Flamengo - Kuře v hodinkách

Flamengo - Kuře v hodinkách - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1972

Tracklist:

CD (Sony Music Bonton 1998).

1. KUŘE V HODINKÁCH /INTRODUKCE/ (Kubík)
2. RÁM PŘÍŠTÍCH OBRAZŮ (Mišík/J.Kainar)
3. JENOM LÁSKA VÍ KAM (Fořt,Khunt,
Kubík,Kulhánek,Mišík,Šedivý/Kainar)
4. JÁ A DÝM (Mišík/Kainar)
5. CHVÍLE CHVIL (Kubík/Kainar)
6. PÁR STOLETÍ (Mišík/Kainar)
7. DOKY, VLAKY, HLAD A BOTY (Kubík/Kainar)
8. STÁLE DÁL (Khunt,Kubík,Kulhánek/H.Žalčík)
9. KUŘE V HODINKÁCH (Kubík/Kainar)

(total time- 38:37)

b o n u s: (SP-Supraphon 1971)
10. KAŽDOU CHVÍLI (Mišík,Fořt,Khunt/Žalčík)
11. TÝDEN V ELEKTRICKÉM MĚSTĚ (Mišík/V.Poštulka)


Obsazení:

Pavel Fořt - kytara, akustická kytara, sbor
Ivan Khunt - zpěv (8), varhany, sbor
Jan Kubík - tenor saxofon, flétna, klarinet, el. saxofon, sbor
Vladimír "Guma" Kulhánek - basová kytara, sbor
Vladimír Mišík - zpěv (1-7, 9-11), congo, akustická kytara
Jaroslav "Erno" Šedivý - bicí, percussion

h o s t é:
Petr Král - tenor saxofon (1-3)
Vladimír Hruška - baryton saxofon (1-3)
Ilja Bartošek - akustická kytara (4)
Karel Velebný - vibrafon (6)

Smyčcový orchestr řídí Václav Hybš.
Aranžmá přidaných nástrojů - Pavel Fořt.

 
01.10.2016 lover-of-music
2 stars

Tak. A teď se k vám vloupal nezvaný návštěvník.

Na návrh několika uživatelů jsem si našel čas a pustil si Kuře V Hodinkách podruhé. Napoprvé mě vůbec nezaujalo a napodruhé je výsledek stejný.
Zajímalo by mě, co tady všichni tak opěvují. Tu nevýraznou melodičnost? Rychleší písničky jsou si tady podobné jak vejce vejci. Saxofón jsem taky musel přetrpět. Žádný magický hudební moment jsem tady nenašel. Ani žádnou výraznou linku, která by se mi zaryla do hlavy.
Omlouvám se všem, ale pro mě je skoro celé album jen nuda, nuda a zase nuda. Jednu hvězdu dávám za to, že to Flamengo s těmi nástroji umí a druhou za píseň Já A Dým. Ta byla fakt pěkná.

Tak. A teď mě ukamenujte.
reagovat

Progjar @ 01.10.2016 14:17:02
No ukameňovania sa báť nemusíš ale niečo povetrím určite preletí vo forme reakcií. Ja by som ti len za seba poradil, ak sa ti niečo nepáči, nie je to automaticky zlé. Považujem za diplomatickejšie takéto veci radšej nehodnotiť, možno je lepšie povedať svoj názor v diskusii. Ber to ako môj osobný postoj a názor a hlavne, nech ti to neberie chuť do hudby.

Balů @ 01.10.2016 14:28:32
Progjar naprosto souhlasím s tvou reakcí !

Martin H @ 01.10.2016 14:48:51
lover-of-music: asi čekáš, že ten, kdo tě začne kamenovat, budu já, jelikož jsem tě do Kuřete navezl. Respektuji tvůj názor, akorát mě zaráží, že desku hodnotíš po pouhých dvou posleších. A máš pravdu, píseň Já a dým je nádherná.

Zdeněk @ 01.10.2016 16:19:54
Někdy je lépe nereagovat.

EasyRocker @ 01.10.2016 16:25:45
Psát je v pořádku, někdy je ale lépe skutečně počkat. Počkat, až hudba v člověku dozraje jako víno, ne takhle typicky uspěchaně. Např. já začal hudbu poslouchat někdy v 15 letech, první recenzi tady jsem začal psát asi 10 let nato, a to v době, kdy už jsem většinu alb měl rozpuštěnu v krvi. Dřív bych si to tak nějak nedovolil. Ale samozřejmě proti gustu...

Mirek Kostlivý @ 01.10.2016 17:53:10
V profilu píšeš, že máš rád Olympic. Já ho měl v mladých letech taky moc rád, takže ten Kubíkův saxofon bych v té době asi též nevydýchal. Co si vybavuji, tak když jsem ho poprvé slyšel na singlu ve skladbě "Kuře v hodinkách / Týden v elektrickém městě", taky jsem se na něj ve svých 16-ti letech tvářil rozpačitě. Po mnoha letech na saxofon v rockové hudbě nedám dopustit a roním krokodýlí slzy nad jeho absencí u současných Van der Graaf Generator. Takže doporučuji ještě pár let posečkat a pak se k tomuto albu opět vrátit. Možná se budeš divit, proč jsi mu dal tak málo hvězdiček.

Progjar @ 01.10.2016 18:19:02
Ja ešte nadviažem na problematiku dychov v rockovej muzike. Tiež so to nemal rád, dychy ma naučili počúvať Beatles a Chicago. Dnes na to nedám dopustiť ale to chce proste čas a vnímanie, počúvanie hudby.

Petr59 @ 03.10.2016 19:35:52
Bee Gees,Olympic,Beach Boys . . . ani se potom nedivím tomu, co jsi o "Kuřeti v hodinkách" napsal. Chvíli počkej, až vyrosteš z té puberty, mě se to také podařilo.

Petr87 @ 08.10.2016 01:04:07
Klídek, tak jsi "Kuřeti" vhodil jenom "dva drobky", no a co? :)
Já, když jsem před lety tohle, mimochodem dnes už moje velice oblíbené album, slyšel poprvé, podruhé i potřetí... tak jsem z něj taky nebyl zrovna v oblacích.
No a dnes na něj nedám dopustit!
Holt, do některé hudby musí člověk "dorůst" - a nebo tě třeba nechytne za uši ani v budoucnu, i to se může stát.
Takže žádný křeče! ;)

yngwie3 @ 08.10.2016 09:54:19
Nie som si istý že Kuře v hodinkách je o počte počutí, či veku poslucháča ... lover-of-music je podľa svojich slov puberťák, no a ja sa nezadržatelne blížim k veku dôchodkovému ... pritom náš pohľad na Kuře, je úplne rovnaký ...

20.04.2016 Martin H
5 stars

Není v české rockové hudbě tolik desek, za které bych mohl dát ruku do ohně v jakékoli situaci a říct ano, tohle je ono, tohle je to nejlepší, co znám. U většiny alb se vždy najde něco, byť pouhá drobnost, co mohu výslednému tvaru vytknout, avšak u Kuřete v hodinkách veškeré výtky mizí a při každém poslechu, a že jich bylo, propadám kouzlu hudby, jejíž nadčasovost mě snad nikdy nepřestane fascinovat.

Sestava, která v pražském Flamengu vykrystalizovala na počátku sedmdesátých let, vycházela z poněkud jiných hudebních zdrojů, než skupiny v šedesátých letech. Hudba se postupně přitvrzovala a zároveň vytvářela mnohem komplikovanější struktury, z nichž se mnohdy vytrácelo to nejpodstatnější – obyčejná rocková písnička. S tím souvisí i kvalita textů, které buď svou plytkostí vzbuzovaly spíše úsměv, anebo z nějakého důvodu neprošly tehdejším schvalovacím řízením. Nelze se divit, že mnoho skupin v našich končinách na textovou stránku rezignovalo a věnovalo se vytváření dlouhých a mnohdy samoúčelných instrumentálních exhibicí. Flamengu se naštěstí podařilo nalézt textaře takřka geniálního, a to básníka Josefa Kainara, který na desce přetavil své zkušenosti s otextováváním jazzových skladeb a svůj um dal do služeb generačně odlišných hudebníků, kteří ho určitě neupoutali ničím jiným než svou hudbou.

Nevím, jestli existuje jiná domácí deska, u níž by textová složka tak dokonale souzněla s hudbou. A to s hudbou do té doby u nás nehranou, ovlivněnou tím nejlepším, co tehdejší angloamerická rocková scéna nabízela. Střetávají se zde vlivy hard rocku a jazz rocku, za některé skladby by se určitě nemusel stydět ani Ian Anderson z Jethro Tull. Od úvodních kroků v instrumentální Introdukci až po poslední tóny závěrečné písně Kuře v hodinkách nevěřícně kroutím hlavou a říkám si, kde se ta invence a nápaditost v hudebnících vzala. Většina z nich zde podává své nejlepší výkony, což určitě platí o kytaristovi Pavlu Fořtovi, a myslím si, že ani zpěvák Vladimír Mišík výkon předvedený zde již nikdy nepřekonal. A angažování Jana Kubíka, excelentního hráče na různé dechové nástroje, se ukázalo tím šťastným krokem, což se podepsalo na celkovém vyznění výsledného alba.

Zjišťuji, že je pro mě příliš obtížné popisovat jednotlivé kousky na desce, protože jak chcete popsat krásu, která je dokonalá a absolutní? Kdo kouzlu Kuřete propadl jako já, tak ten mi určitě rozumí. Ta sevřenost výsledného tvaru a zároveň zvuková pestrost mě neustále překvapuje a baví mě čím dál víc. Chcete hard rock purplovského střihu? Poslechněte si Ivanem Khuntem zpívanou Stále dál. Nebo je libo něco jazzrockového běsnění? Prosím, máme tu Rám příštích obrazů či Jenom láska ví kam. A co takhle trochu progrese v duchu Genesis? Pár století vám je naservíruje jak na zlatém podnose. A o skladbě Kuře v hodinkách vyvolávající ducha Jethro Tull snad není třeba mluvit. Někdo by mohl namítnout, proč tolik chvály na materiál vycházející inspiračně ze zahraničních zdrojů, avšak kouzlo tkví právě ve spojení s typicky českou melodičností, aranžérskou pestrostí a zároveň zvukovou syrovostí a dravostí.

A dost, místo zbytečného oslavování Flamenga a Kuřete v hodinkách přestávám pro dnešek psát naprosto zbytečné bláboly a jdu si v klidu tu krásu opět poslechnout.


reagovat

Jarda P @ 21.04.2016 07:11:48
Líp bych to nenapsal. Pro mě absolutně bezkonkurenční tuzemská deska všech dob. Před pár lety jsem ji absolvoval naživo a bylo to skvělé. Je vůbec zázrak, že deska navzdory utahování šroubů v té době vznikla.

EasyRocker @ 21.04.2016 07:47:07
Tady není o čem. I když jsem věděl na základě recenzí, že to bude kvalita, tak mě obsah úplně sestřelil a pohltil, skoro už po prvním poslechu. Paráda.

Martin H @ 21.04.2016 09:17:02
Pánové, děkuji za reakce. Kuře v hodinkách znám již čtvrt století a stále mě nepřestává udivovat a bavit. Je to pro mě taková jistota v nejistém světě. A jeden z těch výročních koncertů jsem taky absolvoval a musím se přiznat, že to mi spadla údivem čelist, jak to bylo dobré.

31.03.2015 Romík
5 stars

Dlouho jsem četl a slyšel o tomhle fantastickém albu jenom samou chválu,tak jsem neodolal a před třema měsíci koupil CD(jubilejni edice).Vyborná hudba,absolutně mě to odzbrojilo.Tímto bych chtěl poděkovat Supraphonu,že znovu vydává Česke perly rocku na CD!Krásny digipeck.Flamengo - Kuře v hodinkach jasnych pět hvězdiček - Extraliga!!!
reagovat

luk63 @ 31.03.2015 21:38:20
Na řadu perel Supraphon kašle a nevydává je!

kali @ 31.03.2015 21:45:35
Tak luk63 to bych se vůbec neodvážil tvrdit.
>> odkaz

PaloM @ 01.04.2015 06:07:33
Veď to Romík napísall, že si to kúpil, tak by to malo byť jasné.
Mám všetky vydania, 2x LP a 2x CD. Jeden z najlepších albumov, čo boli nahraté v ČSSR.

luk63 @ 01.04.2015 07:48:57
Přece nepopírám, že Supraphon vydal v reedici na CD Kuře v hodinkách. Vydal - dokonce již potřetí. Ale jsou jiná výborná alba, která nám ještě stále na CD dluží (ta jsem myslel). Navíc je řada alb, která jsou už roky vyprodaná, a reedice nikde (ta jsem nemyslel, ale také bych je přivítal).

PaloM @ 01.04.2015 09:23:32
luk63: úprimne, táto téma ma veľmi zaujíma a ťažko sám hľadám, čo nevyšlo na CD a určito stojí za to.
U mňa na prvom mieste sú prevažne jazzové a jazzrockové LPs, napr.
SHQ - Jazzové nebajky, Jazzrocková dílna, Mirka Skřivánková.
Prosím Ťa, ak Ťa niečo napadne do zoznamu nevydaných na CD, napíš. Možno by to znieslo aj nové diskusné vlákno na také tipy(?)

luk63 @ 01.04.2015 09:54:11
Přesně tato LP jsem Palo myslel, dále např. Pražský Bigband Milana Svobody a další jazzové parády, C+K Vocal a až budu doma a kouknu do skříně s LP tak seznam jistě rozšířím. Vlákno klidně založ, ale pánové za Supraphonu se v něm asi inspirovat nebudou :-(

zdenek2512 @ 01.04.2015 10:30:00
Ta paní je jmenuje Mirka Křivánková a její jediné album s Jiřím Stivínem se jmenuje Zrcadlení. Vyšlo pouze na vinylu.

