Emerson Lake & Palmer - Tarkus
Emerson Lake & Palmer - Tarkus - tracklist alba, hodnocen?, recenze
1971
Tracklist:
I. Eruption (Keith Emerson) 2:43
II. Stones of Years (Keith Emerson/Greg Lake) 3:43
III. Iconoclast (Keith Emerson) 1:16
IV. Mass (Keith Emerson/Greg Lake) 3:09
V. Manticore (Keith Emerson) 1:49
VI. Battlefield (Greg Lake) 3:57
VII. Aquatarkus (eith Emerson) 3:54
02. JEREMY BENDER (Keith Emerson/Greg Lake) 1:41
03. BITCHES CRYSTAL (Keith Emerson/Greg Lake) 3:54
04. THE ONLY WAY (HYMN) (Keith Emerson/Greg Lake, themes used in intro and bridge only from J.S. Bach's Toccata in F and Prelude VI) 3:50
05. INFINITE SPACE (CONCLUSION) (Keith Emerson/Carl Palmer) 3:18
06. A TIME AND A PLACE (Keith Emerson/Greg Lake/Carl Palmer) 3:00
07. ARE YOU READY EDDY? (Keith Emerson/Greg Lake/Carl Palmer) 2:09
Total Time - 38:40
Obsazení:
KEITH EMERSON -- Hammond organ, St. Marks church organ, piano, celeste, moog synthesiser
GREG LAKE -- vocals, bass, electric & acoustic guitar
CARL PALMER -- drums, assorted percussion
Eddy "Are You Ready" Offord -- engineer
William Neal -- paintings
Nemám moc rád monumentální a často nabubřelý zvuk různých elektronických serepetiček na niž různí umělci exhibují dlouho a nesrozumitelně ale jsou takoví kteří se neztrácejí, nemotají a nesnaží se z nich vyloudit zvuky jak Marián Varga v Eufónii (ovšem nic proti němu- hluboce si jeho tvorby vážím). Ale Keith Emerson je skuečný mistr (hmm- pro vás asi nic nového) a Tarkus je podle mě jeho nejlepší album (skladba). Tady se neztrácím- od začátku je jasno, nikdo se zbytečně nepředvádí- nějaká ta zvuková bouře je tu snadno pochopitelná a přirozená. Nic by to ovšem nebylo bez Lakeova skvělého vokálu a Palmerových bïcích. To vše dohromady vytváří tak perfektně sehranou trojici že až někdy přchází sluch.
Ale Tarkus není jen ta 20 minutová skladba. Klimpr v Jeremy Bender a kostelní varhany v The Only Way dokazují že ELP to umí jakkoliv i když jejich tvorbu tak detailně neznám a třeba opěvované Obrázky z výstavy na živo mi rozhodně tak skvělé nepřipadají.
reagovat
merhaut @ 19.12.2007
Proč používáš dvě identity? Luka a Beriq.
Beriq @ 19.12.2007
Protože jsem měl trocju chaos v tom co jsem za tou minulou identitou psal za příspěvky- mnohdy jsem nebyl přihlášen. Tak to chci mít trochu pohromadě. Jestli jsem způsobil nějaký zmatek tak se omlouvám. Snažím se nepsat přizpěvky k albům které jsem hodnotil již dříve. Mimochodem jde to tak poznat?Každý asi píše pořád dost stejným stylem.
merhaut @ 19.12.2007
Tak já to sjednotím - pod jakým nickem teda? Poznat se ty multiidentity dají lehce podle IP adresy.
Beriq @ 19.12.2007
Tak pokud možno ať je mám pod tím Beriq a kdybych u nějakého alba měl něco dvakrát tak platí spíše ta recenze (hodnocení) identity Beriq. Děkuju a pěkný večer přeju
Album s poradovým číslom dva (ale z pozície chronológie nahrávania vlastne trojka, pretože Pictures je skorší záznam) prichádza s velekoncepčným Tarkusom.
Tarkus je podľa mňa najlepšie kompozičné dielo ELP. Je tu všetko, silné motívy, melodické krásno, dokonca sólová elektrická gitara. Skladám pomyslený klobúk.
