Davis, Miles - On the Corner

Davis, Miles - On the Corner - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1972

Tracklist:

01 On the Corner; New York Girl; Thinkin' One Thing and Doin' Another; Vote for Miles
02 Black Satin
03 One and One
04 Helen Butte; Mr. Freedom X


Obsazení:

Miles Davis – electric trumpet with wah-wah
Dave Liebman – soprano saxophone (A2)
Carlos Garnett – soprano and tenor saxophone (B1, B2)
Chick Corea – electric piano (A1)
Herbie Hancock – electric piano, synthesizer
Harold I. Williams – organ, synthesizer
Lonnie Liston Smith – organ (B2)
David Creamer (A2, B1, B2), John McLaughlin (A1) – electric guitar
Michael Henderson – electric bass with Wah Wah
Collin Walcott (A1, B1, B2), Khalil Balakrishna (A2) - electric sitar
Bennie Maupin – bass clarinet (B1)
Badal Roy – tabla
Jack DeJohnette, Al Foster – drums
Jabali Billy Hart – drums, bongos
James "Mtume" Foreman, Don Alias – percussion
Paul Buckmaster – cello, arrangements

 
28.04.2013 Petr Gratias
4 stars

Miles Davis – bezpochyby hudební génius minulého století a jedna z nejpozoruhodnějších a nejvlivnějších postav jazzu vůbec. Přiznám se, že objevovat jsem ho začal později. Nejprve jsem se víceméně seznamoval s jeho žáky (Mahavishnu Orchestra, Weather Report, Return To Forever, Airto, Lifetime, Herbie Hancock….) a teprve potom jsem začal poznávat jejich učitele. Asi bylo třeba dospět a některé věci trochu nastudovat a vstřebat… Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a žánrově obtížně specifikovatelná a tak jeho hodnocení není jednoduché a vůbec ne jednoznačné. Byl to ale hudební pionýr, který posunoval hranice a často šlapal do neobjevených míst s řadou rizik. Nenechával se svazovat konvencemi a nějakými přísnými pravidly a zákonitostmi a jako jeden z mála studovaných jazzmanů pochopil, že z jazzového akademismu vede cesta ven a proto „vymyslel“ fusion music a oslovil mladou generaci posluchačů. Hodně zato může ďábelsky krásná „femme fatale“ svůdná Betty Mabry, která ho seznámila s Jimi Hendrixem a běh věcí získal nový směr a novou energii. Uznávám, že ne všechno, co Mistr napsal a nahrál je srozumitelné, ale já jsem si vybral pár jeho alb a jsou ozdobou mé sbírky. Jedno z těch alb vám trochu přiblížím…..

ON THE CORNER / NEW YORK GIRL / THINKIN´ ONE THING AND DOIN´ ANOTHER / VOTE FOR MILES – tak tohle je ovšem nářez, nad kterým možná mnohý posluchač ustrne překvapením a nepřipravený zakroutí hlavou…. Musím konstatovat, že téměř dvacetiminutová kompozice složená jako suita je tvrdý oříšek a pravděpodobně by byla účinnost poslechu a jeho vnímání více názorná živým sledováním koncertního provedení, nebo záznamu z nahrávání…. Rytmika tady pracuje v drobených polyrytmických figurách, které kloubí funk s africkou world music a arabskými postupy. Samozřejmě je zde cítit nový proud jazzu, osvobozený od akademismu a samoúčelných kompozičních postupů. Myslím, že zde mohu rozpoznat geniálního kytarového virtuosa Johna McLaughlina, kterému Davis poskytl velký prostor pro sebevyjádření. Bicí nástroje a percussion či dokonce tabla Inda Badala Roye pracují jako stroj s pružnými ohebnými basy Michaela Hendersona. Davis hraje na amplifikovanou trubku, ale nevyčnívá a je součástí kolektivu. Harold Williams pracuje se synthesizerovými ohebnými tóny a nástupy saxofonu Dave Liebmana jsou velmi zajímavě propracovány. Davis neváhá sešlapovat při hře na elektrickou trubku i wah wah a dociluje tak zvláštních tónových obrazců. Docela chápu, že i Herbie Hanckock se synthesizerem a Fender-Rhodes zde přítomný se nechal na svých albech inspirovat podobnými postupy a svůj afroamerický jazz-funk stylizoval podobným způsobem. Je tady hodně uvolněné energie a emocí s netajenými erotickými podtóny. Práce percussion a bicích zde odvádí mystický obraz šamanského rituálu, kterému je schopen emocionálně založený posluchače zcela podlehnout. Colin Walcott zde hraje na amplifikovaný sitár, což je pro mě hodně nezvyklé. Prostor skýtá hodně prostoru pro improvizování a zároveň vybízí hudebníka reagovat na podněty vznikající uprostřed toho kolektivního hudebního spojení. Není to sice hudba, kterou byste pustili v neděli odpoledne, když k vám přijde na návštěvu tchyně, ale pokud patříte k těm posluchačům, kteří se dovedou otevřít odvážným hudebním zvukovým a impresivním náladám, tak jste na správné adrese