02.02.2015 EasyRocker
5 stars

Nabuzen neuvěřitelnými recenzemi na toto hudební dílo jsem se konečně někdy před 5-6 lety konečně odhodlal k jeho zakoupení v nové digipackové verzi i se třemi bonusy. Vzhledem k postavení alba na tuzemské scéně jsem samozřejmě čekal mnoho, ale že mě album takto pohltí vlastně už při prvním poslechu, to už ne. Mám řadu oblíbených nahrávek naší scény, ale tohle je elitní záležitost...

Kuře v hodinkách (introdukce) - notoricky známé intro až "hodinkově" přesný nástup všech nástrojů a ohromným tahem na bránu a energií... A už je tady Rám příštích obrazů, jedna z nejlepších skladeb hned v úvodu. Mišík nabírá hlasově velkou sílu a dechové nástroje Kubíkovy pracují v chirurgické souhře s Fořtovou kytarou, která plive do éteru řezavé sólo. Také "Nevadí mi stěny děšťů...", jeden z mnoha famózních textů Josefa Kainara, má v závěru neskutečnou sílu - dojezd skutečně ve velkém stylu. Jenom láska ví kam je uvozena dechovou "hradbou" Jana Kubíka, pak se ale zapojuje celý rockový kolos a v kytarovém sólu se posouváme až někam k teritoriím jazzrocku. Mišík se prezentuje opět suverénním a silným vyzpíváním refrénu... Něžné, éterické akustické kytary (připadám si jak ve společnosti Genesis či Wishbone Ash, hostující Ilja Bartošek) uvádějí naprostou nádheru Já a dým, přichází jazzrocková, psychedelií lehce nasáklá houpavá melodie, která mě úplně pohltila už při prvním poslechu tohoto skvostu. Ačkoli je více poklidu a kontemplace, než agrese, má skladba neskutečnou vnitřní sílu. I kdyby zde nepadlo jediné slovo, je řečeno vše pomocí této nepozemské hudby. Chvíle chvil - opět poklidná, hloubavá záležitost a Mišík nás se svým "šuměly tam krinolíny...." přivádí k další povídce. Do silového refrénu se ale výrazně přitvrzuje na všech frontách a probouzí se celá rocková část této hudební sestavy a přichází souboj silného riffu kytary s dechovou sekcí, závěr skladby ale vrcholí opět skvělým melodickým motivem, doprovázeným Mišíkovým silovým vokálem, z něhož naskakuje husí kůže. Pár století uvozuje znovu jemný akustický úvod, do kterého se postupně zapojují flétny, jemné bicí údery Erna Šedivého a nakonec i varhany. Nádherně jemná záležitost a když si vezme slovo Mišík, padám už pokolikáté do kolen. Vynikající daň ve druhé polovině si znovu vybírají flétny a saxofon a exoticky znějící perkuse. Doky, vlaky, hlad a boty je rytmicky precizní, úderná skladba, kde řádí saxofon (sólo v půli skladby je prostě top!) a skutečně syrová, úderná kytara. Laskomina pro rockově orientované publikum. To jistě platí i o další Stále dál, jedné z nejrazantnějších skladeb se sólovým hlasovým vkladem Ivana Khunta. Už od počátku nastupuje razantní kytarová hra a "ocel a kov" zde vítězí nad dechovou sekcí. Jede se s ohromným nasazením a dá se jistě hovořit o čistokrevném hardrocku. Závěr regulérní části alba samozřejmě obstarává fantastická titulka, která všechny přednosti celého alba jakoby ještě umocňuje. Nájezd celé kapely do refrénu a refrén s možná nejlepším Kainarovým textem sám už vstoupily dávno do rockového panteonu. Naprosto dokonalý, sevřený, silový projev, nikde necítím ani milimetr volného prostoru... Také věc, která se mnou zacloumala hned při prvním setkání s touto hudbou. Co vlastně říkat? Že jde o dokonalý závěr? Digipack (2012) obsahuje ještě tři bonusové skladby, které kvalitativně za albem nijak nezaostávají. Každou chvíli je vynikající rytmicky postavená skladba poněkud santanovského střihu a vynikajícími hostujícími zpěvačkami, které se parádně doplňují se silovým Mišíkem a závěr patří hardrockově drsné kytaře. Týden v elektrickém městě
má silně, rytmicky vystavěný sekaný refrén a vynikající saxofonové sólo ve druhé půli. Závěr pak patří velmi zajímavé, odlehčené, akustické verzi titulní skladby a musím říci, že tato intimnější podoba jí neubírá nic z její síly ani magie...

Ačkoli jsem album protočil opravdu mnohokrát, pořád se nějak zdráhám uvěřit, že tady v dané době mohlo vůbec podobné album vzniknout. Jsou tu samozřejmě jasné vlivy (Jethro Tull, Genesis, Colosseum, Led Zeppelin, Santana aj.), ale to, co z něj tahle elitní sestava slila dohromady, to je skutečně monolit nebývalé síly a lesku. Ani jedna vteřina zbytečná a nazmar, nic nevyčnívá a nepřebývá, všechny nástroje pracují sice technicky dokonale, ale přesto "pro tým", a to je asi kouzlo téhle báječné nahrávky. Dokonalé propojení všech hudebních proudů a inspirací, které přicházely roku 1972 v úvahu, do tohoto novotvaru. Tohle snad ani nelze bodovat...
reagovat

Snake @ 02.02.2015 11:03:59
"Kuře v hodinkách" jsem sháněl v době, kdy u nás bylo totálně vyprodané a nedostupné. Moje žena mi pak z nějakého německého eshopu sehnala vydání Sony Music / Bonton 1998 a snad čtrnáct dní na to jsem si přečetl zprávu o chystané reedici u Supraphonu..

Muzika je to skvělá, recenze rovněž. Hned jsem si musel to cedlo po delší době pustit a už instrumentální intro dokáže pořádně "nakopnout" :) O desce samotné už tady toho bylo řečeno opravdu hodně a protože jsem ji ještě nehodnotil, rád se s těmi pěti hvězdičkami připojím. Parádní a "povinná" jízda !

Mohyla @ 02.02.2015 11:25:06
Easyrocker, pekný pohľad na Kuře, vidím to podobne! Také diela vznikajú výnimočne!
Ak chceš, opravím v úvode .. chirurgické souhře s Khuntovou kytarou.., za Fořtovou kytarou.

EasyRocker @ 02.02.2015 11:31:11
Mohyla: díky za upozornění i za opravu :-)

Jarda P @ 02.02.2015 13:17:24
U mně bezkonkurenčně nejlepší československá deska všech dob. Také živé podání před 2 lety bylo skvělé.

Mirek Kostlivý @ 02.02.2015 20:12:12
Kdepak "propojení hudebních proudů a inspirací, které přicházely roku 1972 v úvahu" - tady bych minimálně rok až dva ubral směrem dozadu. Chlapci to měli hudebně připravené o dost dříve, jenom jim chyběly ty Kainarovy české texty. V letech 1970-1971 se Flamengo vyrovnalo špičkovým světovým rockovým kapelám. A za nejlepší čs. desku všech ji považuji taky. Vlastně již od toho roku 1972, co jsem si ji pořídil a poprvé slyšel. A singl "Kuře v hodinkách / Týden v el. městě" jsem měl, myslím si, již roku 1971. Ale musel bych ho někde vyhrabat ...

EasyRocker @ 03.02.2015 09:27:33
Mirek Kostlivý: to samozřejmě akceptuju jako fakt, ale nic to nemění na to, že tam výše uvedené (a každý by asi našel ještě další kapely) slyším... jinak souhlas, tenhle materiál mě očaroval mnohem víc než mnoho uznávaných zahraničních alb té doby ;-)

20.01.2013
5 stars

No páni. Nečekal bych, že v Česku, navíc v té době, může něco takového vzniknout. Myslím, že lepší české album neexistuje, tohle je zkrátka špička. Některé texty jsou sice chvílemi slabší, ale o to tu tak nejde, o co jde, je hudba. Která do sebe úžasně zapadá. A hra na saxofon je úchvatná.

Každopádně fakt, že je toto album na progboardu na prvním místě, si vysvětluju tím, že jde o českou desku. Je to sice opravdu hodně dobré, ale lepší než Foxtrot od Genesis to není.
reagovat

tykeww @ 20.01.2013 10:36:14
Víš, žes svým přidaným hodnocením vynesl toto album ještě výš? :-) Texty mi slabé nepřipadají, ovšem často si jsou velmi podobné, objevují se v nich stejné obraty (jako tisíc roků...), a to mi trošku vadí. Jinak jsem byl na podzim na kompletním koncertním provedení a to mě jen utvrdilo v tom, že je to výjimečná deska.

Grim @ 20.01.2013 10:50:26
Vím, to je problém pěti hvězdiček, osobně jsem zastáncem deseti hvězdiček. To bych Kuřeti dal devět hvězdiček a Foxtrotu deset. Čtyři z pěti ale dát nemůžu, to je málo.

Grim @ 20.01.2013 22:17:52
Ale musím uznat, že s dalšími poslechy je to lepší a lepší. Možná nakonec přehodnotím názor.

Danny @ 21.01.2013 07:37:41
Hodnotil jsi album po jednom poslechu?

Problém pěti hvězd... Problém je z mého pohledu jinde, tady se téměř všechno hodnotí plným počtem - přitom album, kterému bychom dali např. tři hvězdy, už je podle mého soudu lepší než průměrné a hodné poslechu.

Grim @ 21.01.2013 15:46:09
Ne, slyšel jsem to album minimálně pětkrát, než jsem hodnotil. Teď už jsem ho slyšel tak desetkrát.

Problém to je v situaci, kdy od sebe chci odlišit dvě výborná alba, protože jedno je přecejenom o trochu lepší.

hejkal @ 21.01.2013 15:51:27
Na akejkoľvek škále by si mal tento problém, ak máš radiť stovky, tisíce albumov, a preto sa na hviezdičky vykašli a radšej píš o dojmoch, tam aspoň človek vie, na čom je.

Grim @ 21.01.2013 15:53:01
Ne, neměl, protože čím víc hvězdiček, tím přesnější hodnocení můžu udělit. Dobrý počet by samozřejmě bylo sto hvězdiček, ale protože by to bylo nepraktické, tak za ideální počet považuju hvězdiček deset :-)

hejkal @ 21.01.2013 16:16:44
Desať je málo, akonáhle posúdim sto geniálnych albumov, pričom rok dumám, ktorý je o hviezdičku "lepší" ako iný a ten oproti ďalšiemu... Jasné, keď ťa to baví, niet čo riešiť, ale výpovednú hodnotu to má rovnakú, či je to desať, päť, tisíc... A to nulovú. :)

24.04.2012 swenik
5 stars

Tahle deska mě hrozně dlouho míjela. Zajímal jsem se spíše o zahraniční kapely, ale nakonec to přijít muselo. Něco jsem o ní zaslechl, něco si přečetl, tak jsem se konečně odhodlal k jejímu nákupu. Bohužel nebyl moc šťastný. Vinyl dorazil ve zbědovaném stavu, takže jsem si první poslech vůbec neužil. Naštěstí se nedlouho poté objevila další nabídka (ta nešla odmítnout:-), takže na talíř přišla téměř inertní placka. Párkrát jsem si ji poslechl a posléze naplnil slova jednoho kamaráda, který mi předpověděl, že mě doslova zarazí do křesla. Ano, vstřebání této hudby mi trvalo docela dlouho..

Kuře v hodinkách (Inrodukce) - brumlání si melodie a kroky. Potom zakopnutí, při kterém si údajně Erno Šedivý (tuším, že to dělal on) opravdu natloukl. Přijde rázný energický nástup celé kapely, vlastně taková malá velká ukázka, co všechno nám bude podáváno..

Rám příštích obrazů - úvod téhle skladby je nádherný. Skvělá rytmika, všechno od naprostého začátku přesně pasuje. Pak přijdou "saxy" hrátky a Mišík se opře do zpěvu. Táhne to až k refrénu, tam se zařadí do sboru a je to tu zase. Neskutečná rytmika, stupňování skladby a texty, při nichž až mrazí v zádech ("Nevadí mi stěny dešťů.."). A ten Mišíkův "ječák" na konci, možná by se ani u Uriah Heep neztratil..

Jenom láska ví kam - nejrockovější skladba, proložená syrovými kytarovými sóly. Opět bezchybná rytmická sekce zdůrazňující naléhavý Kainarův text.

Já a dým - a přichází přesně to, co člověk po prvních třech "vypalovačkách" potřebuje. Překrásná zasněná balada, která pohladí na duši. Snad se mi to zdá, ale je zde hodně slyšet vliv Jethro Tull..

Chvíle chvil - a opět rytmický nástup, hlazení saxofonem a stupňování napětí.. V tom všem vyniká překrásný refrén, kde se kytara podřídila celku, ale v pozadí si směle vyhrává saxofon něco úplně jiného, něco úžasného, tak lahodného.. No a na konci opět jako bych slyšel Byrona..

