Fleetwood Mac - Rumours

Fleetwood Mac - Rumours - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1977

Tracklist:

01. Second Hand News (Lindsey Buckingham) – 2:43
02. Dreams (Stevie Nicks) – 4:14
03. Never Going Back Again (Buckingham) – 2:14
04. Don't Stop (Christine McVie) – 3:11
05. Go Your Own Way (Buckingham) – 3:38
06. Songbird (C. McVie) – 3:20
07. The Chain (Nicks, Buckingham, C. McVie, John McVie, Mick Fleetwood) – 4:28
08. You Make Loving Fun (C. McVie) – 3:31
09. I Don't Want to Know (Nicks) – 3:11
10. Oh Daddy (C. McVie) – 3:54
11. Gold Dust Woman (Nicks) – 4:51


Obsazení:

Stevie Nicks – vocals
Lindsey Buckingham – guitar, vocals
John McVie – bass
Christine McVie – keyboards, vocals
Mick Fleetwood – drums, percussion

 
04.12.2019 EasyRocker
5 stars

Po řadě personálních otřesů vznikla kolem veterána Micka Fleetwooda úplně čerstvá parta, zato nažhavených hudebních talentů. Kdo umí, umí - "americké" písničkářské pojetí se do hudebně odlehčeného závěru sedmdesátek trefilo dokonale. Bez ohledu na ostrovní původ.

Second Hand News je jednoduchým, energickým folkrockoým otvírákem. Leč pod povrchem cítit prvotřídní aranžérskou našlehanost - jakýsi otisk celé placky. Dreams je v diktátu Fleetwooda - vedle bubnů a perkusí doprovodné zpěvačky zapojí piáno Fender Rhodes, sekvencery a bezchybně se pojí s Nicksovým hlasem. Takový hit (č. 1 v US žebříčku) by se měl spláceti paktem s ďáblem. Lindsey Buckingham je autorem folkového popěvku Never Going Back Again s košatými vícehlasy. Jízda nekončí; nášup Don´t Stop dokazuje, proč kapela tak bodovala za oceánem. Go Your Own Way je ohromující Buckinghamovou hitovkou, hlasy jedou nadoraz, i když nesou smutný motiv rozvodu. V 90tkách proslavil soundtrack k Forrestu Gumpovi v běžecké scéně... Songbird čistým klavírem a andělskou Christine McVie pohne k pohybu snad i sfingy, zaváté věky. Akustický bluesový start The Chain vystřídá hrubozrnná palba ze všech hlavní - hlavně za bubnovými lafetami. Kruci, tady by se neztratili ani Creedence! Další trefa do srdeční chlopně, You Make Loving Fun, táhnou sboristky v čele s Christine. Kreativní a vizionářský Fleetwood tu využil perkuse, kastaněty i zvonkohru. I Don´t Want to Know bod tah na bránu a skvěle aranžované akustiky, tamburíny a pianko Wurlitzer. Oh Daddy - čtyři nepopsatelné minuty. Hlas jistě z naší planety není a vězte, že Christine umí i na piano, hammondky a moog, a ty nezemské tóny ještě dokresluje šéfův gong a kastaněty. Gold Dust Woman je skladbou závěrečnou a nejdelší. Ale přimrazeni k podlaze zůstanete, na to můžu přísahat. Výjimečnou pestrost nástrojů završí harpsichord a nápadné zvonivé struny dobra - obdobě havajské kytary. Omamná krása až do závěru. Obvykle jsem z odklonu od blues krajně znechucen, ale tady není o čem. Pokaždé vypadnu přejet, vyždímán a rozdrcen.

