Genesis - Wind And Wuthering

Genesis - Wind And Wuthering - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1977

Tracklist:

1. Eleventh Earl Of Mar (Banks, Hackett, Rutherford) 7:41
2. One For The Vine (Banks) 10:00
3. Your Own Special Way (Rutherford) 6:18
4. Wot Gorilla? (Banks, Collins) 3:19
5. All In A Mouse's Night (Banks) 6:37
6. Blood On The Rooftops (Collins, Hackett) 5:27
7. Unquiet Slumbers For The Sleepers... (Hackett, Rutherford) 2:23
8. ...In That Quiet Earth (Banks, Collins, Hackett, Rutherford) 4:49
9. Afterglow (Banks) 4:12

Total Time: 50:46


Obsazení:

TONY BANKS -- Steinway Grand Piano, ARP 2600 and Pro-Soloist synths, Hammond organ, mellotron Roland String synth, Rhodes
PHIL COLLINS -- drums, percussion, lead vocals
STEVE HACKETT -- electric guitar, nylon classical guitar, 12 string guitar, kalimba, auto-harp
MIKE RUTHERFORD -- 4, 6, 8, string bass, bass pedals, 12 String Guitar, Electric Guitar

 
12.05.2016 horyna
5 stars

Wind and Wuthering představuje v mých očích rozlehlé a neobyčejně ojedinělé (především) Banksovo album. Do dálek rozprostírající se značně mohutné klávesové obrazce, jsou plně charakteristické právě pro zmíněnou etapu. Jeden fakt je ale nezpochybnitelný, tohle je poslední deska Steva Hacketta, na kterou tento zcela výjímečně nadaný kytarista přispívá, po jeho odchodu, už nic nebude tak jako dřív. Už s odchodem Petera Gabriela se toho hodně změnilo, přesto zastávám názor že kapela si s tím poradila po svém a vztyčený praporec udržela silou svých osobností a stále navýsost kreativním přístupem. Ovšem se Stevovým odchodem přišla doba změn a postupná orientace kapely do úplně jiných hudebních vod. Jeho skladatelský přínos a rukopis v sobě nesly značnou známku kvality, jedinečnosti a hudební progrese, která se přelila na jeho první 3-4 sólová alba. Na následujících deskách Genesis postupně opouštějí styl a formuli předchozí doby, až úplně sklouznou do břečky popového marasmu osdesátých let (subjektivní názor, chápu že i tato etapa má své obhájce), ze které je vyhrabe jediné a poslední umělecky cenné dílo Calling all Station.

Eleventh Earl Of Mar- úvodní tóny alba, evokují jako by se před posluchčem otevírala nějaká velká kniha pohádek, kapela malebně čaruje hned od počátku, svižná píseň kde klávesy spolu s kytarou udavají hlavní směr, postupný přerod skladby do lyričtějších ploch pánům vychází na jedničku, Philův zanícený projev dává zapomenout na časy ne tak dávné. Banksem pevně kormidlované One For The Vine- patří nejen na albu přední příčky originality, klavírní linka pečlivě buduje přilehlou atmosféru, vícehlasy podporující Collinsův (v jedné chvíli do výšek) romanticky posazený vokál jsou třešničkou na tomto obsahově bohatém dortu. Desetiminutová stopáž skladby prochází mnoha přerody, vše zde pečlivě řídí Tony, který jednu chvíli přispěchá pro dnešní dobu až s kýčovitou, pro období tehdejší, spíše futuristickou klávesovou mezihrou. Baladický charakter Your Own Special Way- letí prostorem klasických kytar i jímavých keyboardů. Po instrumentálně těkavé jízdě Wot Gorilla?, je tu pro mne asi nejslabší vokální píseň alba All In A Mouse's Night. Nopak Blood On The Rooftops- představuje v mém srdci vrchol tohoto celku, kapela má v zásobě pár takto oduševnělých a hodnotně vystavěných klenotů, tento stojí na samé špici. Hackett, Collins i Banks vytváří nepopsatelnou auru mysticko vzrušící nálady, je to nezměrná krása, do které když se divák náležitě položí, prožitek nabývá gigantických rozměrů. Následují další dvě instrumentální části, první leží na Hackettových bedrech, druhá plna progresivních rytmů a změn, roztáčí naposledy soukolí všech zůčastněných na maximum. Její drsná změna rytmu s arabským podkresem za půli písně je následováníhodná. Závěrečnou Afterglow- jako by se kapela loučila s touto epochou své hudební kariéry.

Tento rozmáchlý projekt zakončuje jednu z etap vývoje kapely, nutno podotknout že tu nejoriginálnější.
reagovat

EasyRocker @ 12.05.2016 16:03:28
Všechny desky Genesis 1970-77 jsou u mě zásadní záležitostí (i když nezavrhují úplně ani další po nich, viz recenze) a dvojice A Trick of the Tail a tato deska jsou vybroušenými diamanty progu. Parádní pohádková suita One for the Vine, balada Your Own Special Way, klasická Blood on the Rooftops nebo závěrečná nádhera Afterglow jsou nezapomenutelné! Díky za recenzi!

b.wolf @ 12.05.2016 22:37:55
Moc pěkné počtení. Přiznám se, že od Genesis jsem jako úplné první fošnu slyšel Abacab a byl jsem tehdy velice zklamaný, jelikož mně bylo řečeno, že Genesis jsou špička "art rocku", něco jako Floydi. Po drahné době jsem začal od debutu a pokračoval přes Trespass až po recenzovanou Wind and wuthering, jež se stala poslední deskou v DGF Genesis (možná ještě Duke), kterou si poslechnu. Po Duke už nemusím žádnou. Wind and wuthering je poslední zářivý klenot v DGF Genesis, zvláště Blood on the rooftops či závěrečná nádhera Afterglow. Tady je plná palba naprosto oprávněná. 5*

bullb @ 13.05.2016 08:20:50
horyna: Dočkal som sa. Gratulujem. V obrovskom mori hudby je niekoľko veľdiel, ktoré majú trvalú hodnotu. Wind & wuthering je jedným z nich. Práve na tejto LP je vidno, ako z rozpačitých začiatkov, javiskových "show" s Gabrielom sa dostali na vrchol tvorby. Potom už len páááád. Absolútna hudba.

horyna @ 13.05.2016 08:27:22
bullb: tak to jsi ty? :-) když jsem zmíněnou desku poslouchal a posléze o ní psal, vzpomněl jsem si (zjevně na tebe) že mi tu někdo psal, že ji naprosto a strašně miluje, už jsem si nemohl vzpomenout v kterém vláknu to bylo, takže díky moc za reakci- že jsi se ozval, mě teda chutná taky náramně :-)