Pár století - ponurý zasněný úvod proložený velmi jemnou perkusí, vibrafon, postupně se přidávají další nástroje a pro mě se rýsuje jedna z nejnádhernějších skladeb, jaké jsem v životě slyšel. Srdceryvný saxofon uprostřed s dojemně hrající kytarou, do toho citlivé bubnování Erna Šedivého a pak ten hluboký dechový nástroj (omlouvám se, ale netroufám si napsat název).. Člověk se téměř nemůže nadechnout, když najednou přijde překvapení v podobě tanečního intermezza, neskutečné! Pak jsme vráceni ještě jednou do ráje a skladba vrcholí..

Doky, vlaky, hlad a boty - veselejší začátek, návrat k úvodním rytmickým skladbám. Nicméně ne tak ledajaký. Mohlo by se zdát, že se Flamengo opakují, jenže naráz přijde další taneční zpestření. Konec skladby jako by byl nacvičený na koncertech..

Stále dál - měla by to být "černá ovce" v Kainarových textech a Mišíkově zpěvu. Ale Khunt se zpěvu Žalčíkova textu zhostil výtečně. Při mrazivém refrénu vůbec neruší, naopak tomu dává něco navíc. Píseň má obrovský drajv. A nemohu si pomoct, nejen sborový zpěv mi připomíná Yes (asi použili stejné efekty). Především první dvě jejich alba, hlavně Time and a Word.. I Khuntovy klávesy jako by hrál Tony Kaye. Ale možná jen můj dojem..

Kuře v hodinkách - a přichází vrchol alba v celé své parádě. Hudbu asi nemá smysl popisovat, o to větší pozornost si zaslouží text.. "Ten nikdy nežil, jenom spal, ten ať je mrtvý klidně dál." To by mohl být přiléhavý citát pro lidi, kteří se s tímto skvostem ještě neseznámili..

Tuhle desku už jsem naštěstí poznal a nakonec překonala má velmi vysoká očekávání. Vůbec se nedivím Dežovi Ursínymu (na něj se snad taky ještě dostane:-), že po jejím poslechu okamžitě naložil Jara Filipa a švihal do Prahy nahrát své Provisorium.. Vivat Hynek Žalčík! Tohle je poklad naší artrockové klenotnice a musel jsem k němu něco napsat.

Naneštěstí zdejší recenze se krásně čtou, ale o to hůř píší. Klobouk dolů před občas až encyklopedickými znalostmi některých zdejších lidí.. A díky za tyhle stránky!
reagovat

adam @ 24.04.2012 08:06:11
Pekne napísané. Ale jedna pripomienka k tomu Dežovi. Provisorium chcel nahrať viac ako rok predtým, ale nebolo mu to umožnené. Napokon to povolenie dostal a švihal do Prahy. Podmienka Pražákov ale bola Dežo a Jaro áno, ale Marcel a Vlado nie.... Dežo preto oslovil Flamengo a rytmika Guma a Erno nahrala spolu so zvyškom Flamenga (okrem Fořta a Khunta)album, ktorý mal znieť ináč. Napriek tomu znie fantasticky. Takže vďaka za Flamengo, vďaka za Kuře a napokon aj vďaka za Provisorium.

swenik @ 24.04.2012 09:43:28
Máš pravdu. Vím, že Dežo měl své hudebníky, ale nebylo mu umožněné album nahrát. Žalčík se asi musel hodně činit, nicméně ta nabídka Dežovi skutečně přišla a prý po poslechu tohoto alba dlouho neváhal. A jak to dopadlo, oba víme..:-)

tykeww @ 04.07.2012 22:42:28
Tady je rozhovor s Vl. Mišíkem o Kuřeti: >> odkaz Doporučuju.

01.04.2012 hejkal
5 stars

Flamengo a Kuře v hodinkách, o tom išli chýry, až som si prácne zadovážil vydanie z roku 1998. Som rád, že som nepočkal na tohtoročné vydanie, aspoň som sa mohol hudbou kochať podstatne skôr.

Pár podivných zvukov a už je tu správne „colosseumovsky“ nabudený džez rock s neodmysliteľným saxofónom. A práve tento staromilský rockový sound, ktorý džez iba dokresľuje, ale ho nezvádza na scestie fusion, milujem. Kuře v hodinkách (introdukce) niečo naznačí, ale až temne zafarbená skladba Rám příštích obrazů definitívne ukáže, že je tu bezkonkurenčne najlepší počin v českej rockovej hudbe, aký poznám. Ešte aj spev, navzdory češtine, znie svetovo. Jedna skladba je lepšia ako druhá, rocková Jenom láska ví kam nemá chybu, miestami „tullovská“ balada Já a dým rovnako, a tak by sa dalo pokračovať. Čo na albume skvelo kontrastuje, je striedanie tajuplných a melancholických pasáží, ako je tomu napríklad v skladbe Chvíle chvil. A ešte aj slaďáky ako Pár století, nehyzdí nejaký zbytočný cukor. To sa to potom počúva jedna báseň (a pieseň, ale, logicky, už nie jeseň, koniec gramatického rýmovania). Spevný švih s rockovými vypätými pasážami i mierne latinskoamerické odľahčenie počuť v Doky, vlaky, hlad a boty. A hoci mi Južná Amerika lezie krkom podobne ako väčšina world music trendov, tu mi neprekáža. Najbližšie k hard rocku má skladba Stále dál, azda nečakáte, že si budem sťažovať. To už spejeme do finále, parádna rocková nádielka graduje v titulnej skladbe. Budem sa opakovať, ale aj ona je skvelo odspievaná a „tullovská“ flauta je jednoducho skvelá.

Dva bonusy, Každou chvíli a Týden v elektrickém městě, sa nesú viac-menej v štýle albumu a človek si ich rád vypočuje.

Na záver zmienim texty, a teda Kainara a jeho básne. K hudbe pasujú a náladou prevyšujú túžbu im rozumieť. To si na poézii cením.

Milujem hydinu, ktorá vládne času!

reagovat

22.12.2011 nowhere_man
5 stars

Zistil som, že ešte som sa nevyjadril k tomuto skvostu, ktorý milujem už pár rokov. Tak to napravím. Nedá sa napísať nič nové k tomuto zásadnému dielu československej rockovej hudby. Tak len pár viet. Hudobníci sú tu excelentní, žiadny nástroj nie je horší ako vynikajúci. Úvodná skladba Kuře v hodinkách (introdukce) je parádnym energetickým úvodom, plynule prechádzajúcim do famóznej skladby Rám příštích obrazů, kde sa mi veľmi páči spev Vladimíra Mišíka. Jenom láska ví kam je skvelá skladba s parádnymi saxofónmi. Moja srdcová záležitosť je balada Já a dým, krásna melanchólia. Chvíle chvil hudbu opäť parádne rozpumpuje do stratosféry. Opäť však príde ukľudnenie v podaní nádhernej, precítenej a emotívnej skladby Pár století. Ďalšia skladba Doky, vlaky, hlad a boty je jednou z mojich najobľúbenejších flamengovských vecí - skvelý riff a vokály. Nadupaná Stále dál nám ukáže skvelý spev Ivana Khunta, je to rocková pecka. Záver patrí majestátnej Kuře v hodinkách, čo je ozaj vrchol albumu. Milujem hlavne tie flautové vyhrávky. K bonusom (sú tiež vynikajúce) sa nevyjadrujem, pretože to plánujem v recenzii na album Paní v černém. Takže záverom - ozaj nič nové som nenapísal, ale pri tak skvelom diele to ani nie je možné. Pecka.
reagovat

09.05.2011 Petr Gratias
5 stars

Jak pozoruji,
Kuře v hodinkách neustále vzbuzuje pozornost a to velmi zaslouženou. Silentis napsal velmi kvalifikovanou recenzi. Přestože jsem svůj názor vložil do reakcí, považuji za jaksi samozřejmé a logické se vůči tomuto albu vymezit i v hodnocení a v osobních postřezích...

Když se historici česko-slovenského bigbítu (rocku) před lety zamýšleli nad tím, které album ověnčit nejcennějším kovem, potažmo které vyhlásit podle stanovených kritérií za nejlepší v daném žánru, drtivá většina z nich se shodla na tom, že by to mělo být právě toto album.
Nutno poznamenat, že realizace alba se odehrávala v dobách rozvinující se tvrdé normalizace politických poměrů na počátku sedmdesátých let a to, že se nahrávání vešlo do edičního plánu Supraphonu té doby lze považovat za malý zázrak. Lví podíl na tom, že album spatřilo s odřenýma ušima za pět minut dvanáct světlo světa, má jeho producent Hynek Žalčík, který díky svým diplomatickým schopnostem a osobní úpornosti dokázal navzdory komplikacím projekt prosadit.
Sólový zpěvák Vladimír Mišík ovšem hodlal nazpívat písně v angličtině, což už v té době nebylo možné a textařské pokusy podle představ skupiny nebyly dostatečně kvalitní. Žalčík tedy oslovil básníka Josefa Kainara, který podle hudebních skic vytvořil osobité texty s literárním nábojem existencionalistického vnímání, jež byly skupinou akceptovány. Kainar byl sice režimní básník, ale vyrostl na jazzu třicátých let a v propojení s hudbou vdechl skladbám mimořádnou nostalgickou atmosféru, která korespondovala s bezradnými časy husákovské normalizace. Kainar se bohužel vydání alba nedožil, lze však konstatovat (navzdory některým jeho dobovým agitkám padesátých let), že to byla důstojná tečka za jeho uměleckou kariérou.
Dodnes se dá říci, že Vladimír Mišík (jako jeden z mála českých rockových zpěváků kladl stejný důraz na kvalitu textu, i hudby) v interpretaci Kainarova textu vyvolává mrazení po těle, když posluchač vnímá:
„Nevadí mi stěny dešťů, ať padám do hrobu, nevadí, že bloudím v mlhách, já jenom jdu a jdu. O vodu se dělím s hady, ve vlasech mívám sůl, prošel jsem eldorády, moře jsem obeplul. Obeplul a narodil se, v démantech ...“
Rovněž pravděpodobně nejrockovější příspěvek textařského počinu Hynka Žalčíka, v emocionální interpretaci Ivana Khunta vyvolá podobnou vnitřní vibraci:
„Zlý svědomí jsem nechal spát…, proletěl jsem tisíc roků… Severní vítr chtěl mě hnát… stále dál. Slepeckou holí mám spočítaný, jak dlouhý je my žití, který je mi jednou, který je mi jednou daný…“
Vzniklo tak osobité album, plné emocionálních vzepjetí, úžasných hudebních výkonů, naplněné energií, jež byla odrazem jejich plnokrevných koncertních vystoupení jak na československé scéně, tak i v Polsku, kterých bohužel ubývalo v rámci skrytého tažení i proti profesionálním skupinám. Samozřejmě, nelze na albu přeslechnout inspirace ze zahraničí své doby. Vliv skupin jako Jethro Tull, Santana, Chicago, Colosseum, Led Zeppelin nebo Yes, je patrný. Na druhé straně v podstatě všechny domácí skupiny tvořily pod dotekem zahraničních vzorů, ale Flamengo si dokázalo udržet takovou míru svébytnosti, že zmíněné vlivy zařídilo přetransformovat i k obrazu svému.
Bubeník Jaroslav „Erno“ Šedivý se těšil pověsti nejlepšího rockového bubeníka a rovněž i Vladimír „Guma“ Kulhánek se stal mimořádným mistrem baskytary, v pozdějších letech jako hráč na bezpražcovou baskytaru. Mimořádný přínos na albu učinil multiinstrumentalista Jan Kubík, který ač ryzí jazzman, dokázal zlomit a získat si obdiv i těch nejskalnějších rockerů. Vladimír Mišík na albu zpívá v mimořádné formě se smyslem pro detail a obsah textu a přesné frázování používá podle svých bluesových vzorů, Ivan Khunt drží harmonie a šokuje svou interpretací ve skladbě Stále dál, dodnes hodnocenou jako učebnicový příklad českého hardrocku, Pavel Fořt (přeškolený baskytarista na kytaristu), i když nestojí na úrovni Radima Hladíka nebo Luboše Andršta, přesto jako hudebník a zejména aranžér odvedl vysokou profesionální práci integrovanou do celkového pojetí alba.
Devět skladeb na albu působí dodnes velmi vyrovnaným dojmem. Vévodí zde vzácná vyváženost mezi údernými skladbami a baladami, a zejména proaranžovanost písní je na velmi vysoké úrovni. Rovněž i hudební režie (Jan Spálený) a zvuková režie (Petr Kocfelda) se podepsaly vysoce nastavené laťce, což se tehdy obecně nedařilo. Kvalitně sejmuté basy a bicí nástroje ční nad možnosti své doby. Pochvalu zaslouží i výtvarně zajímavý design obalu Ivany Jurné. Politování lze vyslovit jenom nad tím, že tehdy nebylo u nás zvykem vydávat alba v rozevíracím formátu, kde by byly zachyceny portréty členů skupiny a otištěny již výše zmíněné texty písní. Ze strany edičního oddělení Supraphonu nebyl zájem prezentovat fotografie vlasatých hudebníků a hudební posluchač rockové hudby zas nebyl považován za natolik intelektuální objekt, aby se kvalitní zpívané texty z básníkova pera kvůli němu v té době otiskovaly.
Deska Kuře v hodinkách byla realizována s Hi-fi klubem a Gramofonovým klubem v r. 1972. V drtivé většině nebylo možné ji jenom tak běžně zakoupit. To už tehdy v rámci restrikcí bylo nařízeno jenom v podobě objednávek. I když se na tehdejší poměry průměrný náklad poměrně rychle vyprodal, dolisování už nebylo realizováno a tak se album pokoutně nahrávalo a jeho cena na burzách výrazně stoupala. Další vydání bylo realizováno na vinylu až v r. 1990 v edici Trezor a pak vyšlo už v CD verzi…
Věčná škoda, že po skupině Flamengo nezůstalo zachováno více skladeb a nezdařilo se natočit ještě alespoň jedno další album, které by deklarovalo oprávněnost vinylu par excellence na domácí scéně. Poměry první poloviny sedmdesátých let to nedovolily. Autorskou a muzikantskou úroveň ovšem po několika letech potvrdili mnozí hudebníci v jiných skupinách a na jiných albech, což je věcí víceméně známou (Formace, Energit, Etc…, Bohemia, Blues Band, Stromboli…)

KUŘE V HODINKÁCH (Introdukce) - Známé klasické šmajdání, brblání a pád.... a pak už se velmi energicky přihlásí hudba. Jak o ní vlastně psát? No vlastě jenom v tom dobrém (ne-li nejlepším). Kubíkův nástup s jeho saxofonem a rytmické breakce baskytaristy Guzmy Kulhánka a Erno Šedivého a ostré spojovací mosty Fořtovy kytary a Khuntovy varhany. Je to pevný útvar. Od prvních tónů cítíme úžasnou souhru, názorovou shodu a výrazný energetický potenciál....

