Deep Purple - Shades of Deep Purple

Deep Purple - Shades of Deep Purple - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1968

Tracklist:

01) And The Address (Blackmore/Lord) 4.38
02) Hush (South) 4.24
03) One More Rainy Day (Lord/Evans) 3.40
04) Medley 7.19
Prelude: Happiness (Lord/Evans/Simper/Blackmore)
I'm So Glad (Skip James)
05) Mandrake Root (Blackmore/Evans) 6.09
06) Help (Lennon/McCartney) 6.01
07) Love Help Me (Blackmore/Evans) 3.49
08) Hey Joe (Roberts) 7.33

Bonus tracks on the remastered edition 2000:

09) Shadows (Lord/Evans/Simper/Blackmore) 3.38
Album Out take
10) Love Help Me (Blackmore/Evans) 3.29
Instrumental Version
11) Help (Lennon/McCartney) 5.23
Alternate take
12) Hey Joe (Roberts) 4.05
Recorded live for BBC show 'Top Gear', 14/1/69
13) Hush (South) 3.53
Recorded live for US TV during 1968

Album recorded: May 11-13 1968 Pye Studio's, London
First released: US - July 1968, UK - September 1968
Tracks 1-11 Produced by Derek Lawrence, Engineered by Barry Ainsworth
All tracks digitally remastered and restored by Peter Mew at Abbey Road Studios, London


Obsazení:

Ritchie Blackmore - guitar
Jon Lord - organ, keyboards, backing vocals
Rod Evans - lead vocals
Nick Simper - bass, backing vocals
Ian Paice - drums

 
01.10.2014 Le Fantak
5 stars

První dvě alba Deep Purple považuji osobně za jedny z nejlepších studiových nahrávek vůbec. Chápu, že na progrockovém fóru nemohou patřit k nejoblíbenějším deskám, protože vlastně nejde o nějak dokonalou hudbu. Ano, má svoje výborné momenty, všichni hudebníci jsou ve svém oboru velice zdatní (u basáka si nejsem jist, ale nijak podprůměrný se mi nezdá), ale s artrockem to prostě nemá nic společného. Nedokonalost a různé experimenty ovšem, alespoň pro mě, mají své kouzlo, které už tak nějak mizí na trojce.

And The Address: Deska se rozjíždí instrumentální skladbou poměrně jednoduchého charakteru, prostě jednoznačný hard rock. Dobrý úvod pro jejich doposud jediný "hit".

Hush: Evansův suverénní hlas opravdu dodává hudbě úplně jinou náladu, než pozdější Gillanovo řvaní (tím určitě nechci shazovat Gillana, který určitě patří mezi nejlepší zpěváky všech dob). Melancholie hlasu zde ale spíše ustupuje instrumentální složce hudby, především pak Lordovi.

One More Rainy Day: Zde naopak instrumenty ustupují zpěvu. Inu, Hush to opravdu není, ale právě ta výborná melancholická, nikoli však smutná, atmosféra se drží na stejné úrovni, jako u předešlých songů.

Prelude Happiness: První převzatý song na albu ovšem napravuje nedostatek instrumentálních pasáží hned úvodu. Na tomto albu je mnohem méně výrazná stopa Blackmoora, než na dvojce. Ale když už se po třech minutách dozvíme, o jaký že to převzatý song vlastně jde, dostane se ke slovu i elektrická kytara, i když výrazné party jsou pořád v rukách Lordových. Vyznění songu je úplně jiné, než v originále, druhá část už je snad až moc utahaná. Můžete se přít, že Purplové svým přístupem převzaté songy spíš kazí. Prostě se v nich hodně vrtají, takže výsledek je skutečně odlišný od původní verze, což já osobně ovšem vidím spíš jako klad, než zápor.

Mandrake Root: Nejlepší song alba na který se povedlo, dle mého mínění, skupině dosáhnout až s Child In Time. Živé nahrávky taky určitě stojí za poslech, ale to odbočuji. Konečně všichni povolují otěže a nechávají se unášet zběsilými rytmy dál a dál. I zpívané pasáže jsou super. Evans se k ostatním připojuje zcela přirozeně. Pro mě je Mandrake Root po Child In Time a Fools asi třetí vůbec nejlepší song skupiny a nejlepší v této sestavě.

