Emerson Lake & Palmer - Tarkus

Emerson Lake & Palmer - Tarkus - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1971

Tracklist:

01. TARKUS (20:40)
I. Eruption (Keith Emerson) 2:43
II. Stones of Years (Keith Emerson/Greg Lake) 3:43
III. Iconoclast (Keith Emerson) 1:16
IV. Mass (Keith Emerson/Greg Lake) 3:09
V. Manticore (Keith Emerson) 1:49
VI. Battlefield (Greg Lake) 3:57
VII. Aquatarkus (Keith Emerson) 3:54
02. JEREMY BENDER (Keith Emerson/Greg Lake) 1:41
03. BITCHES CRYSTAL (Keith Emerson/Greg Lake) 3:54
04. THE ONLY WAY (HYMN) (Keith Emerson/Greg Lake, themes used in intro and bridge only from J.S. Bach's Toccata in F and Prelude VI) 3:50
05. INFINITE SPACE (CONCLUSION) (Keith Emerson/Carl Palmer) 3:18
06. A TIME AND A PLACE (Keith Emerson/Greg Lake/Carl Palmer) 3:00
07. ARE YOU READY EDDY? (Keith Emerson/Greg Lake/Carl Palmer) 2:09

Total Time - 38:40


Obsazení:

KEITH EMERSON -- Hammond organ, St. Marks church organ, piano, celeste, moog synthesiser
GREG LAKE -- vocals, bass, electric & acoustic guitar
CARL PALMER -- drums, assorted percussion
Eddy "Are You Ready" Offord -- engineer
William Neal -- paintings

 
06.01.2017 horyna
4 stars

Přetěžká a trudná cesta vede na hudební Olymp. Nakolik jen odvážlivců i narcisních egocentriků se pokoušelo na něj za posledních dejme tomu 50 let vyšplhat. Trojici Emerson, Lake, Palmer se to podařilo velice brzo, nejspíš i proto že své nadání dokázali procedit skrz síta průměru a s talentem, jenž jim byl do kolébky dán především v mladém věku hospodařili velice efektně.

Virtuozní a technicky dokonale zvládnutá muzika často exhibuje na hranici únostnosti, ale nikdy nenechá člověka na pochybách kolik energie a fištronu muselo být při její výrobě použito. V úvodní předlouhé suitě se dovedu lehce ztratit, ale vždy jen na chvíli, protože nová pasáž která už klepe na dveře mě z toho "srabu" dokáže velice jednoduše vyvést. A když už je té instrumentální nabubřelosti moc, přispěchá Greg Lake se svým jedinečně krásným vokálem a vše zase pěkně urovná. Občs je to divadlo, divadlo sehrané na svého diváka, který prostě jen kouká, v tomto případě poslouchá s pootevřenou pusou v úžas. A jestli někdo tvrdí že zde nejsou emoce, je to hloupost, už jen úvodní monstrózně klávesový přeliv v sobě spojuje značnou citovou hloubku podepřenou o bouřící klávesové hradby a bicí přechody.

A jestli je té náročnosti na někoho přespříliš, potěšit by ho měla druhá, frivolnější strana desky.
Tarkus není jen o technice, jistá estetická krása z něj vyzařuje dodnes a kolik kapel v dnešní době je sto tohle poskytnout.
reagovat

Jarda P @ 06.01.2017 15:40:33
K Tarkusu jsem přišel ve svých 15 letech, kdy jsem ještě netušil, že existuje nějaký art rock, a okamžitě mě chytl. Bylo to poté, co jsem si v Melodii přečetl článek o ELP. Spolu s Trilogy má nejoblíbenější deska od ELP.

john l @ 06.01.2017 16:10:26
Horyno ty jsi nezmar :)
začátek tvé recenze ve mě evokuje Miltonův výrok: Dlouhá a těžká je cesta z pekla ven, po níž míříš ke světlu, mimo jiné vyřčený ve filmu Sedm, že by inspirace?

tykeww @ 06.01.2017 23:03:20
ELP na opravdový vrchol vyšli až s adaptací Musorgského Obrázků z výstavy a bezpochyby svou vlastní plackou Trilogy. Ovšem už Tarkus je mistrovské dílo. Co se týče klasické formy progresivní 20timinutové skladby, Tarkus řadím k těm nejzdařilejším, co jsem kdy slyšel. Opravdu mě baví. I když je to hodně o momentálním rozpoložení :)

Snake @ 07.01.2017 11:16:37
Já jsem z alba nadšenej, na rok 1971 je to až neuvěřitelná nakládačka. "Tarkus" je pro mě synonymem pro virtuozní a energickej klávesovej art rock. O něco podobného se pokoušeli třeba Triumvirat (Illusions On A Double Dimple 1973), nebo - o pěkných pár let později - Cairo (Cairo 1994), ale originál je jenom jeden...