Brano @ 13.05.2016 10:56:57
Genesis je pre mňa najlepšia skupina na svete a ich hudba ma sprevádza celý život.Vyrastal som na nich,počas puberty som počúval The Lamb Lies Down On Broadway...s ich hudbou som prežíval prvé lásky a následné citové krízy a sklamania.Táto hudba mi bola životnou oporou v najťažších časoch,ale poskytovala mi radosť aj v časoch šťastnejších.Genesis je pre mňa "životná skupina" a vôbec nezatracujem ani ich tvorbu v rokoch 80-tych.Veď len taká skladba MAMA,to je klenot klenotov,Home by the Sea,In To Deep,Domino,Tonight Tonight Tonight a z albumu We Can´t Dance spomeniem aspoň dve nádherné desaťminútovky Driving The Last Spike a krásne smutnú Fading Lights + Collinsovu spomienku na detstvo No Son Of Mine,ktorú keď som prvýkrát počul v septembri 1991,tak som sa úplne roztiekol ako stopená zmrzlina.Genesis je pre mňa numero uno a tak to zostane až do mojej smrti.Vivat GENESIS!!! ...horyna,vďaka za recenziu!

horyna @ 13.05.2016 11:08:04
Všem váženým pánům kolegům, díky za vaše reakce a speciálně Branovi za vyjádření pocitů a lásky k této kapele, chápu že ve spojitosti s tak velkým přívalem vzpomínek vážící se k jejich hudbě, je pro tebe každá z etap kapely přínosná a oblíbená. Je krásný číst o neskývané radosti pramenící z jejich muziky.

Petr87 @ 13.05.2016 11:43:34
Moje jednoznačně nejoblíbenější dílo od GENESIS...
Vrchol jejich tvorby, artrocková učebnice.
Ale zamrzí, že už poslední deska s geniálním Steve Hackettem - ale chápu, jak pro něj asi muselo být stále těžší a těžší prosadit svoje nápady v kapele, kde bylo tolik výrazných skladatelských osobností v čele s Tony Banksem.
...a jeho dramatickou „Blood on the Rooftops“, kterou zde přispěl, považuji za jeden z vrcholů této desky.
Bohužel po jeho odchodu začala kapela svou hudbu postupně zjednodušovat a mířit nezadržitelně do klidnějších a mnohem otevřenějších pop rockových vod.
Takže, jak někteří tvrdí, že bez Gabriela to už nebyli ti praví GENESIS, je nesmysl - myslím, že až po odchodu Hacketta se to začalo teprve lámat...
Mám rád i jejich následující díla "And Then..." a i místy už popíkového "Duke", ale už to zkrátka nebylo úplně ono - a o těch pozdějších deskách ani nemluvě. :)

horyna @ 13.05.2016 11:49:00
Ahoj Petr87: nějakou dobu jsem tě tu nezaznamenal, vidím že Wind... je přesně tvoje parketa a Blood... hodnotíme teké velice podobně :-) Hackettova pozice opravdu musela být v kapele těžce neudržitelná, co naplat

horyna @ 29.07.2017 20:23:19
Po více než roce jsem si tenhle skvost opět přehrál. Nikdy jsem se netajil, že bližší je mi A Trick Of The Tail, ale náladou je Wind naprosto jedinečná. Znovu jsem si přečetl svou recku a neměnil bych ani slovo. Stejně i ostatní komentáře, které mi připomenuli, že pro kolegy bullba, Brana a Petra87, je tohle jedno z jejich nejoblíbenějších alb. Vivat (starým) Genesis!!!

Petr87 @ 29.07.2017 21:46:02
Ano, svůj názor na tohle excelentní dílo už nikdy nezměním - v rámci GENESIS moje absolutní a věčná topka!
Jediné, co bych změnil, je ta moje recenze-nerecenze, co jsem na tuto desku sem před lety naklepal... dnes bych to napsal úplně jinak, mnohem obsáhleji! Ale co už... :)

15.01.2014 Petr87
5 stars

Miluju Genesis...zvláště 70.léta. To, co následovalo potom, bych se nebál označit za jistou formu umělecké sebevraždy...Ano, v 80.letech dosáhli hodně velkého komerčního úspěchu, ale na úkor čeho? Nechápejte mě špatně, líbí se mi i některé jejich věci z tohoto období, ale už to zkrátka není ono...
Když si po skladbě, jakou je například Eleventh Earl Of Mar pustím třeba takovou Invisible Touch, tak by mi nehty vyskočily z lůžek...Ten kvalitativní a umělecký propad je zkrátka až příliš velký a vím, že nejsem sám, kdo to tak cítí...
Jinak tohle album považuji osobně za jedno z nejlepších, co kdy skupina nahrála, zkrátka je to moje srdeční záležitost. Phil Collins je dle mého názoru o mnoho lepší zpěvák, něž Gabriel. To, co se z něj stalo v 80.letech už je věc jiná.
Peter Gabriel byl jako zpěvák v Genesis sice taky dobrý, ale podle mého, ano ted' asi zareju do vosího hnízda,(ne-li do sršního) hodně přecenovaný...tak to prostě cítím.

Jinak nevím, jak bych dál slovy popsal tak vynikající album, jako je tohle.
Jedna skvělá skladba vedle druhé, bez výrazného slabšího místa, mám rád i lehce popovější Your Own Special Way...
no jednoduše zde všechno do sebe skvěle zapadá.
Jediné, co mi tady vadí, je to, že zde nedostal víc prostoru k vyjádření Steve Hackett a to jak skladatelsky, tak kytarově...jeho kytara se mi tady zdá zkrátka až příliš upozaděná na úkor kláves.
Tohle postupné tlačení do kouta už bylo ale cítit i dříve...Ani mne moc nepřekvapuje, že po turné, co následovalo po tomto albu z kapely odešel...škoda.

Co závěrem?
Myslím, že skupině se už nikdy potom nepodařilo natočit nic, co by tohle album překonalo...And Then There Were Three je sice taky skvělé, ale už o něco málo slabší, můžu i takzvanou "přestupní stanici do osmdesátek" album Duke, ale ani jedno na Wind zkrátka nemá...a ty ještě pozdější alba už vůbec ne...

Pět hvězd jak vyšitých :)

reagovat

Petr_70 @ 15.01.2014 08:32:30
Nevím, co máte proti Invisible Touch. Dle mého skromného názoru je to velmi dobré album.

