Dream Theater - Images And Words

Dream Theater - Images And Words - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1992

Tracklist:

01. Pull Me Under (8:11)
02. Another Day (4:22)
03. Take The Time (8:21)
04. Surrounded (5:28)
05. Metropolis - Pt. I: "The Miracle And The Sleeper" (9:30)
06. Under A Glass Moon (7:02)
07. Wait For Sleep (2:31)
08. Learning To Live (11:30)

(total time- 57:07)


Obsazení:

JAMES LABRIE - vocals
KEVIN MOORE - keyboards
JOHN MYUNG - bass
JOHN PETRUCCI - guitars
MIKE PORTNOY - drums

with:
Jay Beckenstein – saxophone (2)

 
12.04.2017 EasyRocker
5 stars

Kdysi pro mě představovali Dream Theater téměř posvátné sdružení. Dlouho jsem měl ve sbírce jen kultovní Scenes from a Memory, jehož neuvěřitelná kvalita mi bránila si vůbec něco dalšího od divadelníků pořídit, abych se náhodou nezklamal. Pak se ledy prolomily a já postupně začal jejich starou tvorbu prozkoumávat.

Pull Me Under začíná Petrucciho skvostným vybrnkáváním, postupně se přidává Portnoy a Moore navěšuje své klávesové střípky, zařádí si i v závěru. Objevují se tvrdé riffy a LaBrie ukazuje poprvé v historii na albovém prostoru nový přínos svého hlasu s mamutím rozsahem - není divu, Geddy Lee se přímo nabízí jako pravzor a přirovnání k moderní verzi Rush byla na denním pořádku. Krásně, křišťálově melodicky vystavěná první skladba se možná překvapivě stala hitem.

Another Day byla jako singlový hit zamýšlena a tomu odpovídá její nadýchaný, křehký, baladický obsah. Petrucciho plačtivé tóny jsou dokonale namíchány s Mooreovými temnými plochami a lehce je ovanul LaBrieho působivý zpěv a lahodný hostující saxofon.

Take the Time je pilnou přípravou na divadelnickou profesuru. Moore halí vše v okolí do klávesového temna, přichází Portnoyův bicí pochod, podporovaný metalovými kytarami. Sledovat bubeníka při jeho tempových změnách, na které profesorsky důkladně reaguje LaBrie a parádně vkomponované zvukově samply, mi vždycky rozehřívalo srdce. Je to sice akademismus, ale ještě i pořádný kus hudebního citu a kumštu, skládat a řadit části s mírou a noblesou, což si myslím, dnes pánům trochu proteklo mezi prsty. Už jen refrén vás bezpečně vynese do oblak a budete si ho hulákat až do rána.

Další mou dávnou trefou do srdce je Surrounded, nostalgie a láska, jejíž jas nebledne ani dnes odpoledne. Jemně laděný klavírní začátek v Mooreho režii s parádním LaBriem rozehrávají tohle krásné představení, ano, tohle je jakási postmoderní verze Rush, nabitá ohromným melodickým citem a nábojem. Vrstvící se melodie se odívají až do synthi-popového kabátku, vše ale dokonale graduje a odsýpá, Portnoy ale pořádně zneklidňuje terén. Refrénový výbuch s Mooreovým řáděním za klapkami mě napumpuje adrenalinem lépe, než sólo výstup na ká dvojku, a závěr se velebně přenese do míru.

Metropolis part 1 - The Miracle and the Sleeper začíná těžkotonážní kytarovou smrští, která rázně odpovídá těm, kteří se ptají, kam že se to na I & W vlastně poděl metal, do osudové sekanice vplouvá jako nesmiřitelný kazatel osudu LaBrie. Tohle jsou patentní, stoprocentní DT, za které jsem kdysi bojoval a umíral. Duše a pilíř alba je logicky technicky nejnáročnější, přesto v úžasu nad tou invencí a bohatostí nápadů jen kroutím hlavou, což je věc, která mi u nich v posledních letech více než schází. Devět minut krásy je hlavně přehlídkou kytaristy, všech pět členů je tu ale telepaticky propojeno.

