Focus - Hamburger Concerto

Focus - Hamburger Concerto - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1974

Tracklist:

01. Delitiæ Musicæ [Akkerman] (1:13)
02. Harem Scarem [van Leer] (5:52)
03. La Cathedrale de Strasbourg [van Leer] (4:59)
04. Birth [Akkerman] (7:46)
05. Hamburger Concerto (20:19)
- 5a. Starter [van Leer] (1:59)
- 5b. Rare [Akkerman] (3:24)
- 5c. Medium 1 [van Leer] (4:06)
- 5d. Medium 2 [Akkerman] (6:03)
- 5e. Well Done [van Leer/van den Vondel] (3:27)
- 5f. One for the Road [Akkerman] (1:20)

Bonus Track:
06. Early Birth [Akkerman] (2:54)


Obsazení:

Thijs van Leer - organ, piano, harpsichord, electric piano, flute, alto-flute, arp synthesiser, recorder mellotron, vibes, accordion, handclaps, vocals, whistling
Jan Akkerman - lute, timpani, handclaps, guitar
Bert Ruiter - bass, auto harp, triangles, chinese finger cymbals, handclaps, swiss bells
Colin Allen - drums, conga drum, tambourine, castanets, cabasa, woodblock, chinese gong, timpani, handclaps, flexatone, cuica

 
01.05.2019 horyna
5 stars

S nějakým přesnějším zaškatulkováním holandských Focus si marně lámu hlavu už delší dobu. Jejich muzika je natolik originální a svébytná, že určit přesné mantinely, mezi které by se dala zařadit, je nesmírně obtížné. Já v ní slyším takový zvláštní mix především těchto tří hudebních veličin. Yes - z těch si Focus berou klasickou progresivní šablonu, Jethro Tull - praktikují folkové ozvěny v pasážích kde hraje flétna, a Gryphon - těm se blíží náladou a občas specificky probleskující středověkou atmosférou.

Už kdysi dávno jsem o Focus přemýšlel jako o kapele, kterou bych chtěl poznat, prostudovat a obohatit jí svou sbírku. Pořád mi ale chyběl ten krůček k tomu, aby se ve mně něco hnulo a věci se dali do pohybu. Tou poslední pozvánkou byla Palova recenze tu na progboardu, po které jsem dostal na Focus konečně tu správnou slinu.

Veškerá očekávání předčil hned první poslech tohoto kotouče. Hamburger Concerto je intenzivní dynamickou procházkou staletími. Na jednu stranu jde o poutavě vážnou hudbu s mnoha odbočkami mezi několik historických slohů, na stranu druhou o zábavnou a poslechově lákavou muziku s nadstandardní instrumentální erudicí.

Tohle album se může honosit nálepkou kvalita. V divákovi dokáže vyvolat podobné pocity jako to absolutně nejlepší z art-rockové odnože doby, která podobně laděné hudbě přála a byla jí doslova nasáklá. Kde že jsou ty časy.
reagovat

EasyRocker @ 01.05.2019 09:05:58
No vida, tohle je zase kapelka, která nikdy neoslovila mě. Mě ten směr a la Gryphon a renesanční pokusy v rocku (ač mám jinak hudbu z té doby rád) mě moc neříkaly.

pinkman @ 01.05.2019 09:16:51
Každý z mého okruhu kdo poznal Focus během svých studií, kdy kapela prakticky začínala, byl z jejího herního projevu úplně u vytržení. Jistě, také oni se dají k někomu připodobnit, ať už tam slyšíte Yes, nebo Gryphon, ale jsou to jenom fragmenty. Focus to je VELKÝ originál.

