Emerson, Lake & Palmer - Brain Salad Surgery

Emerson, Lake & Palmer - Brain Salad Surgery - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1973

Tracklist:

1. Jerusalem (2:44)
2. Toccata (7:23)
3. Still... You Turn Me On (2:53)
4. Benny The Bouncer (2:21)
5. Karn Evil 9 (1st Impression - Part 1) (8:44)
6. Karn Evil 9 (1st Impression - Part 2) (4:47)
7. Karn Evil 9 (2nd Impression) (7:07)
8. Karn Evil 9 (3rd Impression) (9:03)

Total Time - 45:04

CD reissue bonus tracks (2001):
9. Brain Salad Surgery
10. When The Apple Blossoms Bloom In The Windmills Of Your Mind, I'll Be Your Valentine
11. Excerpts from Brain salad Surgery


Obsazení:

KEITH EMERSON -- organs, piano, harpsichord, accordion, custom built moog synthesizers & moog polyphonic ensemble, vocals
GREG LAKE -- vocals, bass, Zemaitis electric 6 string and 12 string guitars
CARL PALMER -- percussion and percussion synthesizers
Geoff Young -- engineer
Chris Kimsey -- engineer (5)
H.R. Giger -- original cover painting
Fabio Nicoli Associates -- design and art direction
Rosemary Adams -- photos of Keith, Greg and Carl

 
28.04.2018 john l
5 stars

Jsou desky mizerné, desky dobré a desky senzační. O albu Brain Salad Surgery jsem byl dlouhodobě přesvědčený, že je to deska dobrá. Teď ovšem musím svoje tvrzení poopravit, protože si myslím, že je to deska geniální. A co mě k nově nabytému tvrzení přivedlo? Zhola nic. A nebo možná přece něco. Tím něčím, možná by se slušelo konstatovat ničím, je dlouholetá pauzírovací propast, ve které jsem si ELP nepouštěl.

Možná jsem v něm konečně nehledal melodiku a přístupná aranžmá. Stejnak dobře vím, že podobné příměsi u ELP nenajdu, ale pokaždé je jaksi čekám. Možná jsem konečně poslouchal co pánové skutečně nahráli, tu syrovost, tu mrazivou atmosféru, kila Emersonových kláves a dunící bicí Carla Palmera. Možná jsem se na ně skutečně těšil tak moc, že jsem neměl potřebu slyšet hackettovské a gilmourovské vyhrávky, které s rokem 1973 souzní stejně mohutně, jako alba jejich kapel.

Jerusalem a Still... You Turn Me On jsou jedny z nejhezčích skladeb v oboru, to je bez diskuzí, a Karn Evil 9 zase patří mezi nejprogresivnější. Hm, nejprogresivnější? Co to vlastně znamená, zeptal by se laik. To znamená, že ti její náplň a průběh úplně zdevastuje myšlenky. Položí na lopatky, budeš jen žasnout nad tím, kolik různých tónů a variací jde naskládat do jednoho úseku. Úseku tak přebujelého a inteligentně vystavěného, až v něm najdeš zalíbení, které se ti nebude zajídat, nýbrž tě musí stimulovat.

Takže od teď o BSS jenom v superlativech a všichni prosím!
reagovat

Snake @ 28.04.2018 12:07:55
Johne, připomínáš mi Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda :) Tvoje hodnocení z 09.11.16 je diametrálně odlišné, ale - samosebou - nic proti. Změnu názoru dokážu pochopit. Dík za pěknou recku.

john l @ 28.04.2018 12:53:04
Copak z toho textu není jasné, jak jsem konečně prozřel?

@ 28.04.2018 13:13:42
V časově kratičkém období 70-73 stihli ELP vyprodukovat čtyři(5) vysoce návykové desky. Každá je něčím specifická a je pravda, že BSS je skrze atmosféru nedělitelná. Ve svém okruhu znám pár podivínů, kterým jejich tvorba absolutně nic neříká. Ztěžujíc si na chladný akademismus.
Znám podobné pocity, kdy dlouhé roky něco zavrhuješ a po čase zaujmeš opačné stanovisko. Je to přirozené, říká se tomu vývoj.
Dík za pěknou recenzi a za vysvětlení pojmu progresivní :) Mě jejich hudba smysly rozhodně stimuluje.

lover-of-music @ 28.04.2018 13:37:21
oř: Takže všichni, kteří nemusí tvorbu ELP jsou podivíni ?

Hmm, tak v tom případě i já jsem podivín, protože mě jejich tvorba nějak zvlášť neoslovila. A to jsem se mnohokrát snažil. Z celé jejich tvorby se mi líbí jenom Jerusalem (která navíc stejně není jejich) a poté Endless Enigma.

A navíc, Emerson je v první řadě virtuóz a šoumen za varhanami a PAK až skladatel.

A Greg Lake bude pro mě navždy zachován jako vynikající zpěvák KING CRIMSON.

@ 28.04.2018 13:45:32
lovře ty jsi ten největší hudební podívín, se kterým se tady může člověk setkat. Ale jsi ještě mladíček, tebe omlouvá nízká věková hranice, až dorůsteš, dorůsteš také do elp.

tykeww @ 28.04.2018 14:18:41
U Grega Lakea bych zásluhy určitě primárně nehledal zrovna u King Crimson, ale určitě u ELP, kde autorsky stojí za celou řadou nádherných skladeb (Lucky Man, Take a Pebble, The Sage, From the Beginning, Still... You Turn Me On atd. atd.)

itchycoo @ 28.04.2018 15:34:41
@oř
Nick lover-of-music jako f.ck nemusím, ale jednu věc mu věřím. Moje vlasy jsou prošedivělé stejně jako byly ty Deža Ursínyho, ale tvorbě ELP jsem nikdy na chuť nepřišel.

Starší bráchové vlastnili jejich diskografii komplet a po všech těch Works a Beaches nebo jak se ty přeprodukované taháky na penízky nebohých fanoušků jmenovaly, šlo vše z baráku. A již nikdy více.

V době CD jsem koupil v Popronu za 200,-Kč ve frcu výběrové dvojalbum, ale spíše z nostalgie.

Vzpomínám si na vtípek Iana Andersona někdy z roku 1977, který pro ELP objednal taxi. Trio vyšlo z hotelu, vzorně nastoupilo, taxi s nimi objelo náměstí a po cca dvou minutách jízdy je vysadilo. Tahle příhoda trefně odpovídá jejich významu.

tykeww @ 28.04.2018 16:07:12
@itchycoo
Trochu silná slova, ale je pravda, že zrovna tebou zmiňované Works můžu jen silně průřezově a k poslechu všeobecně opomíjené Love Beach jsem se ještě nedokázal odhodlat. Stejně jako mnohé jiné mě odpuzuje už obal, který na první pohled připadne jak od Bee Gees :D

Nicméně krom toho jsem velký milovník ELP, to je tu o mně asi známé. Alba z let 1970-1973 považuji za jedny z nejlepších věcí, co jsem kdy slyšel. Všichni tři muzikanti měli silně osobitý tvůrčí přístup, který se ale společně krásně a vyváženě spojil - ať už v kratších skladbách nebo ve dvacetiminutové Tarkus. Takhle to ale samozřejmě cítí moje uši a naprosto chápu, že jiní téhle trojici na chuť přijít nemusí :)

@ 28.04.2018 16:20:39
každopádně alba o kterých se itchycoo zmiňuje jsou pořádný srač.., ale o ty tady nikomu nejde. První období je kvalitní, to bys uznat mohl, to že se ti nelíbí, je věc druhá.

lover-of-music @ 28.04.2018 17:01:40
oř: Kvalitní to je, o tom žádná, ale hudba ELP jde jiným směrem a já jdu taky jiným směrem. Nevím, jestli se někdy potkáme a padneme si do oka.

tykeww: Padlo jméno Bee Gees - jakmile začali dělat disco, byla to pro mě prvotřídní rána. Jako kdyby mi umřel někdo z rodiny. Je neuvěřitelné, že v 60. letech dělali tak fenomenální hudbu a každé jejich album ze 60. let je prostě TOP, zejména Odessa. Ale v onom prokletém roce 1975 se všechno změnilo a začali hrát naprostý grc. Div, že jsem to neobrečel. A to jak vypadali, je taky naprostá hrůza. Tři disco chlupatí buzíci. Nejradši bych to období vymazal.

A věřím, že fanoušci ELP by taky nejradši vymazali období Love Beach.

tykeww @ 28.04.2018 17:11:21
Tak období Love Beach můžeme v jistém směru brát jako zbytečné, stejně tak období comebackových desek, které mě taktéž nechává chladným. Otázkou je, jestli nám přísluší soudit. Jasně, Emerson, Lake i Palmer už tehdy byli před rozchodem, jeli jen ze setrvačnosti a pro peníze, ale byla to jejich volba, jejich rozhodnutí, určitě mi nějaká ušlápnutí mimo vytčenou stezku nezkazí vztah k ELP. Kdybych někdy potkal jednoho z nich, určitě bych mu spíš pochválil povedené věci, než abych mu zkritizoval ty špatné :D

Jestli máš rád Bee Gees šedesátých let, není třeba klesat na mysli kvůli jejich žánrové proměně. Já je nemusím ani tehdy, ani tehdy, o to víc mám zřejmě pochopení pro jejich změnu. Ono by bylo dost zvláštní, kdyby i v druhé půlce 70s valili ty samé pecky jako o deset let dříve.

Snake @ 28.04.2018 18:30:31
Love Beach není žádnej zázrak, ale aj na něm se najdou pěkné věci - Canario a Memoirs of an Officer and a Gentleman. Z Works se mě líbijó skladby od Palmera a pak ty společné - "Fanfare for..." a "Pirates". Works II už jsem si - raději - nekoupil, ovšem aj tak jsou pro mě Emerson, Lake & Palmer jednou z největších kapel všech dob. Mě, metálistu uvedli do "sedmdesátek"...