BLACK SATIN – tak tohle je world music v indicko, psychedelicko africkém kabátě. A hned poté se odvíjí další hudební eskapáda. Davis zde svou trubkou rozčeří sound, také se zde rytmizovaně tleská a hraje na všechny možné rytmické, chřestící, cinkající a vibrující nástroje. Černý satén si tady spíš představuji abstraktněji, jako když černý pardál probuzen přicházející horkou nocí vstupuje na stezku a hledá svou kořist. Dravá šelma, její tesáky, blyštivé oči, hrdelní vrčení a našlapování na udusanou hlínu a závan přicházející smrti a neodvratitelný kontakt se strašlivým aktem záhuby jeho kořisti…. Tabla a percussion se sitárem jdou od jazzu někam hodně daleko a zcela rozvibrují vaše smysly….

ONE AND ONE – další příklad afro funku v tom nejlepším světle. Kdo umí naslouchat Hancockovým album a zná kooperaci rytmiky, s elektrickým pianem, baskytarou. Kytarista David Creamer hraje hodně minimalisticky s řadou prapodivných hmatů a také lze pod basy pulsuje wah wah pedal a prolínají se tóny saxofonu, klarinetu a trubky. Nehledejte zde žáudnou melodickou linku. Jste konfrontováni s fantastickými polyrytmy a emocionálními vstupy improvizací. Nejsem si jistý, jestli by to hle byla právě relaxační hudba k uvolnění (!!), ale možná by pro smyslné erotomany mohla být i zajímavým podkresem pod sexuální kontakt s hodně divokou a nespoutatelně vynalézavou partnerkou. Davis sám své erotomanské sklony přiznává a myslím, že tady se mu to ve spojení s těmi správnými sparing-partnery podařilo do hudby vložit.

HELEN BUTTE /MR. FREEDOM – vyslechnout přes třiadvacet minut dlouhou kompozici davisovského expresivního jazzu je nyní asi tou nejvíce zatěžkávací zkouškou na albu vůbec. Davis si spoluhráče prý dlouho a citlivě vybíral a dokázal jejich potenciál zhodnotit v tom kterém okamžiku, kdy daný hudebník ozvláštnil téma a vstoupil sem jako nový odstín na malířskou paletu impresivních barevných směsí. Kompozice má dvě části: jedna je věnovaná jedné z je ho nesčetných milenek a druhá je oslavnou ódou svobody, jak deklaruje samotný název. Svobodu v tom bytostném slova smyslu uvolnění a nebojím se říci hudebního orgasmu. Muzikantské nasazení zde vyžaduje hodně osobní energie a smysl pro vnitřní ukázněnost (i když to na první poslech zdánlivě neplatí), ale vyplňovat hudební linky a struktury těmi správnými tóny a rytmy samo o sobě znamená velkou schopnost citlivosti a vzájemné empatie. Posouvání dynamiky a práce s jemnými odstíny od výbušných fortissimo po šeplající pianissima se děje neobyčejnou citlivostí, kde jazz, etno, funk místy fúzují s artificiální hudbou. Kdo jste zvyklí poslouchat Mahavishnu Orchestra, Franka Zappu, Herbieho Hancocka, Sly And The Family Stone, náročnější alba Santany, Osibisu, Return To Forever nebo naopak Can, White Noise…. tak vydržíte do konce. Kdo ale upřednostňujete Kiss, Status Quo, Smokie, Garyho Glittera nebo Suzy Quatro… asi tohle album zcela určitě odložíte (samozřejmě nic ve zlém…)

Nad albem On The Corner kritikové sice přímo nejásali, ale nicméně mě osobně uhranul ten sound, který se na albu objevil. Dnes bychom asi některé postupy nazvaly jazzový minimalismem a dokonce trance music, ale zase takové osvobození od mantinelů zde necítím. Miles Davis má věci pod kontrolou a třebaže je on hlavní principál, nechává prostor pro sebevyjádření všem přítomným a nijak svou trubkou na albu nedominuje. Některé postupy jsou hodně odvážné a mohou reflektovat i avantgardního skladatele Karlheinze Stockhausena, kterého Davis jako studovaný hudební intelektuál respektoval, třebaže se pohyboval na jiné hudební platformě. Stejně jako na jiných albech zde hraje jazzová elita Ameriky. Napadá mě fantasmagorické spojení: kdyby se Stockhausen, Hendrix, Zappa a Davis spojili na nějakém jazzovém opusu, čeho bychom byli svědky! Myslím že In A Silent Way, Bitches Brew nebo Tribute To Jack Johnson mají pro mě o stupínek vyšší postavení v hierarchii Davisovy hudby, a tak pro mě za čtyři a půl, tedy tady čtyři hvězdičky!






