Genesis - Wind And Wuthering

Nie je to tak dávno, čo som sa odhodlal ku kúpe tohto diela. Iste, jeho mierne melancholický obal milujem už dlho, avšak k art rockovým čľapkaniciam, ktoré postupne ostali z mohutných závejov majestátnej hudby prvej polovice 70. rokov ma to veľmi nelákalo. Ale čo už, túžba zistiť, ako je na tom posledný štúdiový album s Hackettom bola silnejšia.

Synťáčikový úvod skladby Eleventh Earl of Mar sa preleje do pomerne klasickej genesisovskej skladby, čo je rozhodne fajn. Klávesy vôbec na Wind & Wuthering dominujú. Pokojná atmosféra One for the vine mi pri zapršaných d�och sedí, mierne vybičovaná inštrumentálna medzihra nemá chybu. Mdlá Your own special way mi pripadá ako pokus o rádiovku, hoci sa jej to celkom nedarí. Keď pre nič iné, tak pre neochotu skončiť po troch minútach. Však sa v tomto smere Collins výrazne zdokonalí. Inštrumentálka Wot gorilla? je príjemná, ide síce odnikiaľ nikam, ale to jej vôbec nič neuberá na pohode. Ďalšia „klasická“ genesisovka nesie názov All in a mouse�s night. Konečne dominuje nejakej skladbe v sprievodoch aj gitara, Blood on the rooftops nevtieravo plynie, až uplynie a je tu vyvrcholenie albumu v podobe Unquiet slumbers for the sleepers... a ...in that quiet Earth. Pozvoľne gradujúci úvod vyústi do vynikajúcej inštrumentálnej plochy, v ktorej konečne dlhšie počuť aj Hacketta. Tvrdé momenty obhospodaruje opäť Banks. Okamžitý nástup zmierlivej skladby Afterglow predstavuje pekný kontrast na záver albumu.

Mierna a pietna nálada vyznačujúca sa pominuteľným jesenným splínom (myslím, že už to niekto spomínal, musím sa pridať, už obal evokuje jese� a hudba do toho prirodzene zapadá) je preveľkým kladom albumu. Chybou je prílišná dĺžka, je zaujímavé, že nasledujúce neo-, post-, ultra- a recent- artrockové vlny v jednom sa z toho nepoučili, naopak, „komponujú“ jeden dvojalbum vaty za druhým. Vypustenie dvoch skladieb by albumu prospelo. Aj tak však tri a pol hviezdy vyfarbím na štyri, kvôli obalu a vskutku príjemnej atmosfére prítomnej hudby.

reagovat

Brano @ 20.07.2011 11:56:55
Pekná recenzia,príjemne sa to číta a musím priznať,že mi to "pomastilo brucho" :-).Vonku prší a to je správna doba na počúvanie tohto albumu.No tak idem na to!Vďaka za pripomenutie.

Kúzlo hudby Genesis s Peterom Gabrielom sa neskončilo na Lamb lies down on broadway, ale na tomto albume. Takže sa to dá povedať tak, že skončilo odchodom výnimočného gitaristu Stevea Hacketta. Tento album je tak posledný, ktorý ma od Genesis dostal celý bez výnimky. Opäť ho tvorí jedinečná hudba, ktorú by nikto iný nezahral tak ako Genesis. A aby ste vedeli, tak mne sa veľmi páči aj Your own special way. Celý album je plný snovej atmosféry, mám problém vypichnúť nejakú skladbu ako príklad, lebo všetky sú skvelé... takže počúvať ako celok. Vynikajúca hudba.