Petr Gratias @ 15.01.2014 09:03:02
Souhlasím s Petrem87...
Ve srovnání s Foxtrotem, The Lamb Lies Down On The Broadway nebo A Trick Of The Tail je podle mého názoru umělecký propad...
Dobře zahrané a zazpívané, ale podbízivé a orientované na napudrovaný pop osmdesátých let. Změnili image progresivních rockerů, oblékli mrkváče, kecky a otočili se k lukrativním záměrům a hitparádám.
Myslím, že to bylo jedno z největších zklamání, které jsem tehdy zažil...
Steve Hackett instinktivně odhadl, kam se tahle hudba bude ubírat a včas z kapely odešel. Nedosáhl sice tak pronikavého komerčního a mediálního úspěchu, jako ta trojice, ale neztratil tvář.
Banks,Collins a Rutherford opájeni svým úspěchem u "nového" publika už ani nepřijali standardního kytaristu jako člena kapely... Jazzrockový matador Stuermer byl jenom "stálým" hostem. Rutherford byl vynikající hráč na akustické kytary a baskytaru, ale jako elektrický kytarový představitel se moc nepovedl...Collins (jeden z nejlepších bubeníků své doby) se velmi brzy od bicích vzdaloval a stal se osakovaným sólistou...
Od r. 1980 se měli přejmenovat a neznevažovat latinský biblický název ke komerčním kejklům, kterým nás - milovníky art rocku - šokovali.
Vím, že těmito názory popudím komplexní milovníky Genesis, anebo ty, kteří je začali poslouchat právě v tomto období, ale je to pro mě dost obdobný příklad, jako Queen sedmdesátých a osmdesátých let.
To není nenávist, to je rozčarování.. A už ta okolnost, že se tahle kapela začal objevovat v kategorii ryze popových hvězd mě nasírala (sorry).
Zdravím!

Petr87 @ 15.01.2014 10:36:59
Děkuju Vám všem za reakce...jak za ty pozitivní, tak negativní.
Genesis znám samozřejmě už velmi dlouho, at' už z televize, rádia...ale pořádně jsem je začal poslouchat teprve před časem a to právě díky tomuto albu.
Dříve jsem vůbec nevěděl, že existuje nějaký Peter Gabriel a že s nimi zpíval. Znal jsem zkrátka Genesis jen z té "komerčně vyhajpované"stránky 80. a 90.let...
Pak jsem poznal tohle album a 70.léta celkově a sedl jsem na pr...Zkrátka nebylo už cesty zpět a z Genesis se stala jedna z mých nejoblíbenějších skupin.
Jinak co se týče alba Invisible Touch...nechci, aby to vyznělo, že jej úplně zatracuji, některé věci z něj se mi i docela líbí...například kompozici Domino považuji za celkem povedenou, ale jinak mi to celé vyzní jako víceméně Collinsova doprovodná kapela, i když vím, že se na albu podíleli všichni tři...
Prostě tady musím souhlasit s panem Gratiasem...umělecký propad...
No a když už zde byli zmíněni i Queen, tak to byla podle mého názoru snad ještě větší katastrofa...
Dodnes nedokážu dost dobře pochopit, jak po opusech jako např.Sheer Heart Attack, A Night At The Opera, A Day At The Races, Jazz..mohli přijít s něčím takovým jako je např. Hot Space...Tohle už bylo totální harakiri.
Reputaci si částečně napravili až albem Innuendo, to byl opravdu návrat zpět do pozice kvality a umu...ale o tom zas někdy příště...Ještě jednou moc díky za reakce:)
Petr



Petr_70 @ 15.01.2014 11:46:25
Dlužím poznamenat, že tohle album Wind And Wuthering je výborné a mám ho rád, na rozdíl od předchozí Gabrielovské éry, s pro mne rozvláčnými a těžko srozumitelnými kompozicemi...

Petře87, promiň nechci chytat za slovíčka, ale pokud jsi napsal, že se ti některé skladby na Invisible Touch líbí (ano... Domino je skutečně velmi zdařilá a našlo by se jich na albu více..), tak proč hned mluvit o uměleckém propadu!?

Mimochodem... jeden zdejší recenzent (příspěvek jsem bohužel nedohledal) napsal na margo Invisible Touch velice moudrou větu, se kterou nelze než souhlasit:
"..dokud bude v kapele Tony Banks, pak se v jejich tvorbě nějaká progrese vždycky najde." Jde jen o to, že řada příznivců kapely sedmé dekády tuhle novější tvorbu šmahem odsoudí jen proto, že kapela zní už úplně jinak, aniž by byli ochotni si tam tu progresi najít...
A od napudrovaného popu to má zatraceně daleko - to říkám jako posluchač, který na takové hudbě osmdesátých let vyrůstal a dospíval a rozhodně o ní nemám valné mínění.

martin69 @ 15.01.2014 12:00:47
Petr_70 : krom prvního odstavce s tebou souhlasím. Alba s Gabrielem, mám velmi rád.

Petr87 @ 15.01.2014 12:53:42
Zdravím Petra_70...
Ano,"některé"věci se mi na albu i docela líbí...
Od už zmíněné kompozice Domino, tak snad ještě do jisté míry i závěrečná instrumentálka The Brazilian je celkem dobrá, jinak ten zbytek mi už prostě nesedl...pardon.
Vím, že se stále otírám o 70.léta, ale nemohu si pomoci, v té době produkovali daleko kvalitnější hudbu a za tímto názorem si pořád budu stát...
Dobře, pokud bych měl napsat další věci, co se mi od Genesis 80.let vcelku líbí (Album Duke počítám svým způsobem ještě do sedmdesátek) to se mi líbí celé, i když má už nějaké slabší místa, stejně jako předchozí And Then...Duke je poslední album, které si s chutí poslechnu celé, aniž bych měl nutkání něco přeskočit...z dalšími alby už mám problém...
Z Abacabu můžu skladbu Dodo/Lucker a dále ještě Me And Sarah Jane a i Keep It Dark..
Z dalšího alba bych zmínil skladbu Mama a docela dobrou Home By The Sea, tot' vše...





PaloM @ 15.01.2014 16:30:37
Petr87: ďakujem za recenziu, je to aj môj obľúbený album.

Teraz všeobecne, nie na tvoju osobu.
Neodpustím si poznámku na margo 80. tych rokov a umeleckej sebeveraždy. Nepáčia sa mi také reči. Ak niekto zabudol, tak pripomínam, že Genesis neodišli do Gabriela, ale Gabriel od Genesis. Podľa mňa, zmena v smerovaní skupiny začala až po odchode Hacketta, nie Gabriela. Hackettove sólo albumy mi jasne napovedajú.
A mám rád všetky albumy bez výnimky, od Trespass až po We Can´t Dance vrátane. Phil Collins bol perfektný bavič a skupina bez Gabriela hrala ľahšie strávitelný melodický rock. Genesis sú dve tváre jednej mince a obidve mám rád. Nemusím riešiť umenie s vážnou tvárou, rock je v prvom rade pre zábavu.

