Collegium Musicum - Konvergencie

Marian Varga.U mna osobne a mozno nie je len pre mna najkultovejsia postava slovenskej hudobnej sceny.Album Konvergencie exelentne hudobne dielo, ktore je uplne niekde inde ako cela popova slovenska hudobna scena.Tazko sa mi hladaju slova, ktorymi by som opisal tento hudobny skvost.Namiesto zbytocnych bezduchych slov sa ponorim hlboko do tonov konvergencii a slova necham na inych.Stacilo by len napisat ocarujuce.
reagovat

Skvelý album Collegium Musicum - Konvergencie, pre niekoho vyžívanie sa a pre niekoho šponovanie nervov

Nedeľné ráno a púšťam do éteru Collegium Musicum pri raňajkách. Moje vyžívanie sa v sólach Mariana Vargu prerušia hlasy rodiny : vypni to! Ide mi to len na nervy. Je to velmi okrajový žáner a pod.
Nuž, dnes je strašne málo vyvolených, ktorý poznajú jazyk tejto hudby. Našťastie k nim patrím a dokázal by som ju počúvať stále dokola (čo aj robím). Celý album sa skladá z troch megasongov alebo súit a zopár krátkych pesničiek. Úvod patrí suite P.S. 1972 kde sa kombinuje sviatočná atmosféra s Vargovými psychedelickými sólami. Najviac si užijete ale vyvrcholenie (teda siedmu časť tejto suity).
Podľa mňa najpodarenejší kúsok albumu je Suita po tisíc a jednej noci. Prvá časť patrí klávesom a pripomína akoby horskú atmosféru. Hudba prechádza ako by do barokového štýlu s príklepmi bubníka Dušana Hájeka. Skladba sa ku koncu začne stupňovať a z jemnej melódie sa tu zjavia Griglákové gitarové sóla. Druhá časť je pomalou ale o to viac dynamickou parádou. Tretia časť už začína mať "hustú atmosféru". Tentokrát vyniká Fedor Frešo so svojou bassgitarou. Tiché pasáže vypĺňa Varga svojimi Barokovými vyhrávkami. Štvrtá časť je návrat na začiatok ale v gitarovej podobe. Krásna flamenco gitara ma vždy fascinuje. Ukončí ju ale drsné sólo a prechádzame do vyvrcholenia - piatej časti v ktorej sa predvedú všetci muzikanti. A koniec patrí opäť tichej časti.
Po dvoch megasongov nasleduje aj zopár krátkych. Prvý je Prelúdium, ktorý je úvod ku krásnej Piesni z kolovrátku so spevom Pavla Hammela. Krásna romantická skladba, ktorá odmäkčí každé ženské srdce. Po nej nasleduje Interludium I s bicími Dušana Hájeka a Interludium II so stredovekou atmosférou. Druhá spievaná skladba Tvoj Sneh má až popový nádych. Jaskynná Interludium III strieda akoby španielsku Interludium IV. Choral - kostolné organy so spevom Hammela.
Koniec albumu patrí poslednej suite a to je Eurofonia. Je to už kompozícia na štýl Pink Floyďáckej Atom Heart Mother. A ku koncu už fakt ide o to vydržať dokonca. Všetku túto hustú atmosféru zakončí kostolný organ.

reagovat

PaloM @ 10.02.2008
Chcel som sa zdržať, no mýliť si Eufóniu s Eurofóniou by si fanúšik Vargu nemal. "Eurofónia" nám na Slovensku bude znieť od 1.1.2009 tak, že privedie moju peňaženku do psychedelickej prázdnoty. A to si k tomu nemusím ani Eufóniu púšťať.