Baví mě i ty blbinky typu "Jeremy Bender" a "Are You Ready Eddy ?", proti té našlapané první straně je beru jako vítané odlehčení a zpestření. I - pro některé až příliš akademičtí ELP - tady předvedli svůj smysl pro humor a nadsázku. Samotného mě překvapuje fakt, že se tady - s vyjímkou skladby The Only Way - obešli bez přímých citací z oblasti vážné hudby.

Mám prastaré a nedatované italské vydání Manticore - CDOR 8214, ale hraje parádně. Tady není nad čím špekulovat, z mého pohledu jde o naprosto vyjímečné album a milník žánru.

horyna @ 07.01.2017 13:31:06
Jarda P: poslouchat Tarkus v patnácti, smekám

John l: ano, zvláštní náhoda mě inspirovala sedm-ičkou

ostatním děkuji a jsem rád že si tahle vyjmečná deska své oblíbence dávno našla, snad najde i díky Progboardu další a další

jiří schwarz @ 09.01.2017 00:11:00
K mým evergreenům z tvorby ELP, ke kterým se častěji vracím, patří pouze 1. album a Kartinky. Tohle album, vydané mezi nimi, je taky zatraceně dobré, byť to není má srdcovka. Jen pár poznámek k němu:

1. Někdy se mi zdá Emerson takový až moc vážný (pod tíhou povinnosti art-rockového hledačství? ... a nahrávací smlouvy nutící vyplodit mnoho progrese?). Stejně mám radši mám Vargu a rané Collegium, v jeho pojetí cítím víc radosti z muziky a hravosti (i v kakofonických pasážích :-)).

2. Chci vyzdvihnout také Grega Laka. Jeho zpěv, ať v těch „krystalických“ pasážích, ale i jeho divočejší vokální projev na str. 2, je výborný. Jeho kytara (asi se jí musel chopit jako basák, divím se, že někoho nepozvali, ale aspoň tedy mohl vyniknout on sím) je také výborná, i v té suitě Tarkus. Tu pasáž s jeho sólem mám rád.

3. Str. 2 LP je pro mě fajn, příjemné odlehčení (Horynovi působí domem až „frivolnosti“, no prosím). Nemyslím si v rozporu s dřívějšími recenzenty desky zde, že ten celý veleopus ty drobnější skladbičky ponižují. Rokáče (zde Are You Ready, Eddy?) vždy Emerson uměl, zde to má „koule.“ S jakou lehkostí hraje klávesy v rokáčku, je obdivuhodné. ELP byli muzikanti, kteří byli novátoři art-rocku. Ale nelze jim vyčítat, že měli rádi i jiné způsoby muzikálního projevu. Nebyli to stroje na 20minutové skladby, asi by začali nudit dřív, než skutečně začali.

Voytus @ 10.01.2017 13:19:28
S tou Lakeovou kytarou se to má trochu jinak. Právě kytara byla jeho prvním nástrojem, jen, když se dostal do King Crimson, tak byl původně přijat jako zpěvák (přeci jen už skupina měla Frippa), teprve tam začal hrát na baskytaru, aby byl plně využit a skupina nemusela shánět basáka - i kvůli prachům, konec konců s takovou hudbou neměli šanci na kdovíjaký komerční úspěch, takže čím menší sestava, tím lépe.

jiří schwarz @ 11.01.2017 23:47:46
Ad Voytus: No to mně nesecvaklo, díky za tu poznámku.

