Gryphon - Midnight Mushrumps

Gryphon - Midnight Mushrumps - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1974

Tracklist:

1. Midnight Mushrumps (18:58)
2. The Ploughboy's Dream (3:02)
3. The Last Flash of Gaberdine Tailor (3:58)
4. Gulland Rock (5:21)
5. Dubbel Dutch (5:36)
6. Ethelion (5:15)


Obsazení:

Richard Harvey: recorders, krumhörns, harmonium, pipe organ, grand piano, harpsicord, electric and toys piano, keyboards, gloskenspiel, mandolin, vocals
Brian Gulland: bassoon, Bass, krumhörns, tenor recorders, all keys on "Gulland Rock", vocals
David Oberlé: drums, timpani, percussion, lead vocals
Graeme Taylor: acoustic, electric semi acoustic and classical guitars, vocals
Philip Nestor: bass guitar, vocals

 
20.01.2018 horyna
5 stars

Občas člověka přepadne nutkání úniku od klasického rockového schéma. Nemá náladu poslouchat řinčivé tóny kytar, kaskády melodií, bicí salvy měnící tempo hry několikrát za minutu, či plačtivé výlevy zpěváků lamentujících nad neradostným obrazem dnešního světa. V hudebním moři se ještě najde několik ostrůvků, které zůstali před nástrahami moderní civilizace zcela skryty a jeden z nich nese název Gryphon.

Gryphon jsou, přesněji řečeno byli partou nadšenců, kteří našli zálibu v historizujícím pojetí hudebního slohu, čerpajícího z odkazu muziky zakotvené v dobách renesance. V jejich projevu se střetává konzervativní staroanglický model praktikovný na dobové historické nástroje, s moderním progresivním přístupem jež symbolizoval léta sedmdesátá.

V pořadí druhá nahrávka Midnight Mushrumps je drahokamem v diskografii této kapely. A pokud ve snaze obohatit svou domácí sbírku o nový přírůstek na něj někde narazíte, rozhodně neváhejte. Při poslechu takto koncipované hudby se vaše obzory výrazně rozšíří, naleznete nové prameny, nové podněty, vlastně úplně nový muzikologický svět.

Nechte se zlákat na středověkou rytířskou hostinu lemovanou zvukem trubačů fanfár, či chcete raději přihlížet sporu dvou řevnivých prostopášníků, soupeřících spolu na život a na smrt? Když necháte fantasii pootevřená vrátka, můžete spatřit vášnivé pohledy princezen a dvorních dam, které vás budou ze zrovna započaté kejklířské slavnosti lákat na svá útulná lože. Ano, to vše se odehrává pod rouškou tajemství ve vaší bezprostřední blízkosti. Stačí pouze zavřít oči a pustit si nahrávku kapely Gryphon.
Cesta časem o století nazpět právě začíná a dokonalý dvorní kolorit v brilantním aranžmá této hvězdné sestavy je vaším nejvěrohodnějším průvodcem.
reagovat

john l @ 20.01.2018 15:41:41
Krásná recenze z horynova pera mě přesvědčila vyhledat desku na internetu. Jdu to vyzkoušet.

Brano @ 20.01.2018 20:18:32
Od Gryphon mám najradšej ich tretí album Red Queen to Gryphon Three(1994),to je podľa mňa vrchol ich tvorby.Renesančná hudba , historické hudobné nástroje + rockové uchopenie,to z tejto nahrávky vytvára jedinečný unikát.Horyna,z recenzie vidieť,že máš bohatú fantáziu a živú predstavivosť... a ďakujem za výlet pár storočí do minulosti.

Brano @ 20.01.2018 20:20:45
..ešte opravujem,rok 1974 a nie 1994.

Snake @ 21.01.2018 10:43:25
Tuhle desku jsem neslyšel, ani nepamatuju. Souhlasím s Branem, aj já mám o dost raději následující Red Queen to Gryphon Three, je rockovější a o level vejš ji posouvají bicí.

V současné době se roztrhl pytel s všelijakými letními trachtacemi a u každé zříceniny se konají středověké slavnosti. Tam by se hudba Midnight Mushrumps hodila perfektně...

Je to dobré album a opravdu dokáže vyvolat všelijaké představy.

horyna @ 21.01.2018 10:58:32
john l: rozhodně dej vedět jestli na tebe Gryphon zapůsobili.

braňo, snake: všeobecná obliba třetí nahrávky Gryphon je známá. Mě jako milovníkovi historie dělá větší radost právě MM pro pevnější dobová pouta. Zde rockový kabátec kapela ještě neobléká což mě vyhovuje.