Po prečítaní predošlých recenzií mi nedalo neozvať sa s mojím pohľadom na vec. Toto 2LP som prvýkrát počul ako 16 - ročný študent gymnázia r.1973 a nahral som si na kotúčovú pásku spolu s organovými skladbami od Bacha. Konvergencie som neskôr kúpil v predajni OPUS, po reedícii, už ako VŠ študent. Pre mňa je to totálna art rocková klasika, absolútne vyvážená, všetky 4 skladby (strany pôvodných LP) sú kvalitou rovnocenné. Jeden z prvých titulov novovzniknutého OPUSu, hudobníci sa mohli realizovať aj v Experimentálnom štúdiu Slovenského rozhlasu v Bratislave, čo sa prejavilo najmä v Eufónii (Varga). Konvergencie sú pre mňa zvukovo najfarebnejším dielom Collegia Musica. Úvodná P.F.1972 je veľmi optimistická, vítajúca Nový rok - artrocková koleda. Práve začlenienie Detského zboru Slovenského rozhlasu považujem za geniálne a vždy sa teším na ich nástup: "Sneh priletí, sneh odletí, koledu stromček nám hrá..."
Na túto detskú riekanku Varga výborne nadviazal na Divergenciách, kde opäť vianočná skladba s detským zborom a klavírnym sprievodm Mariána patrí k najkrajším piesňam, čo zložil. Nasleduje Suita podľa Korsakovovej Šeherezády, úžasná svojou energiou, kontrastnými tichými pasážami, super gitarou vtedy objaveného 17 - ročného Grigláka.
V Piesňach z kolovrátku som vďačný, že sa Fedor takmer zdržal spevu a väčšinu zvládol Hammel.
Toto je pre mňa najtajomnejšia skladba, s akousi vnútornou mágiou, niečo nedopovedané.
Eufónia je experiment, zvukové "hľadačstvo", určite sem patrí a určite dobre, že Marián týmto smerom veľmi nepokračoval. Pre mňa celé dielo bez diskusie za 5.
reagovat

V ruce držím reed.CD a mám radost,že jsme se dočkali.Moc pěkně provedené(jen ta malá písmenka),ale honem k muzice.Pokusím se si uchovat nadhled a být maximálně věcný.Skvostný úvod,kdy Varga předvádí v plné parádě co umí...zážitek,ale po chvíli mě osobně rozladí doslova skřehotání dětského sboru(textu není dobře rozumět),nevadí netrvá to dlouho,dá se to vydržet.Rozhodně tento moment působí rušivě,holá instrumentálka by byla lepší.Varga se opakovaně vrací k původnímu motivu.Potlesk vás vtáhne do "živé" časti tohoto dílka a vy ani nepoznáte sebemenší rozdíl v kvalitě hry nebo zvuku.Jedním slovem fantazie.Pořád se mi vybavují ti ELP.Spojitost tu jistě je a řekl bych,že není záměrně skrývána.Hudba příjemně plyne a napětí stoupá v očekávání co přinese druhý disk.
Úvod je excelentní kytarovka,pak následuje řada velmi lehce stravitelných tracků,se zpěvem i bez(pravda,Hammela moc nemusím,ale...)Vadí mi ovšem absolutní zešílení tónu,které se tu na poměrně dlouhou dobu objeví.Improvizace na volné téma není tím správným označením,protože improvizace vypadá jinak,tohle je tak trochu útok na nervovou soustavu.Nic méně ven vás vyvedou opět již ukázněné melodie varhan.Závěrem...první disk je ukázkou skvělého výkonu celé kapely.Je to plné nálad gradací i překvapení.Ty děti bych osobně vynechal.Na druhém disku zažijete tzv.dobré i zlé.Uslyšíte místy nudný zpěv v nudné melodické lince,uslyšíte ovšem i King Crimson,Oldfielda sputnik na oběžné dráze,čisté šílenství,ale taky obrovskou dávku super muziky.
reagovat