Help: Takže, za mě jeden ze songů, které Purplové zásadně vylepšily. Z poměrně nezajímavé písničky od Beatles vytvořili dílo, nebo spíš dílko, mnohem hlubší, zajímavější a procítěnější. Skládání hudebních ploch proložené několika sóly musí zaujmout každého. Rozhodně bych něco takového nečekal od poměrně nezkušené skupiny v roce 1968.

Love Help Me: Po trojici poměrně dlouhých a bez pochyby vynikajících songů přichází. Rychlejší skladba písničkového charakteru na můj vkus navíc opět přesycená textem. Sice jí doplňují velmi dobré instrumentální party Lorda, Blackmoora i Peace, a přece to tentokrát protě úplně nezapadá. Tohle je jediná skladba, která mě neoslovuje.

Hey Joe: Poslední tradičně odsuzovaná hendrixovka (tato verze) opět nechá posluchače dlouho čekat, než se dostane ke svojí ústřední části. Linku zde drží basa s Evansovým zpěvem, zato Lord si, jako ostatně pořád na tomhle albu, dělá, co chce. Blackmoorovo kytarové sólo taky nezní jako Hendrix, prostě je to úplně jiný příběh. Každopádně výborně odzpíváno, zní suverénně a čistě.
Deska je opravdu především v Lordově režii. Její jediný velký problém je kvalita zvuku. I já, který běžně poslouchám ztrátové formáty do sluchátek musím říct, že mě to někdy dost ruší. To už je třeba u druhého alba mnohem lepší.
reagovat

Snake @ 01.10.2014 10:19:27
Předně děkuji za pěknou, nadšenou, fanouškovskou a tedy trochu nekritickou recku, líbí se mi :) Takhle důkladně se tu ještě v debutu Deep Purple nikdo nepovrtal. K té zmiňované kvalitě zvuku bych jen dodal, že na remasteru z roku 2000 to není zas taková hrůza, následující The Book Of Taliesyn v tomhle směru dopadla hůř. Nebo já to tak aspoň slyším.

Shades of Deep Purple je fajn album a rádi ho doma posloucháme. Myslím, že je to hudba přístupná poměrně širokému spektru fanoušků a nemusí jít nutně o hard , nebo art rockery. Od úvodní instrumentálky And The Address, až po předělávku Hey Joe mě to baví a těžko bych hledal nejoblíbenější kousek. Určitě bych ale výpíchl dlouhá Lordova sóla na hammond organ - např. v Mandrake Root, to je přesně to, co mě baví a co tuhle desku na mém žebříčku staví poměrně vysoko.

Prima deska, 3,5 / 5.

merhaut @ 02.10.2014 00:53:09
Fantakovi bych doporučil poslech raných Vanilla Fudge, tím směrem vede stopa raných Deep Purple i co se týče zvláštního "utahaného" pojetí převzatých skladeb.

Le Fantak @ 02.10.2014 01:33:16
Tak první desku Vanilla Fudge znám a docela se mi líbí, Purplové jsou z mého pohledu ale kousek jinde. Aktuálně se snažím pronikat do tajů art rocku, takže k dalším deskám Vanilla Fudge se asi nějakou dobu nedostanu.

13.12.2012 Corsica
5 stars

Na začátek nutno říct, že největší vadou prvního alba legendárních Deep Purple je produkce. Kvalita zvuku je chvílemi opravdu špatná.
Narozdíl od hudby, protože ta se povedla. Přestože Shades Of Deep Purple obsahuje jen tři zpívané vlastní písně, rozhodně nabízí spoustu zajímavých a originálních hudebních motivů, ať už v přejatých skladbách nebo instrumentálkách.
And The Addres - moc pěnký, trochu psychedelický otvírák
Hush - není co představovat, touhle skladbou se dodnes pyšní některé koncerty poslední sestavy, skoro 45 let po nahrání
One More Rainy Day - pěkná píseň, která trochu utrpěla mixáží. A ty zvuky bouře na začátku, ty se opravdu nepovedly
Mandrake Root - klasika, na koncertech se protahující na několik desítek minut
Help - opravdu pozoruhodné zpracování Beatles. Tak moc si pohrát s tempem skladby chce cit
Hey Joe - zabijácké Lordovo intro a španělské prvky v Blackmoreově hře obklopující pěkný cover Jimiho Hendrixe.

Další vyjímečné pětihvězdičkové album. Zvuk ze šedesátých let, hudba nadčasová
reagovat

nowhere_man @ 13.12.2012 17:32:52
Corsica: A čo medley Prelude: Happiness /
I'm So Glad? K tej si sa nevyjadril, to je moja obľúbená dvojskladba.