Zásadité blues nahradil lehkonohý softrock s folkovou polevou. Absolutní prodejní trhák - přejel i takové klasy jako Dark Side of the Moon či čtyřku Zeppelínů, čísly ho sesadil jej až za pět let Thriller. 40 milionů kusů prodaných do roku 2012. A to je asi tak vše.

reagovat

northman @ 05.12.2019 09:10:34
Mám radši původní desky s Peterem Greenem, ale tahle etapa se mi taky líbí. Pěkná recenze, ale Stevie Nicks je pěkná paní, ne chlap. "bezchybně se pojí s Nicksovým hlasem" asi bymělo být "bezchybně se pojí s hlasem Stevie Nicks.

EasyRocker @ 05.12.2019 09:49:16
Máš recht, já měl tak zajetou tu greenovskou starou sestavu, že jsem se v té spoustě nějak nezorientoval a špatně jsem přičlenil jména k pohlavím - díky. Jinak debut mám hodně rád, ale i tahle si mě získala.

Brano @ 05.12.2019 13:36:32
Mám rád tento album,je to veľmi pekná hudba,dovolím si povedať že nadčasová.Toto komerčne veľmi úspešné obdobie začalo už predošlou platňou Fleetwood Mac(1975) a vyvrcholilo v druhej polovici 80tych rokov albumom Tango in the Night(1987).EasyRocker,vďaka za recenziu.Pripomenula mi,že som tento album už dávno nepočúval,takže dneska to napravím :-)

PaloM @ 05.12.2019 14:59:05
Odkedy som si Rumours kúpil ako licenčnú LP v hnusnom supraphonskom jednofarebnom obale, tak piesne si ma úplne získali. Takú krásnu zostavu na jednu platňu dokázali namiešať snáď len Simon&Garfunkel. Vďaka za pripomienku.

EasyRocker @ 05.12.2019 15:39:16
Díky moc, taky si musím ten životabudič ještě pustit :-)

Voytus @ 05.12.2019 17:03:14
Na to, jakou v té době procházeli krizí a navíc se do toho ještě vložily drogy, tak dokázali nahrát hodně silnou desku. Je zajímavé zjistit, když člověk ví o těch zákulisních věcech, jak si to vyříkávají v textech. Hudebně mě nejvíc bere nadupaná sborovka The Chain, hlavně ten moment, když do tich vstoupí osamělá basovka a postupně se to zase celý nakopne.

A ano, i mě mátly "přehozená" jména Stevie Nicks a Lindsay Buckingham. Největší zmatek je, že to jméno má i podobu Lindsey, ale obě varianty se používají pro obě pohlaví, takže ani verze s "a" a s "e" není směrodatná.

dolycentrum @ 05.12.2019 20:56:16
pekne napisane...k Fleetwood Mac mam velmi blizko a ich hudba ma poznamenala na dlhu dobu. Rumours radim medzi ozajstne klenoty a ma pevne miesto v mojom archive. Ako aj ich nasledne produkty. Tandem Stevie Nicks a Lindsey Buckingham tvorili par aj v sukromia. Jej solova kariera je mimoriadne uspesna pocnuc prvotinou Bella Donna,ktora okamzite po vydani roku 1981 sa umiestnila v USA na prvej pozicii.

Jarda P @ 06.12.2019 06:36:46
Už vydáním alba Mystery To Me mě šokovala změna stylu ke komerci. Nové Fleetwood Mac jsem nikdy nepřijal.
Kdyby se nejednalo o obchodní značku, bylo by nejlepší, kdyby se jmenovali jinak.

09.06.2011 Petr Gratias
5 stars

Vlastně by se měla země původu této kapely s ohledem na toto album opravit. Tihle Fleetwood Mac už byli americká skupina se vším všudy...