Mayak @ 01.05.2019 12:13:55
V roku 1973 sa stal v hlasovaní čitateľov Melody Maker (pre neznalých - najvýznamnejší a najpredávanejší printový týždenník na svete, venujúci sa súdobej hudobnej produkcii hlavne v druhej polovici 20. storočia) Jan Akkerman najlepším gitaristom na svete ... práve v dobe obrovského nástupu art rocku a dominancie kapiel, ako Led Zeppelin, Yes, Genesis, teda v poli "porazených" zostali trebárs Jimmy Page, Jeff Beck, Steve Howe, či Eric Clapton.
Holanďan, čo predbehol patrioticky hlasujúcich Britov a celkom s prehľadom ...
... je to obdobné, ako keď outsider vyhrá Premier League (Leicester City v roku 2016)...
A zároveň to ukazuje, aké renomé, rešpekt a hudobnú silu mali FOCUS v období prvej polovice 70. rokov a ich prvých štyroch štúdiových albumov ...

Jarda P @ 01.05.2019 13:19:29
Focus jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel, o čemž svědčí to, že vlastním vše až po Focus X. Osmičku a devítku jsem koupil na jejich skvělém koncertu v Praze někdy kolem roku 2006. Moving Waves, Focus 3 a hlavně Hamburger Concerto řadim k nejlepším art rockovým deskám 70. let. Mimochodem k Janu Ackermanovi byl svého času přirovnáván Radim Hladík.

bullb @ 02.05.2019 07:35:59
Napísal by som presne to, čo Mayak. Snáď len doplním, že akosi rokmi fluidum z tejto platne u mňa sa stráca.
Už som párkrát tu spomenul, že vďaka tomuto fóru mám info o kapelách (z posledných dvoch-troch dekád), ktoré ma "dostali".
Ej, "oprášim" ja elpéčko a dám na tanier gramca.

PaloM @ 03.05.2019 08:36:41
Marek: super, že píšeš o Focus. Keď som ich začal počúvať cca r.1973, mal som ich na jednej úrovni ako ELP a Vargovo Collegium Musicum. Focus mal silné inšpirácie v starej klasickej hudbe, no na rozdiel od menovaných nepreberal celé témy (Nice, ELP s citáciami autorov, Varga, okrem málo výnimiek, necitoval nikoho), ale vytváral veľmi originálnu hudbu.
Bol to výnimočný zjav. Je to tak ako píše Mayak.
Jarda P: a "11" ešte nemáš? >> odkaz
Ja som chcel tento box, no pretože mám niekoľko jednotlivých CD, ešte som sa nerozhodol: >> odkaz

Jarda P @ 03.05.2019 12:48:33
Palo, na Focus 11 se chystám, jen co bude čas. Už u 10 jsem myslel, že bude má poslední, ale uvidíme.

13.05.2011 Petr Gratias
5 stars

Holandsko, krajina nekonečných rovin a tulipánových záhonů, větrných mlýnů a vodních kanálů, země protestantů a hrobu Komenského, překladiště omamných látek přicházejících do Evropy z Asie a Afriky, ale také země Rembrandta, Rubense, Vermeera, Van Dycka, Steena, Halse…
Na konci šedesátých let vstoupila velmi cíleně do světa populární hudby a různých rockových odnoží. Skupina Focus, která vznikla spojením tří hudebníků, původně působících v holandském nastudování muzikálu Hair se propojila s fenomenálním kytarovým hráčem a započala její závratná kariéra. Zastavíme se nad jedním z jejích alb, která se objevila v první polovině sedmdesátých let…
Holandská pobočka britského koncernu EMI, Bovema B.V. připravila k vydání album Hamburger Concerto (1974), s nímž skupina dosáhla pravděpodobně na vrchol své popularity a uměleckého snažení, zahájeného už na předešlých albech, a stala se domácím „rodinným stříbrem“. Produkce se stejně jako předtím ujal Mike Vernon. Hudební režii obstaral Ian Gillespie a nahrávací frekvence proběhly počátkem r. 1974 ve studiu Tape One, ve čtvrti West End, v Londýně.
Koncem r. 1973 odešel po neshodách uvnitř skupiny bubeník Pierre Van der Linden. Producent Mike Vernon v minulosti občas spolupracoval s bubeníkem Colinem Allenem a protože jeho hráčský potenciál měl vzestupnou tendenci, pozval hudebníka do Belgie, kde skupina připravovala nový hudební materiál. Allen si udělal jméno v poslední „elektrické skupině“ Johna Mayalla (už ne pod názvem Bluesbreakers) a členstvím v uznávané skotské blues-rockové skupině Stone The Crows, doprovázející zpěvačku Maggie Bell. Thijs van Leer a Jan Akkerman se poměrně rychle sžili s jeho muzikantským cítěním a baskytarista Ruiter s ním vytvořil spolehlivý rytmický tandem.
Obal alba nehýřil barvami. Na podkladě kamenitého terénu dominoval název skupiny písmem antického pojetí římského impéria a na potemnělém podkladu pak ve světelně rozostřených konturách byl vyznačen název alba.
Album obsahovalo pět skladeb, relativně běžného formátu, jak bylo v té době zvykem, a dvacetiminutovou suitu.
Objevily se zde poprvé nové elektronické nástroje a na albu se pozitivním způsobem rozšířila škála zvukových možností, při zachování mistrovských kytarových improvizací, kreativních varhanních motivů a emocionálního uchopení flétnové hry. Přestože na koncertech a v mnohých skladbách Thijs van Leer používal mikrofon k jódlování, parafrázování italského operního zpěvu a satirických nadsázek, skupina stále platila za elitní instrumentální jednotku, která neměla ve svých řadách sólového zpěváka, což se mohlo zdát s ohledem na zvyklosti jako troufalost. Na druhé straně ovšem Focus přesvědčili, že jako instrumentalisté mají svůj vývojový žebříček profesionálního pojetí a tato okolnost je nakonec posadila na piedestal jako nejlepší progresivní rockovou skupinu kontinentální Evropy.