Druhá strana dosky má tiež svoje momenty (predovšetkým tvrdé rockovice Bitches crystal a A time and a place), ale pôsobí trošku nesúrodo. Príjemné, ale zatienené úvodnou kompozíciou. Dajú sa tu prekusnúť aj blbinky typu Jeremy Bender a dokonca ma baví aj Are you ready Eddy.
Nesúrodosť evokuje štvorku, hoci titulná skladba je päťka ako vyšitá.
reagovat
ELP od smého počátku své tvorby přinášeli vždy nevšední zážitky pro posluchače.Na tomto albu slyším velmi dobře zvládnuté propojení blues s progresivní hudbou.Je to dobře patrné už uvodní skladbě Tarkus,která mě provází prostřednictvím dělení do jednotlivých partů oběma zmíněnými polohami.Jsem veliký fanda "hamondů" takže poslech ELP je pro mne vždy zážitek.Myslím,že ve srovnání s albem předchozím se zde ukazuje budoucí směřování skupiny až k pomyslné metě Brain Salad Surgery.
reagovat
Ak je niečo,čo charakterizuje jednotlivé štúdiové albumy skupiny ELP tak je to práve ich celková nevyváženosť.V tvorbe tohto súboru som nenašiel jediné,ktoré by sa aspoň približovalo mojim predstavám o dokonalosti.Ukážkovým príkladom je práve LP Tarkus pochádzajúce z roku 1971.Celú prvú stranu zaberá rovnomenný 21-minutový opus pozostávajúci zo siedmich,jeden až štvorminútových častí.Táto klasická osviežujúca,nápadito zaranžovaná kompozícia v tej dobe právom patrila k nosným koncertným číslam.Emerson sa v nej vyvaroval príliš dlhých sól,ktoré nepatrili k jeho silným stránkam a kládol viac dôraz na samotnú kompozíciu,pričom striedal organové dynamické pasáže s voľnejšími plochami.V Tarkusovi sa v hojnej miere uplatnil moog-pekne využitý najmä v záverečnej časti"Aquatarkus"-ktorého zvuk vhodne dopĺňajú niekedy perkusívne,inokedy elektricky skreslene znejúce Hammondky a kovovo znejúci klavír.Dvojminútovka"Jeremy Bender",otvárajúca 2.stranu,by spokojne mohla vyjsť/a možno aj vyšla,neviem/ ako singel.Je to jednoduchá popová pesnička postavená na klavíri,ktorej neviazanú atmosféru podporuje rytmické tlieskanie a krčmový ruch v pozadí.Imponujúca je aj dĺžka-skladba má necelé dve minuty.V nasledujúcej Bitches Crystal hrá dominantnú úlohu opäť klavír,z pozadia sa vynára funkčne použitý moog.Napriek menej invenčnému nápevu sa skladba pekne rozvýja a po niekoľkonásobnom počutí odkryje niekoľko pôsobivých momentov,ktoré boli nenápadne skryté v pozadí čakajúc na odhalenie.A prichádza The Only Way,ktorá spolu s nasledujúcou Infinite Space tvoria jeden celok.Táto dvojskladba tvorí na albume zlom.The Only Way poznamenaná majestátnym zvukom kostolného organu a Lakeovým vzletným vokálom,následne prejde do inštrumentálnej,jazzovej"metličkovej" medzihry-citácia J.S.Bacha-aby sa opäť mohla vrátiť k pôvodnej verzíí,tentokrát už bez organu,len s rytmikou a klavírom.
Strih-a pôjdeme z kopca:Infinite Space-neviem,čo viedlo skupinu k tomu,aby túto nenápaditú a nudnú inštrumentálku natiahla na neuveriteľné 3 minuty.Počnúc touto skladbou začne album definitívne zhasínať.Pred absolutnou katastrofou-rock´n rollovou"Are You Ready Eddy?"-zaznie ešte"A time and a place",čo je priemerná chladná rocková skladba,u ktorej sa nemôžem zbaviť pocitu,že jej hlavná úloha bola-spolu s ďalšími dvoma vyššie uvedenými-doplniť minutáž na plus mínus 40 minút.