Pegas @ 28.04.2018 19:03:33
ELP od debutu po BSS jsou výteční, ale potom je to velký úpadek a snad žádná z dalších desek, na kterých se podíleli, už neměla takovou sílu (snad jen Asia s Palmerem). Works nejsou moc ELP, Love Beach žádná sláva (Memoirs je nuda). Ale líbí se mi ELPowell a Black Moon. No a pak poslední Emersonova sólovka, ta je fajn.

itchycoo @ 28.04.2018 19:41:10
Z mého pohledu se ELP strašně rychle opotřebovali. Ten ústup, odstartovaný okamžitě po skončení turné, z něhož vytěžili výborný 3LP komplet Welcome Back My Friends... je skutečně až děsivý.Tenhle živák mám mimochodem ve větší oblibě, než podobně mamutí Yessongs.

Ve vlákně k albu Brain Salad Surgery kdosi správně zmiňuje Genesis, Yes nebo Gentle Giant jako příklady komplexnějšího tvůrčího a především skladatelského nadání.

To v řadách ELP rozhodně chybí, inspiraci klasickým repertoárem jim fanoušci baštili až příliš dlouho. Autorský materiál záhy nabral rapidně klesající trend.

Jasně, ELP mají zcela určitě svoje místo v historii art rocku, ale jenom pohled na jejich diskografii po roce 1974 je jasným důkazem, že vařili až zbytečně dlouho z jedné vody - staré živáky, bestofky, works, re-works atd. pozoruhodných novinek opravdu pomálu.

northman @ 29.04.2018 06:25:38
Hudba Keitha Emersona mě začala zajímat po přečtení popisu pražského koncertu The Nice v Pop Music Expresu. První desky tria Emerson, Lake & Palmer jsem přímo hltal, ale jejich invence skončila albem Brain Salad Surgery, tohle vše završili živákem s krásným názvem Welcome Back My Friend To The Show That Never End Ladies and Gentleman. To co pak následovalo nestálo ani za tu pověstnou starou belu. Na Works I. je jediná píseň, která stojí za to, tou písní je C'est La Vie Grega Lakea. Pokusy Keitha Emersona o symfonie jsou hodně rozpačité, Works II. a Love Beach nestojí už ani za tu starou belu, to je nulová záležitost.

Mayak @ 29.04.2018 10:39:43
Produkciu ELP vnímam takmer identicky, ako Pegas. Prvých päť albumov po "Brain Salad Surgery" patrí celkom nespochybniteľne do zlatého fondu art/prog rocku, placky "Black Moon" a jednorázovka Emerson, Lake & Powell sú albumy veľmi slušné. Perličky sa nájdu aj na oboch vydaniach "Works".
Trio Emerson, Lake & Palmer je jedna z 10-12 najzásadnejších kapiel, ktorá ovplyvnila môj hudobný život a náhľad na rock, či hudbu celkove.
A k tomu patrí aj vidieť svojich obľúbencov aspoň raz v živote "live". Stalo sa:
EMERSON, LAKE & PALMER, support: Joan Baez (USA), 20.jún 1997, Kisstadion, Budapešť

Petr87 @ 29.04.2018 10:48:05
Když jsem cca před deseti lety slyšel poprvé suitu "Tarkus", tak jsem chvíli po poslechu jen tak tiše seděl a v hlavě se mi honily myšlenky typu: "Co to, k.rva, bylo? To byla neskutečná hudba..." atd.
Pamatuji si, že pak dlouhé dny jsem točil jen a jen tuto desku a ne a ne se ji nabažit...

No a pak jsem začal objevovat další desky - "Brain Salad Surgery", "Trilogy"; ale žádná mne už nechytla tolik, jako "Tarkus"... to byl přímý ušní direkt, který se pak už u žádné jejich další desky nezopakoval.

"Mozkový salát" si dnes ale rád pustím, protože jsem jej neslyšel ani nepamatuji!
Díky za recku!

EasyRocker @ 30.04.2018 12:19:21
No, tomuhle chladu bych měl možná problém dát i ty dvě. ELP, až na debut a výjimky (Lakeovy věci), není můj šálek čaje. Je to mnohem víc E, než ELP, a tahle deska je toho bohužel nejmarkantnějším dokladem. Obtížně se tu čehokoli chytám, a Karn Evil je pro mě jako 30minutové kladivo. A to jsem jsem se taky snažil mockrát.

Pegas @ 01.05.2018 10:27:12
EasyRocker: Samozřejmě klávesy dominují, ale myslím, že toho L a P je i tady dost. Ale chápu, že tahle muzika nemusí být zajímavá pro každého.

EasyRocker @ 01.05.2018 11:52:40
Pegas: já mám obecně problém s hammondy, napříč rockovým spektrem. Někdy mi sednou, většinou mám ale pocit, že otupují tu rockovou ostrost. Největší problém mám s nimi asi u Uriah Heep a protože u ELP extrémně dominují, je můj postoj logický. Zajímavé ale je, že debut mi sedl skoro dokonale. Tam mám pocit, že je to ještě hodně alchymie tří top hráčů. Ale kdo samozřejmě klávesové roje obdivuje, nic proti :-)

12.11.2016 Pegas
5 stars

Pro mě už dlouhá léta geniální deska, jedna z mých nejoblíbenějších. Nezapomenu na první poslech někdy před 16 lety, kdy jsem seděl před věží se sluchátkama na uších a obalem v ruce, nadšeně poprvé poslouchal Karn Evil 9 a nevěřícně sledoval přibyvající čas. Netušil jsem, kdy to skončí (do té doby jsem znal jenom 1st Impression, Part 2) a byl to fantastický zážitek. Od té doby jsem to slyšel nesčetněkrát a nikdy mě to neomrzelo.
A takhle jsem o ní napsal v roce 2002.
----------
Když koncem třiasedmdesátého roku trio Emerson, Lake And Palmer vydalo svůj čtvrtý studiový počin Brain Salad Surgery, dosáhlo svého tvůrčího vrcholu, který už se jim bohužel nepodařilo nikdy překonat. Přestože jejich dosavadní nahrávky byly také na velmi vysoké úrovni, právě toto album se stalo kultovní záležitostí pro fanoušky klávesově orientovaného progresivního rocku, kterým ho jistě není třeba nijak zvlášť představovat. Pro ty ostatní je zde malé přiblížení, čím virtuózní hráč snad na všechno co má klávesy Keith Emerson, kytarista, baskytarista a v té době majitel jednoho z nejkrásnějších hlasů Greg Lake a neskutečně talentovaný bubeník s obrovskou bicí soupravou Carl Palmer, všichni tři technicky opravdu na výši, uchvátili zástupy svých příznivců.
Malou zajímavostí je skutečnost, že všech pět skladeb se nese v naprosto rozdílném duchu a přesto se nezbavíte dojmu, že právě takhle je to správně. Tím se zároveň nabízí možnost seznámit se s různými podobami ELP pomocí jediné desky. Hned na začátku tu máme Jerusalem, již několikrát zhudebněnou báseň Williama Blakea, která svým velkolepým aranžmá a kostelním zvukem připomíná jakousi hymnu. Proti tomu stojí v ostrém kontrastu Toccata, na první poslech chaotické dílo šílence převzaté z tvorby skladatele Alberta Ginastery s přidaným perkusivním sólem Carla Palmera. Za zmínku stojí spokojenost samotného autora s předělávkou, o níž se vyjádřil jako o ďábelské. Zástupcem příjemných balad Grega Lakea je Still...You Turn Me On a že má kapela smysl pro (černý) humor dokazuje zase Benny The Bouncer, přibližující krutou hospodskou rvačku. Po odeznění čtveřice uvedených skladeb z celkového počtu pěti uplyne teprve patnáct minut a nezbývá než se připravit na to nejlepší.
Pod tajemným pojmenováním Karn Evil 9 se ukrývá parádní rozsáhlá epická kompozice o třech částech, rozprostírající se na ploše neuvěřitelných třiceti minut. O významu číslice v názvu se vedou dohady dodnes, zbytek je s největší pravděpodobností anagramem anglického slova Carnival, neboť po textové stránce jde částečně o průvodce po výstavě plné bizarních exponátů. Hlavní je však samotná hudba, která vás zahrne množstvím hammondek a syntezátorů hnaných kupředu dravými bicími a podpořené výraznou basovou linkou a občas ještě kytarovým sólem. Druhá, instumentální část je dílem Emersona a je jazzověji orientovaná s velkým prostorem pro piáno. Z pohodového úvodu postupně nabírá na dramatičnosti, až dospěje k téměř hororové atmosféře, po níž se vrací zpět a nečekaně končí. Tím se přiblížila závěrečná část, v níž se stejně jako v té první představují ELP v plné parádě a zavádějí nás do daleké budoucnosti, kdy dochází ke konfliktu mezi lidstvem a počítači. Hudebně nádherně vykreslují přípravy na válku, následně v instrumentální pasáži zpracovávají samotnou bitvu a nejasným výsledkem celý epos a tím i deska Brain Salad Surgery končí.
Celkový dojem z alba navíc umocňuje vhodně zvolený obal, který je kombinací dvou děl švýcarského surrealistického umělce H. R. Gigera. Brain Salad Surgery ke dnešnímu dni vyšlo už v nesčetných reedicích a dokonce bylo mezi prvními nahrávkami, které se dočkaly převedení do moderního formátu DVD Audio.

reagovat

Snake @ 13.11.2016 17:11:14
Recenze sice 14 let stará, ale opravdu pěkná. Pegas, díky za prima čtení !

Jarda P @ 13.11.2016 18:06:06
Musím se přidt, slyší m to stejně. Žadné exhibice, ale mistrovské ďílo.