Corsica @ 13.12.2012 18:21:24
Mě se ze Shades líbily všechny, žádná mě nezklamala, ale ani jsem na ní neshledal nějaký výrazný vrchol

22.12.2009 moonySK
4 stars

no po tych dvoch recenziach sa budem na tento album vyjadrovat lepsie...je to album ktory som od Deep Purple pocul medzi poslednými lebo u mňa to bolo asi takto: ako prvý som počul Battle Rages, druhý Perfect Strangers, ale zrazu som zistil že je aj lepšie DP ako toto :D ...no a vypočul som si Deep Purple (eponym)-okamžite ma to chytilo a bol som ako nadrogovaný drogou Deep Purple...potom som samozrejme počul In Rock,Machine Head,Fireball,Burn,Who Do We Think We Are a potom The Book Of Taliesyn, nejaké tie live cd a Stormbringer, Come Taste The Band a novšie albumy po Blackmorovi. No a medzi nimi bol aj Shades of Deep Purple - samozrejme neni nový. A s tým odstupom aký som samozrejme nemal pri recenziách Battla a Burn (DP som si stihol napočúvať za pol roka) som prišiel k tej LP. Hľadal som v tom akýsi experiment ako mali The Doors v debute alebo Black Sabbath no a bol som veľmi prekvapený. Už úvodná And The Adress ma dostala do varu Lordovými začiatočnými strašidelnými klávesami a potom prišiel Blackmore, Paice a Simper. To bola pecka. Skvelý jam ktorý mal hlavu aj patu. Hush - to hádam nemusím ani opisovať. Čosi úžasné - prevzatý megahit svojím úvodným zavýjaním pripomenie všetkým fandom úvodný album. One More Rainy Day je celkom priemerná "popofkaa" s Evansovym trošku až moc prisladkým hlasom...No a potom prídu naj skladby albumu - Medley (nechce sa mi to tu vypisovať) obsahuje úvodné minuty Šeherezády pod názvom Prelude: Happiness a potom skladba I am So Glad je rázna klasická Purplovka MK.1...Mandrake Root je na tomto albume iba slabý odvar toho čo Lord a Blackmore s Paiceym potom hrali na koncertoch...ale aj tak je vynikajúca. Help je super urobená verzia jednej Beatlesovskej skladby zo 1965. Strašne sa mi páčia Lordove klávesy. No a posledné dve Love Help Me a Hey Joe sú strašne klasické až ma dorážajú svojou prchkosťou ktorá ma nadnáša. Čo by to so mnou asi spravilo keby som si čosi šlahol :D.Fantastickéé. Ale trošku mi vadia tie slabé zvukové efekty (začiatok Mandrake Root), stále bzučanie celého albumu a nevyvážené zvukové stopy bicích, gitary, basy a hammondiek. Inač asi všetko. Najlepší základ aký kedy mohli Deep Purple natočiť.
reagovat

Jonathan Fekete @ 01.12.2010 18:05:10
na tomto albume je ten zvuk strasny

Filozof @ 02.12.2010 08:50:16
Jonathan
U kterého vydání?

22.02.2009 hejkal
4 stars

V mojom okolí sú tri druhy fanúšikov skupiny. Prví uznávajú obdobie s Evansom a na Gillana a spol. kukajú s odstupom. Druhí robia presný opak a tretí žerú všetko, čo má visačku Deep Purple. Osobne patrím skôr k umiernenejšiemu krídlu druhej skupiny.

Debut z roku 1968 nesie podľa mňa v sebe zárodky budúcej tvorby. Už úvodná tvrdá bezspevovka And the address by zniesla zaradenie kamsi na Fireball. Hush je brutálna klasika, k tomu sa ani netreba vyjadrovať. Pekná melodická One more rainy day je pevne ukotvená v "sixtýsoch". Úvod dvojskladby Happiness napokon odpáli I am glad, čo je vec, ktorá sa mi inde páči viac, ale poznám človeka, ktorý na túto verziu nedá dopustiť. Závan budúcnosti počuť aj v ráznej Mandrake root. A nastupuje vcelku zaujímavá pomalá verzia „bítlsovky“ Help. Kto by to bol povedal, že táto popíčková nechutnosť (pre mňa, odvekého Beatles nefana) ma niekedy zaujme. A predsa. Dávam palec hore. Vlastná tvorba má niečo do seba, dôkazom je aj fajnová Love help me. Posledná vec a zároveň aj posledný cover (logicky) na albume je Hey Joe, začína ale španielskou koridou. A ňou v podstate aj končí. Fajn, ale tiež ju beriem skôr ako kulisovku. Z bonusov spomeniem iba jednu vec, takzvaný out take Shadows, čo je totálna 60-ties žbrnda, pripomína mi niečo od Monkees. Ešte, že sa na album nedostala.