30.07.2012 Petr Gratias
5 stars

Album Wind And Wuthering od Genesis bylo pro mě v sedmdesátých letech logickou potřebou prozkoumat, zda bude linie z předešlého alba dodržena v rozmáchlých artrockových aranžmá, anebo zda dojde k nějakému zvratu.
Tuším, že album jsem získal později než vyšlo a tak ke mně dolehla ještě před samotným poslechem alba zpráva, že kytarista Steve Hackett opustil kapelu, což mě zastihlo jaksi vnitřně nepřipraveného a možná mě to i mírně rozladilo. Sotvaže si člověk zvykl na Genesis bez podílu Petera Gabriela na albu A Trick Of The Tail, bylo třeba vzít na vědomí, že odpříště už bude možná leccos jinak. Nebyl jsem si tak jistý tím, jestli odchod Hacketta skupina nějak vnitřně nepoznamená. Nicméně album přitahovalo melancholicky laděným obaleno jakého snového tónu a s vizí mraků a osamělého stromu, dodávalo projektu osobitou atmosféru a poetické ladění….

ELEVENTH EARL OF MAR – tříštivý kosmický sound vrstvených synthesizerů za podpory mellotronu a hammondek nastoluje mohutné intro. Jakási kontinuita s předešlým albem se zde opravdu vyskytuje, což dělá nejen odhodlaný Collinsův hlas, ale i vrstevná instrumentace. Collins je vynikající bubeník a třebaže zde mírně zahlcuje činely rytmický postup, dokáže společně s Rutherfordovými basy důrazně prorezonovat při poslechu. Banksovy klávesy tvoří hutný celek a opět se snažím rozpoznat v tom labyrintu harmonie Hackettovu kytaru, což se nedaří hned na první poslech. Velmi příjemné prolínání akustických kytar s mezotronem a smyčcovým synthesizerem. Jako pavoučí přediva se táhnou melodické linky nekonečným prostorem s lyrickým Collinsovým projevem. Hedvábně zaobalené tóny opět rozčísne důrazný nápor bicích, střídaje rytmické struktury a důraznost a opět jako kosmická vlna astrálu připluje s velkým náporem a zvolna odeznívá….

ONE FOR THE VINE – bzučení synthesizerů přináší klavírní téma baladického typu. Collinsův hlas zní hodně subtilně a skoro něžně. Má srozumitelné sdělení a aranžmá skladby je volena tak, aby instrumentace zůstala komplexní, ale nenarušovala interpretaci, přesto zde synthesizery a mellotron v andělsky velebném tónu nastolí pohádkovou atmosféru výtečně prokomponované skladby. Ryzí melodie je ovšem hodně zastřeny harmonizovanými proměnami a tak lze záležitost těžkou nazvat písničkou, kterou byste si mohli zazpívat. Banksovy klavírní koloratury sem přivedou klasické hudební téma a melancholie si převleče kabát před okázalým večerním plesem v zámecké zahradě…. Zcela nečekaně se do hry dostane zvláštní rytmický obrazec, lichých rytmických postupů doplňovaný percussion a elektronikou. Stále jsme na artrockové půdě, ale melodická linka je pojednou čitelnější a rytmicky pregnantnější. Nejdelší skladba na albu působí jako rapsódie, třebaže zde postrádám větší vokální zastoupení, ale o to více je zde popřán prostor instrumentálnímu kouzlení bez nějakých individualistických ambicí jednotlivých členů…. Je zde ponechán prostor velkým dynamickým odstínům a genesisovské majestátnosti, která byla v sedmdesátých letech jejich poznávacím znakem…

YOUR OWN SPECIAL WAY – krásné akustické kytary, které mě už začínaly trochu chybět. Zase zde slyším dvanáctistrunné a šestistrunné kytary ve výtečné shodě. Hackett a Rutherford jimi nešetří a tak navíc doplněny elektrickou kytarou v jemných plujicích tónech akordické doprovody jsou podkreslovány synthesizery a příjemným vokálním doprovodem. Collins byl v baladách vždycky dost silný, tady to ovšem nepřesahuje míru únosnosti, jak v osmdesátých letech. Banks neváhá zahrát klávesové party i na Fender-Rhodes, což v případě Genesis bylo poměrně nezvyklé. Táhlé a vláčné harmonie nás zvolna přemísťují do jakýchsi snových vizí a nálad. Rytmické proměny jsou důrazné, ale nepřebíjejí sound, který se nese ve zvonění kytar a kláves až do smířlivého závěru….

WOT GORILLA? – tak nějak očekávám, že musí přijít nějaká zásadní změna a celkem mě moje intuice nezklamala. Cinkání, percussion a bicí velkého formátu mě spíš přivádějí někam k Brand X, už jenom proto, že v téhle kapele Collins rovněž bubnoval. Tady jsme opravdu na razantnější notě a rytmu. Pestřejší aranžmá a synthesizerové mlžení se prolíná s hammondkami a elektrickými smyčci. Tahle artrocková kompozice se lehce dotýká fusion music a dokazuje, že Genesis byli jedineční instrumentalisté, kteří dokázali v komplexním slova smyslu vykřesat ze země osobitou podobu kompozice, zvláštního názvu…. Skladba mě dokonale pohltila….

ALL IN A MOUSE´S NIGHT – široký genesisovský sound se rozlévá prostorem ve své majestátní vévodící poloze s řadou kláves, důrazně pojednaných bicích a naléhavého Collinsova vokálu. Ostináta Rutherfordovy baskytary jsou v daném okamžiku asi nejčitelnějším přínosem pro album, kdy basy jsou hrány bez podpory basového pedálu a užijeme si ten pregnantní tón s dobře vypilovanými bubenickými breaky a úhozy. Hackett je součástí terénu a vnímám jeho instrumentální podíl ve vrstevných kytarových partech, které nevyčnívají a v řadě případů se přibližují spíš synthesizerovém clonění tónů. Další vynikající skladba pro albový projekt. Hammondky jsou trochu vytlačovány synthesizerovým soundem, v němž hraje prim ARP 2600 a Pro-Soloist synthesizer, který dodávají onu harmonickou majestátnost a rozevlátost.

BLOOD ON THE ROOFTOPS – nylonové struny Hackettovy kytary sem přinesou klasickou hru vypůjčenou z minulosti a my jsme unášení někam ne přelom renesance a baroka a můžeme si vychutnat ty jemné nuance kytarových přediv. Collinsův hlas zni hladivě a do kytarového snění přicházejí opět ty synthesizerové vlny a zvuk cembala, které zní velmi libě a konejšivě. Razantní nástup rytmiky a baskytary sem přináší dramatický podtón, který překrývá úvodní kytarovou studii, ale ona se nám zase vrací zpět společně se zpívaným doprovodem. Tohle je kompozičně promyšlené do posledního tónu a detailu. Spojení rockových prvků se starou kytarovou hudbou a articifiálními postupy je velmi nosné a odvážné, ale rozvíjená melodie v bohatých harmoniích zní jako procházka v nějaké pohádkové zahradě plné kouzel a světelných obrazů…

UNQUIET SLUMBERS FOR THE SLEEPERS – kytary vytvářejí zvláštní nespecifikovatelný harmonický tvar, který podporují synthesizery, percussion, zvonečky a před očima nám ožívá další snová vize fantazijních vizí….