08.11.2016 kamila
3 stars

Brain Salad Surgery je nevyzrálejší deska ELP v jejich historii. I když jsem nikdy k příznivcům skupiny nepatřila, desku příliš často neposlouchám a ostatní alba znám jen jako vzdálený hvězdy který jsem okukovala teleskopickým dalekohledem a jejich světlo mě nezasáhlo tak, abych zatoužila mít je ve větší blízkosti než té vzdalené, to mi nikdo nevymluví. Mě prostě ty elektriky chybí a desky postavený hlavně na klávesové diktatuře, ať je sebedokonalejší nijak nevyhledávám. Přesto musím uznat že mistr Emerson byl tenkrát něco jako klávesový princ, král a bůh v jednom a nastolil nová měřítka hry na tento nástroj, proto není divu že třeba ze skladby Toccata mě uši nepálí, Bennyho přetrpím a Jerusalem okouknu, když už mám tu dlouhou čočku.

Největší bombou je Still... You Turn Me On, kde slyším krásnou (konečně) kytaru a dokonalý Lakeův přednes, atmosféra je prchlivá, esoterická prostě boží! Škoda té délky. A samozřejmě Karn Evil 9 má tolik podob a odstínů(jazzový pochody stojí za to), že sanice padá strmě dolů.

Chladný, vycizelovaný zvuk nahrávky sedí přesně a s Gigerovým šíleným obalem koresponduje jako jedno tělo.
ELP jsou zvláštní uskupení, sice pocházejí z tvořívé etapy rockových dějin, ale k pohádkové atmosféře Yes, Genesis, nebo Gentle G. přes svou krkolomnou(hlavně)techniku nedosáhnou.
reagovat

PaloM @ 08.11.2016 18:07:08
Na toto pisárske "veldielo" sa nedá nereagovať, lebo zráža kultúru prejavu na tomto fóre do suterénu.
"Brain Salad Surgery je ne(j)vyzrálejší deska ELP v jejich historii....desku příliš často neposlouchám a ostatní alba znám jen jako vzdálený hvězdy který jsem okukovala teleskopickým dalekohledem..."
Moja otázka: tak ako autor vie, že je to "nejvyzrálejší deska ELP", keď ich pozná akurát tak cez teleskop?? Aj ten má zrejme opačne priložený k oku - či uchu??

"...desky postavený hlavně na klávesové diktatuře, ať je sebedokonalejší nijak nevyhledávám..."
Môj komentár: klávesová diktatúra je v tomto prípade zrejme myslená niečo ako nenávidená diktatúra proletariátu. Tak prečo sa autor v súvislosti s umením vyjadruje k tomu, čo nenávidí? Proste, nerozumie tomu.

A nechce sa mi ďalej podrobne komentovať, záver tomuto paskvilu nasadil korunu:
"ELP jsou zvláštní uskupení, sice pocházejí z tvořívé etapy rockových dějin, ale k pohádkové atmosféře Yes, Genesis, nebo Gentle G. přes svou krkolomnou(hlavně)techniku nedosáhnou."
Autor tejto hudbe nerozumie, nepočúva ju podrobne a napriek tomu má guráž "recenzovať".
Na hudbu ELP ešte nedorástol, len tak proste vykecáva v štýle fejkbúúkových kecov.
Sorry, nedalo sa nereagovať. Štábna kultúra Progboardu opäť raz dostala do držky. A to nevravím o množstve gramatických chýb a preklepov.

luk63 @ 08.11.2016 19:07:25
K šílenosti obalu uvedu to, že je stejně šílený a okultní, jako jeho autor Hans Rudolf „Ruedi“ Giger (5. února 1940 Chur – 12. května 2014 Curych). Podle dostupných informací byl švýcarský malíř, sochař a návrhář, známý především jako stvořitel uměleckého směru biomechanický surrealismus a tvůrce hollywoodského monstra Vetřelce. Největší inspirace nacházel ve svých podivných nočních můrách, kterých se zbavoval tím, že se z nich „vymaloval“ ven. Typickými znaky jeho technokultury je brutalita, násilí, chaos, zoufalství, perverze, a také temná erotika. Hodně se zaměřoval na lidskou reprodukci, jeho postavy často žijí drsným životem plným sexu. Při jeho zobrazování vychází z okultních praktik Aleistera Crowleyho... - to hodně napoví těm, co ví.

EasyRocker @ 08.11.2016 19:40:15
Nevím, jestli je to telepatie či stejné naladění (asi), ale ohledně ELP s kamilou už přidávám jen podpis. Kvalitu textu neřeším...

PaloM @ 08.11.2016 20:18:13
luk63: nenamaloval aj tento obal pre Iron Maiden? >> odkaz Niečo tak zvrátené ťažko nájsť na porovnanie, to obal pre ELP je oproti X Faktoru slabý odvar.

vmagistr @ 08.11.2016 20:47:06
Je to názor - a docela rozumně zdůvodněný. Mě ELP asi nejvíc baví na debutu a na Tarkusu (ten vnímám jako nejlepší v jejich diskografii). Brain Salad Surgery je pro mě na poslech o dost těžší, pokaždé mě "ždímá", podobně jako třeba Relayer od Yes (nesrovnávám teď hudební postupy, ale posluchačskou (ne)přístupnost).

Antony @ 08.11.2016 21:26:46
PaloM:
Cover design alba Iron Maiden - The X Factor (1995) zpracoval kanadský výtvarník Hugh Syme. Mimo jiné měl tvůrčí podíl na obalech mnoha LP Rush. Dále Saga, Max Webster, Virgin Steele, Lee Aaron, Quiet Riot, Kingdom Come, Tesla, Queensryche, Dream Theater a ohromná spousta dalších. Dělal logo Styx a emblém Whitesnake.
Jeho umělecký styl je však diametrálně odlišný od způsobu, jakým tvořil H.R.Giger. Nenapadlo by mne tyto dva srovnávat, natož zaměňovat.

Jarda P @ 09.11.2016 06:52:37
Žádná recenze nemůže nic změnit na faktu, že prvních 5 desek ELP (včetně této) patří mezi to nejlepší, co kdy na poli art rocku vzniklo.

EasyRocker @ 09.11.2016 06:58:45
Žádné virtuální bušení do prsou nemůže nic změnit na faktu, že co je pro někoho skvost, je pro jiného jen lehce nadpůrměrné, průměrné, podprůměrné či na mávnutí rukou. Zaplaťpánbůh, že máme každý jiné uši - co bychom z toho naopak měli?

EasyRocker @ 09.11.2016 07:07:19
Celé to pak nic nemění na tom, že jsem velkým fanouškem série Vetřelců, jehož vizuálním autorem (samozřejmě nejen modelu) je mr. Giger. Byl jsem i na jeho pražské výstavě, bohužel už není mezi námi. Vedle tohoho známého obalu ELP samozřejmě znám jeho obaly hlavně z metalového světa (Destruction "Release from Agony", famózní Celtic Frost "To Mega Therion", Carcass "Heartwork" s využitím jeho skulptury a mnoho dalších).

Antony @ 09.11.2016 07:26:34
EasyRocker:
Release From Agony nedělal Giger, ale Joachim Luetke. Na první pohled zcela odlišný způsob grafické vizualizace, výtvarný rukopis, styl, technika...

bullb @ 09.11.2016 08:00:45
PaloM: V zásade súhlasím. Nedovolil by som písať o niečom, čo nemám "v ušiach". Na ELP môže byť rozdielny názor, ale pre nás starých kozákov platí: Prvých päť je OK.

Snake @ 09.11.2016 09:07:13
Kdysi jsem měl cédéčko Steve Stevense - Atomic Playboys. Tam ten obal dělal taky HR Giger a hrozně se mi tenkrát líbil. Cedlo jsem nakonec střelil, ale kvůli tomu futrálu mi to bylo docela líto...

Voytus @ 09.11.2016 10:01:47
Název alba pochází z písně Right place, wrong time ze stejnojmenného alba Dr. Johna. Členům ELP v té době padnul do ucha slang z New Orleans. "Brain salad surgery" je potom to samé, co "Whip some skull on ya", což byl původně zamýšlený název. Více sám Dr. John v autobiografii Under a hoodoo moon.
Giger si asi musel něco kompenzovat, nebo musel být nějak pošahanej, při pohledu na většinu jeho tvorby. A jestli se do toho ještě pletlo Crowleyho pomýlené učení, tak je to jasné.
Album mám rád, snad jen Toccatu si odpustím. Jinak mě ELP až tak dalece nezasáhli, byť jsem je jednu dobu poslouchal, jak zjednanej, hlavně Obrázky. Ale pak to nějak vyšumělo a už dlouho jsem po nich nesáhl. Možná za to může přehršel techniky, která v mých uších bohužel často vítězí nad pocitovou stránkou. Ale jinak samozřejmě smekám, hráči jsou to excelentní.

john l @ 09.11.2016 11:29:58
Nekonečné klávesové onanie taky nevyhledávám, nejen že tady chybí kytary, tady chybí příjemné uchu lahodící kompozice a melodické motivy, všechno zastřešuje jenom hráčská ekvilibristika.2*

Snake @ 09.11.2016 11:57:09
Johne, poněkud břitký odsudek. Hlavu si můžu ukroutit, vždyť hned úvodní Jerusalem je nádherná a melodická skladba. Byť trochu pompézní. Nechybí ani ten klasickej Lakeův skoroploužáček Still... You Turn Me On a Benny The Bouncer je takovým příjemným odlehčením před závěrečnou palbou. Ale i v "Toccata" a "Karn Evil 9" se dá najít spoustu parádních pasáží...

john l @ 09.11.2016 12:16:21
Snake: neberu ti tvůj názor, první dvě jmenované díky jejich melodice mám rád. Zbytek jde zkrátka mimo mě. Promiň :)

