Cosmograf - The Man Left In Space

Cosmograf - The Man Left In Space - tracklist alba, hodnocen?, recenze

2013

Tracklist:

1. How Did I Get Here ? (2.06)
2. Aspire, Achieve (10.15)
3. The Good Earth Behind Me (4.18)
4. The Vacuum That I Fly Through (5.00)
5. This Naked Endeavour (4.42)
6. We Disconnect (5.45)
7. Beautiful Treadmill (5.03)
8. The Man Left In Space (9.58)
9. When The Air Runs Out (9.35)

Total Time: 56:42


Obsazení:

Robin Armstrong - Vocals, Guitar, Keyboards, Bass, Drums

Guest Musicians:
Nick D'Virgilio - Drums
Lee Abraham - Guitars
Steve Dunn - Bass
Simon Rogers - Guitars
Matt Stevens - Guitars
Greg Spawton - Guitars
Dave Ware - Drums

 
25.03.2019 horyna
5 stars

Pokud má člověk zažitý a oblíbený určitý hudební styl, či kapelu, je celkem přirozené, že hledá jemu podobné "klony" nebo poslouchá muziku, která se v podobných stylových mantinelech ráda pohybuje. Ještě těžší situace nastane, když takový projekt skončí a díra na trhu není zcela zacelena. Pro velkou skupinu fanoušků britských Porcupine Tree byl jejich rozpad trpkým koncem něčeho velmi, velmi krásného a sugestivního. Hlavní leader Steven Wilson se vzápětí vydal na dráhu sólovou, ale koncept jeho tvorby jako samostatného umělce už čerpá z jiných subžánrových slohů a atmosféra dalších desek specifik Porcupine Tree absolutně nedosahuje.

Hudební trh nabízí nespočet variant a určitě i vykradačů této kdysi tak mimořádné kapely. Originál však navždy zůstane originálem a pokud divák zatouží přiblížit se do stínu Porcupine Tree, musí hledat pečlivě a obezřetně. Potřebuje podobně mimořádný počin - sice příbuzný, přesto svébytně silný a osobitý. Jednu z případných možností nabízí multiinstrumentalista Robin Armstrong, který prostřednictvím projektu Cosmograf (kterému vdechl život sám a jehož potřebné funkce udržuje s přispěním prog-rockové smetánky dnešní doby) nabízí ve své muzice nespočet emocí a pocitů paralelně laděných k těm, které vytvářela parta okolo mistra Stevena Wilsona. Ne, Cosmograf nejsou pouhou kopií ani mladším dorostencem kdysi předních ikon žánru Porcupine Tree. Jistě, mají společných dost styčných míst, ve kterých vám je mohou připomínat, ale rovněž hodně těch, kde jdou svou vlastní cestou skrze posluchačovo nitro s paletou obdobně laděných, jímavých a hlubokých prožitků.

Tato deska svým obsahem nabízí daleko víc, než může dnešní smrtelník od běžné progresivně koncipované muziky očekávat. Její emoční kouzlo je skryto v neznámých dálavách nekonečného a pro mnohé také děsivě lákavého vesmíru. Právě do jeho prostor je vyslán astronaut Sam s cílem zachránit lidstvo. Příběh pojednává o jeho myšlenkových pochodech, v nichž se zabývá otázkami osamělosti, izolace, neštěstí a možného selhání.

Robin do své muziky záměrně absorbuje spousty novějších zvukových trendů, které koncepční rozměr díla ještě podtrhují. Plejáda špičkových hudebníků v jim předepsaném materiálu odvádí standardně kvalitní práci. Hudebně jde o vyšperkované, moderní progresivně rockové dílo plné sugestivních pocitů a děsivě odtažité atmosféry. V instrumentálních částech jsou vesmírné dálavy obzvlášť hmatatelné. Vedle všudypřítomných klávesových koláží napomáhá k ještě větší autenticitě gilmourovsky snová kytara, díky níž je prohlubující se samota maximálně působivá. Vrcholem naprosto vyrovnané sbírky je pro mě titulní skladba The Man Left In Space, jejíž melodie se mi zadřela pod kůži už s prvním poslechem a její krása mě stále nepřestává uchvacovat a fascinovat. Tón Robinova zpěvu je zde neskutečně skličující a smutný.