29.01.2014 gunslinger
4 stars

Trvalo mi dlhšie vstrebať takúto dávku prog-rocku. Aj keď som si tu našiel vždy nejakú novú časť ktorú som predtým „nepočul“ dlhý čas ma vždy odradilo ťažké prog-biomechanické intro. Je to pre mňa náročné počúvanie. Čo ma v poslednej dobe začalo na progresívnom rocku sedemdesiatych rokov nesmierne baviť je čisté potešenie s takmer neopočúvateľnej hudby. Sila týchto skladieb tkvie v neopakovateľnosti postupov. Ktoré sa dajú iba s námahou zapamätať hneď po prvých vypočutiach (Keby som ich počúval donekonečna tak to samozrejme mení situáciu). Týka sa to hlavne 20 minútových suít ako napríklad Tarkus. Počúvam to asi 10 krát a vždy tam objavím niečo nové. A keď sa k tomu za pár týždňov či mesiacov dostanem znova už zabudnem čo sa tam hralo keďže to nehrajú podľa štandardnej šablóny intro, sloha, refrén a tak dále....

Je to druh hudby ktorá sa mi každým počúvaním páči viac a viac. Tarkus je suita plná pochmúrnej atmosféry zničeného bojového poľa. Cez vypálený front plný na uhoľ spálených mŕtvol prechádza tank v symbolickej podobe zvieraťa. Oddychovky ako Jeremy Bender alebo Are you ready Eddy mi vôbec neprekážajú práve naopak. Nie som zarytý (vlastne žiadny) progrocker takže mi počúvanie príjemne spestrujú a dá sa pri nich oddýchnuť od Tarkusovskej onanie. The only way má v sebe poriadnu dávku nostalgie a vážnej hudby keď už na žiadnu inú, tak na túto skladbu by som povedal že ide o nejakú prerábku klasika.. ako to je ? neviem. Infinitive space je zase jazz ako vyšitý tak isto mi nevadí. Keď nemá inštrumentálny jazzík viac ako 10-20 minút tak ho môžem.

štandardné záverečné zhodnotenie: Chválitebné. Veni, vidi, fugi.

reagovat

tykeww @ 29.01.2014 17:21:50
Díky za hezké zhodnocení. Já osobně mám nejraději Trilogy, leč Tarkus mám ve veliké oblibě také.

PaloM @ 29.01.2014 17:59:06
gunslinger, príjemne si ma prekvapil.
Ako píšeš v prvej časti, som tak isto na tom.
Dlhé skladby s náročným obsahom - dobrodružstvo objavovania. Tarkus som doteraz plne neprebádal. Teraz to presne rovnako prežívam s King Crimson.

hejkal @ 29.01.2014 18:04:03
No pekne. Azda raz podobné skladby aj začneš hrávať. :)

Mayak @ 01.02.2014 17:31:20
... je skutočne príjemné sledovať vývoj a istým spôsobom hľadačský posun v jadre zatiaľ rebela /jasne, patrí to často najmä k mladosti/, ale iste aj vnímavého človeka, všimol som si aj viaceré hodnotenia klasických art rockových albumov od Teba ..a palec hore v tomto ...

29.07.2012 moonySK
3 stars

TARKUS.

Začnem trocha porovnaním s debutom. Nakoľko album Emerson Lake and Palmer ma hneď chytil a nepustil (The Barbarian, Take a Pebble, Knife-Edge alebo Lucky Man), bolo ťažšie vysporiadať sa s nasledujúcim. Očakávania boli veľké, to čo som však dostal, ma úplne neuspokojilo...

Tarkus ako epos je vynikajúci, a bol som v siedmom nebi, keď som počúval túto skladbu. Od úvodnej Eruption som cítil, že kapela skvele nadväzuje na prvky ktoré použila už v The Barbarian. Po erupcií nasleduje pokojnejšia Stones of Years, v ktorej sa plne ukáže hlasový potenciál Lakea. Kapela sa zase presunie k akémusi zopakovaniu úvodu v hromovej Iconoclast, kde sa zase Emerson vyžíva v synťákoch a iných zverstvách, hehe. Pokračuje v Mass, kde sa znova pridáva Lake. Tretí krát sa zopakuje hlavna téma Manticore. Prichádza tretia Lakeova vec Battlefield, ktorá vo mne evokuje pasáže z albumu King Crimson In the Court of the Crimson King. Vystrúhlika si tu aj perfektné gitarové sólo. A už je tu veľkolepý a grandiózny záver a finále celej suity, Keithov Aquatarkus, kde nakoniec znovu zopakuje skoro všetky témy, a kapela sa s nami rozlúči doslovnou explóziou nástrojov. Čo k tomu dodať, neskutočná skladba a u mňa je právom jednou z najobľúbenejších art-rockových eposov vôbec.