EasyRocker @ 09.11.2016 12:20:34
Antony: ups, díky moc, nevím, proč jsem si tu malbu na Release... vždycky spojoval s Gigerem, je to samozřejmě Luetke :-)

Snake @ 09.11.2016 12:36:39
Johne, omlouvat se nemusíš. Já mám těch prvních pět alb rád, ale když to tak slyšíš...
Já se jenom divím, ovšem to je asi tak jediné, co s tím můžu dělat (zubící se smajl).

kamila @ 09.11.2016 14:30:05
Takto drsnej stěr už několik hodin těžce rozdýchávám!! O panu PaloM jsem delší dobu přesvědčena že je to občasný
arogantní rejpal a konfliktér (nechci být sprostá abych nebyla hned vymazána), ale aby se do mě takto zbytečně někdo navážel,
nic jsem mu neudělala za takové blbosti mě shazoval, to je vrchol buranství.
Pro jednou jsem to napsala na jeden zátah, od plic jak si to myslím, to je takovej prohřešek? (snad nemusím všechno jenom vychvalovat do nebes)
a už jsme v suterénu?
Vysvětlení pro pana rejpala: 1.prvních pět desek jsem několikrát poslouchala, než jsem se rozhodla si koupit pouze B.S.S.
protože mě přišla nejvyzrálejší, takže je znám, jen je teď neposlouchám.
2.Nikde nepíšu že desku nějak zvlášť nenávidím, vyjadřuju jen názor že mi nesedí, tak jako jinýmu heavy metal.
3.Že se mě deska příliš nelíbí, přeci neznamená, že ji nemusím rozumět, proto ji nemůžu teda recenzovat? Ráda tě ujistím,
že fuckebookový kecy opravdu nevyhledávám. Snad nemusím být za každou cenu strojová a uhledná (několik recenzí na kterých jsem si dala opravdu záležet mám za sebou), troška volnosti webu
snad tak moc neublíží. Za víc jak deset let jeho existence, jsem tu narazila na větší nehoráznosti.
Psaní k vám věnuju svůj drahocenej volnej čas, samozřejmě že mě to i baví a tak jsem velmi zklamaná, když někdo napíše něco tak odporně přízemního a urážejícího. Pak ve mě zraje přesvědčení, že inteligentní muziku poslouchají i
(inteligentní) samolibí nabubřelci, mezi které přeci ženské mínění nepatří.
Ostatním kluků jejich názor neberu, chápu že se vám ta muzika může tůze líbit.

Je mě z toho smutno, tohle si dotyčný mohl odpustit, doufám že se už spolu nestřetneme. Mé okolí mě berou jako mírumilovnou, nechci se tady hádat, jen psát o oblíbené muzice, navíc většina lidí je tu super!

EasyRocker @ 09.11.2016 14:57:34
Tady se nemohu zbavit pocitu, že PaloM přereagoval, to bylo opravdu zbytečné ostré. Zjevně nešlo o kvalitu textu či o styl písma, ale o to, že si někdo dovolil odstřelit legendu ELP v jejich vrcholném období, byť souhlasím, že text se zde publikovaným recenzím trochu vymyká. Podstatný je ale jeho obsah, se kterým se osobně ztotožňuji- svým názorem na tvorbu ELP s podle mě příliš dominujícím Emersonem jsem se netajil nikdy, viz i starší diskuse u této desky. Původně jsem si myslel, že je můj pohled marginální, ale jak je vidět jak z textu kamily, tak i např. z reakce johna.l, není to zdaleka tak jednoznačné, o kontroverzním a zdaleka nestejném hodnocení tohoto alba u autorů níže ani nemluvě. To už asi nebude náhoda. A naprosto souhlasím s kamilou, že ELP jsou v podstatě jediná kapela z tehdejší progové vlny, která mi podstatnou částí své tvorby nesedla. A jediným důvodem toho jsou Emersonovy exhibice, pro mě osobně omračující a omamující na úkor skladatelského citu a rozumu. Netajil jsem se nikdy tím, že mě z tohoto důvodu sedí geniální kompozice Lakeovy. Tato debata je ale opět jen o osobním vkusu.

Jarda P @ 09.11.2016 16:34:17
Mnoho povyku pro nic. Těm, kteří poslouchají ELP od doby, kdy jejich desky vznikly, jsou negativní názory na jejich tvorbu šumafuk. Stejně tak by asi byly šumafuk moje názory na spoustu blbostí, které jsou zde vysoce hodnoceny. A Emeronovi je to tam nahoře taky šumafuk.

PaloM @ 09.11.2016 17:34:15
EasyRocker: tak to si vedle ako jedle :-) Ide o spôsob vyjadrovania, chýba aspoň elementárna kultúrna úroveň textu. Toto nie je facebookové fórum, ktoré znesie akýkoľvek balast - čo komu slina prinesie na jazyk, to to treskne na fórum.
Podľa tvojho profilu si človek veľmi vzdelaný, takže určito rozumieš, čo sa myslí pod pojmom kultúra prejavu.

EasyRocker @ 09.11.2016 17:39:36
PaloM: OK, rozumím, bylo mi dost divné, že bys právě ty k něčemu podobnému sáhl jako dávný Brano mstitel, když mu hejkal znevážil jeho milovaný Lamb :-) Rozumím. Abych se přiznal bez mučení, FB vlastně nesleduju, vyskytl jsem se tam fyzicky jen párkrát víceméně proto, že tam mám kamaráda, takže netuším, co tam trůní za perly :-)

PaloM @ 09.11.2016 17:40:36
kamila: "tak jsem velmi zklamaná, když někdo napíše něco tak odporně přízemního a urážejícího."
Presne také pocity som mal, ako píšeš - keď som si prvý raz prečítal túto tvoju pseudorecenziu.
Štýl akým si to napísala, uráža pozorného a hudby znalého čitateľa.
... a zabudla si dodať, že si tomu venovala svoj drahocenný čas, o ktorý si obrala svého mrňouse...

kamila @ 09.11.2016 18:06:37
pan dokonalý,přestaň si brát do huby moji rodinu, po tom tobě nic není!

Petr87 @ 09.11.2016 18:34:45
Původně jsem chtěl zůstat stranou, co se týče této diskuze, ale ted' už opravdu nemůžu...
Musím říct, Palo, že tohle jsem od tebe opravdu nečekal.
Vím, že si občas rád rýpneš, ale tohle už je trošku za mantinely, nemyslíš? Já taky občas vstanu levou nohou (někdy i rukou), ale nikdy bych se nesnížil k tomuto (narážím zejména na tu totálně nešt'astnou poznámku o mrňousovi).
Ač velký fanoušek ELP, tak s Kamčinou recenzí, i když s ní také tak nějak nesouhlasím, nemám jinak sebemenší problém!
A že nejede tak úplně v někým nastavených "šosáckých mantinelech" ještě neznamená, že se takhle pustím ze řetězu a vyplísním ji za to jako nějakou desetiletou holku...
A co moje postřehy, které občas taky nejedou úplně podle nastavených pravidel, nebo třeba také některé recky od Braňa, hm?
A srovnávat to se slinty, co plodí někteří "mladí a neklidní" na xichtbooku, kterým v hlavách často chrastí jenom míchy, je také totálně mimo mísu...
Takže v tomhle stojím pevně za Kamilou!

Nehodlám tady vést nějaké virtuální boje, to už jsem si si zde, doufám, odbyl v minulosti; ale na tohle prostě nešlo nereagovat... Ach jo.



PaloM @ 09.11.2016 18:42:11
Petr87: písal som v pokoji, zbytočne sa dávaš citovo zneužívať...

POsibr @ 09.11.2016 19:10:55
"odborný" hudobný pseudoelitizmus je pohromou tejto (ináč úžasnej) stránky.

kamilina recenzia je úplne v poriadku, po štylistickej, obsahovej, subjektívnej stránke.

sme tu predsa všetci hudobní nadšenci, tak prečo si kaziť náladu takýmito zbytočnými konfliktami?

luk63 @ 10.11.2016 10:29:38
Album Brian Salad Surgery znám hodně dlouho, přesto jsem si ho včera večer pozorně nikým nerušen poslechl na své domácí aparatuře z re-masterovaného CD. Ano, jde o dílo technicky dokonalé, ale poměrně nabubřelé a chladné, stylově a náladově rozkmitané do více stran. Líbí se mi Toccata, zbytek je chabý průměr a Karn Evil mě nudí. Pro určité porovnání jsem si hned po BSS dal do přehrávače další kapelu z progrockové stáje Gentle Giant - Octopus ze stejného roku 1973, a to byl hřejivý balzám na mou duši. Z poslechu se mě zmocňoval navýsost radostný pocit, hudba dokonalost sama po všech stránkách.

catcher @ 10.11.2016 22:37:32
Poměrně obsáhlá diskuze k této "recenzi" mne přiměla prokousat se množstvím příspěvků, z nichž většina vyjadřuje raději jen vlastní názory na album a pouze některé rozebírají i způsob prezentace názorů autorky.
A přitom zde je jádro pudla.
Nic není věčné, vše se průběžně mění, ale přiznám se že se mi příčí začít se smiřovat s tím, že si na tomto fóru "zvykneme" na podobný styl, který zde PaloM trefně přirovnal k FB. Já ten text nedokážu vnímat jinak, než jako stylistickou žumpu promíchanou s evidentně značně povrchním hodnocením alba, kde argumentační nedostatečnost je (jak typické !) nahrazována verbální agresivitou k tvůrcům (tedy k tomu stěžejnímu) za použití slovních obratů jako druhdy z týdeníku Tribuna. Kouzlo nechtěného ?
Prostě nelíbí a hotovo. Fakáč !
Ovšem teprve Petr87 s jeho textem vehementně bránícím "ublížované" mne přiměl něco taky napsat.
Nemohu než souhlasit s tím, co napsal PaloM, a že to trefil, dokazují nejprve dotčené (role oběti se hraje dobře), následně i agresivní reakce autorky.
Young & Restless přece ví vše nejlíp a nějací elitáři jim do toho nebudou kecat ! A ještě ke všemu ten šílený Giger, to už je moc !
Já jen doufám, že tyhle "recenze" budou časem jako ptačí trus vysušeny sluncem a odnese je vítr. Zbytek snad spláchne déšť...

