Genesis - Wind And Wuthering

Tak tento album je presne podla môjho gusta(nie však Husáka :-)).Rezký úvod Eleventh earl of Mar poslucháča primerane vyhecuje a navnadí.Skutočná lahôdka One for the vine rozpráva biblický príbeh o vinici pánovej :-).Táto skladba má všetky atribúty a znaky,ktoré si na tvorbe Genesis vážim.Pokojný,rozprávačský štýl piesne,krásna medzihra,postupná gradácia,majstrovske do najmenšieho detailu prepracované inštrumentálne pasáže,bezchybný Collinsov spev a frázovanie...Nasleduje síce chytlavá ,ale nie nevkusná Your on special way a potom typická genesisovská inštrumentálka Wot Gorilla?,ktorá prinesie príjemné uvoľnenie a osvieženie.Monumentálne Banksove klávesy odštartujú dˇalšiu výbornú skladbu All in a mouses night.V blood on the rooftops sa Phil Collins venuje stále aktuálnej téme-prehnanému násiliu na televíznych obrazovkách a vo filmoch.V nádhernej inštrumentálnej dvoskladbe Unquiet slumbers for the sleepers...in that quiet earth vynikne najmä Hackettovo hráčske majstrovstvo.A máme tu záver v podobe hymnickej nezabudnuteľnej Afterglow.Wind and wuthering je nádherne,melancholické,smutno-krásne,zasnené a zároveň hl´bavé,jesenné album.Jesenné preto,lebo vždy kedˇ počúvam túto čarovnú hudbu,tak si predstavujem prírodu v tomto ročnom období,pestro zafarbené listy na stromoch a je mi tak zvláštne príjemne clivo.Wind and wuthering považujem za MAJSTROVSKE DIELO !
reagovat

Album je jakoby pokračováním A Trick Of The Tail, poslouchá se dobře, ale je znát, že osvědčená formule se tak trochu opotřebovává a pro příště bude nutné zkusit to jinak. Mé nejoblíbenější zde jsou One for the Vine, Blood On The Rooftops a All in the Mouse´s Night, tak trochu vtípek o myších příhodách (k textu této skladby mám i „ilustrace“), docela dobrá je i dvojice Unquiet Slumbers For The Sleepers.../...In That Quiet Earth, naopak za slabší považuji Your Special Way a Afterglow, na můj vkus jsou příliš rozvleklé a postrádám tu to, co je na hudbě Genesis to opravdu zajímavé – pestrost v doprovodu a jakési těžko vysvětlitelné a pojmenovatelné napětí. Tyto skladby odplynou, aniž by ve mně zanechaly jakýkoliv dojem.
reagovat

Přestože dám pět hvězdiček, protože jde o nádhernou desku, je Wind prvním albem, na němž si dovedu představit (na rozdíl od všeho předtím), že má určité "rezervy" vzhledem k možné dokonalosti. Chci-li však definovat konkrétně co, nevím. Možná je to tím, že cítím, jak se Genesis více ohlíželi zpět než dříve (o několik let později bych jim za to ovšem i blahořečil). Nejčastěji si pouštím Blood On The Rooftops a Unquiet Slumbers - až Afterglow, ale i ty ostatní jsou nádherné. Takže jediné, co bych nakonec našel je pocit, že předchozí alba jsou o kousíček větší "záhul". Možná kdyby Steve už nebyl jednou nohou na odchodu a dovolili by mu vsunout ještě třeba Hope The Love Will Last nebo Icarus Ascending, které měl najspíše složeny a použil pro své druhé sólo, dostalo by album tu pravou šlehačku. Myslím, že se ohledně první z nich nepohodl s Philem (asi na něj byla moc soulová?). Ale asi zbytečně hnidopiším, album je rozhodně senzační parádní vítěznou přehlídkou jedné z nejlepších světových kapel a zvukově je úžasné, Genesis jsou zde už ve stadiu, kdy by si mohli dovolit teoreticky každou skladbu natáhnout na dvojnásobek bez nebezpečí nudy, protože už jen ten jejich nezaměnitelný sound lety vycizelovaný je vrcholným posluchačským požitkem. Koncertní záznamy z té doby jsou prostě fffffantastické.
reagovat

