Clapton, Eric - 461 Ocean Boulevard

Clapton, Eric - 461 Ocean Boulevard - tracklist alba, hodnocen?, recenze

1974

Tracklist:

Side one

1. "Motherless Children" (Traditional)
2. "Give Me Strength" (Clapton)
3. "Willie and the Hand Jive" (Otis)
4. "Get Ready" (Clapton/Elliman)
5. "I Shot the Sheriff" (Marley)

Side two

1. "I Can't Hold Out" (James)
2. "Please Be With Me" (Boyer)
3. "Let It Grow" (Clapton)
4. "Steady Rollin' Man" (Johnson)
5. "Mainline Florida" (Terry)


Deluxe edition

Disc one

The Original Album

1. "Motherless Children" (Traditional)
2. "Give Me Strength" (Clapton)
3. "Willie and the Hand Jive" (Otis)
4. "Get Ready" (Clapton/Elliman)
5. "I Shot the Sheriff" (Marley)
6. "I Can't Hold Out" (James)
7. "Please Be With Me" (Boyer)
8. "Let It Grow" (Clapton)
9. "Steady Rollin' Man" (Johnson)
10. "Mainline Florida" (Terry)

Bonus Tracks

1. "Walkin' Down the Road" (Musgrave & Levine)
2. "Ain't That Loving You" (Reed)
3. "Meet Me (Down At The Bottom)" (Dixon)
4. "Eric After Hour Blues" (Clapton)
5. "B-Minor Jam" (Clapton)

Disc two

All songs recorded live December 4 and December 5, 1974 at the Hammersmith Odeon, London, England.

1. "Smile" (Chaplin, Parsons, & Phillips)
2. "Let It Grow" (Clapton)
3. "Can't Find My Way Home" (Winwood)
4. "I Shot The Sheriff" (Marley)
5. "Tell The Truth" (Clapton/Whitlock)
6. "The Sky Is Crying/Have You Ever Loved A Woman/Rambling On My Mind" (James, Robinson, & Lewis/Myles/Johnson)
7. "Little Wing" (Hendrix)
8. "Singin' The Blues" (McCreary)
9. "Badge" (Clapton/Harrison)
10. "Layla" (Clapton/Gordon)
11. "Let It Rain" (Bramlett & Clapton)


Obsazení:

Eric Clapton - dobro, guitar, vocals, arranger
Yvonne Elliman - vocals, background vocals
Albhy Galuten - organ, synthesizer, piano, clavichord, electric piano
Tom Bernfield - vocals, background vocals
Dick Sims - organ, bass, keyboards
George Terry - guitar, piano, background vocals
Carl Radle - bass, arranger
Jamie Oldaker - percussion & drums
Al Jackson, Jr. - drums
Jim Fox - drums
Thomas Bernfeld - background vocals

 
01.06.2016 Martin H
4 stars

Od roku 1970 hraje Eric Clapton sám za sebe. Svůj majstrštyk Layla and Other Assorted Love Songs sice ještě vydal pod hlavičkou Derek and The Dominos, ale to je jediná výjimka potvrzující pravidlo. Na druhou stranu je zázrak, že při svém hektickém životním stylu, který vedl počátkem 70. let, vůbec dokázal dát dohromady materiál na album 461 Ocean Boulevard.

To neukazuje Erica jako kytarového boha, kterým byl v minulé dekádě, ale jako interpreta, který si dokáže napsat kvalitní původní repertoár spíše klidnějšího charakteru a doplnit ho několika zdařilými, a možná i překvapivými coververzemi. Úvodní píseň Motherless Children zatím nenaznačuje, že by v Claptonově hudebním uvažování měla nastat nějaká změna. Skladba s výrazným kytarovým motivem se žene vpřed jako dobře seřízený závodní stroj a už se těším, že v podobném duchu se bude nést celé album. Jenomže hned druhou skladbou Give Me Strenght se výrazně zvolní a ke slovu se dostává Claptonovo jemnější já. Klávesy zlehka podbarvují výraznou melodii hranou na dobro a ke mně se pomalu vkrádá představa unaveného večera někde na malé pláži. A nálada se nemění, Clapton se vymaňuje z bluesové škatulky a nasazuje píseň Jamese Otise Willie and the Hand Jive a stává se tím jedním z propagátorů reggae mezi širší posluchačskou obcí. Společně se zpěvačkou Yvonne Ellimanovou je podepsán pod písní Get Ready, příjemným duetem, v němž se uplatní vokál mé oblíbené Máří Magdalény. Ta Erica podpoří i v další pecce, jíž je Marleyho I Shot the Sheriff, opět výrazný reggae kousek. V těchto okamžicích se již slušně pohupuji a mé srdce zvolna odlétá někam do prosluněného Karibiku. Je na čase trošku přitvrdit písní I Can't Hold Out a ukázat, že kytarista blues hrát nezapomněl. Následují dvě písně, které jsem si zamiloval hned při prvním poslechu. Tou první je skladba Please Be With Me, jemná záležitost odkazující svou křehkou krásou a dokonalým souzvukem tří hlasů v refrénu až někam k triu Peter, Paul & Mary. Po ní zazní asi nejlepší Claptonova skladba na celém albu, píseň Let It Grow. Tento hymnus má asi vše, co od dokonalé písně požaduji, tedy silnou melodii a vynikající vokální a instrumentální výkony. A dojde i na Claptonova milovaného bluesmana Roberta Johnsona a jeho Steady Rollin' Man. Na závěr se blýskne svým skladatelským uměním i kytarista George Terry. Jeho Mainline Florida je svižný kousek s výrazným riffem podobně jako na začátku alba. Kruh se uzavřel.