…IN THAT QUIET EARTH – dravější nástup přináší další skladba. Elektrická kytara zde trochu vystoupí z řady a její architektury mohu čitelněji vnímat v kontextu dalších aranžérských postupů. Collins nám předvede, že je opravdu bubeník par excellence. Jeho polyrytmické pojetí a divoké víření breaků a šumění činelů dokazují jeho hráčskou emocionalitu opět přinášející něco z fusion music. Tady se Genesis v lecčems mohou doplňovat s Yes. Napadlo mě to právě v téhle skladbě, ale hned poté je prostor přenechán synthesizerovému kouzlení. Banks zde opravdu využívá svůj klávesový park za zdatné podpory hutných Collinsových bubnů a Rutherfordovy basy a Hackettovy kytarové party sem přinášejí komplikovanost a nový svěží vítr, který cloumá s harmonickou strukturou a my máme možnost vychutnat se další jednu z nejlépe propracovaných kompozic na albu.

AFTERGLOW – krásně vystavěná skladba. Není dravá v pravém slova smyslu, ale dřímá v ní hodně ovládané energie a zase musím obdivovat výtečné vrstevní nástrojové instrumentální složky, Hackettova kytarová přediva, synthesizerové vrstvení Bankse a basové linky Rutherforda a Collinsův vokál s jedinečnými bubenickými party. Ano, patos je zde neoddiskutovatelný a divadelní útvar velkého zvuku prolínání vokálů a instrumentace působí jako očistná lázeň a třebaže se téma ve fade-outu opakuje donekonečna, zůstává po něm majestátně laskavý sound alba, který mě ani tentokrát nezklamal.

Wind And Wuthering skutečně v mnoha ohledech navazuje na A Trick Of The Tail. Koncepce hudby byla zachována i na tomto albu a Genesis se mi na něm představují tak jak jsem si na ně zvykl už alba Nursery Cryme. Proto album dekoruji pěti hvězdičkami, třebaže A Trick Of The Tail jsem si nějak vnitřně zamiloval víc – ale je to jenom pocit a žádné srovnávání. Myslím, že Wind And Wuthering patří k tomu nejpřesvědčivějšímu co Genesis natočili a třebaže zde není žádná skladba s výrazným podílem nějaké umělecké výlučnosti, mám pocit, že stojím ve virtuální galerii plné monumentálních pláten mistrů, kteří nanášejí svoje barvy, tóny a pocity prostřednictvím hudebního malířství v tom nejlepším slova smyslu.







reagovat

Brano @ 30.07.2012 21:19:20
Vďaka za recenziu.Tento album jednoducho milujem!

PaloM @ 30.07.2012 21:29:00
A ja mám rád Braňa, ktorý mi jeden originál CD Wind And Wuthering láskavo prenechal :-) Vďaka za recenziu aj dobrodinca.

PaloM @ 30.07.2012 21:38:58
Možno sa odborníci zasmejú nad nehoráznosťou môjho postrehu, no po vypočutí drvivej väčšiny sólo diskografie Steve Hacketta som presvčený, že on bol hlavným tvorcom originálneho soundu na albumoch Genesis s Gabrielom. Preto považujem Hacketta za kľúčového človeka pri aranžovaní a inštrumentácii nahrávok 1971-74 a veľká škoda, že nedostal oveľa väčší priestor pre gitaru. To si však vynahradil bohato na sólovkách, ktoré ma suverénne najviac bavia v porovnaní s ostatnými členmi Genesis.

Petr Gratias @ 31.07.2012 13:09:26
Zdravím PaloM...
gratuluji Ti k této "nehoráznosti".
Myslím si totiž zcela totéž co TY.
Pokud bych se k tomu měl vyjádřit, asi bych zase zvolil široké téma, ale ty jsi tol lapidárně vyjadřil tak, že k tomu není co dodat.
Myslím si, že je to dosud nevyřčená pravda.
Hackett byl charismatický hudební kouzelník s vynikajícím instinktem a smyslem dávat věcem řád.
Rovněž souklasím s názorem, že sólová alba Bankse, Rutherforda - Collinse nevyjímaje podle mě postrádají tu uměleckou identitu a osobitost, jako Hackettova alba.
Třebaže riskoval, že po odchodu z kapely ztratí věhlas spojený s legendou, vyšlo mu to a jeho hudební produkce se mi jeví osobně zajímavější a umělecky na vyšším levelu než komerční alba veleúspěšných Genesis osmdesátých let.
Jsem rád zase jednou za vzájemnou shodu!
Zdravím!

PaloM @ 31.07.2012 13:37:22
A ja som rád, že môj laický názor potvrdil odborník.

Fan @ 01.08.2012 00:01:45
Ale pánové, tvrdit, že ten či onen byl tím tvůrcem originálního soundu Genesis je naprostý nesmysl. Sound Genesis vznikl jednoznačně kvasem všech pěti hráčů.
Na koncertech italských The Watch je zcela jasně vidět, co kdo hraje a v mnohých skladbách by jste se asi dost divili.
Podíl Hacketta je samozřejmě nezpochybnitelný, i když právě na tomto albu trochu ošidil svou invenci právě ve prospěch svého sólového alba.

PaloM @ 01.08.2012 05:23:52
Fan, samozrejme, je to vec názoru a uznávam, že každý to počuje ináč - a my vedieme trochu akademické debaty. No však nebudeme sa tu teraz baviť o našich politikoch, hudba nás našťastie viac baví :-) Je jasné, že každý člen skupiny bol umelecká osobnosť a je ho tam počuť. Inštrumentálne časti nahrávok majú jasnú hackettovskú atmosféru a mágiu. Rešpektujem tvoj pohľad, no argument s klonom Genesis mi nesedí, lebo klony sú umelé a umelinám neverím.

19.07.2011 hejkal
4 stars

Nie je to tak dávno, čo som sa odhodlal ku kúpe tohto diela. Iste, jeho mierne melancholický obal milujem už dlho, avšak k art rockovým čľapkaniciam, ktoré postupne ostali z mohutných závejov majestátnej hudby prvej polovice 70. rokov ma to veľmi nelákalo. Ale čo už, túžba zistiť, ako je na tom posledný štúdiový album s Hackettom bola silnejšia.