Snake @ 21.01.2018 11:12:49
Když slyší poslední Ethelion, okamžitě se mi vybaví : "Víno na kuráž a pomilovat markytánku, zítra do Burgund Batalion zamíří". Jestli ono to nebude mít stejnej původ ?

Mirek Kostlivý @ 21.01.2018 14:46:50
Snake: taky by mě zajímalo, jestli harmonikář Jim Čert vycházel při prezentaci této skladby ze stejných podkladů jako Gryphon!
Jinak souhlasím, Horynův text je opravdu krásně květnatý, lépe bych tu jejich hudbu nepopsal.
Výborná deska skvělé kapely!

northman @ 21.01.2018 16:05:18
Gryphon jsem měl kdysi nahrané první album, které se mi hodně líbilo pro svou blízkost renesanční hudbě a používání dobových nástrojů. Tahle deska byla ještě zajímavá, ale na dalších deskách sklouzli k hudbě připomínající Genesis.

jiří schwarz @ 22.01.2018 01:45:51
Od letmého seznámení s kapelou na antidiskotékách Jirky Černého jsem o Gryphon dál nezavadil. Tak je senzační, žes mě (a doufám i jiné) navedl. Nádhera. Ta dlouhá skladba (asi na celou první stranu LP) je neskutečná. Ta bohatost nápadů, instrumentace, dynamika - dokonalé.

Taky skvělá recenze nad základem daným tou předchozí od P. Gratiase. Měl jsem víkend s folkem, pouštěl jsem si Clannad i mnou dávno oblíbené Fotheringay. Od těch bych Gryphonům pro zvýšení vokální různorodosti nabídl Sandy Denny (kdyby žila). Její silný, přirozený, rovný, pro mě dojemný a zároveň sexy hlas nemá obdoby. Ale pravda, na tomhle albu je vokálů minimum. Ale muzikantsky jsou pochopitelně (při stejných základech staroanglického folku) Gryphon jinde. Fotheringay - krása v jednoduchosti, Gryphon - rafinovaná dokonalost. Způsobem zacházení s těmi starými melodickými tématy Gryphoni předčí i Jethro Tull, je to různorodější.

horyna @ 22.01.2018 08:39:00
Upřímné poděkování všem milovníkům staré/té nejlepší muziky kterou mezi sebou máme, za připojení svých komentářů k tvorbě Gryphon.

23.05.2012 Petr Gratias
5 stars

Druhé album britských Gryphon pro mě představuje princip hudebního směřování do artových poloh. Jestliže první album překvapilo svým staroanglickým pojetím, které se vb přísných šablonách drželo klasického tématu, na albu Midnight Mushrumps přichází místy námluvy s rockem a barevná škála zvuků a dynamických odstínů se zde ještě více prokreslila.
Obal sám o sobě je stylizován do historických souvislostí renesance jednak v oné potemnělosti interiéru, ale i v pestrých krojích, do kterých se máničkovské typy hudebníků oděly. Richard Harvey a Brian Gulland – hlavní protagonisté hudby Gryphon ale původní hudební témata neopouštějí. Cítí, že nejsou vyčerpána a tak ně navazují, ale přitom sem vkládají hodně nových prvků. Upamatovávám si, že když jsem album slyšel poprvé, sledoval jsem ho téměř s otevřenou pusou a vnímal jsem jeho hudební proměny s velkým respektem a úctou…..
Myslím, že tahle hudba má svou vnitřní sílu a svoje posluchače si najde, přesto však asi zůstane menšinovým žánrem (bohužel). O to víc jsem rád, že můj kamarád – multiinstrumentalista Zdeněk Němeček založil opřed léty v Brně skupinu Quanti Minoris, která se zabývá jistým odvětvím téhle hudby a snaží se domácího posluchače získat pro tuhle hudební platformu….
A tak na sebe nechám znovu působit ten staroanglický opar hudby renesance a nechám se
opájet jeho přirozenou krásou….

MIDNIGHT MUSHRUMPS – úvodní téma jako z velkého historického filmu. V mých vizích jsou zelené pláně přerušované řídkými lesy a pozemky ohraničované kamennými zídkami a nad nimi se vznáší ranní mlha. Pochopitelně jsme někdy v období renesance… Jemné šumění varhan doprovází lesní roh a varhany získají chrámový prostor. Potom ovšem do tématu vstoupí klasická akustická kytara s vybrnkávaným tématem a údery do tympánů a bubínků. Má to svou lehkou okázalost a vznešenost a krásné flétny přivolají zámeckou dvorní hudbu. Téma je samozřejmě mohutné v širokém formátu a střídání rytmických a melodických nápadů stíhá málem takt za taktem. Tohle je téma studovaných hudebníků jako jsou multiinstrumentalisté Richard Harvey a Brian Gulland. Kytarové attacky Graeme Taylora jsou téměř agresivní a velmi velmi energické ve výrazovosti. Kompozice je hodně dlouhá a její vyjadřovací prostředky jsou neohraničené. Klasické hudební postupy narušují rockové výpady, ale i umírněná staroanglická hudební renesance. Mám jedinečný estetický zážitek a pojetí téhle kompozice mě dokonale pohlcuje…..