RÁM PŘÍŠTÍCH OBRAZU - a už je to jedna z nejsilnějších skladeb alba. Vždycky mě fascinovaly ty hudební postupy a stupňování harmonie. Všechno jede jako nejlepší švýcarské hodinky. Cítím zde velmi silný aranžérský přesah a schopnost přenést ten potenciál z koncertních pódií do drážek desky.
Mišík zpívá jako o život a opírá se o výtečný Kainarův text, při kterém mi ještě teď leze mráz po těle... Fořt (přeškolený kytarista) vystřihne kytarové sólo mírně upomínající Carlose Santanu, ale ten Erno Šedivy s Gumou Kulhánkem - rytmická soudržnost u nás neslýchaná....

JENOM LÁSKA VÍ KAM - další velmi silná skladba. Mišík zpívá vyostřeně (přes nějaký filtr)a propojení s kytarovým sólem a dokreslováním atmosféry nabízí velmi přesvědčivou rockovou skladbu s údernou rytmikou. Ta odevzdanost a "služba formě", je zde potvrzena v každém ohledu....

JÁ A DÝM - Nádherná nostalgická balada. Prpojení akustických kytar, příčné flétny a subtilního doprovodu je jedninečné. Pak ovšem skladba nabere další grády a aplikace wah wah pedálu do Kubíkova saxofonu. Krásná poezie (chápu, že Vláďa cítil na počátku Etc..., že bude třeba navázat na tuto skladbu a proto vznikl Syn Daidalův....)Kubík byl jednou z nejsilnějších instrumentálních opor Flamenga a cítíte to zde v každém ohledu...

CHVÍLE CHVIL - nádherné prolínání jazzu a rocku první generace. Krásná harmonizování a pak klasická mišíkovina s akustickou kytarou a výměna molových akordu za doprovodu mírných nevyčnívajících sborů. Snivý text chce subitilní interpretaci až do okamžiku, kdy přichází erupce. Dramatické vzepětí tlačí na nástrojový instrumentář a Mišíkův hlas. Sděluje myšlenkové pocity a snové obrazy a následuje opět ta důrazná rocková zemitost a jemné pohrávání s detaily. Fořtova rozostřená kytara a Khuntovy hammondy se snoubí v estetické nádherno a sbory přidávají na intenzitě. Nádherný příklad hudební gradace...

PÁR STOLETÍ - další skladba je téměř meditativního charakteru. Tlumené tóny kytary a zvonky, flétna a jazzový vibrafon Karla Velebného, jako když ve sklenici perlí víno a líné varhanní téma přesouvá skladbu k nezařaditelnému kontemplativnímu jazzu.
A opět skladba nabere na energií za podpory dechové sekce a Mišíkův hlas je opravdu ve formě...Ta nostalgická atmosféra hladí a rozesmutňuje, ale je i jakousí sebereflexí. Fořtova kytarová kresba dotrváří atmosféru a náhle se celá píseň otočí k latinskoamerickému pojetí s perkusivními zvuky rytmiky, vibrafonu a výtečné melancholické Kubíkovy flétny. Závěrečné téma jakoby shrnuje všechny podněty a nápady už na rockovém základě...

DOKY, VLAKY, HLAD A BOTY - saxofonové intro a Gumova drtivě ostrá baskytara a dobře vymyšlený nosný riff, nad kterým se vznášejí skvělé vokály. Mišíkův hlas krásně frázuje za podpory tvrdé rytmiky a Fořt opět vstupuje s kytarou do hry a zase cítíme ten opar latinskoamerické hudby, nad nímž krouží v horkém slunci San Luis Potosí emocionální pouliční hudebníci a podmanivé tanečnice. Je to na tanec,i na poslech!!! Kubík podává jedinečný výkon. Schématické téma se proměňuje a dodává to správné napětí....

STÁLE DÁL - ano, tohle je pravděpodobně nejexponovanější skladba na albu vůbec. Když bych měl vybrat skutečně neryzejší rockovou skladbu, která u nás vznikla, bude tato skladba v první trojici... Ten flétnový nástup s elektrickou kytarou a Khuntův opravdový hardrockový vokál. Zpívá jako o život a opírá se i o výtečný text.
Takové forsírované zpívání u nás bylo neslyšené.
(Prokop to dělal jinak). Tady se Fořt opravdu se svým kytarovým sólem dostává k životnímu výkonu a jeho dravost a energetický potenciál to potvrzuje. Stereofonní efekt kouzlí na domácí aparatuře opravdu velmi efektně.

KUŘE V HODINKÁCH - na závěr přichází ústřední skladba - trochu v zádumčivém tónu a zase to kouzlení flétny a elektrické kytary v pozadí. Nádhera. Téma loučení, odpoutání, hledání, tápání, objevování a obnažování. Flamengo hraje ve velké pohodě a "stále dál" ve velkém nasazení. Prokreslování jednotlivých témat se děje ve velkém stylu. Všechno zní samozřejmě, logicky, přehledně a s velkým nasazením. Flétnové hadovité tóny a závěrečné rockové běsnění je velmi důrazným a přesvědčivým epilogem.

Singlový bonus:
STÁLE DÁL jede v pořádném rockovém tahu na branku se santanovskou rytmikou a a důraznou baskytarou a kreativním saxofonem, na němž ohýbá Kubík tóny pořádnou expresí a Fořtovy syrové akordy a Mišíkův rozpoutaný hlas táhne s Šedivého bicími až závěru...

TÝDEN V ELEKTRICKÉM MĚSTĚ - má volnější písňovou formu s výraznými akcenty a přináší nástin španělské hudby ve Fořtových kytarových obratech a ženský vokál dokresluje atmosféru a velmi sugestivně působí Mišíkův syrový vokál za podpory tepajících bicích až ke konečnému závěru...

Na CD mohl být připojen vedle výše uvedeného singlu ještě edit KUŘE V HODINKÁCH v jakési formě unplugged, blíže přimykající k latině. Jak bylo správně podotknuto, skladba se objevila na flamengovském výběru, ale také na kainarovské bluesové kolekci Obelisk (CD verze)...


Věčná škoda, že Flamengo s touto sestavou už nepřišlo alespoň ještě s jedním albem. Obviňuji bolševickou garnituru, že zcela nesmyslně nastolenými poměry zničila (a nejenom Flamengo) tuhle skvěle sehranou hudební jednotku (jako na počátku osmdesátých let Pražský výběr)...

Dal bych hvězd šest, ale Progboard to neumožňuje, takže pět zcela stoprocentně!!!


reagovat

Petr Gratias @ 09.05.2011 14:05:08
JENOM LÁSKA VÍ KAM - další velmi silná skladba. Mišík zpívá vyostřeně (přes nějaký filtr)a propojení s kytarovým sólem a dokreslováním atmosféry nabízí velmi přesvědčivou rockovou skladbu s údernou rytmikou. Ta odevzdanost a "služba formě", je zde potvrzena v každém ohledu....

Prosím někoho, kdo umí tento text vložit, ať to udělá a vloží do recenze, kde zase vypadla. Ta počítačová elektronika se chová nevyzpytatelně. Děkuji!

PaloM @ 09.05.2011 18:01:58
Text máš vložený.
Ak budeš pokračovať v počte a dĺžke recenzií týmto tempom, vyhodia ma z práce a rozvedie sa so mnou manželka... :-)
Tento album aj ja pokladám za geniálne dielo, perla najvyššej kvality. Pre mňa, čo zažil nástup normalizácie ako nechápajúci puberťák, s odstupom času je textársky výkon Josefa Kainara úplne nepochopiteľný. On, komunistický funkcionár najvyššieho rangu, napísal fantastické úderné verše, v dokonalom súznení s hard rockom Flamenga. Vďaka tomu a vďaka Mišíkovej sólovej tvorbe som si kúpil ešte za komoušov výber z Kainarovej poézie a perom som ručne prepísal najkrajšie básne do denníka mojej priateľky (a neskoršej manželky).
Texty Kuraťa som pracne lovil posluchom z LP platne, čím som nijako neprispel k zachovaniu kvality drážok, ale stálo to za to.

Petr Gratias @ 09.05.2011 18:50:57
Zdravím PalaM....
Prosím Tě, přeji si co nejusilovněji zachovat Tvoje manželství, Tvoje zaměstnání... Tvé paní vysvětli, že jsme oba (a je nás na Progboardu hodně zapálení blázni, ale ona to určitě ví...)
V každém případě děkuji za Tvoje postřehy a názory. Kainara vnímáim stejně a rovněž tak kroutím hlavou nad tím, jak předseda Přípravného výboru svazu českých spisovatelů dokázal psát nezavislou poezii, se kterou Flamengo dokázalo správně naložit.
Bavil jsem se o tom jednou s Vláďou Mišíkem a protože on je skvělý vypravěč, vylíčil mi to v takových barvách, že jsem měl pocit, že na Dobříši, kde Kainar žil jsem byl s Mišíkem, Žalčíkem i já s nimi....
Kainar je zvláštní postava české poezie. V padesátých letech psal některé dost odpudivé agitky (to ale dělali po válce všichni levicoví umělci), ale na druhé straně to byl intelektuál, který zažil první republiku, rozčarování ze zrady Spojenců, deprese z protektorátu.... Mimochodem, chtěl bych Ti doporučit (ale Ty už ji bude znát) píseň Bombardovací blues, které nazpíval a narecitoval výtečně Jiří Suchý za doprovodu Bromova big-bandu.(Album Josef Kainar: Obelisk 1977 nebo na CD 2000)
To je jedna z nejsilnějších textařských výpovědí v hudbě vůbec. Existencionální poezie jak bič.
Mou generaci krmili neustále válkou z pohledu komunistické ideologie a pořád válka, hrdinové, vítězství a zbabělí nepřátelé (až se nám z toho dělalo zle a není divu, že jsme v předpubertálním období tyhle věci zlehčovali na základě toho brainwashingu), ale když jsem si přečetl a poslechl Bombardovací blues, najednou se mi sevřel žaludek, zabušilo mi srdce a po těle mi přeběhl mráz... ucítil jsem atmosféru války a protektorátu a české povahy a už to ve mně zůstalo. Bez filmů, agitace, plakátů, přednášek všelijakých partyzánů - těch skutečných i těch "na poslední chvíli".... V tom textu je všechno!!
Přeji všechno dobré. Petr.

PaloM @ 09.05.2011 20:21:00
Vďaka Petr, pochopil si - treba mať zmysel pre humor. Bombardovací blues nepoznám, ale požičiam si od kamáta CD a vypočujem. Prajem Ti naďalej veľa tvorivých postrehov v muzike.

Filozof @ 10.05.2011 09:39:09
Kainar měl v prvé řadě mimořádný vztah k moderní hudbě. Proto zrovna on.

A jak píše Petr Gratias o tom zvuku - je považováno za zázrak, že na svoji dobu tak vynikající zvuk vznikl na zastaralém a pouze 4-stopém (!!!) mišpultu!

Zdeněk @ 25.06.2011 12:13:39
ad Petr Gratias - Vláďa Mišík ve skladbě Jenom láska ví kam nezpívá přes "filtr" ale do prázdného hrnce a to dělá ten zvláštní zvuk obohacující nahrávku.