Musím se přiznat, že k desce 461 Ocean Boulevard jsem si dlouho hledal cestu. Nejdříve jsem si ji pouštěl velice zřídka, neboť jsem nemohl strávit tu proměnu, kterou Clapton ve svém pojetí hudby učinil. Leč s postupem času jsem si zvykl a mám toto album velice rád. Jenom mě mrzí, že zde není tolik prostoru pro Claptonova sóla. Na druhou stranu to ale ještě není takový průšvih jako některá pozdější jeho alba.

reagovat

POsibr @ 01.06.2016 15:42:25
na tomto albume sa podľa mna z Claptona už definitívne stáva (popový/soft rockový) pesničkár, v porovnaní s bluesmanom a gitarovým virtuózom, ktorého sme poznali v druhej polovici 60.-tých rokov (a z Derek and The Dominos).

zároveň súhlasím, mne sa taktiež najviac pozdáva Let it Grow, z nej najviac asi záverečný gitarový motív.

hodnotil by som síce menším počtom *, ale s textom recenzie sa v podstate nedá nesúhlasiť. správna je poznámka, že už to skrátka nie je ten E.C., ktorého si zosobňujeme s grafitti nápisom CLAPTON IS GOD. mne osobne sa z jeho ďalšej tvorby páčia už len ojedinelé kúsky, a tým nemyslím albumy, ale "len" jednotlivé skladby. dobré čítanie.

Martin H @ 01.06.2016 16:24:22
POsibr: Tak vidím, že to máme s Claptonem zhruba stejně. I pro mě jsou u něj podstatná 60. léta a pak už jenom vyzobávám jednotlivé písně. Ještě mě potěšilo album Me and Mr. Johnson. Je zvláštní, čím vším se dřívější bluesový purista dokázal později prezentovat.

12.09.2007 kneekal
4 stars

No vida, Eric přežil své drogové období a vrátil se snad silnější než předtím. Delaney je sice pryč, ale Clapton ukazuje, že i bez něj dovede napsat výborný song. Zářným příkladem je asi moje nejoblíbenější Slowhandova skladba Let It Grow. Citlivé, křehké, ale přesto neobyčejně silné. Obzvlášťe žeru procezenou repliku "love is lovely".

Obecně mi přijde, že 461 Ocean Boulevard je o dost lehčí a introvertnější počin než debut. I když Mainline Florida je přesně v duchu desky první a pyšní se nakvákanou kytarou, ženskými vokály a šlapajícími bubny.

Je asi zbytečné upozorňovat na hitovou předělávku Marleyho I Shot the Sheriff, ale určitě se sluší upozornit na velmi decentní přání s názvem Please Be With Me.

Kolem a kolem řadím 461 Ocean Boulevard k nejlepším Claptonovým deskám a od plného počtu tuto desku dělí v mém hodnocení jen ten pověstný fous.

**** a 1/2
reagovat

Detail hodnocení alba (hodnoceno x)

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 2x
kneekal, Martin H
5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

5 hv?zdi?ek - hodnoceno 0x

copyright Progboard 2005 | created by www.potentus.com and Poki | hosting sponzoruje Internetplus.cz | RSS kanál RSS kanál

Pravidla pro užívání webu Progboard.com naleznete zde.

Přidej na Seznam optimalizace PageRank.cz ?esk? toplist SuperLink Add to Google

Google Pagerank - www.progboard.comGoogle Pagerank S-Rank - www.progboard.comS-Rank JyxoRank - www.progboard.comJyxoRank

Ikonky

Rock Shock Hudba 2000