Prichádza druhá strana albumu, ktorá však vôbec nie je dokonalá. Začína vtipnou skladbou Jeremy Bender, ktorá odštartovala všetky takéto skladby aj na ostatných albumoch v podobe The Sheriff alebo Benny the Bouncer. Bitches Crystal napokon musí zachraňovať celú B-stranu, pretože je asi najlepšia z celého druholigového mixu, ktorý sa objavil na tejto polovici. The Only Way a pokračovanie Infinite Space je akýmsi pokusom skĺbiť a vytvoriť niečo na spôsob Take a Pebble a The Three Fates, ale musím skonštatovať, že až na pár svetlých momentov sa im to vôbec, ale vôbec nepodarilo. Prichádza ďalšia vata, ktorá sa tvári na vážnu nôtu A Time and a Place, ale zase je to len pieseň triedy B.
No a kapela sa lúči s rockabilly v podobe Are You Ready Eddy? - ale povedzme si na rovinu - predsa to je až na takú vážne tváriacu sa kapelu veľký úlet.

Z tohto niekym vychvaľovaného albumu a niekym podceňovaného albumu mám pocit asi taký ako z Pink Floyďáckeho opusu Meddle - to čo nadniesla vynikajúca suita, to pokazila druhá strana. Preto musím byť prísny a zaokrúhlim to presne

A-strana: 5+
B-strana: 2-

3
reagovat

Petr Gratias @ 29.07.2012 20:12:37
Zdravím MoonySK...
zajímavé zamyšlení i postřehy z vnímání....
Nicméně, i přes Tvé logické zdůvodnění
se mi jeví tři hvězdičky přece jenom "trochu" málo
na takový opus, jaký poslali v r. 1971 Emerson Lake And Palmer.
Takový virtuozní model hudby v daném roce zahrát uměl opravdu málokdo, je ale pravda a uvědoumji si to s přibývajícími léty, že Emerson byl především virtuosní instrumentalista a potom teprve skladatel.
Já jsem sice dal pět, ale přimlouval bych se za čtyři.
Je to opravdu trochu málo...
Zdravím!

moonySK @ 29.07.2012 21:02:20
Ahoj Peter!
Tu možno nejde ako tak o hviezdičky, skôr za 3 - teda dobré - je vyjadrenie môjho názoru na album. Ako som to už zdôvodnil, pre mňa sú piesne na druhej strane nedokonalé a v mnohých prípadoch je to vata, ale veď to som už písal. Teda toľko, za názorom si stojím.

mikepis @ 30.07.2012 13:57:46
Tu sa musím priateľa Moonyho zastať. Odpad ostáva odpadom (B strana Tarkusa), aj ked bol rok 1971 (čo je pre mňa a verím, že aj pre značnú časť poslucháčov irelevantné) a ide o celebritu ELP.

pito63 @ 30.07.2012 14:16:31
Presne tak, mikepis, pod Tvoj názor sa podpisujem - zaujíma ma hudba a nie rok vydania. Mám vzťah k staršej hudbe, ale to neznamená, že budem kopať do všetkého, čo vyšlo po roku 1975.
Svoj názor na album má možnosť vyjadriť každý, nielen Gratias. Dúfam, že sa cez noc nemenili pravidlá, už by to bolo na mňa príliš silné "kafe".

osoba @ 30.07.2012 15:16:49
Ok, dajme roky bokom. Ale nič to nemení na tom, a v tom úplne súhlasím s P. Gratiasom, že tri hviezdy sú žalostne málo.
V hodnotení skladieb je tu skôr uprednostňovaná suverenita, s akou sa poniektorí tunajší recenzenti vyjadrujú, ako skutočnosť, že bohorovne dokážu označiť aj skvostne upravené a prevedené skladby ako druhú ligu (The Only Way), dokonca skladbu A Time and a Place - za vatu.
Iste, právo na vyjadrenia svojho názoru má každý. Je s tým však spojené isté riziko, ktoré spočíva v tom, že svoj "sebavedomý" názor môže vysloviť naozaj ktokoľvek. Neraz ten názor tomu aj zodpovedá, a taká je aj jeho kvalita a hodnota.

mikepis @ 30.07.2012 15:33:44
veď to.