22.05.2010 Silentis
5 stars

Co ještě nebylo napsáno o Kuřeti ? Poučen ze včerejšího 17. dílu cyklu Bigbít uvedu pár poznámek: celý repertoár Kuřete hrála skupina už asi 2 roky před natočením desky, jenže s texty v angličtině. V době počínající normalizace však bylo producentovi Hynku Žalčíkovi jasné, že album může být natočeno jen s českými texty, po přemluvení členů kapely, zejména Erno Šedivý se zdráhal, se celý band vydal na Dobříš za socialistickým básníkem Josefem Kainarem. Toho produkce kapely hned zaujala a k písním napsal nepřekonatelné české básně. Bylo to ale na poslední chvíli, protože Kainar na podzim roku 1971 zemřel, kdyby se deska natáčela cca o půl roku později pravděpodobně by nikdy nevyšla. A ještě k písni Stále dál, která jediná nepochází z pera zmiňovaného básníka, původně měla na albu vyjít jakási pomalá věc aranžovaná Pavlem Fořtem, avšak skupině se nezamlouvala. Už přímo ve studiu se tedy Flamengo rozhodlo zařadit skladbu obyčejně hranou na koncertech zpívanou pseudoangličtinou. Původně ji měl zpívat také V. Mišík, interpretace se mu však nedařila, chopil se ji tak Ivan Khunt a zazpíval myslím na jedničku. Tím se dostávám k mému hodnocení, Kuře rozhodně patří do Top 25 desek, které kdy u nás vyšly, osobně mám ale radši od Mišíka jeho Etc 1, která je stylově barevnější. Samotná titulní skladba Kuře v hodinkách je ale asi nejlepší česká rocková věc všech dob, hudebně a zejména textově. Stejně tak citlivá Já a dým, Chvíle chvil s výbornými hammondkami nebo zmiňovaná hardrocková Stále dál patří mezi to nejlepší co na naší rock scéně kdy vzniklo. Z bonusů je lepší Chvíle chvil do celkového dojmu lépe zapadá. Na kompletu Paní v černém vyšla i singlová akustická verze Kuřete v hodinkách, narozdíl od albové verze je zde lépe rozumět textu, naopak je ochuzena o flétnové sólo J. Kubíka. A poslední poznámka: skladby Rám příštích obrazů a Doky, vlaky , hlad a boty převzala a upravila na své první LP Generace skupina CK Vocal, nutno podotknout, že první z uvedených podle mého nahrála lépe, nepůsobí tak upracovaně. Vlastně se docela divím proč tady na progboardu recenze na tohle skvělé album stále chybí, sešli se na něm, stejně jako na Kuřeti vynikající muzikanti a výsledek je stejně jako u Kuřete na výbornou, teda pardon za pět hvězd.
reagovat

Silentis @ 22.05.2010 18:43:54
Dlouhá recenze a stejně jsem ještě maličkost opomněl,po rozpuštění Flamenga část kapely pokračovala s Lubošem Andrštem v tehdy hardrockovém Energitu. Několik archivních skladeb z období přelomu let 1972/1973 s Mišíkem a Khuntem vyšlo poměrně nedávno jako bonusy k reedici dvou alb Energitu. Ale nemůžu je víc hodnotit, protože se k pořízení dvojalba teprve chystám.

Zdeněk @ 22.05.2010 23:34:40
Jako přímý účastník opravdu legendárních koncertů Flamenga musím podotknout,že zmiňovanou skladbu
Stále dál zpíval na koncertech kapely/a viděl jsem je čtyři/ vždy Ivan Khunt a to výborně.Vláďu Mišíka jsem
tuhle věc zpívat živě na koncertu nikdy neslyšel.Takže
tady Erno trochu přeháněl.Snad chtěl sdělit,že uvedenou skladbu Ivan zazpíval na první pokus v českém jazyce.Škoda,že na Kuřeti nedostal tenhle výborný vokalista více prostoru.Ikdyž kdo ví jak by pak album jako celek vyznělo.
V každém případě lituji,že toho po Khuntovi v archívech víc nezbylo.Třeba taková zeppelinovská
Bring It On Home byla živě v jeho podání vynikající..

Zdeněk @ 23.05.2010 07:53:21
Kdo má zájem si přečíst jak Kuře vznikalo ve studiu
výborný článek je na >> odkaz Kuře v hodinkách-
Flamengo mezi špiony a mikrofony

PaloM @ 23.05.2010 09:50:31
Pekná recenzia, oplatí sa pripomínať tento album aj pre mladé ročníky. Na mňa to jednoznačne pôsobí ako celok, nevedel by som vyberať jednotlivé skladby a hodnotiť.
Kainar bol básnik, veľmajster a až na druhom mieste "socialistický". To sú tie rozpory doby, s čím máme problém aj na Slovensku: na jednej strane geniálne básne o láske, na druhej strane oslava rodnej strany: Mihálik, Koyš, Válek.

C&K Vocal ako skupinu mám veľmi rád, ale s cover Flamenga ma veľmi nenadchli, podobne ako Pilgrim U.Heep. Najlepší cover je Chorowod M.Grechutu. A vôbec, najlepší sú vo vlastných skladbách.

Keď máš rád sólo Mišíka, tu je vynikajúca správa o novej štúdiovke, to sa veľmi teším >> odkaz

Silentis @ 23.05.2010 17:24:00
Zdeňkovi díky za upřesnění, co vím tak po Ivanu Khuntovi zbyly ještě dvě singlovky, které znovu vyšly na Paní v černém o ničem dalším nemám potuchy. A k Palovi: na nového Mišíka se těším, dvě věci z nového alba už Etc hraje na koncertech. CK Vocal mám rád, hlavně výběr textů je vynikající, ale Generace byla i hudebně dokonalá. Svěží Rám příštích obrazů, Cerhou fantasticky odzpívaná Na kraji, stejně tak Pospíšilem Lásko, lásko navíc umocněná šokujícím Petřinovým elektrickokytarovým sólem .... celé završeno v jamu všech muzikantů v nadupaném Chorovodu .... jak jsem už psal, nechápu, že tu takhle progresivní deska ještě není.

Zdeněk @ 23.05.2010 20:32:50
Naprosto souhlasím,CaK Vocal má nezastupitelné místo
nejen pro jeho albe ale i ta výborná představení
např.Čas her.Kdo je viděl,určitě vzpomíná dodnes.

Jarda P @ 01.10.2010 18:32:31
Jestli jsi to ty, Petře Gratiasi, jež je autorem knihy o Oldovi Veselém, moderátorem a tvůrcem pořadu Rocková encyklopedie na Rádiu Beat v době, kdy to bylo dobré rádio, tak vítej na Progboardu. Jako bývalý posluchač zméněného pořadu vítám tvé encyklopedické znalosti z rockové historem a věřím, že příspěvek o Kuřeti (ač dlouhý, nicméně plný faktů a mi z duše mluvící) nebude na tomto webu poslední.

Mirek Kostlivý @ 02.10.2010 18:48:52
Tak teď už to aspoň víme :-)! To já zase zapomněl, že na Rádiu BEAT vůbec nějaká Rocková encyklopedie vůbec kdy byla! To muselo být někdy v roce 2002, protože v dalším roce mi moderátor, který tam byl od založení rádia, na moji připomínku ohledně informovanosti posluchačů, odvětil, že soukromé rádio není od toho, aby posluchače vychovávalo, od toho je prý rozhlas veřejnoprávní!

Jarda P @ 02.10.2010 19:30:50
Mirku Kostlivý, omlouvám se za mystifikaci. Zaměnil jsem totiž rádio Hey za rádio Beat. Petr Gratias uváděl Rockovou encyklopedii na rádiu Hey, pořad věnovaný vždy v několika dílech některé z legendárních kapel. Rovněž výborný pořad byla Rocková dílna s Pavlem Lněníčkem, věnovaný především progresivnímu rocku. Tyto pořady však najednou zanikly, na můj dotaz brněnské redakci proč mi bylo sděleno, že o programu rozhodují pražáci a nedá se s tím nic dělat. Na můj dotaz do Prahy jsem se dověděl, že pořady byly zrušeny pro údajný malý zájem posluchačů, což prý bylo statisticky zjištěno. Z původně skvělého rádia, založeného Radimem Pařízkem z Citronu, se stala prachsprosté komerční rádio, které po započetí vysílání Rádia Beat na opavsku již nemá místo v předvolbách mých rádií.

merhaut @ 02.10.2010 20:15:51
Něco k podtématu, jak to bylo v Hey (od Petra Gratiase): >> odkaz

Zdeněk @ 02.10.2010 20:58:36
ad Jarda P.: když už jsme u dobrých radií na opavsku-
kdysi počátkem 90.let jsem poslouchal dobré Radio
Attack - taky skončilo špatně,sežrala ho Evropa 2

11.04.2010 Jiho
5 stars

Geniální album, dodnes nadčasové. Nikdy bych nevěřil, co v bigbítu dokáže saxofon. V tomhle díle nástroj naprosto zásadní. Kuře v hodinkách jsem si poprvé poslechl těsně po revoluci 1989, zhruba v 16 letech, kdy jsem si LP koupil na výletě v Praze ( ještě s jiným obalem ), dodnes jsem unešenej a hrozně rád se k ní vracím. Tohle je muzika, která tady chybí, je naprosto bez konkurence a v jaké době tahle deska vznikla, klobouk dolů... Po Pražském výběru a jejich Strace v hrsti z roku 1982 je to ta největší věc v rockové hudbě, co u nás vznikla a jak tak poslouchám dnešní hudbu, tak bude navěky... Skláním se nad tímto dílem až k zemi...
reagovat

PaloM @ 11.04.2010 17:17:07
Je to bezpochyby najlepší československý rockový album, kde texty a hudba sú fifty - fifty.

pito63 @ 11.04.2010 17:20:57
Hanba, nehanba, počul som ho jediný raz. Už sa mu musím konečne poriadne pozrieť na zúbky.

Cossack @ 12.04.2010 02:24:09
Jako projev úcty je lepší se sklánět „před” něčím či někým, nežli „nad”, Jiho... :-D

Jiho @ 12.04.2010 08:44:02
Nebudeme si tady přece opravovat gramatiku. O to snad vůbec nejde. Chtěl jsem jenom prostě a jednoduše reagovat na tuhle výtečnou a originální desku. Těch v tehdejším Československu bylo jako šafránu. I po těch bezmála 40 letech má výtečnej zvuk, z toho jsem byl dost překvapenej ( příjemně ) ...

Cossack @ 12.04.2010 20:38:03
Jasná věc! Byl to jen „fťýpek”, samo, že jsem pochopil, co tím myslíš a souhlasím s tím... (Ale prostě mi to nedalo...) ;-)

Lothian @ 14.04.2010 18:07:34
Nejlepší čs rocková deska je Svět hledačů. Bez nejmenšího váhání.

luk63 @ 14.04.2010 19:17:57
Vždy je ošidný vyhlašovat něco za nejlepší, tak je tomu i u desek. Každý máme svého favorita nebo favority, dokonce se to může s časem a náladou měnit. Já kdybych měl žít na pustém ostrově a mohl vzít sebou jediné československé CD, tak popravdě nevím, které...

Filoména @ 26.04.2010 20:20:29
Souhlasím, hlavně s tím časem a náladou. Mně se líbí různá hudba. Nedávno byl můj momentální oblíbenec Richard Muller (krásné texty a úžasný hlas). Např. text v písni Baroko: "Zem, která nemá své nebe, ztratila všechno i sebe" mi zní velmi aktuálně, když "koukám" na dnešní Česko (a teď mě ukamenujte). Teď hodně poslouchám Kuře...a staré Marsyas. No a pokud si něco pustím ráno, je to klasika (hlavně Vivaldi), protože na probouzejícího se nesmí moc hlasitě a tvrdě. Mám ráda i folk (když máte rádi ty škatulky)a Pavlicu (ten je ale spíš nezařaditelný, pokud nehraje "čistý" folklór). Moc se mi líbí hudba šmrncnutá keltskou musikou (housličky, bubny, dudy...) ta je také většinou nezařaditelná. Jednou jsem viděla v bedně (televizní) zpívat myslím Estonku užnevímjaksejmenovala a ta celou dobu zpívala se zavřenýma očima a bez hnutí a bylo to úžasné. Na živo to muselo být ještě víc fascinující.
Tak magneticky asi působí Hana Hegerová, kterou mám také ráda, ale na koncertě jsem ji nezažila.
Co opravdu nemusím je rádiové disco a dechule.
Z nynějších zpěváků třeba Dan Bárta a Kryštof (lyrické texty) a Čechomor a ....
No prostě s tím opuštěným ostrovem bych to fakt nezvládla...

luk63 @ 26.04.2010 20:52:41
Filoméno, udělej si profil a tam si dej, co máš ráda, popř. proč. Tady to rychle zapadne... :-)

Filoména @ 26.04.2010 22:10:01
Milý luk63 to vůbec nevadí, že můj nedokončený seznam zapadne. Tož jsem se "trošku" rozkecala. Omlouvám se. Už jsem na nějaké profily, "fejzbúky" blogy a další pro mě záhadné potfory, které se pohybují internetovými vlnami nepochopitelnými - stará páka. Jen si tak občas zabrouzdám a občas si přihodím do diskuse, která mne zaujme, a která není plná vulgarismů. Někdo se na internet chodí vysloveně s prominutím "vyblít". Už se zas rozkecávám.
Konec. Ahoj!

11.04.2010 Cossack
5 stars

Výborná deska (tehdy i teď), dnes už klasika. Vše podstatné se lze dočíst v ostatních recenzích, tak píšu jen proto, abych zvedl průměr k pěti (zaslouženým) hvězdičkám... (Nemyslím si sice, že je to úplně to nejlepší, co ČS bigbít kdy přinesl, ale určitě to mezi „horních 10” patří – a po pravdě, vybrat jednu jedinou věc na pomyslný trůn bych mezi nimi ani nedokázal...)
„...do vody jsem plival a potom jsem ji pil!”
reagovat

Filozof @ 11.04.2010 15:47:23
Tomu o průměru moc nerozumím - všichni, co to tu hodnotili, tomu dali 5 hvězd. Jak bys mohl zvedat průměr?
Jinak znak superkvalitního alba:
1) Hodnotilo to tu 22 (!!) lidí! (Rekord Progboardu?)
2) Velebí ho i kritika i prostí posluchači.
3) I po skoro 40 letech je na piedestalu dokonalosti.
4) Snad nenajdeš člověka, který by ho neměl v českých TOP 5.
Osobně mne nezklame nikdy, kdy ho strčím do přehrávače.