Synťáčikový úvod skladby Eleventh Earl of Mar sa preleje do pomerne klasickej genesisovskej skladby, čo je rozhodne fajn. Klávesy vôbec na Wind & Wuthering dominujú. Pokojná atmosféra One for the vine mi pri zapršaných dňoch sedí, mierne vybičovaná inštrumentálna medzihra nemá chybu. Mdlá Your own special way mi pripadá ako pokus o rádiovku, hoci sa jej to celkom nedarí. Keď pre nič iné, tak pre neochotu skončiť po troch minútach. Však sa v tomto smere Collins výrazne zdokonalí. Inštrumentálka Wot gorilla? je príjemná, ide síce odnikiaľ nikam, ale to jej vôbec nič neuberá na pohode. Ďalšia „klasická“ genesisovka nesie názov All in a mouse‘s night. Konečne dominuje nejakej skladbe v sprievodoch aj gitara, Blood on the rooftops nevtieravo plynie, až uplynie a je tu vyvrcholenie albumu v podobe Unquiet slumbers for the sleepers... a ...in that quiet Earth. Pozvoľne gradujúci úvod vyústi do vynikajúcej inštrumentálnej plochy, v ktorej konečne dlhšie počuť aj Hacketta. Tvrdé momenty obhospodaruje opäť Banks. Okamžitý nástup zmierlivej skladby Afterglow predstavuje pekný kontrast na záver albumu.

Mierna a pietna nálada vyznačujúca sa pominuteľným jesenným splínom (myslím, že už to niekto spomínal, musím sa pridať, už obal evokuje jeseň a hudba do toho prirodzene zapadá) je preveľkým kladom albumu. Chybou je prílišná dĺžka, je zaujímavé, že nasledujúce neo-, post-, ultra- a recent- artrockové vlny v jednom sa z toho nepoučili, naopak, „komponujú“ jeden dvojalbum vaty za druhým. Vypustenie dvoch skladieb by albumu prospelo. Aj tak však tri a pol hviezdy vyfarbím na štyri, kvôli obalu a vskutku príjemnej atmosfére prítomnej hudby.

reagovat

Brano @ 20.07.2011 11:56:55
Pekná recenzia,príjemne sa to číta a musím priznať,že mi to "pomastilo brucho" :-).Vonku prší a to je správna doba na počúvanie tohto albumu.No tak idem na to!Vďaka za pripomenutie.

21.04.2011 nowhere_man
5 stars

Kúzlo hudby Genesis s Peterom Gabrielom sa neskončilo na Lamb lies down on broadway, ale na tomto albume. Takže sa to dá povedať tak, že skončilo odchodom výnimočného gitaristu Stevea Hacketta. Tento album je tak posledný, ktorý ma od Genesis dostal celý bez výnimky. Opäť ho tvorí jedinečná hudba, ktorú by nikto iný nezahral tak ako Genesis. A aby ste vedeli, tak mne sa veľmi páči aj Your own special way. Celý album je plný snovej atmosféry, mám problém vypichnúť nejakú skladbu ako príklad, lebo všetky sú skvelé... takže počúvať ako celok. Vynikajúca hudba.

Keď sme pri Hackettovom odchode, tak nemôžem nespomenúť posledné skladby, ktoré s kapelou nahral a vyšli na EP Spot the pigeon:
01. Match Of The Day
02. Pigeons
03. Inside And Out
Prvé dve už viditeľne ukazujú, kam sa kapela poberie, ale stále majú kúzlo Genesis. Posledná skladba Inside and out je plnohodnotná vec, ktorá mohla byť súčasťou Wind and wuthering. Rozlúčka Hacketta vyšla a obsahuje aj vynikajúce sólo od Banksa.
Takže tu končí najlepšia éra Genesis. Musím však podotknúť, že aj po odchode Hacketta robili Genesis vynikajúcu hudbu, ktorá ma oslovila.
reagovat

PaloM @ 22.04.2011 11:18:07
nowhere_man, klikol som si na tvoj profil a recenzie, čo si tu stihol popísať. Máš presne toľko rokov, ako môj syn. Nevravím že nie, som spokojný s mojimi deťmi. No, mať potomka tak rozhľadeného v rockovej muzike, s takým čuchom pre kvalitu, vkusom a nadšením, ako máš ty, bol by som hrdý. Blahoželám ti, len tak ďalej. Tvoje recenzie si vždy s chuťou prečítam. Konkrétne s touto bez výhrad súhlasím. Spomínané EP nepoznám. Inšpiroval si ma, aby som si do zbierky prikúpil dve CD Genesis, čo si teraz po sebe o nich písal. K Hackettovi ešte toľko, že kúpil som jeho prvé 4 CD, ktoré sa mi najviac páčia. Ostatné som počul, mám v archíve. Petra Gabriela mám najradšej cca po album So, z novšej tvorby na každom albume niečo, ale komplet už nie.

A žiaľ, Hackett a Gabriel tu nemajú biografie, mohol by sa niekto pričiniť.

nowhere_man @ 22.04.2011 13:37:33
PaloM: srdečná vďaka, to som nečakal, pretože si myslím, že píšem nezaujímavo, len ma to baví. Takže ďakujem, nesmierne si ma potešil.

27.07.2010 Ondřej Klouček
5 stars

Asi nejlepší Genesis. Všechno tak nějak drží pohromadě, vším se line příjemná hladivá atmosféra. Nikdy jsem si nepřekládal, o čem ti hoši zpívají, protože mi v hlavě naskakují obrazy, které bych nerad zabíjel nějakým rozumem. To album je ponořené do vod Neptunových, snivých a intuitivních.
Skladbu Afterglow si pouštím pořád dokola vždycky, když jsem čerstvě zamilovaný. Což už bylo sedmkrát x sedmnáct, to je ...

reagovat

bullb @ 23.06.2011 19:05:08
Stotožňujem sa. Krátke, výstižné a pravdivé, aspoň podľa nášho spoločného úsudku. Vinyl som z pásky počul pár rokov po jeho vydaní. V časoch temna som nemal šancu získať nejaké bližšie info. Až profil alebo článok v Melodie od J.Č. ma poučil, že to spieva Collins. Mohlo mi tiež dôjsť (na ospravedlnenie, vtedy som fakt fičal na jazz rocku), že ten spev nie je Gabriel. V každom prípade je to No. 1 album od Genesis.

30.04.2010 Deadmonkey
5 stars

"Na rozeklané stěně jeho spočíval roztažen jakýsi temný předmět
nepravidelných tvarův. Když spěchali jsme k němu, obrysy nejasné
nabyly určitého tvaru.
Byl to muž, ležící tváří k zemi, s hlavou ohnutou pod tělo v
strašlivém úhlu, ramena vyboulená a tělo přehnuté a semknuté,
jakoby byl chtěl právě učiniti kotrmelec. Tak pitvorná byla poloha
jeho těla, že nemohl jsem si pro okamžik uvědomiti, že se stenem
oním odlétla zároveň duše jeho. Ani šepot, ani šelest nejmenší
neozývaly se již z postavy, nad níž jsme se sehnuli.
(...)A záblesk ten padl však na více ještě, což schvátilo srdce naše
bolestí a skorém mdlobou, i na tělo – sira Jindřicha Baskervilla."


