Gazpacho - Tick Tock

Gazpacho - Tick Tock - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2009

Tracklist:

Tracklist:

1 Desert Flight (7:39)
2 The Walk (13:41)
3 Tick Tock (22:24)
4 Winter Is Never (4:55)

Total time: 48:39


Obsazení:

- Thomas Andersen ( klavír a klávesy )
- Jon-Arne Vilbo ( kytara )
- Kristian Torp ( basa )
- Mikael Kromer ( kytara a viola )
- Robert R. Johansen ( bicí )
- Jan-Henrik Ohme ( vokály )

 
24.04.2020 Danny
4 stars

Gazpacho patří k nepřehlédnutelných představitelům současné rockové syntézy, hudby, která si z rockových proudů, a nejen z nich, bere podle libosti různé postupy a vytváří z nich důmyslná díla. Jejich jemně plynoucí hudba v sobě ukrývá spletité směry i přítomnost vnitřních hlasů, odevzdanost i naději. Její barevnost je umocněna použitím houslí, mandolíny a dalších, pro klasický rock netypických nástrojů. Potemnělá krása právě tohoto alba je navíc zesílena příběhem v pozadí. Jak se dočtete v textu k albu, jde o zhudebněný děj knihy Wind, Sand and Stars, ve které spisovatel, letec a dobrodruh Antoine de Saint-Exupery popisuje svůj neúspěšný pokus o dálkový let z Paříže do Saigonu, při kterém se svým mechanikem a navigátorem André Prévotem havaroval v saharské poušti. Oba muži téměř zemřeli žízní a hladem a jejich šance na přežití byly mizivé. I proto hudba na albu pracuje s postupnými, pozvolna se objevujícími a často opakovanými figurami. Pořád dokola. Tak v poušti plynul čas a dvojice den za dnem stále stejně čekala na zázrak v podobě záchrany. Vratkost osudu, stejně jako drobné střípky prchavé naděje najdeme na mnoha místech alba, jsou součástí hudební scenérie. Záchrana nakonec přišla.

V úvodní Desert Flight - a na dalších místech, kde se vokál postavený na velmi dlouhých tónech objevuje - mi její táhlá zpěvová linka (nikoli hudba samotná) připomíná Muse, ti si také libují v dlouhých vokálech. Gazpacho jsou ale mnohem barevnější a rozmanitější. A pro mě, na rozdíl od Muse, se vším všudy uvěřitelní v tom smyslu, že je u nich na prvním místě hudba a ne vnější efekty. Ale dost srovnávání. Mnohokrát na albu kapela v rámci konceptuálního obsahu pracuje s monotónním rytmickým základem, který vytváří jakousi kouřovou (tady spíš prachovou) atmosféru, vytržení z reality. Nechává tím hudbu postupně prorůstat do prostoru, mohutnět k předělům, ve kterých se vše ztiší a vy musíte opatrně a pozorně vyposlouchat každý drobný melodický motiv. To jsou hranice mezi rezignací a nadějí. Nic se tady neděje na efekt, vytvarovat hudební krajinu s příběhem chce čas, aby každá částečka dosedla na své místo. V závěru The Walk I zní ve ztišeném prostoru etnické motivy, které nás směřují až k místu událostí. A budou k nám problikávat i v dalších skladbách. Nemají funkci ústředního tvůrčího postupu, to by bylo laciné, kapela je používá střídmě jako ochucovadlo, jako příznačný prvek. Stejně tak šetří typicky rockovým zvukem, zachází s ním jako s jednou ze složek a když se naplno ozve kytara s baskytarou, vnímáte tento okamžik velmi intenzivně. Je v tom naděje, odhodlání a energie k jejich naplnění. Kapela si vás postupně připravuje na to, že použít může cokoli, zvuk, který k vám "ze světa" pošle, může být jakýkoli a vy konečně zjistíte, že vás nic nepřekvapí. Ani, když se na konci první části Tick Tock trilogie ozve mužský sbor a pod ním nervní trhaná linka baskytary. Takový je osud ústřední dvojice, jejich duševní rozpoložení, tak v nich rezonují jejich pocity. A k tomu: to jsou prostě Gazpacho. Někdy je výrazová úsečnost a manévrovací neforemnost ženou až na hranu toho, co kompozice dokáže ještě unést a tak trochu si hrají s vaší trpělivostí. I v tom je kouzlo této party a jejich hudby. Zbytek je na posluchačích.