THE PLOUGHBOY´S DREAM – z další skladby vyzařuje jásavost a optimistické cítění a vidění. Staroanglické cítění v hudbě je krásné, jak ve zpívané, tak v instrumentální části. Bubeník David Oberlé a baskytarista Philip Nestor hrají výtečné muzikantské party, třebaže na albu nemají pojetí zavedení rytmických struktur tradiční podobu, jak jsme zvyklí u jiných kapel. Jsou tady i výtečně vedené vokální party podle tradic sborového zpěvu, který je srozumitelný a dotváří celou konstrukci další výtečné skladby….

THE LAST FLASH OF GABERDINE TAILOR – David Oberlé používá tympány, tubular bells, zvonečky i timbales, zatímco Gulland a Taylor kouzlí na svoje nástroje a Harvey hraje na klávesové instrumenty, kterým vévodí kovově znějící cembalo. Flétny krumhorny, bassoon…. Tohle všechno dohromady tvoří jedinečnou instrumentálníá složku. Je kořeněná rockem, ale vede vlastní harmonickou strukturu, která stojí daleko od klasických rockových postupů. Hudba je kaleidoskopicky proměnlivá, jako bych se díval na krasohled a to prolínání je plné drobnějších i větších hudebních nápadů, které mají snahu oslovit a musím podotknout, že jsem jimi pohlcen….

GULLAND ROCK – třetí skladba zní poněkud melancholicky. Klavírní akordy jsou pomalé, jakoby líné a impresivně se odvíjejí v neznámém tématu, do kterého vstupuje harmonium a varhany s cembalem a nepostižitelné perkusivní zvuky bubínků a zvonečků. Varhany znějí ostře a zaříznou se do vašich uší, ale téma se nakonec výrazně zklidňuje a smutný tón flétny bloudí prostorem, jako by hledal v komnatách ztracené lidské osudy. Taylorova akustická kytara je hodně výrazná a její dunivý tón rozvibruje vaši mysl. Anglický klasik Chris Dowland zde nachází jakýsi nepřímý derivát s řadou proměn a člověk musí velmi pečlivě hlídat jednotlivé postupy, které jsou nečekané a místy mám pocit, jako bych se v těch překvapivostech mohl ztratit..

DUBBEL DUTCH – tohle jsou renesanční hudební postupy. Jednak v instrumentaci, jednak v melodické struktuře, ale jsou dokreslovány rockovými základy rytmiky a bubenickými akcenty. Graeme Taylor si výtečně pohrává se strunami s erudicí mistra, nádherné vršení tónů a smysl pro jemný detail jsou opravdu podmanivé. Znovu si uvědomuji, že se taková hudba nedá namemorovat, ale je třeba k ní mít vztah a studovat zákonitosti kompozičního cítění – což – domnívám se Harvey, Gulland, Taylor doprovázeni Nestorem a Oberlém jasně splňují. Krásné kreativní hudební nápady i instrumentální kresby! Každá skladba má svůj originální postup a přesto jsou všechny vnitřně svázány jednotícím pojetím, aniž bychom měli co do činění s nějakým koncepčním projektem.

ETHELION – na závěr něco humoru. Šílený smích, lze ho nazvat chechotem, jako při nějakém kejklířském vystoupení, nebo součást produkce polykačů ohňů. Výrazné rytmické akcenty a bassoon doprovázený cembalem, zvonečky a dalšími instrumenty renesančního pojetí jsou pojednou rozvibrovávány divokými pochodovými vojenskými bubny a pak se nám zde odvíjí silná melodická linka s flétnou, cembalem a údernou akustickou kytarou. Téma se neustále prokresluje dalšími nástroji, které dotvářejí jeho sound až do gradujícího závěru. Romantický výlet do historie je u konce…..