EasyRocker @ 11.11.2016 06:46:34
Mistře catchere, tím jsi této diskusi věru nepomohl, pokud sis to snad myslel. Z toho taky srší arogance a nabubřelost, jen se jí snažíš držet na řetězu, ale moc ti to nejde. Prostě navážet se do model hudby všech období stále ještě není povoleno. Tento postoj bych ještě pochopil, kdyby tady byl váš pohled 90% ku 10%, ale ono je to, jak sám ráčíš pozorovat, tak půl na půl (i mě to překvapuje, čekal jsem, že nás tu zastánci ELP převálcují). Text kamily má možná facebookové parametry, ale zmínka o mrňousovi byla totálně mimo, naprosto zbytečná, urážlivá (tady je holt moje pracovní deformace - tyto typy žalob mám denně na stole, je to moje práce) a hlavně s předmětem diskuse nesouvisející, šlo o osobní útok, s nímž nemají ELP nic společného.

PaloM @ 11.11.2016 08:43:52
Niekto stále nechce pochopiť, že šlo o kritiku štýlu písania, kritiku nekultúry. A vlastná neschopnosť, či neochota porozumieť jadru problému, je neustále zakrývaná podsúvaním verejnosti, že moja reakcia bola odozva na slabé hodnotenie Brain Salad Surgery. No, z takých pubertálnych "bojov" som dávno vyrástol :-)
Dramatizovanie "mrňouse" je zbytočné, pretože nikto nevie, či je kamila kamil alebo kali, ako tu už bolo v minulosti riešené. Toto je anonymný virtuálny priestor, pravidelne zneužívaný.
V živote a teda reálne by som si nedovolil akokoľvek spochybniť city matky k dieťaťu.
Len som reagoval na reakciu autora, aký drahocenný čas musí venovať na písanie a pochopil som, že ide o istý druh citového vydierania čitateľov.
A pravda je možno úplne inde.

kamila @ 11.11.2016 11:34:18
PaloM pomůže ti když se tady přejmenuju? To je snad hloupost, né? Změnilo by to něco? Copak musím být znova zpodobňovaná
(kvůli podobnosti jména, kdybych to tušila dala bych si raděj přezdívku) s někým kdo tu
asi pořád rozeštvával a vyvolával hádky (nevím přesně o koho se jednalo, ale asi dělal toto)? Když si projdeš všechny moje recenze,
máš pocit že chci brojit proti někomu, zneužívat nevím co?
Jen jednou jsem se navezla do alienshora, 5x se omluvila a velmi toho litovala a opět je mi to předhozeno.
Když uvádím termín "drahocený čas" mám tím na mysli, že psaní tu něco stojí a pak mě velmi zamrzí když mě kvůli nějaké
hlouposti někdo cupuje na hadry. Nehodlám nikoho citově vydírat, ale jako matka to asi cítím jinak než ty, nebo muži
všeobecně. Účelem recenze na B.S.S. rozhodně nebylo žádné vyvolání sporu, já to prostě napsala jen víc od plic a jeklikož
to mnozí nemůžou rozdýchat, přiště se toho raděj vyvaruju. Chvílku jsem nechtěla být šosácká a vážná. PROMIŇTE KDOŽ JSTE MÝM NÁZOREM I STYLEM BYLI NĚJAK ZASAŽENI.

Pegas @ 12.11.2016 23:20:01
Jsem fanoušek ELP a Brain Salad Surgery patří mezi moje vůbec nejoblíbenější alba. Kamila napsala svoje hodnocení sdělující její názor. A přestože se s tím názorem neshoduji, nemám s ním nejmenší problém. Napsala to dobře a srozumitelně. PaloM vážně přestřelil a nechápu ty jeho reakce. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože tahle diskuse je o ničem, narozdíl od té recenze.

PaloM @ 13.11.2016 12:23:14
Už by som nereagoval, no pokiaľ má niekto potrebu sa vyjadriť na moje poznámky, tak odpovedám:
PaloM @ 11.11.2016 08:43:52
Poteším vás, nebudem viac komentovať recenzie, i pseudorecenzie. Kto chce pochopiť, pochopil, kto nechce, nemusí.

Mayak @ 13.11.2016 13:00:10
Veľmi stručne: osobne súhlasím s tým, čo tu napísal pôvodne PaloM a dodatočne aj Catcher. Som na ich strane pohľadu na "vec". A principiálne nielen kvôli "štábnej kultúre" písania "recenzie"(vedľajší aspekt), ale najmä kvôli "potrebe" autora notoricky sa skrývať za kryptonymom opačného pohlavia, ako je realita - celkom nespochybniteľne a jednoznačne. Tento aspekt je proste vyložene chorý ...

17.08.2014 tykeww
4 stars

Vítejte zpět, přátelé,
v show, která nikdy nekončí!
Jsme tak rádi, že jste přišli
jen vstupte, jen vstupte!

Album jménem Brain Salad Surgery lze podle mě označit jako poslední opravdu dobrou klasickou desku Emerson, Lake & Palmer. Přitom jsem jí však přišel skutečně na chuť až poměrně nedávno, přestože sám sebe považuji za velkého příznivce této trojice. Jako první na albu zaujme především skutečně zdařilá (a zdařile sugestivní) výtvarná práce Hanse Rudolfa Gigera, která do jisté míry hudbu velmi dobře vystihuje.

Oproti poněkud rafinovanějším introdukcím na předešlých albech (zejména u Tarkus a Trilogy) jsme zde rovnou vrženi do tématu skladby Jerusalem. Neřekl bych však, že je coby úvodní píseň vybrána šťastně. Můžeme obdivovat jak - jako vždy - čistý a krásný hlas Grega Lakea, tak pochopitelně Keithe Emersona i Carla Palmera, který svými gongy jen umocňuje celkovou pompu typicky v duchu ELP. Než se však nadějeme, ne zrovna přesvědčivý úvod končí a přichází Toccata, ve které se předvede především Emerson. Je vidět, že mu typicky zatěžkané classical rockové adaptace vážných hudebních děl svědčí, ty jsme však už u ELP slyšeli v bleděmodrém mnohokrát.

To Lakeova Still… You Turn Me On je takříkajíc jiná káva. Kdyby se mě někdo zeptal na opravdu krásnou rockovou baladu, s velikou pravděpodobností bych jmenoval právě tuto píseň. Velmi povedené je i aplikování wah-wah pedálu, zejména v patřičně tvrdé mezihře. Lakeův andělský hlas a Emersonův syntetizér nás však odnáší kamsi do nádherných a vznešených dálav...

Benny the Bouncer je typická ELPovská legrácka, která mě vždy bavila, stejně jako Jeremy Bender nebo The Sheriff. Když nic jiného, můžeme si povšimnout Lakeovy schopnosti pracovat s hlasem, jelikož v první chvíli je opravdu k nepoznání. Emersonovo saloonové sólo na klavír je pro něj stejně charakteristické jako syntetizérové fanfáry či drhnutí hammondek, přesvědčil nás o tom mimo jiné svou adaptací klasické Joplinovy skladby Maple Leaf Rag, kterou bychom našli na Works II (kde patří k tomu nejzajímavějšímu).

Zbytek alba zabírá rozsáhlá kompozice Karn Evil 9 rozdělená na tři části (Impressions). Začíná se pěkně zostra, je zajímavé všímat si Emersonova rafinovaného komponování jazzových prvků do své hry. Do hry je zapojen i syntetizér a postupně začne skladba až znevažovat samu sebe, což miluji. Nádherně zdurovatí, takřka zveselí, což ještě více vynikne na začátku druhé strany - takzvaně v Part II. Ten patří k mým nejoblíbenějším momentům od ELP vůbec - ať už kvůli nádhernému vyvolávačskému hlasu Grega Lakea nebo úžasné práci Keithe Emersona, který jen podtrhuje všechen přítomný nadhled a až veselou vzdušnost. Vždy jsem přemýšlel, jestli se zde hraje i na elektrickou kytaru, nebo jestli ji imitoval Emerson pomocí syntetizéru. Pakliže je pravda druhá možnost, klobouk dolů!
Karn Evil však pokračuje dál druhým obrazem. Ten již nastoluje vážně hudební téma. Krom naprosto excelujícího Emersona je rozhodně fér povšimnout si i brilantní a naprosto přesné rytmiky. Dočkáme se i jemnějších pasáží, které pan Mistr u klavíru zvládá rovněž s grácií. Třetí obraz pokračuje dál ve vytčeném směru, přidává se však i Greg Lake se svým neuvěřitelně úžasným hlasem, který vždy někdy poněkud akademické hudbě ELP zajišťoval zlidštění. Kompozice však dopřává hodně prostoru zejména Keithu Emersonovi, který ho patřičně využívá. Na závěr tu máme téměř nesnesitelný synťákový motiv, který přechází z jednoho sluchátka do druhého.

Na Brain Salad Surgery se mi dlouhou dobu pohlíželo dosti obtížně. Dříve jsem album ověnčil termínem „únava materiálu“, ten však rozhodně není fér. Problém alba bych nazval především pohlcením vlastní pompézností a instrumentálním mistrovstvím, což je patrné zejména v Toccatě, ta mě nikdy moc neoslovovala; necítím v ní ten pravý, autentický classical rock, kterým jsem byl u ELP zmlsaný třeba z The Barbarian nebo Knife-Edge z prvního alba. Spoustu posluchačů dává přednost předchozím majstrštykům Trilogy nebo Tarkus, ty se mi zdají poněkud přístupnější svým zvukem, jenž je na BSS místy možná příliš chladný a syntetizérový (přesně však koresponduje s obalem, když nic jiného).