Keď sme pri Hackettovom odchode, tak nemôžem nespomenúť posledné skladby, ktoré s kapelou nahral a vyšli na EP Spot the pigeon:
01. Match Of The Day
02. Pigeons
03. Inside And Out
Prvé dve už viditeľne ukazujú, kam sa kapela poberie, ale stále majú kúzlo Genesis. Posledná skladba Inside and out je plnohodnotná vec, ktorá mohla byť súčasťou Wind and wuthering. Rozlúčka Hacketta vyšla a obsahuje aj vynikajúce sólo od Banksa.
Takže tu končí najlepšia éra Genesis. Musím však podotknúť, že aj po odchode Hacketta robili Genesis vynikajúcu hudbu, ktorá ma oslovila.
reagovat

PaloM @ 22.04.2011 11:18:07
nowhere_man, klikol som si na tvoj profil a recenzie, čo si tu stihol popísať. Máš presne toľko rokov, ako môj syn. Nevravím že nie, som spokojný s mojimi deťmi. No, mať potomka tak rozhľadeného v rockovej muzike, s takým čuchom pre kvalitu, vkusom a nadšením, ako máš ty, bol by som hrdý. Blahoželám ti, len tak ďalej. Tvoje recenzie si vždy s chuťou prečítam. Konkrétne s touto bez výhrad súhlasím. Spomínané EP nepoznám. Inšpiroval si ma, aby som si do zbierky prikúpil dve CD Genesis, čo si teraz po sebe o nich písal. K Hackettovi ešte toľko, že kúpil som jeho prvé 4 CD, ktoré sa mi najviac páčia. Ostatné som počul, mám v archíve. Petra Gabriela mám najradšej cca po album So, z novšej tvorby na každom albume niečo, ale komplet už nie.

A ĹľiaÄľ, Hackett a Gabriel tu nemajĂş biografie, mohol by sa niekto priÄŤiniĹĄ.

nowhere_man @ 22.04.2011 13:37:33
PaloM: srdečná vďaka, to som nečakal, pretože si myslím, že píšem nezaujímavo, len ma to baví. Takže ďakujem, nesmierne si ma potešil.

Asi nejlepší Genesis. Všechno tak nějak drží pohromadě, vším se line příjemná hladivá atmosféra. Nikdy jsem si nepřekládal, o čem ti hoši zpívají, protože mi v hlavě naskakují obrazy, které bych nerad zabíjel nějakým rozumem. To album je ponořené do vod Neptunových, snivých a intuitivních.
Skladbu Afterglow si pouštím pořád dokola vždycky, když jsem čerstvě zamilovaný. Což už bylo sedmkrát x sedmnáct, to je ...

reagovat

bullb @ 23.06.2011 19:05:08
Stotož�ujem sa. Krátke, výstižné a pravdivé, aspo� podľa nášho spoločného úsudku. Vinyl som z pásky počul pár rokov po jeho vydaní. V časoch temna som nemal šancu získať nejaké bližšie info. Až profil alebo článok v Melodie od J.Č. ma poučil, že to spieva Collins. Mohlo mi tiež dôjsť (na ospravedlnenie, vtedy som fakt fičal na jazz rocku), že ten spev nie je Gabriel. V každom prípade je to No. 1 album od Genesis.

"Na rozeklané stěně jeho spočíval roztažen jakýsi temný předmět
nepravidelných tvarův. Když spěchali jsme k němu, obrysy nejasné
nabyly určitého tvaru.
Byl to muž, ležící tváří k zemi, s hlavou ohnutou pod tělo v
strašlivém úhlu, ramena vyboulená a tělo přehnuté a semknuté,
jakoby byl chtěl právě učiniti kotrmelec. Tak pitvorná byla poloha
jeho těla, že nemohl jsem si pro okamžik uvědomiti, že se stenem
oním odlétla zárove� duše jeho. Ani šepot, ani šelest nejmenší
neozývaly se již z postavy, nad níž jsme se sehnuli.
(...)A záblesk ten padl však na více ještě, což schvátilo srdce naše
bolestí a skorém mdlobou, i na tělo – sira Jindřicha Baskervilla."


K poslechu tohoto alba jsem přistupoval velmi opatrně, protože jsem měl v živé paměti zklamání z Trick of the Tail. Představa, že Collinsův (?a možná i Banksův?) přístup ZAVRAŽDÍ další příležitost k návratu k art rocku tak, jak ho známe z Gabrielovy ery, mě děsila víc, než VYTÍ jistého slavného psa bojového plemene.

Díkybohu, nestalo se, k další vraždě nedošlo a můžu směle konstatovat, že Hackett zakončil své působení v Genesis velmi důstojně.