Under a Glass Moon má dramatický, temný, nekompromisní začátek, po klávesách přichází klopotný rytmus bicích a těžké, znovu metalem pořádně poučené Petrucciho krupobití. Tempo se mění mockrát, přesto pánové stále tasí čerstvé, svěží melodie a harmonie, až mě přechází sluch. Krásnou daň si tu vybral i LaBrie a zlom do popové sloky s chemicky načichlou rytmikou je stále stejně živočišný a krásný. Konec je ovšem kovově pravověrný. Wait for Sleep je temným klavírním kouskem hlavně s Mooreovými krasomalbami, je tu vynikající podání LaBrieho a lehký jazzový názvuk.

Závěr patří proslulé Learning to Live, spolu s prvním dílem Metropolisu hudebnímu jádru alba. Začátek opět patří neprostupným Mooreovým stěnám a mimo jakoukoli kontrolu běsnícímu Portnoyovi, s lahodným vystoupením Myungovy basy se tep skladby zklidní, napájen životodárným LaBriem a Petrucciho zpěvnými sóly a vyhrávkami, aby dospěl poprvé k vrcholu. Pak přichází neústupný a neprostupný souboj Petrucciho a Moorea. Jen LaBrie trochu zkrášluje představení v temné taktovce, proložené citlivým drnkáním čisté kytary a poté fantaskně vedeným sólem, kde se bratrsky setkaly opět struny s klapkami. Závěr je vůbec ve velké Mooreově režii a až zpětně si uvědomuju jeho obrovský přínos i na "Awake". LaBrie donese svým zpěvem skladbu až ke druhému vyvrcholení, skladbu ale ještě v úplném finále unáší vichr bicích a kláves až do fadeoutu...

První album s Jamesem LaBriem má pro mě dodnes neotřesitelnou pozici startu jejich zlaté éry, která u mě skončila někdy po Six Degrees... Uvolněná, lehká deska, která byla přirovnávána k Rush, přestože nezapře jasné metalové kořeny. Plný počet už jen za první díl konceptu Metropolis, jehož pokračování je pro mě osudovou deskou. Ten hudební motiv už tam je a stále láká k objevování.
reagovat

horyna @ 14.04.2017 11:15:06
Ze všech alb D. T. mám Images uložen v srdci nejhlouběji. Nikdy bych na něj neřekl křivého slova (možná by mohl James míň ječet :-) Určující nahrávka progmetalu a překvapivě zasloužený úspěch pro kapelu, s dnes pro mě legendárním zvukem.

steve @ 14.04.2017 12:04:35
Na Images and Words se mi líbí zvuk kláves, podobný už nikdy nezaznamenali, ani Kevin Moore nešel na svým solo aktivitách tímto směrem. Škoda.

14.11.2016 Adam6
5 stars

Images And Words bol jeden z prvých albumov ktorý som od Dream Theater počul, no a musím sa priznať že zo začiatku som si hovoril nič moc. Je pravda, že som v tej dobe bol hlavne na vlne trash a new metalu a tento štýl hudby mi pripadal príliš mäkký a zložitý. Teraz už po niekoľkých rokoch môžem povedať že sa karta obrátila. No a Images And Words je fantastický album od fantastickej skupiny.

Album otvára hitovka Pull Me Under. Neviem prečo ale trocha mi pripomína Watcher Of The Skies. Ale inak dobrý úvod. No a Labrie je samozrejme výborný. Za ňou nasleduje krásna Another Day. Tak ako v predošlej aj tu je asi hlavnou časťou skvelý Labrieho spev. Ale aj muzikanti sa prezentujú dobre. Viacej miesta však dostávajú v tretej Take The Time. Úvod skladby ma síce nikdy nejako neoslovil ale od tej 2-3 minúty to už šliape perfektne. Surrounded je taká polo-balada s tvrdšou strednou časťou. Znova ide o Labrieho parketu. Vrchol na nás ale ešte len čaká. Metropolis pt.1. Nechcem to takto povedať ale v nej je zase Labrie len do počtu. Hlavnou časťou skladby je štvorminútová prostredná pasáž kde sa to zmenami a sólami len hemží (za zmienku stojí hlavne sólo Kevina Moora). To je progresívny metal ako má byť. Pokračujeme ďalej skladbou Under A Glass Moon. Ak by som mal označiť najslabšiu skladbu na albume bola by to asi táto, tým ale nehovorím že je zlá. Najlepšie je na nej pre zmenu Petrucciho sólo. Wait For Sleep je malá príjemná predohra pred strhujúcim finále Learning To Live. Pri tejto 11 minútovke je asi najviac počuť ako chceli páni vzdať poctu 70-tým rokom.Skvelá od začiatku, až po veľkolepý záver.
Na albume nie je žiadna vážnejšia chyba a žiadna zo skladieb nejde pod priemer takže 5 bodov si divadelníci zaslúžia.