Ano, není to nějaká varianta progressive rocku, ani žádné avantgardní dílo pro jazzmany nebo nářez pro metalisty. Setkal jsem se i s několika názory, že kapela si měla změnit název, protože s původním zaměřením bluesové skupiny Fleetwood Mac, která vznikla v r. 1967, tak jak ji zformoval legendární kytarista Peter Green s Mickem Fleetwoodem už nemá nic společného s blues... Po Greenově odchodu v r. 1969 skupina přežila rozpad i po odchodu dalšího důležitého kytaristy Jeremy Spencera a procházela řadou personálních proměn, které se promítaly na koncepci, pojetí a hledání nové tváře. Christine Perfectová, která působila v Chicken Shack nakonec následovala manžela, baskytaristu Johna McVieho už pod jeho jméném do Fleetwood Mac a kapela se přestěhovala do USA. Nebylo to úplně obvyklé - ze zakládajícího nukleusu kapely zůstal jenom baskytarista a bubeník a ti, doplněni zpívající hráčkou na klávesy vytvořili postupně úplně jinou kapelu, která si ponechala slavný název.....
Album Rumours jsem si v době jeho premiéry nekoupil. Byl jsem tehdy orientován na fusion music, ale i na King Crimson, Van Der Graaf Generator, Gentle Giant, Yes, Genesis a doplňoval jsem si svoje "resty" ze šedesátých let a pak jsem dokonce na tohle album snad i zapomněl.

V r. 1979 ho ale nabídl soudruh Supraphon i našim posluchačům (mimo Gramofonový klub). A byly zde hned dvě překvapení. To první: zahraniční tituly na vinylech tehdy stály unifikovaně 80 Kčs a tenhle titul VIDA - stál 120 Kčs! To druhé: album mělo příšerný obal. Na modré ploše byl vlasovým písmem typu Grotesk velký název FLEETWOOD MAC. Na zadní straně napsal hudební kritik Petr Dorůžka obsáhlý sleevenote, který byl důsledně opatřen českými překlady písní (abychom netápali). V téí době už jsem ale věděl, že originální obal má úplně jiný design. Warner Brothers asi musel Supraphon zaplatit nějaké tučné odškodné (možná proto těch 120 Kčs cena, kdoví?), že použili jiný hlavcně nicneříkající obal. Na tom původní byla vysoká štíhlá postava bubeníka Fleetwooda s pravou rukou v bok jak při nějaké baletní kreaci drží za ruku eroticky podmanivou Stevie Nicksovou. Možná cenzuře vadilo, že od jeho pasu až pod rozkrok visí na šňůrkách dvě bambulky......

Protože i já (občas) mívám potřebu odběhnout od "své hudby" někam jinam, tak jsem si album koupil a později i v remasterované podobě na CD a nemohu říct, že by mě album uráželo. Poslouchám ho a dokáže mě uvolnit. Je vkusné, ale není výrazně podbízivé nebo laciné má prostě v dané kategorii svou úroveň

SECOND HAND NEWS - zvonění kytar a šlapavá úderná baskytara a přesné bicí nástroje odvíjejí úvodní skladbu, v níž se prezentuje kytarista Lindsey Buckingham jako suverénní zpěvák za doprovodu obou zpěvaček. Skladba má optimistickou atmosféru a zvoní a září a Buckingham do ní ještě vložil kytarové sólo až do závěru. Zdařilý počátek!

DREAMS - tak tahle skladba mě popadla hned od počátku. Baskytara a bicí šlapou základní rytmus v neomylné přesnosti. Zezadu mlží kytarové tóny a elektrické piano a my posloucháme podmanivě hladivý a dráždivý hlas krásné Stevie Nicksové, která má vzácný dar vytvořit atmosféru. Náladotvorná píseň ryze amerického typu. Je zasněná jako nekonečné americké prérie,a takovéto snění já můžu. Je to soft-rock nebo pop? Není to vlastně důležité, je to esteticky příjemný zážitek.

NEVER GOING BACK AGAIN - Buckingham předvede, že není žádné kytarové "ořezávátko" a nabídne výtečnou skladbu, kterou si skvěle zazpívá a zahraje na akustickou kytaru se suverénním podáním živých kytarových přediv a se smyslem pro detailní vyznění a vůbec k tomu nepotřebuje celou kapelu. Komorní prezentace bez chyby.