Na samotném albu se mě nejvíc libí jeho atmosféra. Nevím čím to je způsobeno, mým skromným tipem je, že si Banks koupil jiné klávesy. Touto dobou si asi říkáte, proč jsem na začátku citoval sira A. C. Doyla, vysvětlení je jednoduché - od začátku do konce mám při poslechu pocit, že Genesis stojí po kotníky v anglických bažinách a zahalení v anglické mlze předou své jemné melodické linky. Proč zrovna Pes? Protože přesně na něj jsem si vzpomněl při prvním poslechu otevíračky. Banksovy hutné klávesy startují toto album velmi atmosferickým a sugestivním způsobem.

Z vřesovišť se přesouváme k biblickému příběhu - nejlepší skladbě z alba. Nevím co si Collins udělal s hlasivkami, ale takto to má vypadat! Jde tam cítit jistá úlisnost ale velmi, velmi vkusná. A to solo uprostřed mě navíc prostě dostává.

Po trochu popovější trojce následuje vyrovnaná sbírka skladeb, zakončená skvělou Afterglow.
Sbírka je to vskutku pětihvezdičková.

Závěrem musím poznamenat, že si to u mě Phil spravil a Trick je mu odpuštěn. Doufám že mě takto potěšíš i u dalších alb, Phile!
reagovat

Fan @ 30.04.2010 23:06:17
Krásná recenze
Tony Banks na tomto albu použil tyto klávesy:
· Akustický klavír
· Hammond T-102
· RMI Electra 368
· Mellotron M400 -
· Roland Re-201
· Arp Pro-
· Arp 2600
· Roland RS-202
· Fender Rhodos
To znamená že Tony si pro toto album koupil akorát Rolandy, ale ty zde využil ještě velmi málo. Na ostatní nástroje hrál už i na Jehněti. Využil je však jinak, naučil se je zde lépe ovládat včetně dalších efektů.

Deadmonkey @ 30.04.2010 23:11:56
děkuji za ocenění a upřesnění :)

Ă“in @ 01.05.2010 12:39:56
Mám k Wind And Wuthering citový vztah, jelikož jsem si tenhle vinyl koupil na ostravské burze za nějakých nekřesťanských 330 Kčs někdy kolem roku 1983. Je to asi nejlepší album Genesis s Collinsem, bez Steva už to pak nebylo ono...

Voytus @ 01.05.2010 14:08:21
Toto album je také jedno z mých nejoblíbenějších od Genesis. Potom už je to jen horší, přestože ...and then there were three a některé písně z Duke také nejsou špatné. Ale už nikde nedocílili podobné atmosféry.

PaloM @ 07.05.2010 09:39:20
Veľmi pekná recenzia. Je to fakt asi najlepší album z doby bez Gabriela. I keď som schopný počúvať všetko s Genesis až po We Can't Dance vrátane.

Tak tento album je presne podla môjho gusta(nie však Husáka :-)).Rezký úvod Eleventh earl of Mar poslucháča primerane vyhecuje a navnadí.Skutočná lahôdka One for the vine rozpráva biblický príbeh o vinici pánovej :-).Táto skladba má všetky atribúty a znaky,ktoré si na tvorbe Genesis vážim.Pokojný,rozprávačský štýl piesne,krásna medzihra,postupná gradácia,majstrovske do najmenšieho detailu prepracované inštrumentálne pasáže,bezchybný Collinsov spev a frázovanie...Nasleduje síce chytlavá ,ale nie nevkusná Your on special way a potom typická genesisovská inštrumentálka Wot Gorilla?,ktorá prinesie príjemné uvoľnenie a osvieženie.Monumentálne Banksove klávesy odštartujú dˇalšiu výbornú skladbu All in a mouses night.V blood on the rooftops sa Phil Collins venuje stále aktuálnej téme-prehnanému násiliu na televíznych obrazovkách a vo filmoch.V nádhernej inštrumentálnej dvoskladbe Unquiet slumbers for the sleepers...in that quiet earth vynikne najmä Hackettovo hráčske majstrovstvo.A máme tu záver v podobe hymnickej nezabudnuteľnej Afterglow.Wind and wuthering je nádherne,melancholické,smutno-krásne,zasnené a zárove� hl´bavé,jesenné album.Jesenné preto,lebo vždy kedˇ počúvam túto čarovnú hudbu,tak si predstavujem prírodu v tomto ročnom období,pestro zafarbené listy na stromoch a je mi tak zvláštne príjemne clivo.Wind and wuthering považujem za MAJSTROVSKE DIELO !
reagovat