Tak vám nevím... teď tu desku při psaní recenze zrovna poslouchám a ať chci sebevíc, nenacházím na ní žádný bod, kvůli kterému by se mi vyplatilo ji kritizovat... Album prosvětlují vzdušné klávesy a znovu i množství čistých klavírních výstupů, ale i mohutné hradby kláves jako v závěru druhé, mimochodem neuvěřitelné One for the Vine, která v závěru vrcholí jednou z nejpodmanivějších melodií v historii kapely. Vůbec, pokud jsem v souvilosti s alby Genesis mluvil o pohádkové hudbě, tady to platí zase a nic na tom nemění ani trochu popovější tendence třeba hned razantního otvíráku Eleventh Earl of Mar nebo balady Your Own Special Way - takovýhle pop bych si tedy nechal líbit (totéž v podstatě platí o krásné závěrečné hladivé Afterglow). Nehledě na to, že zbytek skladeb v zásadě splňuje nejpřísnější progová měřítka - progově rozmáchlá All in a Mouse´s Night a nebezpečně nakažlivá Blood on the Rooftops s klasicizující akustickou předehrou jsou skutečně vybranými kousky a zvuková koláž Unquiet Slumbers... (jaká zase vycpávka??!) mistrně přejde do dramatické ...In that Quiet Earth, kde v závěru razantní kytaře sekundují ostré klávesové smeče. Už zmiňovaná klidná a melancholická Afterglow celou kolekci velmi vkusně uzavírá a já musím znovu bilancovat v tom smyslu, že Genesis natočili v podstatě bezchybnou desku. Bylo to poslední album pro Stevea Hacketta, jehož hra ho znovu úžasně obohatila a na další desce citelně chybí. Myslím, že teprve zde, u tohoto alba (nikoli po odchodu P.Gabriela), bych utnul první, progovou etapu Genesis... a byl to závěr vpravdě mistrovský.
reagovat

Ryback @ 03.12.2005
máš pravdu- když se nad tím dnes zamyslím, také bych rozděloval Genesis na hackettovské a post-hackettovské... nikoli na období s Gabrielem a s Collinsem...

nádherné album, řekl bych, že téměř zcela ponořené do vod art-rocku nebo prog-rocku nebo jak to chcete škatulkovat... silné melodie i krásné, invenční instrumentální pasáže, které by obstály i jako skladby samotné...z devíti skladeb se mi osm velmi líbí, jediná písneň, která mě nenadchla, je popová Your own special way, která to album podle mě dost kazí... je to píseň jak vystřižená z Collinse osmdesátých let a tím pádem (jak já to cítím) působí na albu trochu jak pěst na oko... Genesis klidně mohli spojit písně 4,5,6,7,8,9 v jeden celek a mohl z toho být barevný koláč bez jednotícího prvku ne nepodobný Supper´s ready... toliko můj subjektivní názor
reagovat

Tahle deska má ještě pořád některé skvělé skladby ve stylu předchozího alba: One For The Vine, Eleventh Earl Of Mar, Unquiet Slumbers For The Sleepers..., ...In That Quiet Earth. Moc se mi nelíbí All In A Mouse's Night a instrumentálka Wot Gorilla?, je to sice stále ještě progresivní rock, ale už na horší úrovni. Potom tu máme ojedinělou a podle mě vynikající Collinsovu a Hackettovu baladu Blood On The Rooftops, spolu s One For The Vine moji nejoblíbenější skladbu na albu. No a na závěr hymnickou Afterglow a popově nasládlou Your Own Special Way. Jak napsal Titan, tak půlka alba je ještě výtečná, zbytek už má sestupnou tendenci.
reagovat

Ravil.mem @ 15.01.2005
Zvláštní. Mě se skoro nejvíc líbí skladba All In The Mouse´s Night.
Takový odkaz na Gabrielovské melodie ala Harold The Barrel.

Jan.mem @ 16.01.2005
Asi můj subjektivní dojem. U tohohle alba mě totiž také vždy mrzelo, že na něm Steve Hackett nedostal víc prostoru - když si poslechnu, jaké skvosty v té době nahrával na svoje sólové desky, tak nechápu, jak mohli na Wind And Wuthering dát Wot Gorilla? nebo Your Own Special Way a ne jeho věci. Začínám mít dojem, že Hacketta chtěli z nějakého důvodu z kapely vytlačit.

Ravil.mem @ 17.01.2005
Pravda, že Blood On The Rooftops je skvostná.

Titan.mem @ 22.01.2005
ale zase na druhou stranu musim rict ze tohle je nedoceneny album, komercne nebylo moc uspesny. Je to pekny album, ale uz nedosahuje kvalit alb predchozich. A Blood on the rooftops se mi spolecne s one for the vine libi nejvic na albu. Nadherna skladba od Steva....

Tak tady už mě nadchla jen půlka alba. Tracky 1,2,3,6 a 9 se povedly, jinak ten zbytek už neni takovej. Tady bych řekl, že kapela už se pomalu transformuje do populární hudby a pomalu opouští progresivní rock. Začali hrát pro větší masy lidí....
reagovat