reagovat

27.02.2015 Snake
3 stars

Budu za zpátečníka, ale po skvělém a živelném debutu pro mě byla tahle deska tak trochu zklamáním. Rozdíl mezi oběma plackami je propastný, jako kdyby to ani nebyla jedna a ta samá kapela a Images and Words mi přišla málo metalová, přeprodukovaná, sterilní a chladná. Leč, jak se to zpívá v jedné přihlouplé české písničce, čas otupí i ostrý břít a tak si dneska můžu třeba Another Day poslechnout i bez toho, že by se mi ježily vlasy hrůzou. Navíc tady mocně pracuje potvůrka nostalgie a tak si pobaveně vybavuji vzpomínky na dobu před více jak dvaceti lety...

Jednoznačně nejlépe na mě působí rozmáchlé a instrumentálně vytříbené pecky Take The Time, Learning To Live a především Under A Glass Moon. A možná trochu překvapivě i drobná Wait For Sleep, které velmi sluší subtilní aranžmá jen pro klávesy a zpěv.

Hodnocení tři a půl tentokrát zkrouhnu směrem dolů. V rozsáhlé diskografii Dream Theater bych našel desky lepší - např. debut, Awake, Metropolis pt.2, nebo Octavarium, ale i horší - Train Of Thought.

reagovat

alienshore @ 27.02.2015 20:57:00
oceňujem tvoj kritický pohľad na album Snake :-), myslím si že Dream Theater zadali na tomto diele akési štandardy pre progresívny metal a málokto ich dokáže preliezť, súhlasím že Awake je neprekonateľná vec, všeobecne sú roky 90-té to najlepšie v prípade Dream Theater ...

Snake @ 27.02.2015 22:47:48
Slavo, i ty rád Awake? To mě moc těší, protože zrovna tahle placka se tady - na rozdíl od "Images and Words" - netěší moc dobrému hodnocení. V budoucnu k ní aspoň malou recenzičku určitě napíšu, anžto ji považuji za jeden z vrcholů diskografie Dream Theater.

alienshore @ 27.02.2015 23:08:01
Snake, určite k nemu niečo napíš, myslím si že nič tak prepracované už nikdy nevydali ...