DELITAE MUSICAE nás ve svých imaginacích zavede do renesančního období 16. století. Autorův zájem o historickou hudbu byl známý i z jeho sólových produkcí. Propojení flétny, loutny a cembala navodí atmosféru vznešenosti a života v zámeckém prostředí.

HAREM SCAREM - další skladba nás navzdory latinskému názvu ovšem upoutá na rockovou půdu se všemi atributy moderního cítění v nástrojové instrumentaci. Dynamické odstíny a jednotlivé kytarové, klavírní a varhanní motivy do sebe zapadají jako ozubená kolečka těch nejjemnějších švýcarských hodinek.

LA CATHÉDRALE DE STRASBOUG - klavírní motiv skupinu představuje jako hudební protipól monumentální katedrále ve Francii. Van Leer zde nijak nezakrývá své klasické hudební vzdělání a harmonické postupy charakterizují žánrovou eklektičnost a nezadržitelnou vlnu nálad a impresí. Akkerman upozadněn, spíš koloruje jednotlivými kytarovými ornamenty atmosféru kompozice, stejně jako vokální party.

BIRTH - téma zrození v Akkermanově skladbě otevírá kovově znějící zvuk zámeckého cembala, aby vzápětí ke slovu přišly tympány a instrumentář rockové skupiny s podporou elektrické kytary, varhan a hutné rytmické složky.

HAMBURGER CONCERTO – a) STARTER b) RARE c) MEDIUM I, d) MEDIUM II, e) WELL DONE a f) ONE FOR THE ROAD - nejrozsáhlejší kompozice na albu, kterou oba leadeři skupiny Focus pojednali jako suitu, tvořenou s šesti drobnějšími skladbami. Hudební téma je dáno a tak se stáváme svědky nádherných vrstvení nástrojových vln, flétny, varhan a kytary se sférickými tónovými obrazy. Classical-rockové pojetí na vyzrálé úrovni občas zabrousí do různých improvizací, takže v bohatých harmoniích zaslechneme motivy z Beethovenovy Ódy na radost, a na druhé straně unisono baskytary, elektrické kytary nám připomene některé hudební motivy z legendárního beatlesovského alba Abbey Road. Patos, který je nepřeslechnutelný, může vyvolávat u střízlivého posluchače ironický úsměv. Pohybujeme se ovšem pořád na hudební platformě s klasickými postupy a harmoniemi blízkými artificiální hudbě. Z patosu se nakonec dostaneme smíchem, který v nás vyvolají Leerovy eskapády jódlování a parodizování italské opery a procítěné nadsázky. Leer si pohrává s jednotlivými motivy s erudicí mistra holandského šerosvitu, který nanáší barevné odstíny do jemných detailů této dvacetiminutové kompozice, zatímco Akkerman svoje rozlamované akordy preparuje přes Leslie box a dociluje „chvějivého bažinového efektu“.
Místy se nemohu ubránit dojmu, že pražská elitní rocková skupina Blue Effect (tehdy pod normalizačně pokřiveným názvem Modrý efekt) čerpala některé postupy právě od těchto Holanďanů. To není míněno jako výtka, ale jako subjektivní pocit z hudby, která zákonitě inspirovala. Sound skupiny v polovině sedmdesátých let tomu místy hodně přisvědčuje…