K poslechu tohoto alba jsem přistupoval velmi opatrně, protože jsem měl v živé paměti zklamání z Trick of the Tail. Představa, že Collinsův (?a možná i Banksův?) přístup ZAVRAŽDÍ další příležitost k návratu k art rocku tak, jak ho známe z Gabrielovy ery, mě děsila víc, než VYTÍ jistého slavného psa bojového plemene.

Díkybohu, nestalo se, k další vraždě nedošlo a můžu směle konstatovat, že Hackett zakončil své působení v Genesis velmi důstojně.

Na samotném albu se mě nejvíc libí jeho atmosféra. Nevím čím to je způsobeno, mým skromným tipem je, že si Banks koupil jiné klávesy. Touto dobou si asi říkáte, proč jsem na začátku citoval sira A. C. Doyla, vysvětlení je jednoduché - od začátku do konce mám při poslechu pocit, že Genesis stojí po kotníky v anglických bažinách a zahalení v anglické mlze předou své jemné melodické linky. Proč zrovna Pes? Protože přesně na něj jsem si vzpomněl při prvním poslechu otevíračky. Banksovy hutné klávesy startují toto album velmi atmosferickým a sugestivním způsobem.

Z vřesovišť se přesouváme k biblickému příběhu - nejlepší skladbě z alba. Nevím co si Collins udělal s hlasivkami, ale takto to má vypadat! Jde tam cítit jistá úlisnost ale velmi, velmi vkusná. A to solo uprostřed mě navíc prostě dostává.

Po trochu popovější trojce následuje vyrovnaná sbírka skladeb, zakončená skvělou Afterglow.
Sbírka je to vskutku pětihvezdičková.

Závěrem musím poznamenat, že si to u mě Phil spravil a Trick je mu odpuštěn. Doufám že mě takto potěšíš i u dalších alb, Phile!
reagovat

Fan @ 30.04.2010 23:06:17
Krásná recenze
Tony Banks na tomto albu použil tyto klávesy:
· Akustický klavír
· Hammond T-102
· RMI Electra 368
· Mellotron M400 -
· Roland Re-201
· Arp Pro-
· Arp 2600
· Roland RS-202
· Fender Rhodos
To znamená že Tony si pro toto album koupil akorát Rolandy, ale ty zde využil ještě velmi málo. Na ostatní nástroje hrál už i na Jehněti. Využil je však jinak, naučil se je zde lépe ovládat včetně dalších efektů.

Deadmonkey @ 30.04.2010 23:11:56
děkuji za ocenění a upřesnění :)

Óin @ 01.05.2010 12:39:56
Mám k Wind And Wuthering citový vztah, jelikož jsem si tenhle vinyl koupil na ostravské burze za nějakých nekřesťanských 330 Kčs někdy kolem roku 1983. Je to asi nejlepší album Genesis s Collinsem, bez Steva už to pak nebylo ono...

Voytus @ 01.05.2010 14:08:21
Toto album je také jedno z mých nejoblíbenějších od Genesis. Potom už je to jen horší, přestože ...and then there were three a některé písně z Duke také nejsou špatné. Ale už nikde nedocílili podobné atmosféry.

PaloM @ 07.05.2010 09:39:20
Veľmi pekná recenzia. Je to fakt asi najlepší album z doby bez Gabriela. I keď som schopný počúvať všetko s Genesis až po We Can't Dance vrátane.

15.01.2008 Brano
5 stars

Tak tento album je presne podla môjho gusta(nie však Husáka :-)).Rezký úvod Eleventh earl of Mar poslucháča primerane vyhecuje a navnadí.Skutočná lahôdka One for the vine rozpráva biblický príbeh o vinici pánovej :-).Táto skladba má všetky atribúty a znaky,ktoré si na tvorbe Genesis vážim.Pokojný,rozprávačský štýl piesne,krásna medzihra,postupná gradácia,majstrovske do najmenšieho detailu prepracované inštrumentálne pasáže,bezchybný Collinsov spev a frázovanie...Nasleduje síce chytlavá ,ale nie nevkusná Your on special way a potom typická genesisovská inštrumentálka Wot Gorilla?,ktorá prinesie príjemné uvoľnenie a osvieženie.Monumentálne Banksove klávesy odštartujú dˇalšiu výbornú skladbu All in a mouses night.V blood on the rooftops sa Phil Collins venuje stále aktuálnej téme-prehnanému násiliu na televíznych obrazovkách a vo filmoch.V nádhernej inštrumentálnej dvoskladbe Unquiet slumbers for the sleepers...in that quiet earth vynikne najmä Hackettovo hráčske majstrovstvo.A máme tu záver v podobe hymnickej nezabudnuteľnej Afterglow.Wind and wuthering je nádherne,melancholické,smutno-krásne,zasnené a zároveň hl´bavé,jesenné album.Jesenné preto,lebo vždy kedˇ počúvam túto čarovnú hudbu,tak si predstavujem prírodu v tomto ročnom období,pestro zafarbené listy na stromoch a je mi tak zvláštne príjemne clivo.Wind and wuthering považujem za MAJSTROVSKE DIELO !
reagovat

22.11.2005 mct
4 stars

Album je jakoby pokračováním A Trick Of The Tail, poslouchá se dobře, ale je znát, že osvědčená formule se tak trochu opotřebovává a pro příště bude nutné zkusit to jinak. Mé nejoblíbenější zde jsou One for the Vine, Blood On The Rooftops a All in the Mouse´s Night, tak trochu vtípek o myších příhodách (k textu této skladby mám i „ilustrace“), docela dobrá je i dvojice Unquiet Slumbers For The Sleepers.../...In That Quiet Earth, naopak za slabší považuji Your Special Way a Afterglow, na můj vkus jsou příliš rozvleklé a postrádám tu to, co je na hudbě Genesis to opravdu zajímavé – pestrost v doprovodu a jakési těžko vysvětlitelné a pojmenovatelné napětí. Tyto skladby odplynou, aniž by ve mně zanechaly jakýkoliv dojem.
reagovat