Keď dáš roky roky bokom, nevidím dôvod byť hotový z tých pesničiek. Skutočne A Time and Place je jedinou dobrou skladbou strany B. The Only Way je dosť nepodarená adaptácia klasiky, Bitches Crystal a Infinite Space su vpravom zmysle slova vata a výtvory Jeremy Bender a Are You Ready Eddy nekomentujem.

Pre mňa úroveň Love Beach s tým, že Love Beach je lepšie.

dolycentrum @ 30.07.2012 16:18:34
...neda sa tomu uverit s cim sa tu naraba.Tie nazory su snad pomylene.Dat roky prec od niecoho so ich tvorilo..hudobne a vyvojovo smerovalo .Niekedy napadlo hudbologov odparat cas od Bacha,Beethovena,Mozarta aby sa priblizili k respektovaniu daneho diela ? Vnem a hudobny cit si kazdy z nas vytvara svojim poznanim a dokaze vymodelovat k obrazu svojmu.Respektujme to a budme tolerantni...Tarkus je pre mna ikonou progresu,ale neznevazujem nazor posluchaca s rozdielnym pocitom.Snad sa da polemizovat a postojom zblizit...vela skvelej hudby sa mi priblizilo prave nazorovym stretom a som tomu vdacny...

Jarda P @ 31.07.2012 08:51:13
Já mám Tarkus spojen nikoliv s rokem 1971, ale s rokem 1972, kdy se mi ho podařilo jej získat na můj první pásek značky Scotch. A stovky jeho poslechů nemůžou zastínit názory, že 2. strana je odpad. Není to monument jako ta první, ale je jejím pravým opakem a mám ji rád stejně.Přirovnávat ji s Love Beach-to snad ani omentovat nebudu.

moonySK @ 31.07.2012 09:16:50
Dakujem za všetky nazory, vidno že na album Tarkus majú stále poslucháči nejednotny názor. Ako som povedal, B-strana je až na pár svetlych výnimiek totálnou nudou a pre mna sklamaním. Ale povedať, že Love Beach je lepší album...musím skonštatovat že možno pre toho, kto má napocuvane akurát neskore hitovice typu Fanfare alebo C' est la vie. Je to album totalneho nevkusu a hudobného vyhasnutia, aj napriek tomu, že bol robeny pod vpyvom zlej zmluvy.

Petr Gratias @ 31.07.2012 13:00:13
Zdravím Vás, pánové....
nenapadlo Vás třeba, že ty skladby, které považujete za "vatu" a "odpad" byly na album vkjomponovány třeba záměrně, aby se odlehčilo umělecké téma, které je zde náročné, po kompoziční, instrumentální a interpretaní stránce?
Tohle mohl být jednoduše záměr a pro posluchače "čtení nebo poslouchání mezi řádky". Nevěřím tomu, že by tak umělecky vyrovnané trio jako varhaník Emerson, baskytarista Lake a bubeník Palmer už tenkrát neměl instinkt a schopnost nadsázky a humoru, který do hudby dokázali vložit....
Podívejte se třeba v jiném ranku na Franka Zappu, ne všechny skladby jsou stejně famózní, některé se jeví jako zvláštní, dramaturgicky nevhodné a nepochopitelně vložené mezi nadasovou kvalitu....
Nemáme přece tady co dělat s nějakými garážovými dryáčníky, kteří se rozhodli rebelantsky zaútočit na venkovní svět, ale s trochu jinou kategorií.
Humor do hudby patří, někdy nám přijde jako nadbytečný ve vážném tématu a někdy je dokonce solí a vítaným hostem.....
Within´ You Without You od George Harrisona je také vážné filosoficky rozpínané meditační téma s indickou hudbou a na konci skladby zcela nepochopitelně zazní lidský smích, kterým se vracíme na zem.....
Nemusíte se mnou souhlasit, ale já myslím, že při sestavování setlistu alba TARKUS Emerson, Lale a Palmer dobře věděli co dělají....
Omlouvám se, album Love Beach je velmi slabý odvar toho, co za kapelou zůstalo a signalizovalo, že je čas skončit....
Poopravdě řečeno neznám kolem sebe nikoho, kdo by album Love Beach velebil a dokonce ho stavěl na roveň Tarkusu (?!)
Zdravím!

