Dream Theater - When Dream And Day Unite

Od DT poslouchám jen Images & words. Ostatní alba mne nikdy nenadchla a i v době vydání Awake, kdy všichni po DT bláznili (nový Rush a podobně), jsem je opravdu nemusel. Připadá mi to tak, že je to parta talentovaných muzikantů, kteří jsou velmi technicky vyspělí, ale nápady se nedostavují a tak nezbývá, než hledat inspiraci v minulosti. Dokážu si představit zkoušku této kapely, kdy se za každou cenu snaží svůj výtvor komplikovat – tu přidat jeden takt, tamhle zase jeden ubrat. Myslím, že tyto ozdoby ve skladbě musejí z muzikantů vycházet ze srdce, nedají se uměle plánovat (příklad DP Love child, LZ The Ocean atd.). Co se týká tolik přece�ovaného bubeníka jako Mike Portnoy, musím ho např. srovnat s takovým Larry Mullenem od U2 – určitě ne takový technik onanista, ale má nápady a vždy jeho hru poznáte (prostě má svůj styl jako Powel, Colins, Bonham atd.).
Samotná první deska DT pro mne byla lákavá z důvodu absence současného zpěváka, kterého, hlavně live, nemusím. Po několikanásobném poslechu musím konstatovat, že Charlie Dominici je také, jako Labrie normální zpěvák bez výrazně zapamatovatelné barvy hlasu. K samotné hudbě mohu jen dodat, že se, jako skoro na všech dalších albech DT, jedná o onanii a vatu. Za snahu a strávený čas ve studiu dvě hvězdy.
reagovat

Lothian @ 05.03.2009 08:38:54
S obecným názorem na DT jako kapelu zcela souhlasím.

WDADU je typický debut, kapela hledá svou tvář a cestu, jakou se budou vydávat v příští letech. Některé písničky jako Ytse Jam, The Killing Hand nebo Only a Matter of Time už budoucí cestu naznačují. Na albu docela často slyšíš vlivy Rush, viz. Status Seeker. Dominici nění vyloženě špatný zpěvák, ale LaBrie mě u DT sedí víc. U mě 3 a půl*
reagovat

Jak už jsem psal, myslím si, že všechna studiová alba jsou výborná, i když na tomto debutu mi toho asi vadí nejvíc a tudíž bych řekl, že je nejslabší. A není to jen zpěvem, který mi sice nevadí až tak moc, ale přece jenom James LaBrie je na úplně jiné úrovni.

První dvě skladby jsou takové „obyčejné“ a připomínají mi spousty dnes už víceméně zapomenutých metalových partiček té doby. Ovšem už v instrumentálce The YTSE Jam jsou to Dream Theater téměř v plné parádě. Hned od začátku si hrají s rytmem, což je věc, která mě na nich strašně bere (model tři takty na šest, čtvrtý na sedm dob – nádhera).

A i v následujících skladbách jsou už „náznaky“ budoucích skvělých Dream Theater, tzn. skvělá kytarová a klávesová sóla, vynikající rytmika Portnoy - Myung a album mám pocit graduje, je čím dál lepší. Jen se mi zdá, že hudební motivy nedosahují zdaleka takové síly, jako na dalších albech.

Jsou debuty skvělé, průměrné, špatné. Tenhle je dobrý. Nabízí přes 50 minut poctivé (to je slovo, které mě při poslechu závěrečné skladby právě napadlo) rockové muziky. Někde jsem četl, že chybou snad špatné distribuce tohle album (a s ním málem i celá kapela) skoro zapadlo. Byla by to hrozná škoda, protože už následující Images And Words je z kategorie ……… (teď mě pro změnu žádné slovo nenapadá) :-)
reagovat

Najslabsi album v diskografii Dream Theater. Je to vsak pochopopitelne. Je to ich prvy album, citit z neho nadsenie. Muzikantsky je spravene vyborne, stale je to vsak dominancia jednotlivych nastrojov na ukor skladieb. Niektore skladbu su vsak uz spravene vyborne a DTM ich hravaju dodnes. Dominici spieva hrozne, ale v tej dobe sa podobna imidz odievania i spievania proste "nosila". Ktovie ako by vyzeral album s Jamesom LaBriem, dovolim si tvrdi, ze by to bolo minimalne o stupen lepsie. Uz len z ucty zato, ze je to DT a zato, ze tymto albumom nastolili novy hudobny zaner davam 3 body.
reagovat

Headbanger @ 28.11.2008 22:54:19
nesouhlasím. Jako nejslabší album bych to rozhodně neoznačil, naopak moje je to nejlepší. Skladba The killing hand je naprosto dokonalá, Ytse jam je instrumentálně na nejvyšší úrovni a ostatní skladby jsou podlě mě velice nadprůměrné. Není to typické album DT, ale pro mě je originální a úžasný. To že nezpívá LaBrie, je pro mě naopak dobře, mě se jeho zpěv nelíbí. Sice vím, že domnicci je špatný zpěvák, ale jeho upravený hlas je mi milejší než LaBrieho.