Mirek Kostlivý @ 05.04.2007
Silně se přimlouvám za to, aby se kritická stať týkala pouze dané LP (Supraphon), SP (Panton) a 2LP desky (Opus), nikoliv celého kompletu, zvláště když jednotlivé skladby jsou mezi sebou pomíchané, a přitom každá z nich má svojí samostatnou rubriku na těchto stránkách. V bookletu k 2CD je také dobrý popis, i když s chybou, u skladby If You Want To Fall chybí jedna hvězdička ...
Když by vyšlo nějaké 2(3)CD od Pink Floyd, taky by jsme přeci nemluvili o jedné jejich desce, zvláště když by tam vedle 1. Barrettových věcí bylo např. album The Wall.
A tvrzení, že jsme v roce 1971 mohli slyšet na albu Konvergence hudební úryvky jako u Mike Oldfielda je úsměvné. Jeho 1. album Tabular Bells vyšlo až v roce 1973, tak to je stejné tvrzení jako že na desce Beatles slyšíme Pearl Jam.
Mike Oldfield sice již hrál v roce 1970 na desce Kevina Ayerse Shooting at the Moon, ale ten kdo zná Soft Machine a canterburskou scenu mi potvrdí, že tato hudba má k jeho pozdější tvorbě hodně daleko.

Wendy @ 05.04.2007
Já nejsem klasický recenzent.Jsem posluchač a předkládám své dojmy.Základní vzdělání jsem ukončil,tudíž vím,že mazi tímhle Vargou a tamtím Oldfieldem je odstup.Snažil jsem se jen vyjádřit co vše je tu ke slyšení.Řekněme např.podobnosti.Šedesát mi není a rozhodně mě nebaví se pitvat v podrobnostech,kde a kdy si kdo s kým náhodně vrznul.Způsob oslňování jednosměrnými vědomostmi jde mimo mě.Nakonec,držím v ruce co držím.Tehdy jsem se dostával ke každé muzice dost složitě a byl jsem rád,když jsem urval něco na magneťák.Dnes mám kačky tzn. můžu si koupit co libo jest.Logicky mám tedy některé věci jako komplet v ruce poprvé.Jsem otevřený posluchač,sjíždím black,death,trash,doom metal,core,emo,ambient i klasiku.Mám naposloucháno!Tohle je můj názor na současné "opusácké" KONVERGENCIE a finito.

Jirka Schwarz @ 10.08.2007
Ještě k poznámce Mirka Kostlivého. Sohlasím, a považuju trochu za nešťastný ediční čin, když Opus sešoupl 2 tituly pod název jednoho (např. reedice 1. a 2. alba Pink Floyd se jmenovala jinak než obě alba - vydáno jako A Nice Pair). Konečně, jestli Konvergencie připomínaj něco s Floydů, tak je to rozsahem a některými postupy (nikoli zvukově) spíš 2LP Ummagumma z r. 69.
A jinak ještě k citacím vlivů či souputníků - nejen ELP ale i začátky The Nice.

Mám 16 rokov a o Collegiu som sa dopočul cca pred pol rokom... Mal som dve ich pesničky (Suitu po tisíc a jednej noci a Strange theme) Konvergencie sa ku mne dostali počas tohto týždňa. Dojmy boli absolútne úžasné - ako to, že som tak dlho o tejto kapele vôbec nevedel?

Prvý disk je prakticky bezchybný - úžasné kúsky If you want to fall a Strange theme (síce so slabšími textami) sú doplnené o PF 1972 z pôvodného LP Konvergencie s nádhernou, rozprávkovou atmosférou. Druhý disk disponuje mojou milovanou Suitou - voľným spracovaním hudobných tém Rimského-Korsakovovho baletu Šeherezáda. Piesne z kolovrátku považujem za najlepší song celého albumu, no trochu ma irituje príliš jemný a čistý Hammelov spev. Eufónia ma nijako obzvlášť nechytila za srdce, radšej teda priamo preskakujem na legendárnu Ulicu plnú plášťov do dažďa, ktorá je pre mňa akousi hymnou Collegia.