Apache @ 11.04.2010 15:56:23
Já jsem to třeba nikdy neslyšel. :-) Myslím komplet - pár věcí jsem možná někdy zaslech, ale nějak moc to nezaujalo.

hejkal @ 11.04.2010 16:02:13
A to ja zasa musím povedať, že z bývalého Československa si viac (o chlp) cením iba prvé veci od Collegia Musica. Kuře je parádne.

Cossack @ 11.04.2010 17:52:58
Filozofe, jak správně píšeš, 22 recenzí s „plnohvězdičkovým” hodnocením... Jak ale můžeš taky vidět, celkový počet hvězd pod albem je roven čtyřem (zřejmě díky zbloudilým duším diskoušů, technařů a jiných přízraků)... Proto moje „snaha” o zvýšení průměru tohoto nadprůměrného počinu... Kapišto? ;-)

PaloM @ 11.04.2010 18:06:58
Cossack: odporúčam ti napísať desať 5-hviezdičkových recenzií na to isté :-))

hejkal @ 11.04.2010 18:08:06
Nehovoriac o tom, že hviezdičkový systém podľa všetkého nefunguje tak, ako má.

PaloM @ 11.04.2010 18:11:55
hejkal, veď preto si robím srandu. Mám rád hviezdičkovanie pri recenzii, je to celkom zábava. Výsledný priemer by som rovnako nebral vážne.

Cossack @ 11.04.2010 18:15:03
Pro Apache: Doporučuju najít si chvilku a poslechnout... (Nějaký pivko k tomu taky nic nepokazí.) Z Tvých recenzí a názorů (často mi hodně blízkých) tipuju, že „kuřeti na tento způsob” přijdeš na chuť, i kdybys nerad drůbež nebo byl dokonce vegetarián... ;-)
Na druhou stranu, žils bez toho doteď, budeš i dál... Poslouchat „ejsíky, krokusáky, motory, mejdny” a další rockerský lahůdky můžeš klidně zase.

Cossack @ 11.04.2010 18:17:52
PaloM, tak na to bych se zase moh vys...kašlat! :-D Jinak myslím není třeba dalších diskuzí, tohle album to za sebe říká samo...

PaloM @ 11.04.2010 18:35:12
Asi som to už písal (skleróza funguje): keď som bol študent, pracne som z LP platne opisoval text z Mišíkovho spevu :-) Chudák platňa, x-krát som sa musel vracať. Prekvapila ma aj historka, ako triedni nepriatelia rockeri (doba tvrdej normalizácie) došli za súdruhom básnikom Kainarom na Dobříš a čo s ním ich hard rock urobil.
Pre mladších je dobré prečítať si súvislosti, skúste napr. tu a dajte vedieť, čo si myslíte. Poéziu Kainara mám dlhdobo veľmi rád.
>> odkaz
>> odkaz
>> odkaz

Filozof @ 12.04.2010 09:25:35
Cossack
Právě že nechápu. Kdo to sráží? Nějaká neviditelná hodnocení? Jak mohou být hodnocení neviditelná?

Cossack @ 12.04.2010 20:46:14
Pro Filozofa:
Není to zas tak složité a jak jsem si všiml, pohybuješ se tady (na progboardu) už nějakou dobu (delší, než třeba já), takže jsi to mohl vypozorovat taky u jiných desek... Jde o to, že alba může hodnotit i ten, kdo žádnou recenzi „nespáchá”, dokonce i náhodný zbloudilec bez profilu; proto pak průměr hvězd vyjde nižší, než je ten u recenzí... (Ale to už se tu taky mockrát řešilo, jak jsem si všim’...)

Filozof @ 12.04.2010 21:13:34
Cossack
To je ale kravina...

Deadmonkey @ 12.04.2010 21:45:40
Filozof: to teda neni :)

Cossack @ 12.04.2010 21:47:43
Filozof:
No, tak jo... Je vidět, že to nechápeš doopravdy.

Apache @ 13.04.2010 01:01:41
Mě to kolikrát vůbec nezaregistruje hodnocení i když k tomu normálně napíšu recenzi. A perlička: Pokud něco předemnou ohodnotil martin69, tak můžu na nějaké hvězdičkování rovnou zapomenout. :-) (Mnohokrát vyzkoušeno.)

Cossack: Někdy se k tomu snad dohrabu.

kacena from bzenda @ 13.04.2010 19:55:18
Jasan.Je to vyjimecne album.Rozhodne je ho potreba poslouchat od zacatku do konce,protoze na rozdil od jinych ma hlavu i patu,dokonalost sama,mate li starou desku(to sumeni tomu doda ten pravy smak.Super.Pet hvezd

Apache @ 27.04.2010 12:25:29
Tak jsem konečně objevil, kde že jsem to vlastně psal o nemožnosti hodnotit po martinovi69 a (i když jsem to už oznamoval na diskuzi) rád sem teď připíšu, že tento problém zdá se být vyřešen. Nevím, zda se to spravilo samo od sebe, nebo si s tím nějak pohrál Poki, ale naposledy mi to už fungovalo normálně. Teď jen doufám, že to vydrží. :-)

19.03.2010 irock
5 stars

Bylo mi čtrnáct let, když mi kamarád přinesl pásek s tímhle albem (OSA promine). "Nelekej se, jsou tam dechy", řekl. Takže nedůvěra "z principu", ale skončila po několika taktech. Saxofony mi najednou obrátily svět a já jsem asi v tom okamžiku dospěl a poznal, že ani v rocku není kytara všechno a že svět není černobílý...
Někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jsem zaslechl v českém rozhlasu "Stále dál". Byl jsem tím úplně opojený, došlo mi, že se něco mění a že tehdejšímu systému dochází dech.
Kuře v hodinkách je i po téměř čtyřiceti letech stále fantastické album, pět hvězdiček je jediné možné hodnocení.

reagovat

PaloM @ 20.03.2010 08:17:26
Bohužiaľ, ten pocit som vtedy nemal, žeby komoušom "docházel dech", totiž "přelom sedmdesátých" bol tri roky po Charte 77 a je naozaj známe, čo potom režim robil. Skôr si myslím, že si si zmýlil prelom desaťročí o 10 rokov. S ostatnou časťou tvojho postrehu o Kuřeti súhlasím.
Nedaj sa odradiť kritikou, no treba sa snažiť fakty písať presne.

17.03.2010 Martin Moulis
5 stars

Zásadní album české jazzrockové (či spíš rockjazzové) historie. Jsem sice téměř o 10 let mladší než tato nahrávka, ale na starší muzice ujíždím, i když spíš na anglo-americké než české.
Ještě bych podotknul-jak zde někdo níže citoval slova Erna Šedivého (o tom, že toto album pouštěl s kladnou odezvou např. A. Cooperovi), možná bych to radši bral trochu s rezervou... Je to sice možné, na druhou stranu je mi ale z relativně zasvěcených kruhů známo, že Erno je celkem slušný pábitel...
Což tomuto hudebnímu počinu ovšem nijak neubírá na kvalitě-sám jsem ho pouštěl známému z Kanady, který toho má z této éry také dost naposloucháno, a ten doslova nevěřil svým uším, když se dozvěděl, že se jedná o nahrávku z ČSSR ze začátku 70. let....
reagovat

Filozof @ 18.03.2010 09:51:38
"...ale na starší muzice ujíždím..."

Tak to Ti tu chválíme. :-)

PaloM @ 20.03.2010 08:19:58
Som presvedčený, že album je hard rock, saxofón ešte nerobí jazz- ani -jazz :-) Nie som odborník, ale výraz jazzrock je podľa mňa totožný s "fusion" a to je o inom.

Zdeněk @ 20.03.2010 09:12:41
ad PaloM: přesně,Ty mi to bereš přímo z hlavy.To,že někde hraje sax ještě jazz ev.jazzrock nedělá.Bohužel
tenhle názor se na Progboardu vyskytuje dost často.

hejkal @ 20.03.2010 11:34:32
Občas je používaný termín brass rock. Každopádne, interne si ja fusion a džez rock rozdeľujem, kým džez rock je u mňa to, kde je kúštik viac rocku (napr. Colosseum), fusion je pre mňa všetko to prevažne inštrumentálne meditovanie (typu Mahavishna a tak).

Mirek Kostlivý @ 20.03.2010 13:49:10
Připodobnění této desky k tvorbě Colossea používají většinou zahraniční posluchači, kteří jsou překvapeni, že něco tak kvalitního vůbec na Východě mohlo vzniknout. I já, když jsem někdy v roce 1971 slyšel singly Flamenga (Týden v el. městě, Kuře v hodinkách ...) se saxofonem, tak jsem byl překvapen, co tam dělá (u Framus Five mi moc neseděl).
Ale je to jednoznačně HARD ROCK deska a pravděpodobně jedna z prvních ve světě s důsledným používáním saxofonu!

Filoména @ 26.04.2010 19:30:49
Je to prostě český bigbít. Proč to tak složitě škatulkovat? Mimochodem na Čt2 jde právě dokument o hodně dílech o bigbítu. Je dobrý. Viděla jsem ho, když šel poprvé (bohužel ne všechny díly) a nyní mi nejde Čt2, takže nemohu sledovat. Jo jo, to jsou ty digitalizace na městské společné anténě.
Pěkný snad už jarně zůstávající den i ty následující.
Té tmy a zimy už bylo fakt dost!
P. S. Kuře...si pouštím (téměř) na plné pecky, aby z toho něco měli i studenti bydlící naproti. Mladé je potřeba vzdělávat...

26.02.2010 Filoména
5 stars

Vypadá to, že se líbí pouze mužům. Takže uvádím na pravou míru: Úžasné album, mimořádné vanutí Ducha, mimořádné seskupení mimořádných muzikantů! Hudba, která prostě nestárne. Líbí se i po xx letech, a to je pro mne známka dobré kvality, dobré hudby. Saxofon, kytara, flétna - nádhera. Zvedá ze židle a ztuhlý bratr osel tančí po obýváku. Bohužel černou LP Kuřete nemám, ale naštěstí další černé placky jsou uloženy ve skříňce, jako již zde zmiňované: Modrý vrch, Zelená pošta (Hammel, Varga), Svět Hledačů (M. Efekt), Super robot (Oto Petřina)...Zrovna nedávno jsme si říkali s kamarádem, že CD časem přestanou fungovat, takže nakonec zase dojde na černé LP. Tak já jsem připravená.
Naštěstí něco dobrého soudruhům v té době proklouzlo.
Jakto, že má Kuře pouze čtyři hvězdičky?! Počítač neumí počítat? Samozřejmě si zaslouží pětku!
reagovat

PaloM @ 26.02.2010 21:11:33
Jo, Filoména, nezapomínej na extratřídu Josefa Kainara. Básnik, džezmen, extra trieda, i komunista - bez neho by Kuře kulhalo na jednu nohu. A ja Slovák mám Kainarove básne veľmi rád (nielen zhudobnené básne).

Mirek Kostlivý @ 27.02.2010 16:32:53
Jak to, že má "Kuře ..." pouze 4 hvězdičky? Protože tvůrce těchto stránek umožnil hlasování i těm lidem, kteří k tomu hodnocenému albu nenapíší ani řádek! A že jsou mezi námi i tací, kteří si nulovým ohodnocením tohoto alba léčí své komplexy, tak to je nesporné. Já zásadně "hvězdičkuji" jenom to album, které také slovně ohodnotím. A těch je velice málo :-)

pito63 @ 27.02.2010 17:02:23
Na problémy s hviezdičkovaním som upozorňoval viackrát spolu s Apachem. Väčšina z Vás sa nám "vysmiala" do ksichtu. Tu máte výsledok - čierne na bielom. Už by bol najvyšší čas sa nad tým zanyslieť a zastaviť hodnotenie albumov okoloidúcimi.

merhaut @ 27.02.2010 18:41:13
Zrušit veškeré hvězdičkování...

PaloM @ 27.02.2010 19:38:24
Chlapi, chlapci, hoši, prosím vás, ponechajme to hviezdičkovanie, veď sa tu aspoň s niečím môžme pohrať. A o čom sa po zrušení hodnotenia budeme hádať ?

Jednoznačne sa prikláňam k názorom, aby nemohli "hviezdičkovať" neregistrovaní, neprihlásení, okoloidúci,...
Viem, Apache to veľmi chcel, aj iní, aby sa dali albumy "ohviezdičkovať" aj bez napísania recenzie. Mne sa taký spôsob nepáči - buď recenzia s hodnotením, alebo nič - (alebo recenzia bez hodnotenia - keď je album tak slabý, že niet na to mierky).

Ako to nakoniec dopadne, budem rešpektovať.

A čínske kurča v budíku, pardon české Kuře v hodinkách ? Desať hviez je málo.

Filozof @ 28.02.2010 00:44:04
Proč by se mělo líbit jen chlapům?? Mně ho ukázala zrovna kdysi jedna kamarádka muzikantka a nutila mne ho poslouchat, dokud jsem jeho genialitu nepochopil...

Filoména @ 06.03.2010 17:43:42
Ale chlapci, to hvězdičkování je jen sranda. Hlavně že ty pěticípé hvězdy nejsou rudé...