Album je jakoby pokračováním A Trick Of The Tail, poslouchá se dobře, ale je znát, že osvědčená formule se tak trochu opotřebovává a pro příště bude nutné zkusit to jinak. Mé nejoblíbenější zde jsou One for the Vine, Blood On The Rooftops a All in the Mouse´s Night, tak trochu vtípek o myších příhodách (k textu této skladby mám i „ilustrace“), docela dobrá je i dvojice Unquiet Slumbers For The Sleepers.../...In That Quiet Earth, naopak za slabší považuji Your Special Way a Afterglow, na můj vkus jsou příliš rozvleklé a postrádám tu to, co je na hudbě Genesis to opravdu zajímavé – pestrost v doprovodu a jakési těžko vysvětlitelné a pojmenovatelné napětí. Tyto skladby odplynou, aniž by ve mně zanechaly jakýkoliv dojem.
reagovat

Přestože dám pět hvězdiček, protože jde o nádhernou desku, je Wind prvním albem, na němž si dovedu představit (na rozdíl od všeho předtím), že má určité "rezervy" vzhledem k možné dokonalosti. Chci-li však definovat konkrétně co, nevím. Možná je to tím, že cítím, jak se Genesis více ohlíželi zpět než dříve (o několik let později bych jim za to ovšem i blahořečil). Nejčastěji si pouštím Blood On The Rooftops a Unquiet Slumbers - až Afterglow, ale i ty ostatní jsou nádherné. Takže jediné, co bych nakonec našel je pocit, že předchozí alba jsou o kousíček větší "záhul". Možná kdyby Steve už nebyl jednou nohou na odchodu a dovolili by mu vsunout ještě třeba Hope The Love Will Last nebo Icarus Ascending, které měl najspíše složeny a použil pro své druhé sólo, dostalo by album tu pravou šlehačku. Myslím, že se ohledně první z nich nepohodl s Philem (asi na něj byla moc soulová?). Ale asi zbytečně hnidopiším, album je rozhodně senzační parádní vítěznou přehlídkou jedné z nejlepších světových kapel a zvukově je úžasné, Genesis jsou zde už ve stadiu, kdy by si mohli dovolit teoreticky každou skladbu natáhnout na dvojnásobek bez nebezpečí nudy, protože už jen ten jejich nezaměnitelný sound lety vycizelovaný je vrcholným posluchačským požitkem. Koncertní záznamy z té doby jsou prostě fffffantastické.
reagovat

Tak vám nevím... teď tu desku při psaní recenze zrovna poslouchám a ať chci sebevíc, nenacházím na ní žádný bod, kvůli kterému by se mi vyplatilo ji kritizovat... Album prosvětlují vzdušné klávesy a znovu i množství čistých klavírních výstupů, ale i mohutné hradby kláves jako v závěru druhé, mimochodem neuvěřitelné One for the Vine, která v závěru vrcholí jednou z nejpodmanivějších melodií v historii kapely. Vůbec, pokud jsem v souvilosti s alby Genesis mluvil o pohádkové hudbě, tady to platí zase a nic na tom nemění ani trochu popovější tendence třeba hned razantního otvíráku Eleventh Earl of Mar nebo balady Your Own Special Way - takovýhle pop bych si tedy nechal líbit (totéž v podstatě platí o krásné závěrečné hladivé Afterglow). Nehledě na to, že zbytek skladeb v zásadě spl�uje nejpřísnější progová měřítka - progově rozmáchlá All in a Mouse´s Night a nebezpečně nakažlivá Blood on the Rooftops s klasicizující akustickou předehrou jsou skutečně vybranými kousky a zvuková koláž Unquiet Slumbers... (jaká zase vycpávka??!) mistrně přejde do dramatické ...In that Quiet Earth, kde v závěru razantní kytaře sekundují ostré klávesové smeče. Už zmi�ovaná klidná a melancholická Afterglow celou kolekci velmi vkusně uzavírá a já musím znovu bilancovat v tom smyslu, že Genesis natočili v podstatě bezchybnou desku. Bylo to poslední album pro Stevea Hacketta, jehož hra ho znovu úžasně obohatila a na další desce citelně chybí. Myslím, že teprve zde, u tohoto alba (nikoli po odchodu P.Gabriela), bych utnul první, progovou etapu Genesis... a byl to závěr vpravdě mistrovský.
reagovat