Osobně mi chvíli trvalo zvyknout si na Armstrongův civilní vokální projev, který mi do takto působivé muziky přišel zprvu suchý a vyzníval ploše. Šlo však pouze o zvyk, který jsem při nějakém čtvrtém poslechu akceptoval a dnes bych už rozhodně neměnil. Pokud je vám blízká space nálada alb Signals od Rush nebo Dimensionaut od Sound of Contact, pokud máte rádi hloubavé kouzlo tragična, silné emotivní vzestupy i pády, melancholickou prázdnotu i tajemnem obestřenou sci-fi hrozbu budoucnosti, právě pro vás je muzika ukryta na desce The Man Left In Space tím pravým a ideálním pokrmem. Pro mě osobně pak leží další rozměr hudby Cosmograf právě v jeho návaznosti na odešlé Porcupine Tree. Mohu snad chtít víc?

P. S.: Naschvál si tuto záležitost pusťte ničím nerušeni v pozdních večerních hodinách. U takto atmosférické záležitosti nabude její vnitřní účinek na intenzitě a garantuji vám, že prožijete blahodárnou hodinu ve společnosti překrásně okázalé vesmírné melancholie.
reagovat

@ 25.03.2019 15:07:19
Konec fungování Porcupine Tree jsem dlouho oplakával. O Cosmograf slyším prvně, tvrdíš že jdou v jejich šlépějích? Přesně to bych potřeboval. Prověřím to. Horyno člověče, poslední dobou sem přidáváš samé dobré tipy.

Jarda P @ 26.03.2019 07:09:35
Od Cosmograf mám Capacitor, asi jejich nejlepší věc (co jsem měl možnost slyšet). Porcupine Tree, jejichž tvorba mě neoslovuje, v nich ale neslyším.

steve @ 26.03.2019 09:06:04
O tomhle projektu jsem už slyšel, ale ještě jsem neměl to potěšení. Tak jedni píšete že Cosmograf z Porcupine Tree vychází, druzí zase opak, co si z toho mám vybrat?

messi70 @ 26.03.2019 10:24:39
Ahoj, tak přidám pár řádek, Cosmograf mám komplet a musím se přiznat že mi sedí možná ještě o něco více než Porc.Tree ale to je věcí názoru, každopádně mě baví každá deska. Hudba je plná emocí a pokud si jí pustím večer a potmě tak se dostaví efekt který popisuješ...jsem sám uprostřed vesmírných dálav...bez šance návratu na matičku zem...možná by to byla i výhoda?
PS: hlavně je duležité neusnout!

@ 26.03.2019 13:08:01
Včera jem si pustil tuhle desku, předešlou a Capacitor. Ta se mě líbila fest. Na ní je těch vesmírných odkazů asi nejvíc. Je to parádní hudba, kterou si budu brzo objednávat, takže prima tip horyno, díky. A co se týká Porcupine Tree, slyším je tam pouze okrajově. Uvidíme při pozorném poslechu.

horyna @ 26.03.2019 16:17:30
steve co si máš vybrat? Poslech! :-)
Chlapci díky za reakce, Cosmograf jen houšť a šup s ním do vašich domovů!

bullb @ 27.03.2019 15:54:01
Horyna: naozaj je nemožné ti uprieť nenormálnu pracovitosť v kliesnení húštinami hudby (nazvime ju neprog). V prípade tohto albumu sa mi zdá všetko akési ospalé.
Práve preto:
Doteraz som hlboko vďačný všetkým zúčastneným na PB za "objavenie" skvostu, ktorý sa volá Karmakanic. Toto je muzička môjho srdca a uší.
Ale, všetko je relatívne. Časom snáď... :-)

@ 31.03.2019 14:05:05
Před chvilkou jsem si to objednal. Vzal jsem rovnou tři desky, přece nebudu troškařit. Ta muzika je hodně působivá. Armstrong musí být génius, když dokáže něco tak procítěného sestavit sám. Prima tip.

31.08.2014 alienshore
4 stars

Projekt Cosmograf je občas štýlovo zaradený do neo-progu, no vidím v tom určitý rozpor. Robin Armstrong netvorí primárne neo-prog, aj keď z neho určité elementy čerpá. Jedná sa o skĺbenie viacerých subžánrov do veľmi jednoliateho celku, ktorý sa samozrejme odvoláva na prog-rockovú klasiku 70-tých rokov, no zároveň je tu množstvo moderných prvkov a efektov. Pri počúvaní diela The Man Left In Space mi prichádzajú na um kapely ako Pink Floyd a Porcupine Tree. Pomalé zádumčivé plochy, nápaditá melodika, melanchólia, clivé gitarové sóla a koncepčnosť majú niečo dočinenia práve s týmito britskými legendami. Moderná produkcia a zvuk robia pre konečné vyznenie veľa. Dokonale uspokojí priaznivcov starého aj nového sveta progresívneho rocku, a v tom je asi najväčšia sila tohto svojrázneho hudobného projektu.