Album Tick tock určitě stojí za poslech. A věřím, že pak sáhnete i po dalších výtvorech této norské kapely.
reagovat

Mayak @ 24.04.2020 15:40:43
Subjektívne je "Tick Tock" spolu s "Night" absolútny skladateľský a aranžérsky vrchol tvorby GAZPACHO, lebo obidva albumy sú ešte silne ovplyvnené obdobím mohutného spoločného koncertovania s Marillion a to zanechalo na produkcii kapely hlboké (pozitívne) stopy. Už som spomínal, že som ich videl/počul na živo 4 krát a vždy to bola radosť pre Dušu ...
Díky za recenzentský názor a zhodnotenie, Danny ...

PaloM @ 24.04.2020 18:34:23
Danny: ako hľadač nových podnetov som samozrejme na Gazpacho narazil. Pod vplyvom recenzie CD Soyuz, no Marek horyna je zo všetkého priveľmi nadšený a tak ma to nenadchlo a viac som nehľadal.
Tvoja recenzia a Mayakovo už druhýkrát odporúčanie na dva albumy ma inšpirovali, tak budem testovať.
Vďaka.

muf @ 24.04.2020 20:42:57
Gazpacho je pro mě kapela, kterou jsem objevil před rokem na doporučení zdejších příznivců a okamžitě jsem si je zamiloval. Naposledy mě takhle uhranuli IQ. Od alba Night až po Soyuz je to skvost. První tři desky zatím nemám tolik naposlouchané. Tick tock je krásná věc a spolu s Demon a Molok jsou pro mě top od Gazpacho. Vřele doporučuji.

Danny @ 25.04.2020 14:12:42
Díky všem za reakce. Jak už jsem napsal do recenze, někdy jdou Gazpacho na hranu toho, jak dlouho se dá jeden prvek, určitá pasáž nebo motiv použít a je na posluchači, jak se mu podaří se do hudby "ponořit", jak v něm daný okamžik vyzní a zarezonuje. Proto někdy totéž hodnotí dva posluchači různě. Nicméně, je skvělé, že tu diskutuje právě nad touto kapelou, podle mě pořád ne zcela doceněnou. A tak jsem si toto album pustil večer před spaním ještě jednou. Stejně jsem ho nemohl dostat z hlavy.

Mayak:
Předpokládám, že naživo to musí být hodně silný zážitek. Závidím.

Mayak @ 25.04.2020 14:58:48
Danny:
V roku 2009 boli Gazpacho na NOTP v Loreley (vtedy ešte len dvojdňovom) headlinerom prvého večera mali vyše 2-hodinový priestor a to sa ešte nestalo, aby "mladá" kapela z 90.rokov robila hlavnú "hviezdu" večera. Pred nimi hrali (a časový priestor mali teda o niečo kratší) napr. Riverside, Arena, Agents Of Mercy a Also Eden, čo sú všetko staršie alebo etablovanejšie kapely. Headlinerom druhého večera bol Steve Hackett Band, teda jednoznačná legenda zo 70.rokov ...
Gazpacho dokonca dostali pozvanie (a samozrejme aj hrali) aj ďalší rok (2010), čo sa tiež na NOTP nikdy dovtedy nerobilo (pozývať tú istú kapelu dva roky po sebe), ale už boli v "bežnom poli" účinkujúcich skupín ...
Čo to znamená?
Jednoznačne to, že Gazpacho boli po vydaní albumov "Night" a "Tick Tock" v obrovskom európskom trende progrockovej popularity a od albumu "March Of Ghosts" táto krivka záujmu o nich šla do nižších dimenzií.
Odvtedy v Loreley neboli ...
Takže môj subjektívny pohľad na najlepšie diela Gazpacho korešponduje s tým, ako ich vnímala a vníma európska progrocková scéna celkom v ažurite ...

PaloM @ 26.04.2020 17:52:33
Dnes som si objednal toto CD. Vďaka za dobrý tip.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Carloss87, Danny
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Gazpacho


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000