Ryback @ 10.08.2007 14:24:13
máš pravdu- když se nad tím dnes zamyslím, také bych rozděloval Genesis na hackettovské a post-hackettovské... nikoli na období s Gabrielem a s Collinsem...

nádherné album, řekl bych, že téměř zcela ponořené do vod art-rocku nebo prog-rocku nebo jak to chcete škatulkovat... silné melodie i krásné, invenční instrumentální pasáže, které by obstály i jako skladby samotné...z devíti skladeb se mi osm velmi líbí, jediná písne�, která mě nenadchla, je popová Your own special way, která to album podle mě dost kazí... je to píse� jak vystřižená z Collinse osmdesátých let a tím pádem (jak já to cítím) působí na albu trochu jak pěst na oko... Genesis klidně mohli spojit písně 4,5,6,7,8,9 v jeden celek a mohl z toho být barevný koláč bez jednotícího prvku ne nepodobný Supper´s ready... toliko můj subjektivní názor
reagovat

Tahle deska má ještě pořád některé skvělé skladby ve stylu předchozího alba: One For The Vine, Eleventh Earl Of Mar, Unquiet Slumbers For The Sleepers..., ...In That Quiet Earth. Moc se mi nelíbí All In A Mouse's Night a instrumentálka Wot Gorilla?, je to sice stále ještě progresivní rock, ale už na horší úrovni. Potom tu máme ojedinělou a podle mě vynikající Collinsovu a Hackettovu baladu Blood On The Rooftops, spolu s One For The Vine moji nejoblíbenější skladbu na albu. No a na závěr hymnickou Afterglow a popově nasládlou Your Own Special Way. Jak napsal Titan, tak půlka alba je ještě výtečná, zbytek už má sestupnou tendenci.
reagovat

Ravil.mem @ 15.01.2005 00:00:00
Zvláštní. Mě se skoro nejvíc líbí skladba All In The Mouse´s Night.
Takový odkaz na Gabrielovské melodie ala Harold The Barrel.

Jan.mem @ 16.01.2005 00:00:00
Asi můj subjektivní dojem. U tohohle alba mě totiž také vždy mrzelo, že na něm Steve Hackett nedostal víc prostoru - když si poslechnu, jaké skvosty v té době nahrával na svoje sólové desky, tak nechápu, jak mohli na Wind And Wuthering dát Wot Gorilla? nebo Your Own Special Way a ne jeho věci. Začínám mít dojem, že Hacketta chtěli z nějakého důvodu z kapely vytlačit.

Ravil.mem @ 17.01.2005 00:00:00
Pravda, že Blood On The Rooftops je skvostná.

Titan.mem @ 22.01.2005 00:00:00
ale zase na druhou stranu musim rict ze tohle je nedoceneny album, komercne nebylo moc uspesny. Je to pekny album, ale uz nedosahuje kvalit alb predchozich. A Blood on the rooftops se mi spolecne s one for the vine libi nejvic na albu. Nadherna skladba od Steva....

zibiw @ 24.10.2009 12:06:23
Souhlasím s Ravil.men "All In A Mouse's Night" je dle mě taková typická skladba z kuchyně :-) Genesis.

Tak tady už mě nadchla jen půlka alba. Tracky 1,2,3,6 a 9 se povedly, jinak ten zbytek už neni takovej. Tady bych řekl, že kapela už se pomalu transformuje do populární hudby a pomalu opouští progresivní rock. Začali hrát pro větší masy lidí....
reagovat