Filoména @ 06.03.2010 18:09:36
A jó, ty nafialovělé pruhy dole. Já myslela, že hodnotí jen ten, kdo píše. Jaksi mi to přišlo logické odůvodnit své hodnocení. Dokonce docela dlouhý pruh klasifikace špatné??!! No, buď dotyční z nudy něco klikli nebo mají hudební hluch a tož to jim asi není pomoci a jsou spíše politováníhodni.
Hlavně ať už přijde jaro!!! Čao!

17.11.2009 Deadmonkey
5 stars

Když poslouchám toto album, vždycky lituju toho, že naši umělci ze 60. a 70. let nedostali ve světě více prostoru. Protože kdyby u nás nebyl komunismus nebo aspoň nebyl v takové podobě v jaké byl, jsem si jistý, že by se vždy v souvislosti s největšími velikány rocku vždy zmínila tato vynikající česká hudební formace.

*****
reagovat

31.10.2009 josef robek
5 stars

Dnes večer z tohoto alba budu pouštět kamarádům jednu věc. Nedávno jsem hrál album v autě a vzal mladého stopaře. Viděl šedivce v autě, nic neříkal, poslouchal.Pak se začal ošívat a zeptal se:"Co to je? To je neskutečná muzika." Potěšil mě, protože na mě to funguje beze zbytku.Jenže já to poslouchám hezkých pár týdnů. Jeho nadšení jen potvrdilo, že jde o skutečně mistrovské dílo.
reagovat

24.12.2008 paulie z malého města
5 stars

Občas, když někomu pouštím, co mám rád, a chci mu to nejdřív popsat, nenacházím pravá slova. Je to folk, jazz nebo blues? Když někomu poprvé pouštím Kuře v hodinkách, řeknu jenom prostě "a tohle je nejlepší české rockové album všech dob". Jinak k tomu, co tady už bylo napsáno, myslím není co dodat.
reagovat

25.08.2008 R R
5 stars

Mistrovské dílo, zásadní album, které by nemělo chybět v žádné sbírce jako excelentní přírůstek.
Desku jsem kupoval v roce 1972 a letos jsem přikoupil i CD.
Život je bílý koráb/ s cukrem a vínem
lásky se nedožijem/ na moři líném
Kdo má strach v podpalubí
/ o plachtu prasklou
Jakživ se nedoplaví/ za snem a láskou...

Hudební a textová nádhera, jen bych opakoval slova ostatních příspěvků. Tak navíc ocením hudební a zvukovou režii a technickou spolupráci pánů Jana Spáleného, Hynka Žalčíka, Petra Kocfeldy, Milana Svobody a Tomáše Šterna. A krásný obal Ivany Jurné.


reagovat

PaloM @ 25.08.2008 18:01:00
Ešte by som pripomenul meno Josefa Kainara. Spolu s Václavem Hrabě (prepáčte, neviem skloňovať - s Hrabětem?) u mňa najobľúbenejší českí básnici (nielen v spojení s rockovou hudbou).

PaloM @ 25.08.2008 18:46:43
Prepáč RR, nepatrí to tu, no nepomôžem si:
Kainar: "Milovali se, jen když se měli rádi" (Mišík, Obelisk)
Hrabě: "tma stéká do kaluží" (neviem teraz, z čoho to je).
Takú poéziu môžu vymyslieť len géniovia.

PaloM @ 25.08.2008 18:55:47
Keď už otravujem, tak do tretice:

TMA STÉKÁ DO KALUŽÍ
Vladimír Mišík & Etc...3

(Václav Hrabě)
tma stéká do kaluží
na šedivém pijáku nebe
otisky cyklámových růží
uprostřed ulice lynčují
autogenem zbytky
této noci, kterou jsem prochodil
abych se ujistil, že žiji
možná, že zrovna dnešní ráno
přinese amnestii
promlčeným láskám

No nie je to geniálne? A ten chlap zomrie tááák strašne mladý, že po ňom zostane len jedna tenká, veľmi pracne pozbieraná knižka.

Nabudúce vokínko poesie soudruha Kainara

Beriq @ 25.08.2008 21:39:26
Souhlas. Především Václav Hrabě byl velice nadaný- škoda, že zemřel tak mladý. Kdo ho má rád tomu doporučuji i album Pár tónů, které přebývají z roku 89. Je zde- živě Mišík s ETC. , recituje se zde... Paráda a skvělá pocta Václavu Hraběti (tak je to správně?). Právě báseň Pár tónů je famózní

Zdeněk @ 25.08.2008 21:56:38
ad PaloM:když už jsme u těch geniálních veršíků:
"lidé se míjí jak pohyblivé schody"/Vladimír Merta/
ale to jsme se dostali trochu daleko od Flamenga-
je zajímavé,že v recenzích na Progarchives zahraniční
posluchači nejvíc chválí z Kuřete píseň "Já a dým"

01.03.2008 Rubicius@centrum.cz
5 stars

Dlouho mi trvalo, nez sem se k tomuhle albu dostal a rovnez dlouho trvalo, nez sem mu prisel na chut. Pred poslechem celeho alba jsem znal jen vytecnou titulni pisen z Misikovi bestofky. Ale pak to najednou prislo a zni to nadherne - Par stoleti; Vlaky, doky, hlad a boty; Ja a dym.

Rozhodne doporucuji poslechnout. Nema to opravdu chybu. Akorat nevim proc sem si myslel, ze misik bude podepsan pod hudbou k celemu albu. A mrzelo me, ze neni.:-)
reagovat

08.02.2008 Michael
5 stars

Je mi skoro trapné přidávat další chvalozpěvy.. ale:

Jsem ročník 79 a tuhle desku jsem slyšel poprvé loni (2007) a nemohl jsem uvěřit svým uším. Jak je možné že něco takového vzniklo u nás? Dodalo mi to obrovskou hrdost, a zároveň lítost nad tím, že nic podobně silného dnes už nevzniká - nebo jestli jo, tak se rád nechám poučit. Alespoň v českých vodách marně hledám cokoli co by se vyrovnalo té síle slov, zvuku a bohatství hudebních nápadů.

Poslouchám pořád dokola už půl roku a neomrzelo se to.. takže dávám maximální počet!!!

reagovat

stanley @ 08.02.2008 09:27:10
michael:

souhlasím s tvým kladným vztahem ke Kuřeti.

dnes toho opravdu příliš nevzniká,co by mělo takovou vnitřní sílu jako Kuře.ale i v českých resp.slovenských vodách když zalovíš,tak najdeš snad i větší klenoty než je Kuře.

1.zelená pošta-varga
2.collegium musicum-konvergencie
3.fermata-skoro všechno..o)o
4.svitanie,svět hledačů-blue effect
5.jazz q-pozorovatelna,symbiosis
6.ota petřina
7.stromboli

a to určitě mnozí doplní jiné klenoty,které ká ani neznám,protože českou a slovenskou hudbu zase tolik neposlouchám.

Jan Siegl @ 08.02.2008 10:20:07
Plný počet?! Vždyť je to jen vykrádačka Colossea s Jethro Tull :) (jen vtipkuji)

Mirek Kostlivý @ 08.02.2008 11:41:08
I já, ačkoliv o mnoho let starší, jsem stále udiven, že na přelomu 60./70. let u nás mohlo něco tak kvalitního vzniknout. Již v roce 1972, když jsem si tu desku kupoval, jsem jí pokládal za naši v historii nejlepší. Na stejné úrovni jako Stand Up nebo Benefit od Jethro Tull. Na tomto mém hodnocení nemusím ani po těch 35-ti letech měnit ani čárku.

PaloM @ 08.02.2008 15:40:49
Reakcia na stanley_a: vymenoval si naozaj poklady,
no podľa môjho názoru asi nemôžme porovnávať rôzne žánre v zmysle - čo je väčší klenot. Kuře v hodinkách je v tomto druhu hudby u mňa doteraz to naj, čo vzniklo. Texty som kedysi opisoval počas odposluchu z LP, až ma "priviedli" k ďalšej poézii Kainara (našťastie že vôbec bola v mestskej knižnici). Hudbá ma v sebe šťavu, energiu a je mi ľúto, že Mišík sa takto rockovo len tu prejavil (ETC... vnímam predsa len inak, ale tiež super a Meditace s Bl. efektom je pekné CD, no rozcvička pred "kuřetem").
Konvergencie by som vedel zrovnávať len s inými výtvormi Collegia, prípadne ELP, Nice. Fermátu vnímam hlavne jazzrockovo (prvé platne). No a Petřina je v "mojich ušiach" zas inde.
Chválabohu, že tu vznikli takéto klenoty a úplne v odlišných žánroch - tým pádom nemám problém, čo je lepšie. Môžem akurát diskutovať, čo od ktorého v reakciách menovaného umelca pokladám za najlepšie,
ale neviem medzi sebou porovnať Fermátu, Collegium, Super-robot, či Kuře, čo je väčší klenot.
Neberte môj monológ v zlom, som šťastný, že tu recenzujete takéto skvosty, vykopávky a je výborné, že toľko ľudí si je schopných spomenúť na československú scénu (zámerne bez pomlčky!). Proste, takto to ja vnímam.

Zdeněk @ 09.02.2008 09:28:58
ad Jarda Merhaut:když už jsme u Flamenga-kdy hodíš
na Progboard ty koncertní fotky Flamenga co jsem Ti
poslal?

Rubicius @ 01.03.2008 13:30:40
Nu v ceske hudbe bych, krome toho co tady kdo uz napsal, doporucil jeste

V. Neckar - Tomu kdo nas ma rad, Planetarium - to myslim vazne
Framus Five - Mesto Er
P. Hammel a Prudy - Slehackova princezna - moc zajimave, nevim co je lepsi, jestli ty texty, nebo hlas J. Kronera
Modus - Balicek snov, nebo pozdeji prvnich par alb M. Zbirku. Jasne, neni to bigbit, ale zari to na hudebni scene te doby jako maloco.

Premyslim totiz, co jeste napsat, ten autor co doporucoval predemnou uz par veci, co bych doporucil , napsal C.M., Vargu, Jazz Q...

Brčko @ 22.05.2008 22:38:41
Dežo Ursíny byl také skvost.

Brčko @ 22.05.2008 22:38:59
Dežo Ursíny byl také skvost.

06.12.2007 Beriq
5 stars

Ten Mišík byl snad u všeho zásadního co se v začátcích Českého bigbítu dělo- Matadors, pvní album efektů...a teď tento klenot s Flamengem. Album mnohými považováno za nejlepší v historii českého bigbítu. Mišík střídá Petra Nováka a Viktora Sodomu v pravý čas. Texty Kainara mu sedí, myslím že se do nich doonale dokáže vcítit což později ukázal i v Etc... Cítím (a sá Mišík přiznal) hodně velký vliv ranných Jethro Tull- takový folk rock někde flétna, někde el. kytara, někde saxofón. Nejvíce mě oslovala Já a dým a Pár století. skladbu Stále dál hraje Blue Effect na koncertech i dnes a hoodně slušně. Samotná titulní skladba se mi ale víc líbí v akustické podobě jaká je na Mišíkově bestce. Úžasné album
reagovat

17.10.2007 Bohouš
5 stars

Mám a pečlivě opatruji LP desku Kuře v hodinkách. Jsem i pamětníkem koncertu Flamenga v nejsilnější sestavě, který proběhl ve velkém sále Domu kultury v Ústí nad Labem. Na koncertě zazněla většina skladeb z této desky. Na ten zážitek se ani po tolika letech nedá zapomenout. Přeji hodně zdraví Vláďovi Mišíkovi i ostatním dosud žijícím členům legendární sestavy. Desce dávám maximální hodnocení, 5 hvězdiček.
reagovat

Zdeněk @ 17.10.2007 16:19:30
Já tuto sestavu od pánaboha viděl a slyšel čtyřikrát
a váhám,zda v historii čs.rocku byla další taková.
Jedna z mála kapel,jež by mohly směle konkurovat rocku na západ od Šumavy.Bohužel doba a tehdejší rudí kormidelnící naší kultury jim nebyli nakloněni.

Alfakher @ 01.11.2009 10:54:24
Tak to ti jen tise zavidim.neco tak skvostneho videt nazivo,to musi byt opravdu zazitek na cele veky a dalsi zivoty soucasne.ja osobne jsem v 75roce alespon videl Vaska Neckare a zive provedeni alba Tomu kdo nas ma rad.take zazitek do konce zivota a to mi bylo tenkrat patnact let.Kure v hodinkach-nejlepsi rockova deska v historii ceskoslovenska.a zatim si stojim!

Zdeněk @ 13.11.2009 18:37:42
Pokud máš zájem mohu ti majlovat pár historických černobílých fotek z vystoupení Flamenga v r.1970/71?/

13.06.2007 lucik713
5 stars

v dnesni dobe hodne mladych lidi je ovlivneno moderni hudbou ovsem nekteri jako napriklad ja nedaji na starsi kvalitni hudbu dopustit,kdyz si ji totiz nekdo zamiluje nemuze se spokojits dnesni ne prilis kvalitni hudbou,ale myslim ze to zapricinil muj otec.nektere pisne si pamatuji z dectvi,kdyz tata poslouchal zeppeliny,floydy,purply,uriah heep....ted to jsou me nejoblibenejsi kapely,ale ted k veci toto album je fakt skvele.
reagovat

04.05.2007 bronislav klucka
5 stars

tak tuhle parádu znám od tý doby co se natočila.
to mi bylo cca.13 někdo možná nebude věřit,ale Doky,vlaky,hlad a boty jsem si pamatoval pořád.
Synek muj je odkojenej muzikou konce tisíciletí ,
ale už dostal rozum, takže jede blindy nightwish
atd.Když poslechl tohle,tak byl docela hotovej a já jsem po těch letech pořád. prostě něco pro naši
rockovou muziku nenahraditelná záležitost.čau
reagovat

Petr Cihelka @ 08.05.2007 00:00:00
Je mi 33.O tomhle albu jsem věděl už dávno/pamatoval jsem si jen \"rám příštích obrazů\"Nedávno jsem měl možnost slyšet tu desku celou a padnul jsem z toho na zadek.I na X-tý poslech objevuju stále něco nového/ten přechod do latiny v \"pár století\"to je bomba/Na kytaru jsem se naučil kuře v hodinkách a Já a dým.Co písnička to skvost - Tahle deska prostě u nás nemá s ničím srovnání.Docela bych se rád dočkal kdyby se dala ta sestava aspoň na pár koncertů dohromady - chtěl bych vidět Fořta a Kubíka naživo.