28.05.2008 Brano
5 stars

Nech si hovorí kto chce,čo chce podľa môjho názoru Dream Theater v deväťdesiatych rokoch poriadne rozčerili stojaté a stuchnuté progmetalové vody.Pre mňa boli DT v tej dobe jednoznačne láskou na prvé počutie :-).Nemôžem však tvrdiť,že by DT prišli s niečím novým.Z ich hudby cítiť vplyv takých velikánov žánru ako napr. Rush,Yes,Pink Floyd,Queensryche...Ale všetky tie vplyvy a ingrediencie sú tak majstrovsky namiešané,že výsledkom je mimoriadne pútavý,svieži a dynamický progmetal.Inštrumentálna zdatnosť týchto muzikantov je skutočne nevídaná.Niekde som čítal,že gitarový fenomén John Petrucci cvičí prstoklad až 6 hodín denne,niekedy sa to končí až úrazom prstov.Študovaný operný vokál Jamesa LaBrie-ho mi tiež neprekáža,skôr naopak...asi by som si nevedel predstaviť túto skupinu s iným vokalistom.Mimoriadne sa mi páčia práve také nižšie hlasové polohy v ktorých jedinečne vynikne LaBrie-ho zamatový hlas.To spojenie :operný spevák a progmetalová kapela, hodnotím v celkovom kontexte tejto hudby ako jednoznačne prospešné.Z celej diskografie DT mám tento album najradšej.Z tejto hudby priam vyžaruje pozitívna energia,texty sú výborné,nasadenie obrovské,inštrumentálne výkony majstrovské bez najmenšej chybičky.Nebudem podrobne rozoberať jednotlivé skladby,všetky sú výborné a pri ich opisovaní by som rozhodne nešetril so superlatívami,ale v prípade piatej deväť a pol minútovej kompozície Metropolis pt.1 urobím výnimku.Táto skladba je prepracovaná do najmenších detailov,je vidieť,že páni sú veľký pedanti...no pri počúvaní strednej inštrumentálnej pasáže zostávam "čumieť" s otvorenými ústami.Je vôbec v ľudských silách a schopnostiach takéto niečo zahrať?Niekedy mi to pripadá,ako keby to hrali nejaké supermoderné stroje na jadrový pohon,alebo nejakí vyklonovaní mutanti s nadľudskými schopnosťami.Skutočne,pred inštrumentálnymi výkonmi týchto pánov -klobúk dolu!Nech si hovorí kto chce,čo chce pre mňa je Images and words naprosto zásadný album a bez váhania dávam plný počet.Jednoducho nemôžem inak!
reagovat

merhaut @ 28.05.2008 15:03:42
Jsou to fakt atomoví stachanovci - nikdo nenarube za mžik tolik tónů na hromadu a neseskládá tolik koláží z výstřižků :-)

Brano @ 28.05.2008 16:42:49
Ešte by som chcel dodať...nielenže je tento album dokonalý po technickej stránke,ale má to aj dušu.Teda nielen dôraz na formu,ale aj na obsah.To sa už ale nedá povedať o ich poslednom albume Systematic chaos,kde sa mi zdajú "drímáci" taký nejaký vyprchaný.

Brano @ 28.05.2008 16:49:05
Ospravedlňujem sa za pravopisné chyby.Tá slovenčina mi dá niekedy zabrať :-)

01.09.2007 Petrucci
5 stars

Images and Words... Má vůbec cenu, snažit se popsat tu překrásnou hudbu slovy? Tu nádhernou "pohádkovou" zasněnost, neuvěřitelné množství nálad a emocí, které mí milovaní divadelníci zachytili na tomto albu, stejně popsat nedokážu. Toto album nemusí nikdo nijak zvlášť dlouze "rozpitvávat", stačí si ho pustit a hlavně poslouchat... A nechat se unášet těmi překrásnými melodiemi, jakoby z jiného světa, texty, které jsou opravdu neuvěřitelné (hlavně u Under A Glass Moon), sametovým hlasem Jamese LaBrieho a neuvěřitelnou hráčskou ekvilibristikou všech těchto pánů. Images and Words..., tak si představuju dokonalé album.
reagovat

27.08.2007 Martin01
5 stars

První album, kde se představil LaBrie. Klasická hitovka Pull me under, vynikající pomaláč Another day, vypalovačky jako Take the time a Surrounded, výtečná sóla v Metropolis pt. 1 a poslední nádherná Learning to fly. IaW se stalo pro DT naprostou klasikou.
reagovat

07.07.2007 pepanovacek
5 stars

PULL ME UNDER
Skvělý „otvírák“ skvělého alba, chtělo by se napsat prvního „opravdového“, jako u Genesis. Obrovská změna na pěveckém postu. Opravdu nádherná skladba, pomalý rozjezd s postupným přidáváním všech nástrojů a gradace až do přidání vokálu. LaBrie je výtečný, jeho hlas kapelu posunul na podstatně vyšší úroveň. Skladba má několik částí, je to úplný gejzír nápadů, včetně kytarového i klávesového sóla s vrcholem v až chytlavém, silném refrénu. Mlaskám při něm radostí :-)

ANOTHER DAY
Pomalá balada, taková „smutná“, DT umí i tuhle polohu, opět velice silná melodie, nezvyklé sólo na saxofon, krásná rocková píseň.