Nech si hovorí kto chce, čo chce, prvý album od Deep Purple rockuje vcelku hojne a počúva sa výborne, takže nemám problém udeliť mu štvorku.

reagovat

PaloM @ 22.02.2009 11:15:55
Stručne: NÁDHERA !
Jeden z najkrajších debutov, patrí medzi moje najobľúbenejšie prvotiny, spolu s Yes a Wishbone Ash.
A ten nežný prístup k aranžmá v bítlsovke Help, mňa toto dojíma, to je krása v hudbe.
Najvyšší čas zadovážiť si originál CD. Vďaka za nostalgickú pripomienku.
P.S. Prvýkrat som to počul až v 90. rokoch, tiež vďaka odchodu komoušov do večných lovíšť (dúfam).

16.03.2008 vmagistr
3 stars

Shades Of Deep Purple = Jon Lord
Jistě, na debutovém albu kapely Deep Purple se samozřejmě podílelo všech 5 členů, ale právě Lord s typickým zvukem svých hammondek na téhle desce v některých písních doslova exploduje a válcuje všechny ostatní zúčastněné svými dech beroucími klávesovými exhibicemi. Skladby jako Prelude:Happiness či Hush jsou totiž zcela v režii tohoto hudebního mága a velmi jim to svědčí. V dlouhých sólových pasážích, pro tohle album velmi typických, Lorda občas střídá Ritchie Blackmore, který ze své kytary místy loudí také naprosto úchvatné kompozice, jako třeba v písních Mandrake Roots či Hey Joe.
Přesto všechno jsou pro mě ale pravými esy tohoto alba úplně jiné skladby: Pomalá, ale svou atmosférou uchvacující One More Rainy Day a hlavně úžasně pozitivní Love Help Me.
Kdyby všechny skladby na albu pocházely přímo od Deep Purple, jednalo by se určitě o jedno z jejich nejkvalitnějších alb. Spousta coververzí, ať už jakkoli zdařilých, ale tuhle desku odsouvá kamsi do průměru. Nutno ale dodat, že průměr kapely Deep Purple = zatraceně dobrá muzika.
reagovat

24.08.2007 kneekal
3 stars

Stíny Deep Purple jsou stíny šedesátkové a cítím, jak se v nich schovávají květiny a jejich děti. Takže žádný hard-rock, ale spíš taková ozvěna pomalu končících 60.let.

Shades jsou deska plná zajímavých coverů z nichž je pochopitelně nejznámější Hush, která stále patří k mým oblíbeným flákům od Deep Purple a potom si s chutí klidně dám procítěnější verzi Help od Beatles s ráznou kláveso-kytarovou sólovou střídačkou v druhé části.

Celkově vzato je Shades příjemná deska, kterou bych sice na nějaký piedestal nestavěl, ale jako fešná připomínka 60.let z trošku jiného úhlu, než běžně poslouchám, se rozhodně neztratí.

***

P.S. Jinak srovnání s Evanse s Gillanem... Mně se Evansův styl docela líbí, není to totiž takový "vřískal" (to nemyslím nějak hanlivě) jak Gillan a má takový uhlazený projev, což mi vůbec nevadí. Machine Head si s ním sice představit moc nedovedu, ale zpěvák to rozhodně není špatný.
reagovat

hejkal @ 24.08.2007 16:14:11
No ono ten jeho uhladený prejav tak dlho nevydržal - vypočuj si Captain Beyond :)

kneekal @ 24.08.2007 16:22:30
Neznám, zkusím. Dík za tip. Btw. dal se Evens na chraplák nebo vřískák? :)

hejkal @ 25.08.2007 13:35:23
Ťažko povedať. Skôr chrapľá, ale v takom tom zastretom prejave, v niektorych momentoch je to až Jimi Hendrix :)

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
Corsica, Le Fantak
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
hejkal, kaktus, Snake
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Spazier, kneekal, Jarouš
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000