Velmi slušnému albu s vynikajícími momenty slušné čtyři hvězdičky.


reagovat

18.05.2014 gunslinger
3 stars

Pri mojej recenzii na album TARKUS som spomínal že ma u Emerson, Lake and Palmer celkom zaujala biomechanická zvuková maľba plná neopočúvareľných nápadov, zvratov a nečakaných variácií. Dá sa povedať že u Brain Salad Surgery platí to isté iba s tým rozdielom že až tak explodujúco nápadité mi to nepríde, áno má to svoje silné stránky, chaoticky evokujúcu postapokaliptickú víziu civilizácie zotročenej strojmi.... Hudba presne vystihuje geniálnu maľbu obalu od Hansa Ruedi Gigera, nech mu je zem ľahká, hlavne skladba Toccata a Karn evil 9. Ide o hudobnú formu ktorá nie je tak úplne určená pre mňa. Celé toto Gigerovské nadšenie s jeho obrazov k väčšej dokonalosti dotiahla paradoxne švajčiarska skupina, Giger bol tiež švajčiar, Islands, spieval tam napríklad spevák hardrockovej skupiny Toad, ktorá to zvukovo dotiahla do nepredstaviteľného šialenstva. Pocit ktorý vo mne vyvolali Giger a Islands u mňa obrazovo dokázal vyvolať iba film Ridlieho Scotta ALIEN. (ostatné blockbusterové pokračovania už za veľa nestáli)

Brain Salad Surgery si často nepúšťam. Je to hudba na ktorú musím mať chuť a to často nedostávam. Vadí mi tu dosť ten otravný piskot syntetizátora, je to aj v iných albumoch ale tu je to otravné ako dotieravý komár ktorý poletuje nadomnou poletuje o pól tretej ráno. Dokonca ten synťák aj tak podobne znie. S aranžmánom sa veľmi nezdržovali a ani s tým čo mali sa veľmi nepohrali, nie že by som to kritizoval ale od ELP čakám komplikovanejšiu hudbu. Milo ma prekvapil fakt že tu má gitara na „Elpovské pomery“ celkom pomerne slušne, veľa, vyhradeného miesta, a nehrá iba nejaké trápne vyhrávky alebo krátke sólo ale že seká aj zaujímavé riffy.

Pomerne a relatívne nepočúvateľné to pre mňa nastáva niekde v polovičke Karn Evil 9 kde to zachádza už do prílišného jazzu, potom sa to premení na noir soundtrack, spomalí začne si len tak vyhrávať do toho sú namiešané všemožné zvuky. Ide to mimo mňa. Pri konci keď nastupuje spev sa opäť chytám ale celí tento album mi príde aj tak strašne nevyvážený.

reagovat

tykeww @ 18.05.2014 19:53:52
Jsem velký fanoušek ELP, ale i přes dost silné momenty je tohle album trochu slabší a už je to trochu únava materiálu.. Díky za recenzi, líbí se mi, jak je napsaná.

gunslinger @ 18.05.2014 19:57:28
Presne... "únava materiálu." to je tá správna definícia ktorú som hľadal.

Jarda P @ 19.05.2014 07:43:49
Únava materiálu? Co by za ni dnešní kapely daly.
Ta nastala až na Works II.

EasyRocker @ 19.05.2014 08:45:01
Souhlasím s recenzí, vůbec, ELP mě nikdy nechytli tak jako jejich souputníci Genesis, Yes, King Crimson, Pink Floyd či Van der Graaf Generator. Cítil jsem u nich ten akademický chlad vždy a prostě si ta hudba nějak nikdy nenašla cestu k mé duši :-) Instrumentálně u nich není co dodat, první album by u mě dostalo plný počet, ale další alba už určitě ne a u Brain... ten akademický chlad dosáhl u mě vrcholu. Vezmu-li jen rok 1973 - Selling England by the Pound, Dark Side of the Moon, Houses of the Holy, Lark´s Tongues in Aspic, Sabbath Bloody Sabbath, Tales from Topographic Oceans - to vše jsou většinou zásahy do srdce, u ELP je mi líto. Takže znovu - úplný souhlas s recenzí.

Jarda P @ 19.05.2014 13:37:46
To je subjektivní, mě zase na rozdíl od EL@P nezasáhly Tales From Topographic Oceans. Sto lidí, sto názorů.

Voytus @ 21.05.2014 13:47:23
Ani mě ELP až tolik nezasáhli. Jednu dobu jsem sice sjížděl "Obrázky" pořád dokola, ale jinak si z alb spíš vybírám jednotlivosti a nemůžu se ubránit pocitu, že mě nejvíc oslovují jednodušší písně Grega Lakea, než občas přehnané kompozice Keitha Emersona. Karn Evil 9 je v tomhle ale vyjímkou, i přes šílenou stopáž na mě funguje.

EasyRocker @ 21.05.2014 14:49:27
Voytus: úplný souhlas. Lakeův famózní hlas a rukopis mě oslovují mnohem více, ať už působil v jakékoli kapele. Emerson instrumentálně ohromuje, ale mám s tím často problém.

Voytus @ 21.05.2014 17:18:24
EasyRocker: Tak, tak. Ten hlas! Ve své podstatě nerockový, jemný - však také vynikne v klidnějších věcech, ať už u King Crimson, nebo u ELP. Dál nevím, jeho sólovou tvorbu jsem zatím neposlouchal - snad se k němu také dostanu.

hejkal @ 21.05.2014 18:01:04
No, pre mňa je ELP kapelou, ktorá ma voviedla do muziky 70. rokov, ako tínedžer som z nej odpadol a dodnes ju milujem. Emersonovo machrovanie žeriem, Lakeov spev hlcem a Palmerovo bubnovanie zbožňujem. Ale je fakt, že tento album radím medzi moje najmenej obľúbené, mám radšej predchádzajúce albumy a nasledujúci koncert.

Snake @ 22.05.2014 17:47:13
Já bych se přikonil spíš k názoru Jardy P. Brain Salad Surgery sice nepovažuji za album excelentní, ale pořád ještě velmi, velmi dobré. Skladby, které pro ELP napsal Greg Lake líbí se mi na prvních albech, ale na Works už jenom C´est la vie. A na Love Beach už je to z jeho strany - řekl bych - bída s nouzí.

gunslingerova recka se mi líbí, jen tak dál...

01.03.2012 Petr Gratias
5 stars

Páté album Emerson Lake And Palmer – Brain Salad Surgery jsem objevil hned v roce jeho vydání. Poprvé jsem ho uviděl u kamaráda, který byl zásobován od svého bratra žijícího za šumavskými hvozdy a pamatuji si, že jsem dlouho s uzamčenými mluvidly zíral na obal, který ve mně způsoboval silné vibrace. Nejenom zpracováním, ale i motivem a já jsem chvíli přemýšlel, jaké sdělení a jaké poslání přichází s projektem, který má tak surrealistický název a tak sugestivní industriálně fantasy obal… Rozevírací obal na mě tehdy v prvním okamžiku působil tak mocně, že jsem měl pocit, jako bych vstoupil do faraonovy hrobky…..
Našli se v mém okolí tehdy lidé, kteří ho poměřovali s albem Dark Side Of The Moon od Pink Floyd…. S odstupem času si uvědomuji, že do jisté míry mohla být v době, kdy byl artrock jedním z hudebních symbolů sedmdesátých let mezi Pink Floyd a ELP jistá řevnivost, kdo ovládne britský artrockový prostor.
Po těch letech jsem střízlivější. Líbí se mi dodnes obě alba stejně, ale Dark Side Of The Moon považuji přece jenom v tom globálním novém soundu za více novátorské a vizionářské. ELP ovšem po faktické stránce byli vyspělejší a technicky náročnější hudebníci….. ale zamotávat se do nějakých komparací se určitě nehodlám.
Znovu tedy zasedám, abych tenhle mimořádný opus nechal vstoupit do mého nitra……

JERUSALEM – klasické hammondky Keitha Emersona v úvodu a odvíjí se před námi velebná melodie, kterou vokálně výtečně prezentuje zpívající Greg Lake, jehož důrazné basové linky protkávají vystavěné harmonie jako životodárné tepny a žíly a samozřejmě mistrovské bicí nástroje Carla Palmera. Samozřejmě je zde patřičný patos a majestátní atmosféra velebnosti a nadnesenosti, na kterou už jsme od Emerson Lake And Palmer zvyklí a určitě by nás zaskočilo, kdyby nic takové se v jejich hudbě neobjevilo. Kompozice je ovšem z dílny Sira Charlese Parryho a ve spojení se zpívanou básní Williama Blakea. Velmi účinný hudební prolog!

TOCCATA – zprvu se hudba v další skladbě jakoby připravovala ke startu a pak najednou na smluvený povel se před námi rozbíhá neuvěřitelná směs přediv varhanních tónů, zrychlených basových výměn, které jsou posvazovány superpřesnými bubenickými doprovody. Nechybějí ani tympány a gongy a hammondky jsou doslova ždímány do posledních nejzazších možností. Emerson – jako studovaný hudebník dokáže pracovat s klasickou kompozicí a také nás v téhle skladbě o tom důrazně přesvědčuje. Palmer mě opět přesvědčuje, že před nástupem geniálního Billyho Cobhama neměl v Británii jako superbubeník proti sobě adekvátního hráče (samozřejmě, že Cobham byl Američan z Panamy), ale v dané době se oba tito velmistři bicích nástrojů střídali na vrchlných žebříčcích all stars hudebníků…. Emerson ovšem vedle hammondek používá i synthesizery a tak je kompozice prošpikována řadou elektronických efektů, které se na posluchače hrnou ze všech stran a dodávají skladbě nezařaditelnou progresivní linii. Všechno je ovšem v přísném harmonickém souladu, třebaže metodici vážné hudby by asi při poslechu emersonovských eskapád asi přišli o „rozum“…… Kompozice je z dílny argentinského skladatele Alberta Ginastery a ELP ji přearanžovali (jak bývalo jejich dobrým zvykem k nepoznání)…..