reagovat

PaloM @ 28.04.2013 16:57:00
Petr, vybral si si k recenzii jeden z ťažšie pochopiteľných albumov. Mám ho, ale ešte som ho naplno nestrávil. Ja len ľutujem, že Hendrix skôr umrel ako stihli s Davisom spoločne nahrať album.
Vďaka ti za recenziu a obdivujem tvoje znalosti aj v tomto žánri.

adam @ 28.04.2013 17:07:47
Keby bolo keby... Si viem predstavit ze zostava Davis, Hendrix/Prince, Pastorius, Erskine/alebo dakto iny,... skratka bolo by to fasa.
Tento album mám rad. Pocuvam ho pravidelne raz za dva tyzdne, lebo ma neskutocne pozitivnu naladu. I napriek tej rebelii.

Andrej @ 28.04.2013 21:43:47
Taktiež som zo začiatku ťažko trávil tento album, napokon som si kúpil 6CD "The Complete On The Corner Sessions" a neľutujem.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
Petr Gratias
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Davis, Miles

Davis,
1952
The New Sounds

Davis,
1952
Young Man With a Horn

Davis,
1953
Blue Period

Davis,
1953
Miles Davis Plays the Compositions of Al Cohn

Davis,
1953
Vol. 2

Davis,
1954
Miles Davis All Star Sextet

Davis,
1954
Miles Davis Quartet

Davis,
1954
Miles Davis Quintet

Davis,
1954
Miles Davis With Sonny Rollins

Davis,
1954
Vol. 3

Davis,
1955
The Musings of Miles

Davis,
1955
Blue Moods

Davis,
1955
Miles Davis All Stars, Volume 1

Davis,
1955
Miles Davis All Stars, Volume 2

Davis,
1956
Blue Haze

Davis,
1956
Dig(Compilation)

Davis,
1956
Miles Davis and Horns (compilation)

Davis,
1956
Quintet / Sextet

Davis,
1956
Collectors' Items

Davis,
1956
Miles (The New Miles Davis Quintet)

Davis,
1957
Walkin' (Compilation)

Davis,
1957
Cookin' With the Miles Davis Quintet

Davis,
1957
Relaxin' With the Miles Davis Quintet

Davis,
1957
'Round about midnight

Davis,
1957
Bags' Groove (compilation)

Davis,
1957
Miles Ahead

Davis,
1958
Porgy and Bess

Davis,
1958
Milestones

Davis,
1958
1958 Miles

Davis,
1959
Kind of Blue

Davis,
1959
Miles Davis and the Modern Jazz Giants

Davis,
1959
Workin' with The Miles Davis Quintet

Davis,
1960
Sketches of Spain

Davis,
1961
Steamin'

Davis,
1961
Someday My Prince Will Come

Davis,
1963
Quiet Nights

Davis,
1963
Seven Steps to Heaven

Davis,
1964
Miles in Berlin

Davis,
1965
E.S.P.

Davis,
1966
Miles Smiles

Davis,
1967
Sorcerer

Davis,
1967
Nefertiti

Davis,
1968
Miles in the Sky

Davis,
1969
Filles de Kilimanjaro

Davis,
1969
In a Silent Way

Davis,
1970
Bitches Brew

Davis,
1971
A Tribute to Jack Johnson

Davis,
1971
Live-Evil

Davis,
1972
On the Corner

Davis,
1974
Big Fun

Davis,
1974
Get Up With It

Davis,
1975
Pangaea

Davis,
1976
Water Babies

Davis,
1976
Agharta

Davis,
1977
Dark Magus

Davis,
1979
Circle in the Round

Davis,
1981
The Man with the Horn

Davis,
1981
Directions

Davis,
1982
We Want Miles

Davis,
1983
Decoy

Davis,
1983
Star People

Davis,
1985
You're Under Arrest

Davis,
1986
Tutu

Davis,
1987
Music from Siesta (with Marcus Miller)

Davis,
1989
Amandla

Davis,
1989
Aura

Davis,
1991
Doo Bop

Davis,
1991
Dingo

Davis,
1991
Miles & Quincy Live at Montreux

Davis,
1996
Live Around the World


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000