PaloM @ 31.07.2012 13:42:55
Som podobného názoru ako P.Gratias a ďalší diskutujúci, že druhá strana Tarkusu je zámerný odľahčený protipól prvej. Vtedy boli EL&P v plnej tvorivej sile. Love Beach nemám napočúvaný tak sa neviem vyjadriť. Pre mňa je zbytočný výber Works 2, preto som si CD nekúpil.

30.12.2009 nowhere_man
4 stars

Než som sa dostal ku kapele ELP, mnoho som o ich tvorbe čítal, napríklad že Tarkus (t.j. skladba) bola priekopníckou skladbou, vzhľadom na kompozíciu, dĺžku a kvalitu. Dajme tomu, ale škoda, že zvyšok albumu taký nebol.

Spomínanú suitu Tarkus právom môžme zaradiť do prvej ligy. Aj keď chvíľu mi trvalo, kým som prišiel na chuť tejto skladbe. Uznávam, že nemá také to mystické kúzlo ako iné suitiy iných kapiel (Pink Floyd, King Crimson, Yes), ale technicky a hráčsky je vynikajúca. Zvyšok albumu je v podstate vata. Až na výnimky: zaujímavá Infinite space a v podstate je mi po náročných kompzíciach veľmi príjemná jednoduchá rockabillyová skladba Are you ready Eddy?.

Napriek toľkej vate si album nezaslúži menej ako 4 hviezdy.
reagovat

19.12.2007 Beriq
4 stars

Nemám moc rád monumentální a často nabubřelý zvuk různých elektronických serepetiček na niž různí umělci exhibují dlouho a nesrozumitelně ale jsou takoví kteří se neztrácejí, nemotají a nesnaží se z nich vyloudit zvuky jak Marián Varga v Eufónii (ovšem nic proti němu- hluboce si jeho tvorby vážím). Ale Keith Emerson je skuečný mistr (hmm- pro vás asi nic nového) a Tarkus je podle mě jeho nejlepší album (skladba). Tady se neztrácím- od začátku je jasno, nikdo se zbytečně nepředvádí- nějaká ta zvuková bouře je tu snadno pochopitelná a přirozená. Nic by to ovšem nebylo bez Lakeova skvělého vokálu a Palmerových bïcích. To vše dohromady vytváří tak perfektně sehranou trojici že až někdy přchází sluch.
Ale Tarkus není jen ta 20 minutová skladba. Klimpr v Jeremy Bender a kostelní varhany v The Only Way dokazují že ELP to umí jakkoliv i když jejich tvorbu tak detailně neznám a třeba opěvované Obrázky z výstavy na živo mi rozhodně tak skvělé nepřipadají.
reagovat

merhaut @ 19.12.2007 18:13:03
Proč používáš dvě identity? Luka a Beriq.

Beriq @ 19.12.2007 20:44:56
Protože jsem měl trocju chaos v tom co jsem za tou minulou identitou psal za příspěvky- mnohdy jsem nebyl přihlášen. Tak to chci mít trochu pohromadě. Jestli jsem způsobil nějaký zmatek tak se omlouvám. Snažím se nepsat přizpěvky k albům které jsem hodnotil již dříve. Mimochodem jde to tak poznat?Každý asi píše pořád dost stejným stylem.

merhaut @ 19.12.2007 21:07:09
Tak já to sjednotím - pod jakým nickem teda? Poznat se ty multiidentity dají lehce podle IP adresy.

Beriq @ 19.12.2007 21:14:38
Tak pokud možno ať je mám pod tím Beriq a kdybych u nějakého alba měl něco dvakrát tak platí spíše ta recenze (hodnocení) identity Beriq. Děkuju a pěkný večer přeju

08.11.2007 hejkal
4 stars

Album s poradovým číslom dva (ale z pozície chronológie nahrávania vlastne trojka, pretože Pictures je skorší záznam) prichádza s velekoncepčným Tarkusom.

Tarkus je podľa mňa najlepšie kompozičné dielo ELP. Je tu všetko, silné motívy, melodické krásno, dokonca sólová elektrická gitara. Skladám pomyslený klobúk.

Druhá strana dosky má tiež svoje momenty (predovšetkým tvrdé rockovice Bitches crystal a A time and a place), ale pôsobí trošku nesúrodo. Príjemné, ale zatienené úvodnou kompozíciou. Dajú sa tu prekusnúť aj blbinky typu Jeremy Bender a dokonca ma baví aj Are you ready Eddy.