DON´T STOP - rychlejší skladba ve šlapavém rytmu, která má hitové ambice. Slyšíme v ní zastřený podmanivý hlas Christine McVieové, která rovněž hraje na klavír a varhany a sekunduje jí zpívající Buckingham, který do skladby vsune další kytarové sólo. Dusavé vyznění s houkavými sbory v závěru zaručuje kapely skutečný hit....

GO YOUR OWN WAY - zvonění akustických kytara a šamanské bubnování Fleetwooda a opět se rozbíhá skladba vpřed v rychlejším tempu. Hitové ambice jsou ještě evidentnější. Ale ani tady není z mého pohledu cítit nějaká podbízivost, všechno šlape jako stroj. Ženské hlasy a Buckinghamův sólový zpěv. Také sólo na kytaru má výtečný tón a barvu a dělá s rozezpívaného hitu rockový nářez. Pravděpodobně jeho nejlepší sólová prezentace na albu. Udržuje napětí a Fleetwoodovy bicí a McVieho baskytara jsou pro něho pořádným pohonným zdrojem...

SONGBIRD - krásná balada pro klavír. Znovu si uvědomuji výjimečnost Christine McVieové. "Známe se spolu" už od Chicken Shack a vždycky mě její smutný zastřený hlas oslovoval svou vroucností a přírodní krásou. Buckingham doprovází na akustickou kytaru, ale jenom citlivě koloruje melodii, aby Kristýnka vynikla - ideální souznění. Moje oblíbená skladba na albu - navíc nehitového charakteru.

SILVER SPRINGS - chvějívé tóny synthesizeru a klavíru a před mikrofonem stojí eroticky dráždivá Stevie Nicksová (její Rhiannon se mi hodně líbil naživo). Kytarové ornamenty jsou víceméně subtilně a skladba má spíš střední tempo. Oba ženské hlasy se zde spojují a klouzavé kytarové tóny znějí příjemně doprovázeny cinkáním dvanáctistrunné kytary. Ty "stříbrné prameny" jako bych cítil z interpretace i instrumentace. V závěru skladby se přitlačí na pilu a píseň je najednou agresivnější a výbojnější

THE CHAIN - kolektivní skladba. Zvonění kytar, dusavé rytmy a důrazná baskytara z upozadněnými varhanami. Do kytarových tónů zazní i mandolína preparovaná s banjem. Nutno pochválit harmonické proměny a výtečně zaranžované hlasy. Pravděpodobně nejlépe na celém albu. Má to údernost, přehlednost a sdělnost a vtahuje vás to do tématu. Baskytarové téma zde nastolí McVie a přesný Fleetwood svými bicími vyšívá zlatou nit pro kytarové kreace Buckinghama a skladba se žene vpřed až do úplného závěru...

YOU MAKE LOVING FUN - elektrické piano, clavinet hraje a také i tuhle píseň zpívá Christine McVieová. Znovu si uvědomuje, že bylo po pěvecké stránce pro kapelu velmi šťastnou okolností, že se tyhle dva odlišné ženský hlasy v sólových prezentacích, ale identické ve vokálech dokázaly v kapele potkat. Velká devíza. Střední tempo neuhání v žádných závratnostech, ale přesně dusá s občasnými breaky. Buckingham dodává občasné funkové kytarové vyhrávky a prokresluje tónovými barvami pozadí skladby....

I DON´T WANT TO KNOW - rozezpívaná melodická písnička (tady možná ten Petr Dorůžka cítil tu abbovinu ve vedení sborových hlasů a melodice...), ale rytmické pojetí nemá se Švédy moc společného.
Písnička pro dobrou náladu a pohodu, také ona zvoní optimismem a kolektivismem včetně melodického kytarového sóla.