EARLY BIRTH - poněkud ponurý varhanní motiv nás uvádí do poslední skladby. Dále se kompozice rozprostírá svým harmonickým postupem v intencích rockových zákonitostí, s výraznou podporou flétny a sólující Akkermanovy kytary, které nás vracejí do motivů čtvrté skladby na albu. Výlet po holandských teritoriích se završil. Zůstal příjemný, až vznešený pocit z hudby, která vznikla nejen propojením rockových prvků s klasickými postupy, ale i díky nesvazující emocionalitě a znovu přesvědčuje, že talent dvou hlavních protagonistů skupiny Focus se rozvinul do rozsáhlých prostor. Jakákoliv další slova jsou zbytečná….

Zaskočilo mě (a myslím nejen mě), že název alba pochází od hamburgru. V prvních okamžicích jsem to odmítl akceptovat, ale pak jsem změnil názor. Téma celého konceptu je vážné (možná až moc vážné) tak proč ho "nevysvléct do trenýrek"? Mám pro to odůvodnění. Když se dívám doma na DVD s Focus a pozoruji, jak se baví při nahrávání ve studiu, tak tam jde vážnost někam úplně bokem. Je tam veselo při Leerově jódlování, že i koncentrovaný Akkerman se začne smát, že si musí zakrývat ústa. Začínám tomu věřit. Třeba je na obalu znázorněn připálený kus žemle, anebo stav oleje na pánvi po odstarnění hamburgru... to už jsou ale jenom spekulace.
Je to hezká lapálie pro posluchače, nicméně v mých očích to nijak nesnižuje obsah alba.
Mei alby Moving Waves až Hamburger Concerto je nádherná vyrovnanost hudebního i hráčského potenciálu.
Dávám plný počet hvězd!

reagovat

Filozof @ 15.05.2011 11:59:28
"...Na konci šedesátých let vstoupila velmi cíleně do světa populární hudby..."
?? Už v polovině 60's to byla po Británii jedna z nejaktivnějších zemí v rockové muzice...

Petr Gratias @ 15.05.2011 13:38:17
Ahoj Filozofe,
můžeš mít pravdu, ale domnívám se, že v takovém pětašedesátém roce holandský bigbít byl podle mého soudu lokální záležitostí a nijak výrazně neexpandoval do Británie a USA. Ten nástup začal dle mého soudu Cuby And Blizzards, Shocking Blue, Golden Earring přece jenom až koncem šedesátých let, kdy začal být srovnatelným s tím, co se dělo v Británii. To je samozřejmě diskutabilní. Netvrdím, že tam nebylo to správné podhoubí, ale Holandsko dodávalo ta známá jména přece jenom později....

Filozof @ 16.05.2011 12:17:02
"...a nijak výrazně neexpandoval do Británie a USA..."
a) O expanzi do USA a UK jsi nepsal. Psal jsi o "cíleném vstupu do světa hudby".
Tak jen oponuji, že nešlo o cílený vstup, ale tradiční dlouhodobý proces vzniku desítek bigbítových skupin, který probíhal v celé Evropě od počátku 60's.
b) Do USA a UK nijak zásadně neexpandovali ani potom. I když patřili v 60's Holanďani k nejlepším mimo UK a USA, na tyto dvě velmoci neměli ani zdaleka a pár hitů (Venus aj.) se sice objevilo i hitparádách UK a USA, ale že by nějak ohrozili domácí dominanci, to rozhodně ne.