Nesúrodosť evokuje štvorku, hoci titulná skladba je päťka ako vyšitá.
reagovat

vmagistr @ 22.09.2014 20:18:08
V rámci doplňování artrockového vzdělání jsem se vrhl na diskografii ELP - a Tarkus má opravdu grády. Líbí se mi, že tu kapela spíš než na sóla vsadila na pečlivě prokomponované skladby (viz titulní majstrštyk) a taky to, že tu Lake dostal hodně prostoru pro zpěv. S debutem jsou to podle mě dvě nejlepší alba ELP.

hejkal @ 23.09.2014 07:50:42
Emerson, Lake & Palmer je moja životná láska, teší ma, že ťa Tarkus oslovil.

14.04.2007 Wenzl
4 stars

ELP od smého počátku své tvorby přinášeli vždy nevšední zážitky pro posluchače.Na tomto albu slyším velmi dobře zvládnuté propojení blues s progresivní hudbou.Je to dobře patrné už uvodní skladbě Tarkus,která mě provází prostřednictvím dělení do jednotlivých partů oběma zmíněnými polohami.Jsem veliký fanda "hamondů" takže poslech ELP je pro mne vždy zážitek.Myslím,že ve srovnání s albem předchozím se zde ukazuje budoucí směřování skupiny až k pomyslné metě Brain Salad Surgery.
reagovat

27.07.2006 adano
4 stars

Ak je niečo,čo charakterizuje jednotlivé štúdiové albumy skupiny ELP tak je to práve ich celková nevyváženosť.V tvorbe tohto súboru som nenašiel jediné,ktoré by sa aspoň približovalo mojim predstavám o dokonalosti.Ukážkovým príkladom je práve LP Tarkus pochádzajúce z roku 1971.Celú prvú stranu zaberá rovnomenný 21-minutový opus pozostávajúci zo siedmich,jeden až štvorminútových častí.Táto klasická osviežujúca,nápadito zaranžovaná kompozícia v tej dobe právom patrila k nosným koncertným číslam.Emerson sa v nej vyvaroval príliš dlhých sól,ktoré nepatrili k jeho silným stránkam a kládol viac dôraz na samotnú kompozíciu,pričom striedal organové dynamické pasáže s voľnejšími plochami.V Tarkusovi sa v hojnej miere uplatnil moog-pekne využitý najmä v záverečnej časti"Aquatarkus"-ktorého zvuk vhodne dopĺňajú niekedy perkusívne,inokedy elektricky skreslene znejúce Hammondky a kovovo znejúci klavír.Dvojminútovka"Jeremy Bender",otvárajúca 2.stranu,by spokojne mohla vyjsť/a možno aj vyšla,neviem/ ako singel.Je to jednoduchá popová pesnička postavená na klavíri,ktorej neviazanú atmosféru podporuje rytmické tlieskanie a krčmový ruch v pozadí.Imponujúca je aj dĺžka-skladba má necelé dve minuty.V nasledujúcej Bitches Crystal hrá dominantnú úlohu opäť klavír,z pozadia sa vynára funkčne použitý moog.Napriek menej invenčnému nápevu sa skladba pekne rozvýja a po niekoľkonásobnom počutí odkryje niekoľko pôsobivých momentov,ktoré boli nenápadne skryté v pozadí čakajúc na odhalenie.A prichádza The Only Way,ktorá spolu s nasledujúcou Infinite Space tvoria jeden celok.Táto dvojskladba tvorí na albume zlom.The Only Way poznamenaná majestátnym zvukom kostolného organu a Lakeovým vzletným vokálom,následne prejde do inštrumentálnej,jazzovej"metličkovej" medzihry-citácia J.S.Bacha-aby sa opäť mohla vrátiť k pôvodnej verzíí,tentokrát už bez organu,len s rytmikou a klavírom.
Strih-a pôjdeme z kopca:Infinite Space-neviem,čo viedlo skupinu k tomu,aby túto nenápaditú a nudnú inštrumentálku natiahla na neuveriteľné 3 minuty.Počnúc touto skladbou začne album definitívne zhasínať.Pred absolutnou katastrofou-rock´n rollovou"Are You Ready Eddy?"-zaznie ešte"A time and a place",čo je priemerná chladná rocková skladba,u ktorej sa nemôžem zbaviť pocitu,že jej hlavná úloha bola-spolu s ďalšími dvoma vyššie uvedenými-doplniť minutáž na plus mínus 40 minút.
Pokiaľ stojíte pred výkladom a v ruke žmolíte posledné stovky ušetrené na zakúpenie nejakého zásadného albumu art-rocku tak-Pozór!Čelóom vzad!Pochodóm vchod!Lavá,lavá,lavá...
Kúpte si radšej Selling England by the Pounds alebo Yes Album.Alebo Pictures of an Exhibition.
reagovat