TAKE THE TIME
V refrénu s pěknými vokály mě napadá otázka, kam na ty nápady chodí ?
Přemýšlím, přemýšlím a napadá mě, v čem jsou DT tak výjimeční. A možná to mám – tohle by mohla být „obyčejná“ skladba – dvě, tři sloky, refrén, uprostřed sólo, ovšem u DT je to jinak – tajemný úvod - razantní přidání bicích, kytary, kláves a basy – sólíčko na synťák – první a druhá „jakoby“ sloka – refrén, který opět stojí za to – „mezihra“ se zpěvem č.1 – podruhé refrén – „mezihra“ se zpěvem č. 2 – „mezihra“ č. 3 bez zpěvu s kytarovým sólem a změnami tempa – strhující klávesové sólo –„ mezihra“ č. 4 se skvělými stop timy – další klávesové sólo pro změnu opět se změnami tempa – refrén – „mezihra“ č. 5, kde je cítit, že se blíží finále, tzn. refrén + kytarové sólo. To je stavba skladby opravdu originální, nad tím zůstává rozum stát podobně jako u Cinema Show nebo Firth Of Fifth.

SURROUNDED
Mám za sebou 20 minut a ptám se, kde je nějaký metal, kdo dal DT tuhle nálepku, ale nějak mě to netrápí, pro mě to je ROCKOVÁ muzika.
Druhá volnější skladba, kapela střídá hraní na „normálních“ OSM a „nenormálních“ DEVĚT dob. Krásná rocková balada.

METROPOLIS-PART I-THE MIRACLE AND THE SLEEPER
Tak si nejsem jist, mám-li rozpitvávat každou skladbu tak podrobně, u téhle by to bylo na dlouho, říkám si, že každý, kdo se dokáže do hudby ponořit, prostě musí slyšet, co a hlavně PROČ mě DT berou za srdce. Anebo nemusí, ale pak se to nedá vysvětlit. Taky mě napadlo, že bych moc chtěl být u DT ve zkušebně, když tohle dávali dohromady :-)
Tak tedy podrobně nee, jen pár nejlepších „špeků“ :
1.čas 4:30 – 4:42 – „ukňourané“ sólo na kytaru na 6+7 dob
2.čas 5:35 – 5:45 – sólo na baskytaru
3.pasáž od času 7:00 do 8:00 – nejdřív „psycho“ sólo na klávesy na čtyři takty po devíti dobách, potom hraní na sedm a pak se to snad ani nedá spočítat


UNDER A GLASS MOON
První skladba, kde slyším metalové prvky (omlouvám se, nejsem odborník), Iron Maidenovský refrén, ovšem Dream Theatrovské mezihry se skvělým kytarovým a klávesovým sólem. A opět velice silná melodie.

WAIT FOR SLEEP
Nádhera !!! Klavír, který hraje střídavě na šest a na pět dob, do toho LaBrie se svým vokálem, opravdu velice, ale velice silné a působivé.

LEARNING TO LIVE
A jsme u poslední, nejdelší skladby celého alba. Zde se pro změnu střídá sedmi a šesti čtvrťový takt. A střídají se i nálady, dynamika, po osmi minutách se vrací motiv z Wait For Slep, opakovaný na kytaru, vzdušné klávesové sólo po posledním refrénu, v čase 10:02 začíná velké finále – samotná skvělá basička, ke které se přidají bicí s kytarou, pak druhá kytara, klávesy, vokály, fantazie, hraná stylem 7+8 dob.

