6 WAS 9 – důrazný rockový nástup. Známý obrat a velký tlak a důraznost sdělení. Opět na první pohled je všechno čitelné a přehledné, ale v mezihře se věci dostanou do úplně jiného světla. Basové party se zde rozběhnout nebývalým způsobem (asi si je Jimi zahrál sám) a Mitch Mitchell se pustí místy na jazzovou půdu. Celek zní jako odeznívající vichřice a jeho bubenické eskapády as kytarovými kouzly mají onu magickou psychedelickou atmosféru, doplněnou tajemným nahallovaným šepotem a natočenými kroky. Místy mám pocit, jako bych poslouchal odvážný free jazz, slyším dokonce i flétnu (experimentuje na ní Jimi) a pět řada nečekaných zvratů zavánějících stavem mysli po aplikaci LSD (?!)

YOU GOT ME FLOATIN´- psychedelické opary přivanou na chvíli další iluzi, ale potom se zde začne odehrávat dravý rockový model hudby s opakujícím se schématem vypilovávaným do detailu. Jedním ze sboristů je i Roy Wood z Move (později Wizzards). Tak tohle je přesně ten model chaotické hudby bez koncepce, která mi zní jako lehce organizovaný šamanský obřad voodoo.

CASTLES MADE OF SAND – v téhle skladbě jakoby Jimi používal ve zpěvu dylanovský model interpretace (jen chvíli?) a pak se s řadou sekaných breaků odvíjí další hudební téma. Rytmus se propojuje s hůře čitelnou melodií a kytarové experimenty s klouzavým dozvukem mají ten tajemný opar slýchaný v názvucích na experimentálnějších skladbách Beatles. Ve skladbě se děje hodně zvratů a tak mluvit o klasické písničce není příliš namístě…

SHE´S SO FINE – tak tohle je další model psychedelického rocku poloviny šedesátých let na britských ostrovech. Za mikrofonem stojí baskytarista Noel Redding a my můžeme mít iluzi, kterou zhruba ve stejně době používali raní Pink Floyd, doboví Rolling Stones a Beatles v té vokální stavbě. Hudba je však mnohem energičtější a dravější s řadou nekompromisních bubenických breaků a kytarových eskapád se zkresleným soundem. Zajímavá proměna na albu!

ONE RAINY WISH – procítěný příspěvek s krásně ohýbanými tóny kytary a laskavě znějící vokální příspěvek Jimiho. V další fázi skladby hudba získá na intenzitě. Experimentujíci Jimi s mňoukavými tóny kytary a mocný nástup vícehlasu sem přivolá prvky soulu. Poté se zase vracíme do sdělné polohy, kterou ovšem koloruje předivo neuchopitelných tónových kreací, které se rozpojují a vzápětí spojují. Velmi imaginativní a přitahující. Myslím, že ve své době dostat do hudby takovéto prvky bylo hodně revoluční, přinejmenším velmi nezvyklé….

LITTLE MISS LOVER – důrazná bubenický nástup a kytarový riff podpíraný wah wah pedálem přitáhne do popředí i výrazné basové tóny a skladby se v lecčems přibližuje k funku. Nezůstáváme ale na nějakém jednom motivu a vzápětí zde přichází nová sprcha v podobě kytarového sóla a dalších proměnlivých minitémat, která do sebe zapadají jako ozubená kolečka nějakého monstrózního soustrojí. Milovník jasné a čisté melodie asi ustrne, ale kdo má rád experimenty a hledá neprozkoumaná místa je tady rychle doma…

BOLD AS LOVE – závěrečná píseň, která dala i albu název. Trochu jsem čekal, že se dočkám elektrického blues, ale tady mu Jimi nepopřál prostor, jaký byl v té době v kursu. Myslím, že experimentující model hudby zde nachází hodně prostoru. Zpomalované a vzápětí zrychlované kytarové sólo s přídavnými playbacky zní majestátně, ale zase nikoliv agresivně. Místy mám pocit, jakoby Jimi byl malíř, který drží paletu s barvami a stojí před plátnem na který nanáší jednotlivé barvy (tóny) v těch správných proporcích s rytmy. Leslie efekt obejme i zvuk bicích, basů, kytary a zvonků a v závěrečné vichřičné fázi je dílo dokonáno….