STILL… YOU TURN ME ON – na každém albu ELP nesmí chybět jedna silná a nosná balada. Tohle je strategicko-dramaturgický záměr, který kapele vždycky vycházel a ani tentokrát nemůžeme být zklamáni. Autorem je pochopitelně Greg Lake. Nádherná skladba v níž dominuje akustická kytara, která je doprovázena další instrumentací. Lakeův hlas je famózní. Má jedinečnou barvu, výraz, melancholii, závratnost, emocionalitu, podmanivost a ihned vás do sebe vtáhne. Tohle je velký dar! Použití wah wah pedálu je hodně nečekané, ale dynamicky účinné. Lyrické a strhující zároveň. Vidím sám sebe na vysoké skále nad nekonečným prostorem, právě svítá a slunce je na horizontu a volá mě k sobě blíž a blíž…..V baladických postupech nechybí tak trochu i nástin francouzského šansonu za aplikace akordeonu. Úžasné tónové proměny, kdy vedle akustické kytary zní i cembalo a tajemné zvukové proměny. Nádherný příklad účinné balady!

BENNY THE BOUNCER – dostat do artrocku rock and roll není u ELP první pokus. Are Ye Ready Eddy? na Tarkusu už o tom jednou přesvědčilo. Ovšem máme tu vzápětí modifikovaný swing jako bič a Emersonovo fortepiano sjíždí s neuvěřitelnou erudicí harmonické polohy v bezpečných melodických linkách. Lakeův hlas zní neobvykle ostře a drsně a spojení výtečných bubenických doprovodů nemá chybu. Těžko bych dokázal ze startu popsat všechny možné vize, které se mi derou do mysli, při poslechu této skladby…..Prostě mohu parafrázovat Suchého a Šlitra a napsat: Každý ráno na piáno hraje Jack… honky tonky blues. Text napsal básník a důležitý spolupracovník raných King Crimson – Peter Sinfield)….


KARN EVIL 9 1st IMPRESSION Part 1 – rytmické velmi exponovaná kompozice, členěná na několik části. Emerson famózně ovládá klaviatury hammondek a znovu si musíme připomenout, že kompozice má postupy articificiální hudby, kde není nic ponecháno náhodě. Úžasné akcentování rytmů mě dostává! Jaká asi musela být vnitřní lidská pospolitost! Mám pocit, jakoby trio ovládalo jedno mozkové centrum, kdy veškeré impulzy a signály jsou vysílány zároveň do tří stran. Synthesizerová portamenta jsou pro Emersona při hře na Moog synthesizer už typická. Dobře se to poslouchá a tak prolínání jednotlivých vrstev probíhá v neuvěřitelných změnách a nástupech. Palmer je neuvěřitelně přesný a Lake ve zpívaných pasážích dokáže jako baskytarista hrát neuvěřitelné basové linky a stíhá tak dvě poměrně dost náročné disciplíny z jedné vody. (Je mi úplně jasné, že pro Roberta Frippa v raných časech King Crimson musel být velké terno)

KARN EVIL 9 1st IMPRESSION Part 2 – skladba přechází do volné kompoziční proměny s jejich pověstným Welcome back my friends…. Jestliže hledám nějakou ryze „rockou“ záležitost, asi jsme ji nalezli. Je zde vyprecizovaný riff, který je pod palbou hammondkvských tónů. Už dříve bylo možno slyšet, že Emerson dokáže na synthesizer zvolit barvu elektrické kytary a tyhle party prorůstají skladbou dál, třebaže Lake vedle baskytary a akustické kytary vládne i na elektrickou kytaru, která ovšem není součástí nástrojového inventáře tohoto geniálního hudebního tria

KARN EVIL 9: 2nd IMPRESSION – závěrečná skladba je famózní kompozicí pro klavírní virtuosní hru, v níž se prvky articifiální hudby spojují s volnou jazzovou improvizací. Palmerovy bicí nástroje zde nabírají perkusivní charakter a tak vedle timbales, cong, vnímáme i kastaněty a woodblocky, ale opět jsou ve hře hammondky – neodmyslitelný Emersonův nástroj. Po kompoziční, ale i muzikantské stránce pravděpodobně vyvrcholení na celém projektu, kdy si uvědomujeme obrovský přesah Emersonových schopností a famózních rytmických doprovodů Lakea a Palmera. Ve zpívané části Lake zpívá velmi vroucně a rozpoutaně a dokáže vložit do interpretace spoustu emocí, ale i lidské pokory a nosným pilířem mu je i básnivý text Petera Sinfielda. Skladba ovšem spěje ke konečné katarzi a tak synthesizerové tóny navodí atmosféru fanfár a barokní opulentnosti a košatosti. Ano, ELP je možno „obvinit“ z patetického přednesu (v artrocku a classical rocku se ale takové věcí očekávají), ale na druhé straně jejich famózní přednes a interpretace nemají obdoby a je neuvěřitelné s jakou lehkostí a suverenitou tihle hudebníci ovládají svoje nástroje. Za to mají mou úctu a respekt dodnes….

KARN EVIL 9: 3rd IMPRERSSION - řeřavý zvuk . Emersonovské rejstříky synthesizerů dokáží zajímavě nahradit fanfáry trubek, což bylo v dané době něco nemyslitelného! Kompozice jde ovšem ještě dál... zajímavým způsobem se do její stavby prolínají klasická melodická píseˇ%n, dramatický Lakeův vokál s řeřavým podtónem ve zpěvu a vrstvení jednotlivých klávesových ploch. Kompozičně se zde dostavá hudba kapely na model hudby, která se vzdaluje rockové platformě a která by byla možná zajímavým oříškem pro zkoumání studovanými muzikology na akademii hudebních věd a umění, ale vyjadřovací jazyk stojí na rockových základech. Palmerovy bicí jsou kreativně výbušné i umírněně podamivé. Dynamiky jeho hry výtečně koresponduje s emersonovskými klávesovými vrstvami a hukot dunivé baskytary do celého tohoto organismu přivádí životodárným krevním oběhem energetický potenciál. Famózní breaky, jimiž rozčeřuje svou mohutnou baterii. Celkem logicky mě napadá, jak asi dlouho se musel rodit nejen v hlavách, ale především při realizaci takový hudební útvar do výsledné spokojenosti. Prostě famózní!

Domnívám se, že tímhle albem si legendární trio sáhlo na svůj umělecký vrchol. Ne, že by na dalších albech (kromě Love Beach, které mě velmi zklamalo a bylo příkladem totální vyčerpanosti kapely a bohužel i tvůrčí bezradnosti….. svědčily o tom i některé nehudební příklady: v NME jsem viděl fotky zcela nahého Emersona jak jede po moři na vodních lyžích…) už nebylo vyloženě co poslouchat, ale hudební koncept se mi zdál ve druhé polovině sedmdesátých let u Emerson Lake And Palmer vyčerpán a jejich souputníci Pink Floyd, Genesis a Yes posouvali tuhle hudbu ještě o kus dál.
Hlavní síla Emerson Lake And Palmer tkvěla po tomto albu už jenom na monstrózních gigantománií stižených koncertech, kde sice bylo zjevné, že jejich umělecký hráčský potenciál je mimořádný, ale zároveň je utopený v šílených orchestracích, které odváděly pozornost od hlavního sdělení… Brain Salad Surgery však dekoruji pěti hvězdičkami.


reagovat

moonySK @ 01.03.2012 11:38:33
Ahoj Peter! Vďaka za vynikajúcu recenziu! Nedávno som znovu okúsil čaro troch majstrov a ich opus magnum Brain Salad Surgery som vložil do môjho prehrávača. Nepochybne k vrcholom celej platne patrí aj moja najobľúbenejšia vec Karn Evil 9 - 1st Impression (Part 1 a 2), ktorá mi ujasnila môj názor na kapelu - majstri svojho žánru. Čakám recenzie aj na prvé tri albumy! :)

P.S: Neviem či si si všimol, ale chýba ti tam rozbor 3rd Impression!

Jarda P @ 01.03.2012 12:56:10
Když jsem byl v 9. třídě na školním výletě na Floře v Olomouci, narazil jsem náhodou na výstavišti na stánek, ve kterém jakýsi místní podnikavec prodával fotky bigbítových kapel. Samozřejmě jsem jich dost nakoupil, i když mi jejich názvy v té době často nic neříkaly. Stačilo, aby měli hoši dlouhé vlasy, to bylo pro mě tehdy známkou toho, že budou hrát dobrou muziku. Nejvíc se mi líbila fotka třech vlasatých kluků sedících v trávě, což byli právě ELP. Pod dojmem fotky jsem se začal pídit po nějaké jejich desce a shodou okolností dostal kamarád jejich Tarkus, což byla tehdy pro začínajícího bigbíťáka byla v roce 1972 dost náročná hudba. Ale po několika posleších jsem jí propadl a když jsem krátce nato získal (samozřejmě jako nahrávku na kotoučák) i Trilogy, bylo jasné, že se stanou jednou z mých nejoblíbenějších kapel. Brain Salad Surgery završuje jejich nejlepší éru.
Na druhou stranu jejich odbytý a zvukově katastrofální koncert někdy v půlce 90.let v Praze(v době Black Moon) byl jedním z největších zklamání, které mě kdy na koncertech potkalo.

b.wolf @ 01.03.2012 15:56:21
Ajta, recenze klasiků ELP; nu což, jářku, nedalo mi to, musel jsem si ji přelouskat. Hudba ELP patří k mým oblíbeným a pokud se obalu týče, při prvním spatření jsem měl podobné pocity jako recenzent. Pro mě uzavírá období řekl bych klasických ELP, po Love Beach jsem je vypustil. Toto album ovšem patří mezi absolutní špičku; k recenzi vlastně není co dodat.

