Family - Family Entertainment

Family - Family Entertainment - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1969

Tracklist:

1. The Weaver's Answer (5:01)
2. Observations From A Hill (3:12)
3. Hung Up Down (3:13)
4. Summer '67 (3:18)
5. How-Hi-The-Li (4:59)
6. Second Generation Woman (3:14)
7. From Past Archives (3:21)
8. Dim (2:32)
9. Processions (2:49)
10. Face In The Crowd (2:55)
11. Emotions (5:12)


Obsazení:

-Roger Chapman/ Vocals
-John 'Charlie' Whitney/ Guitar, Vocals
-Jim King/ Saxophone, Flute
-Rick Grech/ Bass
-Rob Townsend/ Drums

With:
-The Heavenly Strings/ Strings
-Tony Cox/ Additional Arrangements

 
15.01.2018 horyna
5 stars

Stačilo mi poslechově zaznamenat první skladbu The Weaver's Answer a věděl jsem, že v případě Family půjde o vysoce zajímavou a konstatní záležitost. A vlastně také návykovou. Album Family Entertainment bylo první které jsem si od kapely obstaral a zkomponovaná hudba na něm kápla přesně do mé noty. Obsahuje všechny poznávací znamení muziky sedmdesátých let která vyhledávám. Je vysoce novátorská, kreativní ve smyslu pro výborné melodie, nápaditá a v jejím středu raší bohatý nástrojový kvas.

Je mi obzvlášť sympatické, když je kapela schopna do svých skladeb napasovat více než jeden vůdčí vokální typ. Pokud jich ve svém středu má víc a ti disponují rozdílnou hlasovou barvou a polohou, jenom tím jejich výsledná práce získává. Větší variabilita a zajímavější odstíny které jednotlivým skladbám pěvecké osobnosti propůjčí, jsou ve výsledném hodnocení na kladné straně.

Roger Chapman svým nakřáplým, raubířsky mužným postojem skladby obrušuje až na dřeň. Naopak civilnější přednes basáka Ricka Grecha stojí v jeho protikladu a písně ve kterých se představuje, kloní album na jemnější stranu. Poměrem 6:3 samozřejmě vede Chapman (je velmi suverénní, občas až extaticky výbušný), ale i on dokáže zavelet k melodice a jeho mocný nástroj se v písních From Past Archives, Dim a Processions rázem promění v něžně sametové představení s opuletní dávkou nostalgie.

Tolik tedy k vokálním divům, které mám s tímto albem spojeny. Další kapitolou je samotný, velice kvalitní písňový základ, na který hoši roubují dokonalá aranžmá saxofonu, foukací harmoniky, piána nebo houslí. Instrumentální ornamentalitou se tak blíží ke skupenství kapel jako King Crimson, či Gentle Giant. Ne, nejsou jim zvlášť podobní a zdaleka nevytváří jejich plagiát, jen dokáží stejně obratně aranžovat a být silně originální.

U Family, potažmo tohoto alba jde i o atmosféru. Často mě svou opravdovostí dokázali odzbrojit a sentiment se kterým tak bohabojně pracují, jako mávnutím kouzelného proutku navrací člověka do dětských let.

Family jsou kapelou určenou milovníkům sedmdesátek, pokud vám jejich diskografie doma ještě chybí, vězte, že máte co doplňovat.
reagovat

northman @ 15.01.2018 08:50:07
V jednom z posledních čísel Pop Music Expresu byl krásný článek "Rodina, zemědělství a Blodwynské prase", který pojednával o trojici tehdy slibně se vyvíjejích mladých kapelách, o Family, Jethro Tull a Blodwyn Pig. Family tehdy byla z té trojice pro mě kapela, kterou jsem znal nejméně. První tři desky a zvláště tato jsou skvělé, zvláště Rodinná oslava se mi hodně líbí. Roger Chapman je zpěvák s nádhernou barvou hlasu. Napsal jsi to pěkně , hodně se mi líbilo číst o oblíbené kapele.

Jarda P @ 15.01.2018 12:52:15
Family jsou další kapela, od které neznám slabší desku. Poprvé jsem se s nimi seznámil prostřednictvím alba Bandstand, na kterém hraje (ale sólově nezpívá John Wetton). Doplňování ostatních desek pak už bylo samozřejmostí. Tak jak zbožňuji Family mě na druhé straně vůbec neoslovili Streetwalkers, byť ji tvořil mozek Family, Chapman a Whitney.

Petr87 @ 15.01.2018 14:40:09
Díky za recenzi!
Díky ní jsem si zase po dlouhé době připomenul jedinou desku, kterou od FAMILY vlastním, a to je "Music in a Doll's House".
Velmi dobrý, uklidňující a náladotvorný symfo prog s dotekem psychedelie... a zpěvák mi připomíná barvou hlasu hodně Petera Gabriela, ale občas trošku přiškrceného.
Docela jsem na tuto desku zvědav, možná zase nastal čas si trochu rozšířit sbírku!

Voytus @ 15.01.2018 15:19:00
Výborné album, od Family nejlepší. Další ze skupin, které jsem začal sbírat na vinylu (už mi chybějí jen poslední tři). Chapmanův zpěv je doslova maniakální, především díky tomu šílenému vibrátu. Jako později narozený jsem jej poznal díky Oldfieldově písni Shadow on the wall a celé roky jsem nic jiného neznal - a ani nesháněl. K Family jsem se dostal o hodně let později, když jsem na netu naháněl všechny možné rarity a jasně, že mě chytli hned díky Music in a doll's house. Od nich můžu všechno, skvělé album je Fearless - navíc je každá deska dost jiná, pohromadě to drží jen ten Chapmanův vokál.