07.11.2005 Gattolino
5 stars

Přestože dám pět hvězdiček, protože jde o nádhernou desku, je Wind prvním albem, na němž si dovedu představit (na rozdíl od všeho předtím), že má určité "rezervy" vzhledem k možné dokonalosti. Chci-li však definovat konkrétně co, nevím. Možná je to tím, že cítím, jak se Genesis více ohlíželi zpět než dříve (o několik let později bych jim za to ovšem i blahořečil). Nejčastěji si pouštím Blood On The Rooftops a Unquiet Slumbers - až Afterglow, ale i ty ostatní jsou nádherné. Takže jediné, co bych nakonec našel je pocit, že předchozí alba jsou o kousíček větší "záhul". Možná kdyby Steve už nebyl jednou nohou na odchodu a dovolili by mu vsunout ještě třeba Hope The Love Will Last nebo Icarus Ascending, které měl najspíše složeny a použil pro své druhé sólo, dostalo by album tu pravou šlehačku. Myslím, že se ohledně první z nich nepohodl s Philem (asi na něj byla moc soulová?). Ale asi zbytečně hnidopiším, album je rozhodně senzační parádní vítěznou přehlídkou jedné z nejlepších světových kapel a zvukově je úžasné, Genesis jsou zde už ve stadiu, kdy by si mohli dovolit teoreticky každou skladbu natáhnout na dvojnásobek bez nebezpečí nudy, protože už jen ten jejich nezaměnitelný sound lety vycizelovaný je vrcholným posluchačským požitkem. Koncertní záznamy z té doby jsou prostě fffffantastické.
reagovat

03.09.2005 EasyRocker
5 stars

Tak vám nevím... teď tu desku při psaní recenze zrovna poslouchám a ať chci sebevíc, nenacházím na ní žádný bod, kvůli kterému by se mi vyplatilo ji kritizovat... Album prosvětlují vzdušné klávesy a znovu i množství čistých klavírních výstupů, ale i mohutné hradby kláves jako v závěru druhé, mimochodem neuvěřitelné One for the Vine, která v závěru vrcholí jednou z nejpodmanivějších melodií v historii kapely. Vůbec, pokud jsem v souvilosti s alby Genesis mluvil o pohádkové hudbě, tady to platí zase a nic na tom nemění ani trochu popovější tendence třeba hned razantního otvíráku Eleventh Earl of Mar nebo balady Your Own Special Way - takovýhle pop bych si tedy nechal líbit (totéž v podstatě platí o krásné závěrečné hladivé Afterglow). Nehledě na to, že zbytek skladeb v zásadě splňuje nejpřísnější progová měřítka - progově rozmáchlá All in a Mouse´s Night a nebezpečně nakažlivá Blood on the Rooftops s klasicizující akustickou předehrou jsou skutečně vybranými kousky a zvuková koláž Unquiet Slumbers... (jaká zase vycpávka??!) mistrně přejde do dramatické ...In that Quiet Earth, kde v závěru razantní kytaře sekundují ostré klávesové smeče. Už zmiňovaná klidná a melancholická Afterglow celou kolekci velmi vkusně uzavírá a já musím znovu bilancovat v tom smyslu, že Genesis natočili v podstatě bezchybnou desku. Bylo to poslední album pro Stevea Hacketta, jehož hra ho znovu úžasně obohatila a na další desce citelně chybí. Myslím, že teprve zde, u tohoto alba (nikoli po odchodu P.Gabriela), bych utnul první, progovou etapu Genesis... a byl to závěr vpravdě mistrovský.
reagovat

Ryback @ 10.08.2007 14:24:13
máš pravdu- když se nad tím dnes zamyslím, také bych rozděloval Genesis na hackettovské a post-hackettovské... nikoli na období s Gabrielem a s Collinsem...

14.02.2005 Ryback
4 stars

nádherné album, řekl bych, že téměř zcela ponořené do vod art-rocku nebo prog-rocku nebo jak to chcete škatulkovat... silné melodie i krásné, invenční instrumentální pasáže, které by obstály i jako skladby samotné...z devíti skladeb se mi osm velmi líbí, jediná písneň, která mě nenadchla, je popová Your own special way, která to album podle mě dost kazí... je to píseň jak vystřižená z Collinse osmdesátých let a tím pádem (jak já to cítím) působí na albu trochu jak pěst na oko... Genesis klidně mohli spojit písně 4,5,6,7,8,9 v jeden celek a mohl z toho být barevný koláč bez jednotícího prvku ne nepodobný Supper´s ready... toliko můj subjektivní názor
reagovat

15.01.2005
3 stars

Tahle deska má ještě pořád některé skvělé skladby ve stylu předchozího alba: One For The Vine, Eleventh Earl Of Mar, Unquiet Slumbers For The Sleepers..., ...In That Quiet Earth. Moc se mi nelíbí All In A Mouse's Night a instrumentálka Wot Gorilla?, je to sice stále ještě progresivní rock, ale už na horší úrovni. Potom tu máme ojedinělou a podle mě vynikající Collinsovu a Hackettovu baladu Blood On The Rooftops, spolu s One For The Vine moji nejoblíbenější skladbu na albu. No a na závěr hymnickou Afterglow a popově nasládlou Your Own Special Way. Jak napsal Titan, tak půlka alba je ještě výtečná, zbytek už má sestupnou tendenci.
reagovat

Ravil.mem @ 15.01.2005 00:00:00
Zvláštní. Mě se skoro nejvíc líbí skladba All In The Mouse´s Night.
Takový odkaz na Gabrielovské melodie ala Harold The Barrel.

Jan.mem @ 16.01.2005 00:00:00
Asi můj subjektivní dojem. U tohohle alba mě totiž také vždy mrzelo, že na něm Steve Hackett nedostal víc prostoru - když si poslechnu, jaké skvosty v té době nahrával na svoje sólové desky, tak nechápu, jak mohli na Wind And Wuthering dát Wot Gorilla? nebo Your Own Special Way a ne jeho věci. Začínám mít dojem, že Hacketta chtěli z nějakého důvodu z kapely vytlačit.

Ravil.mem @ 17.01.2005 00:00:00
Pravda, že Blood On The Rooftops je skvostná.

Titan.mem @ 22.01.2005 00:00:00
ale zase na druhou stranu musim rict ze tohle je nedoceneny album, komercne nebylo moc uspesny. Je to pekny album, ale uz nedosahuje kvalit alb predchozich. A Blood on the rooftops se mi spolecne s one for the vine libi nejvic na albu. Nadherna skladba od Steva....

zibiw @ 24.10.2009 12:06:23
Souhlasím s Ravil.men "All In A Mouse's Night" je dle mě taková typická skladba z kuchyně :-) Genesis.

26.10.2004 Titan
3 stars

Tak tady už mě nadchla jen půlka alba. Tracky 1,2,3,6 a 9 se povedly, jinak ten zbytek už neni takovej. Tady bych řekl, že kapela už se pomalu transformuje do populární hudby a pomalu opouští progresivní rock. Začali hrát pro větší masy lidí....
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 11x
Gattolino, Brano, Deadmonkey, nowhere_man, Petr Gratias, kaktus, Petr87, Jarouš, horyna, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
hejkal, Ryback, mct, minirock, Petr59
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Titan
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000