Nádherný album nesúci sa v duchu ELP, s príjemnými momentami, no trochu prestrelenou dĺžkou. Nielen na slovenské pomery naozaj vynikajúci kúsok.
reagovat

Pro mě naprosto zásadní album nejen českolovenské ale i světové hudby. Člověk může jenom žasnout nad lehkostí se kterou si Varga, Frešo a spol. pohrávají s tóny. Myslím není moc co dodat... Snad jen, že je škoda jak málo lidí tuto nádheru (ve srovnání s populární pseudohudbou) zná.
reagovat

Konvergencie je absolutná klasika medzi rokovou hudbou. Nahrávka vznikla v období nastupujúcej normalizácie keď mnohí umelci mali problém nahrať singel a nie to ešte 2 LP. Pre informáciu treba uviesť že skladby Hommage a Ulica plná plášťov . . . vyšli povodne na EP (Panton 1970) a Concerto in D, Strange Theme, If you want to fall vydané na LP (Supraphon 1970). Originálne 2LP Konvergencie sú z OPUSu. Tento 2CD je vlastne komplet oficialnych Collegiovských nahrávok v rokoch 1970-1971 Konvergenie sú na Slovensku určite na prvom mieste. Keby bola vtedy iná doba . . .keby keby. . . tiež Blue Effect, Flamengo
reagovat

Podle mýho názoru je to hodně silné album. Já jich tedy moc nemám, ale stačí mi to. Je to výborná psychedelie velice kvalitně zvládnutá instrumentálně. Jsou to prostě mistři umělci a nebojím se to proto hodnotit pěti hvězdičkama.
reagovat

Album Konvergencie kapely Collegium Musicum je důkazem, že i v socialistickém Československu se dal tvořit progresivní rock typu ELP. Trio ukázalo že umí udělat výbornou muziku, plně srovnatelnou s britskou scénou (a to hráli téměř současně s jejím začátkem!).
Bohužel zde si chalani vzali trochu větší sousto. Na cd téměř neuvěřitelná stopáž je totiž místy docela nudná, některé části bych snad i nazval vatou. Většina songů obsahuje zbytečné pasáže, ?Suita po tisíc a jednej noci? je zbytečně rozvleklá, ?Eufóniu? (experimentování, pazvuky) bych vyhodil úplně? Prostě úsloví ?méně je někdy více? je zde naprosto na místě.
Ale dosti bylo hanění. Cd 1 je nabyté výbornou muzikou a nemám větších výhrad. Nápaditá, místy hodně svižná hudba a například dětský sbor v ?PF 1972? je naprosto dokonalý. S druhým cd je to trochu horší, především tady se objevují neduhy zmiňované výše. Ale ?Piesne z kolovrátku? působí téměř pohádkovým dojmem, za zmínku stojí i krásný zpěv. Jedná se určitě o nejlepší skladbu z druhého cd. Album končí slavnou ?Ulicou??, kde naprosto vynikly Vargovy kvality.
Kapelu jsem nezažil v dobách její největší slávy, ale hudba se mi líbí, i když by mi mohl někdo vyvracet moje názory. Album hodnotím jako dobré.
reagovat

Je to moje puberta, díky Vargovým "klasikám" jsem se dostal k normální rockové, ale i tzv. vážné hudbě - naučil se vnímat a poslouchat - a neustrnul na Gottech a Vondráčkových a jiných srágorách tehdejší i pozdější doby. "Ulica plná plášťov..." mne ještě dnes dostává a vůbec - hraje-li M. Varga v Praze, nelze si to nechat ujít. A že mu za všechno dík!, i když o tom neví... J. V.
reagovat

vejprava.m@quick.cz @ 21.09.2006
Jestli se dostane má zpráva autoru Jiřímu Vejpravovi prosímaťmne kontaktuje na mé adrese vejprava.m@quick.cz