Pokiaľ stojíte pred výkladom a v ruke žmolíte posledné stovky ušetrené na zakúpenie nejakého zásadného albumu art-rocku tak-Pozór!Čelóom vzad!Pochodóm vchod!Lavá,lavá,lavá...
Kúpte si radšej Selling England by the Pounds alebo Yes Album.Alebo Pictures of an Exhibition.
reagovat
Dave @ 28.07.2006
"Kúpte si radšej Selling England by the Pounds"
No to by si kupující dal. Kritizuješ plytkost a bezduchost některých skladeb a doporučuješ toto album, kde je toho dvakrát tolik.
Exodus @ 28.07.2006
Divil bych se kdyby se tady naslo hodne lidi, kteri by mi mohli s cisty svedomim rict, ze si alba kupuji a ze doma nemaji zadne prepalene nebo stahnute. Nehlaste se vsichni. Tak treba takovy selling bych mel za 5 minut nalezenej na internetu a za dalsi pul hodiny stahnutej
JM @ 25.11.2006
selling ti najdu za 20 sekund.
Po úspěšném debutu vydávají ELP o rok později další skvělou desku.
Celému albu vévodí titulní ?Tarkus?, více než dvacet minut dlouhý epos. Příběh mechanického zvířete na motivy výtvarníka Williama Neala je protiválečnou písní, poukazuje na zbytečnost války, která stejně neřeší žádné problémy. Rozdílné hudební motivy naprosto pasují k jednotlivým částem, od zrození zvířete (Eruption), až po jeho návrat do kolébky života (Aquatarkus). Na úvod slyšíme nájezdový vokál, po kterém okamžitě začne Emerson svoje zběsilé (a syrové!) klávesové kreace za rytmického doprovodu Lakeovy basy a Palmerových bicích. Jak je ve skladbě pravidlem ? instrumentální část střídá část zpívaná, a tak Lake může po zklidnění tempa odezpívat svůj kouzelný part. Téměr hardrocková část Mass ukazuje dokonalou sladěnost tria, které dokáže na naprosto jednoduchých motivech vytvořit zajímavou kompozici všech nástrojů, která tedy nestojí pouze na Emersonově virtuozitě. Ve vrcholném Battlefield tempo opět zklidňuje, elektrická kytara zde, spolu s bicími, připomíná vrcholné momenty eposů kapely Pink Floyd. Kytara ?pláče?, bicí neustále zpomalují, prostě nádhera, kdo neslyšel neuvěří? Aquatarkus pak symbolizuje návrat do moře, čemuž je přizpůsoben i zvuk kláves, a nakonec se zde po gongu z nenadání ještě objevuje úvodní motiv a epos je tak tedy jakoby uzavřen. Ne náhodou se tato skladba stala progrockovou legendou.
Další skladby na albu jsou již kratší, a snad i ? jednodušší. Veselá pianová ?Jeremy Bender?, rychlá ?Bitches Crystal?, či na varhany hraná ?The Only Way (Hymn)? a na ní navazující ?Infinite Space (Conclusion)?. Tyto dvě skladby jsou důkazem toho, že progresivní rock opravdu vychází z vážné hudby a ELP se vůbec nebojí se k ní opět tak trochu vrátit. Poté následuje svižná a zpěvná ?A Time and a place?, asi nejlepší skladba z druhé poloviny desky. Celé album končí krátkou pianovou rock?n?rollovkou ?Are You Ready Eddie??.
Album hodnotím jako excelentní dílo především pro naprostou dokonalost titulního songu. Zkrátka stojí to za to, abyste si desku pořídili už jenom kvůli němu. Kvůli celkové nesourodosti (druhá polovina) alba však nemohu udělit plný počet bodů.
reagovat
- Mistrovské dílo, zásadní album
- Excelentní přírůstek do každé sbírky
- Dobré, ne však zásadní
- Jen pro sběratele a fanoušky
- Slabé, pouze pro kompletisty
- Špatné, nekupovat!

