Nic to nemění na tom, že pro mne osobně jsou Livin' Blues, Cuby + Blizzards, Golden Earring i Shocking Blue špičkové věci, plně srovnatelné se špičkou v Anglii - každý ve své škatulce.

10.04.2011 Brano
4 stars

K týmto riadkom ma inšpirovala zaujímavá diskusia ohľadom dôležitosti textov v populárnej hudbe. Neovládam všetky jazyky sveta, preto som v tomto prípade dlhé roky zotrvával v omyle. Hudba je to nádherná, povznášajúca, nebeská... o tom niet pochýb. Ja som si v dobe temna, kedy neboli bežne dostupné podrobné informácie o hudbe myslel, že sa jedná o Hamburgský koncert (podľa mesta Hamburg) a ani vo sne by ma nenapadlo, že je to vlastne koncert hamburgerový. Celý môj dojem z tejto hudby mi pokazil fakt, keď som sa dozvedel o preklade kratučkej spievanej pasáže v titulnej kompozícii Hamburger concerto spievanej po holandsky. V preklade sa tam spieva niečo také ako... pekne sa opekaj nad ohníčkom môj krásny špekáčik, pekne do chrumkava, bude potom ham, ham, ham. Ja som si za tie roky myslel, že sa jedná o nejaké dôležité filozofické posolstvo, o nejakú životnú múdrosť a ono je to celé o žranici!!! Keby aspoň o sexe.. ale o žranici? Načo toľko pompéznosti a veľkoleposti, keď sa jedná iba o priblblú opekačku? Takže treba pripustiť, že aj najkrajšia žena na svete môže byť hlúpa a primitívna, rovnako aj najväčšia hudobná nádhera môže byť degradovaná prihlúpim debilným textom. Hodnotím so špekačkovou pachuťou v ústach iba štyrmi hviezdičkami.
reagovat

hejkal @ 10.04.2011 16:30:33
Výborne som sa pobavil. Texty Focus som nikdy neskúmal. Tak to dopadá, keď sa vykašleme na city a začneme používať hlavu.:)

Brano @ 10.04.2011 16:41:15
Asi treba nájsť zlatú strednú cestu medzi citmi a hlavou. :-)

hejkal @ 10.04.2011 16:52:18
Tak, tak, žiadny extrém nie je dobrý, bez extrémov by však nebolo posunu v umeleckej sfére. Mňa texty dlho veľmi nezaujímali, Deep Purple nemajú práve zapamätania hodné slová, a predsa mi nikdy ani na okamih nenapadlo preto na skupinu krivo pozerať. Rovnako pseudomýtické texty plné prázdnych slov Yes neznižujú hudbu skupiny. Napokon som sa nimi začal zaoberať poloprofesne, je zaujímavé sledovať rozdiel medzi remeslom (text k hudbe) a poéziu ako písaným umením. Jedno ovplyvňuje druhé, je rozdiel v sylabotonickosti a časomiere, ale to je asi mimo záber progboardu, tak to tu nebudem viac spamovať. Radšej si dám, nie hamburger, ale indiánom inšpirovanú cigaru, Sir Lord Baltimore.

Mirek Kostlivý @ 10.04.2011 18:08:04
Tak to by mě opravdu nenapadlo, jestli to není vtip, že se jedná o oslavu hamburgeru (ten konečně ani nejím). A já si po tom krásném čembalovém úvodu vždycky myslel, jaká krása se tam musí později rozebírat :-).

Brano @ 10.04.2011 18:12:55
Bohužial to nie je vtip.To je krutá realita.