Jen řikám svůj názor:)

tento albu je povinnosť pre každého fanúšika DT, jasne ukazuje ich schopnosti a potenciál, zárove� dopl�uje predstavu o tom, ako sa kapely počas svojej existencie rozvíjala
reagovat

Úžasné a dokonalé album. Ne, že by je DT dodnes nepřekonali, ale v jistém smyslu zůstává "When Dream And Day Unite" jedinečné. Technické instrumentální výkony muzikantů byly už tehdy dostatečně vyzrálé aby se daly označit za virtuozní a současně zde ještě není prostor pro hráčskou rutinu a nutnost přizpůsobení se tlaku firmy na další a další úspěšné album. Je zde znát, jak ta hudba jde zevnitř, je tvrdá i jemná současně. A Charlie Dominicci? DT neměli lepšího zpěváka, díky němu je to pro mě jejich nejmilejší album. Zpívá bez LaBrieho manýrů, zpívá přirozeně a čistě. Tento titul absolutně doporučuji.
reagovat

HeadBanger @ 10.12.2006 00:00:00
Úplně s tebou souhlasim.. Nechápu jak se takový prúměrný zpěvák jako LaBrie může udržet v kapele takového kalibru... v originálu jsem mojí oblíbenou píse� The Killing hand slyšel mnohokrát a je opravdu výborná ale dnes jsem se kouknul na youtube a mají tam jedno video s touto písní ale s LaBriem... ani nemusím dodávat že jí úplně posral

Santil @ 10.12.2006 00:00:00
Nesuhlasim Labrie je v speve vyrazne na vyssej urovni ako Dominci. Na zivo mu nevysla Killing Hand, je to zivy koncert vzdy nevyjde vseto ako ma. Obcas neurobi chybu len spevak, ale aj ostatok skupiny. Pocul som vsetky zivaky videl dvd, a myslim si ze do dream theater zapada.

HeadBanger @ 11.12.2006 00:00:00
v originálu mi jeho hlas nevadí ale když se ukáže na živo tak se poznají jeho hlasové disfunkce.

Santil @ 11.12.2006 00:00:00
Ako u kazdeho spevaka, ked spieva na zivo myslim ze je to uplne prirodzene. V studiu je vsketo urobene tak aby vznikol z diela dokonaly celok.

@ 12.12.2006 00:00:00
prostě bych řekl že kdyby zůstal domnici u DT tak je to lepší... má lepší barvu hlasu

Santil @ 12.12.2006 00:00:00
Tvoj nazor respektujem, ale neviem si teda predstavit ako by zneli albumy ako falling to infinity alebo scenes from a memory s Domincim.

Headbanger @ 20.05.2007 00:00:00
řekněte mi když posloucháte dream theater live (třeba budokan, nebo další) tak vám LaBrie nevadí? uznávám že ve studiu má dobrej hlas ale na živo nee... co si myslíte?

Shimi @ 10.10.2007 14:30:33
Haníš tady Labrieho jako mizerného živého zpěváka aniž si někdy slyšel zpívat na živo Dominicciho. Nebo slyšel? Pochybuji. To by si pak nikdy nenapsal takovou blbost jako, že Dominicci je kvalitnější zpěvák než Labrie. Na youtube máš pár videí z ranného období DT kde s nimi na živo zpívá ještě Dominicci. Labrie má sice občas (spíše měl) intonační problémy (které byli z velké části způsobené jeho zdravotními problémy s hlasivkami), ale to co na živo předváděl Dominicci vyloženě trhá uši !! Ten myslím ani nikdy slovo jako intonace neslyšel. Osobně se mi deska líbí je tam pár silných písní (Afterlife, Ytse Jam, The Killing Hand, Only A Matter of Time) které jsou Dominiccim odzpívané slušně, leč studiově a ve studiu ti zazpívá velmi dobře i průměřný zpěvák (což je podle mě na Dominicciho až trošku silné slovo) ... Tvůj názor ti neberu, ačkoliv mi připadá naprosto zcestný ;)

Velmi nedoceneny albumv v diskografii DT. Mnoho ludi ho zatracuje kvoli spevu, ale podla mojho nazoru prave spev Dominciho dokazal spolu s netypickym zvukom vytvorit jedinecnu atmosferu. A hned uvodny track - Fortune in Lies povazujem za jednu z najlepsich progmetalovych kompozicii. Rozhodne nie album na 3 vypocutia.
reagovat