Jsem romantik, Mám rád hrady a zámky, staré historické filmy a příběhy a proto ve mně hudba alba Gryphon zákonitě zanechává svoje stopy. Muzikantsky brilantně zahráno a zaranžováno s řadou nejrůznějších nástrojů, které v době elektroniky byly zasunuty do muzejí. Při poslechu alba Midnight Mushrumps si uvědomuji vnitřní sílu téhle hudby, která ke mně promlouvá tolika aspekty a vtahuje a pohlcuje.
Tahle hudba nepodléhá módní trendům, je krásná i po tolika letech, třebaže asi nemá mezi nejmladší generací příliš mnoho vyznavačů a to je škoda…
Následující album Red Queen To Gryphon III sice považuji za jejich vrchol, ale tomuhle albu nelze dát čtyři a půl hvězdičky a tak raději přidám a plný počet je výsledek.



reagovat

hejkal @ 23.05.2012 18:21:35
Tiež si občas rád vypočujem aj niečo, čo sa vracia do dôb hradov a upotených brnení postriekaných krvou, o ktorých koluje toľko romantických predstáv, ale k rockovej hudbe to má na prvých albumoch ďaleko. Gryphon je rozhodne skupina netuctová, čo je veľké plus.

Petr Gratias @ 23.05.2012 20:48:21
Zdravím, Hejkale.....
nedával bych tomu ten pejorativní nádech.
Nemyslím, že by se tady jednalo jenom "o krví postříkané brnění" nebo nějaké řinčení mečů.....
Hudba není tak hradně gotická, ale vykazuje už renesanci, v níž se z Itálie šířil do jisté míry osvícený pohled na svět a v té hudbě se to muselo nějak promítnout.....
I když i po Jindřichu VIII. se ve staré Anglii mordovalo (ale s elegancí).....
Nechci se do toho zamotávat.....
Poslechni si jako muzikant, co se zde děje, zjistíš že v mnoha ohledech (neříkám ve všech) sem vstupuje to razantní rockové myšlení.
ELP také dělali od Bartóka Allegro barbaro.
Na Gryphon platí ale jiná měřítka než na tradiční bigbít. Možná by někdo řekl, že tady nemají co dělat, ale já jsem naopak moc rád, že tady jsou, stejně jako Amazing Blondel.
Chtěl bych umět takhle hrát a být členem takové kapely...
Zdravím!

22.05.2009 hejkal
4 stars

Prešiel rok a skupina Gryphon pokračovala vo svojej vízii prepájania histórie so súčasnosťou.

Oproti debutu je badať posun hneď v úvode. Prvá skladba, titulná Midnight mushrumps, zaberala pôvodne celú stranu platne. Na ploche takmer devätnástich minút sa odohráva prevažne akustická meditácia posmutnelých motívov, žiadny rockový spodok sa nekoná a celkovo na to človek musí mať náladu. Druhá strana platne ponúka kratšie pesničky, z ktorých vyniká hneď prvá, The Ploughboy's dream. Mám rád takúto posmutnelú atmosféru starých časov. A v danej nálade sa pokračuje aj v The last flash of gaberdine tailor. Akustická, trošku folklórom voňajúca (a tiež hradnými slávnosťami) inštrumentálka Gulland rock v pohode prepláva okolo spolu s klávesovou chrámovkou Dubbel Dutch. Záverečná Ethelion je ako vystrihnutá z rozprávkového kráľovského dvora, človek sa podvedome rozhliada, kadiaľ pobeží jednočrievičková Popoluška. A v strede sa nálada zmení, melanchólia uspáva všetkých naokolo vrátane Šípkovej Ruženky. Koniec patrí mohutnému oslavnému uvítaniu hrdinského princa so Snehulienkou a všetci žili šťastne až do smrti. Paráda.


Oproti debutu je badať posun, skladby sú viac o clivej nálade a pôsobia súdržnejšie. 3,5 * zaokrúhlim hore, ale bacha, predsa len to nie je rocková hudba.

reagovat

22.05.2009 Natan
5 stars

Nádherná hudba! Doposud jsem Gryphon neznal, ale nyní jsem nadšen! Spojení rocku s hudbou o mnoho století starší. Úvodní devatenácti minutová kompozice nemá chybu. Spojení v té době moderních postupů se středověkými nástroji a motivy, fakt nádhera! Vřele všem doporučuji. Gryphon se trefili do mé záliby staré trubadurské hudby a moderního progresivního rocku. Ať žije internet, díky kterému může člověk objevovat nové (ikdyž staré) skupiny!
reagovat

merhaut @ 23.05.2009 00:41:21
Gryphon jsem odchytil před 35 léty, je to jedna z nejpodmanivějších skupin,

Mám něco z těch dob i na elpé, CD komplet, japonce... můj profil Gryphon je zde: >> odkaz

hejkal @ 23.05.2009 09:03:05
Muselo byť strašne fajn, žiť pred tridsiatimipiatimi rokmi a odchytávať takúto hudbu.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Natan, Petr Gratias, horyna, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
hejkal, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
luk63, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Gryphon


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000