Genesis - Second Out

Suverénne najlepší "živák" od Genesis.K dokonalosti mu chýba akurát absentujúce klavírne intro v skladbe Firth of fifth a tiež nechápem ,prečo páni zahrali z takej perly ako je The musical box iba záverečnú časť.Na CD číslo 2 je skutočne na obdiv dlhominutážny epický klenot Suppers ready tentokrát v zaujímavom vokálnom podaní Phila Collinsa.Phil spieva veľmi oduševnene a bezchybne.Jeho prejav na podiu je celkovo civilnejší a jednoduchší,ako to bolo u jeho predchodcu Petera Gabriela,ktorý vsádzal na teatrálnosť a s oblubou používal rôzne masky,prevleky a líčenie.Playlist je veľmi vyvážený,nechýbajú osvedčené a doslova nesmrteľné skladby z gabrielovskej éry,ktoré sú vhodne doplnené vtedy novými skladbami najmä z albumu A trick of the tail a tiež nádhernou Afterglow z Wind and wuthering.Za bicími exceluje Chester Thompson,ktorého na záver vystrieda legendárny bubeník Bill Bruford známy tiež z kapiel YES,King Crimson,U.K.,ABWH...Všetci inštrumentalisti hrajú s patričným nasadením,koncert má výbornú atmosféru ...po tejto stránke nie je čo vytknúť.Finále je skutočne úchvatné,tanec vulkánu plynule prechádza do lahôdky Los endos.Ani po zvukovej stránke nemám žiadne výhrady.Nie som audio-maniak ,nemám japonské cedečka,diskografiu Genesis vlastním v edícii digitálne remastrovaných CD z roku 1994 od Virgin records.Zvuk týchto CD je podľa mňa celkom solídny a tiež cenove sú prijateľné.Second out je tak vynikajúci koncertný album,že si plne zasluhuje najvyššie ohodnotenie!
reagovat

deska Second out je podle meho nazoru nejlepsi vec od Genesis. Jsou tam pisne, ktere patri k nejlepsim co Genesis vydali(Carpet crawl, I know what i like, The lamb lies down on broadway, the musical box, Dance on a volcano, Los endos,...). Byl sem na koncertu v Praze a byl to zazitek na cely zivot. Genesis uz odjakziva mely na koncertech obrovske show.
reagovat

Mám rád živák Genesis - Live (1973), který má skvělou atmosféru a i když se skladby prakticky neliší od studiových verzí (vyjma The Knife), tak hudebníci hrají s nasazením a především Gabriel zde podává skvělý výkon (možná krom úvodní Watcher of the Skies, která se mi zdá trochu sušší).
Seconds Out je pro mě velké zklamání. Po tom, co jsem o něm četl, jsem čekal daleko více. Je pravda, že éru bez Gabriela až tolik nemusím a i relativně vysoko ceněná alba A Trick of the Tail a Wind and Wuthering jsem trávil docela dlouho.
Tento živák je opravdu slabota. Už úvodní Squonk je strašně ospalý, jakožto první skladba až nepochopitelně. The Carpet Crawl(ers) se mi už docela líbí a Robbery, Assault & Battery je pro Collinse jak ztvořená, lepší než na studiovce. Afterglow je nuda k uzoufání, Firth Of Fifth s uříznutou předehrou není také ničím vyjímečná a dostane mě až I Know What I Like, kterou paradoxně na Sellingu vůbec nemusím. V této písni Collinsovo divadelnictví sedne. The Lamb Lies Down on Broadway je docela hezká a u The Musical Box mě mile překvapilo Collinsovo nasazení. Proč ale hráli pouze závěr, nechápu - hrůza.
Studiovou Supper's Ready miluji a tak je pro mě tato živá verze naprostým utrpením, do konce jsem ji vydržel poslouchat jenom jednou a především poslední dvě části pro mne byly opravdu muka. Zpěv zcela bez jakéhokoliv napětí. V Cinema Show jsem od mého oblíbence Bruforda čekal trochu více a asi nejvíce mě z celého Seconds Out zaujala propojená dvojice skladeb Dance on the Volcano a Los Endos ve skvělém provedení.
Když toto album někdy poslouchám, tak hodně tracků musím přeskakovat...
reagovat

lacio @ 03.07.2007
Nesouhlasím, Seconds Out je jeden z nejlepších živáků vůbec, navíc Supper´s Readdy s Collinsem je vynikající a velmi povedenou verzí geniální studiovky. Chyba je možná v tom, že sis skladbu poslechl jen jednou, jak píšeš. Collinsovy verze gabrielových písní mnohdy přicházejí posluchačům na chuť až v opakovaných posleších, viz jasný příklad In the Cage...

Přestože se vše docela povedlo, tak dávám přednost studiové verzi všech těch skladeb. Málo platné, live album je vždycky jen konzerva, která nikdy nedokáže přiblížit atmosféru koncertu. Má smysl spíš pro lidi, kteří tam opravdu byli, je to pro ně taková upomínka – něco jako zvuková „fotka“.
reagovat

Seconds Out je rozloučení se s kouzlem Stevovy kytary a jeho duchem, který dál září na Please Don´t Touch a Spectral Mornings, jejichž skladby by byl býval klidně mohl Phil zpívat. Squonk je perfektní nástup, monumentální úvod, pak Carpet Crawl bez předehry četsně podává ruku verzi z Jehněte, je zde snad ještě zvukově křišťálovější, něžnější a velebnější. Robbery navazuje jako ostřejší číslo, krásné bicí, i když teď si nevybavím, jestli je to Chester nebo Bill. Z Afterglow se zde stává doslova hymnus, nezapomenutelné jsou ty mellotronové sbory, valící se jako řeka. Je pravdou, že u další strany jsem si zprvu posteskl po Peterových verzích, zvláště v Lamb, nebo ve finálním "now, now ... u Musical Boxu, ale dnes je poslouchám se stejným vzrušením a zážitkem. Philův hlas v sobě snad nemá Peterovu nezkrotnost a odvahu k improvizaci, ale je více kantilénový jde více po melodii a má hlavnbě nádhernou barvu, takže ... Supper´s Ready se rozhodně zhostil se ctí, a v Dance On a Volcano je jeho expresivní erupce asi nenahraditelná. Pět hvězdiček rozhodně musím dát, myslím, že je to jeden z nejkrásnějších živáků rockových dějin.
reagovat