Petr Gratias @ 03.03.2012 10:17:17
Zdravím MoonyhoSK a děkuji za upozornění.....
skutečně jsem zapomněl doplnit KARN EVIL 9: 3rd IMPRESSION..... a hned to napravuji....

Snake @ 22.05.2014 19:59:41
Petr album rozebral opravdu podrobně a jeho recenze moc se mi líbí, jen v tom hodnocení budu malinko zdrženlivější. Od Jerusalem po Benny The Bouncer jsem nadšený, u předlouhé suity Karn Evil 9 chvílemi ztrácím - bohužel - pozornost. Mám nedatovanou reedici od Atlanticu, podle ( ne ) potisku cédéčka a úpravy bookletu někdy z minulého století, ale hraje fantasticky. Nu a obal je opravdu parádní, rozevírací lp muselo být opravdovou potěchou pro oko a klenotem každé sbírky art rockového fanouška. Dávám 4.

02.01.2010 nowhere_man
4 stars

Brain salad surgery by som nazval podľa mňa posledným klasickým albumom z dielne ELP. Nehovorím, že posledným dobrým, pretože aj na zvyšných, čo prišli, sa nájdu pekné veci. Na tomto album je cítiť na jednu stranu profesionalitu a virtuozitu, ale ja tu na druhú stranu cítim už aj únavu materiálu. Moje jednotky sú ELP, Pictures a Trilogy. Toto album by pasovalo až za ne, ale aj tak sa mi páči viac ako Tarkus. Koniec koncov, suita Karn evil 9 je veľmi vydarená, viac ako už zmieňovaný Tarkus. Taký Jeruzalem mi však moc nesadol, tentoraz ani srandička Benny the Bouncer. Ale Toccata sa mi páči. No a na záver spomeniem ďalšiu príjemnú baladu z dielne Grega Lakea Still... you turn me on. Ale na Lucky man a From the beginning sa nechytá.

Album je to rozhodne skvelý, ale chýba mi pôvodná iskra, tak cítiteľná z predošlých albumov. Preto znížim jednu hviezdu.
reagovat

PaloM @ 02.01.2010 13:49:03
Necítim tu únavu, ale premakanosť a patrí medzi moje najobľúbenejšie ELP od gympla, čo je dobrých 35 rokov :-)

Lothian @ 02.01.2010 18:30:45
Únavu materiálu taky necítím. Pouštěl jsem si to album jednu dobu tak často,že jsem si ho s Gregem zpíval slovo od slova. Takže si dávám trochu pauzu.
Jeruzalem miluju,zvlášť koncertní verzi na Welcome back. I Still se mi moc líbí,víc než trochu "prvoplánová" Lucky man. Kdesi mám Lucky man s kytarovým sólem uprostřed,ale už jsem na to nějakou dobu nenarazil. Jestli na nějakém bootlegu ELPo,nevím.
Na Brain salad přeskakuju Bennyho i Toccatu,čas takovýchhle věcí už je pryč. Album za 4,5/5.

mikepis @ 03.01.2010 11:43:55
nemozem suhlasit s recenziou. je to ich vrchol. jerusalem a toccata maju ma svoj ELP standard, benny je hovadina. Karn evil 9 (podobne sa vyznal volakde aj Fedor Freso) je pre mna nadcasova zalezitost siahajuca az do sfer vaznej hudby, ktora mi privadza uz 30 rokov neustale zimomiravky. 3rd impression je viac rokenrol a na efekt. ale 1st part (1st impression) so synkopovanou basou, bicimi hammondom a nastupujucim moogom a Lakeovym spevom je pre mna vec, ktoru mi budu hrat asi aj na pohrebe.

nowhere_man @ 03.01.2010 15:17:18
Aby ste ma nepochopili zle, aj podľa mňa je to vynikajúce album, jedno z najlepších, aké vlastním. Ale radšej mám albumy ELP, Pictures a Trilogy, ktorým som dal päť hviezd. Aby som to odlíšil, tomuto som dal štyri, čo neznamená zle. Ani moje dôvody vyplývajúce z recenzie neznamenajú zlý počin. Sä to len dôvody, prečo štyri hviezdy. Subjektivita ma nepustí, ale objektívne je to veľmi kvalitná platňa.

PaloM @ 03.01.2010 15:30:04
nowhere_man: nemáš dôvody niečo vysvetľovať, či nebodaj sa ospravedlňovať. Je to tvoja recenzia a musí byť subjektívna, veď vyjadruješ svoje pocity, ako platňa na teba pôsobí. Všetko je OK.

08.11.2007 hejkal
3 stars

Tak tu máme údajne vrcholné dielo ELP.

Mohutne pomalý Jerusalem a zaujímavá Toccata na prvý posluch znejú ako priemer vypadnutý z Trilogy. Stil...you turn me on je fajn Lakeov akustický slaďáčik, Benny the bouncer...no, mám k týmto ELP vsuvkám celkom neutrálny vzťah, nevadia mi Jeremy Bender, Are you ready Eddy a ani the Sheriff, ale tu mi to vyslovene prekáža.
Titulný "majsterštik" je technicky vymakaný, ale...

Mínusom albumu je podľa mňa absolútne odťažitý zvuk, postrádam "teplo" a ľudský rozmer (uf, toľko k subjektivite) prezentovanej hudby. Ani prvotné energické nasadenie nie je tak úplne prítomné. Myslím si (bez dôkazov), že sa možno skupina brala príliš vážne, až zmizla akákoľvek hravosť (vidieť to v Benny the bouncer, taká ta hra na neviazanosť, ale v podstate je to veľký kŕč).


Ako sa vysporiadať so sklamaním pri svojich obľúbencoch? Myslím si, že prvý rozpad prišiel v pravý čas. Album je progresívne priemerné (ďalší zo spôsobov, ako diplomaticky povedať, že stojí za málo, nech žije subjektivita) dielko. Samotný materiál lepšie zneje na koncertnom Welcome back..., takže dávam priemernú známku podmienenú ťažkým sklamaním.


reagovat

gunslinger @ 07.05.2013 09:28:41
Prvý album ELP mám celkom rád . Grafické práce Hansa Rudolfa Gigera mám takisto veľmi rád ako náhle som zbadal obal tohoto albumu hneď som vedel že v tom má prsty. A čo hudba ? no !! Niektoré momenty mi sedia a k obalu sa náramne hodia inde sa mi to zdá byť moc naplácané efektami ktoré ja teda nemusím. Ale ako backround music sa mi to pri upratovaní hodí (teda často neupratujem)

21.03.2007 Wenzl
5 stars

Položím si pouze otázku,zda je vůbec možné najít tolik pochvalných slov,aby člověk dostatečně vyjádřil o jak kvalitní album se jedná.Takhle to v praxi vypadá,když tvoří mistři.Nadčasová invence na druhou,skvěle instrumentálně odvedená práce,která posluchače nenechá ani na vteřinu vydechnout.Pakliže se v učebnicích píše o klasicích tzv.vážné hudby,neměla by tam chybět ani zmínka o EL&P.Tohle je prostě definice žánru.
reagovat

11.02.2007 kubys
5 stars

Album, které naplno ukázalo schopnosti Keitha Emersona (někdo možná namítne,že to byl již Tarkus). Zde se asi nejvíce ukázalo, že Emerson je naprostým leaderem skupiny, a že bez něj by ELP nic nebyli, protože, až na Still... You Turn Me On a Benny The Bouncer, se jedná o čistě klávesové skladby. Karn Evil se svými čtyřmi částmi je naprosto dokonalé vyvrcholení alba. pozn.: Myslím si, že ELP měli prohodit 2nd impression za 3rd imression, jelikož by album skončilo v nejlepším:-)
reagovat

Lubo @ 03.04.2007 00:00:00
...Emerson je naprostým leaderem skupiny, a že bez něj by ELP nic nebyli...
Pravda je, že Emerson bol lídrom, potiaľto súhlasím.
Treba ale povedať, že ELP už vznikli ako skupina s vedomím že Hammond bude dominantným nástrojom. Dobrovoľne sa tomu pripôsobili Lake aj Palmer. Akí by boli ale ELP napr. bez Lakeovho spevu alebo Palmerových presných a bohatých bicích nástrojov ? Skupina tvorila kompaktný celok, bola perfektne zohratá. Inštrumentalistické majstrovstvo rovnocenné. Môj názor potvrdzuje aj skutočnosť, že sólové práce jednotlivých členov ani zďaleka nedosiahli kvality a slávu celku.
Emerson bol magnetom na pódiu už z čias Nice, Lake mal povesť výborného inštrumentalistu a najmä speváka už z čias King Crimsom a Palmer exceloval v Crazy world... a Atomic Rooster.


kubys @ 14.04.2007 00:00:00
Nechtěl jsem, Lubo, aby to vyznělo tak jak jste to vzal, prostě si myslím, že Keith Emerson byl hnacím motorem skupiny, nic víc nic míň. Ano, Carl Palmer je mistr bubnů, jak to již mnohokrát porkázal, stejně tak geniální Greg Lake, ale právě spojení těchto tří mělo úžasnou duchovní sílu...je fakt, že kdyby se nahradil jeden jediný člen, tak by z tohoto souboru možná vyšlo úplně něco jiného, jako jsme mohli vidět v 80.letech po odchody Carla Palmera a příchodu Cozyho Powella.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 8x
Petr Gratias, kubys, Wenzl, kaktus, PaloM, Brano, Pegas, john l
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
nowhere_man, Snake, tykeww, Mohyla
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 5x
hejkal, gunslinger, kamila, luk63, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000