Petr87: "symfo prog s dotekem psychedelie". Ono je to zařazení strašně složitý, díky tomu, jak se jednotlivá alba liší. Někde jsou až do folku, na Anyway zase slyším jazzové vlivy. Možná právě díky téhle neurčitosti zůstali kultovní skupinou, třeba jako Edgar Broughton Band. Je v tom něco typicky britského.

northman @ 15.01.2018 15:37:11
Voytus: jestli nemáš Fearless, tak mi napiš adresu a já ti jej věnuji, mám původní vydání 2x a ber to jako dík za ten tip na čarodějníky.

Voytus @ 15.01.2018 15:52:05
northman: Fakt máš původní desku dvakrát? Pošlu Ti adresu mailem. Nechceš ani nějakou symbolickou cenu jen tak od voka?

Voytus @ 15.01.2018 15:54:16
Mimochodem s tím Gabrielem to není jen tak náhodná podobnost, sám Gabriel inspiraci Chapmanem přiznává (a Otisem Reddingem, ale to byli snad všichni britští zpěváci).

northman @ 15.01.2018 15:59:15
Voytus: ne nechci nic. Adresu mi pošli na mail arcticbear@seznam.cz, díky. Ty čarodějníky jsem nakonec objednal všechny.

Petr87 @ 15.01.2018 16:03:45
Voytus: Zdravím! Právě v tom je ten problém, že znám jen tu první desku, takže ten popis se vztahuje jen na ni...
V každém případě mám ted' brzy v plánu poslech i dalších desek - a že jich nevydali málo! Uff... to zase bude hudební odysea!

Voytus @ 15.01.2018 16:04:23
northman: Tedy ujednáno. Za čarodějníky jsem rád i já, věřím, že napíšeš i nějaký ten postřeh sem, ať se kolem nich trochu něco děje.

Voytus @ 15.01.2018 16:06:30
Petr87: Teď už rozumím. Na dalších deskách není orchestr, takže to zní v základě folkověji, nebo spíše více akusticky...hmmm, ale ani to vlastně není úplně pravda. Určitě si ty další věci poslechni, budeš valit voči ;-)

northman @ 15.01.2018 16:14:24
Voytus: zapomněl jsem heslo na ten mail co jsem uvedl a tak mi napiš adresu buď na mail arcticbear1@seznam.cz, nebo přímo do reakce. Díky za adresu.

jiří schwarz @ 16.01.2018 00:02:35
Ahoj Horyno, už poněkolikátý za 2 týdny Ti musim napsat děkovačku, jaký zajímavý věci připomínáš a navíc s jakou grácií ty svý recenze píšeš (a to ještě navíc o věcech, který jsi v době jejich vzniku nezažil). Mě se Family v sedmdesátkách vyhnuli (bylo hodně co poslouchat), tak to teď díky Tobě doháním, a práce mi proto trochu stojí. Tak radš piš míň :-).

horyna @ 16.01.2018 08:15:45
Všem přísedícím děkuji za jejich odezvy a reakce. U kapely Family si těch názorů cením ještě více, jelikož jde o mou srdeční záležitost a jsem tudíž rád, že zde patří k těm které máte taktéž rádi. Vzpomínám, když jsem je slyšel poprvé, vyvolali u mne podobné nadšení, jako kdysi dávno kapela z osobní top dest - Gentle Giant.

Gratulace Vojtovi za northmanův dárek. Sběratelství je krásná záliba, ať už placky stříbrné či černé, když je na nich záznam kvalitní, vždy dokáží dotyčného potěšit. Vlastně jde o nevyléčitelnou nemoc :-)

02.03.2009 hejkal
5 stars

Roger Chapman zanôti úvodné slová a už je tu klasika The weavers answer. Naliehavosť, emócie, mix akustického s elektrickým, nechýba psychedélia, saxík, pohoda. Najlepšia vec je podľa mňa Observations from a hill. S beznástrojového refrénu mi behá mráz po chrbte. A nastupuje ráznejšia Hung up down, ďalšia pecka. Summer ’67 načne orientálnu tematiku usvedčujúcu Led Zeppelin a ďalších z nedostatku originality. :) Na vydýchnutie je tu zvláštna How-hi-the-li a prichádza ďalší super moment albumu. Second generation woman zložil Ric Grech a aj si ju (mám pocit) spieva. Je to blues-boogie song, asi nič závratné pri bluesmanovi, ale tu to sedí ako parádne spestrenie beztak pestrého albumu. Clivá From past archives, Amerikou predýchaná (čítaj country) Dim, krásna krehká Procession, melancholická Face in the cloud a záverečná dramatická Emotions, všetko je to uragán emócií s prejavom, o akom už dnešné MTV hviezdy môžu iba snívať (a o tom pochybujem, tie skôr snívajú o tom, ako sa zavďačiť producentom a masám, ktoré si, tak ako tých hudobníkov, stvorila MTV).

Oproti debutu sa mi zdá, že skladby dozreli. A veľmi rád ich počúvam. Toto je môj esenciálny album od Family. Odporúčam všetkým. Ale pozor, akustický a komorný prejav prevláda.
reagovat

Olaf @ 13.11.2009 16:34:38
Family - skupina, při jejímž poslechu (zpěvu) vždy běhá mráz po zádech. A též vynikající rytmika, mám je rád léta, jsou nezaměnitelní, vynikající.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
hejkal, Karlos80, horyna, ripo
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Family


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000