Apache @ 10.04.2011 18:15:16
Brano: Recenzované dílo neznám, ale proč se na to hned dívat jako na nějakou degradaci nebo hloupost? Co když tady jde o humor?

hejkal @ 10.04.2011 18:23:22
Pokojne to môže byť recesia. Tej sú schopní väčšinou myslitelia, ktorých baví vyvolávať predsudkové reakcie. :) Ale aj keby to mysleli vážne a mali chuť na hamburger, prečo by nemali právo zložiť ódu na fastfood? Vždy je to úprimnejšie než skladať snivý text o planéte XY, kde hviezdy určujú osudy bohom i iným tvorom a podľa možností to pripodobniť všetkým blízko i ďaleko východným mýtom a tradíciám, aby to vyzeralo, ako som závažne intelektuálny a duševne bohatý tliachač. Práve mi napadol Zappa, tan má iné taxty...

Brano @ 10.04.2011 18:36:18
No,keď si mám vybrať,tak dávam prednosť textom skupiny Yes(aj keď často nad tým rozmýšlam čo chcel vlastne básnik povedať) pred Zappom a jeho streštenosťami(viď. tancujúce tekvice,rôzna zelenina,hnedé topánky...atď) :-).Streštenosť nepovažujem za prejav geniality.

PaloM @ 10.04.2011 20:29:39
Brano, no mňa toto nové poznanie vôbec nerozhádzalo. Kľudne si opečiem špekáčky a pustím k tomu koncert s Focusom. Parádny album, perfektná skupina !

Texty Zappa: je známe, že porozumieť, aspoň čiastočne, môže len Američan, aj to len rozhľadený, lebo Zappa má v textoch spústu narážok na miestne pomery. Je to rovnaké, ako že humoru Rasťa Piška nerozumie Američan.
Iba raz som skúsil preklady Broadway the hard way a z toho dôvodu som to zavrhol - nič mi to nevravelo. Ale muzika je to výborná a s tým som sa uspokojil.
Texty Yes: fantazijné verše, väčšinou mi nedávajú zmysel. Výnimkou je album Going for the one, ale zase všetky albumy som neskúmal. Toto sú príklady, ked mi vôbec nevadí, že nerozumiem textom. A vôbec ma to neznervózňuje, ani prípadné dodatočné poznanie, že ide o dojenie či hamburgery :-)

Brano @ 10.04.2011 23:56:38
Palo,toto poznanie ma nerozhádzalo,ale aby som bol úprimný tak bol som z toho sklamaný.Čakal som poetickejší text ako opekanie špekáčika :-).Ale hudba je výborná,to bez debaty.

Filozof @ 11.04.2011 11:55:50
Brano
:-)) Právě jsi sám dokázal, jak nezáleží na textu (při posuzování hudby). Kdyby text později vyměnili a nahráli by druhou verzi s poselstvím proti válce, jistě by se Ti nelíbila jedna STEJNÁ hudba víc než druhá (kvůli textu). :-)

Jak bylo dokázáno - logicky je vždy nutno oddělovat dílo od autora, hudbu od textu, kritiku o schopnosti to provést sám lépe atp. Jinak se vždy dostaneme do logického sporu.

Brano @ 11.04.2011 13:56:35
Filozof,mám jednu otázku.Myslíš,že taká Child in time by bez toho textu a Gillanovho spevu bola taká emocionálne silná?Text pojednáva o hrozbe studenej vojny,o železnej opone, o neslobode...Bez spevu a textu by to mohla byť napríklad hudba k nejakému dokumentárnemu filmu...Aj kvôli textu táto pieseň zaujala státisíce ľudí vo vtedajšom východnom bloku.Ja mám rád hudbu v ktorej text je o niečom,keď to má nejaký význam,posolstvo...prípadne autor toho textu sprostredkúva svoje myšlienkové pochody,emócie,zážitky,videnie sveta a pocity...a nech by boli tieto pocity akokoľvek subjektívne.Veľmi sa mi páči napríklad text k piesni The miracle od skupiny Queen.Album ako celok nebol nejako zvlášť oslnivý,ale tento text na zaujal.