Tohle album je fakt výborné, asi jedno z nejlepších, jen si říkám, co jsem dělal v roce 1992, že jsem o Dream Theater vůbec nevěděl. Nabízí se opravdu paralela (alespoň tedy mě) s Genesis, resp. se srovnáním prvního a druhého alba, i tady vidím obrovský, i když možná ne až tak propastný rozdíl. Images And Words je proti debutu jakoby z jiného světa a nemůžu si na závěr odpustit jednu poznámku. Mám totiž pocit, že leckoho může u DT odradit mnou již zmiňovaná nálepka „progmetal“, třeba ztraceného syna Slávu. Všechny Vás ujišťuju, že tady žádný metal nehrozí, je to nádherné, poctivé, rockové album.

reagovat

Manes @ 07.07.2007 00:00:00
Tak takové hodnocení podepisuji, protože DT mám rád a na rozdíl od někoho, cítím stejně jako pepanovacek tu sílu. *****

Petrucci @ 09.07.2007 00:00:00
Ja, ja, das stimmt. Ich verschreibe das auch. Ich fuhle die Starke auch:)))). Pěkná recenze:)

Maeror @ 16.02.2008 16:49:56
Člověče, nechci ti brát tvé představy o rocku a metalu. V hudbě DT je mnoho různých stylů hudby, ale ten metal přece jenom převažuje. A když je něco metal tak z toho nikdo nemusí mít strach. I v mnohem tvrdších odnožích metalu než hraje DT jsou věci, které se můžou nazývat art-, nebo prog-. Doporučuji např. DEATH-The sound of perseverance. EXTOL-Burial, nebo Undeceived, Haggard atd.
V mém pohledu je Images and words špičkové metalové album.

godolphin2 @ 16.07.2013 14:09:57
V 92-om som tiež o DT nemal ani tucha :-D (mal som iné starosti - 21 rokov...) Album som si vypočul až dlhých 20-ich rokoch keď som začal kompletovať diskografie a pod celú Tvoju recku sa podpisujem, sedí to ako riť na šerbli. Geniálna doska !

05.05.2007 Draculka
5 stars

Prve album od DT s LaBriem. Vymena spevaka kapele ocividne pomohla. Toto album patri medzi najzasadnejsie milnik prog metalovej hudby. Co skladba to hit. Album obsahuje asi najkrajsi sladacik v historii kapely Another day. Cez tuto skladbu zacala moja sestra pocuvat DT a stala sa jej najoblubenejsou kapelou. Povinnost pre kazdeho fandu progresivnej metalovej a rockovej hudby.
reagovat

20.03.2007 Kacka4
5 stars

Toto album se mi líbí z celé tvorby DT asi nejvíc. A toto říci jako fanoušek je dost přemáhání říci které album je nej. tady u toho alba se prostě ani nedá říct, který song je nej. Uznejte, to nejde. Ať už Pull Me Under, Take The Time nebo Wait For Sleep.. Všechno to jsou hitovky :)
reagovat

09.12.2006 Santil
5 stars

Tento album mam naradsej, pretoze mi sedi co sa tyka minutaze. Ziadna zbytocna roztahanost, nieje tam slabe miesto, asi jediny album od Dream Theater, ktory sa mi paci od prvej skladby az po koniec, teda od pull me under po learning to live. Co skladba to hit.
reagovat

Grtek @ 30.04.2007 00:00:00
"co skladba to hit" - to mi nepřijde jako moc kladný hodnocení :)

23.04.2006 J.Ho
5 stars

DT ve svých nejlepších letech, navíc ještě s K.Moorem v sestavě(po jeho odchodu už to dle mého názoru nikdy nebylo ono)-v té době měli co říct.Tuhle placku jsem stravoval o něco déle než jiná alba DT, každopádně se to vyplatilo.Oproti některým pozdějším deskám netrpí přehnanou rozvleklostí. Na mém žebříčku alb DT stojí těsně za Awake.
reagovat

06.06.2004 Mike - www.webpark.cz/dreamtheaterall
4 stars

Hmm co k této desce. Kupoval jsem ji mezi jedněmi z posledních, poté co jsem slyšel samou chválu na úvodní píseň. A vůbec jsem nebyl zklamán. Jakmile se muzikanti rozjedou do svého tempa, je album skvělé... To se nedá popsat jednoduše, protože ty změny temp a rytmů, melodií barev se musí prostě poslouchat!!!!
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 13x
J.Ho, Santil, Kacka4, pepanovacek, Martin01, Petrucci, Brano, Mohyla, RosomakVanek, Carloss87, Adam6, PaloM, EasyRocker
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Jackjelly , Jarouš, hellantonio
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 3x
Corsica, kaktus, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000