Dave @ 28.07.2006 00:00:00
"Kúpte si radšej Selling England by the Pounds"

No to by si kupující dal. Kritizuješ plytkost a bezduchost některých skladeb a doporučuješ toto album, kde je toho dvakrát tolik.

Exodus @ 28.07.2006 00:00:00
Divil bych se kdyby se tady naslo hodne lidi, kteri by mi mohli s cisty svedomim rict, ze si alba kupuji a ze doma nemaji zadne prepalene nebo stahnute. Nehlaste se vsichni. Tak treba takovy selling bych mel za 5 minut nalezenej na internetu a za dalsi pul hodiny stahnutej

JM @ 25.11.2006 00:00:00
selling ti najdu za 20 sekund.

13.09.2004 Dave
4 stars

Po úspěšném debutu vydávají ELP o rok později další skvělou desku.
Celému albu vévodí titulní ?Tarkus?, více než dvacet minut dlouhý epos. Příběh mechanického zvířete na motivy výtvarníka Williama Neala je protiválečnou písní, poukazuje na zbytečnost války, která stejně neřeší žádné problémy. Rozdílné hudební motivy naprosto pasují k jednotlivým částem, od zrození zvířete (Eruption), až po jeho návrat do kolébky života (Aquatarkus). Na úvod slyšíme nájezdový vokál, po kterém okamžitě začne Emerson svoje zběsilé (a syrové!) klávesové kreace za rytmického doprovodu Lakeovy basy a Palmerových bicích. Jak je ve skladbě pravidlem ? instrumentální část střídá část zpívaná, a tak Lake může po zklidnění tempa odezpívat svůj kouzelný part. Téměr hardrocková část Mass ukazuje dokonalou sladěnost tria, které dokáže na naprosto jednoduchých motivech vytvořit zajímavou kompozici všech nástrojů, která tedy nestojí pouze na Emersonově virtuozitě. Ve vrcholném Battlefield tempo opět zklidňuje, elektrická kytara zde, spolu s bicími, připomíná vrcholné momenty eposů kapely Pink Floyd. Kytara ?pláče?, bicí neustále zpomalují, prostě nádhera, kdo neslyšel neuvěří? Aquatarkus pak symbolizuje návrat do moře, čemuž je přizpůsoben i zvuk kláves, a nakonec se zde po gongu z nenadání ještě objevuje úvodní motiv a epos je tak tedy jakoby uzavřen. Ne náhodou se tato skladba stala progrockovou legendou.
Další skladby na albu jsou již kratší, a snad i ? jednodušší. Veselá pianová ?Jeremy Bender?, rychlá ?Bitches Crystal?, či na varhany hraná ?The Only Way (Hymn)? a na ní navazující ?Infinite Space (Conclusion)?. Tyto dvě skladby jsou důkazem toho, že progresivní rock opravdu vychází z vážné hudby a ELP se vůbec nebojí se k ní opět tak trochu vrátit. Poté následuje svižná a zpěvná ?A Time and a place?, asi nejlepší skladba z druhé poloviny desky. Celé album končí krátkou pianovou rock?n?rollovkou ?Are You Ready Eddie??.
Album hodnotím jako excelentní dílo především pro naprostou dokonalost titulního songu. Zkrátka stojí to za to, abyste si desku pořídili už jenom kvůli němu. Kvůli celkové nesourodosti (druhá polovina) alba však nemohu udělit plný počet bodů.
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Jarouš, Snake, PaloM
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 10x
Dave, adano, Wenzl, hejkal, Beriq, nowhere_man, kaktus, horyna, jiří schwarz
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
moonySK, gunslinger
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000