Pablo @ 23.07.2007 11:04:22
presne tak, co pisnicka to skvost, nezbyva mi nez jen ptvrdit...

19.04.2007 b.wolf
5 stars

Tak konečně jsem tohle naprosto zásadní album čs. rockové tvorby sehnal a po prvním poslechu jsem jenom žasnul, jakou to hudbu dokázalo Flamengo stvořit. Skvělé texty, vynikající hudba i vokály, dalších superlativů skutečně netřeba. Skvělý kousek, který prostě MUSÍ být v každé diskografii, jelikož je to skutečně naprosto zásadní album čs. rockové scény. Hodnocení je proto jasné.
reagovat

26.03.2007 Grtek
5 stars

Jedno z nejzásadnějších a nejkvalitnějších alb české hudební scény. Netipický jazzrockový zvuk (porovnejte třeba s Mahavishnu Orchestra - také jazzrock ale úplně jiný)skoro až bych řekl nikoli jazzrock nýbrž rockjazz. Vnitřní koncept dán především výbornými Kainarovými texty - z celku se pro mně vymykají jen skladby Doky, vlaky, hlad a boty a Stále dál. Obě textově (je cítit, že Stále dál psal Žalčík), první jmenovaná i hudebně.Tyto dvě skladby jsou zde pro mně jakoby navíc, jako by bylo potřeba zaplnit místo v už tak krátkém albu. Ale to je snad jediná chyba tohoto titulu - snad ještě jen, že člověk po každém poslechu lituje, že nenásleduje ještě další půlhodina hudby.
Nemůžu se rozhodnout, zda excelentní nebo mistrovské a co je vlastně lepší. Proto 4,5/5
reagovat

Grtek @ 26.03.2007 00:00:00
Jo a nevíte náhodou někdo něco o albu? (možná spíš sampler) Bazarem proměn? Nějako se o tom špatně schánějí ještě vesměs protiřečící si informace...

Grtek @ 19.04.2007 00:00:00
Ještě jedna věc - všimli jste si někdo, že celé album je nahráno asi o čtvrt tónu výš/níž? Nebo mam špatně nastavený klávesy a jinak nahraný jsou všechny ostatní desky? I to je možný...

Filozof @ 20.07.2007 14:22:15
Bazarem proměn se dá lehce sehnat na LP v každém větším bazaru, nebo ve výprodejích CD v rozšířené CD-verzi za 99,- Kč.

02.03.2007 fragile-yes
5 stars

tento album sa mi dostal do rúk dosť náhodou, a možem povedať, že je to skvost jazz-rockovej hudby v bývalom československu, ktorý je kvalitou porovnateľný s hociktorým albumom na svete, pretože sú tam prvky folku, rocku, jazzu, blues a hlavne hammondov.
reagovat

18.02.2007 Mirek Kostlivý
5 stars

Co ještě může člověk více dodat k hodnocení alba, které je všeobecně pokládáno jako nejlepší v naší rockové historii posluchači všech věkových kategorií?
Tak snad vzpomínkou člověka nejpovolanějšího, a to bubeníka "Erna" Šedivého, jak na tuto dobu nedávno vzpomínal v souvislosti se zesnulým Ivanem Khuntem: "Velká škoda, že Ivan ve své skromnosti nenazpíval více skladeb, pouze Stále dál. Na koncertech toho zpíval hodně, bohužel se více skladeb v jeho podání nezachovalo. Tu desku jsem vzal po své emigraci i do Ameriky, kde jsem to pouštěl různým /i slavným/ rockerům, např. Alice Cooperovi, kteří z té desky byli nadšeni, a ptali se mě, kde a kdy si tu výbornou kapelu mohou poslechnout."
Další moje hodnocení pokládám za zbytečné, vždyť ta deska se mi líbí i po těch 35-ti letech od vydání snad více než kdy jindy. Je to neskutečně nadčasové album, před kterým posluchač může jenom smeknout nebo stát v němém úžasu. Zvláště ten, kdo ví, v jakém dusnu u nás doma to album vznikalo.
reagovat

03.05.2006 Majkl
5 stars

Naprosta pecka... Sedmdesátá léta sem bohužel nezažil, tohle album mi doporučil táta a toto album sem si zamiloval. Myslim si, že je to nejlepší album české rockové historie - jak po technické stránce tak po uměleckém cítění. Jako jedno z mála českých alb se může směle rovnat britským skupinám šedesátých let.
reagovat

Petr Gratias @ 01.10.2010 15:01:41
V naší domácí bigbítové potažmo rockové historii zaujímá album Kuře v hodinkách výsostné postavení. Subjektivně řečeno: považuji ho (a zdaleka nejen já)
za nejlepší albový počin vůbec. Lví podíl na jeho realizaci má dnes zesnulý producent Hynek Žalčík, který zajistil česky otextovaný materiál básníkem Josefem Kainarem a zároveň v době rozběhnuté normalizace za pět minut dvanáct prosadil na Supraphonu jeho vydání. Album bylo subskribováno pomocí objednacích lístků, protože nebyl zájem, aby bylo oficiálně prezentováno jako jiná společensky a ideově vhodná alba té doby. (Vedoucí prodejny Supraphon, kde jsem si album řádně objednal torpédovala můj objednací lístek nabízením sovětské hudební produkce, alby maďarské a rumunské scény, anebo domácím pokleslým popem oněch neblahých časů. Moje úpornost nakonec zvítězila a album s nevraživým pohledem zpod pultu vyňala a položila ho přede mě...) Tím že jeho vydání částečně zaštítil Hifiklub Svazarmu, mělo i výrazně lépe sejmutý zvuk.
Hraje zde jeden z nejlepších bubeníků domácí scény Jaroslav "Erno" Šedivý, baskytarová linka Vladimíra "Gumy" Kulhánka znamenala počátek jeho mistrovského zvládnutí basů v dalších letech jeho kariéry, přeškolený Pavel Fořt na kytaru podává precizní výkon (třebaže nedosahoval Hladíkovy nebo Andrštovy úrovně), Jan Kubík na saxofony, flétnu, klarinet je výsostným sólistou v řadě skladeb, Ivan Khunt hraje na skutečné varhany Hammond L100, bez sólistických ambicí, přesto ale drží harmonii a občas výtečně zpívá sbory a jednou i sólo a konečně Vladimír Mišík, který "objevil" zpívanou češtinu a poezii zpívá s velkým nasazením a smyslem pro jemnosti ve výrazu, občas zahraje na akustickou kytaru a percussion....
Na Kuřeti v hodinkách cítím vliv zahraničních skupin, které FLAMENGO v této době poslouchalo a jimiž nemohli být neovlivněni - např. Colosseum, Santana, Jethro Tull, trochu Led Zeppelin a Yes...
Na albu jsou skvělá aranžmá a skupina proplouvá mezi rockem, jazzem, blues, soulem, ale i baladami. Je zde řada hudebních hostů, která poznamenává tvář tohoto alba v pozitivním slova smyslu. Rám příštích obrazů, Stále dál, Kuře v hodinkách, Pár století.... dodnes mi leze mráz po těle, když album přehrávám a znovu si vybavuji mých sedmnáct let, kdy navzdory komunistických restrikcím, tlaku doby a společensky pokřiveným poměrům jsme si s tehdejšími kamarády dokázali vytvořit náš vlastní mikrosvět, ve kterém i Kuře v hodinkách zaujímalo své čestné místo a poslech skladeb s podmanivými básnivými texty nás vzdaloval realitě a zažívali jsme ty krásné chvíle virtuální svobody ověnčené dlouhými vlasy, džínami, cigaretami, pivem a vínem.
Tohle album naučilo hodně lidí poslouchat texty a vnímat, že hudba a text když jednou jsou, vznikne umění.... Měl jsem štěstí, že jsem tohle FLAMENGO viděl hrát naživo v Brně na Stadioně na podzim r. 1971 a týž večer v klubu na Šelepce. Po odehrání svého repertoáru zazněly i skladby Oye Como Va od Santany nebo Whole Lotta Love od Led Zeppelin. Hodně se jamovalo a hrálo jako o život... Věčná škoda, že se FLAMENGO v r. 1972 rozpadlo a nedožilo se ani vydání tohoto alba. Škoda, že po nich nezůstalo ještě alespoň jedno další album...
Fořt přijal nabídku do zájezdní kapely Heleny Vondráčkové do Japonska a k rocku se už aktivně nevrátil. Nějakou dobu se skupinou hrál sice skvělý Luboš Andršt a v závěru se propojil na jejich posledním koncertu na festivalu v Mostě se Zdeňkem Juračkou... Kubík a Kulhánek odešli do Semaforu a potom působili v doprovodné kapele Evy Pilarové... Khunt a Šedivý působili asi rok v Andrštově Energitu...Mišík to zkoušel se skupinou Formace... V r. 1973 do emigrace odešli Šedivý a Khunt. Nakonec v r. 1980 emigroval do Rakouska i Kubík...
Jejich vzkříšení k trvalému hraní nebylo po r. 1990 už možné. V Comebacku v Lucerně (1991) sice vystoupilo FLAMENGO (Mišík, Fořt, Kulhánek, Kubík ale s klávesovým hráčem Rybalkinem a bubeníkem Kadaňkou). Album Kuře v hodinkách je ovšem mimořádný majstrštyk i po osmatřiceti letech. Zní skvěle, nadčasově, poctivě, rockově hutně a má duši... na rozdíl od masové rockové produkce posledních let.

luk63 @ 01.10.2010 16:44:05
Tady je to někdy nějak obráceně: některý recenze jsou na dva řádky, ze kterých se pouze dozvídám, že je pro autora deska prostě super extra speciál (nebo úplně naopak), a některý reakce jsou na dvě stránky a vlastně na nic nereagují, ale zajímavě a podrobně popisují události kolem kapely či vzniku LP. Jako ta předchozí Petra G. :-) No jo, ale kam takovou informaci dát, když ji autor nechce pojmout jako recenzi s hvězdičkovým hodnocením....

15.11.2005 Zdeněk
5 stars

Tak tohle album vzniklo snad za minutu dvanáct
když už se normalizace valila na naši rockovou
scénu ze všech stran.Já osobně měl to štěstí
vidět tenhle skvělý band čtyřikrát.V té době
to byl ohromný závan muziky v tom nejlepším
smyslu britského rythm and blues a taky svobody,
uvědomíme li si,že za dobrou praci tehdy vyhrávala
stanice Hvězda Pavla Lišku a jemu podobné.
Takže v té době vyšlo Kuře již po rozpadu kapely,a dalo se se sehnat pouze na objednávku.Byl to tehdy
ohromný závan originality a svobody.
Na tehdejší možnosti skvělý zvuk,saxofonové rodeo
hned v Introdukci,neskutečný tah v Rámu příštích
obrazů,skvělý basový part v Jenom láska ví kam,
odvaz Ivana Khunta ve Stále dál.....
A přitom žáná parta solistů,ale band,který šlape
k neuvěření.Pokud lze srovnávat,tak snad s britským Colosseem.
Takže 5 hvězd.
reagovat

Mosteckej Dědek @ 20.05.2006 00:00:00
A to mělo původně vyjít v angličtině.Jednou jsem to viděl živě.Potom ještě poslední koncert Flamenga.Bez Kubíka a Fořta,ale s Andrštem a Juračkou.No to byla bomba všech bomb.
Jinak album 5.[*****]

11.10.2005
5 stars

Výtečná deska. Opravdu propracovaný a pestrý jazzrock, aranžérsky a nástrojově bohatý, stejně tak struktury skladeb jsou poměrně složité, o to je překvapivější, jak to vše drží pohromadě a jak dobře se to poslouchá. Je to album, které má energii, zároveň je hodně poetické (z velké části díky textům, které psal Jan Kainar), občas je opravdu dojemné. No nevím, co bych o tomhle albu měl ještě psát, všechny superlativy už jsem vyčerpal...
reagovat

Michal Hovorka @ 28.03.2006 00:00:00
Toto album špičkové a nelepší co mohlo do našeho domácího rocku přít Složení skupiny je výtečné a texty pana Kainara
v rockovém Pojetí sou tak super toto album nemá chybu zpěv Vladimíra Mišíka je na této desce je výtečný mám ho doma a rád se k němu vracím

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 30x
Pumprle, gunslinger, nowhere_man, Hikoki777, Mohyla, hejkal, targus68, swenik, Zdeněk, Mirek Kostlivý, Grtek, b.wolf, Beriq, josef robek, Deadmonkey, irock, Silentis, Petr Gratias, JendaCh, tykeww, - hodnoceno 6x
kaktus, Flower-pot, Sydd, ripo, bullb, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
lover-of-music
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Flamengo


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000