Sci-fi tematika je niečo ako obal. Práve príbeh je veľmi dôležitý pre správne pochopenie tohto diela. Podstata je ukrytá v otázke, aká je cena za slávu a úspech. Kozmonaut Sam je vyslaný na osamotenú misiu, v ktorej má zachrániť ľudstvo. Počas cesty si kladie otázky a zažíva rôzne emócie, pri ktorých sú sprievodnými znakmi strach, izolácia alebo nešťastie. Robin Armstrong má neobyčajný talent pre tvorbu koncepčných albumov, kde textová zložka je úplne v súlade s fantastickými nosnými motívmi a aranžmánmi.

Intro How Did I Get Here? vás uvedie do sci-fi konceptu. Nasleduje parádne vypracovaná 10-minútová nálož Aspire, Achieve, ktorá sa zaleskne niekoľkými skutočne čarovnými momentmi. Inštrumentálne skladby The Good Earth Behind Me a The Vacuum That I Fly Through sú veľmi emotívne a melancholické, určite v nich zaujme aj nápaditá práca s gitarovými sólami. This Naked Endeavour je pocitovo ťažšia záležitosť a určite v tom hrajú významnú rolu temné klávesové aj orchestrálne plochy. Nastupuje ďalšia chladná odysea We Disconnect, v ktorej by sa tie emócie dali hádam aj krájať. Gitarovo razantnejšia záležitosť Beautiful Treadmill nie je o nič veselšia, no stále to má spád a kvalitné prevedenie, pri ktorom zaplesá snáď každé prog-rockové srdiečko. Ako vrchol možno označiť 9-minútovú titulnú lahôdku The Man Left In Space s úplne dokonalými melódiami a dych vyrážajúcou atmosférou. When The Air Runs Out ukončuje dosku dosť pochmúrne, skoro až mrazivo.

The Man Left In Space je špičkové dielo, vďaka ktorému sa stal Robin Armstrong veľmi uznávaným skladateľom. Zaslúžený ohlas a priazeň sú pri tomto počine absolútne na mieste a progresívny rock tak dostal ďalší tvorivý impulz, z ktorého môžu vychádzať mladé začínajúce kapely. Cosmograf by som určite doprial rovnakú slávu ako už spomínaným velikánom rockovej hudby, pretože Armstrong má všetky predpoklady na dosiahnutie celosvetového úspechu. Dúfam teda, že nebude vystavený rovnakým útrapám ako hlavný hrdina Sam. Predsa len pri ceste za úspechom musíte aj šliapnuť vedľa alebo sa pomýliť. Zatiaľ však vychádza Robinovi Armstrongovi všetko tak ako má a The Man Left In Space patrí jednoznačne medzi jeho najlepšie albumy. Reálne hodnotenie 4,5.
reagovat

Progjar @ 31.08.2014 22:53:22
Ďakujem za skvelú recenziu. Cosmograf je jedna z mojich čerstvých srdcoviek. Takú atmosféru, aká srší z tohto diela som dlho nezažil. A odporúčam si pozrieť film Gravitácia - Gravity, to bude ako sa vraví synergia ako sviňa. Pre mňa je to tiež za 4.5 a kľudne aj full five. A nezabudnite aj na Capacitor, ďalšia chuťovka.

Brano @ 01.09.2014 13:44:18
Cosmograf je super,recenzia tiež.

Tomáš Rojt @ 15.08.2016 07:38:35
Aniž bych četl tuto recenzi předem , tak mi při prvních posleších přišlo na mysl, že COSMOGRAF vyplňuje mezeru mezi PINK FLOYD a PORCUPINE TREE. Pro mne je to objev posledních týdnů , hudba, která mi sedne. Příjemně se poslouchá a docela i příjemně smutní :-). Každopádně dobrá recenze, díky. COSMOGRAF určitě stojí za další " zkoumání" a poslechy.

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 1x
horyna
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 4x
Progjar, kaktus, alienshore, messi70
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

Přihlášení

uživatelské jméno

heslo

Auto-login
» nový uživatel

Progboard Radio

» Pustit radio
» Progboard TV

Diskografie Cosmograf


copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000