Album Axis: Bold As Love je dalším mistrovským dílem z Hendrixovy dílny. Menší prostor zde dostal i Noel Redding. Potvrdilo, že Jimiho invence má hodně hluboké kořeny a že bude odvážně posunovat hranice dál bez omezení. Kus práce na něm odvedl manažer Chas Chandler a myslím, že i koncepce víceméně skladeb kratšího formátu zde zabrala. Posluchač není utápěn v bezbřehých improvizacích nebo experimentálních studiových překvapení, ale má možnost kolekci písní rychle strávit. Umění zkratky zde slaví velký úspěch.
Rovněž design obalu vyjadřuje psychedelické vize metafyzického rozpínání mysli, typického pro dobu, kdy tahle hudba vznikla. Orientální (buddhistický model indického duchovního pojetí) výtvarný koncept je magicky přitažlivý a výtečně koresponduje s hudbou na albu v nezbytné barevné jásavosti a kaleidoskopické barevnosti. Domnívám se, že opravdový milovník rockové historie tohle album doma nemůže nemít.
Pět hvězdiček bez diskusí!!





reagovat

PaloM @ 21.04.2013 12:16:25
Vďaka Petr za recenziu, Hendrix forever !

gunslinger @ 21.04.2013 12:21:55
V skladbe CASTLES MADE OF SAND používa Hendix gitaru podladenú a pól tóna celí ten riff sa skladá z jedného akordu neviem ako sa volá je to proste Jimiho akord ktorý keď posúvam po strunách do hocijakej polohy znie dobre , ale iba vtedy keď je gitara podladená hovorím s vlastnej skúsenosti. Neznie mi to experimentálne skôr klasicky Hendrixovo.

Album perfektný poriadne psychedelický.

Petr Gratias @ 21.04.2013 22:16:14
Zdravím Pala!
Díky, Gunslingere za osvětlení.
Napadlo mě, že se zde asi pracuje
s podladěním strun, ale nebyl jsem si zase tak jistý.
U Jimiho je třeba poslouchat velmi pečlivě.
Děje se tam na malé ploše spoustu fíglů, obratů...
Mistr prostě analyticky prozkoumal všechny možné i nemožné varianty, jak "elektrické dřevo" donutit promluvit a dostat ten zvuk VEN přes několik zapojených zesilovačů Marshall.
V každém případě vidím, že jsi (přemýšlivý) kytarista a že hledáš v jeho odkazu tu jeho "zašifrovanou" magii.
To je mi velmi sympatické!
Zdravím!

OHNOTHIMAGEN @ 21.04.2013 22:53:40
PG: Domnívám se, že Jimi není na obalu vyobrazen jako Buddha (není mi známo, že by měl více rukou), ale jako Višvarúpa.

Petr Gratias @ 23.04.2013 10:57:47
Zdravím OHNOTHIMAGENA....
děkuji za upozornění.
Nestudoval jsem ani buddhismus ani hinduismus.
O indických bozích mám neucelené informace... omlouvám se.
Teď už bych to neměl zapomenout. Díky! Zdravím!

11.02.2010 hejkal
5 stars

Vážne si, milí čitatelia, myslíte, že hodlám pitvať hudobné zákutia tohto diela?

Ani náhodou. Občas sa stane, že sa narodí človek, ktorý sa venuje svojmu koníčku a netuší, že dostal dar od... (bohov, osudu, prírodných mechanizmov, spoločenského podvedomia, a pod., výber ponechám na Vás). Aby sme sa voči týmto vyvoleným nemuseli tváriť závistlivo, nazvali sme si ich géniovia. Hneď to lepšie znie, to už nie je zžieravá túžba uzurpovať si status dokonalosti, už je to vyjadrenie obdivu!

Títo jedinci často prejdú krátkym obdobím života a zanechajú po sebe niečo, s čím sa každý človek musí vyrovnať po svojom. Hendrix toho dokázal toľko, že ani súčet celej produkcie nasledujúcich štyroch dekád sa tomu nevyrovná. A stačilo málo. Byť geniálnym. Preto, milí hudobníci, ak sa vedome snažíte vyrovnať legende, sotva sa stanete jej pokračovateľom. Súperom je Vám hviezda, čo zatienila všetky ostatné, čiže je sama vesmírom (v reči progboardu, za päť).

reagovat

PaloM @ 11.02.2010 10:10:57
Výborne hejkal, má to aj literárnu hodnotu. Génius a pritom v súkromí žil naprosto obyčajným životom rockera, ako tisíce iných. Čo sa dá ešte od Hendrixa objaviť, čo sa dá vyšpárať zo zákutí archívov ? Pre pár týždňami som našiel na webe 15CD box zo štúdiových skúšok, jamov, x-verzií známych skladieb a podobne.
Niečo som už z toho počúval a pre mňa prekvapivo sa našli technicky kvalitné a hudobne zaujímavé nahrávky, čo som doteraz nepočul.

ufolog @ 12.02.2010 22:41:02
Hendrixe beru a uznavam jako revolucniho kytaristu, ale to je tak vsechno.. K zivotu mi bohate staci jeho Best Of.. vic nepotrebuju. Vic bych stejne neposlouchal..

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 10x
gunslinger, Majkl, rock.bloguje.cz, hejkal, Petr Gratias, kaktus, Akana, Karlos80, jiří schwarz, Le Fantak, Jarouš, Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
EasyRocker, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000