Apache @ 11.04.2011 14:19:03
Já jsem třeba nikdy netoužil vědět, o čem je Child in Time. Nikdy mě nenapadlo nad tím přemýšlet a i teď je mi to úplně jedno. Mě stačí, že jsem uhádl, že Knocking at Your Back Door je o análním sexu. To mě zcela uspokojilo. :-)

Brano @ 11.04.2011 14:32:13
Apache,to len dokazuje že si výnimočne hĺbavá osobnosť :-).

PaloM @ 11.04.2011 14:35:45
Hĺbavý človek ide rád do hĺbky. Hmm, to musím prebrať s partnerkou.

Brano @ 11.04.2011 14:44:23
:-)

Filozof @ 11.04.2011 22:05:00
Brano
Ad "emocionálne silná"
Tak se rozhodni
- bez textu,
- nebo bez Gillanovho spevu?
Jde o dvě naprosto různé věci. Bez textu určitě - netuším o čem je dodnes a emocionálně silná je pro mne až dost.
Bez Gillanova zpěvu nevím - to pochopitelně záleží na náhradním zpěvákovi. (Nebo jsi to myslel úplně bez vokálu? - To bych si musel nějak komplikovaně představit a k tomu nevidím důvod. O absentujícím zpěvu jsme se nebavili.)

Jak správně (sice ještě asi nadsazeně, ale dejme tomu) říkáš - statisíce z vých bloku oceňovali text. Ale miliony netušili o čem je a přišla jim skvělá a silná také. Odpověděl sis sám.

13.07.2008 PaloM
5 stars

FOCUS Hamburger Concerto (1973) remaster 2001

V súčasnom mizernom technickom stave Progboardu využívam obmedzenú možnosť dopĺňať len recenzie, ktoré zatiaľ neboli realizované. Z 3 albumov holandského artrockového Focusu, ktoré si najviac cením a preto som si ich zakúpil (Moving Waves 1971, Focus3 1972 a Hamburger Concerto 1974), chcem vyjadriť pocity z diela Hambuger Concerto. Našťastie, nemá to nič spoločné s BigMac či BurgerKing, z ktorých sa riadne tlstne. Táto hudba je ako čistý prameň vody, ozdravná kúra.

1.Delitiæ musicæ Jana Akkermana, kratučký lutnovo-flautový renesančný tanec otvára nenápadnú lahôdkovú bonboniéru.
2. Harem Scarem, nechýbajúci na žiadnej „bestofke“ Focusu, známa inštrumentálka,možno často zneužívaná na TV – rozhlasové znelky, podobne ako Vargovo Hommage. V takmer 6 minútach počujem síce názvuky hlavných znakov, avšak bez bookletu či obalu LP by som ju na Focus netypoval.
3. La Cathedrale de Strasbourg. Vznešený klavírny motív, s organovou podporou, rozvinutý do úžasne pokojnej a pokornej náladovky s typickými vokálmi Thijs van Leera.
4. Birth je Akkermanov parádny kúsok, „full Focus sound“ – všetko, čo mám rád.
5. Hamburger concerto bol celá 2.strana LP. Fantastická skladba, zbytočné pytvať. Doložím len toľko, že ide o prepracovanú skladbu alebo skôr sa silne inšpirovali s „požičaním“ nosnej melódie J.Brahmsa „Variácie na tému Josepha Haydna“ z r.1873. Kto znesie na uši klasickú hudbu, vrelo odporúčam aj originál Brahmsa.
Túto skladbu som 1. raz počul z totalitného rozhlasu po drôte, zrejme komoušom nerušila
ideologické zámery (textom určite nie...).
Bonusom na CD je Early Birth, podstatne kratšia verzia Birth.

Túto hudbu treba hlavne počúvať, ťažko sa slovom vyjadriť k nádhere diela.
Ak má niekto predsa len chuť, v angličtine sú ódy napr. tu
>> odkaz
Vzhľadom na to, že mi táto kapela a album pomáhali vyhrať boj 16-ročného sopliaka v orientácii od Sweet, Slade and spol. (i keď nezatracujem) k artrocku 70. rokov, dávam plných 5 hviezdičiek.

reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
PaloM, Petr Gratias, horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Brano, kaktus
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Focus


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000