OH DADDY - kytarový úvod v mollových akordech a za klavírem sedí opět Kristýna. Vzrušuje mě ten dlouhý klavírní akord a její mlžný hlas. Bicí jsou důrazné a neporazí vás k zemi, akcentují s baskytarou atmosféru. Zajímavý je ten prostorový sound z pozadí. Klidně by zde mohli zpívat Crosby, Stills And Nash. Připomínají mi je vzdáleně vokály, ale výtečné jsou i akcentované bubny a akordy kytary, která zvoní a bliká jako světelný signál. Staršidelné zvuky perkusivních zvuků a varhanní smířlivost jdou do závěru písně. Vibrace zde cítím v prvním plánu!

GOLD DUST WOMAN - Stevie Nicksová si zazpívá i poslední skladbu. Je v mírném tempu. Kouzlí se zde s kytarami, s hlasy a s ohýbanými zvuky synthesizeru a elektrického piana. Ve skladbě dříme napětí, které přihořívá a vy neustále čekáte kdy na vás hodí svou síť a pohltí vás. Šamanské africké bubny Fleetwood aplikoval velmi účinně, kytary dodávají napětí v barevných předivech a skladba stále graduje včetně naříkavých zvuků v pozadí a ve směsi instrumentální perokresby. Žena v zlatém oparu - to zní hodně sugestivně, ale jakobych Stevie Nicksovou v tomhle oparu viděl stát v nějakém sporém odění a kolem ní zlatý oblak......


V USA se album stalo deskou roku a je označováno za významný obchodní kasaštyk. Také magazín Rolling Stone jej dekoroval jako významný počin.
Petr Dorůžka na pokřivené české verzi vyslovil tvrzení nějak v tom smyslu, že američtí Fleetwood Mac mohou být za jistých podmínek protipólem europopovým hvězdám ABBA... Zatímco švédský kvartet vyhovoval obecnému středněproudému vkusu většinového posluchače v Evropě, v USA Fleetwood Mac na Rumours zaplavil tehdejší americký trh a soudě podle nějakého dávného videa to dělali docela dobře natolik, že se tam i ten bigbíťák našel.

Albu těch pět hvězdiček dám. Podařilo se udělat skutečně skvělou desku. I zábavní principy mohou mít hlubší rozměr. Škoda, že personální změny na dalších albech a ještě důslednější popová orientaci na hitparády kapelu pohltily a zajímavé hlasy a nápady jsem ztratil a už nenalezl... Kdo album neznáte, mohu doporučit.
reagovat

PaloM @ 09.06.2011 22:36:16
Vďaka za pripomienku, to je perla, klenot, úžasne vyvážený album. Každá pieseň obstojí samostatne, album tiež vyniká ako jednoliaty celok. Odkedy ho vydal Supraphon, tak ma na prvé počutie chytil. Obal LP ako mnoho iných zdevastovali, asi im vadili dve klik-klakové gulky, ktoré tvoria humorný kontrast k ostatnému obrazu :-)

PaloM @ 10.06.2011 07:43:59
Len na upresnenie, obal zdevastoval Supraphon, akýsi jednoliaty modrofialový len s textom - názov skupiny a albumu.

Filozof @ 10.06.2011 10:40:37
Já jsem se vyjádřil v Rock+, takže se nebudu opakovat a zbytečně vířit hladinu ...

Voytus @ 10.06.2011 11:34:13
Téhle desky jsem se jako malý kluk něco naposlouchal. Měli jsme ji doma právě v tom suprahonském vydání, jenže pouze ve vnitřním papírovém přebalu, takže mi bylo celkem jedno, jaký obal to má, hlavně, že bylo co poslouchat. Jinak tvorbu Fleetwood Mac moc dobře neznám, časem u mě přešli do škatulky 'komerce', až později jsem zjistil, že původní FM byli úplně o něčem jiném. Nicméně toto album mám pořád dost v oblibě.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Petr Gratias, Brano, EasyRocker, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kaktus, bullb
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje GMMedia.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000